Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 19. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dobrý den, vítejte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešního hosta se například zeptám na to, jaký smysl má podle něj český Senát a jaká je jeho budoucnost. Měl by se novelizovat zákon o svobodném přístupu k informacím? A měla by se naše legislativa změnit a reagovat na aktuální změně ve světě, například na migraci? Poslechněte si odpovědi, dobrý den. Český Senát si připomněl 20 let od své první ustavující schůze, jaký je, pane doktore, váš vztah k horní komoře parlamentu? V čem vidíte její smysl? Protože po podzimních senátních volbách, o které byl opět nízký zájem voličů, zpochybnil smysl Senátu ministr financí Babiš a po něm i hlava státu Miloš Zeman. Většina politiků se k nápadu zrušit Senát staví zdrženlivě.

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, já myslím, že na zrušení Senátu vůbec není tedy prostor ani důvod. Na jedné straně vidíme, že o senátní volby není takový zájem jako o volby do sněmovny, ale na druhé straně Senát považuji za velmi významnou součást ústavního systému, už proto, že je třeba jinak krajován, je jinak volen než Poslanecká sněmovna, to znamená nenacházíme tady vlastně dvě stejné komory, které by měly stejné pravomoci, stejné složení, stejné uvažování. Senát vždycky od svého začátku a je tomu tak i na, je tomu tak do současné doby, se vyznačoval mnohem, bych řekl, větší zdrženlivostí, větší kultivovaností, větší, dá-li se to říci, určitou noblesou v té, v takovém tom, nebyl takový ten, nebyl tam takový ten politický provoz nebo někdy, bych si dovolil říci, až taková ta politická pavlač. Je to dáno určitě tím, jak ti lidé se tam dostávají, jsou to výrazné osobnosti, jsou to také lidé věkově starší a kdykoliv sem přišel do Senátu, ať už poslouchat nebo třeba i s nějakým vystoupením a bylo těch příležitostí desítky, tak bez ohledu na konkrétní složení Senátu nebo, nebo politickou situaci jsem měl pocit spíš pozitivní právě než, než že bych tedy pochyboval o smyslu toho Senátu. No a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je tedy, pane doktore, tak nízká účast, když máme tady senátní volby? Vlastně ze všech voleb je nejnižší.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Možná, že to je i otázka Senátu samotného, jestli on dokázal přesvědčit veřejnost nebo vysvětlit veřejnosti svoji roli v ústavním systému. To, že někteří politici Senát zpochybňují, no tak víte, to je vždycky taková ta, takový ten pohled technologie moci. Senát komplikuje, Senát zdržuje, prostě tak ho radši zrušíme, ale přece vládnout má být obtížné, vládnout nemá být snadné a jednoduché. Jistěže kdyby ten, ta druhá komora byla stejná jako ta, jako ta první, to znamená jako Poslanecká sněmovna, mohli bychom pochybovat o tom, jestli to má smysl, ale znovu říkám, je to, je to jinak uspořádáno, Senát, i když můžeme, jistě najdeme situace, kdy ten Senát nesplnil tu svoji roli určité pojistky v ústavním systému, ale, ale na druhé straně byly také situace, že nebýt Senátu, by vlastně bylo složité vlastně vůbec, vůbec vládnout. Mám tím na mysli, když třeba byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, vlastně jediný, jediné těleso, které mohlo přijímat zákonná opatření, tedy tady byl Senát, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu můžeme třeba konkrétně, jestli byste si vzpomněl, vděčit Senátu, jeho roli, v těch uplynulých 20 letech, co vám tak markantního třeba utkvělo v paměti? Snad vás nezaskočím.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na tom slavnostním shromáždění, které se konalo minulý týden, vystoupili mnozí řečníci, většinou to byli bývalí předsedové Senátu, a oni tam provedli určitý výčet takových těch důležitých momentů, kdy Senát trochu zatáhl za brzdu. Senát nebude nikdy motorem. I když má také sám jaksi zákonodárnou iniciativu, může, může předkládat návrhy zákonů, mimo jiné třeba zákon o svobodném přístupu k informacím byl senátním dílem, bylo tam zmiňováno například, například otázka stíhaček Gripen, kde Poslanecká sněmovna přišla s tím, že se koupí a že to bude stát mnoho desítek miliard a Senát řekl ne a nakonec to dopadlo jinak, a to byl třeba úplně konkrétní hmatatelný přínos Senátu, že se ušetřily dost velké, dost velké peníze z veřejných rozpočtů, ale těch, těch příkladů by bylo jistě více. Senát často, často trošku zklidní legislativní proces, takové ty výchylky nebo úlety v zákonech přijatých Poslaneckou sněmovnou tím, že připraví určité pozměňovací návrhy, vrátí sněmovně ten zákon s určitými vylepšeními a jsme často svědky situace, že sněmovna pak ustoupí a přijme to nové znění, to, které, to, které jaksi Senát připravil a poopravil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když necháme hovořit statistiku, tak Senát dosud z více než 2 tisíců posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 % z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednávání a sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před 5 lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun, takže něco dalšího ještě konkrétního. Líbí se jim, pane doktore, přirovnání předního ústavního právníka Jana Kysely, cituji: "Základní smysl Senátu v ústavním systému se dá v loďařské terminologii přiblížit tím, že není ani plachtovím, ani kormidlem, ale že je kýlem. Je tím, který má zajistit, aby ústavní systém vůbec vydržel na hladině, aniž by určoval, jakou rychlostí nebo kam se má loď směřovat. Je to zkrátka pojistka." Tolik citace Jana Kysely. Tedy ta pojistka, v tom je podle vás také ta hlavní síla Senátu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě, jistě. Já znovu říkám, Senát nebude nikdy nějakým motorem, nějakým prostě hegemonem, ať už v legislativním procesu nebo vůbec v ústavním politickém systému, ale myslím, že to profesor Kysela řekl velmi, velmi výstižně. Ano, je to tak, je to ten kýl nebo kotva, těch příměrů bychom našli celou řadu. A myslím si, že ta naše situace přesně tohle potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neztratil ale Senát zavedením přímé volby hlavy státu jednu ze svých zásadních pravomocí? To ostatně kritizoval i na té slavnosti v pátek Petr Pithart, který také řekl, že Senát má smysl jen tehdy, není-li pouhou replikou sněmovny.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je pravda. Myslím si, že tady Senát zase z důvodů, zase které by se asi složitě popisovaly, tu svoji pravomoc omezil tím, že vlastně souhlasil se změnou ústavy, se zavedením přímé volby prezidenta republiky, a dá se říci, že tady už nikdy tu svoji předešlou pravomoc nezíská zpět, protože to byla opravdu významná pravomoc podílet se na volbě hlavy státu a i pochopitelně mít určité možnosti, jak vést prezidenta republiky k odpovědnosti. To všechno se nesmírně zkomplikovalo, zesložitělo a prostě už to nebude jako dřív nikdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vidíte budoucnost Senátu i teda v souvislosti s tím, že přišel o jednu ze svých teda zásadních pravomocí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak Senát, jednak se více soustředí na to klíčové, to znamená na pojistku v legislativním procesu, ale také Senát má významné personální pravomoci. Mezi, mezi jinými určitě každý ví, že aby se někdo stal ústavním soudcem, musí o návrhu prezidenta republiky Senát jednat a vyslovit souhlas. Pokud souhlas odepře, tak se ta, ten kandidát ústavním soudcem nemůže stát, takže to je, myslím, velmi významná kompetence, kterou Senát bude určitě nést i nadále. A vedou se i diskuse, že některé další personální kompetence by Senát mohl získat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čele nové parlamentní komory stál jako úplně první Jaroslav Musial, jak on hodnotil ty první okamžiky vůbec vzniku českého Senátu a možná i svých neuvěřitelných 78 let členství v sociální demokracii? Je to pán, kterému je 95.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, bylo to obdivuhodné sledovat tohoto muže, který, pravda, o hůlce, ale jinak velmi, velmi zvučným a pevným hlasem promluvil naprosto přesně o těch svých vzpomínkách na ustavující schůzi a bylo vidět, že je to člověk ještě z jiné, z jiné školy, z jiného století, kde samozřejmě se objevovala taková slova jako slušnost a poctivost a něco to, co, to, co tihle lidé, kteří byli jaksi u zrodu Senátu, té komoře vtiskli a přes, řekněme, jakýsi, jakési známky toho aktuálního politického provozu, tak se tam ještě, ještě stále jaksi vyskytují a nesou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by měl podle vás, pane doktore, udělat Senát, abychom si my, veřejnost, více uvědomili ta pozitiva, o kterých jste vy hovořil?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jak jsem říkal, Senát sám by asi měl být schopen vysvětlovat sám nebo prostřednictvím médií svoji roli, ale víte, ono je to celkově o úrovni znalostí a vědomostí o našem ústavním systému, o ústavních institucích, jestli ti aktéři, kteří vlastně se pohybují v mantinelech ústavy, jestli tu ústavu dostatečně popularizují, vysvětlují. Ústava je přece společenská smlouva. Tohle je něco, co by mělo jaksi být jasné každému člověk, skoro bych řekl každému dítěti od základní školy, k čemu máme ústavu, proč jí máme, jak funguje a jak s ní zacházet, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaká občanská gramotnost, řekněme?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ano, řekl bych, že to je jedno z důležitých, jedna z důležitých oblastí výchovy každého člověka od dětství, prostě výchova k ústavě, k ústavním hodnotám, principům, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří právníci se domnívají, že vzhledem ke změnám v Evropě a migraci by se měly upravit také tuzemské zákony. Změna by se mohla týkat některých ústavních práv. Co vy říkáte právě těmto snahám nebo iniciativám?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já bych tady byl velmi opatrný a velmi zdrženlivý. Už jsme o tom mluvili, ústava je pro mě dokument spíše posvátný než, než že bychom se měli neustále zabývat nějakými nápady na jeho vylepšení a změny. Je to společenská smlouva, byla přijata ještě, vždyť to ještě není tak dávno a jsou přece země, které mají své ústavy dlouhé desítky let, ba stovky let, a necítí aktuální potřebu. A já nevím, jestli toto, o čem tady mluvíme, to znamená migrační, migrační vlna, jestli, jestli zrovna změna ústavy je tím pravým, pravým opatřením. Jistě, tu se objeví nějaký nápad, abychom stavěli nějaké zdi nebo prostě zase tu republiku obepnuli ostnatým drátem, tu se objeví zase nějaké nápady, jak posílíme policisty, vojáky, hasiče, já nevím koho všeho, aby nás chránili před těmi vlnami, a teď v té, v tomto kontextu najednou slyšíme, že by se měla změnit ústava. Já myslím, že k tomu není vůbec žádný důvod. Jiná věc je pak třeba běžné zákonodárství, to určitě ano, ale ty základní ústavní hodnoty a principy, si myslím, že není třeba, není třeba měnit v tuhle chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zákony, které jsou navázané právě na ústavu, protože mnohdy vznikaly, jak poukazují právě někteří právníci, před čtvrt stoletím, kdy svět přece jenom byl jiný než v současnosti, jestli by na to legislativa jako taková měla reagovat? Například podle předsedy Ústavního soudu pana Rychetského je mimo jiné nutné přehodnotit přístup k náboženství.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ano, to je jistě, takové ty opravdu provozní zákonné otázky, jistě je možné se o tom bavit, ale přece nebudeme sahat kvůli tomu, tady už to není otázka samotné ústavy, ale Listiny základních práv a svobod, a prostě jaksi záruku náboženské svobody nebudeme nějak revidovat nebo omezovat, že tam začneme vypisovat, kdy to neplatí. To bychom mohli vzít takhle jeden článek listiny za druhým a určitě bychom našli řadu těch, takových těch ústavních kutilů, kteří by přišli a říkali, tak tohle je takové nějaké moc široké, a naopak zase jiní by zas řekli, a tohle je moc těsné, tady by se to mělo a tady se měly přidat nějaké lhůty a tady by, víte, obávám se, teď to nechci, samozřejmě to není vůbec případ předsedy Ústavního soudu, ale tím, že se o té ústavě přece jen teď v poslední době nějak víc mluví, já mám spíš takový pocit, že to je, že o tom mluví takoví ti techologové moci, kteří, kterým se, kterým se nějak tak složitě, složitě vládne a teď si říkají, no, ono by to chtělo ta pravidla nějak, nějak změnit, abychom, aby se nám lépe vládlo nebo abychom déle vládli, aby, aby, aby ti, co by chtěli vládnout místo nás, aby to měli složitější a tak dále, to jsou všechno takové, jistě patří to k takovému tomu politickému folklóru, ale přece, znovu říkám, ústava je společenská smlouva, je to posvátný dokument a sahat na ní jenom jaksi opravdu v situaci, kdy to nejde, nejde jinak. To totiž, to, co žádná ústava nezařídí, to je, to je politická a právní kultura, to je chování ústavních aktérů, a tam si myslím, že jsou ještě velké rezervy, jak s ústavou zacházet, jestli tedy, jestli zkoušet, co vydrží nebo kam až ty ústavní hranice jsou, anebo naopak si uvědomit určitou jaksi zdrženlivost a podle toho tedy v tom ústavně-politickém provozu jednat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaměstnanci českých soudů jsou čím dál více zahlcováni dotazy podle zákona číslo 106 o svobodném přístupu k informacím. Výjimkou nejsou ani takzvané šikanózní dotazy a mnohé soudy žádají ministerstvo spravedlnosti v souvislosti tedy s touto agendou navýšit personál a také o změnu legislativy. Měl by se ten stávající zákon, pane doktore, novelizovat a vlastně v čem konkrétně?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak to zase je jedna taková otázka, která je sice, ta otázka, která je pokládána na půdorysu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale má také ústavní rozměr, protože právo na informace garantuje, garantuje Listina základních práv a svobod. A jistěže zákonem se to dá nějakým způsobem regulovat, ale prostě nesmí se vytratit ten základní ústavní obsah, to znamená, že máme právo, každý máme právo na informace o tom, co dělají orgány veřejné moci. Dokonce přímo listina sama říká, že státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeně informovat o své činnosti. No a zdá se, že se to neděje, nebo neděje se to v takovém rozsahu, aby to uspokojovalo jaksi zájem veřejnosti o tyto informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že ten zájem, tam je patrný docela značný nárůst právě těch pisatelů. Jenom namátkou, podle informací serveru Česká justice Nejvyšší soud vyřídil v roce 2012 45 žádostí právě na základě tohoto zákona o svobodném přístupu k informacím, loni jich bylo už 105 a jenom za letošní rok, respektive k dnešnímu dni je to zhruba 188 žádostí. Krajský soud v Brně zařídil, vyřídil, promiňte, 600 žádostí a 100% nárůst agendy hlásí ústecký krajský soud. Není to teda příliš velká zátěž pro soudy, jak si s tím mohou poradit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak samozřejmě na jedné straně můžeme říct ano, soudy mají soudit a ne vyřizovat žádosti o informace, ale na druhé straně položme si otázku, jestli, jestli, a zrovna soudy, také jsme soudem přece a také máme svoji nějakou zkušenost jako povinný subjekt s poskytováním informací a vedle toho jsme soud, který řeší spory o poskytnutí, nebo neposkytnutí informací. Já jsem se snažil vždycky chovat se jako povinný subjekt stejně tak, jako rozhodujeme o tom, že se mají chovat jiní. To znamená, jestli není zakopaný pes v tom, že některé informace zbytečně tajíme, anebo je jenom velmi neochotně zdlouhavě a byrokraticky poskytujeme. A pak se přirozeně vytvoří nějaké podezření, že co že to vlastně tajíme a o to větší a intenzivnější zájem je o to to poskytovat ty informace, takže já jsem, ano, samozřejmě jsou kverulanti, kteří podávají, podávají šmahem informace opakovaně na různé instituce a tak dále, ale zase na druhé straně myslím si, že kverulantem se nikdo nerodí a zase je otázka, jestli tu kverulaci u konkrétního člověka nevzbudilo třeba chování některých státních orgánů, které prostě na úplně jednoduché otázky nechtěly odpovědět a zintenzivnily pak zájem třeba toho tazatele o poskytování těchto informací. Regulovat se to dá a asi k tomu nějakým způsobem dojde, ale nemělo by se zase vytrácet to základní. Lidé mají právo vědět, jak se, jak se zachází jaksi s veřejnou mocí, s veřejnými prostředky, finančními zejména a tak dále, a tomu by orgány veřejné moci měly jít v podstatě trošku naproti a bez toho, že to bude někdo dolovat, složitě se ptát by to neměly jaksi tajit a hledat pořád nějaké fígle, jak vlastně neříci to, co by říci dokonce samy, samy měly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by být justice, pane Baxo, více tedy transparentní? Aby lidé nemuseli se tedy tolik dotazovat na různé věci. Nebo jak vůbec teda ale zamezit tomu, aby nedocházelo ke zneužití poskytování informací tohoto zákona?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Podívejte, asi pokud jde o justici, tak vždycky bude největší zájem o soudní rozhodnutí. Nejvyšší správní soud už před více než 10 lety prostě učinil rozhodnutí, že všechna svá rozhodnutí pověsil na webové stránky, po nějakém čase jsme přesvědčili i kolegy na krajských soudech ve správním soudnictví, aby udělali totéž, a to znamená tohle není pro nás vůbec žádná agenda. Jestliže některé soudy třeba tohle neudělaly, tak je logické, že jsou pak jaksi žádány o poskytnutí informací konkrétních soudních rozhodnutí, no a když to potom poskytují jedno po druhém, tak je to zátěž, no, tak je jednodušší, myslím, ta rozhodnutí zveřejnit a pak ta agenda jaksi sama splaskne, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba s dotazy, jak jsem vyčetla, třeba jaké měl soudce u maturity známky nebo kde bydlí a podobně?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to se pochopitelně, podívejte, jistě, to jsou takové ty dotazy, které mohou mít i určité rysy kverulantství, tak s těmi se, s těmi se asi dá nějak naložit v těch procedurách zákona, ale nedělejme, nezobecňujme, že tohle je hlavní zájem a tohle je ta vlna těch žádostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to část jenom samozřejmě.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jistě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké by teda bylo optimální řešení?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Optimální, těžko říci, ale prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli by se nějakým způsobem teda přece jenom měl upravit ten paragraf číslo 106 nebo by měl být ponechám ve stávající ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zákon 106, zákon 106 od chvíle, kdy vznikl, tak je pořád předmětem pozornosti. Ti, kteří informace chtějí, si myslí, že by měl být rozšířen, ti, kteří je neposkytují příliš rádi nebo je to velmi zatěžuje, tak říkají, mělo by to být omezeno, ale ten zákon má regulační mechanismy, pokud někdo chce třeba informaci v nějakém velkém rozsahu, dají se ty informace i zpoplatnit a tak dále, takže já bych to nějakou velkou, velkou revizi, revizi neviděl, spíš na nějaké možná technické, technické změny. Ale zdůraznil bych, že ten zákon opravdu přinesl mnohem víc dobrého v informacích o chování veřejné správy, než že by jaksi byl hlavním jeho problémem, že by paralyzoval veřejnou správu nebo, nebo, nebo soudnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K jakým zásadním událostem došlo letos v české justici, když se ohlédnete, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak těžko, no, ten rok asi nebyl ničím nijak zvlášť, zvlášť výjimečným. Byl takovým provozním rokem, kdy věci, které se před dvěma lety možná zdály, že půjdou rychleji kupředu, před třemi lety, tak, tak se ukázalo, že tak rychle kupředu nepůjdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Takové ty koncepční otázky v soudnictví, diskuse třeba o jiném modelu, zprávy soudnictví o Nejvyšší radě soudnictví, diskuse o ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jaké, omlouvám se, v jaké fázi je vůbec tato ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
V žádné, v žádné. Prostě ministr spravedlnosti řekl, že tohle jako není teď téma, tak prostě justice to vzala na vědomí a přemýšlí o tom dál sama. A počká na nějaké jiné časy, ale jsou tady chronické nedostatky, léta přetrvávající, není dobře uspořádán vlastně výběr soudců, výběr soudních funkcionářů, nepříliš rychle asi postupují práce na kodifikaci procesních předpisů, to všechno jsou věci, které samozřejmě se nemůžou odehrát za jeden rok, ale musí se na nich celý rok pracovat, aby za několik let pak třeba byly jejich výsledky. A tady vidíme určité, určité přešlapování a tak ten rok byl takový, jaký byl, no, příští rok bude zase nějaký. Asi nebude co do justičního, co do justičního světa nebude nějaký výrazný, protože svět politiky bude zaměřen na probíhající kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny, před prezidentskými volbami, takže se obávám, že justice bude tady jaksi stranou zájmu, ale to jenom konstatuji, tím jako neříkám, že to je nějak špatně, prostě soudy soudí bez ohledu na tikot volebních hodin a je to tak dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ambice má nebo by měla mít česká justice? Možná jaké největší výzvy očekáváte pro ten příští rok 2017?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Česká justice bez ohledu na to, co jsem právě řekl o ministerstvu spravedlnosti nebo exekutivě, česká justice sama by si měla samozřejmě klást stále otázky, jak zlepšit svoji kondici, jak zvýšit důvěryhodnost, jak v rámci svých možností pracovat na tom, aby takové ty největší bolesti, které jí tradičně a už chronicky provází, to znamená tu nekvalita, tu nejednota z rozhodování, tu délka řízení v některých agendách nebo u některých soudů, aby se to prostě zlepšovalo, aby se to výrazně zlepšovalo, abychom třeba dokázali být i přesvědčivější navenek, abychom, to je to, o čem jsme hovořili před chvílí, abychom nečekali, až se nás někdo zeptá na něco, ale abychom dokázali srozumitelně lidem vysvětlovat klíčová rozhodnutí, aby věděli nejenom jak, ale i proč jsem rozhodli, abychom tohle to všechno si uvědomovali, že to je, to je naše činnost a na to nějak jaksi zaměřili pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za vaše postřehy a těším se na spolupráci v příštím roce.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra dostanou prostor názory politoložky Vladimíry Dvořákové. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.