Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 18. června 2020

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Josef Baxa, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu. Zdravím Vás do Brna. Dobrý den.

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Dobrý den z Brna Vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor:
Mohou se nechat soudci zvát na drahé fotbalové zájezdy do zahraničí? Mělo by se, kvůli právu bránit se zbraní, změnit ústava? Jak vybírat nové soudce? To jsou některá z témat, která se chystáme dnes probrat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Senátoři chtějí doplnit Listinu základních práv a svobod o právo bránit sebe a život jiného člověka zbraní. Je to dost dobrý důvod k tomu měnit ústavu?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Myslím si, že není. Tohle téma není teď na stole poprvé, vždycky se to nějakým způsobem vynoří, pak zase to zapadne a pak se to znovu oživí. Já si myslím, že je to opravdu, a myslím ti tvůrci nebo ti předkladatelé to výrazně neskrývali, že to je spíš taková deklarace, možná spíš politická než ústavně právní. Tohle doplnění Listiny základních práv a svobod by myslím nic výrazného nepřineslo, určitě ne to, co si od toho senátoři slibují. Já si naopak myslím, že k ústavě a k Listině je třeba trvale se chovat velmi zdrženlivě a skutečně s úctou a odolávat těm pokušením, že jednou si zajistíme v ústavě právo na, nevím, na vodu, a příště na placení v hotovosti a potřetí zas něco jiného. K tomu určitě ústava a Listina neslouží, a hlavně nás nezachrání.

Vladimír KROC, moderátor:
No tam 34 senátorů má prý čelit odzbrojovacím tendencím Evropské unie, to je možná to politikum, o kterém jste mluvil. Váš názor, je to dobré jít proti většinovému proudu?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Myslím si, že to není dobré, protože zase víte, je to zbytečné tady hrocení, jsme součástí Evropské unie, takže jako si vytvářet nějaké, senátoři sami, to si půjčím výraz jednoho z nich, vytvářet tady jakousi vozovou hradbu proti modelování společného, také právního prostoru, si myslím, že není dobrým vysvědčením o tom, do jaké míry se cítíme součástí společenství, se všemi jeho výhodami a nevýhodami. A nebo do jaké míry chceme stále a stále potvrzovat pověst nějakého takového toho potížisty, a takového toho, který má jenom nataženou ruku a když jde o nějakou jaksi společnou odpovědnost, tak najednou začne, jak říkám, stavět ty vnitřní hranice, a bránit se v podstatě vytvoření toho společného prostoru.

Vladimír KROC, moderátor:
Pojďme to zkusit domyslet, co by to fakticky znamenalo to zakotvení práva na ochranu života zbraní. Bylo by to víc zbraní v rukou běžných občanů?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Nevím, ono to je velmi nová záležitost, v podstatě to, co senátoři chtějí dát do Listiny základních práv a svobod, to do jisté míry existuje na zákonné úrovni. Tady prostě máme zákony, které jaksi nás opravňují držet zbraně, stanoví se k tomu různé podmínky, což si myslím, že je zcela na místě, a teď jaksi jde o to, jestli tato zákonná úprava má být povýšena na úpravu ústavní. A já si myslím, že ne, protože do ústavy prostě takové věci nepatří, to marná sláva, odvolávat se na jaksi americkou ústavu z 18. století, ano, to právo držet zbraň a bránit svůj život, tam jistě bylo zakomponováno, ale úplně za jiných podmínek, za jiných podmínek i fungování státu a tak dále. Takže myslím si, že tady, podívejte, nejsme asi v takové kondici, myslím teď jako společnost, abychom dodržovali i taková ta "obyčejná" pravidla, a povinnost. A jestli tady jaksi to právo, které existuje, znovu říkám, na zákonné úrovni, povýšíme na ústavní úroveň, možná, že někteří by si řekli, tak teď vlastně nás nesmí nikdo limitovat a prostě všichni mají nárok na zbraň. A já nevím, jestli je mezi námi tolik profesionálů, kteří jsou schopni prostě s tou zbraní skutečně chodit po ulicích, a jestli my ostatní se budeme cítit bezpečněji, když budeme vědět, že někteří z nás tu zbraň u sebe mají a jsou připraveni ji použít, nejenom na ochranu svého života, ale i na ochranu života jiného člověka, jak ten návrh zní.

Vladimír KROC, moderátor:
No vzhledem k tomu, že se jedná o změnu ústavy, tak by novelu musely podpořit tři pětiny poslanců, tedy 120, mají podle Vás, předkladatelé naději na úspěch? Co myslíte?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Tak, jak se říká, když zasedá parlament nikdo si není jistý svým životem, majetkem a tak dále, takže všechno je možné, ale myslím si, že ta energie legislativní, by měla být věnována možná něčemu důležitějšímu než tomuhle.

Vladimír KROC, moderátor:
Ještě mě v té souvislosti napadá, Vy už jste se o tom letmo zmínil, že dnes je mimořádná schůze Sněmovny k vodě a suchu. Mělo by se, podle Vás, to právo na pěknou vodu, zakotvit v ústavě, jak to navrhují některé strany?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Já si myslím, že přístup, nebo vůbec to zacházení s těmito stále vzácnějšími přírodními zdroji, by se mělo především zavést v praxi, a to, že to jako dáme do ústavy, to vůbec neznamená to, že se najednou začneme chovat jako s úctou k vodním zdrojům a změníme ty své dosavadní návyky, to myslím si, že tudy cesta nevede.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je soudce Josef Baxa. Je potřeba měnit způsob výběru nových soudců? Ptám se proto, že ministerstvo spravedlnosti navrhuje zřízení výběrových komisí, soudce by v nich sice měli většinu, ale jmenoval by je do nich šéf rezortu. Je třeba se obávat, v takovém případě, ohrožení nezávislosti soudců?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Tak já si myslím především, že už je třeba konečně přijmout nějaká pravidla na zákonné úrovni. Je to ostuda, že vlastně po 30 letech od revoluce nemáme tahle pravidla.

Vladimír KROC, moderátor:
Promiňte, tady by se mělo říci, že ten systém výběru nových soudců se liší kraj od kraje.

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Ano, je to taková, dovolím si říct takové slovo cochcárna.

Vladimír KROC, moderátor:
To nezní hezky to slovo.

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Nezní hezky, ale je to opravdu skoro terminus technicus.

Vladimír KROC, moderátor:
Čili ten systém by se měl sjednotit a zjednodušit, podle Vás?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Samozřejmě sjednotit, dát tam jasná pravidla, aby ti, kteří chtějí být soudci, aby věděli, co mají udělat, ne, koho mají znát a na koho se obrátit, ale co mají udělat. A nejenom to, myslím si, že by to mělo být jaksi deklarovaná otevřenost, i ta pravidla by měla jasně ukazovat, že o všechny zdroje má justice zájem, že si přestane trochu hrát na tom svém písečku, a že možná se více podívá, což já považuji opravdu za velmi důležité, na právníky, kteří mají vnější praxi, a nějakou vnější zkušenost, protože obávám se, že takový ten kariérní způsob přípravy a výchovy, poté, co ten právník, nebo ten mladý člověk, absolvuje právnickou fakultu, přejde ulici, a vstoupí do soudní budovy, a tam odtud vyjde až v důchodu, že není dobrý, zkrátka soudce, který nemá životní zkušenost, nemá praxi, mnohem méně porozumí problémům, které řeší, a nejenom to, myslím si, že když soudce vybíráme, a justice by je neměla vybírat sama, ty nové soudce. Je to taková ta otřepaná věta. Jaké chce mít společnost soudce, aby jim mohla věřit? A jestli se chcete podívat vlastně na to, kdo tím soudcem má být, komu svěříte tu opravdu velkou pravomoc rozhodovat o jiných, o jejich dětech, majetku, svobodě a podobně, no tak je třeba asi se podívat, co mají za sebou, kde v dosavadním životě prokázali nějaký výkon, nějakou odolnost vůči tlakům, odpovědnost, a nebo kde naopak selhali. Marná sláva, prostě jestli o tom člověku víte, že výborně vystudoval právnickou fakultu, a hovoří dvěma jazyky, to asi úplně nestačí.

Vladimír KROC, moderátor:
A tomu by mohly napomoci ty výběrové komise? Nevadily by Vám?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Ne, určitě ne, v každém případě všechno, co přinese větší transparentnost, přehlednost, sjednocení pravidel, je lepší než ten dosavadní stav, který je opravdu kraj od kraje jiný.

Vladimír KROC, moderátor:
A je v pořádku, že by tu výběrovou komisi, měl podle návrhu, jmenovat ministr?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
No, tady je třeba zase se teda naopak podívat do té ústavy, kde najdeme odpověď. Soudce jmenuje prezident republiky, je to pravomoc, která je kontrasignovaná, to znamená soudce vlastně schvaluje nebo kandidáty schvaluje i vláda, a tak dále, to znamená, tady je to výraz dělby moci, že justice se nemá vytvářet sama, ale že vlastně exekutiva má zásadní podíl. Tohle říká ústava a zákon. A tohle by mělo být i v praxi. To znamená mě vůbec neuráží, pokud je správa justice v rukou ministerstva spravedlnosti, a tohle je otázka správ justice, výběr nových soudců, pak se nemůžeme asi štětit, že ministr spravedlnosti tam má nějaké slovo. Soudci u toho mají být, to já vůbec nezpochybňuji, naopak, to je velmi důležité, a zase, aby o tom rozhodovali jenom soudci, si myslím, že není správné.

Vladimír KROC, moderátor:
Návrh zavádí například také zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, nebo omezení laických přísedících v trestních řízeních. Na to se díváte jak?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Zákaz opakovaného jmenování soudních funkcionářů, si myslím, že je naprosto správný. Já si myslím, že tady je třeba zase stále připomínat, že jsme především soudci, to je ten základ, a někteří z nás, po nějakou dobu, se stanou ještě soudními funkcionáři, ale neměla by tady být vytvářena nějaká taková skupina soudců, kteří se, jak se říká profunkcionaří až do důchodu, myslím si, že už to zavedení časového období sedmiletého nebo desetiletého, u některých předsedů a místopředsedů soudu, bylo správné, a že jestli je někdo tam opravdu kompetentní a kvalifikovaní, že by byla škoda, aby tu práci nedělal dál. Proč ne, ale já si myslím, že by se měl vrátit do té své soudcovské role, a po nějaké takové té karanténě, několikaleté, klidně ať se třeba uchází o nějakou justiční funkci, ale bohužel, to je zase rub toho, že zprávu justice má v rukou exekutiva, tudíž politická moc, jestli ten soudce je předsedou soudu, a chce jím být znovu, a rozhoduje o něm ten ministr, případně prezident republiky, můžeme tam vidět určitou slabinu, že se nemusí chovat nezávisle, protože tu funkci bude chtít znovu opakovat. Ústavní soud to řekl před lety vcelku jasně, bohužel, i sama justice, nebo její nějaká část funkcionářská, to zpochybňuje tento nález, a jaksi odvolává se na takové ty provozní důvody, že je málo těch dobrých manažerů, já si myslím, že mezi třemi tisíci soudci se vždycky musí najít těch pár předsedů a místopředsedů soudu, aniž bychom museli někoho jmenovat dvakrát nebo třikrát po sobě.

Vladimír KROC, moderátor:
Prezident Zeman jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, pro mnohé to bylo překvapení, že prezident mu dal přednost před řekněme známějšími jmény. Bude pro něj o to těžší přesvědčit veřejnost a justici, že bude dobrým šéfem nejvyšší soudní instance v zemi?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Ano, bude to pro něj, nebo je to pro něj těžší, je vidět, že musí poskytovat stále rozhovory, a vysvětlovat, kdo je, a proč je to právě on. Myslím si, že to je až trochu nespravedlivé vůči němu, že tyhle otázky, které on dostává, na které musí odpovídat, to jsou otázky, které měly být pokládány prezidentovi republiky, a je to dáno tím, že prezident se ani nenamáhal nějak vysvětlit, proč právě vybral doktora Angyalossyho, neudělal to nikdo ani z jeho okolí, víme, že tiskový mluvčí, který jinak reaguje na kdejakou hloupost, tak prostě teď tam zavládlo takové mlčení velkovezíra, a nedá se nic dělat, jsme v demokratickém právním státu, a tady prezident republiky není absolutní vládce, je spíš takovým tím prvním úředníkem, a i on by měl být schopen vysvětlovat svá rozhodnutí, a to se bohužel nestalo, a proto se tady pořád rojí nějaké takové spekulace, jako kdo to je a proč tam je. Předseda Nejvyššího soudu má jistě šanci obstát a ukázat, že je na svém místě, ale má taky odpovědnost. Odpovědnost za nezávislost, byť nikoliv formální, on není hlavou celé justice, ale zase máme tady ten ministerský model správy, chybí tady justici takové to institucionální zaštítění, takže jsou to právě předsedové Nejvyšších soudů, kteří mají dbát na zachování dělby moci a jako každý, kdo je jmenován, prostě musí tam nastat taková ta, říká se tomu teorie nevděku, prostě ten, připomenu arcibiskupa Tomáše Becketa, který byl, jak známo, v historii kamarádek anglického krále Jindřicha II., ale poté, co byl jmenován arcibiskupem z Canterbury, tak samozřejmě se rozešli, on už nemohl být tím kamarádem, protože tam bylo jisté napětí mezi církví a králem, no jak dopadl, to víme, nakonec byl zavražděn, v té své katedrále Canterbury, ale od té doby je to vlastně takový symbol, jak se má vlastně chovat ten jmenovaný funkcionář k tomu, kdo ho jmenoval. Prostě ta teorie nevděku.

Vladimír KROC, moderátor:
Petr Angyalossy se nechal slyšet, že když bude potřeba, použije i bič, aby soud pracoval bezvadně. Jak rozumíte takovému výroku?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
No, myslím si, byl jsem nějaký čas předsedou soudu, a nejsem si jist, jestli bič je tou nejefektivnější, nechci říkat zbraní, ale tím nejefektivnějším nástrojem, víte, soudci nejsou klasičtí podřízení, se soudci musí zacházet trochu jinak, tím neříkám, že jim nelze něco jaksi vytýkat nebo kontrolovat je a chtít po nich prostě nějaké výsledky a nějakou odpovědnost, to určitě ne, ale ty metody, zkrátka, jsou jiné, než ve firmě.

Vladimír KROC, moderátor:
Za jednu z priorit prý považuje dokončení práce na etickém kodexu, který by byl akceptován všemi soudci, nikoliv pouze Soudcovskou unií a jejím členy. Vidíte to stejně?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Tak etický kodex, to je taky taková trvalka, hovoří se o tom stále, že je to potřeba. Já myslím, že teď docela, krom těch ustanovení, které už máme, léta, v zákonu o soudech a soudcích, co soudce smí a co nesmí, ať už při rozhodovací činnosti nebo já nevím, v běžném životě, při výkonu svých třeba i základních práv a svobod, ta různá sebeomezení, to tam všechno máme. Tady je otázka spíš, jestli a jak to má být konkretizováno, a tady myslím, že dobrou cestou se vydala Soudcovská unie, která vlastně sestavuje takový, říká se tomu otevřený soubor etických dilemat. To znamená popisují se různé situace, do kterých se soudce dostal nebo může dostat, a vlastně jsou tam jakási doporučení, jaké otázky by si měl klást, a samozřejmě poctivě si na ně odpovídat, než třeba se rozhodne něco udělat nebo nějak se chovat. A to myslím, že by byl dobrý návod, který by mnoha soudcům, právě v těch dilematech pomohl se správně rozhodnout. To vidím jako velmi dobrou cestu.

Vladimír KROC, moderátor:
Josef Baxa je hostem Dvojky v pořadu Jak to vidí. Nejvyšší soud ve Spojených státech rozšířil v pondělí práva sexuálních menšin, asi nejvíc za pět let. Jak průlomové je to podle Vás rozhodnutí?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
No je to opravdu velmi průlomové a velmi překvapivé, chci říct, ze svého pohledu, že je považuji za velmi správné, ale určitě bylo nečekané, protože jak známo, Nejvyšší soud Spojených států, a těch jeho devět soudců, je velmi takovou asi trvanlivou institucí, všichni prezidenti Spojených států, kteří jmenují, se souhlasem tamního senátu kandidáty, tak vždycky na tuhle pravomoc se nesmírně těší, a také někteří prezidenti v historii vlastně neměli příležitost vůbec ovlivnit složení té devítky soudců Nejvyššího soudu, prostě proto, že během jejich funkčního období se žádné místo neuvolnilo. Tady vidíme, že Donald Trump tu příležitost měl, už tam vlastně dva soudce poslal, a ta překvapivost byla i v tom, že ten poměr vlastně 6:3, nevyjadřuje ten poměr těch konzervativních nebo liberálních soudců, ale že někteří soudci, kteří jsou považováni za konzervativní, se právě přidali k té liberální části, a získali většinu. Viděl jsem titulky jako že Trumpův soudce zradil, když jde o Neila Gorsuche, pak předseda Nejvyššího soudu, John Roberts, se také přidal k liberálům, a to zase se vracíme k té teorii nevděku. Tady to je vlastně ukázka, že takové to spoléhání se, já tam pošlu svého soudce, a on bude hlasovat tak, jak já si přeji, prostě nemůže platit, a neplatí, a je to dobře. To jenom vlastně na okraj, ale k té vlastní matérii, ve Spojených státech je asi polovina států, kdy vlastně na té státní úrovni, nikoliv federální úrovni, chybí ochrana těchto lidí, s odlišnou sexuální orientací, Nejvyšší soud postavil své rozhodnutí, on spojil nějaké tři případy, na zákonu, na výkladu zákona z roku 1964, proti diskriminaci, ale ten byl samozřejmě obecný, ten říkal, že nesmí být diskriminován kvůli pleti, náboženství, národnosti, pohlaví, ale pohlaví rovná se muži, ženy, ale nikdo samozřejmě v té době, a to ti soudci připomněli, v té době asi nemyslel na to, že půjde také o ochranu těchto lidí s odlišnou sexuální orientací. Nicméně z toho textu to interpretovat lze a ty argumenty tam byly velice přesvědčivé. Takže zas, to je, možná by to bylo na širší rozbor, na který nemáme čas, do jaké míry ti soudci mohou opravdu interpretovat, dotvářet vlastně právo a nebo do jaké míry už je to vlastně vytváření, už je to přepisování zákonů, které těm soudcům nepatří. Ale já si myslím, že navíc tohle právo, víte, řada těch sporů o právo je o to, kdo to právo má mít, a jestliže jednomu člověku je přiznáno, jinému řekněme je upřeno. Tohle myslím, že není ten případ. Tohle právo nikdo nezíská na úkor jiného, naopak to vytěsnění na společenský okraj, které zatím existuje, v těchto případech se určitě zmenší, a mimo jiné i řadu komentářů jsem také četl, kde vlastně američtí novináři říkají, no Nejvyšší soud vlastně jenom dohnal to, co si veřejnost už dávno myslí.

Vladimír KROC, moderátor:
Poslední téma je opět domácí, server Seznam Zprávy nedávno přišel s informací, že Fotbalová asociace platila úředníkům, ale také soudcům Vrchního soud, a jejich rodinným příslušníkům, zájezdy na fotbalové EURO. Je něco takového přípustné?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Já si myslím, že to je úplně nepřípustné, že to chování je zcela nepřijatelné. Že to je přesně jedna z těch oblastí, kde ten soudce musí mít jaksi jasno, co vlastně, že on nejenom je nositelem té nezávislosti soudcovské, jako nějakého svého jaksi privilegia, ale že vlastně ta nezávislost, jako statut, je mu propůjčena proto, aby mohl rozhodovat nestranně, nemá to kvůli sobě, ale má to kvůli těm, o kterých rozhoduje, nebo jejich spory řeší. A nedá se nic dělat, tady každý soudce musí být trvale ostražitý proti pokusům jaksi ho získat, získat, mít ho na své straně, dát mu nějaký dárek, nějaký benefit. Nemluvím rovnou o nějakých úplatcích, ale prostě aby ten soudce měl větší porozumění pro jeho případné pozdější spory.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono je to asi těžké odolat, protože třeba místopředseda Vrchního soudu v Praze, Stanislav Bernard, argumentoval tím, že dlouhá léta pro FA ČR pracoval. A že si takový zájezd, tedy řádově za sta tisíce, zasloužil, kde je tedy ta hranice, kdy vysoce postavený soudce může ještě přijmout takový dar?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Já myslím, že takových těch obětavců, co pracují pro venkovský a nevím jaký fotbal, jsou v zemi tisíce, něco o tom vím, a myslím si, že pan Pelta, jako tyto tisíce těch bezejmenných funkcionářů, jako nezval na to Mistrovství Evropy, a nedá se nic dělat, to, že ten soudce musí poctivě položit tu otázku, proč mě někdo někam zve? Proč mi někdo dává nějaký hodnotný dárek? Protože si mě váží nebo proto, že mě potřebuje? Jestli je to takový fanoušek a takový obětavec, ať si to ten soudce zaplatí sám, a neřadí se do nějaké takové té papalášské družiny, která se tady vytvořila. Marná sláva, tohle to je pro mě naprosto nepřijatelné chování.

Vladimír KROC, moderátor:
A byl tak porušen zákon? Co by mělo teď následovat?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
No, myslím si, že by to, je to věc, která se stala v roce 2016, takže hned se objevily nějaké takové úvahy, že jestli to už není dávno promlčeno, a tak podobně, já si myslím, že klíč k tomuhle má ten soudce sám. Nemá se nechávat dohánět, ale má sám říci, a zase, položit si tu otázku, odpověď, jestli tohle chování, které bylo teď jaksi zveřejněno, popsáno, jestli důvěryhodnosti justice prospívá a nebo ji naopak oslabuje. A když si na tohle poctivě odpoví, tak by měl vědět, co má dělat, a měl by se snažit zahladit ty škody, které nesporně nastaly v očích společnosti, protože samozřejmě, je to případ jednoho soudce, ale lidé, jak víme, dokážou paušalizovat, zobecňovat, a tu důvěru společenskou, v justici, to je něco, co je velmi křehké, co se snadno pokazí, a proto by mělo být věcí každého soudce, aby o tohle pečoval.

Vladimír KROC, moderátor:
Miroslav Pelta hostil za peníze Fotbalové asociace také poradce prezidenta Nejedlého a hradního kancléře Mynáře, a osvětimanské fotbalisty. To lze hodnotit jak, podle Vás?

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
No tak to už samozřejmě je mimo justiční sféru, tihle ti pánové nejsou nadáni těmi atributy nezávislosti a nestrannosti, to je takový ten politický svět, který hold je na takové úrovni, jak je to vidět a to už je na nich, respektive pak na nějakých prostě úvahách voličů, jestli takovéhle představitelé a lidi kolem nich, nadále chceme mít ve svém čele nebo nechceme. Tady to, bych řekl, to bych neslučoval. Ale ten výběr, právě ten výběr těch účastníků těchto zájezdů, svědčí právě o tom, co jsem řekl, kde se vytvořila taková nějaká papalášská družina, a já si myslím, jako soudce, že by tam neměl nikdy patřit.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes soudce Josef Baxa, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji. Na shledanou.

Josef BAXA, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu:
Rádo se stalo, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Zítra přijde geolog Václav Cílek. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.