Přepis: Jak to vidí Jiřina Šiklová – 27. března

27. březen 2014

Hostem byla Jiřina Šiklová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí, vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je doktorka Jiřina Šiklová, socioložka. Dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po 10 letech růstu se loni v Česku snížil počet obyvatel. Je nás 10 milionů 512 tisíc, to jsou čísla Českého statistického úřadu a mohou za to dva faktory. Jednak více lidí zemřelo, než se narodilo a projevilo se také stěhování. Česko opustily několik tisíc lidí, kteří se vracejí zpět na Ukrajinu, nebo na Slovensko, nebo samozřejmě se také stěhujeme my do zahraničí. Jak na vás tato čísla působí? Jsou překvapující?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak pro mě to není překvapující, protože o tom, že teda vlastně vymíráme, to se ví a to už teda předpokládali demografové a začalo to v roce 2013 jednoznačně. A to není jenom problém nás, to je tedy problém celé střední Evropy. Dokonce Německo, kdyby nemělo přistěhovalce, Dánsko a tak dále, vycht ..., teda vymírají, nebo snižuje se jejich počet daleko rychleji nežli u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to bude trend i u nás, že nás ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, je to trend ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... budou zachraňovat cizinci?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... ano je to trend a bude to trend. A vždycky lidé se domnívají, že to dělají to, kdyby měli mladí lidé byty a podobné věci. Není to pravda. Moje generace bydlela s rodiči, protože to ani nebylo možné jinak dělat, nežli bydlet s rodiči a také jsme se rozmnožovali, že to tak řeknu, ale ten, to zastavení zájmu o to míti děti spíš souvisí s vysokým individualismem. Individualismem člověka, který se orientuje sám na sebe. A mít dítě je obrovský závazek. To je nezrušitelný závazek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsme se dostali tedy k dětem, tak statistika ukázala, že se loni narodilo 48 tisíc dětí mimo manželství, což je 45 % všech novorozenců. O čem to vypovídá? Rozvolňuje se vazba mezi sňatkem a narozením dítěte, paní doktorko?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Není to ostuda, když se vám narodí nemanželské dítě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdysi ale byla, troufám si říct ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Kdysi to byla obrovská, kdysi to byla obrovská, a to jsme si povídali, když jedna kolegyně měla nebo dívenka měla teda dítě ještě na gymnáziu, a to se tehdy maturovalo v 19 letech, takže to nebylo tak zase příliš brzo, tak jsme si o tom povídali a všichni a vlastně jsme ji odsuzovali. Nebyli jsme taky příliš teda svaté, ale jaksi jí to nevyšlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch sňatků, tak tam je také pokles. Podle statistiky vzalo se loni nejméně párů za posledních 95 let od roku 1918.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, ano, to je totiž ten trend, že lidé se nechtějí vázat a vlastně i to je důvod, proč například se říká, že když si muž vezme aspoň částečně to rodičovskou dovolenou, že mu ji budou platit. Proč? No, proto, aby si vytvořil vztah k tomu dítěti. Většina se dneska u nás lidí bere při druhém a teprve sňatku, teda promiňte, při druhém nebo třetím dítěti. Pokud ho má se stejným partnerem. Protože rozvést se, je zase složitější i vzhledem k majetku a podobným věcem. Já osobně jsem pro to, aby se lidi vzali, protože si myslím, že to dítě potřebuje mít ten vztah obou rodičů. Ale jestliže je to takhle rozšířené, tak pak tedy to ani nevadí nikomu, ani těm neprovdaným, ani teda těm tedy, kteří se narodí do takovéhoto vztahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekla, jaké jsou ty důvody, co nás k tomu vede, že se méně vdáváme, nebo vstupujeme do svazku manželského, máme děti jaksi mimo tento svazek?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Silná hodnotová orientace a je tam určitě méně tedy odsudků. Já to beru, že to nemají být nemanželské děti odsuzovány, ale když potom se to vezme jako norma, tak je to problematické. A navíc to jenom tak na okraj, víte, oni jsou dost vysoké státní subvence a přídavky, když je ta matka samoživitelka. Možná, že to hraje taky roli. Takže vlastně podpora ze strany společnosti vede i k tomuhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozvodů tradičně přibylo. Meziročně se toto číslo zvýšilo o 1500. Dotkly se více než 24 tisíc dětí. Psychologové varují, že ty spory o děti po rozvodu partnerů jsou čím dál agresivnější. Jak toto vnímáte, paní Šiklová, jaké bývají také důvody, že se rodiče, partneři po rozvodu neumí, nechtějí, nemohou domluvit?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Víte, lidi se vůbec nedovedou vlastně dohadovat. Mnoho věcí dělají, prostě se rozhodnou a domnívají se, že to je teda to správné. Podívejte se i na naše politiky. To není vlastně diskuse, to není výměna názorů, že by se ti lidé přesvědčovali a pak se vraceli tedy k tomu společnému. A tohle to je něco podobného. Ti lidé se rozhodnou a zašpracují se a domnívají se, že tím, že se to rozřeší tím, že se rozejdou, zmizí jejich vztahy. To není pravda. Ty děti tím nejvíc trpí. Právě tímhle tím. A já bych teda řekla, že nejhoršího zločinu, kterýho se mohou dopustit rodiče vůči vlastním dětem, je, jestliže pomlouvají a snižují toho druhého partnera. Bohužel to tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociolog Petr Víšek, se kterým jste mimo jiné před více než 10 lety založila neziskovou organizaci Národní centrum sociálních studií, je autorem aktuální analýzy pro ministerstvo práce a ta ukazuje, že politici zanedbávají podporu rodin s dětmi a nedělají nic pro to, aby Češi přestali vymírat.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No a jak by to měli tihle ti politici dělat? Když budou dávat více peněz těm rodinám, tedy na podporu dítěte, no, tak možná, že to povede, jak jsem zde řekla paradoxně k tomu, že se ti lidé nebudou brát, aspoň při prvním a ještě druhém dítěti. No a takže mohli by to zdůrazňovat, mohli by být sami vzorem, tím, že bychom si řekli, ano, nádherné manželství, to je to správné. Ale ono se to těm pánům, většinou je teda u nás politici, většinou nepodaří, protože ten politik, nebo ta politička, když přijde do té funkce, tak vlastně totálně změní život. A to bych řekla, že je velice podstatné. Proto si potom daleko snáze najde partnera, nebo partnerku právě v tom novém prostoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle pana Víška je řešením nikoliv jen zvýšení porodného, ale možnost odečíst si výdaje na výchovu dětí z daní.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To by asi bylo dobré, ale já nevím, jestli tolik lidí uvažuje v těchto souvislostech o daních. Já spíš myslím, že uvažují o vlastním pohodlí. Určitě. Petr Víšek by to takhle mohl teda, museli by napřed těm lidem spočítat, co se jim vyplatí. A kolik lidí by to vůbec nepochopilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte, paní doktorko, o dětských skupinách?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že to je dobré řešení. Podívejte se, v mém dětství si tahle vypomáhali sousedé a já sama prostě jsem třeba hlídala, tak dobře dejte děti ke mně a až si to obstaráš, tak zase za 2 hodiny si pro ně přijď. Vždyť to je sousedská výpomoc. Já si myslím, že to je docela normální a správné. Nemusí všechno být státem organizované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi často slýcháme, že propast mezi generacemi se nadále prohlubuje. Máte i vy ten pocit?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, určitě. Zaprvé se dožíváme delšího věku a zadruhé ty znalosti a to, co považujeme za správné, v jedné nebo druhé generaci, se obrovsky mění. Takže my si s těmi dalšími generacemi těžko můžeme opravdu povídat. My je informujeme, my stará generace, oni o něčem informují nás. Ale málokdy je to opravdu dialog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenasloucháme si?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Mohli bychom chtít tedy si vzájemně naslouchat, ale já mám obavu, že vlastně ten, to téma, o kterém se mluví, není nám tak úplně společné. Já to vím, když pozvu vnoučata na oběd, mám jich 7, takže tedy vím, když se bavíme o něčem, tak vlastně já to vysvětluju, ne, že by, vím, že je to zajímá, to zase nejsem taková hrozná babička, že bych chtěla, aby mě museli poslouchat, ale pak oni něco povídají a zase já poslouchám. To není nechuť, ale je v tom velký rozdíl v těch informacích, které tedy jsou. My se vzájemně tedy nedohadujeme a nedocházíme k nějakému tedy závěru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A setkáváte se na stejné vlně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já bych řekla, že se vzájemně vyslechneme a pak třeba já řeknu, no, tak tohle to se mně nelíbí a zase na moje povídání, tak to jsem nevěděl a to teda ty lidi byli špatný. Nebo něco podobného. A to se týká nejbližších dějin. To se týká, já nevím, spisovatelů, to se týká třeba války, situace, která byla, a to je vidět na tom, že ty děti to zajímá, ale že je to, že to berou jako tedy informaci, která by byla už dlouho, dlouho stará.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás od pana Milana: V roce 1938 Hitler anektuje Československo a davy jásají. 1982 argentinská junta nechá obsadit Falklandy a davy jásají. 2014 Putin anektuje Krym, davy jásají a Putinova popularita míří ke hvězdám. Máte ještě, paní doktorko, důvěru v pozitivnější vývoj lidstva, ve kterých jsme po skončení horkých a studených válek tak nějak doufali?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak já tu důvěru mám. A to, že ty davy jásají, nezapomeňte, že vždycky se najdou lidé, kteří teda jdou někoho vítat. A když je k tomu vezme kamera, zachytí je na filmu, nebo je dá do televize, tak to vypadá, jako kdyby všichni lidi byli nadšeni třeba okupací tou, nebo onou. Takže to bych nechala. Ten, ta problematika té psychologie davu, to už je napsané na před více jak 100 lety, ale já se domnívám, že se ten svět zlepšuje. Podívejte se, oni jsou lokální války, to je jedna z věcí, prakticky vymizel hladomor, proto se taky tolik rozmnožujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jak kde. Tady bych řekla třeba zrovna u, u hladomoru nebo potravin. Nicméně, když hovoříte o těch pozitivních příkladech, vím, že vás těší i zájem o ukrajinské pacienty, kteří jsou v našich nemocnicích.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, těší mě to, protože opravdu my tady tada v této zemi nejsme tak špatní, jak si někdy o sobě myslíme. Jsou tady ti zranění Ukrajinci a zrovna třeba, je to moje bejvalá posluchačka, dělala u mě doktorát, Martina Hasalíková, no, tak ta tedy organizuje takovou tu pomoc, aby ti lidé ji navštěvovali, aby ti lidé zde nepřipadali si, že jsou úplně ztraceni. Tomáš Halík pro ně sloužil zvláštní mši a zase byli další lidi, kteří je dali do auta a dovezli je tam. Není to hezké? Já si myslím, že to je fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Šiklová, vy mapujete osudy žen, které přežily vlastně 6 státních převratů. K čemu jste dospěla ve vašem bádání?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak bádání, já to píšu pro jednu univerzitu, takový přehled to antio..., na univerzitu do Spojených států a je to přehled o tom, že to je jedna z nejmodálnějších ve smyslu, že se musela modifikovat generací, která existuje v této společnosti ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je od roku 1945, abychom to upřesnili.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak, dejme tomu, nebo i o něco méně by to mohlo být, jo? Kolik těch převratů, kolik těch totálních změn. Změna v postavení ženy, žena jde pracovat, je vlastně, tím se ztrácí postavení jejího muže, hluboký obdiv k tatínkovi živitelovi, trošku si z toho dělám legraci, žena se stává samostatnou, žena má řadu svých přátel, to dříve nebylo, ano, má svoji skupinu, se kterou se stýká, jde sama do dejme tomu restaurace, hospody, to nebylo ani v době, kdy já jsem dospívala, jít žena sama do restaurace. To si nejsou maličkosti, to je změna v tom statutu. A teďka třeba ty politické změny. Na těch změnách se ženy podílely. Nejenom, že stály někde tady a prostě volaly nebo, ale oni se přímo podílely, chodily na ta náměstí a zase další změna, návrat, reprivatizace, tedy majetku, já vím, že jsou tady různé nedostatky, ale když mi někdo řekne, všechno se rozkradlo, tak mám tu tendenci se ho zeptat: A co jsi ukradl ty? No, jak to? Já nic. A já říkám: a proč teda všechno a všichni kradou. Ano? A to je myslím taky takový posun, ke kterému došlo a ženy se zase třeba jsou schopné podnikat. Je těch podnikatelek žen málo, nemají takové postavení, jako mají třeba muži, ale to není proto, že by je někdo diskriminoval, nepustil je tam, ale prostě ty ženy samy si přinášejí, říká se tomu v sociologii "skleněný strop", tedy jakýsi, jakousi představu, že dál už by neměly postupovat. Jsou to předsudky, které ony mají samy vůči sobě. Ale i to se mění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímavé by bylo také zanalyzovat, jak se změnila během desetiletí role mužů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já teďka se dopustím něčeho, za co mi budou lidi hubovat, ale ta role mužů se snižuje. To je žena podstatná změna. Když to takto teda řeknu, protože ten muž přestal bejt, přestal být jediným živitelem, přestal být rozhodujícím činitelem, žena rozhoduje o počtu dětí a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítají se tato fakta nebo skutečnosti i do toho, o čem jsme hovořily v úvodu, do sňatků, do rozvodovosti, do počtu dětí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, určitě, protože o tom si rozhoduje, o počtu dětí víceméně dneska žena. Když tedy není úplně jednoduchá. Ale, takže si o tom rozhoduje ona sama. A samozřejmě, když má svoje zaměstnání a ví, že tedy může to dítě sama uživit, proč by se nechala teda to špatné nechala si líbit, když to není podstatné, když to není nutné. Ona se uživí i těmi dětmi s pomocí samozřejmě společnosti sama. Víte, to je ten paradox, který je, že bohaté společnosti se málo rozmnožují, já vždycky dávám příklad severní Itálie. Severní Itálie je bohatá a má ještě nižší porodnost, nežli máme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou regionální rozdíly, jak u nás, tak samozřejmě ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... v dalších zemích ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... ano, ale ta chudá Itálie, Sicílii ta má vysokou porodnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte o ženách a mužích, tak když se podíváme na trh práce, tak tam jsou nerovnosti zejména, co se týče platů, na to se už mnoho let poukazuje. Myslím si, že ta hrubá mzda je o 17 % u žen nižší nejenom v tom státní, ve státní sféře, respektive nejenom v soukromé, ale i ve státní a veřejné správě.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, je, ale zase neberme to jako diskriminaci. Teda je to rozlišování, ale ne, že by automaticky někdo té ženě chtěl dát méně. Je to dáno tím, že ta žena nepřijímá tolik vedlejších funkcí a třeba zahraničních cest, cest po republice, zvláštní směny, služby a jenom proto, protože chce tomu se věnovat také ještě své rodině. Já to považuju za správné. Ale to se potom projeví v tom platu a projeví se to i v té hranici vlastně té její kariéry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je socioložka Jiřina Šiklová. Ministr zdravotnictví Němeček uvažuje zřídit pozici ombudsmana pro pacienty. Řešil by například to, jestli zdravotní pojišťovna nebo nemocnice poskytly pacientovi všechno, na co měl nárok. Jak se vám tato myšlenka zamlouvá?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Víte, to zase snižuje potom význam těch zdravotníků. Je přes ně zase další kontrola. Já si myslím, že jsou profese, které by měly mít i vysokou prestiž, protože ve zdraví určitým způsobem také hraje důvěra vůči tomu člověku. A já už vidím, když bude ten ombudsman, kolik lidí takových těch někdy opravdu tradičních sudičů, kverulantů, si bude pořád stěžovat. Vždyť dneska si mohou taky stěžovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je, jestli potřebujeme tento mezičlánek, jestli třeba i to je jedna z variant by takovou instituci mohl nahradit třeba rozšíření pravomocí pro oblast zdravotnictví u stávající kanceláře ochránce lidských práv. I to by byla varianta?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že to je varianta. Že už i dneska, když se někdo cítí opravdu poškozen, takže se obrací na toho ombudsmana, nebo se obrací na vedení nemocnice, kliniky. Těch stížností je hodně. Nezapomeňte, že my jsme vůči svému zdraví samozřejmě citliví a jsme zvláštní situaci, kdy jsme závislí na těch lékařích, oni o nás nepřímo rozhodují. A když to nevychází, tak máme tendenci jim jaksi teda někoho za to obvinit a jim to vytknout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak náměstek ministra zdravotnictví pan Vymazal řekl, že akutní péče je u nás na velmi dobré úrovni, ale problém vidí v té péči následné, včetně paliativní, protože ta zůstává přece jenom jaksi docela na okraji toho systému veřejného zdravotnictví, většinou jsou to neziskové organizace. Jak vnímáte tuto problematiku.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Je to možné, že teda se to domnívá pan náměstek. Jedna nevýhoda je, že tady nebyly dříve žádné hospice. To je ta následná péče, dneska ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... jich je asi 17 a to myslím, že je teda velký tedy význam toho celého a navíc, že ta paliativní péče už není tou péčí, péče paliativní není nic jiného, nežli to, aby se teda to léčení, tedy tomu člověku zpříjemnilo, aby netrpěl, ale nečeká se, že se uzdraví. Nohu, když teda o ni přijdeme, tak nám také nenaroste. Ale tak samozřejmě ta paliativní péče nemá ten vítězný charakter. My ji tak neoceňujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je nesmírně důležitá, jaksi důstojný odchod ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... z tohoto světa.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Je to nesmírně důležité a proto bych podpořila spíš ty rodiny. Je nezaměstnanost v každém kapitalistickém systému je nezaměstnanost, bude ještě větší. Proč teda ty lidi, kteří se budou věnovat té péči o ty svoje blízké, tak to bych podpořila větší finanční částkou a kdybychom to přečetli a potom přepočetli na, na tedy kolik by to stálo, kdyby se o ty lidi staral stát v nějakém ústavu, zjistíme, že to je mnohem levnější a lidštější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná svědčí to i o tom, jak přistupujeme k tomuto tématu, které je velmi choulostivé, velmi citlivé?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, nemluvíme skoro o tom. Teďka je seriál, nebo se povídá o umírání. To je první taková vlaštovka, že se i do lidského života začleňuje smrt a toto období, kdy nevyléčitelně nemocen. Chtělo by to větší ocenění toho, jestliže rodina je schopna se o toho člověka postarat. Ocenění, podpora těch lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně. Možná to také hodně vázne na právě těch finančních prostředcích, na co narážíte.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Může to být finanční prostředky a taky bych řekla i určitým způsobem výchova. Víte, těch, já to nechci říkat o těch pohádkách, ale těch povídání o tom, jak třeba dožívali staří lidé v rodinách, nebo jak byli za nimi členové rodiny chodili, to se doma málo povídá a málo zdůrazňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoříte o tom, možná velmi indiskrétní otázka, třeba i v rámci rodiny, o takovýchto tématech?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já teda ano. Ano. Prostě proto, protože se touto tématikou zabývám, tak o tom mluvím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytěsnili jsme, paní doktorko, ty jisté rituály z našich životů?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, bohužel. A zapomněli jsme, že rituál tedy není jenom obřad, ale je to taky uspokojení nás, že jsme splnili všechno, co je možné. To totiž jako je začlenění rituál, když tedy ho splníme vůči třeba starému člověku umírajícímu, nemocnému, tak se domníváme, a plným právem, že jsme splnili vše, co jest možné. I proto je ten rituál tak strašně důležitý. Ale ta dnešní doba, ta prostě říká, to je staromódní. Rituál nový se nevytvoří. Proto si ho třeba vytvářejí mladí lidé v nějakých maličkostech, no, třeba tím, že se dneska tetují, nebo si dávají různý piercingy do tváře a tak dále. To je taky rituál, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jaký bude ten model společnosti pro příští desetiletí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se neobávám, že by teďka došlo, aspoň ne v našem území k válce a k nějakému změně, výrazné změně systému. Takže se může to, ta situace pouze o něco zlepšovat, když budeme se o to snažit. Bezesporu vedle poklesu dětí, počtu dětí tak tedy se bude zvyšovat věk prvního porodu, dneska už je to 28 let, zatímco dříve to bylo na začátku 90. let, asi 22 let a tak dále. Tak to se bude zvyšovat. Staří, nebo starší ženy budou rodit teda teprve svoje prvorozené děti. Za tu dobu, než tedy ty děti budou mít, tak budou ty ženy samozřejmě samostatné. A zase, bude to zvyšovat nebo snižovat jejich závislost na těch partnerech. To je taky perspektiva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, co do hodnot? Možná vidíte něco, k čemu se vrátíme eventuelně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že se vrátíme k mezilidským vztahům. Třeba nebudou tedy konstituovány a nebudou teda upevněny právně, ale že se k nim budeme vracet. Protože ostatní věci pro nás nebudou tak významné, jako je právě mezilidské a dobré mezilidské vztahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vidí doktorka Jiřina Šiklová, socioložka. Děkuji za rozhovor. Mějte se hezky.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já taky děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na spisovatele Pavla Kosatíka. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: Jiřina Šiklová , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.