Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 13. dubna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá u rozhovoru na aktuální témata. Pozvání přijala Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin, Respektu a Aktuálně.cz v belgické metropoli. Zdravím vás do Bruselu Kateřino, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dobrý den, zdravím do Prahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru naší pozornosti bude především migrační politika Evropské unie ale i České republiky a také vývoj v povolebním Maďarsku a jeho dopady i Evropu. Přeji nerušený poslech. Bezmála 7 týdnů od ruské invaze na Ukrajinu prchlo ze země kvůli válce 4,2 milionu Ukrajinců. Z toho více než 2,5 milionu našlo útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří také Česká republika. Kateřino, jak to dosud zvládáme?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Pokud jde o Českou republiku, tak to zvládáme zjevně výborně nebo velmi dobře, což jsou nejenom jaksi viditelná fakta, protože prostě podpora populace, je jednoznačná. Evidentně česká vláda, státní správa, regiony, neziskové organizace se snaží, ale je to i pohled právě odsud, například z Bruselu nebo obecně ze zahraničí. Já jsem dělala rozhovor před několika dny s eurokomisařkou pro migraci /nesrozumitelné/ Johanson, Johanssonovou. A ta, je to švédská komisařka, která mimochodem zažila přímo takříkajíc na vlastní kůži migrační krizi v roce 2015, když byla tehdy ve švédské vládě ministryní práce. Byla tou zastřešující ministryní zodpovědnou za zvládání přílivu migrantů do Švédska. Čili měla tuto zkušenost a ona mi říkala teď před těmi pár dny, že je ohromena v dobrém slova smyslu tím, jak to Česká republika zvládá a že tedy máme být na co hrdí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já jenom připomenu, že ministři české vlády by měli dnes schvalovat strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny. Počítá se podle informací médií se třemi scénáři. Zastavím se, Kateřino, u těch odpovědí nebo zjištění z vašeho rozhovoru, jaké zkušenosti si Evropská unie odnesla vůbec z těch migračních vln v letech 2015 a 2016? V čem se poučila? Ví z jakých chyb by bylo nezbytné se třeba vyvarovat v této situaci?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Jednou z těch chyb, což bezpochyby uslyší zejména tedy posluchači v Česku, byly ty takzvané povinné kvóty, které tehdy připomenu v roce 2015 měly vlastně povinně taxativně rozdělit určité procento, určitý počet tehdy uprchlíků zejména ze Sýrie, z Afghánistánu a z dalších zemí. Měli tedy rozdělit do jedné, jednotlivých zemí tak, aby ty tehdejší nárazníkové státy jako byly Itálie, Řecko a tak dále, tak, aby tady vlastně v tom nebyly samy. Aby tu situaci nějakým způsobem bylo možné zvládnout. A kvóty tedy byly tehdy schváleny. Nicméně částí zemí odmítnuty i ten fakt tedy, že se máme podřídit tomu evropskému rozhodnutí a právě třeba Česká republika, zbytek Visegrádu a další země, se proti kvótám velmi ostře ohradily přesně tak a v České republice potom bylo vlastně téma několik let, ostatně i loňských parlamentních voleb nebo tedy kampaně. A i dnes tedy země, které podporovaly kvóty, například tehdejší švédská vláda, tak říkají, že to byla chyba. Nikoliv kvůli tomu, že bychom se neměli všichni dohromady postarat o běžence před válkou, ale kvůli tomu, jak řekla i sama švédská eurokomisařka nyní /nesrozumitelné/, že zkrátka a dobře toto bylo špatné řešení, to jsou přímo její slova, kdy říkala, ona používá termín, který opět v Česku možná bude rezonovat negativně, ale používá termín povinná solidarita a říká, že povinná solidarita je prostě nutná. Zkrátka a dobře každý musí tím Palachovským heslem pomáhat, nač mu tedy síly stačí, nebo tomhle tomu /nesrozumitelné/ na čem mu právě síly stačí. Čili každý stát by se měl zapojit, nemůžeme to nechat jenom na těch, které jsou takříkajíc první ráně, ale povinné kvóty, prostě taxativní rozdělení určitého počtu obyvatel do zemí podle toho, jak je ta země velká nebo jak je bohatá, aniž by tedy ti běženci byli vítáni v té dané zemi, tak to považuje právě za špatné řešení. Je to jedno z těch klíčových poučení, že tudy tedy cesta vést nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, Kateřino, je to téma ty spory vlastně, jak jste i teď přiblížila kolem kvót před několika lety už jaksi zapomenuto ty rozdílné názory i třeba vlastně názory Visegrádské skupiny, nebo je to téma?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
To je bezpochyby, je to téma, ale když se bavíte tady v Bruselu s úředníky, diplomaty, v zásadě i s obyčejnými lidmi, tak to jakým způsobem se Visegrádské státy tedy zejména Visegrádské státy byť nebyly jediné, ohradily proti, řekněme, tedy té povinné solidaritě v roce 2015-16. Tak oni by si na to si vzpomněli, kdybych jim to připomněla aktivně nebo euroúředníci to mají nějakým způsobem v paměti, politici, ale není to nic, co by se tady aktivně vytahovalo. Tedy, že by dnes západoevropané poučovali, ať už Česko nebo Polsko a říkali, no vidíte, tak teď aspoň máte možnost zakusit, jako se cítili tehdy Italové, cítili Řekové a vy jste jim odmítali pomoci. Tak toto tady není. Myslím, opět bych citovala /nesrozumitelné/ Johanssonovou, tak vlastně, že tedy ta pachuť v ústech už tady není, že tato věc se považuje za uzavřenou kapitolu a všichni se koukají tedy na realitu dnešního dne, na tu aktuální realitu, plus tedy do budoucnosti, a to jakým způsobem se zejména tedy Polsko a Česká republika jako ty dvě nejzasaženější země postaraly o ukrajinské uprchlíky, je skutečně hodnoceno s velkým respektem tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude chtít, jestli to už víme nebo víte Kateřino, Česká republika od Evropské unie nějakou finanční podporu, jak vlastně zvládnout tu ohromnou migraci z Ukrajiny. České ministerstvo financí v současnosti odhaduje ty celoroční náklady na zvládnutí té vlny z Ukrajiny na zhruba 2 miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun a o té případné pomoci chce jednat s Evropskou komisí?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to tak, Evropská komise počítá s tím, že by v České republice byly uvolněny nějaké mimořádné prostředky. Ta částka se bezpochyby bude po jaksi pohybovat určitě aspoň zpočátku tedy v miliardách korun. Uvidíme, do jaké míry to později dosáhne zmiňované miliardy euro. V každém případě ano, peníze budou, o konkrétní částce a také z jaké obálky ty peníze půjdou, to se právě o tom teď se tady vyjednává. Já jsem se na to ptala /nesrozumitelné/ mi to teď nechtěla prozradit právě proto, že ta konkrétní částka je stále v jednání. Nicméně platí to, že komise má zatím uvolněno 10 miliard eur. Tedy nejenom pro Českou republiku, ale samozřejmě pro všechny země a tedy jaksi, kde jsou ukrajinští uprchlíci a zároveň na všechny věci. To znamená, nejenom na okamžitou pomoc, na stanová městečka nebo prostě pomoc přímo na hranicích, ale právě dlouhodobě, například do školství, do zdravotnictví. Zejména tedy pro potom děti ukrajinských uprchlíků a počítá se také s tím, že by Evropská komise buď přímo nějakým způsobem pomohla její agentury nebo ještě zprostředkovala, například dodání těch modulárních domů, v čemž česká vláda také mluví, že vlastně to bude potřeba kvůli nedostatku bydlení v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je situace či možná lépe řečeno, nálady, atmosféra v těch ostatních zemích Evropské unie ohledně přijímání Ukrajinců?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to samozřejmě trochu odlišné kus od kusu, tedy zem od země, ale například tady v Belgii stále ještě platí, že je jaksi převis nabídky ubytování pomoci a solidarity nad tou vlastní poptávkou. Červený kříž, radnice jednotlivých obcí, ať už přímo v Bruselu nebo obecně v Belgii, tak jaksi registrují nabídku, prostě od běžných Belgičanů, který, kteří říkají, máme možnost ubytovat maminku s dětmi, nabízíme náš volný byt nebo nabízíme náš dům na dočasné ubytování, tak toho je zatím více, než je tedy ta poptávka. Ukrajinských uprchlíků zrovna tady v Belgii je zhruba kolem 33-34 tisíc. Řekli, je to tedy jen v uvozovkách, protože samozřejmě každé to číslo znamená nějakou zátěž, ale zatím tady to lidské neštěstí, ale v každém případě je to výrazně méně, než je u nás nebo v Polsku. A tady Belgičané, lidově řečeno, zatím drží. Já jsem sama byla jaksi svědkem toho, kdy jedna lokální školka, kam chodí moje dvě děti, tedy belgická obecní školka, tak uspořádala sbírku potravin pro děti a maminky tedy uprchlické děti. Takže jsme prostě jednoho dne moje dcery přinesly ze školky papírovou tašku, kterou jsme museli naplnit vhodnými potravinami. Takže pro mě potom následoval několikadenní boj, že jsem musela dětem vysvětlit, co jsou a co nejsou trvanlivé potraviny, protože dcery měly samozřejmě představu, že by to vyplnily hlavně třeba banány nebo Kinder vajíčky. Tak jsme měli doma takový, takový civilizační střet mezi fantazií dětí a racionalitou u dospělých. Ale tak dopadlo to docela smírně, trošku jsme naplnili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla tam i ta čokoláda, ale předpokládám /souzvuk zvuků/.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dopadlo to remízou, takže jsme tam jedno balení, vyloženě celé balení Kinder vajíček, takže aspoň máme naději nebo děvčata měla naději, že se tedy nerozbijí cestou do centrály Červeného kříže a dál potom tedy k těm konkrétním rodinám, tak aspoň takové fortelné bytelné balení Kinder vajíček jsme tam přidali. Nicméně tedy toto se například děje. Vím, že už ta konkrétní školka, ono je to součástí vlastně školy, že bude přijímat ukrajinské děti normálně tedy ke školní výuce a takových případů je více. Čili tady to zatím vlastně docela drží. Podobně jako Francie už se nabídla přes takzvanou solidární platformu, což já si představuji, že je možná skupina po WhatsAppu, zkrátka a dobře taková on-linová platforma pro všechny zástupce členských států, pro zástupce všech členských států, kteří se mezi sebou vyměňují informace o tom, kdo který stát kde může ubytovat kolik ukrajinských uprchlíků a už třeba i Francii i Německo se nabídly Polsku a České republice, že tedy místo tam mají nebo, že nabízejí možnost převzít nějakou část Ukrajinců, pokud tedy oni sami o to budou stát. Naopak třeba ve Francii to téma tedy války a Ukrajinci, obecně tedy uprchlíků, nějak nerezonovalo ani v kampani, tím nechci říct, že by byli lidé nějak nepřátelští nebo nevstřícní vůči Ukrajincům, ale a zkrátka dobře vnímají to, je to i ještě kousek dál, větší země a tak dále. Tak to prostě vnímají jinak než například my

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Kateřina Šafaříková, zpravodajka v Bruselu. Zůstaňme ještě, Katko, u té solidarity. Lidé nejenom v České republice se obávají také negativních dopadů války na jejich životy. A asi největší obavy vyvolává zdražení našeho každodenního života, což je patrné, dívám se i do aktuálního průzkumu Institutu pro demografii /nesrozumitelné/, kde 71 % dotázaných, je to průzkum v Německu, má velké obavy právě z té exploze cen a z inflace.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Co s tím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak, jak dlouho ta solidarita vydrží?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ta solidarita samozřejmě bude čím dál tím menší, čím delší bude válka. To je prostě známý fakt, že čím více tedy se bude tady válka prodlužovat, tak zkrátka a dobře na jednotlivé rodiny, společnosti budou dopadat vámi zmíněné věci jako například až tady poptávka po surovinách ruskejch cen, což se samozřejmě potom tedy projevuje právě tím, že mají jednotlivé rodiny hlouběji do kapsy, protože prostě to vidí na účtech v obchodech, u benzínových pump a podobně. S tím se prostě asi nedá nic dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Nad rámec toho, ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omlouvám se /souzvuk zvuků/.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
A omlouvám se, tak jenom chtěla říci tady, že jsou určité známe v zásadě postupy, jakým způsobem chcete-li prodloužit nebo udržet solidaritu většinové společnosti s uprchlíky. To, že jsem řekla většinová společnost, není náhoda, prostě faktem je, že záleží tedy zejména na, zejména na nás, ať už na jednotlivých politických reprezentacích, tak na nás jednotlivcích, jakým způsobem, co by tedy udržíme to, že máme od, že jsme ty, ti, kteří se narodili v tomto smyslu pod šťastnější hvězdou a že na nás je, abychom se snažili ty uprchlíky nějakým způsobem zapojit do života, protože čím dříve je zapojíme do života u nás, to znamená v těch jednotlivých komunitách, jednotlivých obcích, městech, zemích, tak tím tím méně potom budou znamenat eventuální přítěž pro společnost a tím tedy se zabrání možným sociálním problémům a právě zmíněná solidarita vydrží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě jenom větička nebo výsledek z toho německého aktuálního průzkumu, renomované agentury Alensbach, kde většina respondentů odmítá jaksi stoprocentní embargo ruského plynu, ruských surovin. Má a jaké scénáře, Kateřino, Evropská komise pro situaci, kdyby k nám přestal proudit ruský plyn.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ty scénáře, respektive varianty záložní existují. Já opět nemůžu říkat, jak budou konkrétně vypadat, už jenom kvůli tomu, že vlastně jinak je realita trošku pohyblivá. Nevíme přesně kdy, jak, co se bude dít. A potom ty scénáře jsou vlastně tajné nebo minimálně neveřejné právě proto, aby se jejich případným nezveřejnění, zveřejněním, pardon, ještě třeba nepřiléval olej do ohně nebo v tomto případě řečeno, nezdražovala se třeba ještě více ropa nebo plyn, aby to tedy nebylo kontraproduktivní. Ale prostě faktem je, že s těmi scénáři se počítá. Evropská komise domluvila nebo domlouvá společný nákup, ať už tedy ropy nebo plynu od alternativních dodavatelů, kdyby tedy došlo k odříznutí těch ruských surovin nebo surovin z Ruska. Známý fakt je, že jaksi vedení Evropské komise nebo část vedení Evropské komise bylo v Kataru. Intenzivně se například vyjednává s Katarem, se Spojenými státy. To bylo oznámeno i veřejně a tak dále. A samozřejmě čím se jednotlivé vlády, například tedy česká vláda, konkrétně poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar, poradce pro evropskou politiku a bezpečnostní otázky, tak prostě řekl, že právě teď nebo v těchto dnech česká vláda, týdnech intenzivně vyjednává s Polskem a s Německem o dodávkách, případně tedy ropy z jiných zdrojů, ale přes jejich území, potrubím přes jejich území do České republiky, pakliže by došlo k odříznutí toho ruského plynu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Liší se jednotlivé členské země právě v tom pohledu na to, jak Kreml sankcionovat za invazi na Ukrajinu, nebo jak silná je ta proklamovaná jednota?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Velmi se liší. Myslím, že v tomto se nedá mluvit o úplné jednotě, anebo kdybych to měla říct jednodušeji, myslím, že všichni státníci jsou si v hloubi duše, ve své hlavě vědomi toho, že dříve či později k odříznutí od těch ruských surovin musí dojít, nejenom aktuálně tedy kvůli Ukrajině, ale právě dlouhodobě strategicky kvůli Ukrajině a nám všem tedy kvůli bezpečnosti Evropy. Akorát to dříve a později v zásadě tím pověstným jablkem sváru zkrátka dobře země, které mimochodem jako Česká republika, které jsou velmi závislé, ať už na ropě nebo na plynu z Ruska, tak mají samozřejmě zájem, aby to bylo spíš později než dříve. Zatímco země, které závislé nejsou, tak spíš tlačí na to, aby to bylo právě dříve. Ale, že k tomu dojde mnohem dříve, než jsme si, bychom byli schopni představit, třeba začátkem roku, je prostě fakt. Já odhaduji, že to bude dokonce ještě letos možná, spíše v řádu týdnů než měsíců, uvidíme. Ale jenom připomenu posluchačům, že na konci května 30. a 31. května bude v Bruselu mimořádný summit, kde hlavním tématem budou energie a já si troufám odhadovat, že tam k nějakému aktu, politickému rozhodnutí zatím jenom ale, ale zkrátka, zkrátka dobře, že dojde k nějakému rozhodnutí, ať už se týká ropy nebo plynu, protože předpokládám, že by jinak ten ad hoc summit se nesvolával.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do Kyjeva míří prezidenti Polska a pobaltských států. Na Twitteru o tom informoval Jakub Kumoh z kanceláře polského prezidenta Andrzeje dudy. Cílem cesty je vyjádřit podporu Ukrajině i prezidentu Volodymyru Zelenskému. Kateřino, jak hodnotíte vůbec ty cesty státníků na Ukrajinu? Jak rezonovala vlastně i ta cesta českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a ze Slovinska?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Musím říct, že tady v evropských institucích rezonovala daleko méně, než bychom si byli mysleli nebo než bychom si byli třeba přáli v České republice, což je prostě dáno několika věcmi i kvůli tomu, že třeba evropské instituce v tomto smyslu fungují docela studeně. Tedy, když teď odjela nebo minulý týden odjela šéfka Evropské komise Ursula von Der Leyenová do Kyjeva společně se šéf diplomatem Josephem Borrellem, tak obrazně řečeno tady také jako nebyly žádné velké ovace, nebo že by to byl hlavní, hlavní článek místních novin a tak dále. Čili zatímco my v České republice jsme vesměs velmi oceňovali média, veřejnost, politici oceňovali tu premiérskou cestu do Kyjeva, tak tady ta reakce byla studenější. Další faktor je samozřejmě je i ten, že na první jaksi dobrou nebylo úplně zřejmé, kde se vzala ta docela zajímavá společnost, tady to složení kromě Petra Fialy a Mateusze Morawieckého. Tam byl taky šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski, který téměř nikam nejezdí. Navíc je to on, který, který vlastně vede ten ideologický boj s Bruselem, v tomto případě kvůli stavu právního státu v Polsku. A to všecko si komplikovalo nějakým způsobem srozumění té cesty, ale faktem je, že to, že ta cesta, právě tato konkrétní cesta otevřela ty dveře a další státníci přijíždějí. Takže zpětně řečeno, pakliže ten, dnes řečeno, pakliže ten potlesk nepřišel tehdy, tak teď už přichází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak mimochodem vy rozumíte účasti pana Kaczyńského v té delegaci?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Tak ta interpretace je převažující, je ta, protože jaksi já jsem s ním nemluvila, ani dokonce ani polská média, ho v tomto smyslu příliš konfrontovala nebo on o tom nechtěl přímo mluvit. Straní se médií, ale, ale to, co je prostě tedy ta převažující interpretace to, co je vlastně fakt. Je to tedy, že Jaroslaw Kaczynski vlastně si velmi cenil toho, že i když jeho dnes tedy již zesnulý bratr a bývalý polský prezident Lech Kaczyński v době napadení Gruzie zorganizoval cestu právě do Tbilisi prezidentskou, kde tehdy ve vládním polském letadle seděl mimo jiné ukrajinský prezident a šéfové pobaltských republik, tak vlastně, že tato cesta tehdy do Rusem, Ruskem napadené Gruzie velmi pomohla. Jaroslaw Kaczynski si velmi cenil této symboliky a evidentně chtěl udělat to stejné. Tedy podpořit a zdůraznit, podpořit v zásadě ten odkaz svého bratra a zdůraznit, že si vážil tehdejší solidarity a chtěl zřejmě ukázat stejnou solidaritu nyní, když měl podobnou příležitost, tedy v případě napadené Ukrajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Viktor Orbán, staronový maďarský premiér ten se asi nechystá do Kyjeva.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ten se asi do Kyjeva úplně nechystá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítěz voleb společně s jeho stranou Fidesz zvítězil nad všechna očekávání, vlastně před těmi parlamentními volbami se očekával velmi tvrdý souboj Fideszu se spojenou opozicí. Ta měla podle většiny odborníků poprvé od roku 2010 velmi reálnou šanci porazit Viktora Orbána. Proč se tak nestalo? Co je za tím drtivým vítězstvím?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ano, ano. To vítězství skutečně bylo drtivé. Viktor Orbán sám v tom vlastně vítězném projevu řekl to slavné, že je to vítězství vidět možná až z vesmírnou, z vesmíru, ale v každém případě tedy z Bruselu, si tedy rýpl do té kritiky západu. Těch důvodů buď jedno, jaksi detailních bude víc, včetně toho, že zkrátka dobře opozice, což je prostě známý fakt, neměla srovnatelný přístup do maďarských médií. Čili zejména lidé žijící mimo velká města a sledující jenom nebo dominantně televizi, tak v podstatě nemohla vůbec ani tušit, kdo kandiduje, protože v těch klíčových kanálech se jako tváře a hesla objevovali jenom členové nebo tedy stoupenci toho vládního tábora. Tak prostě také to, že v případě Maďarska možná zafungoval takový ten, to setrvačné, že jim v zásadě tedy Maďarům bylo víceméně dobře. S Orbánem teď musí hlavně finančně a chtěli, chtějí Maďaři, aby jim bylo dobře stále. Viktor Orbán paradoxně, ačkoliv si všichni mysleli, že to tak nebude, tak ta válka na Ukrajině mu naopak pomohla, ačkoliv tedy tím agresorem je Putin a Viktor Orbán se netají tím, že v zásadě chce udržovat s Vladimírem Putinem nějakým způsobem přátelské vztahy. Ale on měl heslo, bylo to i na billboardech v Maďarsku, tedy to heslo bylo, Maďarsko bude mírové nebo Maďarsko míří k míru a tímhle tím heslem jenom se mnou bude dále v Maďarsku mír. V Maďarsku nebude zataženo do války, se mnou tady bude stabilita, se mnou nebudete mít stejně, jako se máte dosud. Tak toto prostě u voličů zafungovalo. Ta obava, co se může stát, když přijde někdo nový. A sázka na tu dosavadní jistotu, tak to v každém případě by bylo součástí toho vítězného koktejlu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měla tedy maďarská opozice, už poprosím jenom krátce, nějaký jiný v uvozovkách recept, než jenom program anti Orbán, kdybych použila jistou paralelu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
V zásadě ne, protože pod tím heslem anti Orbán se samozřejmě, se potom jako skrývala jednotlivá hesla typu, chceme být více součástí západu. Chceme být vstřícnější, nepovedeme ideologický boj, ani se zbytkem Evropské unie ani s Natem. Budeme se aktivně zúčastňovat sankčního režimu. Nebudeme ho minimálně tedy verbálně bojkotovat nebo torpédovat jako Orbánova vláda. Ale v zásadě všechno to bylo pod tím zastřešujícím, nebudeme jako Orbán nebo přesně řečeno, budeme anti Orbán. Ale jak jsem řekla, zejména to, že opozici řada Maďarů nevěděla o jednotlivých kandidátech, nedozvěděla se o těchto heslech a potom ta obava z války, tak prostě hrála Viktoru Orbánovi výrazně do karet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin, Respektu a Aktuálně.cz v belgické metropoli. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Děkuji za pozvání, také na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.