Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 29. září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Příjemný den přeje Zita Senková, dnešním glosátorem je Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, já vás vítám, dobrý den.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zaměříme se na hodnocení důvěryhodnosti médií, úroveň mediální plurality v Evropě, i na roli České tiskové kanceláře, nerušený poslech. Evropský univerzitní institut ve Florencii zveřejnil závěrečnou zprávu projektu, který mapoval rizika pro pluralitu mediálního prostředí, jaké jsou vůbec hlavní předpoklady pro zdravé mediální prostředí, pane Šlerko, co ho vytváří, co ho garantuje?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Otázka to je velmi dobrá hnedka na začátek, protože vlastně u každého hodnocení toho stavu ať jakékoliv, tak vždycky je tam nějaký ideální stav, ke kterému se ta zpráva vztahuje. V případě téhle té zprávy se vychází z toho, že by ten trh měl za prvé bránit novináře jako takové, to znamená umožňovat jim dobrou novinářskou práci a chránit je v případě, že se dostanou do konfliktu, to je úplný základ. Ta druhá věc, která tam je velmi silně akcentovaná, je to, do jaké míry mají lidé zase obráceně přístup do těch médií, to znamená za prvé, do jaké míry můžete opravdu ty média konzumovat, kupovat a podobně, takže sem padnou často i věci, které vypadají na první pohled trošku technicky, jako je třeba rychlost připojení na venkově jo, protože pokud dneska se velká část zpravodajství odehrává v tom online prostředí, tak je důležité, abyste měli připojení k tomu internetu. Ta další vrstva, která tam je, je, do jaké míry to mediální prosedí inkluzivní já vím, že to je slovo, které v Čechách vzbuzuje velké emoce, já mám skoro po každém našem vysílání minimálně jeden, dva telefony, které my vysvětlují, jak je inkluze špatná, ale tady opravdu jde o elementární o to, aby lidé, kteří v té zemi žijí, měli nějaký přístup do těch médií, ať jsou to minority, ať už jsou to lidé, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní třeba fyzicky, ale také ať už jsou to třeba ženy, protože i na ně se často zapomíná a v tom českém prostředí mimochodem je to jedno ze slabin toho českého mediálního prostředí, pak je důležité, aby ta média nebyla koncentrovaná v jedněch rukou nebo v několika málo, je důležité, aby existovala nějaká pluralita, pluralita vlastnictví, protože všechny ty prvky dohromady vytváří vlastně to prostředí, ve kterém je možné, aby ta novinařina byla skutečně svobodná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A pozná to běžný uživatel, rozklíčuje to? Jak je to pro něj důležité.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já si myslím, že běžný uživatel to pozná podle toho, že postupně, když dochází k tý diskrepanci, tak vlastně ta média, která mají za úkol mu přinášet informace pro to, aby se mohl sám lépe rozhodnout, tak začínají přinášet informace, která to jeho rozhodování buď to nějakým způsobem manipulují, anebo jsou vlastně irelevantní proto, protože to jsou dvě různé strategie, buďto jako s lidmi manipulujete, takže jim říkáte něco, co není úplně pravda, nebo s nimi manipulujete tak, že jim něco neříkáte a tyhle ty věci jsou zase podmíněný tím předchozím, strach novináře, že přijde o práci, když si dovolí nějakým způsobem kriticky vystoupit proti svému majiteli v článků, způsobuje to, že se pak ten člověk ty věci nedozví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak obstály tedy jednotlivé země Evropské unie, připomenu jenom, že ten projekt, respektive to nejnovější vydání monitoru nově zkoumalo také situaci v Albánii a v Turecku.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Ta zpráva je neradostná v jistým ohledu, protože ukazuje na to, že existují problémy, které trápí ta média po celé Evropě. Tím problémem, který trápí média po celé Evropě, je hlavně mediální koncentrace vlastnictví. My jsme dopadli velmi špatně, my jsme dopadli asi na třetím místě odzadu, to znamená opravdu velmi zle, ale když bysme se podívali na ten celkový pohled, tak zjistíme, že ta koncentrace médií v rukou pár vlastníků, je trend, který jde napříč tou Evropou, čili to je v tuhle chvíli jedna z těch velmi nebezpečných položek v té hře, ale jinak je to vlastně pohled velmi pestrý, myslím si, že dobře vlastně z mého pohledu dopadla jenom média ve Francii, v Německu, ve Švédsku, tuším, že tam je ještě jedna země, omlouvám se, nemám ty data před sebou, je jich skutečně hodně, a to jsou média, kde vlastně ty rizika, o kterých jsem mluvil, byly malá, takže ostatní země začínají mít vážné problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jaké možná, promiňte, které konkrétní oblasti toho mediálního prostředí jsou vlastně v těch jednotlivých zemích potenciálně nebo reálně ohrožena tím nedostatkem svobody?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já se přiznám, že jsem se soustředil hlavně tu Českou republiku, to co mě zaujalo z toho evropského pohledu, je to, že se, že začíná využívání různých metod za prvé kriminalizace činu pomluvy, to znamená pomluva, která bývá většinou součást občanskoprávního sporu, začíná ten /nesrozumitelné/, aby byla kriminalizována, stala se trestným činem, což bývá používáno jako vyhrožovací prvek na jednotlivé novináře a další věc, my často oddělujeme od sebe právo na informaci a svobodu slova, kdybysme se ale podívali do jaksi ústavních listin, tak zjistíme, že jsou spolu úzce spojeny, a to je to druhé místo, kde, které začíná být narušeno, nejrůznější obstrukce na to, abysme získali svobodný přístup k informacím a podobně, což je věc, která je taky velmi silně zastoupená, je velmi problematická, čili z mého pohledu na té elementární úrovni jsou tyhle dva problémy, plus ta mediální koncentrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Kdybychom porovnali ty předchozí průzkumy, tak vykazují ta nejnovější data, respektive zjištění monitorů nějaké zásadní výchylky, odchylky, ukazují i trend případně v těch posledních letech?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Tady je zapotřebí být opatrný, ten výzkum je velmi rozsáhlý a dělal ho obrovský tým a na té české, na té české části pracoval tým potom vedením Václava Štětky a já, když jsem se s tím o tom bavil, tak on výslovně upozorňoval na to, že nejde provést jednoduchý srovnání čísel proti číslům oproti oproti tomu reportu před dvou let, jestli mě paměť neklame, protože samozřejmě ta kritéria se průběžně proměňují, ten trend, který vidíme, je opravdu to spíš zhoršování tý celkový situace a do budoucna ten výhled je takový, že bysme měli přijmout nějaká, za prvé asi zákonná opatření, která by se věnovala nějakým způsobem zespravedlnění toho trhu a za druhé přijmout nějaká měkká opatření, která by pomohla té svobodě těch novinářů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte pane Šlerko, že tady nejsou dostatečné právní garance?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já myslím, že Česká republika zrovna v ohledu těch takzvaných základních jako ochrany je na tom velmi dobře, pokud jde o té zákonné úpravy, tam si myslím, že jsme na tom velmi dobře a já si dlouhodobě myslím, že svoboda slova v České republice z pohledu ochrany je na tom velmi dobře, Česká republika má v tomhle ohledu jiný problém, ten problém je ten, že u nás není funkční novinářská organizace, to je první problém, to znamená novináři často nemají ten referenční bod, ke kterému se můžou obrátit, pokud jde o standarty v té novinářské práce a zároveň nemají jaksi podporu v téhle organizaci, respektive ta organizace není silná, tím pádem nemůže dát silnou podporu. Druhá věc já, že si myslím, že v tomto do značné míry hraje způsob, jak ten trh organizován. To znamená ochrana těch novinářů v případě, že by šli do střetu s majiteli, je velmi slabá, často vidíme aplikace švarcsystému, často, který neposkytne vůbec žádnou ochranu. Často vidíme to, že novinář ve chvíli, kdyby chtěl vystoupit nějakým způsobem proti, tak nemá jakým způsobem se ozvat. Nemáme dobrou ochranu whistleblowerů, to znamená lidi, kteří se postaví nějakým způsobem k problému tak, že zveřejní informace, které byly původně privátní, čili tohle jsou oblasti, ve kterých na tom nejsme dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak si vedeme, když jste se zmínil o při vstupu do médií pro sociální a kulturní menšiny?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Tam je to zajímavá situace, protože v tom celkovém přehledu jsme, jsme na středním riziku, na nebo spíš na menším riziku, ale jsou tam dvě oblasti, ve kterých silně pokulháváme. Ta první oblast je oblast vlastně regionálních médií, my jsme zažili na začátku devadesátých let takový jako boom, kdy každý měl pocit, že regionální média budou ten svatý grál a dneska zažíváme to, že vlastně jse vůbec právě z regionů a jejich přístup jako do, do mediálního prostoru celorepublikového jsou slabší a zároveň zažíváme to, že ty regionální média ztrácejí svojí nezávislost, že se často stávají třeba radničním nástrojem nebo reprezentují nějaký konkrétní politický zájem a jsou trošku pod radarem s čestnými výjimkami, jako je /nesrozumitelné/ v Brně, jsou i pod radarem trošku zkoumání a zabývání se těmi problémy, když jdete potom ale do detailů, tak zjistíte, že existují média, která vlastně jsou napojena přímo na politické strany a zvenku tak nevypadají jo a tenhle ten může být velmi, velmi nebezpečný, to je ten jeden okruh. Ten druhý okruh je zastoupení žen v tom mediálním prostoru, to je dlouhodobý problém, o kterém my jsme tady mimochodem myslím taky párkrát mluvili, když se podíváme na ten český trh, tak je silně maskulinní, jak v těch řídících pozicích, v tom, v tom jaksi v té hierarchii tak, ale v pozici komentátorů, stačí se podívat na soupis komentátorů i vlastně českýho rozhlasu a podívat se na to, kolik z nich je mužů a kolik z nich je žen a ten ženský pohled zůstává jaksi v pozadí a myslím si, že sním to bude ještě komplikovanější než s těmi regiony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Řečeno slovy vašeho kolegy sociologa médií Václava Štětky, jehož jméno tady už zaznělo, tak na tom pomyslném Semaforu svítí červená?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
V téhle té oblasti jo a nutno říct, že jako je dobře, že se o tom mluví a mám pocit, že v té debatě to zaznívá mediální čím dál tím častěji, ale v zásadě v téhle oblasti ještě to není tak špatné, jako v té oblasti vlastně ty mediální koncentrace nebo tý koncentrace toho majetku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Rating médií je dalším tématem rozhovoru se semiotikem, ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josefem Šlerkou. Vy jste se, váš fond pustil do hodnocení důvěryhodnosti, jak zpravodajských, publicistických, tak i konspiračních webů, ale i tištěných médií, jakou metodiku jste vůbec zvolili, která média na základě čeho jakých hodnotících kritérií jste vybrali?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já začnu možná tím, že tím naším cílem není u těch médií hovořit o tom, jestli píší nebo nepíší pravdu. To je věc, která je nesmírně komplikovaná, u které funguje spousta mechanismů, které se těžko, těžko jednoduše nějakým způsobem kvantifikují, ta důvěryhodnost u nás znamená jakoby úplnej, jako úplně základní linku té samotné práce, to co my si myslíme je, že média mají být do značné míry transparentní vůči svým čtenářům, v otázce vlastnictví, v otázce hospodaření, v otázce toho, jakým způsobem můžu nebo nemůžu kontaktovat redakce, jakým způsobem mimochodem naplňuji tiskový zákon, což vypadá jako banalita, ale, ale je to taky jako nutnou podmínku, měla by být transparentní i v tom, aby umožňovala tomu čtenáři, si jednoduše ověřit, odkud vlastně ten novinář čerpá ty informace a koneckonců měla být slušná v tom, aby nemanipulovala s tím čtenářem, zavádějícími fotkami nebo, nebo titulky, které teprve v půlce čtení zjistíte, že je to jako úplně jinak. Na druhou stranu je úplně typický pro dnešní dobu, že v tom rychlým provozu ta média často ulítnou jo, to znamená nejde je chytat za každý jednotlivý prohřešek. Je zapotřebí se dívat jako na tu celkovou produkci, proto my pracujeme s nějakými velkými vzorky a ne, nebazírujeme na jednom nebo dvou těch číslech. Přitom při tý konstrukci my jsme vycházeli vlastně z debat s lidmi z Masarykovy univerzity, respektive požádali jsme mediálně na Masarykově univerzitě, aby nám vytvořili tu kódovací knihu, já sám se toho kódování neúčastním, ale kódeři jaksi říká ošklivě, procházejí ty články a kontrolují vlastně souhlas s tímhle tím a nutno říct, že rating má za sebou už jako rok a půl vlastně už to, co je venku pro ty zpravodajské weby a zatím já si myslím, že vedl docela k pozitivním výsledkům, zvýšila se třeba mimochodem míra toho, jak na sebe jednotlivé weby odkazují, to je takový mor, který, který jsme v Čechách jaksi převzali z takovýho toho testostorovaný 90, že nebudeme prostě přece oddávat odkaz konkurenci, i když jsme si od ní převzali zprávu, nebude, že nebudeme rovnou čtenáři linkovat New York Times, v lepším případě, v horším případě Daily Mail, odkud jsme převzali tuhle tu zprávu, tak to jsou věci, která, které se, které se jako zlepšují. To, co se ukázalo v tom ratingu dneska, když jsme se přesunuli směrem k té publicistice. Je, že opravdu, když to médium má čas na to, a u tý publicistiky přece jenom to není věc, kterou sekáte jak Baťa cvičky, tak ty výsledky jsou jako výrazně lepší než v takovém tom provozním zpravodajství a já musím říct, že vlastně mám z těch výsledků velkou radost, protože ty hlavní prohřešky, který jsem tam našli, se týkají spíš, dejme tomu určitý nedbalostí při označování reklamy, což je velmi citlivý bod jaksi mediálního trhu, protože každý potřebuje reklamu a zároveň inzerent chce, aby ta reklama co nejmíň vypadala jako reklama, takže se to řeší nejrůznějšími grafickými symboly podaných rukou kupříkladu nebo malými, malými písmeny s nápisem /nesrozumitelné/, ale to jsou všechno věci, se kterými pracovat, v tom hlavním, hlavním gró ten výsledek mně přijde vlastně velmi dobrej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je třeba jasně oddělené, co je zpráva a co je už redakční komentář?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Ve většině, drtivé většině případů to tak je, tam často hrajou roli technický aspekty jo, kupříkladu jak mají na původně navržený ten redakční systém, ve kterém často přitom designu prostě zapomněli na to, že u článku má být napsaná rubrika, kam to patří, ono to vypadá je jako banalita, ale když si uvědomíme, že už dávno neplatí to, že lidé vstoupí na tu domovskou stránku a odtamtud klikají dál, ale dostávají se na ty texty silně z prostředí, prostřednictvím sociálních sítí, tak to jestli čtete komentář nebo nějaký publicistický útvar nebo zprávu, mění vlastně to, co v tom textu má být nebo nemá být jo a obzvlášť v té době, která je velmi rozjitřená, si myslím, že by všichni na tohle měli dávat velký pozor, nejen jaksi v médiích tištěných nebo webových ale, ale i veřejnoprávních a měli by dávat velkej pozor na to, kde končí zpráva a kde začíná komentář, protože čím déle tu práci děláte, tím víc máte svoje návyky a máte pocit, že to co teďka děláte, je ještě v pořádku, ale ono to často není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tak kde, jak jste řekl končí redakční obsah jaksi a kde už začíná reklama, zajímalo by mě, jak je to se zdroji, jednak s uváděním zdrojů, odkud novinář tu kterou informaci čerpá a jestli tu informaci ověřuje z vícero zdrojů ideálně?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Tam ty výsledky jsou, jsou lepší, než, než byly třeba před rokem a myslím si, že jsou u většiny médií relativně na tom dobře. To co hraje roli, je vlastně do určitý míry styl, když vidíme média, která tendují, buďto bulvární média nebo média, která směřují k tomu být jako s tím lehkým čtením, tak vidíme, že tam klesá ten, ten jako nárok toho autora, toho novináře, na to tam všechno vyzdrojovat nebo, nebo ověřovat úplně do detailů, takže tam je ten problém spíš podle mého názoru zase spojený se stylem, myslím si, že je to prostě lehčí jo, blbý je, že vlastně to co do značné míry odlišuje obsah nejrůznějších konspiračních serverů, od ostatních je právě tohle to, ty konspirační servery prostě nedělají tu práci tak, jak by novináři měli a tohle to kritérium, který často vypadá velmi formálně, je ve skutečnosti vlastně hodně důležitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak často dochází ke stereotypům nebo nějakým zobecňujícím tvrzením?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
V tom celku je to spíš menšinová věc jo, zdá se, že i v tom ohledu se, se ta média hodně změnila, musíme zase od sebe odlišovat tu zprávu a musíme od sebe odlišovat nějaký další útvary, my jsme jako specificky v tomhle tomu ohledu vynechávali ty názorové komentáře, protože tam se těžko tyhle ty věci hodnotí a myslím, že ta situace jako výrazně lepší, to co mě svým způsobem nemile překvapilo, je, jsou velké rozdíly mezi tím, jak jsem, jak se jednotlivá média staví k tomu, když referují o svém vlastníkovi a tam opravdu se dá říct, že máme často jako velký problém jo, není, není možný psát o nějaké kauze svého vlastníka a nenapsat tam, že je to můj vlastník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je v konfliktu zájmů?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Je v konflikt zájmů v tu chvíli, specifický případ jsou samozřejmě jako média, která patří do holdingu Agrofertu, kde prakticky jako se s tím nesetkáme, že by to udělaly nějak správně, protože, jak se ta mediální přítomnost jako všech exponentů Agrofertu, včetně konečného beneficienta a pravděpodobně vlastníka, který má ten základní dopad totiž premiéra Andreje Babiše, tak vlastně by mělo být v podstatě u každé zprávy, kde se o něm píše, napsáno, že je vlastníkem toho média.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A u ostatních médií, které jsou také, mají vlastníka, dodržují to?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Myslím si, že média, jako jsou, média, která patří do ekonomie, tak ty, tam je vidět, že se o to jako intenzivně snaží, daří se jim to, myslím si, že média, která patří do majetku křetínského, spolu jsou na tom výrazně hůř, ale zase záleží tam na tom žánru, je rozdíl mezi tím, když referuje E15 a je rozdíl mezi tím, když referuje třeba A jo, to znamená, i tam je vidět, že ty konkrétní praxe těch redakcí jsou jakoby nad tím, tam je zapotřebí ještě říct vlastně jednu věc, ona souvisí s tím /nesrozumitelné/ monitoring pluralismus, v tom monitoringu se konstatuje, že v té České republice krom té vysoké koncentrace vlastnictví registrujeme případy, za prvé vlivu přímýho na, na obsah, připomínám kauzu Přibyl, kterou Andrej Babiš tak nějak vyseděl, ale v zásadě nikdy, nikdy nebyla jako adekvátní dokončená, to je ta kauza, kdy jsou záznamy z přímýho informování Andreje Babiše o o obsahu. A objevují se případy autocenzury, a to jsou momenty, který jsou velmi znepokojivý. A ta druhá věc je, často se lidé ptají, proč by lidé nebo skupiny, jako je Penta nebo Křetínský nebo, nebo Andrej Babiš neměly vlastnit média. Byznys jako byznys a a jestli je pak rozdíl mezi Lukáčem, Lukačovičem, který je dneska v tom top tenu nebo v této, v těchto místech těch miliardářských žebříčků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Seznam.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
A vlastní Seznam a Seznam zprávy, /nesrozumitelné/ strašně jednoduchá, když se politicky angažovaná osoba nebo když podnikáte v oblastech, které jsou silně regulovány státem, nebo když máte velké objemy vlastně objemu se státem, tak za těchhle okolností vlastně je pro vás potenciálně výhodný nějakým způsobem ovlivňovat to veřejný mínění, protože vám z toho plyne bezprostřední užitek. My si myslíme, že vlastně tohle je zapotřebí pořád opakovat, problém není, že někdo vlastní média, média někdo pořád bude vlastnit, problém je, když zároveň máte obrovské dotace nebo podnikáte v oblastech, jako je energetika a zároveň vlastně přinášíte zprávy z téhle oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jakou roli má servis České tiskové kanceláře, neboli ČTK, na to se teď zeptám Josefa Šlerky. Obejdu se média bez agenturního zpravodajství?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
/nesrozumitelné/ jsem ve funkci ředitele Nadačního fondu, tím víc nemám rád ten termín média, protože ten trh je hrozně různý jo, kdybych měl přímo odpovědět na tu otázku, myslím si, že většina, většina online zpravodajství se bez ČTK dneska obejde velmi těžko, což ale není vlastně strašidelná zpráva, tiskové agentury byly zakládány proto, aby vlastně zpravodajská média mezi sebou sdílely náklady na zpravodajství, takříkajíc spolek, tam se nevyplatí posílat vlastního člověka. Máme média typicky deník Referendum, která, které prostě, tu četku nepotřebují, ale to jsou spíše média, která jsou nějakým způsobem menšinová v tom objemu, ale pokud máte denně vygenerovat spousty článků, abyste na ně mohli zavěsit spousty reklamy, pak prostě tu ČTK potřebujete, když se podíváme zpátky ale print, tak tam to potřeba je výrazně nižší, čili moje odpověď by byla, myslím si, že online zpravodajská média ve velké většině ČTK potřebují a potřebují ho kvůli logice byznysu a zatímco ten print by se zvládl bez něj obejít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je trend u mnoha médií vytvářet si vlastní agenturní zpravodajství?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já si myslím, že tuhle chvíli na tu šíři, kterou, kterou poskytuje ČTK, mám jenom málokteré médium, myslím si, že do určité míry jsou schopni v regionálních denících, v tom celku opravdu vytvořit kvalitní alternativu k tiskové kanceláři v oblasti regionálního zpravodajství. Ale nemyslím si, že jsou schopný dneska úplně vše jako nahradit tu ČTK, či tam si myslím, že ta možnost jako je. Možná by to zvládly některé větší domy, ale ono to znamená poměrně zásadní restrukturalizaci práce jo, a ČTK vydává takové množství zpráv, které dává jako do toho koš, ze kterého si můžete vybírat, že to půjde, že to půjde velmi těžko, čili já si myslím, že spíš ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak mimochodem uvádí web Hlídací pes, tak ČTK vyprodukuje denně zhruba 200 zpráv toho všeobecného zpravodajství, ale je to až 500 zpráv denně, ale disponuje také archivními materiály nebo fotobankou, fotografiemi, takže tam ještě něco navíc.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já si myslím, že ta ČTK je opravdu klíčová pro úroveň zpravodajství v České republice. Je důležitý si uvědomit a málo to zaznívá, že ČTK je veřejnoprávní médium, ale zároveň je to médium, které poplatník neplatí, je to, je to, je to v podstatě firma, která žije z toho obchodu, s těmi jednotlivými vydavatelskými domy, to znamená ČTK je ve velmi specifické pozici, kdy jaksi je, má svůj obchodním model, ve kterém funguje a zároveň daňového poplatníka stojí minimum peněz, jsou specifické projekty typu digitalizace archivu, o kterém se jako mluví, ale v zásadě je zapotřebí furt opakovat, to není něco, co si platí poplatníci ze svých, ze svých peněz, to je funkce, kterou plní médium, který má jinak vlastně dost strukturu soukromého média, čímž neříkám, že by mělo být úplně soukromé, myslím si, že je dobře, aby takhle vlivné médium nebo takhle vlivná agentura byla pořád v té pozici, jaké je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Po čem je pane Šlerko, podle vás čím dál větší poptávka, mám teď na mysli zprávy, samozřejmě ty budou vždy důležité, ale co se týče komentářů, analýz, jak se tady vyvíjí, možná postoj čtenáře, diváka, posluchače?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Já si myslím, že v tuhle chvíli je, pokud jde o ten názorový objem, ten trh poměrně nasycen. Nemyslím si, že je na něm místo pro nějaký médium, který by mohlo do něj vstoupit s nějakou silnou názorovou pozicí, která už není přítomna, myslím si, že lidi se našli svoje, svoje média, která čtou právě často kvůli těm komentářům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Konstatuje Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, děkuji za vaše názory, za váš čas a přeji vám hezký den.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky 
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zítřejším hostem bude novinářka Kateřina Šafaříková, příjemný den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.