Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 14. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté a Zita Senková vám přeje dobrý den. Pozvání přijal Jiří Pondělíček, amerikanista z Institutu mezinárodních studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vás vítám, dobrý den.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti v pořadu Jak to vidí neujdou připomínky teroristických útoků z 11. září 2001 či situace před podzimními volbami, přeji nerušený poslech. Spojené státy si připomněly teroristické útoky z 11. září 2001. Pozůstalí se sešli na třech místech, na která teroristé před 21 lety zaútočili. V New Yorku, Pensylvánii a také budovy Pentagonu, ve Washingtonu. Pane Pondělíčku, výročí si Američan obvykle připomínají čtením jmen obětí, po celé zemi se pořádají vigilie, zapalují se svíčky. Byla ta letošní pieta v něčem jiná, nebo lišila se?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já si nemyslím, že se lišila nějak strukturou, možná s ohledem na to, že loni bylo vlastně to velké dvacáté výročí, tak ten rozsah byl letos asi o něco menší nebo možná i to mediální pokrytí bylo, bylo o něco menší, ale jinak si myslím, že ta připomínka probíhá vlastně pořád poměrně stejně nebo tak, jak se ustálila v těch prvních, prvních letech a je to něco, co si Američané prostě nadále chtějí a budou připomínat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proměňuje se třeba ve Spojených státech mezi Američany nějak to vnímání atentátů z 11. září nebo objevují se nové debaty? Mimochodem kolují stále spiklenecké teorie?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Spiklenecké teorie stále kolují. Já bych řekl, že ten základ je tam vlastně pořád stejný. Ta, ty připomínky se často soustředí na tu lidskou tragédii, na ten lidský rozměr těch útoků na oběti, to jste správně řekla, že se čtou jména těch obětí, vlastně i ten památník je hodně soustředěn právě na ty lidi, kteří přišli o život, ať už to byli lidé, kteří v těch věžích nebo Pentagonu pracovali nebo třeba záchranáři, hasiči, kteří se tam snažili je vlastně z těch ohrožených budov dostat. Takže ten, to se, to se nemění, možná se samozřejmě mění s tím jak vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S odstupem času.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
O odstupem času i s tím vlastně, jak se dějí další věci, například stažení z Afghánistánu po vlastně dlouhý 20 letech, tak se samozřejmě mění trošku význam, který Američané tomu, tomu datu připisují nebo respektive vlastně ten dá se říct nějaký historický aspekt nebo historický kontext těch útoků, ale to hlavní a při těch připomínkách si myslím, že ta politika často jde stranou. To hlavní při těch připomínkách skutečně jsou ty oběti, a to si myslím, že se, že se nemění zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O život přišlo téměř 3000 lidí před těmi 21 lety. Prezident Joe Biden přislíbil právě na těch pietních akcích, že bude pokračovat v obraně Spojených států před terorismem. Co se, co je teda veřejná informace, pane Pondělíčku, v tomto směru děje, jaká je strategie, politika Bílého domu?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No, samozřejmě detaily nějaké protiteroristické strategie se nezveřejňují. Nicméně tím cílem z hlediska toho mezinárodního terorismu samozřejmě, protože Ameriku samozřejmě trápí i domácí terorismus. Tam ta situace je možná trošku komplikovanější, tak ta strategie je jasná. Američané se snaží vlastně potírat ty hlavní představitele těch teroristických organizací, ať už se třeba týká o, nebo jedná o Al Kajdu. Viděli jsme vlastně i po těch letech, snaha vlastně dostat všechny ty, kteří 11. září plánovali, letos byl vlastně takto zlikvidován Al Zavahrí jako vlastně asi poslední z těch velkých jmen, co se toho účastnili, což má vlastně ukázat, že Amerika nezapomíná, nikdo kdo ji napadne, tak nebude v bezpečí. Samozřejmě je otázka, do jaké míry je to efektivní, jestli, jestli v těch organizacích nedojde jenom k výměně a ne, ne nepojede se prostě dál, ale zároveň je pravda, že Amerika vlastně od toho 11. září velký teroristický útok plánovaný někde v zahraničí a takto komplexní a takto vlastně dobře naplánovaný nezažila. Zažila různé střelby a menší, menší teroristické útoky, které měly na svědomí ti takzvaní domácí teroristé. Takže minimálně z toho pohledu mezinárodního terorismu, tak se zdá, že Amerika je skutečně více v bezpečí, než, než byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče toho takzvaného domácího nebo vnitroamerického, jestli to tak mohu nazvat terorismu, jak se vyvíjí nebo je tam patrný nějaký nárůst?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
V posledních letech se mluví, zprávy FBI mluví o tom, že nárůst existuje, za největší nebezpečí považují politický terorismus, a to tedy především z té krajně pravicové scény. Jmenují organizace, jako jsou například /nesrozumitelné/, čili dalo by se říct, příslušníci ti, kteří přísahali, dodržuji přísahu, což je taková protivládní krajně pravicová milice. Můžeme zmínit případ, který teď je u soudu. Samozřejmě je otázka, jak dopadne údajného plánování únosu guvernérky Michiganu /nesrozumitelné/, ke kterému mělo dojít vlastně v roce 2020 nebo byl plánován na rok 2020. Ale objevují se samozřejmě různé, různé motivy. Došlo samozřejmě i k několika útokům, které byly inspirovány tím radikálním nebo fundamentálním výkladem islámu. Ale byli to vlastně lidé, byli to domácí teroristé, nebyli nějak zapojení do té mezinárodní sítě. Byli to ti takzvaní osamělí vlci, a to jsou útoky, kterým se dá opravdu jenom velice těžko zabránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste se zmínil, pane Pondělíčku, o Afghánistánu, připomeňme před rokem ten nezvládnutý odchod Američanů z této země. Nakolik to ještě po tom roce rezonuje a hraje roli třeba i v těch nadcházejících volbách, o kterých ještě budeme detailněji hovořit?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No, ten odchod z Afghánistánu stal na počátku toho velkého propadu oblíbenosti Joea Bidena, takže, která teda teď vypadá, že se trošku sbírá, ale pořád je v červených číslech, pořád více lidí s Joe Bidenem nebo jeho politikou nesouhlasí než souhlasí nebo považují za špatnou spíše než za dobrou. Takže určitě to není jenom Afghánistánem, v současné době těch problémů je více, ale, ale Afghánistán nebo toho snažení vlastně stálo nebo spíš ten způsob, to provedení stál vlastně na počátku. Zároveň si myslím, že právě ten chaos vyvolal takovou bezprostřední reakci, zda náhodou nenajde, nedojde k návratu al-Káidy mezinárodního terorismu. Myslím si, že v tomto ohledu alespoň průzkumy, co jsem viděl, tak po tom roce se toho Američané bojí výrazně méně. Tam byla taková, opravdový takový nárůst vlastně bezprostředně po tom stažení. Nárůst pocitu ohrožení, který ale zase vyprchal, takže myslím si, že i dnes se většina Američanů shodne, že, že opustit Afghánistán bez ohledu na to, jak to bylo provedeno, tak bylo dobré rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli a co může znamenat pro národní bezpečnost to, co našla FBI počátkem srpna ve floridské golfové rezidenci u exprezidenta Donalda Trumpa? Ono vycházejí najevo další detaily o povaze těch dokumentů, některé prý obsahovaly vysoce utajované informace o jaderném potenciálu jiných zemí.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
To je samozřejmě velká otázka, protože to, co je zveřejňováno, tak jsou nějaké vždycky útržky, co se dostane na veřejnost. Čili já bych s hodnocením jaksi toho významu celkové počkal až třeba, pokud se ten případ dostane k soudu, nebo pokud vlastně teď nedávno soudkyně na Floridě vlastně vyhověla požadavku Trumpových právníků na vlastně nezávislé prověření jestli některé z těch dokumentů vlastně nespadají pod, pod vlastně ochranu toho, že by to bylo vlastně, ochranu dokumentů ve vztahu právníka a jeho klienta a podobně. Takže uvidíme, co, co, co, co se ještě dozvíme. Samozřejmě i ty útržky jsou, bych řekl krajně znepokojivé, protože takhle tajné dokumenty skutečně v soukromém sídle bývalého prezidenta nemají co dělat. Oni tam samozřejmě nemají dělat, co dělat jakékoliv archiválie z hlediska zákona. Prostě nepatří prezidentovi, ale patří, patří vlastně americké vládě, potažmo vlastně všem Američanům. Takže on neměl právo si je tam odvést, ať už byly utajované nebo ne. Ale samozřejmě dokumenty týkající se jaderné, jaderných zbraní, ať už se to týká amerických nebo spojeneckých, tak to samozřejmě je asi to, ty nejcitlivější informace, které lze, lze sehnat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Donald Trump se hájí tím, že dokumenty s různými stupni utajení odtajnil ještě jako prezident.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No, to za prvé proto neexistuje žádný doklad. On tvrdí a někteří jeho spojenci tvrdí, že existoval tedy jaksi stále platný příkaz, že cokoliv si s sebou odveze do /nesrozumitelné/, tak je považováno za odtajněné, což proto se nenašel žádný písemný doklad. Za druhé to nedává příliš smysl, aby ty dokumenty, které si tam třeba odvezl, aby je mohl v době úřadování studovat, aby byly najednou odtajněny, aby je bylo možné zveřejnit, to nedává vlastně velký smysl, protože jenom, protože si tam s nimi prezident chce, že prezident chce studovat nebo s nimi pracovat, tak přece neznamená, že je musí odtajnit. A další věc je, že jak už jsem říkal, tak ty dokumenty mu prostě nepatří a bez ohledu na to, jestli jsou, nebo nejsou tajné, tak neměly v prezidentově exprezidentovi sídle co dělat. To znamená ještě, dejme tomu, v době, kdy byl prezidentem, pokud byly zachovány nějaké bezpečnostní, nějaká bezpečnostní nařízení, tak samozřejmě nelze prezidenta trestat za to, že ty dokumenty studoval jinde než třeba v Bílém domě nebo že si je takhle vzal s sebou, říkám, pokud byla zachována ta bezpečnostní nařízení. Ale v okamžiku, kdy přestal být prezidentem, tak ty dokumenty nebo přestal mít vlastně právo na ty dokumenty. Oni mu nepatří, i když je třeba vytvořil a sepsal, sepsal on sám. Takže ta obrana tím, že vlastně byly odtajněny, mu z toho právního hlediska příliš nepomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může to být, pane Pondělíčku, dopad na republikánské voliče s ohledem tedy na ty volby, které v listopadu čekají Spojené státy?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Určitě může, ovšem musíme si říct, na kterou část republikánských voličů, Donald Trump má alespoň podle výsledků těch primárek pořád velice věrnou základnu mezi republikánskými voliči. A tam si myslím, že opravdu pořád platí to, co on řekl už, už v kampani, že by mohl zastřelit někoho klidně na páté Avenue za bílého dne a stejně by o žádné voliče nepřišel. Takže tam si myslím, že žádný posun čekat nelze, ale ti umírněnější republikáni, případně lidé, kteří tak nějak oscelují, jsou třeba konzervativněji zaměření, ale ne vždy volí republikány, tak ty by to odradit mohlo. Koneckonců docela zajímavý výsledek v tomhle ohledu jsme viděli na Aljašce, kde probíhaly vlastně doplňující volby pro to jediné křeslo ve federální sněmovně, které Aljaška má. Kde kandidovala právě s podporou Donalda Trumpa Sarah Palinová. A tam je ten systém, vlastně on funguje v jednom kole, ale volí se de facto dvoukolově. To znamená, dáte hlas svému nejoblíbenějšímu kandidátovi či kandidátce a pak dáváte vlastně druhý hlas. Pokud nikdo nezíská v tom prvním součtu víc než 50 %, tak ti první dva kandidáti či kandidátky jdou do toho druhého pomyslného kola. Tam se přepočítávají hlasy od těch neúspěšných kandidátů. A vyhrála demokratka celkem překvapivě a hlavně se jí podařilo získat, získat poměrně slušnou část asi 16 000 hlasů od, od třetího pořadí republikánského kandidáta. Od něho zároveň Sarah Palinová jenom, jenom, v uvozovkách, 27 000 hlasů a asi 10 000 jeho voličů zůstalo úplně doma. Což je přesně dynamika, kterou by si asi demokraté přáli. Oni nepotřebují přesvědčit všechny republikány, ale u těch nejvíce protrumpovských kandidátů jim bude asi stačit, pokud část republikánů zůstane doma anebo se dokonce rozhodne třeba podpořit nějakého umírněného demokrata, demokratku, pokud v tom obvodě takoví kandidují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje amerikanista Jiří Pondělíček. Lze říct, že Joe Biden, prezident zažívá zatím své nejúspěšnější období? Prosadil stěžejní zákon o daních a klimatu, jeho popularita jak už jste, pane Pondělíčku řekl, mírně stoupla. Projeví se to teda v těch nadcházejících volbách do kongresu a guvernérských pozic v řadě států americké unie, odvrátit možnou porážkou demokratů, kterou mnozí předvídají.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já si myslím, že to může pomoct demokratům určitě, ale ve sněmovně bych pořád byl velice překvapený, pokud by se jim podařilo tu většinu obhájit. Je to nejenom proto, že samozřejmě přes některé legislativní úspěchy i to, že třeba ta inflace v Americe zpomalila, tak myslím, že ta poslední čísla byla sice o něco horší, než bylo předpokládáno, ale tam mezi, to meziměsíční číslo bylo asi 0,1 % meziměsíční inflace. Takže vlastně poměrně už nízká, ale prostě historicky z historického hlediska strana, která má prezidenta, zvláště v tom prvním volebním období, kdy samozřejmě nějaký ten, nějaká snaha sahat do věcí, jako jsou daně a podobně a vlastně implementovat ty velké plány, tak většinou potom za to ta strana je v těch /nesrozumitelné/ prvních, těch poločasových volbách potrestána. Stalo se to vlastně, stalo se to Billu Clintonovi, stalo se to Baracku Obamovi, stalo se to Donaldu Trumpovi. Vlastně z těch posledních prezidentů jediný, kdo se tomu vyhnul, byl George Bush, a to právě díky tomu nějakému národnímu stmelení nebo sjednocení se po 11. září, protože ty /nesrozumitelné/ probíhaly v listopadu 2002, 2002 ne 22 a bylo to vlastně těsně po prvním výročí těch útoků. Ta čísla jeho oblíbenosti byly pořád vysoká. Ten pocit toho ohrožení byl pořád velký, takže, takže tomu pomohlo. Takže myslím, že očekávat, že, ne že by neměli šanci, ale bylo by velké překvapení, pokud by se jim podařilo udržet Sněmovnu. Zároveň mají teďka, a to taky před pár měsíci neplatilo, mají velice slušnou šanci, udržet si svojí většinu v Senátu, což koneckonců přímo či nepřímo uznávají i vysoce postavení republikáni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle výroční zprávy úřadu pro sčítání lidu příjmy v amerických domácnostech se už druhý rok po sobě nezvýšily. V roce 2021 se držely ve výši přibližně 70 tisíc 800 dolarů ročně, v přepočtu je to 144 000 korun měsíčně a to se shoduje s mediánovým příjmem v roce 2020 očištěným o inflaci. Je i to důležité téma pro Američany v těch volbách?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Samozřejmě spíš tedy z pohledu bych řekl toho opačného, to znamená rostoucí inflace, která do reálné hodnoty těch mezd prostě ukusuje, jak jsem říkal, ta inflace sice zpomaluje nebo zpomalila, ale pořád nějaká je možná vyšší. Čekalo se, že vlastně meziměsíčně o jako jednu desetinku klesne a naopak o jednu stoupla. Byť to není žádný dramatický nárůst, tak samozřejmě ten trend pořád není úplně pozitivní a za poslední dobu ta čísla v některých oblastech jako například potravin energií, tak dosahují dvouciferných výsledků, ty vlastně ty nárůsty, nárůsty nákladů nebo nárůsty cen a samozřejmě já bych řekl jako voliči ve většině zemí světa, tak i Američané ty tu politiku vnímají především skrze svoji peněženku. Ať už reálně se dá říct, že inflace je či není prezidentova chyba nebo ceny benzínu jsou či nejsou prezidentova chyba, tak to je prostě metrika, kterou bych řekl, velká část voličů používá a byť se situace teďka zlepšuje, tak v létě, kdy ta situace byla nejhorší, tak bylo jasně vidět, že to, že to ty šance demokratů v průzkumech i oblíbenost prezidenta Bidena dost silně, silně podrývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jakém duchu probíhá, hlavně teda bude probíhat ta kampaň před volbami?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No, dá se říct, že demokraté jí tak trošku spustili tím projevem Joe Bidena. On vlastně myslím, tím ten projev před síní nezávislosti v Pensylvánii, kde varoval před ohrožení demokracie v první části projevu, ve druhé části pak vypočítával vlastně úspěchy své, své administrativy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Umí je prodat mimochodem? Protože často se u politiků i v České republice hovoří o tom, i když se něco povede, tak ta komunikace vázne.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že byla snaha nebo teď demokraté se snaží nějakým způsobem voličům říci, nezklamali jsme vás, podařilo se nám prosadit to, co jsme chtěli. Tam je samozřejmě trošku problém to, že v té vyhraněné politické atmosféře to co jedna strana může považovat za úspěch, například ten klimatický balíček, který je skutečně bezprecedentní v té, v amerických dějinách a tohodle pohledu prostě ohromný legislativní úspěch, tak ji velká část republikánů naopak vnímá jako něco, co je jim trnem v oku a coby nejradši zvrátili nebo určitá část republikánů. Takže je otázka, co potom vlastně za ty úspěchy považovat, ale myslím si, že teď přece jenom jak se blíží ty volby, tak ta komunikace demokratické strany se snaží na to soustředit. Snaží se vlastně to úspěšné léto, v uvozovkách, můžeme říct nějakým způsobem voličům prodat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakým tématem je Ukrajina pro vůbec Američany, dodávky zbraní a vůbec podpora Spojených států?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Zatím většina Američanů stojí za dodávkami zbraní, za podporu Ukrajiny. Já se domnívám, že ta úspěšná ukrajinská protiofenzíva to může ještě zvýšit tuhle podporu, protože samozřejmě to dává nějakou naději na, na vítězství. Nicméně musíme si uvědomit, že ta zahraničněpolitická témata většinou nejsou to, co volby rozhoduje ve Spojených státech amerických. To znamená, i když se dá říct, že Ukrajina se těší daleko většímu zájmu než jiná zahraničněpolitická témata a než obecně zahraniční politika, obvyklé se těší. A teď nemyslím jenom v současné době ale i v minulosti, tak pořád to není asi téma, které by motivovalo většinu Američanů k tomu, aby hodili hlas jedné či druhé straně. Nehledě na to, že kromě vlastně toho extrémního, extrémně protrumpovského, extrémně pravicového křídla Republikánské strany jako třeba Margaret Taylor Greenová a podobně. Tak ta shoda obou politických stran na podpoře Ukrajiny je poměrně veliká. Takže vlastně voličům se v tomhle ani nenabízí nějaká protestní strana kromě těch několika málo kandidátů z řad Republikánů, která by říkala, ne Ukrajinu podporovat nechceme a nebudeme, takže z tohohle pohledu asi těžko je to téma, které může ty volby rozhodovat, když ho tam ty strany nevnáší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Amerikanista Jiří Pondělíček z katedry severoamerických studií při fakultě sociálních věd. Debata o potratech se vrací zpět do Washingtonu. Zákonodárci v americké Západní Virginii včera schválili zákon, který až na několik výjimek zakazuje potraty. Je to další stát, kde se chystá podobný zákon, respektive který, promiňte, se chystá zavést podobný zákon poté, co Ústavní soud letos zrušil federální právo na ukončení těhotenství. Napsal to agentura AP. Jenom pro informaci doplním, že nově oběti znásilnění a incestu budou moci potrat podstoupit do osmého týdne těhotenství, ale jen v případě, že o svém vlastně případů nejdříve informují policii. V případě nezletilých půjde o čtrnáctý týden. Ukončit těhotenství bude možné také v případě, kdy bude v ohrožení zdraví matky nebo dítěte. Pane Pondělíčku, bude mít to, to téma skutečně nějaký velký význam v těch volbách?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Zatím to vypadá, že to určitou část voličů motivuje. Projevuje se to, jak jsem vlastně říkal, zatím v těch senátních volbách především nebo teda já jsem nemluvil o potratech, konkrétně ale tam ty šance demokratů výrazně vzrostly vlastně od začátku léta. Je samozřejmě otázkou, jaká ta dynamika bude, ale zajímavé v tomhle ohledu je, že tam, kde třeba se k tomu mohli vyjádřit voliči, například v Kansasu bylo referendum o novém přísnějším potratovém zákonu a ten byl odmítnut. Takže to vypadá, že vlastně ani v relativně konzervativních státech není nějaká jasná většina krom možná některých těch nej, nej, nejkonzervativnějších výjimek. Není jasná voličská většina pro to, aby, aby ty potraty byly téměř úplně, úplně zakázány. Uvidíme, tedy s ohledem na ostatní témata, jestli, jestli tohle bude pro voliče natolik významné, aby kvůli tomu třeba změnili svoje hlasování o místo republikánů, kteří ta omezení většinou prosazují ve většině těch států tak, aby hlasovali pro demokraty. Ono si musíme uvědomit, že zatímco existují voliči především tedy z řad těch nábožensky založených, kteří, pro které vlastně je tady to jedno z těch hlavních témat. Dá se říct, že by byli ochotni volit asi kteroukoliv stranu, která by jim nabídla to omezení nebo zákaz potratů, tak pro mnoho těch voličů z druhé strany tak to není zdaleka to jediné téma. Samozřejmě taky je tam nějaká úzká skupina, pro kterou to bude to hlavní a motivující to téma, které vlastně rozhodne o volbě strany, ale velká část voličů, jak už jsem říkal, se bude rozhodovat podle jiných věcí, ať už to jsou náklady na život, inflace, mzdy, ceny paliv a tak dále a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude někdy ve Spojených státech, pane Pondělíčku, i třetí strana, nejenom demokraté a republikáni?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Ono se o tom spekuluje, byly, teď byly nějaké pokusy, vlastně vytvořit nějakou středovou stranu. Ten problém samozřejmě je v tom, že ten volební systém tomu příliš, příliš nepřeje. A samozřejmě i republikáni třeba, kterému se nelíbí úplně to směřování strany teďka, nemusí se jim líbí ty trampovští kandidáti, tak spíš třeba stranu potrestají tím, že pro konkrétní kandidáty nebudou hlasovat, ale nemyslím si, že by chtěli riskovat úplně rozštěpení strany a tím vlastně dominanci, dominanci demokratů. Protože zatím se dá rozhodně říct, že daleko více by ta případná středová strana, byť by nedominovala ani náhodou, ale daleko více by ukrajovalo právě republikánům než, než demokratům jo ten potenciál o nějaké odštěpení toho středovějšího křídla strany, je daleko větší u republikánů a samozřejmě i to si mnozí uvědomují a vlastně by na dlouhou dobu zajistili dominanci demokratů, pokud by těch pár klíčových procent vzhledem k vyrovnanosti voleb v posledních letech, kdyby těch pár klíčových procent republikánů vlastně zmizelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou tedy republikáni více rozštěpení než demokraté?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já i podle těch výsledků voleb na Aljašce, které jsem si tady zmiňoval, tak si myslím, že tam to skutečně takhle je. To neznamená, že by u demokratů žádné spory fungovaly, ale nebo neexistovaly, ale myslím si, že pořád tam funguje nějaká základní spolupráce mezi tím hodně progresivní křídlem, pro které třeba i ten klimatický balíček, infrastrukturní balíček byli málo a mezi těmi středovými, který říkají, kteří říkají, musíme alespoň v některý věcech se z těch, se s těmi republikány dohodnout. Dlouho byli zesměšňováni, nikdy jim nevěřil a vlastně vidíme, že v mnoha ohledech, byť třeba to nebyl ten klimatický balíček, tak v mnoha ohledech někteří, některé republikánské hlasy nebo někteří zákonodárci republikánů tyhle návrhy podpořili, byť nějaké umírněnější v osekané podobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik je stmeluje nebo rozděluje samotný Donald Trump, možná už jste to také, pane Pondělíčku, naznačil?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Samozřejmě ten, ta představa, že pokud by došlo k rozštěpení, tak by to znamenalo vítězství republikánů, potažmo Donalda Trumpa, je i u demokratů silnou motivací, že jo u republikánů se mluvilo o tom, že je to obráceně, že jo strach teda z dominance demokratů, pokud by došlo k rozštěpení. Takže to tu stranickou jednotu samozřejmě podporuje. Koneckonců to je vlastně i to, co, co sjednotilo tu poměrně širokou voličskou koalici v roce 2020 a co umožnilo Joe Bidenovi zvítězit, protože jinak skutečně toto rozpětí demokratické strany bylo poměrně, poměrně široké a dá se říct v mnoha ohledech i nesourodé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled na americkou politickou scénu nám zprostředkoval amerikanista Jiří Pondělíček z katedry severoamerických studií při fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za informace, za váš čas a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.