Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 22. května 2020

22. květen 2020

Hostem byl mediální analytik  Josef Šlerka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je Josef Šlerka, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Já Vám přeji dobrý den.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Dobrý den přeji.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například vědecké simulace druhé vlny pandemie či standardy novinářské práce. Nerušený poslech. Vědci z celého světa se snaží přijít na to, jak se bude vyvíjet pandemie nového koronaviru. Velkou studii, která popisuje tři nejpravděpodobnější scénáře, představil nedávno tým známého epidemiologa Michaela Osterholma z Minnesotské univerzity. V České republice se zase mezioborový tým pokouší simulovat druhou vlnu pandemie a zjistit, zda ji bude stačit odvrátit chytrá karanténa, tedy kontaktování a trasování nákazy. Jde o iniciativu Model antiCOVID-19 a Josef Šlerka je součástí toho týmu. Co Vás vůbec přivedlo na tuto myšlenku? Pokud se nepletu, tak je v něm na 30 vědců a vědkyň z 20 domácích i zahraničních institucí.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Já začnu tím, že moje role v tom týmu je velmi malá, protože mojí specializací je získávání dat, nejsem žádný matematický modelář, abych byl schopen jaksi pomáhat s těmi samotnými modely na té úrovni, jak se s nimi pracuje, ale to, co vlastně vedlo k vzniku toho týmu, byla ta situace, kdy René Levinský z think-thank CERGE Idea vlastně postupně se ptal lidí, kteří se věnovali nějakým aspektům, které jsou spojené s epidemiologickými modely a problémy s nimi spojenými, zda by nechtěli přispět k vytváření modelů, které už v té době nějakým způsobem vznikaly v rámci CERGE. A co je na tom hrozně zajímavý a hezký je, že se vlastně během relativně velmi krátké doby, vytvořil tým o 31 lidech, který vlastně napříč, nejen obory, v tom týmu jsou sociologové, v tom týmu jsou epidemiologové, v tom týmu jsou lékaři, v tom týmu jsou matematikové, jsou tam informatici, to znamená nejen napříč odbory, ale i napříč jednotlivými pracovišťmi, které spolu obvykle vedou různé takové ty akademické války, tak najdete tam lidi z univerzity, z Akademie věd, kteří najednou jsou schopni spolupracovat, bez toho, aniž by byli poháněni nějakým tím grantem, tak tahleta skupina byla schopna velmi soustředěně pracovat na vzniku, vlastně několika modelů.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předpokládám, že pracujete, musíte vycházet z dat.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Tak. A když by jsme to zjednodušili, ty modely vytváříme proto, aby jsme mohli nějakým způsobem modelovat realitu, kterou nemůžeme zkoumat přímo, se kterou nemůžeme experimentovat, a každý ten model se snaží odpovědět na úplně jiné otázky, protože modelů je jakoby různé úrovně, reality nebo různý detail v té realitě. Pro posluchače, asi je to zatím hrozně abstraktní, já zkusím být trošku konkrétnější.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak třeba na co konkrétně hledáte odpovědi? Nebo možné odpovědi.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Tak. To, co my potřebujeme dneska vědět, je kupříkladu na to, je odpověď na otázku, jestli ta tzv. chytrá karanténa, ale možná by bylo lepší mluvit spíš o důsledném trasování než chytré karanténě. Tak jestli opravdu musí být úspěšná na 100 %, nebo jestli stačí i výrazně menší procento proto, aby se zabránilo rozhoření nové nákazy ve městě, když se tam objeví první případy. To je otázka, kterou musíme vyzkoumat, kterou musíme nějakým způsobem modelovat proto, abychom věděli, jestli se mají vůbec ty peníze třeba do toho investovat. V tomhle konkrétním případě se ukazuje, že vlastně ještě pořád zhruba 60% úspěšnost při tom trasování, těch kontaktů, vede k tomu žádoucímu účinku, to znamená taková ta teze, která se objevila často v diskuzích, ale to nemůže fungovat, nikdy nenajdete všechny kontakty toho člověka, tak na ní se dá už teďka odpovědět. My nepotřebujeme všechny. Když se nám podaří najít aspoň 60 %, tak máme ten efekt, který jsme potřebovali. A to je jeden z těch příkladů. Je na tom strašně hezky vidět, jak najednou vědci uvažují o přítomnosti, a momentální situaci. Já jsem člověk, který se pohybuje mezi akademickým prostředím a aplikovaným. Jako ředitel Nadačního fondu se věnuji přítomnosti velmi, a jako vědec mám možnost najednou pozorovat lidi, kteří se třeba, jako biologové, věnovali spíš tomu, jakým způsobem vyhynuly druhy před deseti tisíci lety, a najednou jsou pod jaksi tlakem přítomnosti, nuceni pracovat s vysokou mírou nejistoty a odvádět vědecký výkon. Je to strašně zajímavá zkušenost a já jsem na ten tým moc hrdý.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spolupracujete také s týmem covid-19 náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly a s Ústředním krizovým štábem?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Díky tomu, že ten model antiCOVID-19 běží vlastně pod hlavičkou think-thanku CERGE Idea, tak my vlastně, nám stačí, že jsme schopni odevzdávat ty výsledky do toho prostoru CERGE, a členové z CERGE a CERGE Idea jsou členem NERVU a dalších poradních orgánů. My žijeme často v takové romantické představě, že existují někde nějaká šílená individua, vědci s rozčepýřenými vlasy, jeden, dva, kteří v laboratoři vykutí nějaké zásadní řešení, ale ta realita vědy dneska je taková, že rozhodují velké týmy, poměrně vysoká míra specializace, a úplně stejně je to ale v boji s koronavirem. My vidíme často ten marketingový povrch, ale ve skutečnosti s tím koronavirem dneska bojují jako tisíce a desítky tisíc lidí, i na té vědecké frontě vlastně.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To ano, spíš mi šlo o to, nakolik spolu ty týmy, protože Vy sám jste vyjmenoval několik, v pořádku, jak komunikujete, do jaké míry, aby to pak skutečně mělo i nějaký praktický efekt.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Jak jsem říkal, my ty výsledky, mimo jiné, předáváme do CERGE, CERGE Idey, kde vlastně jsou už zase jiní lidé, kteří jsou členy těch týmů samotných.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano. A pak to končí tedy až v tom Ústředním krizovém štábu?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
To je další taková krásná představa. Ty informace tam doputují, ale musíme si zase uvědomit, že Ústřední krizový štáb a všechny tyhle centrální instituce, dostávají celou řadu vstupů, a kdyby jsme se dneska podívali na to, jakým způsobem tato centra rozhodují o tom, co bude dál, tak daleko víc je to střet spousty zájmů, informací, a tlaků, než jenom jaksi jednoduché racionální rozhodnutí. Když by jsme se vrátili k těm grafům. Samozřejmě nejjednodušší by bylo držet prostě ta omezení tak dlouho, do té doby, než prostě ten vir vyhyne. Ale to by byla odpověď takového jako epidemiologa, který se stará o toto, ale ekonom mu na to řekne, že jestliže tohle uděláme, tak vyhyne ta ekonomika. Psycholog mu na to řekne, že se nám zblázní doma lidi v karanténě. A vlastně těch vrstev je tam celá řada, a to, o co vlastně dneska v té politice jde, a my jsme o tom mluvili, když jsem tady byl naposledy, je jakým způsobem vlastně vyjednat mezi těmi jednotlivými zájmy nějaké, zmixovanou strategii, která jaksi přinese, pokud možno, maximální užitek možný všem těm účastníkům té hry.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy už můžete, pane Šlerku, nyní třeba prezentovat nějaké zjištění, na základě toho modelu, ani ne možná zjištění jako třeba doporučení, jenom podotýkám, že o viru vědcům stále, podle jejich slov, chybí dostatek informací. Například jak moc mu škodí teplé počasí, horko, nebo nakolik se šíří třeba mezi dětmi, jaké strategie proti němu nejlépe zabírají. Tady je celá řada otazníků.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
To vy víte, že já mám rád vždycky nějaký konkrétní příklad, na kterém se ukazují ty širší souvislosti. Tady je to vlastně docela hezký příklad, protože my třeba o tom viru víme strašně moc, ale zároveň to, co víme, jsou často místa, které nám úplně nepomáhají v té aktuální situaci s těmi rozhodnutími, a věda pracuje s tím, že se snaží pracovat s informacemi, pro které existuje rozumný důvod je používat. Takže kupříkladu za ty čtyři měsíce vyšly tisíce, desítky tisíc studií o tom, o vlastnostech koronaviru, a to co nás zajímá, o míře nakažlivosti nebo době, která trvá od expozice do otestování, ale vlastně jenom velmi malá část z nich prošla tím standardním akademickým postupem, to znamená recenzním řízením a tak dále, a tak dále. To znamená pracujeme s vysokou mírou nejistoty. A já za těchto okolností vždycky hrozně nerad mluvím v těch absolutních jaksi údajích. To, co se ale dá říct je, že není rozumné příliš zbrkle se vrhat do masových akcí, bez jakýchkoliv zachování těch pravidel, která pomáhají snížit tu nakažlivost, to znamená roušky, social distancing, mytí rukou a podobně. A ten důvod, proč tohle není extrémně rozumné, je právě v tom, že ta chytrá karanténa nám pomáhá nějakým způsobem třeba úspěšně trasovat ty kontakty, když jste byla nakažená, ale když se kupříkladu sejde někde technoparty nebo se zahájí fotbalová liga, tak se velmi špatně potom trasuje, s kým jste se setkala nebo ne, čili ta míra toho uvolňování by měla odpovídat možnosti zpětně dohledat, pokud někde vypukne nějaká lokální epidemie, všechny lidi, kteří byli v kontaktu. Pokud by posluchači měli zájem vlastně se podívat na výsledky kolegů, protože jak říkám, můj podíl v tom týmu je velmi malý, tak na stránkách CERGE Idea Model antiCOVID-19 je video z úterního sympózia vědeckého, a jsou tam i slajdy a mohou si to proklikat.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dokážeme se, těžká otázka, efektivně připravit na případnou druhou vlnu, respektive pracujeme na tom, jako vláda, společnost, vědci, ale možná bych to zobecnila, vůbec na krizovou situaci, třeba žádná druhá vlna nepřijde.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Na to se velmi špatně podává komplexní odpověď, když nemáte dostatek informací o tom stavu příprav, jaký je.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná jenom to, snad ještě i pootočím tu otázku, jestli se dokážeme, a nejenom my, v České republice, připravit natolik, že by k té potenciální druhé vlně nákazy, vůbec nedošlo?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Otázka zní, jaká by byla cena toho, aby jsme zabránili té druhé vlně. A druhý problém je taky v tom, že my nemůžeme říct, jestli přijde druhá vlna. Ta míra nejistoty, ve které se pohybujeme, je obrovská. Když bych chtěl dát zas nějaký příklad pro posluchače, při tak dlouhé době, která trvá od expozice tomu viru, k otestování, která se pohybuje 14-16 dní bez problémů, tak opatření, která děláme, připomínají pokus přistávat na Měsíci se zpožděním řídícího centra vůči tomu přistávacímu modelu. Nám se může stát, že dáme pokyn tomu modulu, a ten modul už nebude vůbec existovat, protože se roztříští o ten měsíční povrch. My jsme v situaci, kdy je tam strašně dlouhá prodleva. Teď jeden z mnoha příkladů. Je tam obrovský problém s tím, jak interpretovat čísla. Zase příklad. Když prudce stoupne číslo počtu nakažených, nějakou dobu bude stoupat, těch detekovaných nakažených, abych byl jako přesný, tak to může být příklad toho, že chytrá karanténa dobře funguje, a včas a rychle našla ty lidi, kteří byli jaksi nakaženi. Nebo to může být příklad toho, že se nám někde rozjíždí lokální epidemie, a nebo to může být příklad toho, že se nám někde rozjíždí po zemi jako celková epidemiologická situace. To jedno číslo může mít tři vysvětlení, a jedno nebo dvě z nich mohou být příznivé, a to třetí může být nepříznivé. A ta situace v tomto, ale abych se vrátil k té otázce, jestli jsme schopni zabránit nebo nejsme, jsme, pokud si přestaneme jaksi, pokud se přestaneme na té křivce, jak se říká, když člověk dostane rakovinu, tak má takovou tu fázi popírání a tak dále, tak pokud se přesuneme z fáze popírání toho, že je to problém, protože celá řada má dneska lidí pocit, že už je to za námi, a jaksi už to nemusíme řešit, ono to teď vyhyne. Pokud zastydneme v této fázi, je to za námi, a pokud dojde k náběhu té druhé krize, tak bude velmi nepříjemná, může vést k novému log downu a k velké ekonomické krizi. Musíme zůstat ve střehu.



Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte krizí, máte na mysli určitě tu švýcarskou slavnou terapeutku, je pět, ta poslední je akceptace toho, že něco, ať je to virus nebo nemoc nebo třeba i nějaká jiná extrémní situace v našem životě, je přijmout to a naučit se s tím nějakým způsobem žít. Ve které z těch pěti fází jsme nyní, podle Vás, pane Šlerko?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Moc děkuji, protože já se přiznám, že mám velmi špatnou paměť jak na jména, tak na ta konkrétní pojmenování. Já si myslí, že odpověď je jak kdo. Myslím si, že v té fázi akceptace ještě ta většina společnosti není, a ta fáze akceptace je hrozně důležitá, protože ona nám říká, když akceptujeme tu situaci, podmínky, které ten virus jaksi nastavuje do té společnosti, tak můžeme dělat spoustu věcí výrazně racionálněji, aniž by jsme tu, třeba ekonomiku, ale taky lidskou psychiku, porušovali. Když se podíváme prostě na čísla, která ukazují velký nárůst volání na krizové linky, které ukazují problematiku s domácím násilím, které třeba vyhřezlo, a to není problém jenom té ekonomiky. A k tomu, aby jsme byli schopni s tím něco rozumně dělat, potřebujeme jako akceptovat, že ta situace je nejistá, nevíme úplně všechno, musíme se nějak rozhodovat, a tomu pomáhají právě ty naše modely. Protože v těch našich modelech my se snažíme jaksi modelovat možné světy, které ten virus může přinést, a ukazovat, co v nich platí vždycky, a co v nich vždycky neplatí, co jsou ty nutné a možné pravdy. A k tomu jsou ty modely určeny.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Josef Šlerka. Útěk ministryně financí, Aleny Schillerové, před otázkou novinářky položenou v angličtině, vyvolal debatu o třech otázkách. Jaké jsou jazykové dovednosti členů vlády, v čem je důležité mluvit alespoň jedním světovým jazykem, byť oficiálně na jednání v Bruselu třeba tlumočník, a zda mají novináři dopředu informovat politiky, respektive své respondenty o tom, o čem a v jakém jazyce se je budou dotazovat. Pojďme to, pane Šlerko, probrat postupně.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Já jsem si tak v hlavě překládal, jak jste mluvila, že je to otázka, co je relevantní informace, a jaká míra porušení slušnosti nebo obecných pravidel chování, je přípustná pro to, abychom relevantní informaci v novinařině získali.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přístup k respondentovi.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Což je ta věc, kterou jste vlastně pojmenovávala jinak. Já v té konkrétní kauze si myslím, že ona dostala větší pozornost než si zasloužila v celém kontextu té situace.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte teď jazyková znalost.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Na kauzu Aleny Schillerové a jazykové znalosti. Protože to, co je jakoby společensky důležité, a co je jádro toho problému, je fakt absencí na těch diskusích.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na videokonferencích.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Na videokonferencích ministrů financí Evropské unie, u kterých bylo tvrzeno novináři, a následně celkem asi verifikováno, že jazyková výbava ministryně financí neodpovídá takové úrovni, aby mohla mluvit na těchto videokonferencích.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jenom vsuvka, paní ministryně říká, že na těch jednáních, byť se nezúčastnila na všech nebo na většině se teda nezúčastnila, ale měla adekvátní odbornou náhradu za sebe.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Tak, tohle je samozřejmě jedna z možností, ta druhá možnost je, ono důležité je, aby naplnila tu funkci. To znamená tu funkci může naplnit tím, že tam pošle adekvátní odbornou náhradu, může ji také naplnit tím, že si prostě vezme tlumočníka, který překládá prostě během toho hovoru, co se děje. A myslím si, že daleko větší jaksi důraz novinářů by měl být kladen na to, co způsobilo to, že ministryně financí není schopná si získat jaksi adekvátní a dlouhodobý podíl na těchto jednáních, než ten samotný, jako co způsobilo pro ekonomiku, co to způsobilo pro naše vyjednávání o podmínkách, co to způsobilo, jaký je skutečný dopad pro Českou republiku.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A známe ten dopad?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Já bych si ho někde rád přečetl, proto říkám, že to by mě zajímalo výrazně víc, než ten fakt prostě, že paní ministryně neumí anglicky. Jasně, můžeme se bavit o tom, do jaké míry má být angličtina dneska standard pro ministra. Já si třeba myslím, že by měla být, ale ten skutečný problém, to skutečné upření pozornosti, by mělo být na ty reálné dopady na tu ekonomiku, a nikoliv na to, jestli jako paní ministryně umí nebo neumí anglicky. Ten argument, který přicházel bylo, že paní ministryně říkala, že anglicky umí, a že teda lhala, a tím pádem vlastně její teze nebo její tvrzení bylo vyvráceno těmi dvěma přímými vstupy, jednou CNN Prima, podruhé Česká televize. Jasně, to tam patří, paní ministryně lhala, ale pojďme se bavit o těch důsledcích z toho ostatního, protože to je otázka těch priorit. A je vlastně snazší dneska, se věnovat tomu, jestli lhala nebo nelhala, protože to si ověříte jednoduchým experimentem, který jaksi dvě televize předvedly, než jako věnovat den, dva tomu mapování toho reálného dopadu. Myslím si, že v tomhle ohledu je fajn, že se to udělalo, ale že bych byl úplně jako, že bych to považoval za něco zásadně důležitého, tak nepovažuji.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ministryně sama připustila, že její angličtina není nejlepší na světě.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Ministryně neměla říkat, že mluví anglicky, měla mít sebou tlumočníka a neměla by problém. Jenže to je problém vůbec komunikace politiků obecně, a zvlášť v téhle té mediální době, kdy se snaží vytvořit svůj nejhezčí obraz, tak to dělají, prostě lžou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je video, na kterém Alena Schillerová mluví anglicky, čte tedy z papíru, je to dohledatelné.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Máme i videa, jak Miloš Zeman mluví v Evropském parlamentu anglicky, je to také dohledatelné.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče nové zpravodajské stanice CNN, na trhu má ambici stát se stejně životaschopnou jako je třeba ve Velké Británii soukromá Sky News vedle BBC. Jaký dojem dosud na Vás kolegové udělali?


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Já budu zatím opravdu mluvit o dojmu, protože mi přijde, že ta televizi si zaslouží čas, aby odladila všechny jaksi problémy, které jsou s tím spojené. Mimochodem připomínám, že když začínala CNN ve Spojených státech, tak byla terčem posměchu, byla tam spousta veselých historek, včetně toho, že jim spadl stůl během vysílání a podobně. Oni ty začátky bývají jako těžké vždycky. A můj dojem z toho, jak CNN Prima News mám zaplou, nyní vlastně doma místo ČT24 je, že jsem vlastně mile překvapen. Já jsem trošičku měl obavy z toho propojení Primy, která nepatřila k těm jaksi nejostřejším tužkám ve zpravodajském penále, měla spíš to zaměření na ten infotainment a spíš ty bulvárně laděné věci, což má svoje publikum, ale zpravodajsky je to většinou dost nezajímavé. A spojení s tím CNN. Dnes, když sleduji ty pořady, mám pocit, že se snaží najít nějakého diváka, který chce být informován o nějakém širším kontextu, zároveň chce, aby ta informace mu byla přenášena dynamicky, a jaksi s tím vibem americké televize, a zároveň se mi zdá, že třeba ve výběru hostů tu laťku vůbec nesnižují, oproti jaksi ČT24, s níž by bylo dobré to srovnávat. Jasně, je tam spousta takových problémů jaksi růstu dětského, když se podíváme třeba na to, že jsou schopni vytvořit reportáž o tom, jak jeli natáčet reportáž za paní, které bylo přes sto let, tak to připomíná slavný text "U Brna hořel pařez", ale to jsou problémy, které jde odstranit. Já si myslím, že mají dobře našlápnuto.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To víte, život je pestrý, i to patří k realitě.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
To, co by mě se líbilo, kdyby ještě víc posílili tu možnost vidět to zahraniční zpravodajství z té nabídky CNN, protože je fajn, že je tam třeba ekonomický pořad Richarda Questa, překládaný z angličtiny, ale myslím si, že by ještě víc mohli využít toho zahraničního servisu CNN. Čili můj názor je, že já jsem spíš pozitivně překvapen, a počkejme si na nějaká čísla, dejme tomu koncem roku.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, podle generálního ředitele televize, cílí na tzv. přepínače, na středně zaujatého diváka, který konzumuje informace napříč všemi stanicemi na televizním trhu.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Zase, vzhledem k tomu, tam mají docela dost pořadů, které vyžadují jaksi soustředěné poslouchání, pokud jde o ty diskusní pořady a podobně, takže myslím, že budou mít nakonec trošku jiného posluchače, teda diváka, pardon.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Specializovaný trestní soud ve slovenském Pezinku přerušil ve středu hlavní líčení v kauze nájemné vraždy Jána Kuciaka do 1. června. Zavražděný investigativní novinář by uplynulou neděli měl 30 let, což mimo jiné připomněla slovenská média. Slovenskem dále hýbou zprávy z aplikace Threema, prostřednictvím které si obžalovaní v procesu dvojnásobné nájemné vraždy, vyměňovali zprávy, komunikovali mezi sebou. Mimochodem, ta komunikace je zveřejněna také na slovenském webu. Nakolik tento případ, tato vraždy slovenského novináře, dosud hýbe médii, mediální scénou, pane Šlerku? Máte-li informace.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Tak na Slovensku samozřejmě zásadním způsobem, protože je to prostě vražda novináře ve středoevropském prostoru, a připomínám, i jeho snoubenky Martiny Kušnírové, a na té kauze je strašně dobře vidět, jak moc slovenská politika a slovenský stát byl de facto ukradnutý mafiánským státem. Když se podíváme na všechny ty souvislosti, které přicházejí, podíváme se na to, naposledy musel rezignovat Mamojko, ústavní soudce, u kterého se ukázalo, že byl spojen s Mariánem Kočnerem, mimochodem, Mamojko byl vedoucím rigorózní práce Michala Haška na té slavné univerzitě právní, odkud Michal Hašek má své rigo za práci družstvu, a ukazuje se, kolik soudců bylo spojeno s Kočnerem, jakým způsobem fungovaly třeba vazby s prokurátorem Trnkou, jakým způsobem fungovalo napojení na Bödöra a jeho bezpečnostní agenturu, a to, co před námi vyvstává za obraz, je obraz jako ukradnutého státu, ve kterém vlastně skupina mafiánů je schopna rozhodovat o bytí a nebytí člověka nakonec. Čili proto ten proces je pořád zásadní. Já bych se tam soustředil spíš na dvě jiné věci, které jsou tam někde ještě malinko v pozadí, první jsou ty strategie, které volí jaksi ta protistrana k tomu, aby sama jaksi uchránila Kočnera před velmi vysokým trestem, který mu samozřejmě hrozí, a to jsou různé pokusy znevěrohodnit ten proces a podobně, a potom je tam pořád nevyjasněná linka vlastně samotné Penty. Penta se pohybuje v okolí vlastně tohoto případu, jsou tam hovory mezi Kočnerem a lidmi z Penty, je tam Gorila, vrací se ta známá kauza z odposlechu, která ukazuje, jakým způsobem Penta zasahovala do chodu slovenského státu, a já pevně doufám, že se podaří najít ještě, nebo vrhnout světlo i na tuhletu část.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uvidíme. Rozebereme v dalších vydáních. Josef Šlerka, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí, a jeho názory. Děkuji za ně. Mějte se pěkně.


Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí:
Děkuji za pozvání, na shledanou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den a poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser