Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 5. října 2022

5. říjen 2022

Hostem byl datový analytik Josef Šlerka. 

Jan BURDA, moderátor
Sociální sítě v současném světě i na pozadí války na Ukrajině v podobě propagandy, cenzury, ale také humoru. Některá z témat příštích minut, které strávíme ve společnosti Josefa Šlerky, specialisty na nová média a analytika z Univerzity Karlovy. Vítejte.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve Jan Burda. My jsme se s Josefem Šlerkou před začátkem pořadu shodli, že doba není moc veselá a je potřeba podporovat každý vtipný nápad a každou vtipnou myšlenku. Letadlová loď Karel Gott nebo ponorka Helena Vondráčková, to jsou obrázky, nebo tím popisujeme fotografie, fotomontáže z Twitteru. Ten polský a český zejména se baví fiktivním připojením Kaliningradské oblasti, tedy té části ruské, která leží u pobřeží Baltského moře mezi Polskem, Běloruskem a Litvou, připojením k Česku. A je to recese, ti vtipálci na Twitteru argumentují tím, že Kaliningrad zkrátka byl založen na počest českého krále Přemysla Otakara II. A je to obrovská smršť, o čem to vypovídá? Chybí nám vtip? Chybí nám nějaký ventil?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já možná jenom začátek pro posluchače, kteří nejsou orientovaní v tom světě různých sociálních sítí, protože ten Twitter je přece jenom síť, která je v Čechách menší, asi půl milionu uživatelů zhruba, tak vlastně na té síti lidé sdílejí krátké zprávy a většinou je to přirovnáváno k takové jako párty, že jste někde a chodíte stůl od stolu a říkáte nějaké zajímavé poznámky a občas sdílíte něco zajímavého. A v prostředí téhleté sítě se vlastně zrodil ten fenomén, o kterém já si trošku myslím, že nám přeteče v příštích dnech i do prostředí jiných sociálních sítí, a myslím si, že dokonce se prožene i těmi řetězovými e-maily, protože je to fenomén, který ukazuje internet takový, jaký ve skutečnosti je. Tzn. svět, ve kterém se informace šíří velmi rychle, kde každý má možnost něco k nim přidat a tvořit, svět, ve kterém humor nakonec jako je největší zbraní. A já z toho mám takovou vlastně dětinskou radost, protože je to něco, co mě v tý mysli vrací zpátky k projektům, jako byl třeba server /nesrozumitelné/, který už dneska asi posluchači mají spíš spojený s hnutím Anonymous, který vlastně byl schopnej tím tzv. trollingem na jednu stranu vytočit spoustu lidí, ale na druhou stranu ukazovat na důležitý problémy. No a teď, co se stalo. Já myslím, že to je původně polská iniciativa nebo ten původní článek byl polský, my jsme se bavili o tom před začátkem vysílání, že Poláci mají vtipy o naší armádě vlastně poměrně dost rádi, já se jim vlastně poměrně dost nedivím, a to celý začalo vlastně tímhletím, že mělo být vyhlášeno to referendum, dneska když se podíváte na internet, tak existuje petice, která žádá připojení, Twitter už tvrdí, že se tak stalo, a vlastně produkuje další a další jako vtipy na téma toho, že Královec je český a Make Královec Great again ebo Check Again je tam používaný, čímž vlastně ukazuje do značný míry i vlastně takovou jako nabubřelost a blbost jako tý propagandy, kterou vidíme bohužel každý den, a tu /nesrozumitelné/ toho ruskýho internetu.

Jan BURDA, moderátor
Ono de facto tento vtip má několik rovin. Lidé se tím baví, protože polští uživatelé, ti jsou velice pobaveni tím, že právě kdyby byl Královec český, tak Česká republika a česká armáda tam bude mít svoji námořní flotilu, a naráží tím, že jsme na suchozemská země, proto tedy by tam měla například kotvit ponorka pojmenovaná po zpěvačce Heleně Vondráčkové, která je velice populární v Polsku. A především ono je to, promiňte, i vlastně opravdu tak, že si to dělá legraci z těch zmanipulovaných referend na východě Ukrajiny, z toho, jak se referuje o něčem, co je naprosto absurdní a vylhané?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Přesně tak. Ono to má strukturu, kdybysme se vrátili do nějaký jako opravdu teorie, teď to vzali vážně, ostatně já jsem vystudovaný estetik původně, tak je to vlastně taková karnevalová kultura. V karnevalové kultuře ti, co jsou nahoře, jsou dole, a ti, co jsou dole, jsou nahoře. Nejchudší se převlékají za nejbohatší a nejbohatší jsou ponižováni jako ti nejchudší. V karnevalový kultuře se obracejí všechny ty pozice. A tady jsme vlastně svědky tý karnevalový kultury nebo některých prvků tý karnevalový kultury v tom internetovém prostředí. Kdy ta suchozemská země najednou zjišťuje, mimochodem a je to zároveň pravda, to je na tom krásný, že v minulosti měla námořníky v rámci Rakouska-Uherska. Že dokonce spáchala jednu námořní bitvu někde na Bajkalským jezeře. Čili zároveň se obrací někam do historie a vytahuje z ní momenty, který by za normálních okolností nehrály vůbec žádnou roli, a staví se najdou do pozice jako vojenský velmoci, která jde zpátky na svoje území, připojuje tam letadlovou loď, bizarnost letadlový lodě v několika rovinách. Připomínám, že krom toho, že se jmenuje Karel Gott, tak skutečně letadlový lodě jsou ten naprostej výkřik tý techniky v tom smyslu, že vlastně existuje jenom pár zemí na světě, který je schopný je vyrobit. A tady v těch prvcích vlastně se odhaluje ta určitá absurdita. A co je na tom vlastně nejhezčí, je, že je to vlastně celou dobu dvojznačný. Na tom, jak se ukazuje bizarnost jako mnoha těch obratů, který se v té propagandě používají, se zároveň taky ukazuje, jak ve skutečnosti to využívá třeba nějakých reálných momentů. Já mám hrozně rád vlastně tu debatu o tom království mimo jiné proto, že Čechům připomíná spousty věcí z jejich vlastních dějin a trošku nám připomíná, že Poláci, pokud jde o některý prvky, z nás mají docela srandu. Jako myslím si, že memy, který s Rumcajsem na velryby a podobně, budou ještě dlouhou dobu českým internetem kolovat. Myslím si, že v tuhle chvíli je to něco, co umožňuje opravdu stejně jako ten karneval upustit tu páru.

Jan BURDA, moderátor
A to chybělo a chybí.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já si myslím, že do značné míry ano, protože když se ohlédneme za těmi posledními šesti měsíci v tom informačním prostoru, tak vlastně od okamžiku, kdy, a přiznám se, já jsem ten konflikt očekával, já jsem byl přesvědčen, že dojde k té invazi, ale byl jsem hrozně skeptický k šanci vlastně ukrajinské armády vést efektivní obranu celého území, abych byl trošku diplomat. Říkal jsem si, že Rusko nemá dostatek síly na to, aby tu zemi okupovalo ale celou a převzal tu správu, ale opravdu jako netušil jsem, v jak špatném stavu ruská armáda je, a na druhou stranu v jak dobrém stavu je bojová morálka Ukrajiny a jak silná bude pomoc Západu. Protože přiznejme si, že v předchozích konfliktech, kdy Rusko provedlo nejrůznější invaze do okolních zemí, ta podpora Západu nebyla takhle silná. A tak od toho okamžiku té vlastně až úzkosti toho, co se stane, jsme zažili období, ve kterém nebylo zřetelný, co se děje. Bylo období jako nadšení z té protiofenzívy, která probíhala v Charkovské oblasti, a teď čím dál tím častěji se zase vkrádá třeba obava z jaderného konfliktu. To je něco, co lidé naší generace si pamatují ještě z předlistopadového režimu, cvičení s gumičkami na rukou a leháme si hlavou od výbuchu, teď nevím, jestli jsem z vás neudělal staršího, než jste, omlouvám se.

Jan BURDA, moderátor
Běhal jsem samozřejmě v plynové masce po dvoře školy, ano, pamatuji si to.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Ano, a myslím, že jsme trošku takoví jak pavlovovští psi, když se ozve nukleární válka, tak se v nás to cinkání rozezní, což je něco, co je velmi úzkostný. Jestli si vzpomenou posluchači, že to byla velká plíživá úzkost, která vždycky byla připomínána znovu a znovu, to se najednou vrací. To je něco, v čem se nežije úplně šťastně. A teď do toho samozřejmě vstupují další fenomény, podzim, který sám o sobě je depresetvorný, a do toho prostě to, že spousta rodin má opravdu problém v tý ekonomický situaci, ve které se nachází, vyjít, že jsou tam všechny podmínky pro to, aby ta nálada byla, jak říkal Václav Havel, blbá. A zároveň tohle je něco, co tomu aspoň dává nějaký odlehčení.

Jan BURDA, moderátor
Říká Josef Šlerka, mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. /znělka/

Pojďme se podívat, prosím, na druhou stranu, protože i na ten twitterový vtípek o tom, že Kaliningradská oblast neboli Královec se stane dalším krajem České republiky, také na něj reagují nejenom lidé, kteří se baví, ale reagují na něj i zcela vážně například oficiální ruská média, protože například europoslanec Zdechovský za KDU-ČSL to sdílel, také dodal nějaký vtipný komentář k tomu a ta ruská propaganda, ta to bere smrtelně vážně. Jak je to možné? Je tu střet opravdu dvou naprosto odlišných světů?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Já bych byl trošku opatrný s tím, že ruská propaganda to bere naprosto vážně, protože ten model tý ruský propagandy tak, jak funguje, je něco, čemu se začalo říkat /nesrozumitelné/ v češtině ta požární stříkačka lží. A ona funguje tak, že vlastně produkuje konzistentní proud lží, pro který používá celou řadu kanálů, a v zásadě se vůbec nestará o to, jestli jsou konzistentní dohromady, jestli náhodou se navzájem nevylučujou a podobně, protože má vlastně vyzkoušený, že nejúčinnější a do značné míry nejlevnější formou je zaplavit ten informační prostor obrovským množstvím a ono se něco z toho chytne. Tzn. já bych byl opatrný v tom, že ruská propaganda bere vážně, myslím si, že jenom využívá další motiv, který může otočit a poslat zpátky, a kdyby viděla, že se toho chytají lidi v tom informačním prostoru ruským, tak by to pravděpodobně posilovala. Když si toho nikdo v podstatě kromě nás ani nevšimne, tak se na to vykašle. Takže v tomhle bych jako velmi opatrný. A zároveň vlastně je na tomhle případu dobře vidět, že nejen my se konstantně ptáme, co se děje v Rusku, ale i ta ruská informační mašinérie se konstantně ptá na to, jaké jsou reakce u nás, a vlastně systematicky využívá cokoliv, co by mohla použít ve svůj prospěch.

Jan BURDA, moderátor
Jak vlastně funguje teď internet v Ruské federaci? Ptám se na to, nakolik je odstřižen, odpojen, je to vlastní okruh, a zdali lidé, kteří chtějí nějaké informace jiné než oficiální, mají nějakou možnost se k nim dostat.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Nejjednodušší věc je odpověď na otázku, jestli lidé, kteří chtějí jiné informace, mají možnost se k nim dostat. Protože ano. Ti, co chtějí, mají možnost se k nim dostat. Oficiálně by měly být blokovány stále nějaké stránky, na druhou stranu internet skutečně byl vytvořen takovým modelem, aby šíření informací v něm bylo maximálně svobodné v tom smyslu, že se velmi těžko vlastně blokuje tu šíření. To neznamená, že to nejde ztížit. Já si myslím, že větší problém vlastně než tyhlety formální aspekty je v tom celkovém naladění tý ruský společnosti. Protože aspoň tak, jak já pozoruju třeba sociální síť V kontaktě, protože z profesních důvodů mě ta síť velmi zajímá, tak vlastně tam vidím to, že v tom určitým okruhu lidí je ta nebo dlouhou dobu určitě byla, otázka je, jak se to mění teďka třeba během posledních týdnů a hlavně v kontextu tý mobilizace, tak jako skutečně tam existovala ta identita příslušná k tomu Rusku. Se vší úctou k lidem, kteří tomu nepodléhají v Rusku a kteří se postavili často proti, ať už jsou to novináři z nezávislých novinářských projevů, intelektuálové, ale i řada obyčejných lidí nebo řada ruských matek. Ale ta většinová společnost minimálně do posledních týdnů byla naladěná jako na podporu toho Putinova dobrodružství a myslím si, že se dobře ukazuje, že dostatek informací není všechno, co vede k tomu, aby si člověk učinil validní názor.

Jan BURDA, moderátor
Je to tak, že v Rusku tím hlavním, tím nejmasovějším médiem pro šíření informací a i té propagandy ruského prezidenta je televize? A případně, proč tam ta televize hraje stále tak velkou roli? Tipnu si, odhadnu, možná mě vyvedete z omylu, oproti například Západu.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
No, já vás vyvedu z omylu hned zkraje. Televize je pořád v České republice tím zásadním informačním zdrojem pro většinu společnosti. Ano, existuje tam určitá propast mezi tou nejmladší generací a ostatními generacemi, kde už opravdu ta televize tu roli nehraje, ale pořád v těch věkových skupinách. já nevím, 30+, aspoň co ukazují všechny čísla, je ta televize dominantní. Je to prostě tak. Je to v Čechách zrovna tak jako Moravě, abych se omluvil posluchačům, které občas naštvu tím, že neoznačuju Čechy jako to území královský, abysme ten Královec zpátky připomněli pro posluchače, v Čechách, na Moravě i v Královci je opravdu ta televize tím zásadním zdrojem. A je to daný mediálními návyky, které máme, je to daný tím, že ve chvíli, kdy se něco fakt děje, tak zapínáme tu televizi. Když chceme vědět. A stejně je to i v tom Rusku. Internet samozřejmě tvoří výrazný doplněk tohohle, tvoří jako v té mediální konzumaci, jak se říká v té hantýrce, tvoří důležitou roli. Přes den vytahujeme ten mobil, koukáme se na něj atd., mnozí poslouchají rádio, teda aspoň doufám, ale ta televize fakt tu roli hraje. No a ta televize vlastně v tom ruském prostoru je vlastně plně pod kontrolou buď přímo ruský vlády, nebo oligarchů, který k ní mají blízko, nebo společností, který jsou napojeny na ruskou vládu. A netýká se to jenom televize. Příkladem může být sociální síť V kontaktě, která je, zjednodušeně řečeno, ruský Facebook. Kdyby tam uživatel šel se podívat, tak skutečně vidí, že to je v podstatě ruský Facebook, a tu vlastní Gazprom Media. Tak už z názvu víme, kdo je jim vlastní. Tzn. největší sociální síť v Rusku, pomineme-li třeba vliv YouTube nebo Telegramu, vlastní Gazprom.

Jan BURDA, moderátor
Staly se sociální sítě v těch uplynulých šesti měsících, kdy naneštěstí začala válka na Ukrajině tím ruským útokem, staly se sociální sítě jakousi novodobou platformou nebo novodobým nosičem těch válečných propagandistických plakátů, které známe z muzeí?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Ony byly vždycky. Jenom my jsme se toho nevšímali, protože se pohybujeme v tom našem internetu, v jazykově blízkém, geograficky blízkém, ale kdokoliv třeba sledoval dění na Blízkém východě nebo dění kolem Íránu, tak viděl, že prostě je to další komunikační kanál a je tím nositelem. My jsme trošku teďka překvapený, protože ta válka je zatraceně blízko, nejbližší válka, kterou jsme tady měli v tomhletom ohledu, byla válka na území bývalé Jugoslávie, ale to bylo v době, kdy přece jenom ten internet nebyl prakticky tak jako vůbec zásadně rozšířený v té společnosti, a tohle je vlastně první válka, která se děje blízko, my známe, každý ve svém okolí viděl někoho z ukrajinských uprchlíků stoprocentně a je to něco, co se nás bezprostředně dotýká, a zároveň vlastně to sledujeme v tom prostředí těch sociálních sítí, což je vlastně poprvý.

Jan BURDA, moderátor
Říká Josef Šlerka, mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. /znělka/

Kdybychom se podívali na to, jakým způsobem komunikuje například ukrajinská vláda, jakým způsobem komunikuje ruská vláda na sociálních sítích o tom, co se děje v té oblasti bojů, nebo o tom, co například se děje při té tzv. částečné mobilizaci v Rusku, jaký bychom viděli vývoj za těch posledních 6 měsíců? Jaké komunikační strategie například volila a volí právě ukrajinská vláda, ukrajinský prezident?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak nutno říct, že ta komunikace těch oficiálních institucí je vždycky vedena vůči vícero posluchačům. Vůči domácím, ty musí přesvědčit, že jak se zpívá v ruské písni, /nesrozumitelné/, a je určená taky ale zahraničí, protože to samozřejmě dekóduje to, co se říká, a zároveň je taky určená třeba tím, aby neprozradila operační plány tý armády. Tzn. zase ta komunikace má spoustu rovin a často se jen můžeme dohadovat o tý volbě slov. Faktem je, že komunikace ministerstva obrany ruskýho dneska víc připomíná komunikaci německých vojsk po bitvě u Stalingradu než cokoliv jiného. Vidíme tam velmi pečlivě zvolený slovník, který v podstatě ale popisuje útěk. Ale kdybysme si dali tu práce a vraceli jsme se do analýzy popisu situace, dejme tomu, v prvních dnech té invaze na ukrajinské straně, tak bysme tam pravděpodobně taky našli formulace, který by tu situaci vylepšovaly v jistém ohledu. To je první věc. Druhá věc je, no, lež a klam je součást války. A lež a klam je používána jako velmi efektivní prostředek pro oklamání protivníka a pro to, abyste vyhráli bitvu. Tzn. žádná ze stran se nikdy nebude štítit toho, aby lhala a klamala v těch prohlášeních, na druhou stranu, kdyby to dělala pořád, taky jí to nebude fungovat. Je to strašně jednoduchý. Když chcete někoho fakt jako oklamat, tak si musíte vytvořit jeho důvěru a můžete ho oklamat. Když mu lžete od začátku, tak ten kanál nepoužije. Tzn. ano, jsou tam přístupný tyhlety porce, ale zdá se, že obě strany je docela vlastně jako dávkují proto, aby věděly, jak s nimi fungovat. Ten jazyk je pečlivě /nesrozumitelné/. Podívejme se na to, jakým způsobem se žongluje třeba s případným jaderným konfliktem. Konfliktem... s jaderným úderem Ruska. Ukrajina jaderné zbraně nemá, protože se jich zbavila v tom tzv. budapešťském memorandu, kde mimo jiné Rusko zaručilo její územní integritu, což nedodrželo. Čili je to velmi zajímavý materiál. Myslím si, že čeští novináři nebo v tom českém prostoru pod takový počáteční jakoby nejistotě toho, co se děje, tak čím dál tím častěji v tom čase vlastně začali být kritičtí k tomu, k těm oficiálním prohlášením, začali jako zdůrazňovat, že jsou to oficiální prohlášení, nebojí se ukázat, když to tam není, a to je vlastně dobrá zpráva, protože my žijeme v takovým jako světě, ve kterým jsou všechno buďto 1, nebo 0, ale svět ve skutečnosti se vyvíjí v čase a lidi se v něm mění. A já si myslím, že to český zpravodajství o válce se dobře proměnilo. A myslím si, že v obrovskou roli v tom sehrálo to, že vlastně celá řada novinářů, ať už rozhlasu, nebo /nesrozumitelné/, z Aktuálně a z dalších redakcí na tu Ukrajinu odjeli. Takže my jsme tam najednou měli svoje reportéry a měli jsme nějaký zprávy přímo z toho prostoru.

Jan BURDA, moderátor
Jedním z vážných momentů zpravodajství z válečných oblastí je to, že mnohé informace nejdou okamžitě ověřit, některé nejdou ověřit mnoho dnů, některé se nedají ověřit vůbec třeba. Jak důležité je potom, když například rozhlasový zpravodaj, teď už stálý, pro Ukrajinu Martin Dorazín, který posílá reportáže, referuje, na těch místech je, a jak důležité kromě těch výstupů, které vysílá Český rozhlas, jsou i ta osobní svědectví jakýchkoliv seriózních novinářů, kteří v té oblasti operují a následně to také zveřejní na svých sociálních profilech.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Je naprosto zásadní, protože my jako často mluvíme o zprávách z toho bojiště. Zpráva je nějaký žánr, po kterým my chceme, aby byl jako naprosto objektivní, nehodnotící, to je žánr. Ale média mají spoustu jiných žánrů. Reportáž, analýza. A ty reportáže a analýzy dotváří ten celkový obraz té situace. Analýzy jsou ty racionální, často říkající nepříjemný věci v tom smyslu, pozor, může to dopadlo ještě takhle atd., a ty reportáže vlastně přinášejí ten, dejme tomu, emočně plastický obraz vlastně tý situace v tý jeho úplnosti. Válka není něco, co je racionální mnohdy. A když vidíme všechny ty příběhy, tak se nám skládá celý ten obraz vlastně tý situace, já to považuju za zásadní jako mediální analytik a to doporučuju vlastně posluchačům, aby si sami jako zkusili, jsem si u toho znovu uvědomil, jaká je moc toho rozhlasu či televize, jak je jiná, protože právě ty reportáže z Ukrajiny, myslím právě Martina Dorazína, kdy popisuje to, co vidí, kdy popisuje, jak se odkrývá masový hrob, který posluchač nevidí, v tu chvíli ho vidí ten Martin Dorazín a říká: a teď se... Tak vlastně je vidět, jak to ten prožitek a fantazii toho posluchače ovlivňuje úplně jinak, než když v televizi vidíme třísekundový švenk kamery na odhalený masový hrob v Buči nebo kdekoliv jinde.

Jan BURDA, moderátor
Jaký dopad mají potom na sociálních sítích videa od běžných uživatelů? Teď myslím například i ta videa těch ruských branců, která například popisují naprosto zoufalé materiální zabezpečení a podobně. Když se toto dostane od nějakým způsobem autoritativně izolované společnosti ven. Jaký to může mít dopad?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak má to dopad samozřejmě na morálku mužstva, jak se tak hezky říká, zároveň bych ale v tomhle ohledu trošku varoval před přeceňováním nebo před jednoduchým odvozováním z toho, že máme 3, 4 videa, který tohle ukazují, protože to skutečně není jako analytický obraz té situace. My jako opravdu reálně nevíme nebo respektive tušíme, ale nemáme potvrzeno, jak to je třeba s výcvikem těch vojáků. Opravdu se zdá, že na tu frontu bylo doručeno spousta kanónfutrů, jak se říká, ale že velká část těch vojáků byla odeslána do kasáren na normální výcvik. A my bysme z těch videí měli pocit, že na frontu přijíždí nevycvičená potrava pro kanóny, no a pak by se taky mohlo za měsíc ukázat, že je všechno jinak, a my bysme mohli být hrozně překvapený. A myslím si, taková jako sebeupřímnost v hodnocení těch informací je jako sice nervově trošku náročná, protože člověku zůstává spousta nejistoty, ale zase jako dlouhodobě je to něco, co tý společnosti dost pomáhá.

Jan BURDA, moderátor
Máte nějaký osobní recept a tip, jakým způsobem přežít takové obavy, které se samozřejmě v diskuzích na sociálních sítích, v médiích rozšiřují? Protože se čím dál více spekuluje o možném užití třeba taktických zbraní a tak, jak se z toho nezbláznit?

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Tak v první řadě humorem, ale v druhý řadě prostě to občas vypnout. My jsme často příliš fascinováni tím, že tu válku vidíme v přímým přenosu, a máme potřebu se k tomu vracet a vracet. Ale ono daleko lepší je to vypnout a na víkend odjet jako do hor. Faktem je, že mě na tom asi nejvíc baví to, o čem jsme taky chvíli mluvili před začátkem vysílání, jak ty nejrůznější konspirační teorie jako produkujou nový a nový, takže v kontextu tý jaderné války začala polská vláda rozdávat jódové tablety v Polsku. A na internetu už se objevují první konspirace, který kombinujou odpor k očkování a ruskou situaci s tím, že se ty lidi nemají brát jódový tablety, protože jsou od Pfizeru a je v nich vakcína. A že vlastně ve skutečnosti celý tohle je plán, jak donutit lidi vzít si očkování tím, že vláda bude simulovat falešný jaderný výbuchy.

Jan BURDA, moderátor
Já myslím, že lepší tečku jste nemohl obstarat za dnešním Jak to vidí. Josef Šlerka, mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, specialista na nová média. Díky moc.

Josef ŠLERKA, mediální analytik, FF UK
Děkuju za pozvání.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.