Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 22. května 2019

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem ‚Jak to vidí‘ je dnes Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam. Dobrý den.

Jiří HOŠEK, novinář:
Hezké ráno.

Vladimír KROC, moderátor:
Evropští filmaři na festivalu v Cannes vyzvali Evropany k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Manifest podepsalo přes 500 osobností ze světa filmu, mimo jiné režisér Wim Wenders, z Čechů svůj podpis připojili například Zdeněk Svěrák, Helena Třeštíková nebo Václav Marhoul. Jirko, jak důležité jsou volby do Europarlamentu?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já to vezmu, Vláďo, možná trochu oklikou. Jestli se EU kvůli něčemu kritizuje, někdy oprávněně, někdy neoprávněně, tak je to demokratický deficit. A jak jinak bychom se měli vyjádřit k tomu údajnému demokratickému deficitu než účastí ve volbách do Evropského parlamentu? My víme, že typicky v zemích Střední a Východní Evropy ta účast v eurovolbách byla úplně tristní. Byla vůbec nejhorší před pěti lety na Slovensku a v ČR, kdy přišlo volit jen 18 % lidí. A musíme si uvědomit, že se nevolí jen zástupci v Evropském parlamentu, že to spolurozhoduje o tom, kdo bude příštím předsedou Evropské komise, kdo vystřídá toho nepříliš oblíbeného Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera. Vybírat se bude nový předseda Evropské rady, což je člověk, který šéfuje unijním summitům... Ale bude se vybírat třeba i nejvyšší představitel unijní zahraniční bezpečnostní politiky nebo guvernér Evropské centrální banky. To znamená celé vedení EU, šéfové těch hlavních institucí. To všechno má spojitost s těmi volbami do Evropského parlamentu.

Vladimír KROC, moderátor:
Čemu přičítáš tu nízkou účast voličů?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že u mnoha lidí, když se řekne EU, Evropská komise, Evropský parlament, hned naskočí nějaká červená barva, nezájem, nuda, pocit přesvědčení pramenící i z neznalosti, že vlastně člověk stejně nemůže nic ovlivnit a tak dále. Myslím si, že se také v jednotlivých zemích málo vysvětluje ten přínos, benefit členství jednotlivých států v EU.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to chyba i nás, tedy médií?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já myslím, že určitě. My jsme tady za posledních 20 let, Vláďo, zažili myslím spolu řadu porad, kdy jsme se snažili třeba do vysílání protlačit nejrůznější témata... A přesně, když už v té nabídce použiješ nějaká slova, jako je Brusel, nařízení, směrnice, tak u mnoha editorů to vyvolává odmítavé, negativní pocity. A myslím, že všechno to jsou bohužel spojené nádoby.

Vladimír KROC, moderátor:
Dají se ty věci, které nejsou tak jednoduché, právě zjednodušovat, vysvětlovat tak, aby byly srozumitelné i tomu, kdo se soustavně nezajímá třeba o evropskou politiku?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím, že určitě, že je třeba to vysvětlovat, vysílat a psát o tom ne z hlediska toho, co kde jaký politik řekl a jak na to politici B, C a D reagovali, ale že vlastně každá věc, která se v EU řeší, ať už je to na úrovni komise, parlamentu a tak dále, z 95 % má bezprostřední dopad na naše lidské životy. Když se rozhlédneme kolem sebe ve studiu, tak bychom mohli členství v EU naroubovat tady na ten mikrofon, stůl, počítač, klávesnici... V podstatě cokoliv. Myslím, že takto by se o EU mělo mluvit. A zároveň si myslím, že je hodně škodlivé, že se EU v myslích mnoha lidí redukuje na tu finanční stránku věci, že se zapomíná na to, že to je i společenství určitých hodnot.

Vladimír KROC, moderátor:
Když si promítám naše zpravodaje v Bruselu, tak si říkám, že jeden za druhým to byli v tom dobrém slova smyslu srdcaři, lidé, které to baví, a je to znát. To je možná ten benefit Českého rozhlasu. Co myslíš?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já myslím, že ano, protože rozhlas je otázkou představivosti, my musíme vyvolávat emoce a musíme ty věci dovysvětlovávat a naší nejsilnější zbraní jsou lidské příběhy. To znamená, když se bavíme o nějakých směrnicích, návrzích a tak dále, tak je vždycky nejlepší to brát ne přes mluvčího Evropské komise, ale brát to přes nějaký lidský příběh – příběh českého včelaře, maďarského hoteliéra a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor:
Velmi specifické jsou ty volby ve Velké Británii, která zůstává členem osmadvacítky de facto nedopatřením. Je paradox, že voliči na ostrovním království mají vybírat své zástupce do instituce, kterou chtějí opustit.

Jiří HOŠEK, novinář:
Je to velmi svérázná situace a dokážu si představit, že když před pěti lety byla v Británii účast v eurovolbách 34 %, že ta účast nebude výrazně vyšší. Na jednu stranu lidé mají příležitost se zase v celonárodním hlasování se vyjádřit k tomu zpackanému jednání o brexitu, vystavit velmi špatné vysvědčení Konzervativní straně a její vládě, která nejspíš bude velkým poraženým těch europarlamentních voleb. Na druhou stranu si myslím, že mnoho lidí, kteří hlasovali pro brexit v referendu v červnu 2016, si bude říkat: Sakra, tři roky poté jsme pořád v EU a vy po nás chcete, abychom hlasovali do instituce, kterou nesnášíme? – Mnoho lidí to může pojmout tak, že ty volby bude sabotovat, bojkotovat. A ta strana, která to hlasování nejspíš vyhraje, pracuje s touto frustrací a s touto nespokojeností.

Vladimír KROC, moderátor:
Když to vezmeme čistě prakticky, takové volby něco stojí. Není to ze strany Britů rozmařilost, volit poslance, kteří možná v tom Europarlamentu vůbec nezasednou?

Jiří HOŠEK, novinář:
Na jednu stranu je to rozmařilost, jednoznačně souhlasím, ale oni nemají jinou možnost, protože když jsou pořád členskou zemí EU, nestihli včas odejít, tak ty volby musí uspořádat, jinak by na sebe uvalili velmi nepříjemné sankce. A byly takové různé úsměvné příběhy, že by se možná Británie dostala nejrychleji z EU, když by ji vyloučili za to, že se neúčastnila voleb do Evropského parlamentu... Ale to je samozřejmě trochu přitažené za vlasy.

Vladimír KROC, moderátor:
Britská premiérka Theresa Mayová teď představila kompromisní plán, který má pomoci napočtvrté prosadit v britském parlamentu její brexitovou dohodu s EU. Má tentokrát šanci?

Jiří HOŠEK, novinář:
Kdybys chtěl ušetřit čas, Vláďo, tak řeknu ne. Je to opravdu takto jednoduché, protože ten návrh není nijak významně jiný, vyšperkovaný a tak dále. Z podstaty věci se ta dohoda nemůže překopat, protože je dlouhodobě vyjednaná s EU. To znamená, ona je opatřena nějakými přílepky, které jsou namířené na britské publikum, britskou veřejnost, britské poslance. Je tam určitě nějaký vstřícný krok vůči Labour Party, ale její předseda Jeremy Corbyn už před pár hodinami jednoznačně řekl, že jeho poslanecký klub pro tu dohodu ruku nezvedne, a podobně prudce odmítavé reakce přicházejí i od těch většinou odbojných poslanců Konzervativní strany vůči premiérce Mayové. To znamená, kdyby se hlasovalo dneska, tak to Theresa Mayová na celé čáře prohraje.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to ale svým způsobem obdivuhodné... Kdyby nešlo o dámu, tak se zeptám, odkud se bere taková zabejčilost v premiérce...

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že ona, Vláďo, stojí zády ke zdi, respektive ona ví, že čas odtikává poslední dny jejího působení v nejvyšší exekutivní funkci ve Spojeném království. A když se vrátíme k těm volbám do Evropského parlamentu, tak si úplně dokážu představit, že když Konzervativci v eurovolbách spadnou třeba na nějakých 6, 7, 8 %, že to poselství bude tak devastující, že ona se třeba toho čtvrtého hlasování ani politicky nedočká a třeba už příští týden bude muset rezignovat.

Vladimír KROC, moderátor:
Rakouský prezident Van der Bellen se Rakušanům omluvil za to, jaký obrázek za sebou politici nechali. Teď se vracím k tomu víkendovému skandálu... Vyzval Rakušany, aby se od politiky neodvraceli. Skandál svobodných opět znevěrohodnil politiku. Dá se to takto vystihnout?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že se to takto dá vystihnout. A hlavně v brutální nahotě ukázal smýšlení minimálně části politiků, co se týče kupčení s veřejnými zakázkami, kupování si zájmů, kupování si médií a jejich zájmů. Takže Rakušany tohle opravdu hodně zasáhlo. Asi se potvrdily ty jejich černé představy o tom, jak to minimálně v části politiky asi funguje.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono to nabralo poměrně rychlý spád, ta aféra. Rakouský prezident už včera na žádost lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze odvolal z funkce ministra vnitra Herberta Kickla ze strany svobodných. Vládu opouští i zbývající ministři FPÖ... Měl Kurz jinou šanci?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že to vzal za správný konec. Když začneme u Herberta Kickla, tak to byl bývalý dlouholetý generální tajemník svobodných, strany FPÖ. Byl v této funkci snad 13, nebo 14 let. Byl to takový sekerník, člověk, který nikdy neměl pro nějaké ostřejší slovo daleko... A on měl velmi špatný vztah s kancléřem Kurzem. Platilo to oboustranně. A všichni si ještě pamatují, a Kickl to podezření nikdy nevyvrátil, skandál, který se odehrál v loňském roce, kdy policie bez vědomí (to se tehdy prokázalo) ministerstva spravedlnosti podnikla razii v jedné z rakouských zpravodajských služeb. A má se za to, že Kickl chtěl zjistit, které krajně pravicové spolky, krajně pravicové organizace ta rakouská kontrarozvědka sleduje, aby jim mohl tu informaci asi předat, aby je svým způsobem mohl varovat. A tohle je věc, která byla velkým škraloupem, velkou koulí na noze... Kurz ale podle mě asi, Vláďo, postupoval i pragmaticky. Je přesvědčen o tom, že svobodné tahle aféra velmi poškodí, a má pocit, že v těch předčasných parlamentních volbách, které by se měly konat, jestli si dobře vzpomínám, 15. září, má šanci ten výsledek lidové strany, nejsilnější strany v Rakousku, zlepšit.

Vladimír KROC, moderátor:
A opravdu aféra posiluje nebo posílila rakouské lidovce? Je to tak?

Jiří HOŠEK, novinář:
My to ještě nevíme – nemáme k tomu ta úplně tvrdá data. Na to je ta aféra příliš mladá. Ale dá se říct, že takové to hardcore, to tvrdé jádro svobodných neuhne, protože nemá celkem moc variant, koho v Rakousku podpořit. Ale Kurz i tou svojí politikou určitě na část voličů nebo bývalých voličů strany svobodných cílí. Takže moje osobní úvaha je taková, že by si lidovci v těch parlamentních volbách měli polepšit.

Vladimír KROC, moderátor:
Na druhou stranu je otázka, jestli Kurz dostane šanci vést vládu do těch předčasných voleb – jestli mu nebude vyslovena nedůvěra.

Jiří HOŠEK, novinář:
My víme, že strana svobodných reagovala na ten vyhazov ministra vnitra Kickla tak, že práskla dveřmi a řekla: No, tak my v této vládě nebudeme sedět. Myslíme si, že ministr vnitra měl pokračovat ve své funkci. Je to nemístná čistka. Ale ono už to Rakousko nějakým způsobem překlepe. Tohle si myslím, že v tom střednědobém horizontu je věc, která není zas tak důležitá.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono ale zůstává spousta důležitých otázek. Třeba kdo mohl mít zájem na zveřejnění dva roky starého videa právě teď...

Jiří HOŠEK, novinář:
To je samozřejmě velká otázka. To jsme měli zdůraznit, že to video, které bylo nahráno, tuším, na Ibize, není úplně nové. A mám pocit, že těch informací kolem toho pozadí té aféry ještě vyplave víc... Ale zase si vezměme to, jak na zveřejnění té nahrávky reagovali ať už Heinz-Christian Strache nebo ten další politik strany svobodných Gudenus (tuším, že šéf poslaneckého klubu), kteří okamžitě rezignovali... Ale to načasování... My jsme tady už samozřejmě vycvičeni tím českým prostředím, že když se objeví nějaká takováto nahrávka, tak si říkáme: Proč teď? Asi na to nedokážu dost dobře odpovědět.

Vladimír KROC, moderátor:
A pak zůstává otázka, kdo to financoval... V zájmu koho bylo, jestli tam hrají roli nějaké tajné služby...   

Jiří HOŠEK, novinář:
Tajné služby v tomhle všem hrají naprosto klíčovou roli. Pro mě zprávou týdne nebyla možná samotná tato aféra kolem videa Stracheho a spol., ale byla to informace, která přišla z Německa, kdy prezident spolkové zpravodajské služby, resp. úřadu na ochranu ústavy, což je německá kontrarozvědka, prohlásil, že Rakouskou kvůli svým vazbám hlavně na Ruskou federaci přestalo spadat do škatulky těch nejdůvěryhodnějších partnerských států, což by do budoucna znamenalo, že Německo nebude nadále s Rakouskem sdílet určité citlivé informace zpravodajského charakteru, a to proto, že – a to zaznělo na příslušném výboru spolkového sněmu – existuje pravděpodobnost, že by se ty informace dostaly do nepovolaných rukou. A to Rusko tam bylo výslovně zmíněno... Navíc tam zaznělo, že není vyloučeno, že se tak už doopravdy stalo. A když jsem o tom mluvil s lidmi z prostředí českých zpravodajských služeb, tak oni říkali: To je úplně to nejhorší, co se ti může v tomhle prostředí stát. A dokonce Rakousko už na několika jednáních zažilo to, že když se dospělo k nějakému citlivému bodu, tak ostatní v té místnosti řekli rakouskému kolegovi: My se moc omlouváme, ale tady musíš počkat za dveřmi, protože to není něco, co by měly slyšet tvoje uši...

Vladimír KROC, moderátor:
Jak to může ovlivnit smýšlení rakouských voličů teď před eurovolbami?

Jiří HOŠEK, novinář:
Když se ještě vrátíme k tomu celkovému vyznění, tak ty eurovolby by velmi pravděpodobně měly přinést vzestup populistických stran napříč evropskými státy. A myslím si, že v těch eurovolbách se tyhle pocity budou hodně ventilovat. Nemyslím si, že by v těch eurovolbách ještě teď bezprostředně svobodní na to tak moc doplatili, na tuhle aféru, jako na to doplatí, nejspíš, v těch zářijových parlamentních volbách. Ale já jsem nedávno ve Vídni shodou okolností byl, se zájmem jsem si četl ty programy a volební plakáty a musím říct, že jsou úplně stejně plytké a nenápadité, jako jsou ty v ČR.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaký nám tedy ta aféra dává obrázek o současné politické kultuře v Rakousku?

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že strana svobodných není dostatečně reprezentativní vzorek, abychom mohli mluvit o tom, že oni vypovídají o standardech rakouské politické kultury. Strana svobodných je i v rakouském prostředí opravdu dost extrémní, i když už je možná méně extrémní, než byla v některých fázích svého historického vývoje... Připomenu třeba i to, jak válčí strana svobodných s rakouskými veřejnoprávními médii. Víme, co se stalo s veřejnoprávními sdělovacími prostředky v Polsku a Maďarsku, kde byly naprosto převálcovány. V Rakousku v té frontové linii se právě hodně řeší tyhle záležitosti. Ale samozřejmě je to velká rána hlavně z pohledu voličů. Myslím si, že ten boj o důvěru voličů teď nebude vůbec snadný...

Vladimír KROC, moderátor:
Irák vyšle do Teheránu a Washingtonu delegace s cílem zmírnit napětí, které vyvolává obavy z konfrontace mezi Spojenými státy a Íránem na Blízkém východě. Jirko, je to překvapivé gesto, anebo to může mít reálný diplomatický efekt, to angažmá Bagdádu?

Jiří HOŠEK, novinář:
Bagdádská vláda sama o sobě není extra silná. Když si vezmeme to, co se děje v zemi, jaká je bezpečnostní situace, že ta vláda samozřejmě nekontroluje dění v těch jednotlivých částech země, tak bych neměl přehnaná očekávání. Je tam samozřejmě velký vliv nejrůznějších zahraničních mocností na to, co irácká vláda dělá... Ale vzhledem k historické animozitě těch jednotlivých hráčů na Blízkém východě je to určitě zajímavá iniciativa. To, jak to napětí mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé eskalovalo, že se během hodin začalo mluvit o válečném konfliktu, což tedy hlavně byla slovní zásoba, kterou používal Donald Trump... Myslím si, že spoustu lidí hodně vyděsilo. Uvědomili si, co všechno je v sázce. Celý ten vývoj po roce 2003, 2004. A tohle není něco, co by si kdokoliv mohl přát...

Vladimír KROC, moderátor:
A komu skutečně může vyhovovat ta eskalace napětí na Blízkém východě? Není to jen tak...

Jiří HOŠEK, novinář:
Může samozřejmě svým způsobem nahrávat Donaldu Trumpovi... To je taková ta klasická doktrína amerických prezidentů: Když máš vnitrostátní problémy, rozpoutej nějaký válečný konflikt někde ve světě, kde máš šanci ukázat taková ta svoje chlapácká gesta, bojovnost, nacionalismus, národního ducha... Tohle to je samozřejmě jedna interpretace. Druhá interpretace je, že skutečně ty Íránem podporované bojové skupiny, ať už je to Irák, ať už je to Sýrie, představují velmi netriviální bojovou sílu, byť je třeba říct, že v určitém slova smyslu sehrály pozitivní roli, ať už třeba bojem proti Islámskému státu... Ale myslím si, že hledá taková nová rovnováha. Když tam navíc zmíníme Turecko, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty... Na tom Blízkém východě v podstatě všechno souvisí se vším.

Vladimír KROC, moderátor:
Co by pro Evropu znamenal (a teď se bavíme opravdu teoreticky) otevřený konflikt mezi Íránem a Spojenými státy?

Jiří HOŠEK, novinář:
V té bezpečnostní rovině by nepochybně znamenal třeba novou uprchlickou vlnu. Člověk na to vůbec nechce myslet... Ti lidé by určitě (a nebylo by to zřejmě jenom z Íránu) by začali nějakým způsobem někam utíkat. My teď víme, že když Spojené státy před rokem vycouvaly z té mezinárodní dohody s Íránem, tak Donald Trump vyzval evropské státy k dodržování zase toho přísného embarga, to znamená neobchodování s Íránem. Na nejrůznějších úrovních to postihlo Německo, Británii, Francii, ostatně i české firmy, které se ucházely o některé velmi zajímavé zakázky v Íránu... Takže ty dopady už tady máme, už je pociťujeme. Ale ten válečný konflikt, a vůbec si tu variantu nechci připouštět, by byl devastující. Notabene ty tweety Donalda Trumpa, to jeho vystupování na sociálních sítích musíme brát s určitou rezervou. Ale je naprosto strašidelná věta, když prezident nukleární mocnosti řekne, že válečný konflikt by pro Írán znamenal, že by Írán přestal existovat... Z toho i mně běhá mráz po zádech...

Vladimír KROC, moderátor:
Jakou roli v té současné roztržce hraje Izrael?

Jiří HOŠEK, novinář:
To je dobrá otázka. Izrael má teď samozřejmě sám strašnou spoustu vnitropolitických problémů, samozřejmě problémy bezpečnostního charakteru s Palestinci... Myslím si, že to není úplně nejvhodnější doba na to, aby ještě musel řešit tuhle problematiku. Ale Izrael je samozřejmě stát, o který se Američané na Blízkém východě můžou dlouhodobě opírat. Je to něco, co může hlídat tu situaci v Sýrii, minimálně v té jižní části... Ale nejsem si úplně jistý, jak by se tato situace mohla dál odvíjet. Ale jestli můžu udělat takovou odbočku, která taky souvisí s děním v tomto regionu... Příští týden zažijeme finále evropské fotbalové ligy, které hostí ázerbajdžánské Baku. Strašně se teď řeší, jestli bude nebo nebude smět přijet arménský hráč Arsenalu Henrik Mchitarjan, který včera oznámil, že z bezpečnostních důvodů do té země nepřijede... A víme, že v Kataru se bude konat mistrovství světa ve fotbale. Já bych si hrozně přál, kdyby se na ten šampionát (vzhledem k tomu, co se v tom regionu děje a jak mnoho arabských států neuznává existenci Izraele – místo Izraele na tamních mapách ve školách je jenom prázdné místo), na to mistrovství světa, kvalifikoval Izrael a kdyby se tam kvalifikoval Írán, kdyby se tam kvalifikovala Saudská Arábie a kdyby se třeba aspoň dva z těchto států ocitly ve stejné základní skupině. To by byla opravdu politicko-sportovní bomba.

Vladimír KROC, moderátor:
A na závěr ještě jedno téma. Vrátíme se zpátky do Evropy: Už víme, který je nejbohatší z labouristických poslanců, díky nové aféře... Možná jsi to věděl už předtím...

Jiří HOŠEK, novinář:
Nevěděl.

Vladimír KROC, moderátor:
Překvapila tě ta aféra Geoffreyho Robinsona, který měl údajně v 60. letech spolupracovat s komunistickou tajnou policií v Československu?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ono se, Vláďo, mluvilo o tzv. spolupráci celé řady britských poslanců, včetně Jeremyho Corbyna. Připomeňme, že Labouristé v současnosti, ale i v minulosti byli opravdu hardcore socialisty, až marxisty, nebránili se kontaktům se zastupitelskými úřady totalitních zemí, včetně Československa. A my víme, že tyto zastupitelské úřady byly úplně prošpikovány špiony a že samozřejmě ti kulturní a političtí atašé byli agenty StB, kteří se samozřejmě snažili tyhle poslance získat ke spolupráci. My také víme, že britská kontrarozvědka tohle předpokládala. Ti politici byli školeni v tom, že nějaký takový kontakt mohou očekávat... Tam je třeba opravdu se ponořit na dlouhé a dlouhé dny do archivů a velmi pečlivě zkoumat to, za jakých podmínek k těm kontaktům došlo – co ti důstojníci do Prahy opravdu hlásili. A to, že někde je třeba ten poslanec Robinson vykázaný, že se třikrát sešel s československým agentem, to ještě neznamená, že spolupracoval s československou tajnou službou ve smyslu, že jí poskytoval nějaké citlivé informace atd. Takže tam bych našlapoval velmi opatrně.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes 80letý Robinson informaci označil za naprostý výmysl a lež. Ale tehdy mělo jít mj. o jaderné hlavice pro Polaris. Ne, že bych si myslel, že si to budeš pamatovat (ty jsi ještě nebyl na světě) ... Jak to bylo tehdy, v té době, v tom kontextu významné?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si nejsem jist, jestli pan Robinson v té době, kdy k tomu kontaktu došlo, měl nějakou významnou funkci, že by byl nositelem nějakých supercitlivých informací o rozmisťování střel Polaris v Evropě nebo že by měl nějaké informace týkající se té samotné technologie. Nechci to samozřejmě nějakým způsobem zlehčovat... Ale mohli být lidé, kteří byli motivováni finančním ziskem. Víme, že se východoevropské tajné služby snažily zlákat řadu politiků a některé opravdu zlomily. Snažily se na ně nacházet různé kompromitující informace týkající se jejich sexuální orientace... Dodneška ruské tajné služby používají ty sličné agentky, které se snaží propašovat do postelí různých politiků a státníků... Takže samozřejmě nechci pana Robinsona toho obvinění zprostit, ale to, že to tvrdí jedna strana, ještě neznamená, že tomu tak skutečně bylo.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale zase abychom to úplně nebagatelizovali... Měl krycí jméno Karko a byl označen za nejproduktivnější zdroj v Británii. Možná to o něčem svědčí... Ale ta otázka, která už zazněla a teď ji budu zase opakovat... Proč a kdo může mít potřebu vytahovat teď na světlo události staré půl století?

Jiří HOŠEK, novinář:
Snaha kompromitovat, snaha dostat toho člověka do defenzivy; snaha vyvolat dojem, že britská politika je třeba prošpikována těmito lidmi; ztráta důvěry vůči poslancům... A tak dále. Ony jsou to samozřejmě spojené nádoby. A připomenu, že i poslanci opozičních stran (ta strana nemusí být nezbytně u vlády) dostávají brífinky s velmi citlivými informacemi národně-bezpečnostní povahy. Takže ono to zase i na tomhle poli všechno se vším souvisí...

Vladimír KROC, moderátor:
Připomíná Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam, který byl hostem pořadu 'Jak to vidí'. Díky! Na shledanou.

Jiří HOŠEK, novinář:
Děkuji moc za pozvání!

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech další pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.