Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 9. ledna 2020

Jiří Hošek

Hostem byl komentátor Jiří Hošek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy. Já Vás vítám, dobrý den.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Hezký den v novém roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. Probereme například vývoj íránské krize i jeden Mexit. Nerušený poslech. Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit na Írán nové sankce, pokud Teherán nezmění své chování. Trump rovněž obhajoval americký útok, při kterém byl v Bagdádu minulý pátek zabit íránský generál Kásim Sulejmání, a kvůli němuž íránci podnikli odvetnou akci. Byl ten útok na americké základny v Iráku, Jiří, už proklamovaná pomsta nebo "jen" v uvozovkách, začátek?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No kdybychom měli vyjít ze slov íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, tak je to málo. Co se týče té proklamované íránské odvety, ale nejrůznější analytici si myslí, že teď v podstatě už obě strany v téhle fázi mohou být jakoby částečně spokojené, že si mohli ty pomyslné škatulky už jakoby odfajfkovat, útok, povedlo se, pomsta konala se, ale já si myslím, a viděli jsme to v posledních hodinách, že zase dopadly dvě rakety na vlastně bagdádské centrum na to srdce vlastně té americké přítomnosti nebo vůbec mezinárodní přítomnosti v Bagdádu, ale samozřejmě je velkou otázkou, protože íránský režim má celou řadu spojenců po světě, co se týče různých extrémistických hnutí, teroristických organizací, jestli se nedočkáme ještě nějaké soukromé odvety, teroristické povahy, na nějaké měkké cíle, ať už by to bylo na území Spojených států, nebo samozřejmě na území západní Evropy, a to se dá, samozřejmě, velmi těžko předjímat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Odvetu Spojeným státům slibují třeba íráčtí šíité a Hizballáh. Podle amerických zpravodajců Írán vyzval spřátelené ozbrojené milice, aby neútočily na americké cíle. Lze to třeba považovat za možná další důkaz jisté deeskalace? Zmírnění toho napětí po středečním útoku na americké základny v Iráku?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Je hodně hlasů, které říkají, že teď vlastně ten konflikt bude, v příštích dnech spíš deeskalovat, a v tom duchu se ostatně nesl i včerejší podvečerní proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa, který sice standardně chřestil zbraněmi, ale říkal, že Američané ty zbraně nechtějí použít, to znamená nebylo to něco takového, že by se chystala další vlna útoků a opravdu, že by se ten konflikt rozhořel naplno, to myslím, že si ani jedna z obou stran nepřeje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je tedy strategickým cílem, řekněme, jak Spojených států, tak Íránu?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, já si myslím, že vůbec to hodnocení zabití generála Sulejmáního je velmi obtížné, protože od jakého momentu všechny ty události odvíjet. Já bych určitě připomněl to, že Írán s největší pravděpodobností byl za útokem na saudskoarabská ropná zařízení, kdy ten útok paralyzoval vlastně polovinu saudskoarabské ropné produkce, což byla obrovská událost, tam naštěstí se povedlo ta zařízení velmi rychle upravit, a vlastně uvést znovu do provozu, že útočil na západní tankery v Hormužské úžině, že je zajímal, že tam sestřelil, což teda byla relativně marginálie na celém tom seznamu, dva americké drony, takže to nebylo jako blesk z čistého nebe, že Donald Trump nařídil zabití generála Sulejmáního, ale je pravda, že on, podle dostupných informací, dostal od svých poradců, tajných služeb, a tak dále, takovou jakoby paletu různých řešení možností, co se dá udělat, a vypadá to, že zvolil jakoby tu nejradikálnější, nejextrémnější, nebo možná druhou nejextrémnější, já si myslím, že extrémnější by ještě bylo zabít generála Sulejmáního na íránské půdě, ale to by se opravdu rovnalo asi vyhlášení války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono se vůbec vede debata o tom, zda byl ten americký útok, nebo zabití tedy Sulejmáního, legální, Spojené státy odůvodňují ten útok potřebou obrany amerických vojáků v oblasti, taky tím, že Sulejmání vedl organizaci, která je ve Spojených státech na seznamu teroristických organizací, no a Írán a Irák označili tuto akci za akt agrese.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ale vidíme v nejrůznějších světových médiích, že ani odborníci na mezinárodní právo v tom nemají úplně jasno, tak vidíme, že se pohybujeme tady v nějaké relativně šedé zóně, a že ta interpretace prostě není jednoznačná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Třeba i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ten ostře kritizoval zabití předáka íránských revolučních gard, podle něj šlo o velmi nešťastný krok Trumpa, který překročil všechny meze mezinárodního práva. Je to otázka pro experty na mezinárodní právo? Podle Vás?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Je to určitě otázka pro experty na mezinárodní právo, ale myslím si, že i kdyby ti dospěli k nějakému jednoznačnému závěru, tak Donald Trump nebo jakýkoliv příští americký prezident, tohle nebude mít před sebou na stole v pracovně, oválné, v Bílém domě, až bude nějaké podobné rozhodnutí do budoucna přímo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono to měli na stole asi ti předchozí prezidenti.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ti spíš, protože se samozřejmě neustále říká, že generál Sulejmání měl být neutralizován, to je teď takové populární slovo, kdy jinak mluvit o zabití nebo o vraždě, že to se mělo stát daleko, daleko dříve, už za minulého prezidenta Obamy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump hodlá také požádat Severoatlantickou alianci o větší angažovanost na Blízkém východě. Jak se vůbec staví jednotliví členové NATO k celé situaci? Jaký postoj zaujímá také Evropská unie? Tam mám na mysli spíše ty vztahy s Íránem.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Myslím si, že ty hlavní členské státy Evropské unie, to znamená Francie, Německo, byly velmi zdrženlivé nebo spíš vůči zabití generála Sulejmáního spíš nasadili takový kritický tón, ale ukazuje se, že Evropská unie v tomhle regionu má velmi malé slovo, je tam velmi nepatrným hráčem, a ten apel na členské státy Severoatlantické aliance, ohledně té přítomnosti na Blízkém východě, to je taky takové plácnutí do vody, já si ani neumím představit, že by to bylo jinak, než na úrovni rozhodnutí jednotlivých členských států, co se týče různých těch poradních a výcvikových, policejních vojenských misí v Iráku v dalších státech, ale že by Severoatlantická aliance, jako celek, že by se velvyslanci dohodli na tom, že se tam pošle nějaký další kontingent, to si prostě neumím představit, na základě čeho by se to stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spíše některé země stahují, nebo už stáhly své vojáky.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Což je spíš jako provizorní, prozatímní krok, kdy hrozí opravdu teď ta odveta a jaksi ve strachu o život těch lidí, tak je některé státy, včetně třeba Slovenska, stáhli mimo území Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze odhadnout, Jiří, co bude s jadernou dohodou? Je to už jen tygr na papíře?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že pokud se dočkáme opravdu deeskalace, nejenom teď té krátkodobé, tak taky asi zájem obou stran nějakou úplně jinou dohodu uzavřít, za Donalda Trumpa, si myslím, že ten půdorys té stávající dohody, by on měl pro ni velmi nelichotivá označení, tak čistě v tomto duchu je ta dohoda mrtvá, a zase jakákoliv dohoda, jejíž součástí nebudou Spojené státy, mi nedává úplně velký smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poprvé v dějinách Rakouska se vlády ujala koalice křesťansko demokratických lidovců, a Zelených, kteří vůbec zaznamenali v posledním období znatelný nárůst voličské přízně. Nový kabinet plánuje například vyšší zdanění produkce oxidu uhličitého, boj proti jaderným elektrárnám, to samozřejmě není zdaleka celá agenda nové vlády. Podle Sebastiana Kurze dosažený kompromis obsahuje to nejlepší z těch dvou světů. Jak to vidí Jiří Hošek?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Mě to připadá fascinující, když i smažeme ty rakouské hranice, protože máme tady pravicovou, konzervativní, radicionalistickou stranu lidovců, která vychází z určitých hodnot a máme tady levicovou, ekologickou, lidsko právní stranu Zelených, a zdálo by se na papíře, že to jsou dva navzájem vlastně nekompatibilní světy, ale my víme, na příkladech i sousední Spolkové republiky Německo, že ta, v těch barvách Německa, černozelená, v těch barvách Rakouska tyrkysovozelená spolupráce, že možná je, a že to není vlastně jenom pragmatismus, ale ono to vychází z toho, že podle mě si dneska už jako žádná velká pravicová nebo středopravá strana v západním světě, a to můžeme vztáhnout zase na další země, vlastně nemůže dovolit být nějaká asociální nebo neekologická, byť jako někteří ultrakonzervativci se tak tváří, ale pokud opravdu chtějí oslovit všechny voliče, tak museli otevřít tu Pandořinu skříňku i v těchto tématech, takže nám to na papíře může vypadat navzájem jakoby hrozně divoce, ale ta spolupráce prostě možná je, a je samozřejmě fascinující, že se dokázali domluvit v tom duchu, že Zelení rakouští, přivřeli oči nad tím, že podepsali koaliční dohodu s lidovci, kteří mají velmi tvrdě protiimigrační politiku, což jde proti jakémusi étosu Strany Zelených, a na druhou stranu, že se Sebastian Kurz podepsal, jak jste naznačila, pod poměrně radikální klimatický balíček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nelze tedy říct, jak tipují, no tipují, někteří komentátoři, že Sebastian Kurz vstupuje na tenký led, nebo jak tenký je?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že určitě je segment voličů ÖVP a stejně tak segment voličů Strany Zelených, který si bude říkat, to jste nás zradili, tohle jako přece nemyslíte vážně, nešli jste do voleb a my jsme vám nedali hlas s tím, že vy podepíšete, půjdete do holportu tady, se Zelenými, respektive s lidovci, ale myslím si, že tam v tom je taky opravdu snaha o jakoby blaho země, a myslím si, že vylučovací metodou, prostě teď, za téhle situace, a při tom volebním výsledku, který přinesly poslední parlamentní volby, tohle byla ta jakoby nejméně bolestivá varianta vládnutí, a víme na příkladu zase dalších zemí, kde v podstatě se neustále opakují parlamentní volby, a znovu přinášejí výsledky vlastně roztříštěnost totální, neschopnost stran se dohodnout na vládnutí, takže já bych ty strany vlastně pochválil za to, že se byli schopní dohodnout na něčem, aby Rakousko mělo nějakou smysluplnou vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem vidíte ty plusy a naopak, i úskalí tohoto spojenectví?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že může, samozřejmě, v případě teď, kdy třeba dojde opravdu, k nějaké dílčí nebo i větší hospodářské krizi, a ta vláda bude muset přijímat nějaká opravdu radikální opatření, co se týče ekonomiky, tak tam to může začít skřípat, a myslím si, že třeba na příkladě i vládnutí zase ve Spolkové republice Německo, tam může být takový jakoby komunikační problém, jak prezentovat navenek tu politiku, jako čí úspěch, čí neúspěch, myslím si, že Zelení k tomu přistupovali velmi rozumně v tom smyslu, že nenárokovali nějaký velký počet ministerstev, důležité rezorty, a tak dále, a že opravdu řekli, my víme, že my jsme relativně jakoby chudá nevěsta, přinášíme nějaké velké věno, tak jako neočekáváme zase nějaký velký podíl, podíl na tom vládnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už jste několikrát zmínil Německo, tam konzervativci a Zelení spolu vládnou už šestý rok, ve Spolkové zemi Hesensko, když se podíváme do nedávné minulosti, tak v letech 1998 až 2005, byla u moci rudozelená vládní koalice, to byli ovšem sociální demokraté a Strana Zelených pod Gerhardem Schröderem, vzpomeňme na šéfa německé diplomacie, Joschku Fischera, liší se, Jirko, podle Vás, nějak tedy ve své podstatě, Strana Zelených v Rakousku a v Německu?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Myslím si, že ty kořeny byly velmi podobné, že to vlastně vzniklo, když jste zmínila Joschku Fischera, to je vlastně autor toho, kdy Strana Zelených se začala chovat jaksi rozumně, kdy tam byl střet ve straně mezi tzv. realos a fundies, realisty a fundamentalisty, kdy vlastně Joschka Fischer řekl, pokud chcete být relevantní politickou silou, tak zahoďte tady ty svetry a děravá trička a začněte nosit košile a saka, a tvařte se jako normální politici, a začalo to fungovat, a myslím si, že ti němečtí Zelení jsou jakoby o krok napřed před svými rakouskými partnery v tom smyslu, že ti si opravdu můžou dělat, možná už po příštích parlamentních volbách, jakoby nárok na skutečně vládnutí, teď už jsme měli několik článků, analýz, které počítají s tím, že by se lídr německý Zelených, pan Habeck, třeba mohl stát příštím spolkovým kancléřem, což ještě před pár lety by byla věc úplně nemyslitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude vůbec ona ta zelená agenda, tzv. hrát čím dál větší roli? V evropské politice?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No bude, ale myslím si, že ty další strany mají proti Zeleným tu možnost, že sami vlastně zezelenají, a že Zelení budou muset hledat i jinou než čistě tu ekologickou agendu, protože víme, že se to stalo určitou módou v Západní Evropě, nebo vůbec v tom západním světě, ale kdybych ještě dotáhl tu svoji předchozí myšlenku, myslím si, že ti Zelení se mohou stávat daleko větším mainstreamem, že opravdu od těch fundamentalistů se stanou v podstatě takovými jakoby eko konzervativci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu je nadále zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy, Jiří Hošek. Britská dolní sněmovna má schvalovat návrh brexitového zákona Norma Pack, poputuje do Horní komory, Sněmovny lordů. Lze očekávat hladký průběh?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Myslím si, že naprosto, ty poslední parlamentní volby 12. prosince přinesly Borisu Johnsonovi, konzervativní straně, většinu 80 křesel v Dolní sněmovně, takže teď si myslím, že ten ratifikační proces, ať už v britském parlamentu nebo v parlamentu evropském, bude hladký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak to vnímaj vůbec voliči ve Velké Británii? Ta nekonečná jednání, dohadování, lze tam cítit už, nechci říct rezignaci, ale už vzali tu situaci na milost?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Já si myslím, že ještě nemáme dost času, a nemáme nějaký reprezentativní vzorek na to, abychom se k tomu jednoznačně vyjádřili, určitě u části voličů je cítit jistá úleva, že se to konečně pohne z místa, protože to už bylo opravdu nekonečné, na druhou stranu si myslím, že i ti proti unijní voliči, sympatizanti Brexitu, pokud to nejsou opravdu totální zabedněnci, tak musí chápat, že po 31. lednu ještě nic nekončí, že sice Británie přestane být členským státem Evropské unie, ale začne běžet přechodné období, kdy v podstatě se Británie bude pořád řídit podle unijních pravidel, podle unijního práva, a nebude mít vlastně žádné rozhodovací pravomoci, žádné pravomoci to ovlivnit, a Boris Johnson chce, aby to přechodné období skončilo vlastně v prosinci 2020, stanovil si jakési mantinely pro uzavření té dohody o volném obchodu s Evropskou unií, ale lidé, kteří tomu skutečně rozumějí, říkají, že to je naprosto jako šibeniční termín. A lidé si myslím, že chápou, že teď ta jednání budou možná ještě těžší, a teď třeba včerejší návštěva Ursuly von der Leyenové v Londýně, to ukázala, že Britové prostě nedostanou nic zadarmo, a že ta jednání nebudou vůbec jednoduchá, byť samozřejmě je tam oboustranná snaha dosáhnout toho výsledku, jemuž se říká pokud možno nulové tarify, nulová cla, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bez ztráty desítky.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Brexit ovšem včera překryla úplně jiná zpráva z Velké Británie, princ Harry s chotí Meghan oznámili na svém instagramovém účtu, že se rozhodli vzdát svých rolí v královské rodině. Chtějí pracovat, aby se stali finančně nezávislými, zatímco budou nadále plně podporovat její veličenstvo královnu. To napsali. Toto sdělení prý otřáslo Buckinghamským palácem.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No ještě aby neotřáslo, protože to je opravdu pecka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S nikým to nekonzultovali.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, vypadá to, podle těch reakcí, že to s nikým neprobrali, byť Buckinghamský palác se to snaží stáčet, tu veřejnou komunikaci tím směrem, jako že to je takový jakoby výkop do té debaty, a že se o tom ještě budou s Harrym a Meghan bavit, ale myslím si, že na to už je pozdě, že Harry a Meghan postavili královskou rodinu před hotovou věc. Oni se jako nechtějí úplně odstřihnout od královské rodiny, není to jako že by se vzdávali titulu, není to ten úplně jako nejextrémnější krok, oni doslova říkají, že se vzdávají svých seniorních rolí v královské rodině, to znamená, že nechtějí už plnit tolik těch oficiálních povinností, cestovat po Británii a po světě v roli těch nejvyšších královských ambasadorů, chtějí se nadále věnovat, což je velmi sympatické, charitativní činnost, ale myslím si, že chtějí se pokusit o to žít nějaký normální život, a tam bych určitě se vrátil k tomu, jak promlouvala ke svým synům princezna Diana, že jim evidentně vysvětlovala, podívejte se kluci, vy to teď možná ještě nechápete, ale žijete ve zlaté kleci, a ten skutečný svět je někde tam venku. A myslím si, že princ Harry, který možná v té kleci žil teď v těch posledních letech méně než William, díky velmi jako intenzivní službě v ozbrojených silách, a tak dále, tak teď samozřejmě, pod vlivem Meghan, se rozhodl, že zkusí z té zlaté klece opravdu vyletět se vším všudy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze říct, že Harry jaksi jde ve šlépějích své matky?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No já si myslím, že ano, já si myslím, že jednoznačně, a jí se ten exit v podstatě taky povedl, bylo to taky jako hrozně bolestivé, myslím si, že teď to bude něco, něco velmi podobného, ale uvidíme, jak to dál bude pokračovat, ale abychom si to samozřejmě nedramatizovali, tak musíme posluchačům připomenout, že Harry teď nadále klesá v té linii nástupnictví, klesl za všechny tři potomky u Williama a Kate, není to člověk, který by byl čekatelem na britský trůn, kdyby tenhle krok udělal William a Kate, tak bych opravdu řekl, že to otřáslo samotnými základy monarchie. Takhle bych to zase úplně nedramatizoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak vůbec vidíte to další potenciální následnictví? Jednoho dne přijde.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No, samozřejmě, Britové by si v ideálním případě přáli, aby po odchodu jejího veličenstva, Alžběty II., rovnou začal vládnout William, což dost dobře není možné, prostě příštím králem, pokud se toho dožije, tak bude Charles.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může se, promiňte, Charles, princ, vzdát, ve prospěch svého syna?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ne. Musel by, pokud jsem dobře načetl ta pravidla, tak měl by nastoupit na trůn, a potom by případně mohl abdikovat ve prospěch Williama, ale vzhledem k tomu, jak on se, teď to možná řeknu moc extrémně, jakoby třese na to vládnutí, tak si myslím, že tahle varianta je nepravděpodobná, i když on už Charles čeká opravdu velmi dlouho a myslím si, že ty pocity hodně souvisejí i s tím, že Charles se netají tím, že hodlá být daleko jako viditelnější, i třeba jakoby političtější panovník než byla Alžběta II. a pod ním se ten styl vládnutí určitě promění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je vůbec, Jiří, možné, jaksi vyvázat se z těch královských povinností? V případě prince Harryho.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
No já myslím, že vlastně nemůžete se z toho úplně vyvázat v tom smyslu, že pořád Vám budou lidé nějakým způsobem v patách. Harry určitě se s Meghan nemůžou obejít bez bodyguardů placených britským státem, ono ty královské povinnosti jsou jedna věc, a druhá věc je ta, že si nemůžete ani podrbat na nose nebo na uchu, aniž by to okamžitě sto lidí nevyfotilo a nezačalo by se to interpretovat, řešit, komentovat v médiích, to si myslím, že je to, před čím Harry a Meghan nejvíc asi utíkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakému renomé se vůbec těší britská královská rodina?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
To je hrozně široká otázka, já si myslím, že ta současná, vlastně spíš obliba královské rodiny, hodně souvisí s osobou jejího veličenstva královny Alžběty II., a domnívám se, že až nastoupí na trůn princ Charles, že ta obliba královské rodiny, nebo celé monarchie, vlastně klesne, spolu s tím, že Charles se zdaleka netěší takové oblibě jako maminka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Protože je takový jaký je. To prostě souvisí hrozně s tím, jak on vystupuje, souvisí to samozřejmě s tím příběhem s Dianou, souvisí to s jeho manželkou Camillou a je to vlastně celý takový ten jeho životní příběh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jedna věc je obliba královské rodiny, a druhá věc je třeba řekněme její role. Je známo, že královna Alžběta II., a vůbec vladař nebo vladařka, kdyžtak mě opravte, Vy jste expert na Británii, nevyjadřuje zásadně k politickým událostem, k politice.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Ano. Několikrát v minulosti už člověk čekal, že to je tak velká dějinná událost, že královna by vlastně zcela legitimně k tomu mohla něco utrousit, ale ona mlčela, ať už se to týkalo Brexitu, nebo se to týkalo třeba, a to mě osobně překvapilo, skotského referenda o nezávislosti, a já už jsem to říkal myslím i tady, v pořadu Jak to vidí, že bych si myslel, že když panovníkovi hrozí, že se jeho země zmenší, to znamená, že přijde o Skotsko, že je zcela legitimní v nějakém rozhlasovém nebo televizním poselství říct, že by to bylo smutné, nemusí říkat voličům odmítněte tuhle variantu, ale královna vlastně mlčela i v téhle situaci, a právě, když se vrátím k tomu, co jsem říkal, tak Charles třeba tuhle věc, podle mě, je připravený jakoby přepsat, předělat, i vzhledem k tomu, jak na veřejnost unikly jeho lobbistické dopisy členům britské vlády a dalším politikům, takže tam si myslím, že bude velká revoluce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče budoucnosti Spojeného království, i vzhledem, například, ke Skotsku a ostatně vůbec k průběhu celého Brexitu, který bude jednoho dne dovršen, co si Vy myslíte, Jiří, o tom, co čeká vlastně, co se týče budoucnosti, Spojené království?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Uf, to je strašně těžká otázka, no když začneme u té královské rodiny, tak si myslím, že doba bude taková, že bude narůstat tlak na to, aby královská rodina dostávala čím dál tím méně peněz na svoje fungování, aby ten svůj provoz, když to tak řeknu, financovala mnohem víc z vlastních zdrojů, aby už to nebylo takové to pozlátko a ty Rolls-Royce a tak dále, mějte všechno tohle, ale přispívejte si na to sami, ze svého majetku, a myslím si, že Spojené království určitě čeká dost turbulentní doba, kdy bych se vůbec nedivil, kdy se vlastně přepíše celý ten půdorys jako fungování Spojeného království, to slovo united, myslím, že teď bude velmi, velmi ohroženo tím, co se týče skotského separatismu, co se týče dění v Severním Irsku, a vůbec bych se nedivil, kdyby za nějakých deset let Severní Irsko a Skotsko, neříkám, že budou nezávislé, ale že by byli ve vztahu k Londýnu, ke zbytku země, v nějakém jiném smluvním vztahu, než jsou dnes, ve smyslu, že bude ten vztah nějak jakoby ještě volnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předpovídá, předpokládá šéfkomentátor a zástupce šéfredaktora Seznamu Zprávy, Jiří Hošek. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a přeji hezký den.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy:
Děkuji mockrát, rád jsem přišel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem od půl deváté bude datový a mediální analytik Josef Šlerka. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.