Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 21. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy, dobrý den Jirko, vítejte.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Krásné ráno Zito.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, co opozici České republiky v Evropské unii vypovídá postoj spojenců ke kauze Vrbětice. Zda by mohlo Německo mít v čele vlády opět ženu. A co ukázal projekt Evropské fotbalové ligy, který dříve než začal skončil, nerušený poslech. Byl to akt státního terorismu nebo útok na zboží nebo přece jenom státní terorismus. Premiér Andrej Babiš včera vzal zpět svá pondělní slova o útoku na zboží. Spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem označili výbuch muničního skladu ve Vrběticích za terorismus. Ministr vnitra a vicepremiér si na dnešek předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Co si o tom všem Jiří myslíte?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že nebudeme asi zdržovat posluchače nějakou politologickou debatu definicí terorismu, ale myslím si, že tam je důležité spíš to slovo stát, protože jako agenti GRU tady běhají po Evropě, včetně České republiky bez svolení svých šéfů. A víme, že ruské tajné služby podléhají přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. A takže ty stopy vedou opravdu do naprosto nejvyšších pater ruské politiky. A je to, je to něco naprosto bezprecedentního. Já mám pocit, že my jsme poslední dobou ve světle těch převratných událostí ve světě trošičku cyničtí. Možná k tomu přispívá i ten fakt, že k tomu výbuchu ve Vrběticích, jak známo, došlo už v roce 2014, takže to není něco, co bychom měli třeba emočně nějak v okamžité paměti. Ale jinak je to z mého pohledu naprosto nehorázná věc. A to vyhoštění 18 ruských diplomatů, kteří byli identifikováni coby spolupracovníci ruských tajných služeb GRU a SWR. Bylo myslím velmi silným robustním signálem a pevně věřím, že nebude signálem posledním. I vzhledem k té protiakci Moskvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětlila Česká republika spojencům, o co v kauze Vrbětice jde?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že částečně ano, protože v pondělí to zaznělo, částečně minimálně na zasedání ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu nebo respektive to zasedání samozřejmě bylo on-line. Ale myslím si, že se pokračovalo včera na úrovni velvyslanců členských zemí Severoatlantické aliance, kde nás zastupoval velvyslanec Jakub Landovský. Ale klíčovým dnem v tomto směru asi bude čtvrtek, kdy by mělo být vlastně speciální zasedání Severoatlantické rady. A tam si myslím, že tahle agenda se bude řešit a troufám si říct, že s největší pravděpodobností novopečený ministr zahraničí Jakub Kulhánek tam vlastně do detailů bude popisovat, k čemu přesně došlo, k čemu vlastně vyšetřování dospělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury v roce 2018 vyhostily Severoatlantická aliance Evropská unie a jejich členské státy bezprecedentních více než 120 Rusů. Na podezřelé z útoku uvalila unie sankce. Měl by být nyní podobný postup reakce západu, podobné jako po útoku ve Velké Británii?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že ano a jde hodně o iniciativu, na míru iniciativy České republiky. Tam asi byla dost nešikovná volba slov Jana Hamáčka, který v pondělí v podstatě požádal buď o solidaritu v podobě jednotného vyhoštění diplomatů nebo solidaritu nějakou písemnou nebo ústní, že tam v podstatě dal na stůl jakoby víc variant, že jednoznačně neřekl, my po vás chceme, milý partneři, v Evropské unii, abyste ukázali tu solidaritu a jednotný postoj v tom, že každý prostě vyhostíte určité množství ruských diplomatů. Ale troufám si říct, že tahle ta, že tahle ta varianta je pořád ve hře s ohledem právě na partnery Severoatlantické alianci. A myslím si, že Česká republika dál utáhne šrouby i jednostranně. To znamená já bych osobně očekával, že se sáhne k další redukci počtu ruských diplomatů na zastupitelském úřadě v Praze a teď nemyslím jenom jednorázové vyhoštění, že se prostě sešroubuje ten počet diplomatů natrvalo. Což je něco, po čem dlouhodobě volá ve svých zprávách Bezpečnostní informační služba a vidíme, že prostě ta, ta velikost té ambasády, která evidentně slouží k výzvědné činnosti, tak je prostě příliš velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je, nebo by mělo být Jiří, v zájmu české zahraniční politiky vůči Rusku? A rozšířím tu otázku i na unijní politiku. Zmínil jste se o tom čtvrteční očekávaném zasedání, vlastně jak postupovat? Rusko tady zůstane, budeme muset, Evropa, najít přece jenom nějaký model, modus spolupráce nebo spolupráce vztahu s touto zemí s ruskou federací.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Ano, ale to si myslím, že je opravdu až ten, ten, ten druhý nebo možná třetí bod. My se teď nacházíme v době, kdy i tady máme časový souběh Zito, v podstatě co se týče Ruské federace dvou, tří, ne-li čtyř událostí. Protože máme tady Alexeje Navalného, který možná umírá prostě v temnotách své kobky. Máme tady bezprecedentní koncentraci ruských ozbrojených sil, včetně vojenské techniky u hranic Ukrajiny. Sám ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba včera odpoledne říkal, že ten počet ruských vojáků je někde 120, 150 000, což je mnohem větší počet ruských vojáků, než tomu bylo při okupaci Krymu v roce 2014. Máme tady pořád pokračující kybernetické útoky. Máme tady neuvěřitelně škodlivý vliv ruských nebo proruských trollů. A tohle všechno prostě tvoří jednu, jednu množinu a jeden balíček. Ale, ale myslím si, že je třeba tohle vnímat jako celek, ale je třeba opravdu vnímat to, že Rusko není prostě v dnešní podobě a teď mám na mysli ten režim. Nemám na mysli běžné ruské občany a mimochodem ještě ten další bod, dneska se čekají v Ruské federaci podle opozice vůbec největší historicky protesty za propuštění Alexeje Navalného a proti Vladimíru Putinovi. Ale myslím si, že prostě musíme dokola říkat, že Rusko současné prostě není normální stát. Je to, je to autoritářský režim a je to, je to režim, který je založený na korupci, na násilí směrem dovnitř a na násilí směrem ven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se mimochodem, Jiří, píše, informuje, o této kauze Vrbětice a vůbec o přístupu, postoji evropských států v ruských médiích?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, píše se to tak, jak bychom asi očekávali, tak jednak se mlží nebo vůbec zamlčuje to, že, že měla GRU, její agenti provést teroristický útok ve Vrběticích. Hodně se to koncentruje právě i na ty odpovědi na tu, na tu diplomatickou válku, co se týče vyhošťování diplomatů. Hodně se tam, když jste zmínila v samotném úvodu tu slovní volbu Andreje Babiše, tak toho se pochopitelně ruská média okamžitě chytla, když Andrej Babiš řekl, že to, že to nebyl akt státního terorismu, ale útok na zboží bulharského obchodníka. To se ruské propagandě, ruským médiím velmi hodilo. Takže to samozřejmě okamžitě sdělovací prostředky v Rusku daly do titulků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co ukázaly ty dosavadní reakce našich partnerů, spojenců v evropských transatlantických strukturách o našem postavení?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Když jsme se na to v Seznam Zprávách ptali Věry Jourové třeba, což je místopředsedkyně Evropské komise, tak ona, ona říkala, že Česká republika je brána jako kredibilní vypočitatelný partner, což je fajn. Není asi důvod paní Jourové nevěřit, ale chtělo by to ještě, ještě hloubš a větší kapky i v případech, které se jako bezprostředně netýkají České republiky, respektive nějakého terorismu na, na jejím území. Měli bychom být takový vždycky, když jde o otázky vakcína a imigrantů a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuální události pro Český rozhlas komentuje Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy. Vládnoucí konzervativní unii stran CDU/CSU povede do podzimních parlamentních voleb ve Spolkové republice Armin Laschet. Dalo se to čekat, že to nebude Markus Söder, bavorský ministerský předseda a šéf křesťanskosociální unie CSU, kterou vede 2 roky?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já musím říct, že ve mně se tohle jako hrozně, hrozně tluče. Já rozumím té volbě Armina Lascheta, ale kdybych byl býval nějaký marketingový stratég unie a nechal bych stranou velikost CDU a velikost CSU, tak se domnívám a průzkumy veřejného mínění to zcela jednoznačně ukazují, že kdyby byl kandidátem na kancléře Marcus Söder, tak má CDU/CSU šanci na mnohem lepší výsledek v zářijových parlamentních volbách. Takže tam zvítězila, dá se říct, jakoby kontinuita, taková ta váha se slovem konzervativní varianta, protože ten /souzvuk zvuků/, přesně tak, přesně tak, protože Armin Laschet se se deklaroval a deklaruje co by, co by Merkelovec. On vlastně s touhle strategií, s tímhle přístupem vyhrál boj o předsednictví CDU. Připomeňme, že vlastně i tahle volba nebyla o parník, že byla poměrně, poměrně těsná. Takže ta Laschetova pozice není vůbec silná. Navíc ty poslední výsledky v západoněmeckých zemských volbách pro CDU nedopadly vůbec dobře, což je zase nějaká ne úplně dobrá zpráva pro, pro Armina Lascheta. Ale samozřejmě do toho září se může stát ještě hrozně moc, hrozně moc věcí, hrozně moc událostí. A taky bude záležet na tom, jak se k tomu postaví Marcus Söder, jestli si bude hrát na nějakého jako zhrzeného takového toho /nesrozumitelné/ nebo řekne, mně opravdu záleží na tom, aby CDU/CSU dosáhla co možná nejlepšího, nejlepšího výsledku a udělám proto maximum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, že to bude ta druhá varianta, tedy že se s tím už smířil. Mimochodem alespoň to ukazují ty první reakce z Německa. Co si jako vůbec vlastně myslíte o specifiku těchto stran, CSU, křesťanskosociální unie působí výhradně v Bavorsku a tam zase nevolíte křesťansko-demokratickou unii CDU.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já si myslím, že asi našim posluchačům řekneme, že už jsme dvakrát v historii měli situaci, kdy si vlastně CDU/CSU domluvily, že ten kandidát na kancléře bude pocházet z té menší strany. Franz Josef Strauss a Edmund Stoiber, oba v tom klání prohráli, byť v tom roce 2002 Edmund Stoiber velice těsně, mimochodem Edmund Stoiber se prosadil v té otázce kandidáta na kancléře proti Angele Merkelové, tak to je, to je vlastně taková jakoby zajímavá paralela. Já si myslím, že tam je hrozně důležitá věc ta, do jaké míry předseda CSU, ať je to kdokoliv, respektive bavorský zemský premiér, se jakoby angažuje na celoněmecké úrovni. A to jsem měl pocit v těch posledních měsících, že Marcus Söder během koronavirové krize dělal hodně a že byl velmi výrazným nejenom jakoby bavorským, ale celoněmeckým politikem, což jsem si říkal, že ty jeho šance v tom klání zvyšuje. Nakonec to tedy nestačilo, ale myslím si, že třeba ta jeho politická hvězda jakoby vyletí nahoru ještě, ještě v budoucnosti a bude hrozně záležet na tom, jak se taky Německu bude dařit jakoby jeho ekonomice a mě by vlastně zajímal mimochodem váš názor Zito, co se týče jakoby nálad v Německu, protože tam určitě už jako sledujeme únavu z Angely Merkelové, že, že jakoby chtějí lidé něco trošku jiného. Na druhou stranu si myslím, že tam je jakoby strach z toho, kdyby, kdyby nedošlo k té kontinuitě, protože si zase lidé zvykli, že se tomu Merkelovskému Německu dařilo a dařilo se mu na evropské scéně. Tak jak vy vlastně vidíte teď jakoby ten, ten cvrkot mezi lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak je to samozřejmě otázka, protože po Angele Merkelové se tady rýsuje, co se týče té únavy, to naprosto souhlasím. Ale asi se ukazuje, že podobně jako Helmut Kohl problémy vysadil, tak Angela Merkelová si zase jaksi nevychovala svého nástupce, což ukazují právě i všechny tyto debaty. Armin Laschet je pouhé 3 měsíce šéfem křesťansko-demokratické unie CDU. A možná se rýsuje další kandidát. Hovořilo se v Německu, že to bude duel, co se týče jaksi útoků na úřad kancléřství, ale možná to bude trojboj, protože za stranu Zelených se o post kancléře bude ucházet čtyřicetiletá /nesrozumitelné/ spolupředsedkyně této aktuálně druhé nejsilnější strany v zemi. Jaké jsou reálné šance podle vás, že by pokračovala ženská éra tedy, že by v úřadu kancléřství po Angele Merkelové usedla další politička?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já si myslím, že to je hrozně důležitá věc, jak vypadal, jak by vypadal, bude vypadat souboj /nesrozumitelné/ versus Laschet proti souboji /nesrozumitelné/ Söder, který by byl takový daleko víc profilovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A promiňte, zapomněla jsem říct asi toho třetího, když o tom mluvíme, a to je Olaf Scholz, kandidát SPD sociální demokracie.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, teď si myslím, že vlastně strašně záleží na výsledku SPD, protože myslím si, že zelení zaznamenají vynikající výsledek a jejich přirozený koaliční partner by určitě byla sociální demokracie. To znamená, já si dokážu představit výsledek, kdyby CDU/CSU byla skutečně odstřižena od vlády, a to by samozřejmě v Německu byla, byla revoluční změna. Měli bychom, měli bychom zelenou, zelenou kancléřku /nesrozumitelné/. Ale i vlastně ten její výběr mě musím říct malinko překvapil. Já jsem třeba tipoval, že to bude spíš, spíš Robert /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč právě jeho nebo spíše jeho?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, řeknu možná něco kontroverzního, já jsem si právě myslel, že tam bude hrát roli ten ženský element, jakože, že Němci, že by měli dvakrát po sobě ženu kancléřku, že na to nejsou úplně jako nastavení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvidíme, necháme se překvapit. Každopádně i dění v Německu ukazuje jistou krizi, co se týče výchovy politických kádrů.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Souhlasím naprosto, myslím si, že i Německo se potýká prostě s relativně slabou generací politiků, ale to platí i o dalších evropských státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kancléřku, Velká Británie má kancléře, ale má hlavně královnu Alžběta II. se dnes dožívá 95 let. Víme, že oficiální oslava narozenin se tradičně koná druhý červnový víkend. Loni byla slavnostní ceremonie komornější kvůli epidemii koronaviru. Letos se nicméně panovnice musí vypořádat s úmrtím svého manžela. V sobotu se rozloučila s princem Philipem, vévodou z Edinburghu, který stál po jejím boku bezmála 74 let. Prostřednictvím televizí jsme mohli sledovat pohřeb, do královské hrobky v kapli svatého Jiřího, hradním areálu Vincour. Řekla bych v tom životním příběhu se s princem Philipem se zrcadlí ty složité osudy evropských dynastií. Jak se na to díváte, Jirko?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Uf no, nepochybně, já už jsem jednak chtěl popřát jejímu Veličenstvu krásné narozeniny nebo v téhle strašně složité době. A myslím si, že, i když člověk třeba nemá rád královskou dynastii a připadá mu monarchie jako přežitek, tak ten záběr truchlící královny, jak sedí osamoceně v kapli Svatého Jiří, byl, byl, byl strašně smutný, a to, to bylo, to bylo hrozně, hrozně dojemné. A co se týče prince Philipa, no tak oni vlastně ten královský pár tvoří, tvoří historii druhé poloviny dvacátého století. Je to, je to jako neuvěřitelná dlouhověkost a neuvěřitelný průřez tím, co oni všechno, všechno zažili. Pardon, já se vám skočil do řeči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V pořádku Jiří, chtěla jsem se ještě zeptat třeba, jaký byl jeho podíl na formování té současné tváře Velké Británie?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, podíl na formování současné Velké Británie, to si myslím, že nějaký extra velký nebyl, ale jeho podíl byl v tom, že on byl, on byl pilířem, on byl oporu královny, člověkem, který se vlastně nikdy nedral do světel reflektorů a i to rozloučení s ním, kdy, kdy on trval na tom, aby to nebylo nic pompézního, tak vlastně reflektuje, reflektuje tuhle jeho roli, ale prostě ten podíl to je jako u sportovního týmu, takoví ti nosiči vody. To znamená, to nejsou ty velké celebrity, ale to jsou ti dříči, kteří, kteří hrají na toho prominentního člena týmu, chrání ho. A tohle to byla přesně role prince Philipa. A samozřejmě jeho role byla strašně silná, co se týče rodiny, co se týče výchovy dětí. A on určitě v těch těžkých letech, už potom v devadesátých letech na přelomu tisíciletí fungoval jako takový jako takový tmel, co se týče rodinných vztahů už potom ne dvou, ale, ale v podstatě tří generací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě je to pro královnu Alžbětu II. nenahraditelná ztráta, přesto bych se zeptala, kdo by mohl alespoň částečně být nyní podobnou oporou královně v zemi?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že to bude muset být princ Charles vylučovací metodou a bylo vidět, že mimochodem Charles stud, smrt tatínka jako strašně prožíval, asi prožívá. Byť víme, že ty jejich vztahy v určité době byly jako velice komplikované. A myslím si, že Charles teď právě v tom, když se vrátím k vaší otázce, může dokázat tu svoji, ne samozřejmě věkem, ale chováním jakoby dospělost a svojí důležitost a význam, právě tím, že bude podporou své, své mamince a ukáže, že by byl opravdu dobrým panovníkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rezonuje nějak ještě více než měsíc po velmi otevřeném rozhovoru prince Harryho a jeho manželky Meghan pro americkou televizi toto téma? Oni kritizovali poměry uvnitř vládnoucí rodiny. Pár se v Buckinghamském paláci nedostal, nedočkal zastání. Dokonce podle Meghan Markleové se setkal s rasistickými poznámkami.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Myslím si, že to rezonuje pořád hodně a že ten smuteční obřad měl, měl sloužit i k částečnému aspoň usmíření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Došlo k tomu? Sledovali jsme, jak to princové, promiňte, šli společně po obřadu.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Šli společně, ale nešli, nešli nějak úplně super, super těsně blízko. Tam byl nějaký strategický krok Charlese, který rozhodl, že, že vlastně k té další cestě ti lidé kromě královny vynechají službu svých limuzín, svých šoférů, a že se projdou a právě jakoby poklábosí. Princ Charles říkal, že využije té příležitosti, aby si z očí do očí popovídal s princem Harrym. No, tak já budu věřit, budu optimistický, že, že se ta atmosféra jakoby pročistila, ale asi bude ještě trvat, než, než jakoby zakopou válečnou sekeru a najdou nějakou rozumnou řeč William s Harrym, protože tam bylo asi znát, že nějaký, nějaký napinalismus, nějaké tenze prostě jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Jiřím Hoškem, zástupcem šéfredaktora serveru Seznam Zprávy se zaměříme na vaše, Jirko, další sledovaná oblíbené téma, a to je fotbal. Zdá se, že projekt s názvem evropská superliga skončil dříve, než se vůbec rozjel. V neděli vznikla, včera podle všeho skončila. Je už na místě opravdu hovořit o superlize v minulém čase?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že když v tuhle chvíli, kdy spolu mluvíme, tak z těch 12 zakládajících členů zbyli 4. Tak to je, to je opravdu jak příběh nějakého nepovedeného afrického puče, kdy, kdy prostě vidíte, že nedobudete prezidentský palác a že jste nedobyli budovu televize, rozhlasu a typu čisté jede po druhém. Přecházejí do tábora nepřítele nebo, nebo páchají sebevraždu, tak vidíme, že ty týmy trhají tu zakládající listinu a v oficiálních prohlášeních říkají, že podnikají právní kroky k rozvázání svého vztahu s evropskou superligou. Viděli jsme, že včera večer rezignoval nebo po skončení sezóny rezignuje Ed Woodward, což je místopředseda představenstva, vlastně de facto ředitel Manchesteru United. To byl to jeden z hybatelů toho projektu, takže k vaší otázce, ano, myslím si že evropská superliga měla opravdu jepičí život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže až budou posluchači si stahovat náš rozhovor z audioarchivu, tak už to bude pasé?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že už to bude pase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak, řekněme, alespoň v této chvíli, co bylo vůbec tedy cílem?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já si myslím, že úplně klíčová informace Zito je, že koronavirová pandemie obnažila finanční problémy i těch největších evropských klubů, které vesměs, když vezmu třeba Real Madrid nebo Barcelonu, tak tíží obrovské dluhy v řádech stovek milionů eur a oni vsadili na projekt, na projekt elitářský, na projekt málo soutěživý, kdy si řekli, nám se nechce v rámci stávajícího modelu Ligy mistrů nebo národních soutěží prostě cestovat do nějakých málo atraktivních destinací, kam se tisíce kilometrů daleko na nehezké stadiony a hrát zápasy, ve kterých předem je jasné, že vysoce vyhrajeme. My, my se chceme střetávat s těmi nejlepšími. Připadá nám to nejatraktivnější a připadá nám, že o to je největší zájem a došlo tady k hrubému podcenění komunikace, vlastně jakoby konzultace s fanouškovskou obcí. A celkově ten příběh evropské superligy, myslím si, že s odstupem času se na něj bude vzpomínat jako na velký triumf fanoušků, že se ukázala jakoby lidovost. Ukázaly se kořeny fotbalu, ukázalo se to, jaká je vlastně síla i hráčů, protože se v těch posledních hodinách, v desítkách hodin postavili na zadní i hráči, což si myslím, že vyžadovalo určitou úplně nestandardní statečnost, protože vy řeknete, vyjádříte nedůvěru svému chlebodárci. To není úplně jednoduchá věc, napsat veřejně na sociální sítě, že se stavíte proti své firmě, proti svému generálnímu řediteli. A vypadá to, že tenhle, tahle vlastně kontrarevoluce bych řekl, že uspěla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také se zapojili nebo reagovali na tu evropskou superligu i politici třeba britský nebo italský.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Premiér, co je vůbec typické pro současný, řekněme, fotbalový trh?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já si myslím, že fotbalový trh bude muset škrtat nějaké, nějaké nuly a jsem, jsem strašně zvědavý, pokud se bavíme tedy Zito, o trhu ve smyslu hráčského trhu, jaké teď budou nové nějaké tarifní částky, až až začne letní, letní přestupní období, když se, když se bavíme o možných přestupech těch velkých fotbalových celebrit, které podle hodnot transfermarktu mají cenu někde mezi 80 150 miliony eur. /souzvuk zvuků/, což jsou astronomické částky, za které byste si koupila polovinu českých prvoligových klubů, včetně stadionu a pozemků pod nimi. Tak, jaký to bude mít na ně, na ně dopad. A jak to bude vlastně do budoucna taky s televizními právy a tak dále. To znamená můžeme celou tady tuhle situaci a vlastně samozřejmě, čili zase s tou koronavirovou pandemii považovat za jaký, jakousi zeď, jakýsi strop, do kterého celý ten fotbalový projekt, ta neuvěřitelná finanční spirála narazili a uvidíme, jak to vlastně celé bude dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mění se nějak zásadně fotbalové publikum?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, teď fotbalové publikum, je, je, je nulové. Máme, máme prázdné arény, ale samozřejmě v Anglii došlo k velmi výrazné proměně v tom smyslu, že se z fotbalu stal, když vezmeme ty velké kluby dosti exkluzivní produkt. Víme, že platíte dneska, pokud vůbec dostanete šanci koupit si permanentku a ty permanentky se v některých případech čeká třeba 10, 15, 18 let. Platíte 1000, 1100, 1200 liber za za 1 kvalitní lístek na zápasy Arsenalu Chelsea. To k němu zaplatíte 90, 100 liber jen to to fikne. To znamená, když máme nějakou nízkou příjmovou skupinu, tak pokud milujete fotbal a chcete třeba cestovat se svými týmy. No, tak to vlastně spolyká dneska veškeré vaše příjmy. Takže určitě se to publikum třeba v Anglii změnilo, že to je více zase takové nechci říct elitářské, ale určitě to není už jakoby dělnická třída, která by prostě po šichtě ve fabrice prostě se svojí vnučkou a pěti, pěti prostě panáky v sobě šla, šla do /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy a jeho postřehy. Děkuji vám za ně a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Na slyšenou, mockrát děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude bezpečnostní analytik Andor Šándor, příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.