Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 16. října 2017
Hostem byl Josef Baxa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se výjimečně propojujeme prostřednictvím radiomostu na trase Praha - Plzeň. Jak funguje náš ústavní systém? Vyžaduje dílčí změny či komplexní revizi? Jaká je legitimita referend? Nejenom tyto otázky položím v dnešním vydání. Dobrý poslech. Koncem týdne budeme volit novou sněmovnu. Co vás, pane doktore, jako právníka a někdejšího trestního soudce zaujalo na předvolební kampani na tématické rozmanitosti?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, popravdě snažím se držet trochu stranou, protože nechci se příliš ponořit do těch jednotlivých programů nějakým letmým čtením. Jistě jsem si všímal takových těch důležitých pasáží celospolečenských a zvlášť pak třeba něco, co by se tam týkalo práva, právního státu, spravedlnosti, justice a nenašel jsem tam v podstatě nic, co by měl nějak zvlášť zaujalo. Jsou to takové ty obvyklé, obvyklé floskule, které vím, že příliš nepřežijou zpravidla datum voleb nebo nějaké ty první měsíce vládnutí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které možná problémy nechávají podle vás a vy je vidíte, kandidující formace jaksi ležet stranou zájmu právě v oblasti práva a justice, co byste naopak očekával, že by se objevilo v těch návrzích, programech?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Kdyby ty programy opravdu nebyly takové ty, jak se říká dokumenty na jedno použití, kdyby to opravdu byly nějaké koncepce pro nejenom vládnutí, ale prostě pro společenskou vizi, pro nějaké směřování společnosti dlouhodobé, přesahující pochopitelně rámec běžného volebního období, tak bych tam určitě rád našel jaksi zásadní postoj k tomu, jak vlastně zlepšit právní prostředí, jak tu tvorbu práva, která se pořád děje tak chaoticky a překotně a která vlastně zhoršuje stav právního řádu a zatěžuje vlastně nás všechny, tak, jak konečně začít s nějakým obratem, jak koncepčně se dívat na právo, jak ho začít čistit, jak ten legislativní proces nějak zpřehlednit, zkvalitnit, ale také zpomalit, aby konečně to právo se začalo nějak uzdravovat, a to byl pak předpoklad pro i fungování institucí, pro důvěru občanů v právní řád, v chování orgánů veřejné moci a tak dále, a to tam bohužel nenacházím ani v jednom.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak konkrétně podle vás zlepšit to právní prostředí, jak říkáte? Jakými konkrétními opatřeními?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, první věc, kterou by asi musela každá vláda udělat, musí to být úkol vládní, to nemůže sebeosvícenější nějaký jednotlivec, poslanec, ani skupina poslanců. Muselo by to začít velkou inventurou, co vlastně v právu máme, zejména v právu veřejném, to znamená, v tom odvětví práva, které nám ukládá všeliké povinnosti, příkazy, zákazy, sankce a to jistě musí být konfrontováno s agendou orgánů státu, protože za každou tou povinností se samozřejmě skrývá nějaký úřad, nějaký výkon té státní správy a podobně a musel by přijít někdo s velkou silou, který by řekl - tohle je zbytečné, tohle je překonané, tohle je duplicitní, tohle můžeme řešit, ale jednodušším způsobem, a po takovéhle inventuře by pak jistě musel přijít velký tým legislativců, který by určil nějaké postupy, jak začít zjednodušovat, to není takové to jednoduché, když přijmeme jeden zákon, tak jeden musíte zrušit. To je jistě takové zjednodušené heslo, ale to nikam nevede. Muselo by se v tom právu pojmenovat to, co je klíčové, takové ty úhelné kameny, takové ty páteřní předpisy a pak, řekněme, začít, a ona je to práce opravdu na, nechci říkat desetiletí, ale opravdu na mnoho let, na mnoho let a ty účinky by se určitě neprojevily, neprojevily hned.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše slova hodně korespondují s výroky prezidentky, staronové prezidentky Soudcovské unie, kterou budou i v dalších třech letech Daniela Zemanová, mimochodem soudkyně Nejvyššího správního soudu. V rozhovoru pro Interview Plus mimo jiné řekla, že u náš čeští soudci v tuto chvíli nejsou vystaveni systematickému tlaku jako třeba kolegové v Polsku nebo v Maďarsku, ale soudní moc podle ní nefunguje tak, jak by měla, souhlasíte s tímto tvrzením, s tímto názorem?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Souhlasím s tím, že soudní moc nefunguje tak, jak by mohla a jestliže by mohla, tak by měla. Já si myslím, že soudní moc by mohla fungovat mnohem lépe, kdyby, řekněme, se odstranily ty problémy, které léta soudní moc provázejí a které prostě sami soudci nedokážou ovlivnit, no, to je ..., můžeme zase říci - je to stav právního prostředí, je to neexistence opravdu kvalitních moderních procesních předpisů, procesních pravidel, je to také organizace soudnictví. Prostě máme soudy, které jsou přetížené agendou nedostatečně jaksi vybavené a soudy zase jiné, kde to je všechno v pořádku, a tak dále, a tak dále. Je to mnoho věcí, které chtějí nějakou opravdu koncepční dlouhodobou kontinuální správu celého toho systému a jeho postupné vylaďování. Já nevolám po žádné radikální reformě soudnictví, ale vidím, že ty možnosti jsou určitě k tomu zlepšení tady jsou, ale znovu říkám - soudci sami to nezařídí, protože je to takový souboj opatření legislativních, exekutivních, taky materiálních a jistě bychom mohli mluvit i konkrétně, ale tohle chce zase dlouhodobý pohled, ne nějaké takové klipovité těkání prostě z jedné věci na druhou jen tak na efekt.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč to tedy stagnuje, pane doktore? Mám pocit, že o tom vlastně téměř pravidelně hovoříme bez nějakého výraznějšího posunu?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Protože jednoduše ta justice nežije v těch volebních cyklech, ona je kontinuální a prostě každý den ministr spravedlnosti, který přijde, ať je schopnější sebevíc, ať má vůli sebelepší, objektivně nebude mít nikdy tolik času, aby ty věci nejenom popsal, nejenom nachystal, nějak začal prosazovat, ale aby potom se jim věnoval i prostě v těch dalších letech, kdy už zase tady bude někdo jiný a bohužel ani ten štafetový kolík si nepřevezme od toho svého předchůdce a zase začne z jiného kouta znovu. Některé věci se nedotáhnou a tak dále, a tak dále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Daniely Zemanové, prezidentky Soudcovské unie musí mít justice jasného představitele.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je pravda, to je pravda, to je to, aby bylo odstraněno to, o čem hovoříme. Musí tady, prostě nedá se nic dělat, justice není žádný resort vlády, ale je to jedna ze tří mocí v ústavním systému a každá ta, každá ta moc, součást ústavního systému má své představitele, tak, jak výkonná moc má prezidenta a vládu a zákonodárná parlament, obě komory a podobně, tak soudní moc tady nemá takové zastřešení, tím nejsou nejvyšší soudy, tím není prezident, tím není ministr spravedlnosti a tady nám chybí, chybí nějaký orgán, který by byl právě partnerem těm ostatním v takovém tom trvalém ústavním dialogu, co se má dělat, jak se má uspořádat to či ono.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte nejvyšší radu soudnictví?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejvyšší radu soudnictví nebo orgán tohoto typu, který by, který by takovým partnerem byl a který by byl právě kontinuální, který by nepodléhal tady tomu politickému rytmu a mohl by ty justiční otázky řešit opravdu koncepčně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na čem to tedy vázne, pane doktore? Není vůle mít takový orgán nebo jsou tady jiné důvody?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, samozřejmě, že tady není vůle, protože ono je přece pohodlnější, každý, kdo má, a ono se mluví o těch dvou z těch třech mocí, jsou to moci politické. To není nic hanlivého, to je prostě výraz faktu, že jsou, že jsou jaksi v té politické soutěži, politickým procesem, volbami a tak dále tyto orgány kreovány, takže jistě jsou v nich politici, kteří uvažují politicky, mají své politické účely, politické cíle a mezi jinými je to také vlastně moc. A ona víte ona ta justice té moci trochu překáží, ona ji v tom systému brzd a protivah justice není nikdy motorem společnosti, ale právě spíš tou protiváhou anebo brzdou. Pokud ty jiné moci se chovají nějak extrémně, tak ta justice, řekněme, šlápne na ten brzdový pedál, tak ono se příliš nehodí mít tu důslednou brzdu v systému nebo důslednou kontrolu, která bude omezovat, takže ti politici sice neříkají - my chceme ovládnout i justici pro sebe, oni mají jinou rétoriku, to vidíme nakonec v tom Polsku. Oni říkají - no, my máme přece tu demokratickou legitimitu, nám voliči dali důvěru, to znamená, my musíme mít rozhodující slovo i pokud jde o justici, musíme ji vrátit lidu a tak dále, a tak dále. Neříkají samozřejmě - my potřebujem justici ovládnout kvůli svým zájmům nebo proti někomu jinému nebo neříkají - my ji chceme omezit, aby nám nepřekážela ve vládnutí, ale bohužel je to tam.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi nápady některých subjektů patří například obecné referendum, přímá volba starosty nebo zrušení Senátu. Někteří čeští politici volají před volbami i po větší míře přímé demokracie. Jaký máte na to názor?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tohle jsou otázky, které jistě mohou padat a může o nich být diskuse, ale všimněme si, že všechny ty nápady jsou, řekněme, pokud se tam dá najít nějaký společný jmenovatel, aby se lépe a snadněji vládlo, a to si myslím, že právě má být úplně obráceně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte v těch návrzích, pane doktore, recept tedy na lepší vládnutí?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale jistě, že třeba přímá demokracie, referenda jsou výborným doplňkem té demokracie nepřímé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Že jsou otázky, které opravdu přesahují, přesahují rámec třeba i uskutečnění něčeho přesahuje rámec nějakého běžného volebního cyklu, to znamená, i ti politici sami by měli říct, ti zastupitelé nebo poslanci - vždyť to je tak důležité rozhodnutí, my sami nevíme, o tomhle přece nebyla vůbec řeč v našich předvolebních diskusích, takže my se rádi zeptáme lidí, co si o tom myslí, jestli to chtějí nebo jestli to naopak nechtějí. Ale na druhé straně bohužel nejsme Švýcarsko a prostě my jako nezavedeme tady referenda na každou běžnou otázku a jaksi s vědomím, že ti lidé jsou natolik odpovědní, že budou odpovědně o těchto otázkách přemýšlet a pak třeba hlasovat v referendech, takže já to vidím jako doplněk.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč tedy ...
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý doplněk, ale i na celostátní úrovni, nikoliv jenom na té úrovni místní nebo krajské, to jako je zakotveno už, ale i na té celostátní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by to nešlo u nás? V čem jsme jiní než Švýcaři?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jsme jiní v tom, že to naše demokratické uvažování je příliš pořád ještě příliš mladé, příliš křehké, prostě nedá se nic dělat, chybí nám kontinuita, chybí nám tradice, chybí nám historie, prošli jsme většina lidí žijících prošla bohužel spíš tím obdobím nesvobody, manipulace, populistického ovlivňování veřejnosti, takže to je něco, čeho jsme se ještě úplně nezbavili a víte, ono je to jako s přímou volbou prezidenta, můžou to být i ty otázky referenda, prostě lidé jsou bohužel náchylní k velké manipulaci, ti politici to vědí a mohlo by to nakonec jako sice dobře míněný nástroj se obrátit úplně proti svému účelu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nutné podle vás měnit ústavu, protože politici mají neustále různé nápady, jak ji vylepšit. Vyžaduje změny dílčí nebo komplexní revizi?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Naše ústava jako celá společnost je velmi mladá a ústavy by měly být jaksi dílem na přinejmenším desítky let, ale více desítek let a nakonec na to, jak ta ústava byla poměrně rychle přijatá, není vůbec špatná. Ústava, já myslím, že jsem to už říkal, ústava je v docela dobré kondici až na to, že ti ústavní činitelé na to, aby někdy místo, aby přemýšleli, jak tu ústavu co nejvíce naplnit, tak testují prostě ty hrany a co jaksi vydrží ta ústava a někdy vlastně z té ústavy i vykročí a tváří se jako, že jsou na půdě ústavy, když jsou dávno mimo ni. Takže já si myslím, že není zrovna teď nejlepší období, abychom ústavu měnili v dílčích otázkách, možná nějaké doplnění, ale možná, že je období na jakousi revizi, ale revizi takovou rozhodně tím nemyslím nějaký rychlý legislativní proces, jako že se budou, ale spíš takové uvážlivé diskutování v kombinaci ústavních odborníků zkušených, možná už bývalých politiků a jistě veřejnosti o tom, jestli tohle to ústavní uspořádání vyhovuje potřebám společnosti, jestli tu společnost udrží v té stabilitě, jestli jí umožní se vyvíjet nějakým rozumným směrem, anebo jestli ne, ale určitě bych to nebral z takovéhoto hlediska, že ústava je těsná, že ústava někomu brání ve vládnutí, to je správné, to je velmi správné, vládnout má být složité. A bohužel a někteří ti aktéři, kteří jako o tom hovoří, tak tam vidí jenom sami sebe a říkají si - vždyť já bych potřeboval ještě více moci a ten mi v tom překáží a ten mně omezuje, tak já ta pravidla, pravidla změním, a to prostě si myslím, že není cesta. To jsou takové ty nápady typu - proč potřebujeme dvě komory parlamentu, vždyť vlastně jednodušší by bylo parlament mít jednokomorový a jednodušší by bylo mít parlament ještě nějaký s polovičním počtem poslanců. Nakonec víte nejjednodušší a nejlevnější je diktatura, protože tam rozhoduje jeden člověk, nestojí to tolik peněz, ale víme, kam to vede.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte návrh Miloš Zemana rozšířit pravomoci prezidenta? U politiků se napříč spektrem nesetkal s velkým pochopením. Změna poměrů by podle nich posunula Česko z parlamentní demokracie k prezidentskému systému. Vy vidíte, pane doktore, důvody pro rozšíření pravomocí prezidenta?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím, že vůbec ne, vůbec ne. Ono, když A, tak B. Jestli chce mít někdo nějakou větší pravomoc, musí také nést větší odpovědnost, to musí být v rovnováze a prostě v situaci, kdy ústava popisuje prezidenta jako neodpovědného, tak těžko může dostávat další pravomoci, protože kdo by pak tu odpovědnost za něj nesl při jejich uskutečnění, při výkonu těch pravomocí, kdo potom, když prezident sám ne? Takže je to zase takové to přetahování. Prezident dneska, a teď nechme stranou konkrétního prezidenta, ale zkrátka ti prezidenti, kteří jsou, ti tři zkrátka mají pocit, že jsou součástí běžného politického provozu, že do něj zasahují, že ho ovlivňují a říkají a my k tomu potřebujeme více pravomocí. No, a já myslím, že to není cesta.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybyste vy měl tu možnost nebo sílu v něčem ústavu změnit, tak, co by to bylo, nebo doplnit, inovovat?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak asi možná tam přemýšlel o nejvyšší radě soudnictví právě jako reprezentantovi třetí moci, soudní moci ve státu a v jejím dobrém nastavení, jak z hlediska vytváření, složení, tak i vztahů k těm ostatním ústavním orgánům. To je něco, co tam chybí. To není otázka přepisování nebo změny, ale to je něco, co tam chybí, co by tam třeba, kdyby bylo více času při tvorbě ústavy, nejspíš bylo popsáno a není. Ale jinak si myslím, že v zásadě s tou ústavou se dá docela dobře žít dalších 20 let.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy náš současný systém dostatečně funkční, vyhovující, odpovídající době a jejím výzvám?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsem přesvědčen, že ano, ale musí si to ti aktéři, ústavní činitele každodenně uvědomovat, že jejich hlavní úkol je sloužit společnosti, sloužit ústavě, být jí věrný. Jsem-li věrný ústavě, tak najdu řešení prakticky na všechny otázky. Ústava je nakonec společenská smlouva a ti účastníci každé smlouvy se mají chovat tak, aby smlouva byla naplněna, nemají tam hledat takové ty skulinky a dírky a kudy jako tu ústavu, když ne přímo pošlapat, tak ji přinejmenším obejít nebo ignorovat, to prostě nedá se nic dělat, to žádný ústavní zákon nezařídí, protože na rozdíl od toho běžného zákonodárství nemáte tady instituce, nemáte tady sankce, které by vynutily třeba naplnění zákona, tak tady ústava je založena na tom, že se všichni chovají tak, jak mají a že chování jednoho bude akceptováno tím druhým. Tím neříkám, že tam, že to je jaksi trvající selanka, vždycky je to pochopitelně nějaké napětí, ale právě proto je tady dosud nepřekonaný systém dělby moci, který vlastně opravdu zajišťuje rovnováhu, aby žádná z těch mocí se nikdy nijak nerozepnula na úkor těch ostatních a především na úkor, na úkor společnosti a každého jednotlivce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Španělsko zreformuje ústavu kvůli správě autonomních regionů, dohodli se na tom lídr opozičních socialistů Pedro Sanchez a premiér Mariano Rajoy. Jak uvedla agentura Reuters, španělští socialisté si přejí, aby nový zákon umožnil Katalánsku zůstat součástí Španělska. Já jenom doplním, že my náš rozhovor předtáčíme, Madrid změnami reaguje na deklaraci o nezávislosti Katalánska, kterou podepsal šéf regionální vlády Puigdemont, zároveň ale odložil její platnost. Jak tomu rozumíte, pane doktore?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ta situace se vyhrotila ve Španělsku, to je evidentní. Na jedné straně musíme říci, ano, ústava španělská je tak jednoznačná, když hovoří o nedělitelnosti území, že Ústavní soud vcelku jednoduše a jasně řekl - prostě všechno, co směřuje opačným směrem, je neústavní, a tak označil to referendum. No, na druhé straně, když vlastně část obyvatelstva určitého území, tedy Katalánci cítí z nějakých důvodů, a nechci ho teď hodnotit, že by byli raději prostě sami než ve Španělsku a vyjádří to prostě způsobem, který je k dispozici, tak vynucovat si prostě to rozhodnutí Ústavního soudu tím, že tam pošlu obušky a gumové projektily, to není vůbec dobrý nápad, no. Prostě stalo se to, není to žádná, není to žádná jako banda výtržníků ti lidé, není to žádná skupina nějakých jako zdivočelých politiků. Ta vůle projevená mnoha lidmi prostě je nepřehlédnutelná. A tak teď se zase musí sednout ke stolu a diskutovat o tom, jestli a jak to má být možné. Já teď nehodnotím nebo nebudu říkat držím palce těm nebo oněm. Ale víte, jako v Evropě, jako všude na světě vždycky budou lidé bohatší a chudší, budou regiony bohatší a chudší, ale nikdy se nesmí vytratit solidarita mezi těmi jedněmi a těmi druhými. Na solidaritě je vlastně postavena celá naše existence, naše historie, že si pomáháme, že my, kteří máme to štěstí, že žijeme v klidnější části, máme dostatek nebo i přebytek, že musíme cítit odpovědnost i za ty, kteří ne možná vlastní vinou se tak dobře nemají a pomáhat jim, a je to vzájemné. Ono se to také může měnit, ten, kdo byl jednou bohatý, může být příště chudý. A prostě takové to sobecké - jako já jsem bohatý a já nechci doplácet na toho druhého a tak jdu pryč, tohle, kdyby se vlastně stalo takovým tím základním vzorcem a ta solidarita by se úplně rozpadla a myslím si, že to by byla jedna z největším trhlin naší, naší západní civilizace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cukr býval vždycky efektivnější než bič, napsal v komentáři pro španělský deník El País komentátor švýcarského listu Der Tages-Anzeiger, cituji: "Když demonstrují statisíce lidí za sebeurčení, stát jim nemůže jednoduše odcitovat ústavy a pak je vzít obuškem po hlavě. Musí s občany zahájit otevřenou debatu a zkusit jim vysvětlit, že má smysl, aby zůstali součástí země." Tolik citace z listu. Co byste řekl, je možná, jak se také objevuje tato otázka, španělská demokracie ještě stále mladá na takový druh svobody, jaký nabízejí referenda?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, Španělsko přece, přestože to je monarchie, tak víme, že mělo několik desítek let velmi temné období diktatury a do jisté míry je to také stále ještě mladá demokracie, možná ne tolik mladá jako Česká republika, ale prostě je to relativně mladá demokracie, takže to se musí vzít v úvahu při hledání nějakých řešení, které ten konflikt jaksi neprohloubí, ale který ho naopak ztlumí a aby tam, ať už to dopadne jakkoliv, aby tam prostě nezůstala nějaká pachuť nebo nějaká trvalá výčitka jednoho vůči druhému.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže jenom dialog nebo jak odhadujete ten další vývoj, což samozřejmě je těžké?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Hlavně si myslím, že není třeba hledat nějaké rychlé okamžité řešení. Je to něco, co jistě se nezrodilo včera, co už existuje delší čas, ale přesto si myslím, že by se emoce měly zklidnit, mělo by se sednout, měli by se ti aktéři toho sporu prostě opravdu sednout bez předsudků a snažit se pochopit motivace toho druhého a hledat nějaké společné řešení, které by, které by, jak říkám, nepřineslo další napětí, ale přineslo prostě stabilitu, tu myslím, že Evropa potřebuje velmi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil o solidaritě. Jakou roli hraje třeba i v naší společnosti při řešení různých otázek?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že solidarita, ono to je možná z minulého režimu trošku zprofanované slovo, ale já si myslím, že bychom měli usilovat o to, abychom mu vrátili ten jeho původní význam, protože solidarita přece začíná v každé rodině, mezigenerační solidarita, tak, jak prostě se rodiče starají o děti, tak se jistě pak děti mají starat o rodiče a prarodiče v té širší rodině a tuto rodinnou solidaritu jistě potom můžem přenést prostě do těch svých, do toho svého okolí, do svých obcí, do širší společnosti. Je to něco, co považuji za velmi podstatný prvek takového toho lidského spolužití.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynulo 25 let od rozdělení Československa. V této souvislosti zaznívá i názor, zda se o tak závažné věci mělo hlasovat v plebiscitu. Byl byste pro?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Byl, byl, mohlo se hlasovat, mělo se hlasovat. Nehlasovalo se. Teď jistě pod optikou dobrého výsledku toho všeho, tak si říkáme - no, vlastně nic se nestalo, když se o tom nehlasovalo, ale já si myslím, že ta zásadní otázka měla být řešena referendem nebo plebiscitem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by asi to hlasování dopadlo, zaspekulujme?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To nedokážu odhadnout. Taky by jistě záleželo na formulaci těch příslušných otázek, to je vždycky klíčové.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vám děkuji za vaše názory a přeji do Plzně hezký den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.