Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 27. března 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je Josef Šlerka, analytik, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Dobrý den.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak boj s koronavirovou pandemií zvládají média? Kdo posílí a komu naopak hrozí ztráty? Na co bychom neměli ani v záplavě zpráv o boji s novým virem, v době nouzového stavu, zapomínat? To je jen zlomek otázek, které položím v příštích minutách. Přeji nerušený poslech. Téma koronavirus doslova pohltil naši mediální scénu. Jak s ním, pane Šlerko, novináři zacházejí? Jak se s ním média vypořádávají, přistupují k tomuto tématu?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Možná nejdřív taková obecná poznámka. My jsme uprostřed něčeho, čemu říkáme krize, a krize vždycky ukazují to, co jsme zanedbali, ale ukazují také to, co jsme udělali hrozně dobře. A nejinak je to vlastně s tou mediální scénou a s tím novinářským prostorem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak co jsme zanedbali?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Ne, já nejdřív začnu tím, vyseknu obrovskou poklonu všem novinářům, kteří dneska nejsou v té první linii, ale jsou v té druhé linii, a na ně se často zapomíná, a za situace, kdy většina národa sedí doma, tak oni jsou vlastně těmi, kdo zprostředkovávají ten vnější svět a jejich úloha je zásadní. A já jim hrozně děkuji za to, že to dělají, všem novinářkám, novinářům, technickým zázemím, redaktorům, editorům, máte můj obdiv, protože ta situace není vlastně příznivá, v mnoha ohledech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkujeme.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
A samozřejmě v časech krize není dobré kritizovat, ale je dobré se podívat vlastně na to, že to, co ta česká média zvládají velmi dobře, je ta zpravodajská role, to znamená to bezprostřední informování, o tom stavu věcí. Tiskovky, pokrytí toho, jakým způsobem je to třeba s distribucí respirátorů a roušek, a takové to, co byl ten jaksi denní chléb těch médií, i v minulosti, a co bylo velmi silné, totiž to bezprostřední denní zpravodajství, to zvládají dobře. I v té infrastruktuře, i v tom zabezpečení. Kde mi přijde, že vlastně kulhají, no kulhají tam, kde kulhali i předtím, a to je problematika vlastně kontextu. Vidíme to, že ta situace, ta koronokrize, byla umožněná tím, že společnost je strašně komplexní, že v síťové společnosti, kde strašně rychle se šíří efekty, a to je něco, na co nejsme v tom myšlení připravení. Takže dneska, když třeba sledujeme tiskové konference a situaci třeba ve školství, které bude obrovským způsobem zasaženo, tak vidíme určitou jakoby bezradnost těch novinářů v tom, na co se ptá, protože nejsou zvyklí si tak hluboce vyhodnocovat kontexty všech možných dopadů. Obecně vůbec problematika dávání těch informací do kontextu se ukazuje jako velmi závažná v tom mediálním prostoru. Celé to informování třeba o číslech. Mohli jsme zaznamenat zprávu, tuším včera, že došlo k skokově nejvyššímu nárůstu. No jo, ale ta zpráva bez kontextu toho, že taky došlo k obrovské míře testování, vypadá jako děsivě. To šíření koronaviru ve společnosti probíhá vlastně podle matematického vzorce, vezměte si, včerejší výsledek, přičtěte k němu 20 % a dostanete dnešní výsledek. To znamená je tam pravidelnost. My informujeme o absolutních číslech, která budou každý den vyšší a vyšší. Absolutní čísla mají tendenci vyvolávat daleko větší paniku než upozorňují na procentuální rozdíl. Čili to dávání těch věcí do těch kontextů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně ten kontext je důležitý i nehledě na epidemii.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Samozřejmě. Proto říkám, že to není něco, co by bylo chybové, to je něco, co ta česká novinařina dlouhodobě má jaksi slabinu v tomhletom dávání věcí do kontextu, protože je příliš v té produkci orientovaná na to generování těch jednodenních zpráv, na to bezprostřední generování toho obsahu, za který bude odměněná těma reklamama a podobně. A poslední věc, myslím si, že v tuhle chvíli máme velmi slabě pokrytou vlastně to, co se děje v cizině. A zase, když už to máme pokryté, tak zase v těch jako hororových scénářích, ale ne v těch kontextech a v těch detailech. Čili tohle jsou věci, a zase, když se podíváme do minulosti, ono to zpravodajství české z ciziny bylo vždycky dost jako slabší než to domácí, takže ta krize jenom vlastně ukázala, že tyhlety věci nějakým způsobem tady jsou a na druhou stranu ukazuje, že se novináři velmi rychle učí. Podobně, jako učitelé, kupříkladu, kteří se velmi rychle učí, jak zacházet s novou situací. Takže já pevně doufám, že vlastně, až tahle válka skončí, jak se zpívá jako v písničce, tak novináři nebudou říkat, že louskali buráky, ale vlastně, že se rychle tavili v daleko novější verzi novinářů v komplexním světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Připomněla nám, aktuální epidemie, vlastně i to, jakou sílu mají média, a také je role, význam těch veřejnoprávních médií.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
To jsou vlastně dvě různé otázky, ta síla těch médií je tam samozřejmě bezprostředně vidět, to co se v nich posílilo jsou ty masmédia, především rozhlas a televize. Především televize a rozhlas, omlouvám se, byť jsem na rozhlasové půdě, tak ta televize je v tomhletom jaksi důraznější, v tom šíření napříč tou společností, a ukázala, že vlastně ta masmédia tady s námi jsou a pořád zatím hrají velmi zásadní roli. A ta role se ukazuje v tom, že jsou těmi, kdo zajišťují to, aby stát byl schopen rovnoměrně distribuovat celou společností. Ta roztříštěná mediální scéna, v tom on-linu je v tomhletom jaksi v nevýhodě. Teď se ukazuje, že vlastně ta média, která pořád stačí vzít Českou televizi, Český rozhlas, přidat k nim televizi Novu a Primu a pokryjete informačně drtivou většinu té společnosti. Takže to je jedna věc. Ta role veřejnoprávních médií, ta je strašně hezky vidět v tomhletom čase, nejen v té zpravodajské rovině, ono, upřímně řečeno, když vidíte často to zpravodajství České televize, tak litujete ty moderátory, protože oni mají nějaký čas, který musí vyplnit, v těch vysíláních, třeba i čekáním na další tiskovou zprávu. A občas je to takové trápení a soucítíte s nimi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale poradí si.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Ale poradí si. A myslím, že rozhlasáci to znají také velmi dobře. Ale to naplnění té veřejnoprávní role se ukázalo třeba tím, jakým způsobem byla ta média schopné reagovat na nově vzniklé potřeby. Projekt UčíTelka, projekt toho, jakým způsobem Český rozhlas třeba se snaží pomáhat i psychice těch lidí ve společnosti tím, že jim umožňuje, aby se mohli vyjádřit. Nebo konec konců spuštění kanálu ČT3. To jsou všechno ukázky toho, že ta veřejnoprávní role, nebo ta role těch veřejnoprávních médií v té společnosti, není jenom v tom, přinášet jaksi co nejmíň zkreslené zpravodajství, ale je mnohem silnější a souvisí vlastně s tím, že utváří nějakou jednotu té společnosti. Nějakou sounáležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, také Český rozhlas Dvojka se probrala naším archivem, vytipovali jsme vlastně to nejlepší, co můžeme nabídnout, různé chuťovky pro fanoušky, historie českého zločinu, milovníky toulek českou minulostí a dalších pořadů. Kromě toho, samozřejmě, že informujeme kontinuálně, všechny stanice Českého rozhlasu, o té pandemii. Vlastně my sledujeme tuto situaci v přímém přenosu, jak se v tom ten konzument těch informací, zpráv, reportáží, těch čísel, statistik, může orientovat?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Já jsem říkal svým studentům, že tahleta doba je statistiků a datového analytika ráj. A je to trošku škodolibé, protože parametry toho koronaviru jsou, pokud jde o čas, strašně zákeřné. Co tím myslím a jak to souvisí s tou otázkou. No první věc je ta, že ta strašně dlouhá inkubační doba, vlastně zpožďuje vyhodnocení toho, jakým způsobem se povedla ta opatření, která byla přijata. My vlastně přijmeme opatření, a teď strašně dlouhou dobu čekáme, než uvidíme, jak to dopadlo. Těch dat je málo, ono to vypadá jako, že přece už to běží dlouho, ale ne, těch dat je málo, ty časové řady, zatím se nedá z nich udělat žádný rozumný model, který by řekl, jak to bude pokračovat. A za těchto okolností máme vlastně obrovskou část populace, která sedí doma a sleduje to permanentní zpravodajství. A tady hrozí velká újma na psychice lidí, protože vlastně ty výsledky reálné budou přicházet pomalu, a pravidelným poslechem každou hodinu toho, co se děje, zpravodajství, ti lidé mohou mít pocit, že ta situace je krizově naléhavá, ale ve skutečnosti je to tak, že naléhavá krizová situace se odehrává v nějakých specifických frontách, dejme tomu té války s koronavirem, kupříkladu zásobování zdravotnictví, dodávání roušek do obrovského prostoru služeb, které jsou spojené s lidmi, ale v jiných frontách, jako je třeba otázka toho, jak dopadly dneska testy a kolik lidí přibylo, to bude prostě nějakou dobu trvat. Takže moje osobní doporučení je, spíše jako, aby ti lidé poslouchali to zpravodajství v menších dávkách a ve větších dávkách se věnovali svému duševnímu zdraví. Třeba poslechem rozhlasových her nebo koukáním na filmy a vlastně bych jim dost asi doporučil, aby, pokud mohou, na ten Facebook a případně i Twitter, lezli tak jednou, maximálně dvakrát za den, protože tam se rozvíjí ještě ten další kotel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Doporučuje analytik Josef Šlerka. Celá řada zahraničních novin, časopisů nebo zpravodajských serverů reagovala na šíření koronaviru i odemykáním části svého obsahu, který běžně zůstává za paywallem, tedy za platební bránou, čtenáři tak vlastně mají volný přístup k informacím, ať už o ochranných opatřeních, doporučení úřadů a podobně, vlastně s maximem informací, které souvisejí s nemocí Covid-19. Tady česká média, řekla bych, zatím reagují víceméně opatrně. Jaký je Váš pohled, pane Šlerko? Co by jste případně i doporučil?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Já si myslím, že ta mediální struktura toho českého prostoru, vlastně zaručuje, že mají i lidé, co nemají vlastně předplacené nějaké noviny nebo on-line servery, tak mají vlastně přístup ke kvalitním informacím, ať už jsou to veřejnoprávní média, ale také celá řada těch médií, která jsou v soukromých rukou. To znamená, já si myslím, že tohleto volání, v tom českém prostoru, může se stát, ale bude to spíš součást nějakého hezkého gesta, než že by to skutečně mělo vyplnit tu informační rovinu. To znamená tam já jsem velmi opatrný. Jiná věc je ta, že to, co média teď zažívají, je teprve začátek mnohem větší krize finanční, která přijde. My dnes vlastně už můžeme říci, že média v druhém pololetí tohoto roku budou čelit neuvěřitelným ekonomickým potížím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se může proměnit ten mediální trh? Dovedete si představit, co konkrétně?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Já vím, že tahle disciplína věštím z křišťálové koule, je strašně oblíbená ve všech médiích, a já se jí vlastně strašně nerad dopouštím, a když se podíváme ale na to, co se teď děje, ta první věc, která se děje je, že média mají vysokou návštěvnost, stoupají poslechovosti, stoupají návštěvnosti webových serverů a tak dále, ale zároveň jsou signály o tom, že klesá proklikovost reklamy. To znamená dochází k paradoxu, kdy v normálně fungujícím prostoru, čím víc návštěv, tím větší příjem z reklamy, a ukazuje se, že tohleto přestává platit. Druhá věc je, dochází už k tomu, že některá odvětví průmyslová a společenská, stahují reklamu. To znamená další pokles příjmů. Print bude pravděpodobně zásadně devastován touhletou krizí, protože v tuhle chvíli prostě klesají prodeje stánkové, a tohleto všechno bude postupně kumulovat. Já si myslím, že česká společnost potřebuje nezávislá média, kvalitní nezávislá média. A jestli můžou lidi v tuto chvíli, jestli můžou, je tady celá řada lidí, která finančně nemůže, ale jestli můžou, tak jim doporučuji, ať si předplatí noviny, předplatí on-line server nebo ať se podívají na svoje oblíbené servery a najdou složku, kde jim jde posílat nějaký průběžný peníz, protože pokud by ta média zanikly, v té druhé polovině tohoto roku, tak by zmizely hlavně ta média, která jsou důrazně kritické vůči chování státu během té krize. My teď asi nechceme úplně řešit všechny nuance toho, co se děje, ale až to skončí, tak budeme muset provést nějakou zpětnou analýzu všech těch kroků, identifikovat, co se udělalo špatně a identifikovat všechny ty problémy, které byly. My v tuhle chvíli a v tom česká média jsou důrazná, okamžitě jsme schopni identifikovat dejme tomu problém s politickou odpovědností za některé kroky, které se staly. Ale potom nás čeká něco mnohem důležitějšího, to jít do těch detailů, a skutečně tohle, v tomhletom ty menší a středně velká nezávislá média jsou absolutní nutností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Také víme, že veřejnost je, kromě těch ověřených faktů, u té seriózní žurnalistiky, vystavená řadě falešných zpráv, dezinformací, různých hoaxů. To nepřestalo.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
No nepřestalo, na druhou stranu, vlastně já mám pocit, že ta situace, kterou teďka zažíváme, ukazuje právě i slabiny toho ekosystému těch různých antisystémových a dezinformačních webů, protože vlastně když je otevřete dneska, a porovnáte s tím, co vidíte v tom celku, tak zjistíte, že část z nich, která na tom dělala skutečně byznys, tak byla najednou přinucena se začít aspoň nějak reagovat na to, co se v té společnosti děje. No a část najednou těch serverů, které jsou postaveny na výkřiku, o tom, jak sluníčkářsko havloidní židobolševici ničí společnost, tak najednou v tom kontrastu, vůči tomu, jak se chovají ta ostatní média, vypadají směšně. Čili já si myslím, že ano, každá krize, každá podoba takové dynamiky společnosti, přeje konspiracím ale zároveň také dobře ukazuje, kde jsou slabiny těchto věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V pondělí začne stát na jižní Moravě testovat systém tzv. inteligentní karantény. Poté by se měl, po velikonocích, rozšířit na území celé České republiky. Cílem souboru těch opatření je oddělit nemocné a potenciálně nakažené, a hlídat je. Jde o to, že se budou zpracovávat informace od nakažených a bude se mapovat jejich pohyb. Co si o tom myslíte? O tomto opatření?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Já si myslím, že tohle je přesně ten okamžik, kdy odpovím, že nemám dostatek informací, a vlastně bych byl hrozně rád, kdyby novináři se tomuto tématu intenzivněji věnovali. Proč to říkám. My jsme teď v situaci, která je nouzová. Ta nouzová situace, a teď dejme stranou všechny poněkud umaštěné právní kličky vlády, že se to vyhlašuje podle ministerstva zdravotnictví a tak dále, nechme tohleto stranou. Ta nouzovost té situace znamená, že některá práva, která máme, najednou dočasně nemáme. Princip toho nouzového stavu je v tom, že ukazuje svrchovanost státu odebrat lidem jejich práva, některá, a princip toho, že může rozhodovat proti jejich vůli. A ta tzv. chytrá karanténa směřuje do stavu, kdy dlouhodobě bude porušovat nějaká lidská práva, typu soukromí, evidentně, výměnou za to, že jiná práva budou nadřazena, jako je právo na život, tomuto právu. A když nejsou známy ty technické parametry, když nevíme, jestli to bude. V tuhle chvíli se mluví o tom, že by to mělo být nepovinné, některá ale vyjádření plukovníka Prymuly říkají, že jako vlastně tam bude nějaká povinná, a tak dále, a tak dále, když tohleto jako všechno nevíme, tak nejsme schopni o tom smysluplně diskutovat. A to, k čemu směřuji je, nouzový stav je výjimka, ale všechna nařízení, která budou dlouhodobě ovlivňovat podobu práv a svobod, která máme, by měly být předmětem dlouhodobé diskuse. Karanténa někdy skončí, ale je otázka, jestli s námi chytré karantény, v různých podobách, nezůstanou delší dobu. A prosím pěkně, já nepodsouvám, této vládě, že chce proměnit Česko v digitální koncentrák, já jenom jako říkám, že prostě ten zásah do těch práv se chystá a měli by jsme o něm diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje analytik Josef Šlerka. V médiích dominují zprávy kolem boje s koronavirem. Existuje ale celá řada dalších témat. Například minulý týden, tedy v době nouzového stavu, kvůli koronaviru, schválila vláda novelu o vojenském zpravodajství. Pokud návrh schválí Sněmovna a podepíše prezident, dostane pravomoci monitorovat český internet. Jaký dopad by to mohlo mít, pane Šlerko, na naše soukromí?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Jaký dopad to bude mít, to uvidíme, jestli se to nakonec schválí, ale vytváří to prostor k tomu, aby vojenské zpravodajství získalo prostředky na zjišťování informací způsobem, který by mohl narušit některá práva. Kupříkladu právo na ochranu zdroje, u novinářů, odebírá to část toho, co bylo vlastně v pravomoci soudnictví, to znamená je to významný zásah do tohoto světa, a zároveň je natolik vlastně abstraktní pro spoustu lidí, že v té době, která je vystrašená, může projít bez toho, aniž by se mu dočkalo zaslouženého odporu. Já osobně z toho nejsem happy, z řady důvodů, počínaje tím, že opravdu si myslím, že třeba integrita dat v internetovém provozu, nemá být narušována vnějšíma hráčema, až po to, že si myslím, že vlastně vojenská rozvědka by se měla věnovat jako jinému okruhu problému, znám všechny ty námitky, že právě vojenská rozvědka je dobrá v tzv. sigintu, to znamená v odposleších a jaksi manipulování komunikace. Ale mě osobně se to nelíbí a myslím, že by jsme o tom měli zásadním způsobem diskutovat, a připomínám, že tento návrh, v jiné podobě, ale s jinou dikcí, už jednou spadl pod stůl, to znamená není to tak, že by to tady bylo na prvním místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Situaci budeme určitě nadále sledovat, stejně jako vývoj na řecko-turecké hranici, což se také víceméně vytratilo ze zpráv, nebo je to hodně upozaděno, ostatně také vývoj na Slovensku, kde vládu převzala nová koalice, čtyřkoalice premiéra Igora Matoviče. Bude, konkrétně v tomto případě, pane Šlerko, posuzována úspěšnost této nové slovenské vlády, právě optikou toho, jak bude bojovat, jak se vypořádá s tou epidemií koronaviru?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
100 %. V tuhle chvíli bude úspěšnost jakékoliv vlády, která je momentálně u moci, v Evropě, poměřována s tímhletím fenoménem, dříve nebo později. To Slovensko je strašně zvláštní situace, protože ty volby tam dopadly způsobem, který nebyl úplně očekáván, respektive všichni říkali, že je možné cokoliv, ale přece jenom to, že Igor Matovič vyhraje v takhle vlastně velkém stylu a to, že se PS/SPOLU nakonec o pár set hlasů nedostane, to byl scénář, do kterého by jste vsadili spíš míň peněz než víc, já jsem na to hrozně zvědavý, protože vlastně ten čtvrtý účastník koalice, to znamená Boris Kollár a jeho Sme rodina, která má extrémně populistické rysy, a která má voliče spíše podobné SNS nebo Kotlebovcům nebo Smeru, to znamená je v úplném protikladu voličů, kteří volí ty zbylé strany, tak začíná vykazovat rysy trošku takové parodické strany. Boris Kollár není úplně nejostřejší tužka v politickém penále, a vlastně já se bojím, že si s nimi ještě užijeme hrozně legrace. Ta strategie Matoviče, vlastně udělat velkou koalici s ústavní většinou, je možná daná právě tím, že nevěří úplně ve stabilitu těch jednotlivých poslaneckých klubů. Ale když se podíváme na to, co se na Slovensku děje teď, tak se zdá, že Igor Matovič, který je velmi dobrý v politickém marketingu, tak v tom nadále pokračuje, a jeho tiskové konference, a už se začínají projevovat jako menší show, ve které předvádí, jak je schopen všechno všem důsledně vysvětlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vystačí si s tím politickým marketingem?

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
To uvidíme. Slovensko je v tuhle chvíli nějaký čas v té křivce za námi, na druhou stranu zdá se, že to bere vážně, a mimochodem, právě zákony, které se na Slovensku teď přijímají, které souvisí se sledováním třeba mobilních telefonů a pohybů v obci, jsou daleko drakoničtější než to, co se zatím rýsuje u nás. Slovensko vlastně také zavětřilo určitou příležitost, jak dát průchod divokým snům o společnosti, ve které pro vyšší dobro budeme identifikovat pohyb každého jedince.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí analytik, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Josef Šlerka. Já Vám děkuji za Váš čas, za Vaše názory a přeji Vám, a samozřejmě všem posluchačům, krásný den a nerušený víkend, pokud možno.

Josef ŠLERKA, analytik nových médií a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková přeje příjemný den a zve k dalším pořadům Českého rozhlasu Dvojky. V devět tady budou nejnovější zprávy, no a po nich, samozřejmě, opět Dva na Dvojce. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.