Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 5. listopadu 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, čas vyhrazený aktuální publicistice věnujeme dnes povolební analýze prezidentské volby ve Spojených státech. Pozvání přijal Jiří Pondělíček, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ráda vás vidím, dobrý den.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Dobrý den, děkuju pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se také například na umění prohrávat, důležitost Pensylvánie či štěpící linie V americké společnosti, nerušený poslech. Amerika stále sčítá hlasy, ještě nezná vítěze prezidentských voleb, zatím mírně vede demokratický kandidát Joe Biden. Jeho náskok na Donalda Trumpa se zvyšuje, ale aktuálně se jeví, že přece jenom ten náskok bude menší, než se čekalo, pane Pondělíčku, že by se průzkumy, které Bidena přece jenom favorizovaly, nemýlily?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Ano, ony se spletly v mnoha státech a přesto vlastně ten celkový model se nemýlil, možná právě proto je vidět, že mu ty modely dávaly třeba devadesátiprocentní šanci právě proto, že když se podíváme, kde všude se průzkumy mýlily v Trumpův neprospěch, kde ho podceňovali. Texas, Florida, určitě už to vypadá, že Michigan, Wisconsin, kde měl Biden vyhrát o 8 % plus minus, tam je samozřejmě statistická chyba ±3 %, ale ta statistická chyba by pořád znamenala, že Biden vyhraje o 5 % a ve Wisconsinu to vypadá, že to bude půl procenta, v Michiganu 2 %, tak když se podívám Ohio, tam ty chyby byly také výrazné, čili ta jeho vysoká šance v těch statistických modelech byla daná právě tím, že on si mohl dovolit jaksi nebo mohl, mohlo, mohlo se klidně stát, že se ty průzkumy hodně pletou a on se stejně stane prezidentem, měl hodně těch polštářů, hodně těch států, které nemusel získat, ale mohl získat, naopak prezident a je to vidět teďka pokud nezíská Arizonu, kterou třeba Fox News už ohlásil, že tedy vyhrál Joe Biden, ale New York Times a další servery ještě váhají, tak pokud by prezident nezískal Arizonu, tak už by ta jeho cesta do Bílého domu byla, byla vlastně vyloučena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud se nepletu, já se aktuálně dívám na web New York Times, tak je tam 6 šedých políček, to znamená, že ještě se sčítá třeba v Arizoně, 86 % hlasů je aktuálně sečteno v této chvíli v době našeho vysílání, každopádně i z toho co jste řekl, pane, pane Pondělíčku vyplývá, že ten souboje je velmi těsný, velmi vyrovnaný, není tam žádný velký rozdíl 10, 20 %, odráží to tu rozpolcenost Ameriky?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Určitě, ono ani se nečekalo 10, 20 %, ono se čekalo, pokud by Joe Biden vyhrál o nějakých 6, 7 %, což ty průzkumy, ty průměry byly třeba 7,5 celonárodní, tak by pravděpodobně ta, ten sbor volitelů potom má tu tendenci vlastně zvýrazňovat to vítězství, takže on by, pokud by vyhrál třeba o 7 % a získal by ve Floridu, získal Georgii, získal by Severní Karolínu, tak mohl mít třeba nějakých 360, 370 volitelských hlasů a to už by bylo poměrně výrazné vítězství, asi nikdo nečekal, nebo to by bylo opravdu extrémní překvapení, kdyby, kdyby Joe Biden vyhrál dvouprocentním rozdílem v tom celonárodním, celonárodním hlasování, to rozdělení je určitě vidět a je zajímavé to sledovat i z toho ohledu, že se oběma kandidátům zřejmě podařilo dostat k urnám mnoho nových voličů, když se podíváme na volební účast, tak ta už teďka vypadá, že bude atakovat k hranici 145 000 000 možná i více, a to je výrazně více než, než třeba v těch minulých volbách, Donald Trump už teď má, tuším víc hlasů celkově, než získal Barack Obama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
2008 ano.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
V roce 2008, čili je tam vidět ohromná politická mobilizace a i když to vypadá, že to demokraté budou mít o nějaká možná 4, 5, maximálně 6 % celonárodně, že budou mít více, tak, tak to rozdělení není nějak dramaticky, jak vy jste říkala 10, 11 % navíc pro jednu stranu, ale ta společnost je opravdu rozdělená hodně, hodně napůl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče možných paralel mezi těmi letošními volbami a těmi před čtyřmi lety, kdy proti sobě stály Donald Trump a Hillary Clintonová. Vidíte tam teda něco společného podobného?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Tak Donaldu Trumpovi se opět podařilo ty průzkumy překonat, já bych řekl, že v některých těch státech vlastně daleko více nebo uvidíme, jak na tom bude Pensylvánie, ale já jsem si dával dohromady mapku, protože samozřejmě ono bylo celkem jasné, že Joe Biden s nejvyšší pravděpodobností vyhraje na celkový počet hlasů, to bylo jasné už před volbami, ale ten systém je poměrně komplikovaný, já jsem si dal dohromady mapku, pokud by se Donaldu Trumpovi podařilo vyhrát všechny státy, kde je to v rámci statistické chyby, což byly právě státy Arizona, Texas, Florida, Severní Karolína, Georgie i Ohio Iowa, kde třeba Ohio nakonec vyhrál celkem jasně, ale tady ty všechny státy měly naprosto realistickou šanci vyhrát a plus, kdyby se v Pensylvánii opakovala plus minus ta chyba v roce 2016, ono by potřebovala být asi jenom o dvě desetinky procenta větší a už vlastně tam najednou vyskočilo, že by mohl získat tímto způsobem 280 voličských hlasů, čili to byl ten jeho, to byla ta jeho možná cesta do toho prezidentského, prezidentského úřadu a ta paralela je jasná stejně jako v tom roce 2016, pokud by se Donald Trump stal prezidentem, tak by to bylo opět s tím, že by prohrál celkový počet hlasů, ale vyhrál by ve sboru volitelů, byl by prvním prezidentem, kterému se podařilo 2× takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bychom se mohli zastavit u Pensylvánie, odkud vlastně Joe Biden pochází, není to totiž pouze v uvozovkách jeden z federálních států Spojených států, už jednou /nesrozumitelné/, promiňte Pensylvánie významně promluvila do těch amerických prezidentských voleb, snad připomeneme, že ve Filadelfii byla v roce 1776 podepsána americká deklarace nezávislosti, říká se, že je tam jakási, v uvozovkách rovnice modrá města, červený venkov, ale i to se mění.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak volí Pensylvánie?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Ono, ono se to mění, ale ne úplně přímo v těch městech nebo na venkově, a to je a a propos ten trend je všude nejenom v Pensylvánii, když se podíváte tak ty venkovské obvody, tak ty jsou opravdu temně rudé, když bychom si tu mapu odstínovali podle toho procentním rozdílu, řekl bych, že možná někde to bylo letos výraznější, než, než v minulých letech, jsou obvody například v Nevadě, kde se ještě pořád počítá, tak jsou obvody, kde má Trump 88 % hlasů, čili to je ohromný náskok, ale co se mění, a to co vlastně jsou ty obory, kam se snažili demokraté napřít svoji pozornost, tak to jsou ty, to jsou ta předměstí, zvláště tedy ta bohatší, ono předměstí v Americe mohou být chudší i bohatší, tak zvláště na ta bohatší předměstí, tak tam to vypadá a koneckonců to vypadalo podobně i v roce 2018 těch sněmovních volbách, že ta se od republikánů mírně odvrací a naopak oni si to vynahrazují v těch, v těch méně zalidněných oblastech, kde jsou menší městečka a vesnice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnes ve vysílání hovořím s amerikanistou Jiřím Pondělíček z Institutu mezinárodních studií. V momentě, kdy podle veškerých relevantních zdrojů o vítězi letošní prezidentské volby stále nebylo ani v této chvíli není jasno, když sčítání hlasů je v plném proudu, se včera vlastně přesně před 24 hodinami Donald Trump označil za vítěze a zas vyzval k zastavení sčítání, pane Pondělíčku, co tím vlastně Donald Trump sleduje touto rétorikou, sice překvapení to není, protože on to avizoval už dříve.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Ono částečně to bude, částečně to bude nějakým způsobem snaha vybudit ty svoje příznivce nebo byla snaha vybudit ty příznivce před volbami, tady tím ukradnou vám /nesrozumitelné/, musíte přijít hlasovat a tak dále, co se týče po volbách já se domnívám, že Donald Trump opravdu se pokusí a teď neříkám nutně zpochybnit a ukrást volby, ale určitě se pokusí vzhledem k tomu, že ty výsledky, například ve Wisconsinu je to v rámci 1 %, zatím v Nevadě je to v rámci 1 %, bude to těsné, nejspíš i v Pensylvánii, takže minimálně požádá o přepočítávání těch hlasů a bude se případně snažit některé ty, některé ty korespondenční nebo ty, které on tvrdí, že jsou zmanipulované, byť pro to není sebemenší důkaz, takže se je bude pokusit, že se je pokusí vyřadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně kampaň Donalda Trumpa už podala žaloby na průběh voleb v několika státech, co to může přinést, i pokud k tomu tedy dojde nebo možná už stačí zůstat u této rétoriky podle vás, jak se to promítne vlastně v tu důvěru Američanů, v legitimitu voleb jako takovou.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Podle mě je tady to nebezpečná hra s ohněm a je v tomhle vidět v Americe postup, který není úplně podle mě nebo vývoj, který není úplně dobrý, když se podíváme v roce 1960 volby Kennedy x Nixon, ty volby byly velmi těsné, byly velmi vypjaté a z toho co víme dnes, tak opravdu na mnoha místech se podvádělo, což tehdy nebylo úplně nic tedy jaksi neběžného, ať už se podíváme na americký jih, kde tedy samozřejmě nemohli volit Afroameričané, i ti co třeba měli registraci, byli často zastrašování, ale i v jiných městech fungovaly ty /nesrozumitelné/ machine, které nějakým způsobem těmi hlasy ne přímo, že by nutně přepisovali hlasy, ale, ale jaksi podporovali určité skupiny, třeba odbory, aby volily určitým způsobem a tak dále a Nixon přesto tehdy odmítl nejenom ty volby zpochybnit, ale dokonce i odmítl zažádat o přepočítávání, přestože to bylo poměrně těsné v několika státech s tím, že právě nechce podrýt důvěru ten systém. V roce 2000 jsme měli velmi těsné volby, Al Gore nakonec ten výsledek uznal, ale už si od toho přepočítávání zažádal, byť já mu to samozřejmě nechci vyčítat, ale ta šance, že to přepočítávání změní stovky hlasů, je poměrně malá, v roce 2016 požádali demokraté o přepočítávání Michigenu a po přepočítání celého státu ten rozdíl byl 130 hlasů. Byly pro Donalda Trumpa navíc ještě ke všemu ale tehdy demokraté by potřebovali ještě 22 000 hlasů navíc, což už je téměř nemožné, i v roce 2000 to pořád bylo přes 500 hlasů, které by se musely změnit, což už by teoreticky se stát mohlo, ale pořád v rámci celého státu ta šance není, není tak velká, že těch chybových hlasů se prostě objeví tolik a důvěru v ten systém to nabourává, rok 2000 ty volby jsou pořád vlastně takovým neuralogickým bodem, i díky tomu, že musel rozhodovat nakonec Nejvyšší soud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A musí rozhodovat až Nejvyšší soud?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
To uvidíme, kam ty spory dospějí, tehdy rozhodoval Nejvyšší soud proto, že vlastně se blížila ta hranice, oni tomu říkají ten si save harber deadline, kdy musí vlastně státy deklarovat kongresu, koho vysílají do sboru volitelů, protože to je, právě sbor volitelů nakonec v prosinci zvolí prezidenta a Nejvyšší soud argumentoval, že prostě tento přepočítávání se už nemůže stihnout tak, aby Florida dokázala tedy potom včas vyslat ty volitele do sboru volitelů, a proto to bylo zastaveno, záleží na tom, jak by ty spory vypadaly nyní, jak dlouho by to trvalo, co přesně by prezident a jeho tým napadali a já pokud tak v Michiganu tvrdí, že podali žalobu, protože jim nebyl umožněn přístup do některých těch místností, kde se údajně ty hlasy zpracovávaly, to musí rozhodnout soud, jestli to je oprávněné nebo ne, to my odsud těžko posoudíme, jestli, jestli je pravda, nebo ne, ale pak by záleželo na tom, jak rychle rozhodne ten soud, kdy přijde odvolání, jak rychle rozhodne po odvolací soud, kdyby se to dostalo k Nejvyššímu soudu a jestli by potom tady byl vlastně dostatek času ty hlasy ještě nějakým způsobem zpracovat tak, aby, aby Michigan mohl včas vyslat ty ty volitele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Něco takového by se muselo udít jenom nebo pouze v prosinci, aby se stihlo vlastně i včetně té inaugurace, která by měla proběhnout 20. ledna 2021 nebo je tam nějaký termín z hlediska zákonů?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
To je ten save harbor, kdy prostě ty státy musí říct, koho do toho sboru volitelů vysílají, ono totiž ten systém je v podstatě hybridní, státy si rozhodují o tom, jak organizují ty volby na svém území, ale federální vláda jim říká, do kdy od nich chce slyšet výsledky, takže tam už vlastně potom prostor to nějak protahovat není, protože ten stát jako deklaruje výsledek, ale federální vláda říká, já ten výsledek chci do téhle doby vědět nebo nepotřebují výsledek ve smyslu lidového hlasování, to je další zdroj nervozity, mluví se o tom, že v některých těch státech, které jsou, kde jsou ty zákonodárné sbory republikánské, ale případně tam vyhraje Joe Biden, což by mohl být případ třeba George, pokud, pokud tedy tam nakonec to těsně, teď to zatím vypadá, že to bude hodně vyrovnané, takže by ty státy prostě řekly, no pořád se přepočítává, nestíhá se to, a protože ústava netvrdí, že to nutně musí být hlas lidu, kdo rozhodne, kdo bude ve sboru volitelů, tak by zákonodárný sbor státu Giorgia řekl, jelikož se prostě nestíhá přepočítávat a ty výsledky nejsou důvěryhodné, tak tady je seznam volitelů, které my vysíláme do sboru volitelů, aby volili, tohle je, tohle jsou lidé, kteří, kterým věříme, že budou reprezentovat dobře, tedy vůli, vůli našich občanů a vlastně by tak to lidové hlasování úplně, úplně obešli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak bývalí prezidentští kandidáti ve Spojených státech vůbec uměli nebo umějí prohrávat?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Já se domnívám, že historicky to bylo velice dobré, že opravdu Amerika se pyšnila tím, že tím, že to předání moci nejenom tedy to uznání porážky, ale i to předání moci probíhalo, probíhalo velice, velice klidně, a to i třeba v tom roce 2016, když si vezmeme ten projev Baracka Obamy v době, kdy uvítal Donalda Trumpa, tehdy již zvoleného, ale ještě tedy před inaugurací prezidenta, tak ten jeho proslov, kde říká, že tedy teď všichni si musíme přát, aby Donald Trump uspěl, protože když uspěje Donald Trump, uspěje i celá Amerika, tak minimálně, minimálně ta rétorika prostě byla většinou taková, že všichni zdůrazňovali ten celonárodní zájem, nikoliv ten stranický a a to, že tedy ten nově zvolený prezident, i když se jim třeba nemusí líbit jeho politika, takže teď je tedy tím, za koho je třeba se modlit, komu je třeba přát štěstí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme na reakce Joea Bidena bezprostředně po ukončení voleb, respektive tedy hlasování, jak on se vám jeví, co se týče jeho proslovu, jeho rétoriky, možná připomenu, že jeho tým si rozhodně věří, spustil například web s plánem na obnovu ekonomiky, byl /nesrozumitelné/ jedno vlastně z hlavních hesel jeho kampaně, které bychom volně mohli přeložit jako vybudujme to znovu lépe, věří si každopádně?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Tak ono asi pokud by se člověk nevěřil, tak by těžko mohl kandidovat na amerického prezidenta, to asi není úplně funkce a už vlastně ta kampaň asi není úplně pro lidi, kteří jsou stydliví nebo nejistí nebo nějakým způsobem o sobě, o sobě příliš pochybují, ale já si myslím, že to jeho vystoupení po volbách bylo poměrně uměřené, on řekl, že je potřeba vyčkat, že si tedy věří, že to nakonec dopadne tehdy ještě vlastně, když vystoupil, tak ve Wisconsinu, Michiganu i v Pensylvánii pořád tady svítila červená, ale těch hlasů nebylo sečteno ještě tolik, on řekl, že si věří vzhledem k těm korespondenčním hlasům, tak věří, že tedy nakonec v těchto státech zvítězí, ale že je opravdu potřeba vyčkat, než se bude, než se bude kdokoliv vyhlašovat jako vítěz, co se týče té jeho politiky, tak samozřejmě oni ty, oni musí nějakým způsobem reagovat na to, že Amerika momentálně je v krizové situaci, nejde jenom o tedy jaksi ta úmrtí způsobená koronavirem, ale i ekonomickou krizi, která samozřejmě se na to navázala a také ohromné deficity, které díky tomu nebo nejenom díky tomu Spojené státy budou muset řešit. Ono už vlastně v roce 2019 ten deficit byl skoro 4,6 % HDP, a to byl vlastně deficit ještě předkrizový, nyní se odhaduje, že by Amerika v roce 2020 v tom fiskálním roce mohla mít deficit přes 3 biliony dolarů, a to by bylo asi 16 % HDP a bylo by to nejvíce od roku 1945, od konce druhé světové války, takže, ať už bude prezidentem kdokoliv, teď to momentálně vypadá, že to bude spíš Joe Biden, ale pořád ještě to může být i Donald Trump, ať už bude prezidentem kdokoliv, tak prostě bude potřeba tady ty zásadní problémy Ameriky řešit a myslím si, že Joe Biden se snaží prostě Američany uklidnit, že to nějakým způsobem zvládne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kudy vedou ony štěpící linie společnosti?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
U těch štěpících linii v Americe je několik, určitě je tam generační, uvidíme tedy, jaká budou ty, ta závěrečná čísla, ale když se mluvilo o těch nových voličích, které se oběma kandidátům podařilo přilákat k volbám, tak to vypadá, že demokratům se podařilo hodně mobilizovat mladé, což nemusí být úplně nutně Joe Bidenem, ale spíš tedy jaksi tím levicovějším křídlem demokratické strany Bernie Sandersem, Alexandrou /nesrozumitelné/, kteří tedy jaksi určitě v primárkách Bernie Sanders v primárkách koneckonců kandidoval proti Joe Bidena, kteří si přál jiného kandidáta, ale nakonec se tedy sjednotili za tím demokratickým kandidátem, takže vypadá to, že tedy jaksi mladí volili hodně a volili hodně demokraticky, oproti třeba generaci svých rodičů, další dělící linie už jsme tady zmiňovali, venkov, velká města, ale i třeba města, předměstí, když tam se to, ono se to přelévá ty, ty voličské koalice, které vlastně stojí za těmi dvěma velkými stranami, tak se proměňují v čase, takže to není úplně stabilní, ale ta dělící linie třeba města a venkov, minimálně centra měst a ty menší osady, tak ta dělící linie vypadá, že naopak se ještě, ještě zpevňuje, ty výsledky jsou čím dál tím více rozdělené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slyšela jsem názor, že část Američanů, jako kdyby žila v minulosti, zatímco co ta druhá už vlastně se vidí v budoucnosti nebo mentálně už je tam.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Ono se o tom mluvilo hodně už vlastně na přelomu devadesátých let a tedy nultých let 21. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže se nic nového.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Dá se říct, nic nového, ono se už tehdy se objevil termín /nesrozumitelné/ America, čili metropolitní a retro Amerika, čili to je vlastně to, přesně o čem mluvíte, ono to není nutně v minulosti, že by nechtěli používat technologie, naopak třeba je pravda, že internetové připojení je často důležitější právě pro ty odříznuté komunity, ale nebo ne, odříznuté, ale pro ty méně dostupné komunity a je třeba si uvědomit, že veřejná doprava není v Americe zdaleka tak dostupná jako u nás, takže opravdu, když žijete někde, někde v rurální oblasti Kansasu, tak pokud nemáte vlastní auto, tak ta situace pro vás třeba najít si práci, kam byste mohli se dostat, dojíždět, je, je extrémně složitá, takže ta infrastruktura je, je, je opravdu velmi špatná tam v tomhle tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Americké volby pro naši stanici komentuje Jiří Pondělíček, amerikanista z Univerzity Karlovy, jak na volbu amerického prezidenta pohlížejí a možná, co si od toho také slibují v Evropě, v Rusku, v Číně?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Ona ta situace v Evropě si myslím, že se rozhodně dá mluvit, pokud budeme mluvit o Evropské unii jako celku, tak ta si přeje zvolení Joe Bidena, už jenom proto, aby se uklidnily ty vyhrocené obchodní vztahy, kdy Donald Trump vlastně třeba vyhrožoval cly na německá auta a tak dále, co se týče Ruska, tam se mluví o tom, že oni podporovali nebo snažili se vlastně i ty dezinformační kampaně podporovat Donalda Trumpa, což si nemyslím, že nutně musí být tím, že si přáli politiku Donalda Trumpa, ale spíš prostě oni, oni to vnímají tak, že jakýkoliv rozpor, jakékoliv, jakákoliv nejednota v americké společnosti je pro ně dobrá, takže já bych řekl, že i pokud vyhraje Joe Biden, tak vzhledem k tomu, jak ten výsledek bude těsný a jak mají možná chaos nás čeká po volbách, tak to pro ně bude dobré. U Číny tam se spekulovalo ty konzervativní listy v Americe psaly, že Čína si přeje Joe Bidena. Já si myslím, že to je trošku složitější, že na jednu stranu oni si od něj třeba slibují uklidnění těch obchodních vztahů, ne tak vyhrocené obchodní války, cla a tak dále, ale nedomnívám se, že by tam bylo nějaké vyloženě významné přehodnocení americké politiky a naopak co třeba Čína může vnímat negativně je to, že Joe Biden by mohl, byť zatím tam není žádný definitivní slib, ale mohl by obnovit jaksi americkou účast na tom transpacifické partnerství, což je vlastně obchodní dohoda, která by zahrnovala mnoho těch států, které momentálně v oblasti spoje obava z čínské expanze, ať už je to Japonsko, Vietnam, Filipíny a tak dále a že by mohli tedy jaksi vlastně vytvořit nějakou jednotnější ekonomickou hráz té čínské expanze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo by si naopak přál Donalda Trumpa, aby setrval v Oválné pracovně?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Mluvilo se o tom, že Rusko si přeje Donalda Trumpa nebo jeho setrvání, ale říkám, tam spíš bych to viděl, jako že Rusko si prostě přeje nebo pro Rusko bude dobré, když bude v Americe co největší chaos, určitě Poláci měli s prezidentem Trumpem velice dobrý, dobré vztahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Maďarsko také?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Maďarsko také, ale já bych u Poláků rád vyzdvihl to, že tam to nebylo jenom s Donaldem Trumpem, oni samozřejmě si byli ideově bližší než s Barakem Obamou, ale Polsko cílevědomě buduje ty transatlantické vztahy, je dobrým spojencem Spojených států, ať už je v Bílém domě demokrat nebo republikán, vlastně i s Barakem Obamou, byť tehdy vlastně ten projekt protiraketové obrany, o který Poláci hodně stáli, byl odpískán, tak oni vlastně vyjednáváním a nějakým tlakem si dokázali, dokázali vymoci to, že ty vojenské základny nebo, že nějaké, nějaká část zmenšeného protiraketové štítu u nich nakonec stejně vyrostla, ve druhé, ve druhém funkčním období Baracka Obamy, tak už vlastně začala ta opětovná, ten opětovný nárůst americké přítomnosti v Evropě, která se právě projevovala hodně v Polsku, čili tam to není jenom otázka jednoho prezidenta, ale tam je to dlouhodobá tedy zahraničně politická strategie Varšavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A myslíte si, že by pokud by se novým prezidentem stal Joe Biden, že by došlo k zásadnímu přehodnocení americké politiky, zahraniční politiky?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Joe Biden slibuje, že by došlo k uklidnění vztahů se spojenci, že by tedy jaksi nevyvolával obchodní spory, neútočil by na, na na země, které tedy jaksi jsou s Amerikou spřízněné tím demokratickým uspořádáním a nějakými společnými zájmy, ale třeba právě ve vztahu k Polsku, tak nečekám nějakou výraznou změnu, protože říkám tam ty bezpečnostní zájmy jsou z obou stran dlouhodobé, ta politika si myslím je předvídatelná už, už mnoho let, kde by mohlo dojít k nějakým změnám, krom tedy Evropy, která to vyhlíží asi spíše s nějakou nadějí, tak je Blízký východ, ale tam uvidíme, do jaké míry, do jaké míry bude Joe Biden stejně proizraelský, jako byl, jako byl Donald Trump, on mluví o větší zdrženlivosti, ale zároveň je třeba si uvědomit, že historicky Amerika je, ať už jí vládli demokraté nebo republikáni, byla dobrým spojencem Izraele, takže taky asi nečekám, že by se ta politika otočila o 180 stupňů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy, já vám děkuji za vaše postřehy, za váš čas a přeji hezký den.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií, FSV UK
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší Zita Senková, mým zítřejším hostem bude bezpečnostní poradce Andor Šándor, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.