Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 21. ledna 2021

21. leden 2021

Hostem byl amerikanista Jiří Pondělíček

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešním hostem je amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spojené státy začaly psát novou kapitolu, rozebereme to společně s inauguračním projevem nového 46. amerického prezidenta Joea Bidena, ale i symboliku včerejšího ceremoniálu, složení nové administrativy i budoucnost Ameriky, nerušený poslech. Demokracie zvítězila, to řekl ve svém inauguračním projevu nový v pořadí 46. americký prezident Joe Biden, který včera složil slib věrnosti. Tím projevem se prolínalo slovo jednota, ale také láska a víra. Biden vyzval k národní jednotě, která je podle něj jedinou cestou kupředu. Američané by si měli opět naslouchat, respektovat se. Řekl také, že Spojené státy se nacházejí v těžké době pandemie. Čelí ale i rasismu a vnitřnímu terorismu. Pane Pondělíčku, bylo toto co Američané včera chtěli a měli slyšet od nového prezidenta?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že to bylo to, co chtěli slyšet Bidenovi voliči určitě, jestli i Trumpovi příznivci z toho projevu byli, pardon, byli nadšení. To asi těžko soudit. Já si myslím, že někteří republikáni tu podanou ruku přijmou, ale kolik jich bude, tak to uvidíme teprve v příštích několika týdnech až měsících, do jaké míry ta vstřícnost bude, bude jaksi s druhou stranu nějakým způsobem opětována nebo zda dojde tedy k nějakému opětovnému boji a vykopání příkopů tak, jako tomu bylo vlastně už po zvolení Baracka Obamy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký to byl celkově projev? Trval bezmála 21 minut. Adresoval něco mezi řádky i Donaldu Trumpovi, řekla bych, že tam bylo několik nepřímých narážek.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
On tam mluvil o tom, že tedy odcházející prezident prokázal, že není tedy schopen tedy ten úřad vykonávat. On použil sousloví /nesrozumitelné/, takže on o něm párkrát mluvil přímo, ale spíš si myslím, že se snažil soustředit to svoje poselství právě na budoucnost. Připomenout Američanům, že jsou jedna rodina. On tam mluvil o tom, že chce být prezidentem všech, nejenom že tady chce být prezidentem všech, ale že bude stejně tvrdě pracovat pro ty, kteří ho nevolili, jako pro ty kteří ho volili. Čili já bych řekl, že to je to, co se dalo očekávat Joe Biden a on sám to koneckonců v tom projevu také zmínil jako hlavní cíl toho svého úřadování vždycky vnímal obnovení nějaké základní jednoty toho politického, amerického národa a vlastně už s tím nebo s tím šel už do těch primárek demokratických a opakuje to bych řekl od té doby, od té doby v podstatě pořád, takže v tomto ohledu to asi není žádné velké překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem byl ten Bidenův projev, v jakém kontrastu, jednak s inauguračním projevem Donalda Trumpa, ale možná i s dalšími jinými předchůdci.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Tak co se týče projevu Donalda Trumpa, ten samozřejmě, ono je to trošku povinnost mluvit o jednotě a o tom, o tom, že tedy po těch volbách je potřeba ty vzedmuté vášně opět uklidnit a nějakým způsobem pracovat pro ten společný cíl, takže v tomhle se asi úplně nelišili. Také odkazy na demokracii, kdy vlastně Trump ve svém inauguračním projevu mluvil o tom, že je prezidentem těch přehlížených Američanů, těch kterým se nedostávalo sluchu od politiků ve Washingtonu, a že tedy právě za jejich zájmy se hodlá, se hodlá prát. Joe Biden obdobně řekl, že se jedná o vítězství demokracie, takže tam jsou samozřejmě nějaké běžné rétorické obraty, které bychom čekali, kterých se drží vlastně všichni prezidenti. Řekl bych, že oproti Trumpovi tak ten Bidenův proslov obsahoval daleko více odkazů na dějiny Spojených států amerických, ať už to byly odkazy na Lincolna, občanskou válku a tedy to vyhlášení zrušení otroctví, které vstoupilo v platnost 1. ledna až 1863 nebo i další, takže řekl bych, že se daleko více obracel k historii, k těm těžkým momentům, které ale nakonec Amerika dokázala překonat a dokázala tedy pokračovat nějak jednotně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Chybělo vám něco vyloženě, co jste postrádal?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já si myslím, že ten projev samozřejmě i rozsahem a i tím formátem tak je omezen, asi nikdo nečeká, že tam prezident bude mluvit o svých prioritách. Například já nevím zahraniční politice nějak konkrétně, takže pro mě osobně ten projev byl velice dobře sestavený a asi nic důležitého mně tam nechybělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla to každopádně inaugurace jako dosud žádná jiná. Provázeli přísná bezpečnostní zdravotní omezení, jednak kvůli pandemii koronaviru, jednak kvůli obavám z dalšího možného násilí, jaký zažil Kapitol a inauguraci tedy nemohly přihlížet statisíce Američanů, jak to bývá zvykem. No a chyběl i předchůdce Joea Bidena Donald Trump, který už během dne odletěl na Floridu. Jaké signály, symboliku měla podle vás, pane Pondělíčku ta včerejší celá ceremonie. Snad připomenu, že hymnu zazpívala Lady Gaga, vystoupila i Jennifer Lopez a hodně se hovoří o mladé básnířce.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že výběr těch hostů vlastně nějakým způsobem odpovídal těm Bidenovým výzvám k jednotě, že opravdu tam bylo zastoupeno ta básnířka, je Afroameričanka, Jennifer Lopez příslušnicí té hispánské menšiny. Lady Gaga běloška, takže určitě i ten výběr hostů tomu nějakým způsobem odpovídal. Zároveň jak jste správně podotkla, ta inaugurace byla výjimečná hned ze dvou důvodů. Jednak tedy a to byl bylo podle mě tedy na těch obrázcích, na těch záběrech vidět daleko více ta absence toho ohromného davu, které, který tedy se nemohl sejít, především tedy díky opatřením nebo kvůli opatřením, která mají zabránit šíření covidu nebo koronaviru a myslím si, že ta vojenská přítomnost alespoň na těch záběrech zdaleka tolik vidět nebyla, že tolik nerušila, ale ta situace, kdy tedy na inauguraci musí dohlížet desítky tisíc příslušníků národní gardy, kdy FBI do novin vlastně říká, že nebo kdy se do novin dostane, že, že je prověřuje, aby nedošlo tedy k narušení ceremonie ze strany některých příslušníků národní gardy, kteří třeba by mohli být sympatizanti prezidenta Trumpa, tak to samozřejmě bezprecedentní je a ta atmosféra, jak říkám, i když to v těch záběrech úplně vidět nebylo, ta vojenská přítomnost, tak ta atmosféra s tím vědomím, že tam ti vojáci jsou a musí být, tak byla opravdu velice zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem médiím neušly ani takové zdánlivé detaily, jakým bylo oblečení hlavních aktérů, zejména první dámy Jill Bidenové i viceprezidentky Kamaly Harrisové, jaké to byly barvy, od jakých návrhářů, jejich původu a podobně. Nevím, jestli jste to také zaregistroval?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se přiznám, že úplně v módních návrhářích se nevyznám, takže to asi není úplně téma, které bych mohl komentovat. Pokud vím, tak Kamala Harrisová měla, měla na sobě bílý, bílou barvu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi se do toho nebudeme pouštět.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Ne?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla to fialová.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Tak to se omlouvám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bílá byla Jennifer Lopez.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Aha, tak to se omlouvám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale v pořádku. Pojďme se podívat, pane Pondělíčku spíše tedy na poslední projev Donalda Trumpa ve funkci. On před odletem na Floridu řekl, že se v nějaké formě vrátí. Měl tím na mysli ty spekulace, o kterých třeba napsal Wall Street Journal, že chce založit politickou stranu. Mohla by se jmenovat Patriot party, vlastenecká strana.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Je to možné, ono dlouhodobě se spekulovalo o tom, že bude chtít mít i nadále vliv na Republikánskou stranu, že se bude, což ostatně o tom mluvil i jeho syn, mladší syn Eric, že ti Republikáni, kteří ho dostatečně nepodpořili v současné situaci, že budou čelit tedy jaksi vyzyvatelům v primárkách, které prezident, bývalý prezident Trump podpoří. Pokud by se skutečně rozhodl založit spíše vlastní stranu a rezignoval na tedy snahu ovládnout nebo nějakým způsobem dále ovlivňovat Republikánskou stranu, tak by to bylo asi částečně přiznání vlastní slabosti, anebo možná z mého pohledu až nezdravě optimistický náhled na význam nebo na sílu své vlastní osobnosti, protože třetí strany ve Spojených státech amerických obecně to mají velice těžké, vlastně od progresivní strany a ještě předtím populistické strany, které působily v americké politice na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Tak žádná třetí strana vlastně nedokázala vygenerovat nějakého silného kandidáta na prezidenta. Žádná neměla nějaký, nějaký výraznější počet zástupců v kongresu, a to vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A neprospělo by to té politické scéně v Americe?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
To je velká otázka. Já se domnívám, že by to mohlo vést k velké, k velkému štěpení a to nejenom tedy mezi republikány, ale asi i mezi demokraty, protože pardon, protože momentálně samozřejmě díky tomu, že jsou v Americe jenom dvě velké politické strany, tak ty strany zastupují poměrně široké koalice voličů s poměrně různorodými zájmy a momentálně ta, pokud by se ta republikánská koalice začala rozpadat, pokud by Trumpovi se podařilo skutečně z ní přetáhnout velkou část těch svých bývalých oddaných voličů, tak by zároveň tím vlastně odstranil jedno z významných pojítek té široké koalice demokratů, protože demokraté momentálně jsou rozkročeni taky poměrně široce od levici vlastně až po střed. Joe Biden sám je demokratem středovým, ale samozřejmě pro to, pro to jeho zvolení byli důležití i ti příslušníci nebo voliči toho levicového křídla demokratické strany a já bych řekl, že tu koalici trošku drží pohromadě i strach z toho, že nejednota by znamenala volební porážku a v okamžiku, kdyby tedy tady ta motivace zmizela, kdyby Republikánská strana se nějakým způsobem rozpadla nebo by byla výrazně oslabena a demokratická strana by získala pozici dominantní, tak by to samozřejmě potom mohlo vést i k tomu, že by se začala štěpit na půdorysu těchto, těchto linií by se začala štěpit i stran demokratů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že by mohl spíše než Donald Trump možná promluvit do politiky již bývalý viceprezident Mike Penc? Toho jsme včera vlastně během té inaugurace mohli vidět, s ním se vlastně rozloučila, byl to poslední člen té administrativy, se kterým se pak na schodech kapitolu loučila Kamala Harrisová.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Vyloučit to úplně nejdéle, ale já bych řekl, že ta jeho pozice bude teďka velice těžká, protože on poslední 4 roky byl poměrně věrným stoupencem prezidenta Trumpa. Omlouval mnoho jeho kroků, které, které ty, ti umírnění Republikáni nevnímali úplně pozitivně. Čili u nich bych řekl, že nemá nejlepší pověst. A zároveň v těch posledních několika týdnech, kdy vlastně odmítnul ve prospěch prezidenta, zvrátit výsledek těch prezidentských voleb, tak si zároveň, pardon, naštval i ty prezidentovy nejvěrnější fanoušky, takže je otázka, jakou základnu fanouškovskou by si v té republikánské straně dokázal najít. Já předpokládám, že opozice by byla určitě silná mezi těmi věřícími mezi evangelikány, protože on je velice silně nábožensky založený, ale jestli by to stačilo k tomu, aby v té straně získal nějakou dominantní pozici, to si myslím, že je spíše nepravděpodobné, čili pokud by došlo k nějakému štěpení republikánů a Trumpovi by se podařilo odlákat nějaké voliče, tak je pravděpodobné, že by zůstala ta umírněná část voličů a představitelů strany, a pak by pravděpodobně hledali spíš někoho jiného než Mika Pence.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O nové éře ve Spojených státech hovořím s amerikanistou Jiřím Pondělíčkem z Univerzity Karlovy, kteří jsou ti nejdůležitější lidé, kterými se nový americký prezident Joe Biden obklopil?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Tak z našeho pohledu asi nejdůležitější postavou v administrativě bude ministr zahraničí, který tedy se má stát Antony Blinken, protože samozřejmě zahraniční politika, i když pro americké voliče úplně takovou roli nehraje, tak pro nás asi nebo z toho středoevropského pohledu je zdaleka nejdůležitější. Antony Blinken je zastánce té transatlantické spolupráce. Čekám tedy nějakou snahu uklidnit vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Především tedy to, že se méně bude americká diplomacie orientovat na ty jednotlivé evropské státy nebo třeba na uskupení více států, tak jako se Trumpova administrativa orientovala na Visegrádskou čtyřku a propagovala nebo podporovala tu iniciativu Trojmoří a očekávám spíše návrat k tomu, ke snaze tedy mluvit s Evropou skrz tedy nebo prostřednictvím tedy Evropské unie a institucí Evropské unie, co se týče ostatních členů toho kabinetu, taky tam můžeme koneckonců pozorovat ty, to tu snahu nějakým způsobem vyvážit zájmy středových demokratů a toho levicového křídla, byť to levicové křídlo zatím asi úplně spokojeno nebude. Ukáže se také teprve co, protože mnoho těch kabinetních pozic podléhá schválení senátu, takže vlastně teprve uvidíme, koho, koho senátoři Joe Bidenovi do budoucna schválí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co lze očekávat od toho tandemu, Joe BidenKamala Harrisováviceprezidentka, šestapadesátiletá právnička, bývalá státní zástupkyně a senátorka za stát Kalifornie. Jaká je ta spolupráce? Ono už nyní, byť teprve začínají, se často píše o jejich až prezidentských ambicí.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No, ono se o tom asi těžko nedá nemluvit, protože Joe Biden samozřejmě má svůj věk, i když je na svůj věk velice vitální, tak vlastně sám před, už před volbami deklaroval, že v případě svého zvolení se nebude nejspíš ucházet o druhý mandát, což znamená, že v roce 2024 to jeho více prezidentce Kamale Harrisové dává, řekl bych ideální pozici k tomu, aby se, aby se pokusila ucházet o ten úřad nejvyšší, takže samozřejmě to je něco o čem se mluvit bude. Zároveň se spekuluje i o tom, do jaké míry je Joe Biden zdravotně schopen vydržet celý svůj mandát, jestli by se Kamala Harrisová nestala prezidentkou už dříve právě proto, že by třeba Joe Bidena odstoupil. To samozřejmě nikdo z nás si neví úplně v tomhle věku zdravotně, jak na tom je, ale, ale říkám Joe Biden působí poměrně vitálně, takže si nemyslím, že by odstupoval předčasně. Ale je určitě zřejmé, že ty prezidentské ambice tam jsou. Koneckonců Kamala Harrisová se ucházela o tu demokratickou nominaci do prezidentského souboje sama. Chvíli to vypadalo, že se jí poměrně daří, ale ten úspěch v těch průzkumech byl poměrně krátkodobý a ona tu svoji kampaň poměrně brzy, brzy ukončila, protože asi uznala, že nemá příliš šanci těmi primárkami projít. Jako viceprezidentka v roce 2024 by tu pozici v primárkách měla významně usnadněnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Známo už první kroky prezidenta BidenaSpojené státy se vrací ke klimatické dohodě, ruší se i stavba zdi s Mexikem. Můžeme hodně, pane Pondělíčku, vyčíst o jeho kurzu jak a kam chce vést Spojené státy?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Je to tak, ono koneckonců podobně se choval i prezident Trump ve své první dnech úřadu, ta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ruší se to, co připravil předchůdce?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Ano, je to, je to, je to tak, ono vlastně když nastupoval Donald Trump, tak jedním z hlavních cílů samozřejmě kromě té pařížské klimatické dohody, tak byly, byla různá různá environmentální nařízení, regulace, které Donald Trump slíbil zrušit a mohl to udělat právě proto, že jeho předchůdce Barack Obama je často uvedl v platnost nebo vyhlásil právě formou těch exekutivních nařízení a stejně teď postupuje Joe Biden. Ono je to to první co samozřejmě odstupující prezident může udělat, protože to může udělat bez spolupráce kongresu. A můžeme tam najít kroky samozřejmě, které jsou daleko víc symbolické, než že by měly nějaký reálný dopad. To je určitě ten návrat té pařížské klimatické dohodě, protože ono se o tom málo mluví, ale mnoho států a velkých měst v Americe, tak i přestože Amerika oficiálně tu pařížskou klimatickou dohodu přestala dodržovat, tak mnohé státy a města, velká města se k ní nadále hlásila a nějakým způsobem ta, ta, ty klimatické cíle se zavázali dodržovat i nadále, takže to třeba úplně velká praktická změna v té první fázi nebude a podobně, podobně tomu je třeba v případě stavby té zdi. Ono se, pokud se nepletu, tak za vlády prezidenta Trumpa se podařilo postavit nových asi 40 kilometrů nebo 45 kilometrů té zdi. Zbytek byly opravy vlastně toho, té stávající, toho stávajícího plotu hraničního, takže to určitě není něco, co by mělo velký praktický dopad, protože za těch pár dnů, kdyby to udělal o týden později, tak by se samozřejmě mnoho nové zdi nepostavilo, ale jsou to kroky, které si myslím, mají demonstrovat rozchod s politikou té odcházející administrativy a řekl bych, že právě imigrace a ochrana životního prostředí jsou možná ty 2 nejdůležitější oblasti v domácí politice, ve kterých se Joe Biden chce od svého příznivce, pardon příznivce, předchůdce odlišit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kéž by příznivec. Co vlastně říkáte to může Donald Trump skutečně nebyl včera na inauguraci svého nástupce?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
On to avizoval dlouhodobě dopředu, takže překvapení to samozřejmě není, byť v těch moderních dějinách Spojených států je to skutečně něco bezprecedentního. Vlastně v poválečných dějinách inauguraci svého nástupce zmeškal jenom Richard Nixon, ale tam ty okolnosti byly úplně jiné. Richard Nixon vlastně rezignoval a následně byl jeho viceprezident uveden do úřadů při jaksi ne té úplně pompézní inaugurační ceremonii, takže dá se říct, že je skutečně prvním prezidentem, minimálně tedy ve dvacátém století, který to, který to takhle vědomě a cíleně sabotoval, což samozřejmě není dobrá zpráva o stavu americké, americké demokracie nebo respektive o tom, jak funguje to střídání těch hlavních dvou stran u moci. To napětí samozřejmě nepřišlo s Trumpem. Ono tam bylo, ono tam bylo dlouhodobě. Ten velký rozdíl je v tom, že dřív se ho politici snažili tlumit. Hodně se vzpomíná na Johna McCaina, který vlastně když jeho příznivci při volbách v roce 2008 mluvili o tom, že se bojí toho, co se stane, když nastoupí Barack Obama, tak on je uklidňoval a říkal, že se nemají čeho bát, že Barak Obama není žádný tedy ďábel, tak teď najednou vidíme to, že tedy Donald Trump vlastně nemá úplně nějaký zájem ty vášně uklidňovat. To nechal, dodržel některé ty zvyklosti, nechal dopis Joe Bidenovi na stole v Oválné pracovně, tak jako je zvykem, ale na té veřejné rovině nebo vůči veřejnosti vlastně pořád vystupuje spíš tak, že, že trucuje, že tu svoji volební porážku pořád ještě nestrávil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak rychle zapomene Joe Biden na Donalda Trumpa?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
To záleží na tom, jak rychle zapomenou Američané nebo Republikáni na, na Donalda Trumpa, což závisí i na tom, jak se Donald Trump rozhodne naložit se svojí budoucností, protože, ať už se pokusí založit novou stranu nebo se pokusí nějakým způsobem udržet si vliv v Republikánské straně tak to, že byl v těch volbách poražen, samozřejmě neznamená, že ti jeho voliči a ti příznivci, že někam zmizeli, někam odešli. Nadále v té zemi žijí a bude potřeba s nimi nějakým způsobem vycházet a bude záležet samozřejmě nejenom na prezidentu Bidenovi, a tom zda jim dokáže nějakým způsobem, že dokáže nějakým způsobem uklidnit, že tedy nechystá žádnou levicovou revoluci, jak říkal Donald Trump, ale bude samozřejmě záležet i na těch příznivcích Donalda Trumpa, jestli budou ochotni tu nabízenou ruku nějakým způsobem přijmout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bude vlastně s heslem Amerika First, odchází s Donaldem Trumpem?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Odchází, ale může to být velice dočasné, protože on Joe Biden je v rámci demokratické strany často označován jako ten poslední transatlantický romantik, poslední člověk, který vlastně věří na to, na na tu pevnou vazbu s Evropou i v demokratické straně, byť to nemůžeme srovnat tady úplně s tou politikou America First prezidenta Trumpa. Tak se objevují hlasy, že Amerika by měla svoje zapojení ve světě výrazně omezit, že peníze by neměly jít na armádu, ale spíš na domácí politické priority, na různé sociální programy, zdravotnictví, školství a tak dále, takže ono je docela dobře možné, že se v horizontu nějakých osmi nejpozději třeba 16 let dočkáme toho, že vlastně obě ty hlavní strany budou na prezidenta nominovat někoho, kdo bude daleko více zaměřen na nebo bude daleko více izolacionisticky zaměřen, než jsme byli vlastně zvyklí po dobu studené války a vlastně od devadesátých let až do dneška.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jen velice krátce poprosím, jak odhadujete vztah s médii? Trump označoval novináře za nepřátele lidstva, jen zřídka umožnil jim ptát se. Ten vztah byl špatný, ale bylo to pak už vzájemné, ta nevraživost na obou stranách.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já očekávám, že se to, že se to zlepší, že Joe Biden bude vstřícnější k novinářům doufám, že dokáže být vstřícnější i k novinářům například z Fox News, že jaksi nepromrhá tu příležitost, byť Fox News o něm nereferovalo nijak pozitivně, takže se přesto dokáže přenést a že tedy skutečně se pokusí mluvit ke všem Američanům i k těm, kteří koukají na Fox News a nevěří mu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a jeho postřehy. Děkuji vám za ně, mějte se hezky, na slyšenou.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude virolog Libor Grubhoffer, příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.