Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 18. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u pravidelné půl hodiny rozhovorů o aktuálních tématech. Dnes bude některé z nich glosovat Josef Šlerka, analytik, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Univerzity Karlovy a vedoucí Studií nových médií na filozofické fakultě. Dobrý den, já vás vítám.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že jste přijal naše pozvání pane Šlerko. Co si vezmeme v následujících minutách pod lupu? Plagiátorství, konkurence médií, budoucnost médií veřejné služby i kredit sociálních sítí. Inspirativní poslech. Petr Krčál již bývalý ministr práce a sociálních věcí ze sociální demokracie podal demisi den poté, co se objevilo podezření, že opsal část své bakalářské práce. Je to už druhý člen vlády premiéra Andreje Babiše, který skončil kvůli plagiátorství nebo podezření z něj. Minulý týden rezignovala na post šéfky resortu spravedlnosti Taťána Malá z hnutí ANO, která podle expertů měla opisovat dokonce ve 2 diplomových pracích. Co podle vás pane Šlerko, jaký problém odkrývají tyto případy? Není to poprvé, co čeští politici museli vysvětlovat okolnosti, ať už svých prací nebo vůbec získání vzdělání.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Tak ona je tam celá řada těch aspektů, protože, když se nad tím zamyslíte, tak samozřejmě je tam ten aspekt toho, že opisovat se nemá. To je jako strašně jako vlastně jednoduchý. Na druhou stranu ve vládě, kterou vede trestně stíhaný premiér, když je prohřeškem opisovat, tak je to trošku zvláštní. Ale to jsou ty aspekty politický, politologický, o kterých lidi slyšejí spíš na Plusu. A je jich tam plno. A jeden aspekt tam, ale zůstává, který mi přijde hrozně zajímavý a to je aspekt toho, jak se proměnilo postavení toho vysokoškolskýho titulu a tý nutnosti. Se omlouvám, kdybych špatně citoval, ale myslím, že profesor Keller má v jedné ze svých prací popsanou tu proměnu toho vysokoškolského vzdělání pomocí tý metafory od chrámu vědění, tak jak ho máme zafixováno, že je to ten chrám vědění a ty profesoři jsou a ti absolventi těch vysokých škol jsou ti strážci toho vědění, přes tu, přes ten výtah k lepší sociální situaci, kterej začal po druhé světové válce, kde vlastně vysokoškolské vzdělání do jisté míry zaručilo, že budete mít lepší příjem na západě i u nás ostatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
A ty poslední fáze vlastně pojistku na trhu práce. Dneska vlastně vidíte, že spousta postů, který můžete získat na trhu práce, jsou podmíněný ve Státní správě jo. V řadě míst jsou podmíněný tím, že máte vysokoškolský vzdělání. To znamená, to vysokoškolský vzdělání, když si ho pořídíte, tak si jako pojistíte na tom, v tý loterii, že něco jako získáte. No a tahle ta pojistka na tom trhu práce vlastně způsobila obrovskou inflaci vysokých škol, které už se nezaměřují na to vzdělávání, ale právě na to dosažení toho titulu. A vlastně tady vidíme, že takhle to končí. Na druhou stranu my jsme demokracie, která je hrozně mladá a nemáme prostě ještě zažitý všechny ty zvyky. Nemáme zažitý všechny ty procedury. Takže nás teďka dohánějí takový jako dětský nemoci transformace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co oba případy mohou znamenat, pokud ano pro novou vládu, pro její kredit? A co třeba vypovídají o té personální politice stran, které vysílají své v podstatě řekněme nejlepší lidi do čel resortů?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Tak já myslím, že politické strany nevysílají své nejlepší lidi do čel, do čel, do čel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do čela?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Do čela resortů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemělo by to tak být?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Ale vysílají tam ty lidi, na kterých se vnitrostranicky shodnou, což se vždycky nerovná, protože musíme si uvědomit, že politické strany jsou vždycky výsledkem nějakej zájmů, mají nějaká křídla, mají nějaké vnitřní dohody, mají nějaké svoje obchody vlastní a teď to nemyslím pejorativně, prostě ty podpoříš Frantu, já podpořím Jardu jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak funguje politika?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Tak funguje politika. A tím pádem do čela těch resortů se nedostávají ti nejlepší, ale dostávají se tam ti, které potřebují ty politické strany, aby tam byly. A v jistém slova smyslu spíš to složení té vlády vůbec nesouvisí s tím, jakou kdo měl vysokou školu nebo, jak čemu rozumí. A to je poznámka k tomu prvnímu. K tomu druhému jak to ovlivňuje její kredibilitu, já myslím, že ten boj o tu kredibilitu se vede někde jinde, než jsou ty vysokoškolský tituly. Taťána Malá byl prostě exces, u něhož opisování v bakalářské i diplomové práci je třešnička na dortu, nikoliv podstata problému. Jo a myslím si, že daleko zajímavější bude sledovat, jak budou vypadat náměstci na jednotlivých ministerstvech. Jak budou vypadat propojení byznysu s těmi náměstky a tak dále. A ti ministři jsou často jenom takovými bílými psíky, které tak jako člověk sleduje, protože jsou nejvíc vidět a to nejzajímavější se odehrává za nimi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vlastně i v tomto kontextu jenom dobře, že máme služební zákon?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Já myslím, že jo. Myslím si, že jedna z velkých, jeden z velkých problémů téhle země je v podstatě v tom, že nenabízel stabilitu a nenabízí ještě pořád stabilitu těm lidem, kteří se podílejí v těch výkonných složkách toho, toho státu. Co tím myslím, řada, řada z nich dostoupí do určitého bodu a potom vlastně jsou vybaveni plnou znalostí toho, jak vše běží a stát se o ně často neumí, neuměl postarat. A tím pádem ho opouštěli lidé, kteří měli příliš citlivých znalostí a odcházeli do sektorů, kde byli snadno zneužity. To je extrémní případ, ale vlastně docela často se stává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U příležitosti stého založení výročí založení Československa se nedávno konala v Londýně konference o veřejnoprávních médiích, spolu pořádali BBC, Český rozhlas, velvyslanectví česká ve Velké Británii a také Evropská vysílací unie EVU. Zaznělo na ní například to, že média veřejné služby v současnosti čelí největší konkurenci v historii, že přežijí jen v případě, když zůstanou nezávislá a důvěryhodná. Jak to vidíte vy, pane Šlerko?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Tam jsou 2 vlastně složky. Na jedna je, co jsou vlastně veřejnoprávní média a přiznám, že v tomhle ohledu já nejsem úplně expert na celou tu komplikovanost tý problematiky. A proto o tom vlastně tak nerad mluvím, protože ta kritéria té nezávislosti nejsou kritéria nutně ty, který rozhoduje o tom, že to médium dělá dobře veřejnoprávní službu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je třeba pro vás osobně nezávislost?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
A ještě pardon, ještě to médium veřejné služby, ještě nutně nemusí bejt veřejnoprávní médium. Veřejnou službu může plnit i médium, které není veřejnoprávní jo, čili ten problém je strašně velkej a my ho vlastně často redukujeme v těch diskuzích na to, že to veřejnoprávní médium má být to médium, ke kterému, u kterého má mít člověk dovolání, i když má nějaký menšinový názor jo. A to si myslím, že je ten, ta intuice, že to médium má bejt takzvaně objektivní nebo nezávislý, což znamená a teď přijde ta velká debata. A teďka zpátky k té otázce o té nezávislosti. Já jsem v tomhle tom vlastně dost zakotvenej v tom anglosaském pojetí a já si myslím, že nezávislost média v první řadě znamená, že novinář píše o oblastech, o kterých, o oblastech v nichž nepodniká vlastník toho média. A když prostě jste novinář v médiu, kterému, které vlastní nějaká velká investiční skupina nebo podnikatel, který podniká napříč celým tím spektrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby tam nebyl střet zájmů?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Tak prostě píšete nutně o oblastech, kde hrozí ten střet zájmů a tohle si myslím, že je úplně jedno, jestli dneska mluvíme o tý oligarchizaci médií nebo ne. Tenhle princip platí pořád. Novinář nemá psát o oblasti, z nichž je vlastně placen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je to nebo jak vy chápete vyváženost o objektivitu? To jsou další atributy, které spojujeme kromě té nezávislosti a důvěryhodnosti. Říkejme tomu médium veřejné služby.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Myslím si, že v té objektivitě, to co chceme pod tou objektivitou, často bývá, že chceme, aby to bylo nehodnotový. Aby se to neho, ne nehodnotový pardon, aby to nebylo hodnocený jo. Ta objektivita často a je požadována právě, abychom, aby byla referováno s co nejmenším počtem jaksi emoce potom. A opravdu teďka říkám, nechci se pouštět do té mediální části, to není moje, moje doména jo. A faktem je, že ta česká novinařina často trpěj a trpěla a trpí tím, že v tý polovině devadesátých let nebo v devadesátých letech měla budovat ruskou náladu. Měla prostě naladění k tomu pomáhat vzniku té, té, té nové demokracie, toho tržního, tržních mechanismů, toho kapitalismu, přičemž pro mě to není sprostý slovo. A vlastně často přehlížela negativní jevy, který nastávaly. A vznikl spor vlastně mezi orientací části publika a těch novinářů samotných. A já si myslím, že tohle je něco, co se založilo v hloubce těch devadesátejch let a ta citlivost na to přešlo vlastně i do toho nového, nového milénia. A chybí do určité míry značně sebereflexe tý novinářský obce v jejich vlastních zkresleních. Když se na předvolební kampaň Drahoš versus Zeman, tak vlastně vidíme, že často byly ty slabý místa tý Drahošový kampaně nebo Drahošova týmu přehlíženy, zamlčeny prostě proto, že v těch novinářích vítězil takovej vyšší mravní princip. Jenže to je něco, co dlouhodobě se v těch lidech jako posluchačích a čtenářích usazuje, a pak to jako vybublává ve velký nespokojenosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média se také ptají, jak se vypořádat s konkurencí, která tady je. Mám na mysli, že je třeba v Británii se v současnosti dívá více lidí na Netflix než na BBC. Nebo více lidí na Spotify než by poslouchalo třeba rozhlas.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Konkurence je fajn ne? Tak jako ať začnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Ať začnou něco dělat jako jinýho, ať zkoušejí. Já v tomhle ohledu vlastně nevím jako, jak se, jako co jinýho doporučit. Zase, když se podíváte na ten českej mediální trh, tak je strašně zvláštní. Česká společnost je v adaptaci některých technologií strašně progresivní. Třeba platby čipový, bezkontaktní platby v tom jsme naprostej lídr světa. Ale pokud jde o mediální provoz, tak jsme jedni z nejkonzervativnějších jako trhů v celý Evropě. Lidé tady nejsou zvyklý platit za obsah, máme pocit, že ty věci mají bejt od sebe oddělený. Míra experimentování prostě v mediálním prostoru, ať už veřejnoprávních médií nebo soukromých braných je minimální. Ten trh je velmi uzavřenej. Ty novináři jsou vlastně uzavřená skupina lidí. Myslím vůči zbytku a já si myslím, že prostě ta konkurence by je mohla pomalu a jistě dokopat k tomu napříč, aby začali jako něco dělat trošku jako jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím je to, že tak nějak možná usnula ta branže?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Já si myslím, že je to vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že Impuls tady má?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Je to risk toho českýho prostoru ta určitá uzavřenost a konzervativnost. Ona má svoje pozitiva. Kupříkladu nemusíte vynakládat tolik energie, abyste byl nejlepší. A má svoje negativa, že to nejlepší často ve srovnání se zbytkem tý Evropy je šedej průměr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem také studii Reuters Institute a Oxfordské univerzity, ta hodnotila stav médií ve 37 zemích světa. Oslovila 74 tisíc uživatelů. V případě Česka tam byl ten vzorek 2000 respondentů a výzkum dospěl k závěru, že u nás v Česku představují veřejnoprávní média nejdůvěryhodnější zdroj informací, nejdůvěryhodnější značku mediální ČT24, následuje Český rozhlas Radiožurnál, Hospodářské noviny, Seznam.cz, Zprávy a Aktuálně.cz. Zpráva se také zmiňuje o rostoucím počtu útoků na veřejnoprávní média od některých vrcholných politiků. Jak lze podle vás vůbec čelit třeba snahám ovlivňovat média? Vy už jste se zmínil o oligarchizaci.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Ono často takováhle otázka často předpokládá, že existuje nějaký jednoduchý jedno řešení, který jde vytáhnout jak králíka z klobouku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Většinou to tak není.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
A ono to tak prostě není jo. My jsme opravdu v takový jako fázi, kdy se mění ty zaběhnutý struktury tý společnosti. Kupříkladu dlouhou dobu bylo úlohou médií do značný míry bránit extrémistickým hlasům ve společnosti, aby získávaly silný postavení pouze tím, že nechávají působit svůj populismus. Jo to znamená, i když se podívám, nemusíme zůstávat v Čechách, podíváme se do Německa na AFD. To znamená vlastně jejich úlohou bylo do značný míry nastavovat nějakou jako morální akceptovatelnost některých požadavků. Ve chvíli, kdy nastoupila, nastoupily sociální sítě, tak vlastně tahle ta úloha médií byla odebrána nebo byla umenšená, ne odebraná, umenšená. A dneska extrémistické strany jako je Tomio Okamura a jeho SPD a AFD mají možnost mluvit na přímo prostě s těma lidma ve stejným objemu jako jim to dřív zaručovaly média. To znamená oni najednou nepotřebují udržovat dobré vztahy s médii, protože za prvé získávají svůj paralelní kanál a za druhé vědí, že čím jakož vlastně jsou agresivnější a útočnější, tím vlastně ty média na ně budou víc reagovat. Když se podíváte vlastně ty verbální útoky, který přicházejí ze strany řady politiků, jsou potom zase těma médiama strašně jakoby amplifi, vrácený zpátky a zesílený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reakce na reakci.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Jo a tím pádem prostě vlastně oni dosahují, oni dosahují svého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je poptávka nebo po čem společnosti konzumentů těch informací?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Já si myslím, že těžko mluvit o tom, jaká je poptávka společnosti, protože ta společnost je v tuhle chvíli. Je otázka, do jaký míry jsme schopný mluvit dneska o jednotě nějaký tý společnosti. Teď nemyslím jako, že se ta společnost je polarizovaná. Ale vlastně my už máme schopnost distribuovat ty informace na tak nízkým úrovni vlastně specializace nebo na tak vysoký úrovni specializace, že můžeme obsloužit i ty segmenty trhu, který dřív byly jakoby minimalizovaný a tím pádem se ten trh jakoby rozpadá na spousty drobnějších skupin, které vyhledávají to svoje. Když se podíváte, jak je dneska sportovní fanoušek vlastně obsloužen ve všech svých potřebách a zálibách, tak vlastně získává v tom objemu informací úplně stejně velkej objem, jako kterej kapacitně je schopen pojmout jako před 20 lety z těch stávajících médií, ale má to v jedný oblasti. To znamená, já myslím, že tady se cosi jako zásadně rozpadá. Ale Bill Kovach můj oblíbenec má definici novinařiny, kde je napsáno, že novinařina je vlastně práce, při kterým dodáváte lidem ověřený informace k tomu, aby se mohli líp rozhodnout o tom, jak si sami vládnout nebo jak se sami rozhodovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí to pořád?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Já myslím, že to platí, a proto, proto, proto se jí věnuju, protože si myslím, že to pořád platí. Ale problém je, když převládne pocit, že nemůžete de facto v tý společnosti nic změnit, tak pro vás ty informace, který získáváte z médiích, mají najednou menší hodnotu, protože k čemu jsou vám informace, když nemůžete nic změnit. A já si myslím, že ta nedůvěra v tý společnosti, která očekává, která směřuje k nějaký změně, a ta změna vlastně nepřichází, když se podíváte na raketový nástupy různejch populistickej hnutí, který po každým jednom období zanikají. Nebo, když se podíváte vlastně na to, na cestu Andreje Babiše k moci, tak vlastně tohle to vede k tomu, že ti lidé vlastně se spokojí už s tím málem, co mají, protože už jenom málo změní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je těžké pane Šlerko rozlišit v tom online prostředí zejména pravdu a lež? Nedávno řekl, myslím to bylo během kampaně před prezidentskou volbou Miloš Zeman, že lidé jsou dost chytří na to, aby rozpoznali lež. Vy jí poznáte?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Mám jako velkej hendikep, protože jsem absolvent filozofický fakulty. A pro mě termín pravda a lež spouští jako obrovský zásobárnu seminářů a textů, který člověk na to téma četl a to není úplně jako lehká věc do rozhlasovýho vysílání, protože strašně jednoduše řečeno. Pravda je cosi, podle čeho jednáme, i když jsme nejsme jistí, že to tak jako skutečně je. Pravda je něco, co nás jako pohání dopředu a dává nám sílu, aby jsme nějak se chovali. A vy se daleko víc ptáte na to, jestli lidi jsou schopný poznat nějakou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fake news, dezinformaci.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Přesný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zavádějící informaci.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Nepravdivou informaci to znamená nějakej popis, kterej neodpovídá, neodpovídá prostě realitě jo. A problém je, že lidi tu schopnost jako mají jo. Lidi nejsou jako hloupý většinově. Já jsem optimista jako. Miloš Zeman říká, většina lidí jsou, jsou imbecilní, tak já vidím tu druhou jako. Pro mě je láhev poloplná nebo poloprázdná. Já si myslím, že většina lidí jsou docela jako chytrý lidi. A oni tu schopnost mají. Ale nemají často čas a nemají často motivaci. Jo my máme představu, že konzumujete informace proto, že chcete znát pravdu jo. Ale často konzumujete informace a nějak se s nima potýkáte a třeba jenom to, že ty informace jsou v souladu s tím, co si myslíte a potvrzují váš pohled na svět, je pro vás důležitější, než jestli je to pravda. Spoustu informací můžete ověřit, ale musíte na to mít čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nechceme si ten čas najít?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
/souzvuk zvuků/ to je otázka ceny. Jo rozumíte, musíte ta cena je spočívá v tom, že vy musíte vynaložit nějaký úsilí. Když to zjednodušíte, tak cena informace je rovna tomu, kolik byste museli vynaložit úsilí, abyste tu informaci získali jinak. A podle toho se stavíte k těm zprávám, jestli je pro vás něco jako extrémně důležitý, to znamená, jestli s tím spojujete nějaký rozhodnutí, který vás může strašně jako bolet, no tak vynaložíte to úsilí a budete schopný to ověřit. Jestliže jako o nic nejde nebo, jestli je to jenom takovej jako to, proč by se to vlastně ověřovali, stačí, že to Franta sdílel na Facebooku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Němci podle jedné statistiky mnohem více věří novinářům než sociálním sítím co se týče zdroje informací. Jaký kredit pane Šlerko mají podle vás v současnosti sociální sítě?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Podle mě se to nedá porovnat, protože vlastně důvěra je levná náhražka kontroly. Vy něčemu věříte nebo někomu důvěřujete, protože je pro vás příliš drahý, abyste to kontrolovali s /nesrozumitelné/. A víte, že dlouhodobě vám nelže. A tam je důležitý slovo dlouhodobě a možná ještě většinou jo. No a opravdu prostě kvalita těch německých médií řady je taková, že dlouhodobě se můžete spolehnout na to, že možná v jednom konkrétním případu bude chyba. Ale v tom celkovým můžete věřit. Ale můžete věřit Facebooku? Můžete věřit jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžu?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Süddeutsche Zeitung můžete věřit jako Zeitu nebo Weltu, ale nemůžete věřit Facebooku. To je, jak kdybyste řekla, že věříte internetu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle některých má prý Facebook své nejlepší časy za sebou, že tady nastává odklon k jiným platformám.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Z Facebooku se spíš stalo něco jako mail. Všichni ho máme, všichni ho musíme používat, ale že by v tom byla nějaká láska, to už se říct nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavila bych se ráda ještě u síly nebo výpovědi fotografie. Zajímavá diskuze se rozproudila kolem snímků politiků z neformálního jednání během summitu G7, který zachycuje Donalda Trumpa proti přesile těch ostatních lídrů. Někteří tu fotografii interpretovali jako tedy snímek o dominantní Merkelové, o submisivním Trumpovi. To mu, ale napomohlo hodně zvolený výřez.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Ale přitom tam jako žádnej správnej výřez není ta situace jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba pro vás /souzvuk zvuků/ jednoznačná?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Ne, ale jak vyfotit tu situaci tak, aby byla správně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je správně?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
My máme u těch fotografií vždycky pocit, že jsou jako objektivní a nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jenom emoce?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Fotografie má svůj rámec, má svůj pohled jo. Fotografie lže úplně stejně jako lžou obrazy v galeriích jo. Jenom u obrazů v galeriích už jsme se naučili mít svoje pochybnosti a číst je. U fotografií se příliš, je jich příliš často necháme svést k tomu, aby jsme je rovnou brali jako i s tím navijákem a spolkli to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsme informačně už přesycení, přehlceni?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Já myslím, že ne, respektive takhle, tohle se často říká, že jo potřebujeme prostě zjednodušovat ty věci, lidi jsou přesycený a tak. Ale, když se nad tím zamyslíte, lidi jsou dneska schopný vnímat daleko složitější problémy a daleko víc jako různorodější situace. Jo, když se podíváte na to, jakým způsobem se vlastně mainstreamový kultury nebo ty popkultury dostávají postupné vyprávění, který před pár lety byly výsadou avangard jo. Tak vidíme, že tam dochází k obrovskýmu vývoji a vlastně já si myslím, že prostě jenom dochází ke změně tý citlivosti. Možná už nejsme schopní se tolik zaměřit na tu jednu věc do tý hloubky. A daleko víc nám vyhovuje zaměřit se na plnou tu šíři a ten povrch, ale proč by tohle mělo bejt horší?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké nároky klade dnes konzument na vůbec média? Co byste řekl? A média samotná samy na sebe?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
No, konzument by se rád u těch médií nějak bavil jo. A Ejzenštejn má kdesi teorii montáže atrakcí, říká, že to, co chceme po filmu je, aby v něm byly atrakce. A je jedno, jestli tou atrakcí je hvězda nebo psychologicky propracovanej profil někoho, ale musí tam bejt ta atrakce. A tohle zůstává pořád. Lidi chtějí, aby média byly atraktivní, aby si braly jejich pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A informativní?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
No, to by bylo fajn, ale a dokonce se to někdy i povede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Josef Šlerka, vedoucí Studií nových médiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Já vám děkuji za vaše postřehy a těším se na příště.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky UK, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě UK
--------------------
Děkuji za pozvání.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.