Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 2. března 2021

2. březen 2021

Hostem byl mediální analytik  Josef Šlerka.

Vladimír KROCmoderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Josef Šlerkaředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Kvůli epidemickým opatřením jsme každý v jiném studiu, dobrý den.

Vladimír KROCmoderátor
Jak se mění naše zvyky, co se týče sledování médií v době covidové. Jak jsou na tom Češi ve vztahu k serióznímu zpravodajství. Proč se vina nekoncepčních rozhodnutí vlády schvaluje na odbor, svaluje na odborníky. A jak funguje politický marketing, tak jsou některá témata, která se chystáme probrat. Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Agentura Median pro vás provedla už druhý výzkum Češi a zpravodajství, který se zabývá mediálním chováním populace ve věku 15 až 79 let. A mimo jiné z něj vyplynulo, že lidi, kteří nesledují téměř vůbec žádné zprávy přibývá. Čím to je?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Na to se snažíme najít vlastně odpověď. Já jenom podotknu, abysme uvedli vědci do souladu, že my jsme se zaměřili na to období předcovidové, protože ten covid přinesl v chování lidí na tom mediálním trhu obrovské změny. A bohužel změny, které jsou taky zajímavé, ale které nevydrží dlouho. A nám se v těch výzkumech ukazuje, že roste podíl lidí, kteří vlastně sec až, až můžeme říct cíleně ve zpravodajství vyhýbají. To znamená nesledují žádné zpravodajství v televizi a podobně. To neznamená, že se k němu nějaké zpravodajství nedostane, protože dneska už jsme obklopeni zpravodajstvími na sociálních sítích a náhodným zaslechnutím, když jedeme autobusem a podobně.

Vladimír KROCmoderátor
Promiňte, dá se to považovat za zpravodajství?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak a teď se dostáváme k tomu jádru věci. Ale je otázka co s tím vlastně. Ty skupiny, které dneska umíme identifikovat, se dají rozdělit vlastně do, do tří menších. Asi posluchačsky nejpochopitelnější bude skupina lidí, kteří masmédiím prostě nedůvěřují. Většinou jsou to lidi, kteří jsou starší. V tom osobním životě jsou spíš spokojeni. Jsou oddělení od technologií. Nejsou to žádní, žádní chudáci. Jsou to lidi, kteří prostě mají nějakou zkušenost, která je přivedla k tomu, že to zpravodajství obecně ignorují. Co je zajímavější a co je vlastně velmi varující. Je fakt, že máme velkou skupinu mladých lidí a lidí, dejme tomu, středního věku, kteří to zpravodajství odmítají. A část z nich je tvořena tou skupinou, dejme tomu, mladých úspěšných aktivních lidí, kteří jsou slušně příjmově zajištěni. Ale kteří v zásadě moc nevěří v to, že se něco dá změnit v tom světě. A dávají přednost vlastně spíš out doru, abych použil ten slang. Dávají vlastně přednost tomu aktivnímu stylu života. Zajímá je styl, hudba, mají mobilní telefony. Čas tráví, mají mobilní telefony jako základní prostředek k zjišťování zpravodajství. A vůbec informací tráví nadprůměrnou dobu, dobu na sociálních sítích /souzvuk zvuků/

Vladimír KROCmoderátor
Že prostě si žijí po svém a to okolí je nezajímá?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Vlastně, vlastně jsou uzavřený svým způsobem do svého světa. Ale bylo by strašně laciný říct, to je ta mladá generace, která se o nic nezajímá. Protože co zas víme z jiných výzkumů, tak jako velká část tý mladé generace a jsou to i výzkumy, které proběhly v Británii. Vlastně má problém s tím zpravodajstvím, protože za prvé tou formou který mu je podávaná, už je pro něj obskurní a obstarožní. Prostě oni televize nekoukají, noviny nečtou, proč by měli si pouštět rádio, aby se dozvěděli něco, co je novýho a za druhé, protože často mají pocit, že ten svět, který to zpravodajství popisuje, ale zároveň vytváří. Není svět jejich hodnot. Jsou to lidé, kteří většinou jsou orientovaní třeba na ten globální rozměr. Daleko víc bysme u nich našli aspekty já nevím u problematiky globálního oteplování. Problematiky prostě genderových věcí a tohle je něco, co z jejich pohledu vlastně v tom světě jakoby není přítomno. Tak proč by se nějak dobrovolně zvlášť za situace, kdy věří tomu, že to vlastně nejde změnit, měli v tom světě pohybu.

Vladimír KROCmoderátor
A ta třetí skupina?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
A ta třetí skupina a přiznám se, že mně vlastně dělá největší starosti. Protože já si osobně myslím a teď si dovolím zkratku, kterou ve výzkumech člověk nemá dělat. Ale já si trošku myslím, že až ty mladí a politicky neangažovaní budou mít děti a začnou starat o to, kolik jim stát bere na daních, tak se začnou starat i o to zpravodajství. Ale ta skupina poslední, která tvoří 16 % vlastně z tý populace jako celku. Tak je populace, která to vzdala. Jsou to většinou mladší lidi a středního věku, kteří příjmově na tom nejsou asi úplně dobře. Ale vlastně úplně upadli do apatie vůči tomu světu. Mají pocit, že vlastně.

Vladimír KROCmoderátor
Všechno je špatně?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Ani toto ne, oni, oni jsou v zásadě v tom spokojení, ale vlastně mají pocit, že kostky jsou vrženy okamžikem narození. My jim říkáme fatalisté, protože vlastně strašně preferují ty názory, že záleží na tom, do jaký jste se narodili rodiny. Záleží prostě, jaký máte vzdělání. Záleží na /nesrozumitelné/, zase na všem záleží. Vlastně je to taková opozice vůči tý mediokracii, vůči tomu pocitu, že za všechno si člověk může sám, tak vlastně ne, člověk je vržen do toho světa. A už na začátku ty kostky byly vrženy a tahleta skupina je vlastně apatická. Ale zároveň kupříkladu vykazuje nadprůměrný komentování na internetu. To znamená vlastně existuje tam takový rozpor mezi tím, že oni na jednu stranu vykazují velmi nízký zájem o to, co se děje kolem nich, ale zároveň výrazně víc než ty ostatní skupiny tráví čas tím, že vám to na tom internetu napíšou.

Vladimír KROCmoderátor
No, protože je to jasné, ten názor už mají hotový.

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak.

Vladimír KROCmoderátor
Kdo je vlastně tedy skupina takových těch nekonzumentů zpráv? Kolik jich celkem je?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
V tuhle chvíli jich je 38-39 %, atakujeme tu 40% hranici.

Vladimír KROCmoderátor
Takže přibývají?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Přibývají.

Vladimír KROCmoderátor
Jaké funkce plní nebo by mělo plnit zpravodajství?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak bylo by velmi laciný říct, že jenom tak hlavně jako přenášet zprávy. Ale já si myslím, že zpravodajství má tu zásadní funkci pořád v tom, že má přinášet lidem informace, které jsou ověřený pro to, aby se sami mohli líp rozhodnout ty lidi. To je vlastně úplný jádro tý věci. Ověřené informace systematicky jako podklad pro rozhodování, ne jako názor na to, co se ve světě děje, ale jako podklad pro to, aby se člověk mohl rozhodl. Faktem je, že ale tahle ta role zpravodajství se proměňuje. V tuhle chvíli vlastně vidíme obrovský nástup zpravodajství, který konstruuje ten svět i s tím názorem rovnou. Podívejte se na český mediální trh, jako nástup vlastně názorových deníků internetových. Je dobrý příklad tý věci. To, když ten, když se ten servis sám označuje vlastně za názorový, tak on tím nechci říct, že vám lže v tom zpravodajství nebo že ho zamlžuje prostě tím, tím svým názorem. Ale říká, že vlastně dominantní je komentování toho, co se děje. Ale tomu je taky přizpůsobený výběr z toho, co se stalo. My často jako tu roli médií v tom takzvaným agenda settings, v tom nastavování ty agendy, v tom už výběr zpráv, který jde do zpráv, je interpretace toho světa. Tak tohle se často podceňuje, protože je to špatně vidět, čili myslím si, že tohle je jedna z velkých proměn zpravodajství, která se děje. No a druhá, která je velmi vlastně nebezpečná do budoucna, když si sáhneme po takových těch klasicích mediálního myšlen jako byl /nesrozumitelné/, tak víme, že média mají roli určitýho tmelu společnosti jo. My potřebujeme vlastně, aby ta společnost, aby mohla fungovat jako společnost, měla nějakou míru spojitosti, spojení mezi sebou v tom, co je jako důležitý téma. Nebo co jsou důležitý témata. Aby dokázala distribuovat tu informaci přes celou společnost. Když je pandemie, tak televize strašně vlastně hraje přesně tuhle tu roli. Jsou vlastně 4 základní jako kanály, který nebo už ty základní zpravodajský místa, kde, kde se obrátí většina společnosti. A v nich se dozví jako, co se vyhlásilo jo. Ale tyhle ty role toho tmelu tý společnosti začínají, se začínají rozpadat. A může se stát, že můžeme žít v jedné zemi, ale sdílet naprosto odlišnou realitu.

Vladimír KROCmoderátor
A kolik je zájemců o to seriózní zpravodajství a kdo tu skupinu tvoří?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já bych tady trošku varoval předtím, já ten termín používám taky, tak varuju sám před sebou, seriózní zpravodajci.

Vladimír KROCmoderátor
Chce to říct jinak.

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Právě. 60 % ostatních lidí jako o tom, o to zpravodajství jeví pravidelný zájem. Nějakým způsobem ho sleduje. A to čemu my máme tendenci říkat seriózní zpravodajství a je to vlastně asi správně, je to zpravodajství, který vnímáme kupříkladu z veřejnoprávních médií jo nebo z mainstreamových deníků nebo z většiny internetových zpravodajských serverů. Ale tohle to zpravodajství ve skutečnosti intenzivně zajímá zhruba 20 % lidí v týhle tý zemi. To znamená je tam 40 % lidí, který čerpá to zpravodajství, dejme tomu ze zpravodajství, který je zábavový, odlehčený, bulvární. Není prostě dominantně zaměřený na ten, na to, že by hlavní hodnotou byl ten, ta tvrdost toho faktu, když to, když to zjednoduším.

Vladimír KROCmoderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes vysokoškolský pedagog a ředitel nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Váš fond se snaží najít alternativní cesty, jak k lidem, kteří zpravodajství ignorují, dopravit alespoň základní informace o okolním dění. Kudy ty cesty vedou?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
My jsme v tuhle chvíli se spojili Česko Digital neziskovou organizací vlastně programátorů, který pomáhají na, na, na projektech. A snažíme se v sérii workshopů připravit nějaké návrhy toho, jakým způsobem jde alternativně doručit tu zpravodajskou informaci některým skupinám. To znamená vyzkoušet nějaké cesty k tomu, aby lidé kupříkladu daleko lépe mohli sáhnout po zpravodajství prostřednictvím nějakých chatbotu nebo gamifikovaných chatbotu. Proč to děláme je, protože si za prvé myslíme, že skutečně u ty nejmladší generace a mladší generace je velká disproporce mezi tou formou, kterou dostávají a tím, kterou očekávají. A taky proto, že vlastně ta ekonomická situace už řadu let to, ta pandemie je jenom vrcholem, vlastně zastavila inovační potenciál domácích médií. Když se na to podíváme věcně, tak v tom máme, vlastně zaostáváme za zbytkem toho světa. Já jsem byl minulý týden, je krásné říct, minulý týden jsem byl na konferenci v Bostonu prostřednictvím, prostřednictvím on-line jsem strávil, strávil krásný, krásný podvečer na konferenci, věnovaný vztahu mezi komputací, počítačema a novinařinou. A vlastně bylo vidět, že to, co se odehrává v tom světě, je vlastně, se začíná zrychlovat, pokud jde o nasazení nových technologií, nových forem vyprávění a tak dále. A ty český média by už dneska asi i rádi jako někam dosáhly, ale vlastně na to nemají čas a peníze. Takže my se snažíme touhle sérii workshopů připravit nějaké řešení. V květnu bysme je měli prezentovat na novinářském fóru a počítáme, že je budeme během jara představovat i /nesrozumitelné/ vlastně z těch jednotlivých redakcí.

Vladimír KROCmoderátor
Když jste se zmínil o té on-line konferenci, jak probíhá dotazování při takovém šetření jako pro vás prováděl Median, ten internet, to V generace teď v době covidové?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
My jsme tohle to neřešili, ale snad jsou standardizovaný metody těch sociologických agentur, telefonicky dotazování a podobně. Čili tohle vlastně dneska už technicky není problém, protože většina těch věcí se řeší, řeší po telefonu.

Vladimír KROCmoderátor
Před třemi týdny jste v Lidových novinách napsal, cituji, jsme obětí populistického stylu vládnutí, který se není schopen rozhodovat podle dlouhodobých politických cílů, ale plyne zmítán korona krizí, ohýbán pod tlakem výzkumu veřejného mínění a tvrdou realitou zaplněných nemocnic. Zanechávají za sebou desítky tisíc zbytečně mrtvých a poškozenou ekonomiku i společnost. Proč to tak je, k čemu nebo proč jsme do té situace došli?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já si myslím, že je to víceméně proto, že tak jak se zformoval způsob vládnutí v téhle zemi, tak neuvažuje dál než k příštím volbám. A je to vlastně, jako když ve velký korporaci máte nastavený všechny odměny pro management kvartálně. Tak ten management nikdy nebude schopný rozhodnout o něčem, co přinese úspěšné zisk za 2 roky. Naštěstí v těch velkých korporací bejvají lidi, který jsou strategicky uvažující. Většinou to byli ty majitelé, protože ty počítají, že tu firmu budou dlouho ještě vlastnit. Jsou schopný těchhle těch rozhodnutí. Tahle vláda jakoby se dostala do smyčky rozhodování podle v uvozovkách peoplemetrů. Jo, vlastně ve chvíli, kdy cejtí, že by narazila nějakým způsobem na veřejný mínění, tak se mu okamžitě přizpůsobí. To by mohlo zdánlivě vypadat jako ideál demokracie. Jo, ale když se nad tím zamyslíte, tak je to vlastně cesta do naprostýho nevědomí a bublání jo. Mně je ta situace vlastně hrozně líto. Je mi líto, protože skutečně, když se podíváme na tu situaci po Evropě, tak není pravda, že rozhodování vlád nemá vliv na tu epidemickou situaci. To je první věc. Druhá věc, když se na ní podíváme podrobně, tak asi to co nejvíc nás teďka zabíjí doslova, je chamtivost. Je vlastně otázka toho, že zvítězila představa, bože dej, ať sousedovi umře kráva jo, když se podíváte na to, jak dlouho trvalo zavést třeba, a já pevně doufám, že to parlament dneska schválí, tu stoprocentní, stoprocentní nemocenskou, která je schopná prostě část lidí udržet doma. Tak to trvalo strašně dlouho, protože se muselo překonávat jako pocit, že toho lidi budou zneužívat jo a teď dobře ať toho zneužívají, ale kolik jich to bude zneužívat 5 %, 10 %. Ale my budeme mít do konce tohohle týdne pravděpodobně 19, 20 000 nakažených.

Vladimír KROCmoderátor
Z nepochopitelných vládních rozhodnutí podle vás začínají být obviňováni i vědci, kteří se snaží vytvořit model pravděpodobného šíření pandemie. Jak si to vysvětlujete?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tohle je strašně zvláštní, nebo zvláštní, vlastně hezká, hezké hezká ilustrace. Ve vědě funguje něco, jako je konsensus. To znamená existuje, ta věda má tu proceduru postavenou na tom, že vědci mezi sebou baví, hádají, navzájem si kritizujou články. Mají pro to nějaký pravidla. A říkají to, co si myslejí, že jim z těch dat vychází. A když se podíváte na to rozhodování těch politiků, tak ale zjistíte, že vlastně ad hoc si vybírají názory z celé té politické, z celé té vědecké scény. Tak jak se jim hoděj do jejich politickýho rámce. To známé ne, aby byli v souladu s tím konsensem, ale aby to vyhovovalo jejich požadavkům. A vytáhne se vždycky něco, nějaká, nějaký tvrzení, který jim vyhovuje. Trošku nešťastný je, že vlastně, když se podíváme na tu mediální scénu dneska. Na to, jakým způsobem fungujou expertní názor v tom prostoru. Tak vlastně to, co je ve světě konsensuální, že 95 % lidí se na tom shoduje, 5 % má disentní názor, který je legitimní samozřejmě. No tak v tom mediálním prostoru českými jsme pomalu mohli říct, že je to 50:50 jo, že, že ten prostor, který dostávají vlastně lidi vně toho konsenzu. Tak je je, tak je obrovský. Což vytváří mimo jiné tu obrovskou bramboračku, že experti se nemůžou shodnout. To není pravda, experti se jako umějí shodnout. Ta shoda není stoprocentně, ale to není ani v životě.

Vladimír KROCmoderátor
Jakou roli v moderní epidemiologii hraje podle vás modelování?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Zásadní, protože já se to snažím opakovat vždycky, když se o tom bavím, protože modely je něco, čím trávím svůj akademický život. My nemůžeme během epidemie experimenty na lidech. To je strašně jednoduchý, to máme zakázaný ve vědě od Norimberku. A nemůžeme prostě zavřít Pardubice, nechat tam šířit jako černou smrt a koukat se, kolik lidí umřelo jo, to to nejde. To znamená musíme modelovat. No a ta druhá věc je, že moderní epidemiologie je spojená s modelováním, protože ona vlastně potřebuje pro to pochopení šíření v té síťové struktuře světa, vytvářet model toho, aby mohl odhadovat, co bude. Na pandemiích a epidemiích je vlastně nepříjemná jedna věc. Strašně špatně se představu, strašně špatně si je představujeme v hlavě. Pokud na to jsme cvičený v tom našem obyčejným lineární světě, protože jsou síťové, a protože ten růst je exponenciální, což jsou věci, který neumíme dobře s nima pracovat jen tak.

Vladimír KROCmoderátor
No a jak by měla vypadat srozumitelná a důvěryhodná komunikace mezi státní mocí a veřejnosti?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Hele já si myslím, že kdyby si otevřeli učebnici pedagogiky pro základní školy, tak by to bylo úplně geniální. Tak za prvé učitel nesmí nikdy vyhrožovat něčím, co nemůže splnit. Za druhé učitel musí dodržet to, co řekl jo. A za třetí učitel nemá tomu studentovi lhát ve chvíli, kdy ví, že to nebude dobrý. Jo, kdyby, kdyby se dodržovaly tyhle ty elementární věci a ta čtvrtá je, říkejme to jako na, jako celou pravdu jo. Jako já jsem opakovaně viděl na těch tiskových konferencí situace, kdy grafy za lidmi vlastně říkali něco jiného než ty lidi před nima jo. A legendární výrok situace je nadmíru výtečná, dokázal zaktualizovat velmi silně. Čili já si myslím, že tyhle 4 věci by v zásadě stačily. Blbý je, že to co můžeme dneska sledovat je skoro až taková tendence připravovat si mediální prostor na to, až jednou bude nějaká vyšetřovací komise řešit, kdo vlastně může na to, že v Čechách nakonec bude úmrtí i nadúmrtí něco kolem 35 000 lidí.

Vladimír KROCmoderátor
Říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Včera začala platit nová přísnější opatření. V té souvislosti se český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu obrátil na ministra vnitra Jana Hamáčka s žádostí, aby nebyl omezován pohyb novinářů. Vy jste členem toho výboru. Proč by měl mít novinář nebo měli mít novináři výjimky?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Toto jádro je postavený na tom, že by neměli vykazovat toho, koho jdou navštívit jo. Představte si, že děláte nějakou korupční kauzu a potřebujete s tím člověkem prostě mluvit, a tak si napíšete do papírku, jdu za policejním prezidentem, protože mám pocit, že jeho podřízený kradou jo. Toto prostě nejde. A já myslím, že Mezinárodní tiskový výbor česká pobočka dostala odpověď z ministerstva, já jí musím pořádně prostudovat. Kde se ale zdá, že ministerstvo tuhle tu situaci chápe. Ale upozorňuje tam na jeden takovej věčnej bolák český novinařiny posledních 30 let jo. Česká novinařina pořád nemá silnou funkční stavovskou organizaci novinářů. A tím pádem to co by mohlo fungovat na západ od našich hranic, totiž, že by ten novinář vytáhl průkaz člena místního syndikátu a ten policista by věděl, že mluví s novinářem, který je aktivní novinář, v Čechách prostě nefunguje, protože syndikát novinářů v Čechách sdružuje všechno možný ne jenom ne aktivní novináře. A aktivní novináři odmítají v podstatě do toho syndikátu vstupovat. A tam v té krizové situaci, což je zvykem krizí, se ukazujou všechny ty boláky, který ta společnost má, dokonce i takovýhle drobný. Myslím si, že ta situace není dobrá pandemická, ale myslím si, že na takovou stranu prostě jsou tam některý věci, který je zapotřebí ochránit. Prostě proto, že ty pandemie se můžou často stát jako dobrou záminkou pro vymýšlení různých drobností, které posouvají citlivost vůči porušování práv směrem, který nechceme, abych doplnil takovým opisem.

Vladimír KROCmoderátor
V neděli prezident vypustil do veřejného prostoru něco jako zkušební balonky. Mluvil o možnosti výměny ministra zdravotnictví Jana Blatného snad za Jiřího Běhounka. A taky šéfa diplomacie Petříčka, což obratem premiér popřel. Jak jinak než takový test to chápat?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak Miloš Zeman ať si o něm myslíme, co si o něm myslíme, je mistr tohohle způsobu komunikování. Patří jako opravdu k tomu, to je člověk, který to má v krvi. První, co se mu podařilo spekulace o případném odvolání ministra Blatného, už byly delší dobu. A on je dokázal tímhle tím dostat do toho veřejnýho prostoru. My se teď o tom bavíme, i kdyby ten, i kdyby ten, i kdyby ten ministr Blatný jako nebyl, ta úvaha vůbec nebyla, tak teď začala. Jo, protože všichni se ptají, volají známí, hele nevíš něco o tom jo. Už jenom tímhle gestem to dostal do hry. Vytvořil z toho téma. Podařilo se mu nastolit agendu velmi, velmi elegantním způsobem. A je to jeho takový modus operandi. Jo spousta věcí, který, který Miloš Zeman dokázal, vznikla tak, že řekl, že by něco bylo dobrý, kdyby to takhle bylo. Jinak to je věc, kterou známe vlastně z té mediální toho strašně dlouhou dobu. A současná doba a je strašně hezký, že vlastně Miloš Zeman tohle to zvládl udělat pomocí klasickýho média, protože jinak tohle politici zvládají úspěšně dělat pomocí Twitteru nebo Facebooku. Jo, napsat něco, podsunout, drobně zvýraznit, anebo jako to říct naplno, záleží na jejich stylu. Ale vlastně dostat do médií nějakej jinej, jinej příběh, tohle by tam jinak nebylo.

Vladimír KROCmoderátor
Jak rozumět tomu, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dostal za úkol posoudit ruskou vakcínu Sputnik, ačkoliv ministr zdravotnictví opakovaně zdůraznil, že o udělení výjimky pro tuto vakcínu neuvažuje?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Můžete to brát jako výraz úplný bezradnosti nebo to můžete brát jako něco, co se snaží odvést pozornost od debat na téma vakcinace a její distribuce, protože pořád připomínám, že nemáme ani rozvakcinováno to, co máme. V každém případě si myslím, že ke Sputniku je zapotřebí přistupovat tak jako ke každé jiné vakcíně. To znamená má projít úplně tou samou procedurou. Mají být úplně ty samé studie k ní a pak má padnout odborné, odborné rozhodnutí.

Vladimír KROCmoderátor
Já připomenu, že vakcinu na covidu schvaluje v rámci unie Evropská léková agenturaSÚKL tedy nemůže udělat výjimku. Je to tedy na ministerstvu zdravotnictví, to je asi potřeba zdůraznit, proč potom prezident mluví ve vztahu ke Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv o lenosti, těžko by to mohlo být z nevědomosti ne?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak já si myslím, že je to proto, že má takový inženýrsky nastavený myšlení, že když to 2× fungovalo, tak to bude fungovat i potřetí a žádná schvalovací procedura není zapotřebí jo. Já jsem příznivce toho spíš jako hledat, myslím si, že je to spíš lenost myšlení Miloše Zemana o složitým problémů než jako úmysl tý věci. Co mě děsí mnohem více, je situace, kterou jsme viděli teď na Slovensku, kdy Igor Matovič jako proti rozhodnutí vlády vlastně objednal Sputnik a šel se s ním vyfotit na letiště. Proč je to bizarní, no tak bizarní je, že s Pfeiferem nebo s Modernou se fotit nebyl, jo tak proč se jde vyfotit se Sputnikem. Já si myslím, že tyhle ty elementární jako věci vytvářejí velmi, velmi špatnou, velmi špatnou situaci i pro tu samotnou vakcinaci jo, pro tu důvěru toho, co se co, co je a co není. A jasně objevujou se spekulace, že Miloš Zeman chce natvrdo protlačit Sputnik. Tak můžete to zkusit, bude mít proti sobě instituce celýho státu.

Vladimír KROCmoderátor
Jestliže televize CNN informuje o Česku jako malému ostrůvku zkázy a beznaděje. Může to významněji do budoucna poškodit naši reputaci ve světě?

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
To je složitý, já si myslím, že třeba turismus v podstatě jako nepoškodí. Myslím si, že za 2, 3 roky tady uvidíme zase narvaný, možná už příští rok tady uvidíme zase narvaný hospody turistama. Myslím si, že hodně politiků v Evropě, který znají ten kontext, si spojujou ten způsob vlády Andreje Babiše s tou situací v téhle zemi. A myslím si, že až dojde k jeho obměně, tak tohle bude zapomenuto. Chtěl bych ale říct, že vlastně ono někde už to světlo na konci tunelu máme. Ale prostě nás teďka čeká opravdu ošklivejch 6 týdnů ne 3, 6. 3 tejdny možná to nejtvrdšího lockdown. Pak se možná bude moci něco pomalinku otevřít. Ale v zásadě si myslím, že už to světlo na konci tunelu je. Jenom to nebude jednoduchá výhra. Bude to nějaká kombinace vakcinace, státní imunity a léků. A myslím si, že bysme se měli víc ještě soustředit na tu otázku těch léků.

Vladimír KROCmoderátor
To byl pořadu Jak to vidí Josef Šlerkaředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Děkuju, na shledanou.

Josef ŠLERKAředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Vladimír KROCmoderátor
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?