Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 25. září 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu. Přeji Vám do Brna dobrý den.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Z Brna dobrý den Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například tahanice o brexit i manévr britského premiéra Johnsona, kroky amerických demokratů k ústavní žalobě na prezidenta či štěpící linie ve společnosti. Inspirativní poslech. Britský parlament dnes znovu začne fungovat, poslanci se vrátí do Dolní sněmovny poté, co britský nejvyšší soud označil přerušení jejich schůze za neplatné. Poslanci měli zůstat doma celkem 5 týdnů až do poloviny října. Premiér Boris Johnson to odůvodnil nutností připravit návrhy nových zákonů. Co na to říkáte, pane doktore, jaké by to byly důsledky pro demokracii, pokud by se tak stalo, a pro justici?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No, dost zásadní a nejenom pro justici, ale myslím pro fungování vůbec britské společnosti a jejího ústavního systému. Ta věc je opravdu unikátní, někteří komentátoři říkají, že tam došlo včera vlastně k ústavnímu zemětřesení, ale že se ukázalo, že jsou ještě v Británii instituce, které v téhleté dosti rozbouřené době neztratili kompas, že teda vláda práva platí. Já bych jenom ve stručnosti připomněl, že Británie nemá psanou ústavu, a vlastně nejvyšší soud Spojeného království je institucí poměrně novou, což se zdá být ještě kuriózní, ale funkci nejvyššího soudu tam dříve plnila komise v Horní sněmovně, ve Sněmovně lordů, takže skutečně Nejvyšší soud 11-členný, je na světě poměrně nedávno, nicméně oni rozhodli prostě ústavní otázku, oni rozhodli, jestli, oni nerozhodovali o tom, jestli má být brexit a kdy má být brexit, a bez dohody nebo s dohodou, oni řešili jenom tím, jak k tomu dojít a vlastně tady dost jasně řekli, že v takové zvláštní situaci nemůže být vyřazen, nechci říkat ze hry, ale sportovní terminologie, nemůže být vyřazen britský parlament, což bylo přesně to, co Boris Johnson požadoval po královně a královna to udělala. Také může se zdát být choulostivé, že soud vlastně se vyjádřil kriticky k tomu, co formálně královna udělala, tedy že královna vlastně nechala parlament na té nucené přestávce, nicméně role královny tady je ceremoniální, ona vlastně poslouchá rady premiéra a soud řekl nepřímo, že premiér královnu oklamal, že ji uvedl v omyl a to znamená to rozhodnutí prohlásil vlastně za neplatné od samého začátku. Takže to je opravdu velmi zvláštní, mimo jiné i proto, že soud se nemohl opírat o nějaký výslovný článek v ústavě, jak jsem říkal, ústava psaná neexistuje, člověk si nemůže nevzpomenout naše domácí debaty o tom, jak ta ústava, kterou máme, by měla být zpřesněna a dopsána a přepsána, aby reagovala na všechny možné situace, vidíte, že tady to třeba nebylo, přesto ten soud velmi přesvědčivě řekl, že prostě tohle nejde. A zároveň zůstal zdrženlivý, on řešil otázku, jestli vůbec má pravomoc v této politické věci zasáhnout, řekl ano a zůstal zdrženlivý a říkal my neříkáme, co má následovat, co má dělat parlament, co má dělat vláda a tak dále, my jenom říkáme, že v takto vypjaté situaci nemůže být parlament postaven mimo hřiště.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vlastně soudci řekli, že čelili značnému tlaku, protože zástupce vlády u soudu, lord Keen uvedl, že soud vstupuje na zakázané teritorium a vměšuje se do politického dění. Kde jsou ty mantinely? Jsou jasné?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
To je otázka, kterou si ten soud položil jako první než vůbec řešil věcně ten problém. A právě řekl, že tohle je, u nás bychom, v naší domácí terminologii možná řekli, že je to to materiální jádro ústavy, prostě něco, co musí fungovat za všech okolností, a pokud ne, tak tam ten zásah soudu, a byl to první zásah v historii, zásah soudu prostě musí přijít. Také Boris Johnson, kterého známe jako velmi temperamentního politika, který pro nějaké ostré slovo nechodí daleko, tak skřípal zuby z New Yorku, bylo to slyšet až sem, řekl, že s tím vůbec nesouhlasí, ale že má tak velký respekt k britské justici, že zkrátka se bude muset nějak zařídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže je to na straně druhé i dobrá zpráva o tom, že ten systém funguje.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Určitě, určitě to bylo jednoznačné, tam já jsem se díval na řadu různých komentářů a reakcí a nezaznělo tam nic v tom smyslu, že ten soud se zbláznil, že jako překročil meze a že vešel na území, kam nepatří, nic takového se nestalo. I z toho je patrné i jaká je úcta k institucím v Británii, jaká je vlastně mezi nimi důvěra a že v případě, že tady jedna z těch institucí, teda parlament, byl tak nějak nuceně odstaven na vedlejší kolej, tak soud řekl ne, ne, ne, prostě zpátky na koleje a tyhle věci se musí řešit s parlamentem, protože Británie je parlamentní demokracií, byť tedy monarchií, královna je v parlamentu, ale vláda těžko může, vláda, která je stejně jako u nás závislá na důvěře parlamentu, tak nemůže ten parlament v takové zásadní věci jako je otázka vystoupení Británie z mezinárodní organizace, vynechat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Prostě soud svým rozhodnutím obhájil právo a povinnost parlamentu scházet se v klíčové době, kterou Británie zažívá.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Přesně tak. A bylo důležité, že to rozhodnutí bylo jednomyslné, všech 11 soudců, mezi nimiž mimochodem jsou, je to osm lordů, tři ladies, tedy tři ženy, bylo to jednoznačné, přesvědčivé, okamžitě zveřejněné, dokonce byl živý přenos z jednání soudu, takže i zase bych řekl velké poučení pro to, jak se takovéhle věci mají dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se pane doktore před nedávnem, pokud se nepletu sešel s několika britskými kolegy. Jaké debaty nyní, kromě tedy té brexitové a toho, o čem jsme právě hovořili, provázejí britskou justici?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No ano, je to pravda, byli tady na návštěvě na pozvání Nejvyššího soudu, ale byli přijati i u nás tři z těch jedenácti soudců, takže včetně předsedkyně Lady Hel, takže jsme, bylo zase zajímavé, zvědavě jsme se pochopitelně ptali na tyhle věci, ale oni ve své zdrženlivosti, velmi jaksi diplomaticky, s britskou zdvořilostí, nás odkázali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na tu neexistující ústavu.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Ani mezi kolegy prostě, ani v rozhovoru za zavřenými dveřmi, jaksi vůbec nedali najevo svůj názor, ale jako říkali, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ani nenaznačovali?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Ano, řekli my nesmíme ani naznačovat, ale bylo jasné, že už to ve svých hlavách mají, že o tom přemýšlejí, že ví co je čeká, prostě viděl jsem v nich takový ten klid opřený o prostě tradici, o stabilitu, a rozhodně nelomili rukama a neříkali, no ty zákony jsou špatné, my nemáme ústavu, co budeme dělat. A vidíte, oni si poradili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nedebatují tedy o tom, že by tu ústavu měli?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No, ta debata jistě, nebo ta otázka, a nevyřešila by to psaná ústava? Jenomže tam zase jeden z těch komentářů říká, vyčištění Augiášova chléva by byla prostě legrace, ve srovnání s tímhle, protože jaksi vzít v úvahu všechny ty precedenty z minulosti, a to nemluvím o nějakých padesáti letech, ale možná prostě 500 nebo ještě více letech, a to všechno vlastně ztvárnit do textu nějakého, do nějaké té nové konstituce by bylo asi skoro nemožné. A vidíte, že i v takovéhle vypjaté situace oni si dokážou poradit, takže to zase na margo těch našich textualistů, kteří všechno musí mít napsáno, pokud možno co nejpodrobněji a když se to tam nedočtou, tak mají pocit, že ta situace nemá řešení nebo že hned to musí přepsat, dopsat, znovelizovat a tak podobne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A to se říká, že ta naše ústava je minimalistická.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No je a stačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A stačí?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Já myslím, že stačí, jenom prostě musí ji mít v rukou aktéři, kteří jsou na svých místech a uvědomují si, co to je ústavní slib a prostě pracují pro to, aby ta ústava byla naplněná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americká sněmovna reprezentantů zahájí kroky k přípravě ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa. Oznámila to šéfka Dolní komory parlamentu, demokratka Nancy Pelosiová. Procedúra tzv. impeachmentu může vést k odvolání prezidenta, to ale vzhledem k převaze Trumpových republikánů v senátu není příliš pravděpodobné. Podle Pelosiové Donald Trump vážně porušil ústavu a nikdo nesmí stát nad zákonem. Podle ní Trump svými činy zradil prezidentskou přísahu, národní bezpečnost a integritu voleb. Ještě připomenu, že krok demokratů přichází několik dní po obvinění vůči prezidentovi, v souvislosti s jeho červencovým telefonátem s ukrajinským prezidentem Zelenskym. Měl na něj naléhat, aby Kyjev vyšetřoval Hunter Bidena, což je syn favorita demokratů na kandidáta v nadcházejících prezidentských volbách, které se uskuteční za rok, a to kvůli podezření z korupce za jeho podnikání na Ukrajině. Co tomu říkáte pane Baxo? Dovedete si to představit? Donald Trump to oznámení Nancy Pelosiové komentoval jako hon na čarodějnici.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No tak i Donald Trump je myslím člověk, který nejde pro ostré slovo daleko, vidíte, je to takový zvláštní fenomén, prostě přemýšlení o tom, jak vlastně politického protivníka porazit právními prostředky. Nikoliv vlastně prostředky politickými, nikoliv v kampaních, nikoliv v politické soutěži, ale jak vlastně zhodnotit to jeho chování a nalézt v něm vlastně protiprávnost nebo protiústavnost. To je, je to zajímavý jev, vůbec nevíme jistě, jestli tam najdou ti demokraté dostatečnou sílu, aby ta žaloba byla jaksi podána, projednána, aby měla nějaký výsledek, ale ta snaha vlastně sahat spíš po těch knihách právních, než po něčem jiném, je pozoruhodná i z toho důvodu, že politici často, když jsou jim vytýkány nějaké skutky, a prostě volá se po jejich odpovědnosti, tak oni říkají my máme přece politickou odpovědnost, ale málokdy tu politickou odpovědnost jaksi dosáhnou, respektive má být vyvozena ta politická zodpovědnost, maximálně to, že nejsou zvoleni, ale ta paseka po nich zůstává. No, takže zase je to ukázka toho, že právo nás obklopuje čím dál tím víc, od běžného dne a běžného člověka až po právě tyhlety politické výšiny, a ukazuje to prostě, je to příznak dnešní doby. Normy a šermováními, i v tak tradičních věcech jako je politická soutěž. Impeachment mimochode v Americe je něco, co je jaksi odjakživa v americké ústavě, ale jeho použití je zcela vzácné, zcela řídké, také máme jaksi vzpomínky z minulosti, kdy třeba prezident Nixon, aby se vyhnul impeachmentu, odstoupil ze své funkce, je to velice silný nástroj, ale bývá brán do ruky opravdu zřídka, takže uvidíme, co v téhle situaci, jestli Donald Trump bude opravdu obžalován a bude se muset zodpovídat a nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem naše sněmovna bude zítra projednávat ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Ano, to je pravda, jsem zvědavý na projednávání, na argumenty, ta debata není ani tolik o skutcích, které ti autoři žaloby vepsali do žaloby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Existuje, promiňte, vlastně "manuál" v uvozovkách, který říká, jak má vypadat ústavní žaloba?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Ne, to je originál, také těch ústavních žalob je vlastně pomálu, vzpomínám si, že byla podána na bývalého prezidenta Klause, ale Ústavní soud už ji neprojednal, protože skončilo funkční období tohoto prezidenta, tohle je opět originální věc, ale znovu říkám, ta debata není příliš o těch skutcích, ale spíš o počítání hlasů, prostě kdo chce a kdo nechce prezidenta poslat před soud, asi z jiných než právních důvodů, ale spíš z těch důvodů politických.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono vlastně není úplně řekněme běžné žalovat své prezidenty, ať už jsou voleni přímo nebo nepřímo, v praxi.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Není to běžné, není to běžné, v Evropě myslím, že jenom v Lotyšsku, byl prezident, nebo v Litvě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Litevský, ano, 2004.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Byl zbaven úřadu, takže je to, tak jistě, protože samozřejmě předpokládá se, že do funkcí prezidentů republiky budou vybráni opravdu vybrané osoby, a tohle je taková ta pojistka, kterou použiji jednou za sto let. Ale musím ji mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč se, podle Vašeho názoru, vlastně neumí politici vlastně porazit v kampani, v té politické soutěži, ale sahají, jak jste řekl, právě po jaksi té pomoci od soudu.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No, je to asi proto, že ty politické soutěže jsou vyrovnané, jsou velmi vyrovnané, ty výsledky bývají těsné, prostředky, které se používají jsou, bych řekl stále hrubší, tolerance vůči faulům je větší, konec konců, víte, že Nejvyšší správní soud je také volebním soudem, měli jsme mnohokrát na stole volební stížnosti, kde se argumentovala právě nečestností a nepoctivostí volební kampaně, ale bohužel, sami ti soutěžitelé, tedy ti zákonodárci nedávno přijali takovou skoro nenápadnou novelu volebních zákonů, ve které řekli, že pokud dojde tedy k nějakým těm nezákonnostem, musí být prokázáno, aby ty volby mohly být třeba anulovány nebo anulováno hlasování nebo zvolení konkrétního kandidáta, že musí být prokázáno, že to nezákonné jednání hrubě ovlivnilo průběh nebo výsledek voleb. No to je, to dali vlastně soudu nesplnitelný úkol, aby tohle prokázal, protože i ten nejhorší faul na některého z kandidátů prakticky nevíme, jak zapůsobí, nevidíme do hlavy voliče, jestli ten volič se nechá ovlivnit tím třeba nějakým nepravdivým výrokem o nějakém kandidátovi, takže ho nebude volit nebo naopak, se zatvrdí a řekne, oni mu ubližují a zrovna ho budu volit, nebo se prostě otráví a řekne, všechno je to špína a já k těm volbám vůbec nejdu. To nikdo není schopen ovlivnit, a dřív to ustanovení volebních zákonů bylo koncipováno tak, že tam stačila možnost, že ta nezákonnost byla způsobilá ovlivnit tedy průběh a výsledek voleb. Tam samozřejmě bylo možné zasáhnout, ale jak říkám, ty podmínky se změnily, takže to volební soudnictví v tomto směru má mnohem těžší pozici, přestože, říkám, v těch volebních stížnostech býváme konfrontováni s konkrétními argumenty o tom, jak se faulovalo, ale i když je znám případ z poslední doby, nebyly to celostátní volby, byly to komunální volby ve Strakonicích kde soud, Krajský soud v Českých Budějovicích, i Ústavní soud, nakonec vlastně přisvědčil tomu, že kampaň před volbami tam do zastupitelstva města byla prostě provázena takovými fauly, že ty volby se budou konat znovu, takže je možné i za tohoto právního stavu přece jen v určitých tedy extrémních situacích volby anulovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Abolice, to je slovo, které skloňujeme od minulého týdne, kdy prezident Miloš Zeman oznámil, že pokud nejvyšší státní zástupce zruší rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, byl by připraven využít svého práva abolice. Jak hodnotíte jeho myšlenky nebo jeho záměr, proč vlastně něco takového sděluje ve fázi, kdy je trestní stíhání zastaveno a vlastně to rozhodnutí je pravomocné?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
No Vaše otázka je naprosto přesná, protože to nemá jiné vysvětlení než že vlastně prezident dává jakýsi vzkaz těm, kteří se tou věcí ještě budou zabývat, aby si dobře rozmysleli, jak rozhodnou nebo prostě jaké stanovisko zaujmou, a říká jim, v případě, že uděláte toto, můj další tah bude takovýhle. Já to považuji za mimořádně nevhodné, protože přestože tady máme, ano, zastavené trestní stíhání, ale všichni ví, že je ještě možné, během těch tří měsíců, aby nejvyšší státní zástupce změnil toto rozhodnutí, takže mohli bychom říci, v širším slova smyslu, že řízení stále probíhá, a v takové situaci prostě by měla panovat naprostá zdrženlivost ostatních mocí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I když je to ústavní právo hlavy státu?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
I když je to ústavní právo hlavy státu. On tu pravomoc prezidentovi nikdo samozřejmě nebere nebo nezpochybňuje ji, ale má ji prostě použít a nebo má o tom mlčet, ale nemá jí prostě šermovat a říkat, když rozhodnete tak, dobře, když rozhodnete jinak, já do toho zasáhnu. To je prostě, podle mého názoru je to opravdu přímý vzkaz na to nedělejte něco, co vlastně by ukázalo, že je vlastně úplně zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Má vůbec ještě abolice své místo v našem systému?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Má, má určitě, abolice je vlastně právo prezidenta zasáhnout do běžících řízení, respektive dokonce říci, že řízení vůbec nemá být zahajováno anebo že běžící trestní stíhání konkrétně, že má být zastaveno, ano, ale právě proto, že jde o zásah do dělby moci, kdy exekutiva najednou, kdy řeknete soudní moci justiční, řekne dost, tady dál nesmíte, tak by mělo být vyhrazeno pro opravdu mimořádné případy, na které třeba to právo úplně nemůže pamatovat, kde se to, řekněme prolíná s nějakým vážným životním příběhem tragickým nebo s něčím takovým, co prostě stojí za to ukázat, že to trestní stíhání by nevedlo k nějakému výsledku, takový, který se předpokládá. Těžko nemocný člověk nebo nějaké prostě záležitosti třeba v rodině a podobně, ale to jsou případy opravdu výjimečné a také jsou výjimečně používány. Pokud jsou používány ve formě tedy udělení, nebo udělení milosti jednotlivci. Ta abolice se někdy používá v amnestiích, při hromadné milosti, kde prezident řekne, no tak ať nejsou stíhány všechny trestné činy se sazbou dvou let, zbagatelní, v rámci nějaké dekriminalizace a tak podobně, to ano, ale v případě, že ta abolice je použitá ve prospěch jednotlivce, tak tam musí být velmi přesvědčivé její použití, a znovu říkám, mělo být vyhrazeno situacím, kdy už ten justiční mechanismus prostě skončil. A pak tedy nějaký zásah.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Občané této země z různých společenských tříd se nejvíce liší postoji k migraci, názory na prozápadní směřování země a vnímání nerovnosti ve společnosti. Málokdo zastává nějaké vyhraněné černobílé postoje. To vyplynulo z unikátního průzkumu sociologů pro Český rozhlas, ukázal, že společnost není rozdělena na pouhé dva znesvářené tábory, ale že je mnohem členitější, ta online kalkulačka je pořád na našem webu. Jak Vy se, pane doktore Baxo, díváte na výsledky projektu Rozděleni svobodou? Jak to na Vás působí 30 let od sametové revoluce?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Tak můžeme říci, že to je neveselé čtení, ale na druhé straně je to velmi důležité a velmi poučné čtení, které prostě ukazuje, jak ta naše taková ta tradiční klišé, kdy si říkáme tady jsou nějaké dvě třídy, tady jsou nějaká schémata město, venkov, pravice, levice, jak už to prostě neplatí, jak ta společnost není rozdělená na půlky a černobíle, ale jak je to mnoho odstínů šedi, ale že mezi těmi definovanými společenskými třídami je mnoho třeba společných názorů, a pak zase odlišnosti, a je tady samozřejmě rozdíl ve schopnosti a ochotě řešit třeba nejenom individuální, ale nějaké širší společenské problémy, podílet se na nich, já to považuji za velmi a velmi užitečnou věc, protože ve srovnání s různými anketami a nějakými dílčími výzkumy veřejného mínění, kterými jsme zaplaveni, tak tohle se zdá být velmi seriózní projekt a jsem velmi zvědavý, jestli třeba se z toho poučí i ti, kteří mají přímý vliv na další směřování země, kteří vlastně mají vliv na řešení identifikací příčin společenských problémů, na formulování jejich řešení, na nějaké prostě vize do budoucna, jestli těm lidem, kteří třeba v tom výzkumu popisují svůj život a své vyhlídky dost pesimisticky, jestli jim třeba dají tu naději. Tohle bych považoval za důležité, aby si toho všimli třeba i politici a namísto takového toho zjednodušeného zvyšování vybírání peněz a naopak, takového toho bezmyšlenkovitého rozdávání, bez nějaké budoucí odpovědnosti, aby se nad tím zamysleli a ta svá řešení, nebo ty své programy trošku přeformulovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy máte případně na deset vteřin návod, jak komunikovat s lidmi, se spoluobčany z těch řekněme jiných částí společnosti?

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
V deseti vteřinách?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No teď už jenom tři.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Tak když se budeme bavit o suchu, tak možná, že se shodneme všichni, že s tím je třeba něco dělat, nebo s životním prostředím vůbec. A na jiných věcech se zase odlišíme, ale neznamená, když máme odlišné názory, že jsme nepřátelé, přece musíme se poslouchat a musíme přemýšlet o názoru toho druhého a hledat nějaká společná řešení. To platí v rodině stejně jako ve společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a jeho názory. Děkuji za ně. Mějte se hezky, na slyšenou.

Josef BAXA, soudce Nejvyššího správního soudu ČR:
Rádo se stalo, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.