Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 15. července 2020

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Kateřina Šafaříková, redaktorka časopisu Respekt. Dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaká byla kampaň před prezidentským volbami v Polsku, a jak se během ní chovala tamní média? Jak se mění zájmy jednotlivých členů V4, a co se může dohodnout na blížícím se summitu Evropské unie, to jsou naše dnešní témata. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Nejprve volby v Polsku, vsadila by jste bývala na vítězství dosavadního prezidenta Andrzeje Dudy? Připomínám, že jeho vítězství bylo mimořádně těsné.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Nevsadila bych si, právě proto, že dlouhodobě ty průzkumy veřejného mínění ukazovaly na tu velmi těsnou volbu. I když, ve finále, tedy Andrzej Duda vyhrál s větším náskokem, než právě mu přisuzovaly ty průzkumy, ale nebyla jsem si jistá, protože podobně jako v případě nás Čechů, tak i u Poláků, relativně funguje počasí, zkrátka a dobře, víkend, léto, tak jsem si říkala, že tam může ještě sehrát roli tento faktor, že zkrátka a dobře, když v neděli bude extrémně hezky, že se Polákům nebude chtít vracet, nebo spíš opouštět tedy své zahrádky, a nedostaví se k volebním urnám, to se tedy nakonec stalo, zkrátka a dobře voliči konzervativní jsou v tomhle tom smyslu relativně disciplinovaní, a je jich prostě víc, kteří i žijí v těch menších městech, na vesnicích, což je tedy ta bašta voličů PiS, takže tedy vlastně strany staronového prezidenta Dudy.

Vladimír KROC, moderátor:
Viliam Buchert k té své patnáctce napsal: "Evropská komise, Evropský parlament a část evropských novinářů neustále útočí na polskou vládu strany Právo a spravedlnost, ke které patří staronový prezident Duda, označují za extrémně pravicovou, ve skutečnosti je ale křesťansko - sociální, což se už dnes v Evropě moc nenosí. Jak to vidíte Vy?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Já tedy nevím, na jaký konkrétně výrok, o jaký konkrétní výrok se opírá kolega Buchert, já jsem nezaznamenala například z úst české eurokomisařky Věry Jourové, která tedy mimochodem má na starosti, mimo jiné má na starosti sledování vlastně vlády práva a právního státu v Polsku, tak jsem nezaznamenala, že by použila označení extrémně pravicová síla, v případě vládní strany, je zcela jistě správně to, co říká Viliam Buchert, že to je jaksi národně sociální nebo konzervativně sociální, v tomto smyslu strana, ale myslím, že ten argument je v tomto smyslu mimo běžný, a sice, nejde teď o to, jakým způsobem možná jednotliví europoslanci nálepkovali polskou vládu, zkrátka a dobře jde o to, jakým způsobem relativně dryáčnickým se chová k institucím státu, k obsazování právě médií, k postupnému dosazování svých lidí, a tak dále, a to si myslím, že je věc, která by nás měla zajímat.

Vladimír KROC, moderátor:
Ještě jedna citace z toho zmíněného komentáře, tvrdé kritice je podroben postup v oblasti médií, prý jsou nesvobodná, pravda je taková, že vláda tím, že platí veřejnoprávní televizi a rozhlas ze státních peněz, zcela omezila volnost a odvahu jejich novinářů, na druhou stranu je v Polsku tolik vlivných protivládních médií, že se nám o tom v Česku ani nezdá. Co myslíte, nemá pravdu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
V tomhle tom má pravdu, je to teď teda vlastně zmíním věc, která se týká spíše kritiky do vlastních řad, do novinářských, zkrátka a dobře platí to, jak to vykreslil kolega Buchert, že ta vládní média, nebo veřejnoprávní, v našem tedy chápání věci, jsou vlastně vládní, nebo provládní, velmi jaksi výrazně, na druhou stranu, ta soukromá média, mnohá, jsou velmi silná, velmi kritická, ale jsou daleko víc političtější než třeba v našem kontextu, my jsme často zvyklí nacházet komentáře v nějakém středu, zvážit pro a proti, v případě Polska to není, tam si vyberete stranu, a podle té strany argumentujete, ale myslím, že prostě problém polských médií, a ukázalo se to právě v té předvolební kampani, že vybočili z nějakého základního profesionálního rámce, uvedu Vám konkrétní příklad, aby bylo jasné, o čem mluvím, a sice krátce před přímo tedy tím druhým kolem voleb, veřejnoprávní televize polská TVP měla jaksi reportáž nebo respektive několik reportáží o tom, kde vlastně zkoumala, do jaké míry je protikandidát, tedy Rafal Trzaskowski, bude plnit zadání Židovského státu, naráželo to na nějaké pohyby, respektive na nějaký zákon v americkém kontextu a tak dále, ale to klíčové vlastně bylo vykreslit Trzaskowskeho jakožto jaksi hlas Židů nebo Židovského státu, což v Polsku, které mělo velmi jaksi závažnou antisemickou minulost, pořád ještě v tom konzervativním elektorátu hraje roli, na druhou stranu, šéfredaktor polského News Weeku, což je vlastně velmi vlivný, nezávislý opoziční nebo kritický týdeník, tak krátce před volbou okomentoval tedy ten volební den způsobem velmi vulgárním, to tady ani nemohu v Českém rozhlase říkat, jaké slovo použil, ale v podstatě vyzval všechny Poláky, aby PiS poslali do patřičných nebo vykázali do patřičných mezí, ale ty patřičné meze byly skutečně velmi vulgárně vykresleny, a toto je třeba situace, první či druhá, kterou v Česku nezažíváme.

Vladimír KROC, moderátor:
Předvolební kampaň byla tak brutální, že hořká pachuť z ní zůstane ještě dlouho, a je otázkou, co Polsku skutečně přinese. To napsal v Info.cz Michal Půr. Co myslíte, podaří se Dudovi, během druhého mandátu, aspoň zmírnit to rozdělení společnosti?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Je to velká otázka, na kterou pravděpodobně neznáme odpovědi, můj kolega v Respektu, Tomáš Brolík, byl krátce před druhým kolem voleb v Polsku na reportáži, napsal o tom několik textů, i volně dostupných na našem webu, kde právě mluví o tom, že otázka, jak usmířit oba dva ty tábory, je v podstatě zatím nemožné, respektive nikdo nezná přesně odpověď na otázku, jak je to možné. Oba dva ty tábory po volbě to řekli, to znamená, že Trzaskowski řekl, ukazuje se, že tedy moc PiS není úplně nezlomná, byli jsme blízko, ale pojďme se teď věnovat té opoziční práci, nebo práci pro Polsko. Andrzej Duda řekl, opět, že chce být prezidentem tedy všech Poláků, nabídl tu vstřícnou ruku, ale nikdo moc přesně neví, jak by se ten příkop měl překlenout, protože zkrátka a dobře, ta představa o světě těch obou částí Polska je zatím natolik jaksi odlišná, a obě dvě ty strany se utíkají ke své odlišnosti, že těžko hledat nějaký moc, že zkrátka a dobře, buď chcete, aby v žádném případě nedostaly sexuální nebo etnické menšiny nějaká práva, která třeba i v našem chápání věci, jsou relativně běžná, a nebo to prostě chcete, a najít mezi těmito póly ten tedy kompromis, je vlastně docela náročná práce, a ani zatím jeden neřekl, jak by měla vypadat.

Vladimír KROC, moderátor:
Zatímco premiér Andrej Babiš za hnutí ANO na Twitteru nadšeně, v polštině, blahopřál Dudovi k znovuzvolení, a těší se na další spolupráci ve Vyšegrádské čtyřce, Marek Výborný, předseda KDU-ČSL napsal, že v Polsku není komu gratulovat, tady cituji: "Obávám se, že hluboké rozdělení polské společnosti se ještě posílí." To není dobrá zpráva pro Poláky, ani pro jejich sousedy a Evropu. Kdo je, podle Vás, blíž pravdě?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Myslím si, že je blíž pravdě v tomto smyslu Marek Výborný, ale v jedné věci, byť ji tedy premiér přímo takto neřekl, ale vlastně implicitně, nebo mezi řádky, má pravdu, a sice Polsko vždycky dokázalo, přes nějaké vnitropolitické šarvátky, tak v nějakých klíčových věcech dokázalo poměrně jasně stanovit, co je ten jeho polský, celopolský, národní, chcete-li zájem, a v tomto smyslu pro Andreje Babiše bude vlastně jednodušší spolupracovat, je to tedy on pro něj ten vítěz, a bude razit nějakou polskou cestu. Já mám akorát tady několik ale, která se týká toho, že Andrej Babiš velmi často čte tu polskou situaci relativně jednoduše, ale Poláci jsou prostě mazaní, jakkoliv jaksi stereotypně nebo klišovitě to může znít, a myslím si, že jejich politika je zkrátka chytřejší než nějak jako jednoduché slogany, uvedla bych to tak jako, že Polsko navenek dlouhodobě tvrdilo, že odmítá jakési zelené plány Evropy a tak dále, a vlastně letos na jaře, nebo tedy v době té koronavirové pandemie, krátce předtím, než byl vykreslen plán obnovy Evropské unie, a tady ty stovky miliard eur, které na nás začnou pršet v následujících letech, tak oni byli první, kteří se z tohoto regionu velmi hlasitě, výrazně, přihlásili k té dohodě, protože si uvědomovali, že Polsko bude to, a je to tak, má být tedy první ze Zelené dohody, a celkově z toho plánu znovu třetí, které má nejvíc těžit z toho balíku peněz.

Vladimír KROC, moderátor:
Brzy se k tomu vrátíme, ještě jedna otázka, co mají dnes společného státy V4? Jak je to životaschopné sdružení?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
To je naprosto fascinující téma, já kdybych byla znova na vysoké škole, tak bych se tomu jistě věnovala v nějaké klíčové seminární práci, protože je to opravdu velmi zajímavé zvíře, nebo organismus jaksi hodný studování, nicméně, abych odpověděla na Vaši otázku, myslím, že společné máme tedy to, že si pořád myslíme, že máme něco společného a tíhneme k tomu, že tak jako apriori hledáme shodu nejdříve na půdorysu té V4, je to tedy dědictví minulosti, těch minulých vztahů, v dobrém slova smyslu ty vztahy navázané, mezilidsky, v průběhu těch 20-30 let, takže aniž bychom příliš uvažovali a přemýšleli, jestli daná věc se všem hodí jaksi do ranku, tak hledáme mezi sebou automaticky tu shodu, což je fajn, že vlastně apriori je tady vstřícnost a snaha se dohodnout, ale z těch velkých témat, to snad byly jenom ty kvóty v poslední době, protože jak Zelená dohoda, už jsem to zmínila, tak věci jako týkající se třeba zemědělství, tak tam ty jednotlivé země mají jiné zájmy, nebo jiné pohledy, navíc Slovensko třeba je v eurozóně, Polsko, Česká republika a Maďarsko nejsou, a tak dále, čili nad rámec odmítání toho cizorodého, tedy pomocí kvót na to konkrétní území, si myslím, že zas tolik společného nemáme.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Kateřina Šafaříková z časopisu Respekt. Lucemburský premiér na webu Politico napsal, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají rozdělovat peníze ze záchranného fondu, třetím největším příjemcem, jak jste řekla, se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, které tedy podle lucemburského premiéra, nevyznává hodnoty Evropské unie. To není ale úplně diplomatický postoj, co myslíte?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Není to úplně diplomatický postoj, nutno říct, že ho vlastně nevyznává nebo nesdílí v tomto smyslu asi většina evropských lídrů, ale myslím si, že lucemburský premiér řekl, co si spousta politiků myslí, buď velmi intenzivně nebo je to tak při cestě na evropský summit napadne, a sice to, že je prostě sporné, pakliže máte zemi, která ať už vzývá antisemitismus, já jsem mluvila o tom, že to byl případ Polska před volbami, ale je to samozřejmě i případ Viktora Orbána v Maďarsku, který před posledními parlamentními volbami v Maďarsku nechal oblepit Budapešť plakáty o tom, že zkrátka a dobře Evropa = George Soros, a George Soros rovnají se tedy jaksi nějaké židovské spiknutí nebo židovské vlivy na Maďarsko. A tohle to jsou věci, zejména projekty, jako je Evropská unie, se posledních 70 let velmi intenzivně snaží jaksi vykořenit, utlumit, potlačit, a najednou přijde lídr aktivní, který jde obráceným směrem, a ještě tedy daňoví plátci lucemburští, němečtí a tak dále, by měli na toto platit, tak ta otázka je vlastně na místě, do jaké míry by dodržování určitých principů, nutně to nemusí být evropské hodnoty, to může být sporný termín, ale nějakých základních principů, nemá být skutečně, jako ta hlavní podmínka.

Vladimír KROC, moderátor:
Právě otázka je, co tím kdo myslí, protože právě maďarský premiér Viktor Orbán varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval evropskými hodnotami, bude vetovat, tak hraje se teď o osud Evropské unie? Jak to vidíte dva dny před summitem?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Já si myslím, aniž bych tedy viděla přímo do hlavy lucemburského premiéra, tak myslím si, že on těmi hodnotami, zejména tedy v případě Polsko, myslel nebo narážel na to, že ta kampaň před prezidentskými volbami byla velmi homofobní, Andrzej Duda navrhoval jako ústavní dodatek, vlastně ústavní zákon, trvalý zákaz adopce dětí homosexuálními páry, je jaksi veřejně známým faktem, že Xavier Bettel je sám gay, má manžela, který jezdí s ním tedy na různá diplomatická setkání, takže myslím si, že on evropskými hodnotami myslel toto, nemůžeme přece financovat země, která v roce 2020 chce vyhrát, nebo jejíž klíčová politická síla chce vyhrát s touto xenofobní kartou, když my se tady, my všichni ostatní, jsme se třeba celý život dost snažili o to, aby tato karta nefungovala. Co myslel Viktor Orbán evropskými hodnotami, to úplně přesně nevím, ale trošku bych si tipla, že to je takový ten příjemný, z jeho pohledu příjemný termín, s kterým on může umně politicky pracovat. Může za to dosadit, ať už tedy třeba nějaká práva homosexuálů, a nebo v případě Maďarska bych si spíše tipla, že zase zvedne kartu George Sorose, a nějakého židovského spiknutí.

Vladimír KROC, moderátor:
Bezprecedentní je, že by se státy Evropské unie měly společně zadlužit. Možná je to svůdné, ale není to příliš velké riziko pro příští soudržnost unie?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Zase velmi dobrá otázka ale já to mohu vlastně obrátit, ten společný dluh, jehož hlavní motiv je, a v tomto smyslu věřím Angele Merkel, tu upřímnost, protože ona opravdu nemá důvod již dělat něco vypočítavě, vzhledem k tomu, nebo z vypočítavosti, protože příští rok v říjnu končí, po těch mnoha letech, zkrátka a dobře, že lídři jako Angela Merkel, měli na mysli nebo v hlavě hlavně zachování soudržnosti, protože ta pandemická krize zasáhla Evropskou unii, jak se odborně říká, asymetricky, zkrátka a dobře, v různých státech v různé míře, a hrozí to, že pokud bychom do těch nejzasaženějších regionů nenapřeli tu největší pomoc, a nezaštítili ji, mimo jiné, tím ohromným německým bohatstvím, tak se ta Evropská unie, nebo ten vnitřní trh, který si můžeme představit jako desku, tak se prostě rozlomí. A když něco takového rozlomíte, tak by potom z toho samozřejmě negativně jaksi těžili, nebo negativně sbírali plody tohoto kroku i země, jako Česká republika. Kdybych to měla říci jednoduše, když by šla dolů Itálie a jiné země, tak velmi zchudneme i my, Češi, takže ten motiv si myslím, že byl spíše toto, naopak posílit soudržnost. Samozřejmě debata je, do jaké míry ty konkrétní nástroje a pravidla, jak ta soudržnost má vypadat, jestli jsou úplně ta nejsprávnější.

Vladimír KROC, moderátor:
Jde především tedy o Itálii, kterou chce zejména Německo a Francie podržet, nebo je to velké zjednodušení?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Může se říct, že jde především o Itálii, o zachování zemí, jaksi soudržnosti v zemích, jako je Itálie, ale další, Španělsko samozřejmě, Francie.

Vladimír KROC, moderátor:
Je po brexitu myslitelné, že by z Unie odešla i Itálie?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Myslím si, že to úplně momentálně představitelné není, jednak proto, že Itálii se daří lépe, z hlediska jaksi veřejných financí než před těmi 12 lety, ve smyslu, že zatímco před 12 lety, tedy v době té poslední finanční ekonomické krize, to vypadalo skutečně tak, že ten její dluh se jaksi vymkne jakékoliv kontrole, a poběží to samospádem, tak nyní má ona velké problémy, ale je to nějaké meziudržitelné, to jednak, a druhé, ačkoli opět z České republiky to nemusí vypadat, popularita nebo důvěra v Evropskou unii, tedy do pandemické krize, byla vlastně velmi vysoká, brexit měl v tomto smyslu obrácený efekt, než my jsme si dlouho mysleli, i řada politických komentátorů, že tedy jsme si mysleli, nebo si mysleli komentátoři, že brexit vyvolá tu vlnu postupných odchodů, stal se přesný opak, když lidé v zemích, jako je Itálie, pozorovali to, jak se hroutí staleté impérium pod jedním rozhodnutím z referenda, 2016 tedy Británie, tak vlastně znovu získali důvěru v ten evropský projekt, takže já si nemyslím, že teď je něco takového myslitelného.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem je dnes Kateřina Šafaříková, z časopisu Respekt, co může měnit německé předsednictví? Myslím, čeho by mohl Berlín dosáhnout?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Už jsem tady zmínila Angelu Merkelovou, což je tedy mimochodem docela zábavný fakt, vlastně jediný lídr, který když mělo Německo poslední předsednictví v roce 2007, tak ona byla tehdy už u moci, a když se podíváte na tehdejší fotku, tedy lídrů Evropské unie, a srovnáte to se současným stavem, tak je ona jediná, která zůstala u moci, po těch 13 letech, což neříkám jenom jako nějakou anekdotu, ale je to důležité kvůli tomu, že Angela Merkelová má ohromné zkušenosti, má neuvěřitelnou paměť, má to, čemu se říká instituční paměť, pamatuje si jednotlivé hráče, jednotlivá rozhodnutí, jak vypadaly narýsované kompromisy v minulosti, takže na otázku, co ona může rozhodnout, může v zásadě rozhodnout všechno, je na ní hodně, protože teď je právě to německé předsednictví, aby nějakým způsobem ona, samozřejmě se svým týmem, což jsou stovky velmi zkušených lidí, posouvala kompromis, ať už se týká plánu obnovy nebo jiných věcí, nějakým způsobem dál. A myslím si, že jestli někdo má šanci prosadit, uspět s kompromisem, tak je to ona, nikoli snad proto, že by měla nějaké magické schopnosti, nebo že by se jí ostatní báli, ale jednoduše proto, že když ona něco říká, tak vzhledem k té stabilní moci, a tomu, že je prostě u moci tím 14. rokem, tak ji všichni věří.

Vladimír KROC, moderátor:
Věříte Vy, že převáží nakonec solidarita s ekonomicky slabšími členy, a nebo zůstanou v první řadě zájmy těch jednotlivých zemí?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Myslím, že převáží ta solidarita, právě proto, že si řada politiků uvědomuje, že my se tady nebavíme jenom o nějakých penězích, ale bavíme se opravdu o zachování toho projektu společného, který máme, a to je věc, která drtivou většinu těch zúčastněných zemí naprosto fatálně, tedy jaksi jednoznačně nebo absolutně živí, za prvé, za druhé je do toho nainvestovaný velký politický kapitál Francie a jiné země, teda dominantně Francie, bývalé impérium, Francie už nemá nic jiného, než vlastně Evropskou unii v tomto smyslu, takže já věřím, že ta důvěra v ten společný projekt, plus ty věci, které jsem zmínila, převáží při tom rozhodování.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to ale úplně fér? Neměly některé z těch nejslabších zemí zaděláno na vážné ekonomické problémy, dávno před vypuknutím epidemie? Potažmo koronakrize, která všechno jenom akcelerovala, čili teď brát z toho společného balíku je to v pořádku?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
V pořádku to je, slovo fér hodně používá český premiér a má pravdu v tom, že zkrátka a dobře, že by ta kritéria určování té pomoci, tedy kolik stovek miliard ta která země dostane, že by pravděpodobně to kritérium nemělo být jenom to jediné což, nebo to dominantní, což je výše nezaměstnanosti. Můžeme sice argumentovat, že země, která má prostě vysokou nezaměstnanost, je oslabená, tudíž by o to více potřebovala pomoci, na druhou stranu, premiér má pravdu v tom, když tvrdí, že země jaksi velmi proexportně orientované, jako je právě Česká republika, Německo a tak dále, zaznamenají dramatický pokles HDP právě kvůli tomu útlumu ekonomiky, ale nebude to vidět hned, tedy na té nezaměstnanosti, bude to vidět později, a i nám by v tomto smyslu mělo být pomoci. Myslím, že má pravdu premiér Babiš, nemyslím si to evidentně jenom já, protože Charles Michel, jakožto tedy šéf Evropské rady přišel s kompromisem, na konci minulého týdne.

Vladimír KROC, moderátor:
Komu vychází zejména vstříc v tom kompromisu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Vychází vstříc takzvané šetřivé nebo spořivé čtyřce, takovým prostě lidově řečeno bychom řekli lakomcům, ale správnější je asi fiskálně konzervativním státům, které vlastně upozorní na to, že ty peníze nemají být jen dotace, ale že to mají být půjčky, má to být podmíněno podmínkami a tak dále, a je to vlastně věc, která i konvenuje premiérovi Babišovi, čili Charles Michel nevyšel vstříc přímo České republice, Andreji Babišovi, ale těmto zemím ano, a říká dobře, rozdělme tedy ten balíček takto, část peněz rovnou zemím, jako je Itálie, ale část, počkejme dva, tři roky, a podle propadu HDP zafinancujme třeba země, jako je Česká republika nebo Německo.

Vladimír KROC, moderátor:
A nemá tedy logiku, aby se zvlášť projednával víceletý finanční rámec, a zvlášť Fond obnovy, což také navrhuje český premiér?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Ano i ne, protože ve finále půjde o jenom jakoby jeden balíček, to znamená jeden příjem, Evropská unie nemá nic moc jiného, jako co se týče vlastních příjmů, než tedy odvody do společného rozpočtu, nějaké příjmy tedy z DPH, z externího obchodu, a teď by tedy měla přijít ta společná půjčka, ve finále to nakonec stejně budou státní rozpočty jednotlivých členských zemí, které budou i zpětně splácet tedy tu garanci za vypůjčené peníze, které si Evropská komise pro všechny půjčí, čili ne, na druhou stranu, bylo by to potom přehlednější spíš z důvodu, že zkrátka a dobře rozpočet, který jde dominantně na zemědělce, českým a jiným regionům, jak to známe, tak má nějaká pravidla, plán obnovy by měl mít jiná pravidla, nevím, jak to dopadne, ale trošku bych si tipla, že právě tady, jak jste to i vlastně Vy zmínil, tak zkrátka a dobře, tudy půjde možný kompromis, tedy pakliže český premiér a jiní budou trvat na tom, aby se vlastně tyto dvě obálky řešily odděleně, je možné, že to nakonec tak dopadne.

Vladimír KROC, moderátor:
Jsou ale půjčky to, co pomůže zemím jako je Itálie a Španělsko, které už teď jsou velmi zadlužené.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Relevantní poznámka, vypadá to prostě tak, že by většinu těch dotací, což by tedy nebyly půjčky, ale prostě ty jednorázové granty, ty které by měly jít prioritně nejdříve, dostaly právě země, jako je Itálie nebo Španělsko, půjčka bezpochyby má smysl, pakliže je dobře nízko úročená, a pakliže přijde v nějakém dobrém načasování, to znamená pakliže by za 3-4 roky Itálie i mohla dostat půjčky s úrokem mezi 0 a 1 %, což je vysoce pravděpodobné, že to tak tedy dopadne, myslím výše toho úroku, protože zkrátka a dobře, Evropská komise si bude půjčovat jménem celé sedm a dvacítky, které na tom ekonomicky celkově velmi dobře, je tam to Německo, takže není důvod, aby si vlastně nepůjčila tzv. "levné peníze", čili potom by se dalo říci, že ty levné půjčky by byly výhodné pro země, jako je Česká republika, protože my nemáme takové zadlužení, nedostaneme ze začátku tolik grantů nebo dotací, právě proto, že máme nízkou nezaměstnanost, a naopak, výhodné půjčky by byly výhodné i pro nás.

Vladimír KROC, moderátor:
Co se stane, pokud se lídři členských zemí sedm a dvacítky na summitu nedohodnou?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Tentokrát, kdyby se nedohodly tedy tento pátek a sobotu, tak se nestane zas tolik moc, protože myslím si, že v části hlav, v části lídrů jsou prázdniny, a možné pláže nebo minimálně nějaké jako letní dovolené u nich doma, protože to cestování je omezenější letos, takže když se nedohodnou teď, ještě to není považováno za nějakou tragédii, Angela Merkel, už Merkelová naznačila, po tom německém předsednictví, že by možná mohl být ještě jeden summit do konce července, tedy těsně před koncem července, uvidí se, ta ambice je, aby dohoda byla, řekněme, do září, aby se potom stihla schválit jednotlivá nařízení a ten legislativní korpus, který bude muset schvalovat Evropský parlament.

Vladimír KROC, moderátor:
To byla Kateřina Šafaříková z časopisu Respekt. Moc děkuji, na shledanou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt:
Děkuji, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Zítra bude naším hostem mediální expert Jan Jirák. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.