Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 16. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Ve studiu vítám Josefa Šlerku, ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, dobrý den.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Seznámíme se například s průzkumem o tom, jak česká veřejnost vnímá ohrožení nezávislosti médií. Na kolik nás zajímá a na kolik známe jejich vlastnickou strukturu a zda je demokracie možná bez nezávislých médií a přidáme samozřejmě ještě další témata, nerušený poslech. Na kolik je pro konzumenty médií zpravodajských zdrojů, pane Šlerko, důležitá i jejich vlastnická struktura. Zajímá je to, sledují to, jakou roli hraje právě tento fakt při posuzování důvěryhodnosti zdroje informací. Vy jste tuto otázku a další zkoumali v rámci studie zpravodajství v digitálním věku. Výzkum pro vás, tedy pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky zpracovala agentura Nielsen Admosphere, vy spolupracujete už druhým rokem.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
My jsme letos a dobře jste zmínila, že je to kontinuální výzkum, že navazujeme na výzkum, který jsme měli před rokem. Jsme letos se zaměřili také na to, jak lidé vnímají vlastně ohrožení nezávislosti média vzhledem k jeho vlastnické struktuře. Protože v tom předcházejícím výzkumu nám vyšlo, že lidé považují to vlastnictví médií za důležitý indikátor toho, jestli to médium je důvěryhodné, nebo není. Takže nás zajímalo, co vlastně považují za, dejme tomu, důvěryhodnější formy vlastnictví a za méně důvěryhodné, když to tak zjednoduším. A ukázalo se a je to takový jako hezký paradox, myslím typický pro spoustu zemí, nejen pro Českou republiku, že na jedné straně lidé opravdu vnímají, pokud média vlastní politik, jako velmi ohrožující případnou nezávislost. To co bylo možná překvapivé, protože my teď vysíláme v centrální vysílání, žijeme v Praze, tak nejsme tak citlivý na otázku těch regionálních médií. Ale velmi silně vnímají i to, jestli politici nejsou nějakým způsobem vlastnicky zapojeni do vlastnictví těch lokálních médií. To se ukázalo, že je opravdu něco, co jde napříč tou společností a dá se říct, že na té škále 0-10, kdy 10 je to nejvyšší ohrožení, se právě tyhle ty dvě formy umisťovaly velmi vysoko někde kolem těch osmi, devíti bodů u těch jednotlivých respondentů. Na pomyslné třetí příčce se pak objevilo to, že médium je vlastněno nějakou velkou finanční skupinou, my používáme pro to termín oligarchů, což je termín, který není úplně přesný, ale pro naše účely nám asi poslouží a vnímání toho, že nějaký oligarcha, oligarchové vlastní média, což v Čechách drtivá většina trhu mimochodem, je vnímáno také jako nebezpečné. Na té opačné škále se naopak objevily veřejnoprávní média a objevila se tam média, které vlastní nějaká skupina, dejme tomu, drobných akcionářů anebo přímo novináři. A zatím tam není vidět ten paradox Zito, že a ten paradox spočívá ve chvíli, kdy jsme ale ptali o to, jestli aktivně vědí lidé, kdo vlastní média v Čechách a kdo vlastní média, která oni sami čtou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A víme to, zajímá nás to, pátráme po tom?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Je to právě moc hezký, u těch médií, která lidé čtou, tak tam docela velká část z nich má povědomí o tom, kdo je vlastní, ale vlastně přehled o tom, kdo je vlastníkem toho mediálního trhu, kdo jsou ti silní hráči, je velmi nízké. Vlastně to ví jen málo lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jsou, Josefe, ty vlastnické struktury transparentní?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
V tom českém prostředí bych řekl, že jsou velmi velmi transparentní. Občas se objeví nějaká společnost, dejme tomu, která nebo v minulosti se objevila společnost, která vlastnila česká média, prostřednictvím nějaké společnosti mimo Českou republiku, takže by se formálně mohlo zdát, že tam není jasná vlastnická struktura, ale dotyčná investiční skupina ze Slovenska se k ní přihlásila a hlásí veřejně a i ve svých výročních zprávách. Čili to vlastnictví je u toho, dejme tomu mainstreamového zpravodajství transparentní. Jiná věc jsou potom různé weby z toho, dejme tomu, antisystémového nebo alternativního světa, kde často není jasné, kdo je vlastníkem, kdo je provozuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou další indikátory nezávislosti médií?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
My jsme se neptali přímo na nezávislost, ale na míru té důvěryhodnosti a na tu nezávislost, to je pro nás věc, která souvisí s tím, že lidé vnímají zvýšené riziko zásahu do obsahu jo, proč to říkám takhle kostrbatě, protože vlastnictví médií není nic špatného. Vlastnit média budeme, vlastnictvím médií tady s námi bude určitě dlouho. A pravděpodobně tak dlouho, že většina z nás už bude mrtvá, možná celá planeta vyhaslá, ale to co lidé vnímají, často jsou vlastně takové jednoduché věci typu, jsou články podepsány, jsou dobře ozdrojovány, obsahují hodnotící kritéria. Lidi jsou citliví na to, když jsou třeba emotivně zabarvený to zpravodajství. Důležitým kritériem je, jestli si můžou sami ověřit to, že ta zpráva existuje. To znamená, je tam nějaký odkaz, dejme tomu v tom internetovém světě. Čili v zásadě jsou to taková vlastně jednoduchá pravidla, která ovšem nebývají často dodržována. To na co jsou lidé jako velmi citlivý, je otázka právě toho, těch hodnotících kritériích uvnitř toho zpravodajství, že jo. To je něco, co vnímají obzvlášť, jako když je to ještě spojeno s jakými silně emotivně zabarvenými slovy, tak to vnímají jako důkaz nedůvěryhodnosti. To neznamená, že to nečtou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Raději fakta, že bychom se vraceli k těm faktům, protože jsme hovořili v posledních letech o době postfaktické, o tom že prý převládají nebo to prý možná můžeme škrtnout emoce.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já si myslím, že je to trošku, jak s tím pověstným přecházením na červenou. Co tím mám na mysli je, že když se zeptáte někoho, jestli se má na červenou přecházet, tak vám drtivá většina společnosti řekne, že nemá, a když se zeptáte anonymně, jestli jako přechází na červenou občas, tak vám řekne, že jo. Myslím si, že spíš v posledních letech vzrostlo povědomí o tom, co jsou ty novinářské standarty a teď záleží na těch médiích, jestli budou, jestli samy dokážu vlastně využít té situace, která, která je jím příznivá do značné míry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co ten výzkum vypověděl o vztahu k demokracii, ale také o vztahu nebo o stavu mediálním, respektive informační gramotnosti.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
O vztahu k demokracii my jsme se přímo ptali, do jaké míry považují lidé za důležité, pro zachování demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta nezávislost.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Ta nezávislost médií a tam se ukazuje, že 56 % lidí považuje vlastně nezávislá média za naprosto klíčový pro, jaksi pro zachování charakteru demokracie v té zemi, což je vysoké čísla a svědčí to o tom, že lidé si uvědomují tu roli těch médií jako takových. To na co jsme se ptali dál v tomhle ohledu, je jestli ta, jestli mají oni sami zkušenosti s nějakými nějakými fake news, přičemž jsme celkem úmyslně nechávali ty fake news jako otevřenou otázku, tu jejich definici, aby nám sami řekli, co považují za fake news. Ukázalo se, že roste ten podíl lidí, kteří se setkali s nějakou fake News, ale zároveň když se koukáme do těch otevřených otázek, a to je část toho výzkumu, kterou zpracováváme teďka, protože ta je poměrně rozsáhlá, tak se ukazuje, že Češi dokáží poměrně dobře od sebe odlišit fake news, a dejme tomu bulvární zpravodajství. V tom předchozím výzkumu totiž se ukazovalo, že lidé označují za dezinformační servery i server bulvárního charakteru, ale když se jich potom ptáte na to, co je tou dezinformací a dezinformačností a jaký je rozdíl oproti tomu bulváru, tak vlastně dobře chápou rozdíl mezi tím, když je nějaký obchodní model, který si vybírá témata, která jsou senzační, nejsou nijak zvlášť hluboká, ale vzbuzují velký zájem. Tady pořád platí to staré hollywoodské sex, sadismus, sentiment. Tak dokáží tohle to odlišit od dejme tomu serverů, které přináší jako úmyslně zmanipulované informace, s nějakým jasným úmyslem, zmanipulovat to veřejné mínění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozumíme tedy nebo konzumenti, už lépe rozpoznáme, co je to manipulace, hoax?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já si myslím, že problém není v tom, že by česká společnost byla, dejme tomu, informačně negramotná jo. Dokonce, když se podíváte v tom našem výzkumu, to je část, která bude vycházet příští týden, když se podíváte detailně do, do charakteristiky lidí, kteří preferují ty servery, v uvozovkách typu, ne v uvozovkách bez uvozovek typu Aeronet. Tak zjistíte, že jsou to lidé, kteří se sami označují za konzumenty médií nadměrné, kteří sami konzumují velké počty zpravodajských serverů. Mají přehled o tom, co se děje. To znamená, že tam je vidět, že ta klíčovost, která je postavena na tom, že bysme byli uzavřeny v nějakých bublinách, je vlastně relativně nedůležitá. To co jde do popředí, je potom otázka toho, do jaké míry lidé vlastně dostávají v těch médiích obraz světa, který vyhovuje jejich pohledu na svět. A to je věc, která jí bude, bude hodně, bude hodně stát za to jí prozkoumat, protože ona vlastně rozbíjí představu, že ta důvěryhodnost toho média je postavená jenom na otázce toho, jestli to médium přináší jako věcně správný ty informace. Což je jeden typ důvěry. Můžete důvěřovat médiu, v tomhle ohledu se třeba pravidelně velmi vysoko v podobných výzkumech objevují veřejnoprávní média, kterým lidé důvěřují, že přináší ty informace ověřené a důvěrou, která vzniká, protože to médium vás takříkajíc hladí po srsti. Přináší informace, které potvrzují ten váš pohled na svět. A my často říkáme tyhle ty dvě věci dohromady a neumíme je odlišit, čili to je jeden problém. No a ten druhý spočívá spíš v otázka toho, na kolik lidé mají čas v průběhu toho dne se zastavit a udělat si v hlavě, dejme tomu, ten check list tý důvěryhodnosti jo. To je fenomén, který známe z kognitivní psychologie je, když bych ho, když bych zjednodušil, tak bych odkázal na Daniela /nesrozumitelné/ na myšlení pomalá a rychlé jo. My jsme drtivou většinu dne v takovém jako rychlém instinktivním myšlení, ve kterém prostě reagujeme, v té zas uvozovkách prvosignální soustavě. A musíme mít důvod pro to, abysme se zastavili a musíme na to mít čas. A čas je nejdražší komodita, kterou máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky s námi sdílí své poznatky i postřehy. Volba Rady České televize se dostala až na stránky například Financial Times, mezi zprávy jaderném íránskému programu. Jak rozumíte, pane Šlerko, tomu dění, o čem to vypovídá? Jenom připomenu, že toto úterý měla být známa jména čtyř nových členů Rady České televize, poslanci však o jejich výběru nakonec vůbec nehlasovali. Další termín pro hlasování je příští úterý.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já si myslím, že to současné dění kolem voleb do rady je vlastně trošku příznačné a mohlo by sloužit jako takový model toho, co se prakticky děje v celé zemi jo. My vidíme vlastně naprosto nestandardní, procesně nestandardní postup volebního výboru. Jenom možná pro posluchače, protože ono to není úplně zřetelné, jak to vypadá, tak ten nominační proces a výběrový proces vypadá tak, že významné společenské organizace, taxativně je to vyjmenováno v zákonu, ale schválně dávám důraz na to, že ty organizace by měly zastupovat ty významné proudy. Tak nominují svoje kandidáty, které předkládají volebnímu výboru. Volební výbor se jmenuje volební výbor a všechny to mate, protože vlastně všichni ho chápeme jako mediální ale volebnímu výboru. A ten dělá jakýsi short list. Podle klíče 3× tolik kandidátů, než je uvolněných míst, o kterých se bude hlasovat a tenhle ten short list je předkládán v Poslanecké sněmovně k finálnímu výběru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takový je postup.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Takový je postup. No a to co jsme viděli, bylo vyhlášení volby, takže de facto uzavření té kandidátky, kandidátní listiny pro volební výbor, bylo v pátek jednoho, jednoho týdne a už v pondělí začínali slyšení. Jo, to znamená okamžitě vlastně, okamžitě se začalo slyšení a už ve středu bylo de facto jako vybráno. To znamená, ten volební výbor, který měl za povinnost jaksi probrat ty životopisy, dohledat si případně informace a tak dále, rozhodl nesmírně rychle. A ten výběr těch 12 kandidátů vlastně se zdá, že do značné míry ignoroval některá ta kritéria, která v tom zákoně jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
A teď se nabízí samozřejmě otázka proč vlastně. No a tady už začne spor interpretací. Když bysme se podívali na tu kandidátní listinu, která z toho vzešla, tak se zdá, že v tom výboru převážel hodnotový koncept, dejme tomu konzervativně identitářský, který vlastně dopravil do dalších, do dalšího kola kandidáty, jako je Pavel Černovský, který je, který je vlastně na hraně antisemitismu, že dosud federace židovských obcí proti tomu protestovala. A vlastně předložil tý sněmovně seznam, ze kterýho, když si chce ta sněmovna skutečně vybrat, tak má velmi zúženou možnost volby, pokud jde o typy těch kandidátů. Já bych ještě k tomu trošku si přihřál takovou polívku, která nebude úplně populární, ale já si myslím, že v radách obecně a v Radě ČT také nemáme dneska dostatečně zastoupený některý proudy ze společnosti, ať už jsou to, ať už je to výraznější zastoupení žen. Ať už je to zastoupení nejmladší generace národnostních menšin, to je všechno, to všechno by měla ta rada vlastně v sobě inkorporovat a tohle je kritérium, který je úplně ignorováno poslední roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kdo by měl nastavit ta kritéria, nebo kdo je nastavuje?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já si myslím, že by je měl nastavit ten volební výbor tak, že bude jaksi brát vážně literu zákon. No a v té nastalé situace to vzbuzuje celé dojem, že v kombinaci s tím, co se děje v Radě České televize, kde se velmi zvláštně chaotickým způsobem ta Rada vyjadřuje, nebo nevyjadřuje chování ředitele České televize, její vyváženosti, nevyváženosti, tak v tomhle tom chaosu vlastně do popředí vystupuje, dejme tomu, proud, který deklarovaně chce provést personální změny na postu ředitele Český televize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by tedy bylo, pane Šlerko, v této situaci nejlepší. Zatím víme, že je to odloženo do úterý.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Upřímně řečeno, já si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby se celá ta volba skrečovala a vyhlásil se ten proces znovu. Dokonce si myslím, že by nebylo od věci odvolat celou Radu České televize, která v tuhle chvíli se podle mého názoru pohybuje někde na hranici znevažování důstojnosti toho orgánu jako takového. Ten důvod proč je ta volba odložená v tuhle tu chvíli, je dán tím, že vlastně předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL pan Bartošek, v jeden kritický moment požádal o dvouhodinovou pauzu pro jednání klubu, což je taková procesuální klička, která se používá často. A tím vlastně odložil to jednání a dožaduje se toho, aby došlo k přezkumu toho, zda jedna z radních Hana Lipovská neporušuje literu zákona, když vlastně odepisuje poslance s informacemi o ředitelovi televize, která signuje vlastně za politickou neziskovku, abych si tady tak hezky přihrál rétoriku jiných stran paní Bobošíkové. A tam by došlo skutečně ke střetu zájmů a vlastně chce, aby nejdřív byla paní Lipovská odvolána, kvůli střetu zájmů a aby došlo to k tomu, že bude ta volba vlastně celá provedená znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Napadá mě teď otázka, protože je to svým způsobem hodně odborná, záležitost pane Šlerko, jak se v tom může orientovat a orientuje laická veřejnost, jak tomu říkáme, co si z toho může vzít, když použiju termín, o kterém jsme hovořili v předchozím vstupu, konzumenti médií nebo zpravodajských zdrojů.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Laická veřejnost si z toho může vzít dvojí poučení. První poučení je, že ten zákon vy jste mohl napsat tak špatně, že neexistujou žádné odvolací mechanismy, ani žádné, odvolací teďka nemyslím ve smyslu odvolání rady, ale odvolání proti těm, oproti těm krokům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podání námitky.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Podání námitky a podobně. To znamená, že vlastně tam absentuje kontrolní mechanismus, který známe z jiných institucí. Jo ta, ta rada je v tomhle ohledu naprosto vlastně svrchovaná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, Rada České televize je patnáctičlenný orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak a tohle je zapotřebí říct, že ještě umocněno tou bizarních situací, ve kterém rada ČT je orgánem České televize, takže vlastně pokud si někdo by se s ní chtěl soudit, tak se musí soudit s Českou televizí jako takovou. Čili myslím si, že první a jednoznačná věc je je zapotřebí zákon doplnit o kontrolní mechanismy a možnosti přezkumu rozhodnutí, ta možnost tam teďka není. Na ten druhej je otázka, která je pro hlavu dost nepříjemná, protože znamená chvilku ustoupit, dejme tomu, z těch kulturních válek, které se čím dál tím víc ukazují jako to, co formuje českou politiku a zamyslet se nad tím, jestli to složení rady, tak jak je teďka, a tak jak bude doplněno vlastně náhodným výběrem z těch čtyřech, z těch čtyřech kandidátů z těch 12, nepovede k tomu, že převáží proud v radě, který není reprezentantem tý celkový pestrosti tý společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hostem zůstává semiotik Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Řecký premiér Mitsotakis nařídil rychlé vyšetření vraždy známého televizního novináře /nesrozumitelné/, který sledoval kriminální kauzy. Padesátiletý investigativní novinář byl zastřelen nedaleko svého domu dvěma maskovanými muži na motorkách, kteří vypálili 10 kulek. /nesrozumitelné/ se v poslední době věnoval tématu korupce mezi příslušníky policie a bezpečnostních sil. Pane Šlerko, vražda slovenského novináře Jána Kuciaka, investigativci, změnila Slovensko alespoň v těch, řekněme, prvních měsících, jak je možné, že v Evropě dochází k takovýmto nájemným vraždám?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Tak v první řadě je zapotřebí říct, že Řecko nepatří k těm zemím, že by se novináři stříleli, jo jako a z tohohle pohledu je ten, je ten zločin vlastně nebezpečný signál o tom, že se cosi zase prolomilo v chování pravděpodobně organizovaného zločinu, protože asi těžko, těžko budeme hledat nějakou vraždu z vilnosti u tohohle způsobu zabití. A myslím si, že Řecko se s tím vypořádá a vlastně v tomhle tom ohledu jim dost důvěřuju. Otázka je, do jaké míry se podaří najít zadavatele těch, toho tý vraždy, protože vlastně to co jsme viděli v posledních letech v Evropě, kde došlo k několika vraždám, připomínám vraždu na Maltě ještě. O ní v Čechách často mlčíme, ale je tam taky. Tak vede ta situace vyšetřování k tomu, že se podaří najít pachatele toho trestného činu, ale nepodaří se buďto najít, anebo usvědčit zadavatele. Takže daleko zajímavější bude sledovat, jak Řekové zvládnou najít zadavatele toho, té vraždy. Na jiné rovině je to, když jste zmínila toho semiotika, tak já si přihřeju tu semitickou polévku. Na druhé straně je tam jedna velká nepříjemnost, že to svědčí o, to chování, které máme nějakým, chování je nakažlivé jo. A zdá se, že v Evropě hrozí, že se dostane zabíjení novinářů k méně častým, ale ne neobvyklým krokům, a to by byla velmi špatná zpráva, protože jedna věc je ta vražda. Druhá věc je signál, který to vysílá do celé té novinářské komunity, který říká, hele ne nejste nedotknutelný. My vás jako zabijem. A tohle zpětně potom u řady lidí a viděli jsme to i po, po vraždě Jána Kuciaka, kdy, kdy celá řada novinářů byla před tuhle volbu postavena. Tohle vede k tomu, že se víc zapojujou ty principy, autocenzury, ten mechanismus zastrašování. To znamená, tohle to může být velmi nebezpečné, pokud by to vedlo k nějakým dalším ještě vraždám pro celou tu, pro celé to ovzduší v tom novinářském prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě ad média před jmenováním Petra Arenbergera, ministrem zdravotnictví označil prezident novináře za hyeny. Výrok zazněl před zahájením ceremonie, zachytila to televize Nova, její kamera byla totiž nasměřována ke stropu, ale neměla vypnutý mikrofon. Novináři mají již déle zakázáno být při příchodu prezidenta do sálu a natáčet ho. Prezidentova slova na adresu médií označil Miloš Vystrčil, předseda Senátu za projev nejhlubšího úpadku, jak to vnímáte vy, pane Šlerko?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Já vám, že celá řada lidí z toho má jako legraci jo, že, že, jako jsou to hyeny a dostaly natřeno. Ale já bych tam chtěl upozornit na něco, co se jmenuje dehumanizace a je to jev, který známe vlastně z historie dvacátého století velmi dobře. To znamená označování lidí a snižování jejich jako lidské podstaty. A to vede, pokud se to stane nějakým způsobem součástí toho prostoru, k usnadnění nějakých fyzických útoků na ty lidi. My to známe, my to známe i z experimentální psychologie, kde se lidé pouštěli jaksi falešný elektrický proudu do experimentátorů v rámci jednoho z experimentů a jakoby omylem zaslechli v jedné experimentální skupině, že ty jaksi trápení proudem jsou pěkní parchanti. A když zaslechli tohle jakoby omylem, tak jim byli schopni a ochotni pustit mnohem větší dávku toho proudu jo. To znamená, já ten jev považuju za velmi nebezpečný a myslím si, že by hlava státu, ať jí je kdokoliv, takhle k novinářům ale ke komukoliv jinému té společnosti přistupovat neměla jo. Ještě podotýkám, že je tam ten důraz na tu kolektivnost jo. Není to jako jeden individuální, ale je tam ten kolektivní aspekt toho, toho, tý dehumanizace. Takže já to považuju za velmi nebezpečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď mě napadá docela spontánně, pane Šlerko, kolektivní sporty je také fotbal. Disciplinární komise UEFA potrestala slávistického fotbalistu Ondřeje Kúdelu zákazem startu v 10 utkáních v soutěžích UEFA, za rasistickou urážku záložníka Rangers Glena Kamary v odvetě osmifinále Evropské ligy /nesrozumitelné/. Český obránce tím pádem přijde i o letní evropský šampionát a za Kúdelu se postavil hradní kancléř Vratislav Mynář, který zaslal unii evropských fotbalových asociací dopis. Jak vy se na to díváte?

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Je to, je to pořád ta samá písnička jo. My máme pocit, že tohle to tak, tak nějak tomu fotbalu patří, že, že prostě se tam jako vybijou ty emoce a tak. A tady v té konkrétní kauze já myslím, že UEFA postupovala tak, že tam trest je na nejnižším možným místě u toho, u těch rasistických urážek podle předpisů UEFA. Ale zároveň prostě tohle do fotbalu jako nepatří, jako rasismus nemá mít na stadionu místo a teďka. A to, že se na jedný, pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pana Mynář.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Pan Mynář, mě přijdou volně zaměnitelný v těch funkcích. A to, že to, že se zastal, tak to je taková, takový jako zase ten signalink jako tý části společnosti, která vlastně skrytě rasistická je a vidí, že tady má zastání a vlastně to hezky souvisí jako s těma hyenama, jeho, jeho hradního pána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom dodám, že Ondřej Kúdela obvinění z rasismu stále odmítá a spolu s advokátem zvažuje odvolání. Více se nám už ale, Josefe Šlerko, nevejde do dnešního vydání, děkuji vám za váš čas, za vaše postřehy a přeji vám i posluchačům hezký den, na slyšenou.

Josef ŠLERKA, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Užijte si další vysílání Českého rozhlasu Dvojky, dobrý den přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.