Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 15. června 2022

15. červen 2022

Hostem byl amerikanista Jiří Pondělíček.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes amerikanista Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Zpřísní se ve Spojených státech zákony upravující držení zbraní? Dokáže parlamentní vyšetřovací komise, že se Donald Trump 6. ledna minulého roku pokusil o státní převrat? Co by mu v případě uznání viny hrozilo? A jak se staví Američané k podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem? To jsou naše dnešní témata. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Americká Sněmovna reprezentantů před týdnem schválila zákon, který zvyšuje věkovou hranici pro nákup poloautomatických zbraní z 18 na 21 let a zakazuje prodej velkokapacitních zásobníků. Jak ambiciózní je na tamní poměry?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Já se domnívám, že je ambiciózní natolik, že Senátem nemůže projít. V Senátu by se muselo najít minimálně 10 republikánů, kteří by hlasovali pro, a to za předpokladu, že by pro hlasovali i všichni demokraté, tzn. včetně Joe Manchina, který často hlasoval zatím s republikány v případě třeba těch infrastrukturních balíčků atd., takže ta šance na to, že projde, je minimální, naopak v Senátu vzniká, byť zatím tedy nebyl schválen jako zákon, ale vzniká nějaký dohodnutý kompromisní balíček, který tedy má údajně podporu 20 republikánských senátorů, kteří se účastnili těch jednání, takže ten by mohl projít, ale ten je zase daleko, dá se říct, okleštěnější.

Vladimír KROC, moderátor
V čem je ten kompromis?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Ten kompromis spočívá v tom, že třeba ty tzv. /nesrozumitelné/ laws, čili zákony, které umožňují na vlastně žádost policie nebo blízkých nějakého člověka, soudů ho dočasně zbavit práva vlastnit zbraň v případě, že tam panují nějaké pochybnosti o psychickém zdraví atd., které jsou vlastně součástí toho sněmovního návrhu jakožto federální instrument, tak vlastně v tom senátním je tam vyčleněna nějaká částka pro státy, aby tyto zákony mohly zavést, aby měly jaksi peníze na tu infrastrukturu, jak vlastně se s těmi žádostmi vypořádat, ale žádná celoamerická povinnost nebo žádný zákon, který by to nařizoval ve všech státech, není. Takže se dá očekávat, že zdaleka ne všechny státy to zavedou.

Vladimír KROC, moderátor
Před hlasováním ve sněmovně vystoupili svědci a přeživší střelby ve škole v Texasu, kde zemřelo 21 lidí, z toho 19 dětí. To muselo být dost působivé.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
To působivé sice je, ale bohužel to je takový smutný opakující se vzorec americké politiky v této otázce, že dojde k nějaké velké střelbě, ať už to bylo třeba v Sandy Hook, kdy vlastně ten počet obětí byl ještě větší, nebo v Parklandu na Floridě, a vlastně zvedne se taková nějaká vlna podpory pro ty zákony, ti přeživší mluví veřejně a celý národ je otřesen a pak se nic nestane. Takže je to působivé, ale je otázka, jestli to bude mít vliv.

Vladimír KROC, moderátor
Ke schválení zákonů zpřísňujících kontrolu zbraní vyzval republikány i prezident Joe Biden, ale jak jste řekl, zřejmě tahleta norma v této podobě nemá šanci projít Senátem.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Ne, ta sněmovní verze určitě ne. Je možné, že se Senát pokusí tu sněmovní verzi nějak přepracovat, dopracovat, aby odpovídala tomu, co tedy se dohodlo v Senátu, a pak ji vlastně pošle zpátky do sněmovny. V Americe neexistuje ta možnost jako u nás, že jedna komora, ta dolní komora, tedy sněmovna, vlastně přehlasovává Senát, tam ten zákon musí projít v obou komorách ve stejném znění, tzn. bude muset dojít prostě k nějaké dohodě obou komor.

Vladimír KROC, moderátor
Počet hromadných útoků ve Spojených státech se jenom za letošek pohybuje kolem 250. Proč je ta zbraňová politika jedním z hlavních a vyhrocených témat veřejných debat, aniž by se něco reálně změnilo?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Je to kvůli tomu, že pro mnoho lidí je to velice emocionální záležitost. Teď myslím tedy především majitele zbraní, kteří často, nebo alespoň ta organizace, která je zastupuje, National Rifle Association, tak i na vlastně nějaké zákony nebo zpřísnění, které třeba podle průzkumů mají podporu i třeba mírné většina republikánů, například to, aby rodina mohla iniciovat ten proces odebrání zbraní nebo práva mít zbraň, dočasný institut pro někoho, tak to podporuje i většina republikánských voličů, byť třeba jenom 60 %, tak není to úplně ohromující, ale tak jim se prostě podaří vždycky vyvolat ten pocit, že to je jenom první krok na tom šikmém svahu a že to prostě skončí tím, že ty zbraně jim vezmou všechny, a proto se potom vlastně vůči tomu vlastně stane velice silný odpor a vzhledem k tomu volebnímu systému, kdy v těch sněmovních jednomandátových obvodech často dopředu je jasné, kdo vyhraje, jestli to bude republikán, nebo demokrat, tak reálně, pokud chcete získat mandát, tak vlastně tím skutečným volebním testem jsou pro vás primárky a v těch samozřejmě přirozeně volí ti spíše vyhraněnější voliči, oddanější voliči a tam ten poměr těch, kteří by si přáli nějakou regulaci, bude asi výrazně menší.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste řekl, že je to hlavně o emocích, ale na druhou stranu ten prazáklad je čistě racionální, protože jde o velký byznys.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
To samozřejmě ano, ty zbraňové společnosti dokázaly prolobbovat hodně, ať už to bylo třeba právě zbavení odpovědnosti, že je nikdo nemůže žalovat, pokud ten jejich produkt způsobí nějakou škodu, což je vlastně poměrně výjimečné, protože jinak ty americké zákony, které umožňují vlastně lidem žalovat společnosti za nějakou škodu, jsou poměrně dosti široké nebo dosti volné, můžeme vzpomenout například žaloby na tabákové firmy z důvodu rakoviny plic, což byla možnost, kterou oni zatajovali atd., takže těch možností, jak oni mohou ovlivňovat politiku a jak si dokázaly prolobbovat nějaké výhody nebo nějaké zvláštní zacházení, nějaký zvláštní status, je hodně.

Vladimír KROC, moderátor
Spojené státy mají nejvyšší počet zabití střelnými zbraněmi mezi bohatými zeměmi světa, druhý dodatek ústavy chrání právo držet a nosit zbraň. To je to, o čem jste mluvil. Jak ale obhajují zastánci té současné legislativy potřebu držení samopalů?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
No, já bych jenom trošku opravil, ono to nejsou samopaly, automatické zbraně jsou od 30. let zakázány, ale jsou to zbraně, které jsou samonabíjecí, poloautomatické, používají vlastně vysoce výkonné střelivo, které má delší dostřel než třeba pistolové, a hlavně se k nim prodávají doplňky, které vlastně z nich pomalu tu automatickou zbraň dělají. Hodně se mluvilo o těch tzv. bump stocks, což jsou pažby, které vlastně umožňují velice rychlou střelbu bez toho, aniž by člověk musel tu spoušť opakovaně mačkat, oni to obhajují tím, že vlastně i v tom ústavním dodatku se mluví o vlastně milici nebo dobře regulované nějaké polovojenské organizaci občanů, takže vlastně nejde jenom o ochranu před zločinci nebo o něco, co mají na lov, ale že jde vlastně o nějakou záruku, že vláda se nezvrhne v tyranii, protože bude vědět, že občané mají zbraně a budou se bránit.

Vladimír KROC, moderátor
Teď se šel 11. června pochod Za naše životy, ale nebyl zdaleka první, protože ten první byl svolán už v roce, tuším, 2018, to bylo po útoku na školu, jak už jste připomněl, v Parklandu na Floridě, tam střet zabil 19 lidí, změnilo se od té doby ve Spojených státech něco?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
No, možná se to trošku pohnulo, když vidíme, že alespoň něco v Senátu, zdá se, by mohlo projít, tak i to vlastně něco, na co jsme po roce nebo na co Američané po roce 2018 čekali marně. Takže nějaký, byť malý, posun tam asi vidět je, ale když si vezmeme, že tadyty případy jsou medializovány minimálně od roku 1999 od střelby v Columbine, tak prostě ten posun za těch nějakých téměř 23 let je opravdu mizivý.

Vladimír KROC, moderátor
Četl jsem, že podle průzkum veřejného mínění je většina Američanů pro omezení užívání střelných zbraní, ale otázka je, jak jsem pochopil z vašich slov, co vlastně mají na mysli.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Je to, jak říkáte. Většina Američanů se shodne na nějakých opatřeních, která ti jejich podporovatelé označují za Common Sense, čili něco, co vlastně vychází ze zdravého rozumu, jedná se především právě třeba o ty zákony umožňující tedy vlastně dopředu preventivně někomu dočasně právo zbraň vlastnit, jedná se o odstranění vlastně výjimek pro provádění těch prověrek, background checks, což vlastně dnes nemusí probíhat u všech těch prodejů, takže zavedení vlastně systému, který by to vyžadoval u všech prodejů včetně třeba přeprodejů nebo těch tzv. gun shows, těch výstav, kde vlastně se také dá prodávat bez těch prověrek, čili minimálně třeba na těchhle dvou věcech se zdá, že by se opravdu většina amerických voličů shodla, přesto vidíme, že ani to není možné v Kongresu prosadit.

Vladimír KROC, moderátor
Teď mě napadá, když někdo u nás argumentuje tím americkým modelem, že by se u nás taky mělo uvolnit nošení zbraní nebo užívání na veřejnosti nebo veřejností, jak na to díváte? Je to přenositelné do Evropy nebo k nám do Česka?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Já se domnívám, že ta zkušenost je prostě daná nějakým historickým vývojem, vidíme to koneckonců ve Švýcarsku, kde vlastně díky vojenské službě a celkově tomu systému vlastně nebo té obranné politice země, tak vlastně lidé jsou cvičeni pro používání zbraní nebo můžou, pokud chtějí, sloužit v armádě a ten počet zbraní ve vlastnictví je tam vyšší než třeba v jiných evropských zemích, přesto vlastně díky poměrně přísným regulacím, které se týkají třeba toho, zda člověk může tu zbraň mít nabitou, kam ji může vzít a nemůže vzít a jak s ní může zacházet a třeba i právě poměrně přísného výcviku, kterým ti lidé procházejí, tak tam vlastně tady ty incidenty skoro nejsou. V Americe naopak v posledních letech docházelo k rozvolňování právě i těch minimálních požadavků, jako byla třeba různá školení ohledně bezpečnosti při nakládání se zbraní, ať už to bylo čištění atd. atd., nebo skladování, a faktem je, že zdaleka největší počet těch obětí, tak jsou sebevraždy a následně nehody.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme s amerikanistou Jiřím Pondělíčkem. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Bývalý americký prezident Donald Trump čelí obvinění z pokusu o státní převrat. Co je mu kladeno za vinu?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Ten výbor vlastně opravdu se snaží dokázat, že bývalý prezident Trump věděl, že ty volby v listopadu 2020 prohrál, proto jsou tam ta svědectví těch jeho nejbližších spolupracovníků, kteří mu to tedy vlastně téměř všichni říkali, a že vyvíjel nátlak jednak na ty vlastně členy volebních komisí v různých státech, dobře doložený je třeba ten telefonát guvernéru Campovi do Georgie, aby mu našel nějaké hlasy, a že vlastně tím pádem ten útok na Kapitol lze vnímat jako vyvrcholení nebo respektive nějakou poslední zoufalou snahu ten výsledek voleb ještě zvrátit v jeho prospěch.

Vladimír KROC, moderátor
Ten parlamentní vyšetřovací výbor je složený převážně z demokratů. Trump ho teď aktuálně kritizoval, proces označil za výsměch spravedlnosti a komedii, podle něho se výbor snaží, cituji, odvést pozornost veřejnosti od pravdy. Jak podle něj tedy zní ona pravda?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
No, tak on to několikrát měnil, koneckonců jako mnoho republikánů, nejprve mluvili o tom, že šlo o nějaký nešťastný výbuch emocí, to říkal třeba i Trump vlastně v tom videu, které zveřejnil přímo šestého pozdě odpoledne, kdy ty své příznivce vyzval, aby odešli, a potom v těch následujících dnech mluvil o tom, že tu frustraci je potřeba chápat, že ti lidé byli prostě jenom zklamaní z toho, že jim byly ukradeny volby, a někteří republikáni tehdy sice zděšení byli, ale postupně to přešlo do různých konspiračních teorií, kdy mnozí republikáni šířili, že to byli příznivci levice, kteří chtěli vrhnout špatné světlo na prezidenta Trumpa, tomu á propos věří prý asi 55 % voličů republikánů, že tomu tak bylo, a Donald Trump vlastně teď od těch událostí šestého, tak se snaží soustředit vlastně na ty volby, byť žádné nové další důkazy nepřináší, tak vlastně neustále sveřepě tvrdí, že ty volby byly zmanipulované.

Vladimír KROC, moderátor
Útok na Kapitol 6. ledna loňského roku byl bezprecedentní, anebo ne? Zažily Spojené státy někdy něco podobného?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Já se domnívám, že ano, ne proto, že by Spojené státy nezažily politické násilí, to samozřejmě zažily, docházelo k různým více či méně vyhroceným demonstracím různých státních kapitolů, koneckonců třeba protiválečné demonstrace v samotném Washingtonu také byly často velice divoké, ale to, co je na tom bezprecedentní, je ten účel, že tam skutečně tedy šlo o to, zablokovat certifikaci těch volebních výsledků s cílem, aby vlastně ta certifikace se mohla vrátit těm jednotlivým státům, ve kterých Trump věřil, že prostě díky tomu tlaku na ty volební představitele, tak se mu podaří uznat ty jeho volitele, musíme si uvědomit, že ten systém je poměrně komplexní a vlastně ty samotné volby potom provádějí volitelé, vlastně delegovaní zástupci lidu, čili skutečně je to bezprecedentní v tom, že teď tím cílem bylo v podstatě, byť ta vláda ještě nenastoupila, administrativa Joe Bidena, ale svrhnout legitimně zvolenou prezidentskou administrativu.

Vladimír KROC, moderátor
Když si uvědomíme, že ty události si nakonec vyžádaly 5 mrtvých a desítky zraněných, jak to, že jejich doložený iniciátor je stále na svobodě?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
No, protože ono to není tak jednoduché, doložit, že to někdo takhle plánoval, že to někdo takhle chtěl. Jak to bude složité, tak to je vlastně vidět i na těch debatách teď ohledně těch prvních dvou vlastně slyšení veřejných, kdy tam bylo vidět hodně svědectví těch Trampových spolupracovníků, kteří říkali, že tedy Trumpovi říkali, že nemá se prohlašovat za vítěze, že volby prohrál, že by to měl uznat. To je jedna věc, ale pokud by to mělo dospět k nějakému obvinění, což tady potom by nebyla práce výboru, ale toho souběžně prováděného vyšetřování pod ministerstvem spravedlnosti, tak u soudu by potom pravděpodobně minimálně podle některých komentátorů bylo potřeba prokázat nejenom, že Trumpovi někdo říkal, že ty volby prohrál, ale že Trump to, že volby vyhrál, že to byl podvod, že to říkal jenom tak a že tomu nevěřil. A to už se velice těžko dokazuje. Takže ta trestní odpovědnost tady v tom si myslím, že i nadále bude velice komplikovaná nebo že bude velice komplikované ji prokázat.

Vladimír KROC, moderátor
Jak je možné, že má Donald Trump stále šanci na znovuzvolení?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Je to něco, tu otázku si vlastně podle mě klade mnoho lidí už od začátku té jeho politické kariéry, kdy on vlastně poměrně brzy to správně odhadl, když řekl, že by mohl někoho zastřelit na páté Avenue a pravděpodobně by o žádné voliče nepřišel, je vidět, že prostě ta jeho pevná základna zůstává pevná, že tam ti lidé raději věří třeba tomu, že ty události 6. ledna zosnovala levice a že to byli levicoví demonstranti a provokatéři, než aby si přiznala pravdu, takže už to skoro působí opravdu jako nějakým způsobem až kult.

Vladimír KROC, moderátor
Distancoval se od něj i bývalý ministr spravedlnosti William Barr, který byl dlouho znám svojí loajalitou vůči tedy republikánskému prezidentovi, řekl, cituji: nikdy se neobjevil ani náznak zájmu o to, jaká jsou skutečná fakta. Nezakládá to oprávněnost pochybností o Trumpově duševním zdraví?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
To samozřejmě zakládá, to je ta druhá věc, co reagovali na tu výtku, že teda by bylo potřeba prokázat, že Trump věděl, že volby skutečně prohrál, a jenom vědomě lhal, tak na to někteří reagovali: no, ale pokud by věřil, že volby skutečně vyhrál, navzdory všemu tomu, co mu ti lidé v jeho okolí říkali, tak je otázka, jestli je vůbec být prezidentem. Ono u Williama Barra je to trošku složitější, protože on sice teď těch svědeckých výpovědích mluví velice, bych řekl, ostře nebo mluví o tom, že teda Trumpovi jasně říkal, že ty volby nebyly zmanipulované, což vlastně po tom vyšetřování řekl i veřejně vlastně v té době, ale zároveň on Trumpa velice chválil, zastával se ho, mluvil o tom, že je hrdý na to, že byl členem té administrativy, že Trump byl výjimečný prezident, a další věci, a zároveň řekl, že kdyby Trump kandidoval, tak by pro něj stejně hlasoval i tak v roce 2024, navzdory všemu tomu, co se stalo. Takže to je potom zřejmě ta druhá skupina republikánů, kteří sice možná ví, že to, co se stalo, se stát nemělo a že to byl zločin a že to bylo špatně, ale z jiných důvodů ideologických prostě pro Trumpa budou hlasovat stejně.

Vladimír KROC, moderátor
Amerikanista Jiří Pondělíček je dnes naším hostem. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Podle televize CNN se američtí představitelé v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Dá se to chápat jako jednání o Ukrajině bez Ukrajiny?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
My nevíme, kdo přesně se toho jednání účastní a jak přesně je o něm Ukrajina informovaná, samozřejmě pokud je to bez vědomí Ukrajiny, pokud tam dochází ke konzultaci nějakých návrhů, které potom nejsou nějakým způsobem postoupené Ukrajině, která by měla mít v tomhle tedy jaksi výhradní právo se rozhodnout, jestli si přeje v boji pokračovat a za jakých podmínek, případně tedy uzavřít mír, tak se to dá vnímat, že je to do jisté míry zrada a jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ale říkám, nevíme v tuhletu chvíli, jestli tam k nějakým konzultacím dochází, jestli ta jednání probíhají vlastně s vědomím Ukrajiny, protože faktem je, že Vladimir Putin přes opakované výzvy prezidenta Zelenského vlastně jakákoliv přímá jednání odmítá, čímž vlastně trošku chce dát najevo, že Ukrajinu nepovažuje za partnera, ale jenom za nějakou loutku Západu, a že tudíž tu válku bude ochoten ukončit jednáním jenom se Západem, který vlastně vnímá jako protivníka.

Vladimír KROC, moderátor
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. Je to ve Spojených státech ojedinělý názor?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Neřekl bych, že je úplně ojedinělý, ale je menšinový, další z těch tzv. realistů, kteří ho zastávají, patří mezi ně například John Mearsheimer, který si získal docela velkou proslulost i tady u nás, myslím, tam problém samozřejmě je, že ty ruské válečné cíle už jsou dávno daleko ambicióznější, takže je otázka, pokud tedy vlastně Henry Kissinger navrhuje, že by se Ukrajina měla vzdát Krymu a toho, co tedy Rusové prohlašovali za ty tzv. separatistické republiky před vlastně tou samotnou invazí z tohoto roku, tak bych řekl, že to je něco, co Rusko už dávno nepovažuje za cíl, který by bylo ochotno přijmout. Nebo za výsledek, který by bylo ochotno přijmout. Takže ono je to i z toho realistického pohledu trošku mimo mísu, tadyty rady.

Vladimír KROC, moderátor
Zároveň se mění americký přístup k vyzbrojování ukrajinské armády, jak?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
No, tam ten přístup prošel několika změnami, vlastně před samotnou invazí Amerika dodávala zbraně takzvaně obranné, což tedy ta definice byla poměrně přísná, vešly se do toho například třeba ty protitankové, protiletadlové střely, ty slavné Javeliny a Stingery, ale odmítali dodávat těžké zbraně, dělostřelectvo atd. A pak vlastně se to postupně měnilo, i vlastně stanovisko NATO, Jens Stoltenberg prohlásil, tuším, někdy v březnu, že vlastně vzhledem k tomu, že Ukrajina se brání, že ta válka je obranná, tak vlastně veškeré zbraně jsou obranné, a NATO bylo ochotno a schopno dodávat i tedy vlastně zbraně, které lze použít ofenzívně, zřejmě tedy včetně letadel, byť pravděpodobně tedy rozložených na kusy, ale nějaká omezení tam vlastně pořád jsou, byť možná se netýkají přímo tady nějaký zbraňových systémů, ale jejich použití. To bylo vidět kolem vlastně těch raketometů, kdy Joe Biden prohlásil, že nechce tedy Ukrajincům dát zbraně, kterými by útočili na Rusko, což vlastně při tom zpětném pohledu, kdy vlastně na to ruské území oni mohou samozřejmě střílet raketami s doletem 80 km úplně bezproblémově, protože prostě třeba u Charkova už jsou vlastně u hranic, tak to vypadá, že šlo spíš o nějakou podmínku Američanů týkající se použití těch dodaných zbraní, než že by to tedy omezovalo dodání samotných raketometů.

Vladimír KROC, moderátor
Americký Kongres nedávno schválil rekordní balíček pomoci Ukrajině i zemím východního křídla NATO v hodnotě v přepočtu přes 900 miliard korun. Jak dlouho ale může vydržet ochota k takové podpoře?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
To je velká otázka, ty disentní hlasy už se tam začaly objevovat, oni se začaly objevovat poměrně brzo, ale řekl bych, že trošičku sílí a budou samozřejmě nabývat na významu s tím, jak se dostaví určitá únava z toho konfliktu, jak se dostaví zklamání třeba z vysokých cen paliv, které Američany trápí, také z inflace a dalších doprovodných ekonomických jevů. Já, přiznám se, nejsem ekonom, takže jenom byl to článek, který jsem četl, tuším, na Bloombergu, že ta situace s inflací by se měla pomalu začít stabilizovat, takže pak samozřejmě by ty tlaky na nějaké omezení pomoci Ukrajině asi nebyly tak velké a bezprostřední, ale pokud ta ekonomická situace bude vypadat špatně, tak samozřejmě počet lidí, kteří budou nespokojeni a kteří si budou říkat: no, hlavně, aby to skončilo už, a je vlastně jedno, jak, tak bude určitě narůstat.

Vladimír KROC, moderátor
Může v tom hrát roli i rétorika třeba některých republikánských kandidátů v těch primárkách?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Určitě ano, ale já se domnívám, že tady to největší slovo bude hrát opět bývalý prezident Donald Trump, který pořád, jak jsme si řekli, má vlastně velký vliv na podstatnou část republikánských voličů, a pokud on by třeba ať už třeba při své podpoře kandidátů teď v těch /nesrozumitelné/ nebo potom při případných primárkách na prezidentské volby a v prezidentských volbách v roce 2024 nějakým způsobem horoval pro to, aby ta podpora skončila nebo aby se Amerika s Ruskem nějak dohodla, tak si myslím, že to by byl vlastně ten hlavní signál k obratu.

Vladimír KROC, moderátor
Americký prezident Joe Biden řekl, že ukrajinská hlava státu nebrala vážně varování Američanů, že Rusko chystá invazi na Ukrajinu. Nebyla to spíš ale snaha Zelenského do poslední chvíle uklidňovat národ?

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Je to možné dál, já se přiznám, že tady vlastně do toho úplně tolik nevidím z toho pohledu, že ono se spekulovalo, že jde o snahu neodradit investory, protože jedna z těch možností bylo, že to ruské vyhrožování vlastně a ta koncentrace sil, tak měla primárně poškodit ekonomiku Ukrajiny tím, že prostě do země, která je neustále v hrozbě velkého vojenského konfliktu, se vám prostě nebude chtít investovat peníze. Druhá možnost samozřejmě je, že nechtěl, aby to vyvolalo paniku, ale prý se, a teď opravdu spoléhám spíš na tedy překlady těch ukrajinských zdrojů, takže není to asi úplně se zárukou, prý se objevují se už i hlasy, že skutečně Ukrajina nebyla na tu válku připravena tak, jak třeba být mohla, a to ještě samozřejmě potom bude asi předmětem nějakého politického boje na samotné Ukrajině.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí amerikanista Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Děkuju, na shledanou.

Jiří PONDĚLÍČEK, Katedra severoamerických studií FSV UK
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.