Přepis: Jak to vidí Jiří Pruša – 27. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, naladili jste si pravidelný rozhovor o světě kolem nás. V příštích minutách se na něj podíváme trochu z výšky. Hostem je totiž Jiří Průša, pilot, cestovatel, filmař, který létal a přistál na 875 letištích v 58 zemích pěti světadílů. Doufám, že to ještě platí, pane Průšo, vítejte, dobrý den.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Dobrý den, dobrý den přeji. No, já doufám, že už to neplatí, že zase jsem nějaký ty letiště přidal teď při těch posledních cestách, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I o tom.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
I o tom promluvím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak a zaměříme se na budoucnost letecké dopravy i cestovního ruchu, nerušený poslech. Pane Průšo, vy jste se vrátil z další letecko-filmařské výpravy z Grónska, z Islandu. A jak už jste mi stihl říct, bylo to naprosto výjimečné.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, já musím říct, že mně ten, ta cesta prostě do, do Grónska, protože Islandu jsem trochu znal, ale to Grónsko mě úplně dostalo. Dneska je to asi v mé hlavě jako to nejvýš co se mi vlastně podařilo lítat. Prostě tam, když letíte, tak je to jako, kdybyste se i vrátil do nějaké prehistorie zeměkoule, kdy prostě letíte nad krásnými Fjordy, ledem, krami, horami a tak dále, kde není absolutně nikdo. Tam dvě sousední vesnice jsou od sebe 700 kilometrů vzdálené, a to je, to je prostě něco, co zřejmě někdy, nikde jinde možná kromě Antarktidy nenajde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy létáte od svých 15 let, létání milujete. Už několik let podnikáte takové ty filmařsko-letecké expedice do různých oblastí. Už jste svým způsobem obletěl svět?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, tak já myslím, že ano, protože obletěl jsem jeho Spojené státy, Austrálii, Nový Zéland, Aljašku, Rusko a tak dále. O Evropě samozřejmě ani nemluvím. Karibské ostrovy z něčeho jsme i udělali dokumenty pro Českou televizi, takže, takže ano můžu říct, že je to velká část světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba Karibik na expedici vás doprovázel Petr Nikolaj.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Ano, s tím ta spolupráce je úžasná, protože se zase do toho vnese profesionalitu z té jeho vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik vás, pane Průša, ovlivnily protipandemické restrikce, které nás provázejí už druhým rokem. Jak se to podepsalo vlastně na vašich cestovatelských aktivitách?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, tak úplně zásadní, já jsem na, vlastně na loňsko, na rok 20 jsem plánoval poprvé oblet světa. Ten jsem logicky teda musel zrušit, protože to bylo někdy na červen, červenec. To bylo, když vlastně ta pandemie byla v plné síle. Tak jsem si to přesunul na letošek a letošek jsem musel zrušit taky, protože, když si třeba vezmete, při tom obletu potřebujete přeletět Kanadu, která je dneska jedna z nejpřísnějších zemí na světě, kam nemůžete teda bez karantény v podstatě. Stejné problémy Spojené státy a tak dále, takže jsem to musel zrušit opět, takže tahle ta věc, kterou vlastně si přeju, já nevím, půl života, tak, tak jsem jí musel změnit. Jinak aspoň letos se mi podařilo, podařilo to Grónsko, ze kterého jsem se vrátil asi před dvěma týdny tak, takže já si nijak nestěžuju, ale rozhodně to, rozhodně ovlivnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde byla ta opatření nejpřísnější? Byla to Kanada, Spojené státy, jak to bylo mimochodem když jste přelétával Grónsko a Island?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Tak ty problémy, který já třeba vidím a to samozřejmě se netýká jenom mě, protože v podstatě podléhám těm stejným předpisům jako kdokoliv jiný. Tak je to, že se to, že se to mění. Já jsem odlétal z Prahy někdy 22. července v sobotu a ty předpisy byly nějaké. Pak jsem byl v neděli v Norsku a jelikož se to vždycky od pondělí nějakým způsobem upravuje, tak pak zase se to změnilo. Takže, když jsem věřil, že mi stačí očkování třeba i pro Grónsko i pro Island, tak jsem se dověděl pak, že nestačí, že musíte mít PCR test. A problém je samozřejmě, když jste v nějaké cizí zemi, tak jednak vy jeho uděláte. V Norsku dokonce za něj chtěli asi 8 000 Kč, což, což člověka jako trošku mrzí, takže já jsem to nakonec zvládnul tím, že jsem stačil ještě doletět teda do toho Islandu v pondělí na Island v pondělí. Tam to platilo až od úterý. Takže takovýhle věci, ale třeba pro Grónsko jsem musel ano vystát asi dvouhodinovou frontu v Reykjavíku, abych si teda udělal PCR test a doletěl tam. Přestože při tom odletu teda potřeba nebyl, tak při odletu z Prahy myslím. Takže pak to vyhlásili a je to tak, a to Grónsko osobně si myslím, že vůbec nej, nej, nejpřísnější a je to, oni mi to vysvětlili tím, že oni v podstatě nemají, nemají v každé té komunitě nemocnici. Takže pro ně je strašný problém, pokud se něco stane tak, nebo pokud prostě má někdo, dostane tu nemoc, tak, tak prostě jejich i to řešit, protože prostě ta, ta péče tam není tak jednoduchá. Musejí ho převážet kamsi jinam letadlem a tak dále se všema, se všema těma problémama. A jeden z jejich případu údajně byl člověk, který teda byl očkovaný. Takže proto oni zrušili i to, že by stačilo očkování, ale chtějí očkování PCR test.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mně se nedávno naskytl pohled na vesměs poloprázdné letiště, které si ani nepamatuji. Byť už teda v posledních měsících se ta obloha, respektive mapa letů více podstatně zaplnila. Dispečeři letového provozu mají teda podstatně více práce. Přesto v jakém stavu byla letecká doprava do té pandemie, jak si to pamatujete. Co bylo vlastně pro létání, pro ty civilní lety charakteristické do toho, řekněme, března 2020?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Já úplně přesně nevím jak z jakýho pohledu byste to viděla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče nevím přepravy cestujících nebo převládaly lety s velkými společnostmi, s nízkonákladovými společnostmi?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, tak rozhodně zásadním způsobem rostla, rostla, že jo rostla kapacita, protože každý věřil tomu, že ten růst je nekonečný. A takový ten trend já nevím posledních možná 10 let, ve kterým to pokračovalo, že se zavádějí nové, nové spoje mezi, mezi malými mezi menšími destinacemi. To znamená ta původní myšlenka, která třeba byla starší nějakých, před 20 lety se rozvíjel ten takzvanej /nesrozumitelné/, kdy prostě se všechno, všichni cestující sváželi teda do nějakého velkého centrálního letiště a odtamtud se zase rozváželi. Takže byla snaha a z toho třeba vyrostlo i letadlo Airbus 380. Kdy prostě se stavěla větší letadla a lidi se sváželi do, do jednotlivých velkých míst. A odtamtud se zase rozvážili. Tak rozhodně těch posledních, já nevím, 5, 10 let to jde jinou cestou a to je, že menší letadla a do menších, do menších destinací. To bych řekl, že je takový hodně, hodně silný silný trend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, že pandemie se drasticky podepsala jak na nákladní tak i civilní letecké dopravě mezi březny 2020 a 2021 bylo uzavřeno podle statistik 7000 leteckých tras v evropské letecké síti a zrušení letů postihly desítky milionů cestujících v Evropské unii. V podstatě zejména ten loňský rok smazal ten růst za těch posledních 20 let.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Smazal je asi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak podepsal se na ně.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
/nesrozumitelné/ prakticky leteckou dopravu, protože to šlo /nesrozumitelné/ na letiště samozřejmě ten dopad vlastně na celý cestovní ruch, což je asi ta oblast, o který mluvíme i při, při té /nesrozumitelné/ dopravy. Tak v Praze jenom pražské letiště někdy šlo v myslím v květnu, v červnu bylo někde na jednom procentu nebo ještě míň prostě celkové přepravy. Takže nemůžeme mluvit o smazání úspor, v podstatě o smazání celé letecké dopravě na určitou dobu. Ten zásah vlastně Evropy byl podstatně větší než, než třeba Spojených států nebo protože já to vidím jako ten, ten, ten hlavní důvod je, že jsou tady hranice. A každý ten stát si dělá nějaké svoje, svoje předpisy vzájemně, vždyť teprve teď se to nějakou poslední dobou snad snaží nebo daří trošku koordinovat. Ale předtím žádná koordinace v podstatě nebyla. Takže ty letecké společnosti a ty dosavadní cestující neměli vlastně ani možnost teda nějak něco dělat pro to, aby, aby mohli létat, což třeba ve Spojených státech bylo jednodušší. A taky dneska je to vidět v Evropě. Mluvíme možná dneska tak, že letecká doprava je někde na třetině, na třetině toho normálního z roku 2019, nějakých 30, 35 %. Ono ještě jedna věc, oni se ukazujou různý statistiky různý procenta a to je proto, že někde se měří třeba počet letů, tak jak možná jste to trošku říkala, ten počet spojení nebo počet letů. Druhá věc je počet cestujících, a to vytížení těch letadel je dneska samozřejmě podstatně menší. Takže pokud budeme mluvit o cestujících, tak je to možná někde na 25 %, pokud budeme mluví o počtu letů, tak jenom možná 40 %. Proto říkám asi třetina jo, něco, něco v tomto, v tomto smyslu. Ale prostě je to pořád samozřejmě dramaticky málo. Ve Spojených státech je to údajně někde už na 90 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje pilot a cestovatel Jiří Průša. Jak, pane Průšo, odhadujete dopad pandemie koronavirem na cestovní ruch? Je to samozřejmě velmi široký segment. Jsou to dopravci, jsou to poskytovatelé ubytovacích či stravovacích služeb a tak dále. Možná, když jsme vlastně ještě ani ve snu teda nás nenapadlo, co nás potká, tak řada turisticky atraktivních míst se snažila regulovat, omezovat počty návštěvníků, nebo to zvažovala.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, tak to co říkáte, určitě je pravda. Já vím, že tam je Barcelona, Paříž, Benátky a tak dále, tak to jsme určitě četli pravděpodobněji i Praha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Český Krumlov.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
I Český Krumlov samozřejmě taky ano. Tak, tak tu regulaci zvažovala dneska, dneska si myslím, že vlastně i všechna tato místa rád si teď říkáme a i další, tak vlastně o ty, o ty turisty bojují včetně Prahy. V Praze je dneska asi pokud, pokud mám poslední čísla tak /nesrozumitelné/ kolem 25 % teprve turistický ruch. Tak rozhodně to není ta chvíle na tu regulaci. Já osobně si myslím, že se, že se rozhodně změní ten, ten charakter cestování, že je pravděpodobné, že budou lidi cestovat trochu víc individuálně, protože prostě v tom autě se ničeho, že jo nějakých problémů nemusí bát. Já si prostě myslím, že to vstoupí jaksi do psychiky těch, do psychiky nás všech. To znamená, budu vědět, jestli stojím někde zbytečně v nějaký frontě, jestli se musím tlačit z mnoho dalších lidí, s lidma a prostě nějakým způsobem riskovat, takže to co tohle to je asi jedna věc. Já to co, to co, to co je vidět a třeba už i na příkladu já nevím dejme tomu Benátek nebo, nebo co jsem viděl nedávno v Krumlově nebo dokonce na Islandu. Já jsem na Islandu před 14 dny nebyl schopen najít ubytování a spal jsem ve spacáku, protože prostě je tam teplo. Takže tím, že přestože ten Island je komplikovanej, přestože tam chtějí nějaký PCR testy, očkování všechno, tak je tam naprosto plno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nic tam neodradí.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Zřejmě lidi nic neodradí, když se tedy, když se podíváte na statistiky cestování Čechů do, do Chorvatska, tak taky někde jsme na 95 % roku 2019. Takže jako je cítit, že ten přetlak nebo ten zájem možná i vyvolanej i tím, že zase teda nějakou dobu cestovat vlastně v takové svobodě nemohlo. Takže, takže rozhodně existuje. Já si myslím celkově, že se toho změní poměrně dost, že vlastně odpadly nebo postupně odpadnou, že jo méně, já bych řekl méně konkurenceschopné, ať už cestovní kanceláře, hotely a tak dále. Takže prostě ta situace se svým způsobem může vyčistit a může zlepšit a rozhodně se zprofesionalizuje taky, protože, že vždycky ten podnik má tu tendenci propustit ty lidi, který samozřejmě ne, ne, ne nejsou na tý na ty špičce a pokud se zase budou nabírat, tak nebude nabírat ty špatný, bude nabírat lidi teda s nějakým vzděláním předpoklady atd. Tak já úplně všechno negativně nevidím u toho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, ono u mnoha oblastí se říká, že pandemie jako kdyby urychlila některé změny, které byly už dávno na spadnutí.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Určitě, no tak já bych řekl, že tohle to je něco z toho, pak samozřejmě tlak vlastně na takovou, já nevím na zefektivnění, to znamená i víc já nevím na on-line rezervace a tak dále, že prostě vlastně ty technologické, ten technologický pokrok se pravděpodobně urychlí. Myslím si, že tam je i další zlepšení, že jo tou zvýšenou konkurencí, bojem o zákazníka a tak dále. Tak to vám vždycky vede k nějakým, k nějakýmu zlepšování služeb nebo prostě lepší, lepší nabídce, případně snížení cen. Tak já bych to neviděl všechno, všechno samozřejmě negativně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jste možná, pane Průšo, naznačil, tak byla tady debata o takzvaném over turismus, tedy vlastně jaksi přehlcení měst pláži a tak dále. Zabývala se tím třeba i na jaře známá mezinárodní turistická burza ITB v Berlíně. Tam debatovala o 3R. Nemyslela tím naše ruce, roušky, rozestupy, byť teda minimálně mytí rukou nebo hygiena samozřejmě ta zůstane, nehledě na pandemii. Ale je to z angličtiny ve volném překladu vlastně jaksi znovu promýšlet ty druhy cestování, způsob cestování, nějaká regenerace, restart pro lepší takový normálnější turismus. Byl to v podstatě apel i na zodpovědnost lidí, kteří cestují, na nalezení nějaké vyváženosti. Prostě zodpovědnost i udržitelnost, jak vidíte tyto plány, tento apel?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
No, tak já si myslím, že tady se vám asi prolíná i obavy o, já nevím, klimatické změny a životní prostředí a tak dále. To samozřejmě já nevím, já už jsem to vnímal, vnímal samozřejmě tohle, tohle dřív. A nějak jsem si sám říkal, že není vlastně možný tímhle tím způsobem pokračovat, tak jak, jak to bylo. Já nevím, možná to cítíte stejně nebo prostě pro mě to bylo úplně zřetelný, že to tímhle tím způsobem nejde. Takže já osobně si myslím, že se rozhodně nějakým způsobem to bude měnit a to znamená měnit v tom smyslu, že to bude, že, že cestování se musí stát jaksi přijatelnější pro, pro životní prostředí, ať už, ať už obecný, globální, anebo i i v jednotlivých já nevím městech nebo destinacích. Já nevím, já jsem bydlel ve středu Prahy, když jsem vylezl ze dveří ven, tak jsem si připadal jak v demonstraci ale kdykoliv, že jo. Prostě tam bylo tolik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Davy lidí.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
A všichni křičej a ječej a tak dále. Dole byly dva bary atd. Já jsem ani nemohl spát, takže toto, toto jaksi nestěžuji si na svojí situaci, ale tímhle tím způsobem začnou všichni reagovat. To znamená, ano bude se hledat cesta, jakým způsobem ty turisti můžou žít s těmi místními lidmi, aby se teda vzájemně nějak úplně jako neničili, protože jinak vám nastane nějakej, nějakej odpor a jakou cestou turistika nebo cestovní ruch může, může jaksi žít ve společně s nějakou ochranu životního prostředí. Takže tam si zas myslím, že jsem, já nevím, zmenší, třeba počet už nebude úplně, úplně normální pro každýho, aby letěl, aby se lítalo na víkend někam a tak dále. Možná, že budou, se zase sníží počet těch dovolených, že jo teď už prý normální já jen 3, 4 lety nebo za rok, tak třeba tohle se sníží nebo se bude cestovat do bližších destinací už. No, já úplně nejsem schopen jaksi samozřejmě říct, bude to tak, tak to asi, to asi bych si hrál na jasnovidce, kterým nejsem. Ale, ale jsem naprosto přesvědčen, že k těm změnám nějakým dojde, že to rozhodně se nevrátí tak, jak to bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to téma, pane Průšo, třeba při rozhovorech, mám teď na mysli ty klimatické změny, budoucnost, ať už cestování nebo i cestovního ruchu na vašich cestách, když si povídáte s místními lidmi. Vím, že tolik času tam nikdy nemáte, protože se přesouváte, ale přesto?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Tak takhle určitě, určitě já si myslím, že dneska už je vlastně tím žije nějak, nějak každej, protože je to, je to v médiích a tak dále. Já bych možná řekl i něco malinko jinýho, a to je, že vlastně já ty změny sám z toho letadla vidím, což je neuvěřitelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opravdu?

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Opravdu, to není, že bych si to vymýšlel teď tady, ale to co, kde to je absolutně zjevný, tak jsou ledovce, protože já, já nevím, když se podíváte na, na Alpy, tak samozřejmě tam se dostanou poměrně často a za posledních 10 let, kdy mám i fotografie a tak dále, tak vidíte třeba, že ledovce končí mnohem výš než skončily dříve. To vidíte z toho, z toho vzduchu. To stejný lítal jsem kolem Novýho Zélandu, já jsem tam byl někdy před 15 lety tam, že je, že je ledovec Františka Josefa do konce teda našeho a bývalého vládce, že jo a ten, ten končí někde o 5 km vejš než před těma 12 do 15 lety. Já jsem tam byl v roce 2007 a teď před dvěma roky. Neuvěřitelný, to jsou věci, který, který prostě vidíte. Tak to není jenom otázka toho jestli, že jo lidi třeba o tom nějak víc mluví, ale tohle s sebou přináší řadu problémů. Tam byla někde restaurace na konci toho, na konci toho ledovce. Dneska ta restaurace musela zavřít, protože tam ledovec končí někde úplně jinde a ty lidi prostě jezdí jinam. Prostě je to, jsou to takovýhle jakoby zajímavý věci. Teď jsem byl v Grónsku a zrovna úplnou náhodou, že jo někdy myslím 25. července byl nejteplejší den vůbec v historii Grónska. Nějakých 8 miliard nebo nějaký takovýhle příšerný číslo tun vody vyteklo do moře za ten, za ten jeden den. Grónsko země, ve který je tolik ledu, že kdyby všechny roztál, tak moře stoupne ne o nějaký centimetry, o 6 nebo 7 metrů, veškerý moře na světě. To je a já jsem prostě přes tu, přes tu ledovou čepici, jak oni tomu říkají /nesrozumitelné/, tak jsem vlastně několikrát tam přiletěl, letěl. Tam letíte 4, můžete letět 4 hodiny a pořád je pod váma jenom led. A to je právě tady tohle to a teď, když teda vidíte, že tohle to se jako zmenšuje a rozpouští. No, tak ten problém vidíte přímo nejenom z toho jestli, jestli třeba lidi ho nějak komentují, prostě ho vidíte, že je, takže já musím říct, že já sám, jako bych byl tím nabitej jako těma, já nevím, obava, jak tohle to bude dál a já osobně si myslím, že ta lidská společnost má jako hodně, hodně problémů vlastně tyhle ty věci řešit, protože máte proti tomu ten ekonomický růst, že jo a snahu neustálého růstu, a to bez energie a tak dále se dá těžko zvládnout. Takže to řešení není jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mantra růstu, ekonomika versus ekologie. To by bylo velice zajímavé, pane Průšo, porovnat fotografie z dřívějška z těch různých přeletů a jak ta krajina třeba ty ledovce nebo i jiné části zeměkoule vypadají v horizontu několika let nebo s odstupem několika let.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Určitě a já se jako soustředím, právě to je něco, na co jsem jako hodně, hodně hrdý, a to je, že vlastně já během všech těch letů, není to jenom, že já letím a koukám, ale mám tam kamery pod, pod letadlem. Takže já třeba to, to Grónsko mám, dneska já pochybuju, že to někdo má takhle udělaný. Prostě naprosto všechno je zaznamenaný na sférické kameře. To znamená, můžete se dívat jakýmsi chcete směrem kamkoliv. A celý ten led není, nejsou to jenom záběry, že bych, že bych je, že bych fotil nebo filmoval v nějaký chvíli, ale je to tam permanentní. Takže, takže možná, že se tohle to stane nebo může stát takovým základem toho, toho srovnávání no. Tohle zatím nikdo nedělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když hovoříme o Grónsku, tak vzpomněla jsem si, že před pár dny hydrometeorolog Jan Daňhelka tady v Jak to vidí hovořil mimo jiné o tom, jak před několika dny se potýkali s takovou, no spíše anomálii, co se týče klimatu. Místo sněžení pršelo, tak i to třeba byť to může být nějaký.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Vím, no ano to je možná to co jsem říkal, že tam, že jsem tam byl v těch nejteplejších dnech. To bylo, to bylo právě teď kolem toho 25. července. A je pravděpodobný, že /souzvuk zvuků/ výškách je to, je to to sněžení se změnilo na pršení a zároveň to co jsem já tam viděl mnohem větší počet, oni tam mají, takzvaní říkají tomu modrá, modrá jezera. A to je v podstatě roztátý ledovec, který, který vám vytváří jezírka, že jo někde v těch dvou tisících metrech a tam, dřív jich tam byl velmi málo. Teď je jich tam velmi hodně, docela jednoduše řečeno. Takže já jsem měl možnost vidět spoustu modrých jezírek, protože letos bylo takhle teplo, protože celkově prostě tohle naroste. Takže to je taková další, já jsem mluvil o těch zkrácených ledovcích, ale počet třeba modrých jezer je taky asi, asi takovýhle docela jednoduchý kritérium, že v Grónsku je stále tepleji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidím, že jste plných zážitků.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Určitě to muselo být úžasné, jak Grónsko tak Island. Pane Průša, často se debatuje nejen v médiích, mezi lidmi, prostě jednoduše o tom, jestli nás a v čem pandemie změnila, nebo co by bylo dobré. Vlastně často zaznívá, že se chceme vrátit do období před pandemií, natož někdo namítne, že vlastně před pandemií také nebylo všechno ideální, že bychom měli spíše usilovat o nějaké nové vize, priority. Jak vy to vnímáte vůbec, jednak i taky tyto debaty a třeba ten další svět.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Já si teda osobně myslím, že /souzvuk zvuků/ osobní názory, takže, že, že není možný se vrátit už tak, jak to bylo, ale to bych řekl, že je docela jakoby pozitivní, protože, protože všichni jsme se naučili nějak trošku jakoby přemýšlet jinak. Ať už, ať už tím, že budeme myslet víc se na hygienu, že budou víc myslet na to, jestli možná bych do nějaký země měl jet nebo letět, protože tam ta situace nemusí jako vypadat dobře. Já třeba vůbec nevím a toto jakoby není úplně jasný, jak se bude řešit situaci třeba s Afrikou nebo dalšími chudšími zeměmi, který prostě nemají na to, ať už organizačně nebo finančně nebo prostě na to, aby tam třeba všechny proočkovali. To znamená, tam, tam ty centra toho covidu nebo prostě ty zůstanou, že jo anebo zůstanou dlouho nebo rozhodně se to nevyřeší tak rychle jako, jako třeba já nevím v Evropě nebo ve Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To jsou rozdíly v té proočkovanosti.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Přesně /souzvuk zvuků/, ano a teď máte otázku /souzvuk zvuků/ právě toho cestování, že jo. Teď ano může se teda rozvíjet cestování do Afriky, pokud se tam nebude cestovat, zase nebudou mít třeba peníze. Bude to ještě horší, nevím, těch věcí, takže budeme muset nějak všichni nebo Jižní Amerika, že jo Brazílie to všichni čteme jak, jak je to tam špatný a tak dále. Takže můj názor je, že vlastně všichni začneme trošičku nebo budeme trošku jinak přemýšlet, rozhodně budeme víc myslet na to. Ano, kam jedu, jak to tam bude a tohle bude mít vlastně i dopad na ty, na ty služby. Protože ten, ten hotel a dneska už se objevuje, kdy vám cestovní kanceláře slibují, že bude všechno hygienický, že bude všechno správný a tak dále. Prostě ten záběr nebo toho co člověk si přeje nebo, nebo hledá, tak, tak bude určitě jinej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí pilot, filmař a cestovatel Jiří Průša. Děkuji za vaše zkušenosti, za váš čas a přeji šťastné lety a šťastná přistání.

Jiří PRŮŠA, pilot a cestovatel
Jo díky moc a děkuju za pozvání, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.