Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 17. července 2019

Jiří Hošek

Hostem byl komentátor Jiří Hošek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem v ‚Jak to vidí‘ je Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam. Já vás vítám, dobrý den.

Jiří HOŠEK, novinář:
Děkuji za pozvání, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pozornost budeme věnovat první ženě v čele Evropské komise, slovníku amerického prezidenta a třeba také přestupům ve fotbale. Dobrý poslech. – V čele příští Evropské komise poprvé v její historii stane žena Ursula von der Leyenová, dosavadní německá ministryně obrany. Hlasovalo pro ni 383 poslanců Europarlamentu. Ke zvolení potřebovala nejméně 374 hlasy. Nakonec tedy obdržela jen o devět hlasů více. Je to, Jirko, slabší mandát? Je z toho patrné, že třeba nedokázala o svých kvalitách přesvědčit větší počet europoslanců?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že to hodnocení není úplně jednoznačné. Když to srovnáme s volebními zisky předchozích šéfů Evropské komise, tak je to hubený výsledek. Na druhou stranu mám pocit, že po několika týdnech po tom konkrétním výsledku už nikdo moc neštěkne. A vzhledem k tomu, za jakých okolností se poměrně nečekaně v červnu vůbec objevilo jméno Ursuly von der Leyenové, protože ona nepatřila ani do nějaké širšího okruhu adeptů, o kterých se spekulovalo někde v kuloárech, že to přesvědčování jednotlivých frakcí v europarlamentu, to bylo taky šité takovou horkou jehlou, v některých klubech ona nezanechala příliš dobrý dojem, tak ten výsledek byl nakonec spíš ano, ne, než o kolik to bude. Takže já si myslím, že z její strany asi bude panovat spokojenost, jakkoliv samozřejmě ten výsledek o devět hlasů je opravdu vítězstvím o prsa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ona sama to komentovala slovy většina je většina.

Jiří HOŠEK, novinář:
Většina je většina. Máme mnoho případů z německé politické historie, kdy Konrad Adenauer byl taky zvolen většinou jednoho hlasu. Nechci srovnávat zrovna Adenauera s paní von der Leyenovou, ale je pravda, že vítězství je prostě vítězství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Své zvolení 60letá křesťanská demokratka pokládá za hlas pro silnou Evropu od východu na západ, od severu k jihu, pro Evropu, která je odhodlána bojovat za vlastní budoucnost a nebojovat mezi sebou. Co lze od ní očekávat? Jak se promění EU, Evropská komise, práce, priority, agenda?

Jiří HOŠEK, novinář:
Když vidíme kompetence předsedy Evropské komise, když vidíme, co dokázali předsedové Evropské komise v minulosti, tak nemůžeme očekávat od paní von der Leyenové, jakkoliv je to zástupkyně nejsilnějšího evropského státu, že by jaksi vlastnoručně začala tím kormidlem Evropy otáčet tím či oním směrem. Ona navíc aby vůbec byla zvolená, tak jak evropským liberálům, tak socialistům přislíbila celou řadu věcí, na kterých ty jednotlivé frakce lpěly. Jak se to podaří vůbec přetavit v agendě Evropského parlamentu, to je samozřejmě velká otázka. Myslím si, že je dost důležité a zajímavé, Zito, zmínit to, že ona se těšila od začátku podpoře francouzského prezidenta Macrona. To znamená, to její zvolení je takovým vyjádřením souladu toho německo-francouzského tandemu, ale také bez zajímavosti z toho našeho středoevropského pohledu, že za to její zvolení si přičítají zásluhy i v Polsku a Maďarsku, protože pro ni hlasovali i europoslanci, nevím, jestli všichni, polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost i Orbánova Fidezsu, což může působit malinko jako překvapení, ale tam to zase musíme vidět v kontextu toho, že středoevropské státy a ty vládní strany jejich byly hodně proti tomu, aby se šéfem Evropské komise stal socialista Nizozemec Frans Timmermans, o kterém měli pocit, že to je jakýsi latentní nepřítel toho našeho kousku Evropy. Ale tam taky musíme zdůraznit, že Frans Timmermans se stane místopředsedou Evropské komise. Takže bude mít nadále velmi vlivné postavení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proti Timmermansovi brojilo vlastně i Česko.  

Jiří HOŠEK, novinář:
Brojilo i Česko, brojily státy Visegrádské čtyřky plus Itálie... To byla taková pětice „výtržníků“. A je samozřejmě velkou otázkou, jestli vůbec stojí za to si nějak čechrat peří. Dokázali jsme zabránit Timmermansovi v čele Evropské komise... Co jsme za to získali? V těch prvních analýzách toho, jak dopadl poslední unijní summit a jak teď vypadá ta schvalovací procedura, spíš středoevropské státy, včetně ČR, jsou označovány za poražené těch vyjednávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi nejkonkrétnější návrhy přednesla von der Leyenová v oblasti klimatické politiky. Myslíte, že začíná tato agenda, životní prostředí, klimatické změny, hrát čím dál větší roli?

Jiří HOŠEK, novinář:
Tam asi musíme oddělit dvě věci. Myslím si, že asi hraje čím dál větší roli v politice, v německé politice, v evropské politice, ale to je sekundární, protože ono by nám na tom mělo záležet. Pokud nám záleží na planetě Zemi a pokud myslíme na to, na rozdíl od Andreje Babiše, co tady bude v roce 2050, tak by nás to nemělo nechat lhostejnými, a to jsou velmi spojené nádoby. Na prvním místě bychom měli zdůrazňovat, co se s tou Zemí reálně děje, a až za druhé vidět tu zelenou ekologickou politiku. Ale samozřejmě paní von der Leyenová... Zase to byl výrok, který byl hodně namířený směrem k tomu, aby si zajistila své zvolení...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Napříč spektrem.

Jiří HOŠEK, novinář:
Napříč spektrem. Já úplně nesnáším tento výraz, ale máte hlubokou pravdu. Ta realizace těch velmi ambiciózních cílů, které ona řekla, bude setsakramentsky složitá, jakkoliv teď Německo vypadá jako takový front runner, takový běžec v první řadě, kterému záleží na tom, že by se ty cíle měly skutečně plnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně němečtí Zelení hlásí velký nárůst nových členů, Strana zelených.

Jiří HOŠEK, novinář:
To je ta politika a celá řada lidí říká, že v příštích německých parlamentních volbách se můžeme dočkat třeba zeleného německého kancléře.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ursulu von der Leyenovou na postu německé ministryně obrany nahradí překvapivě šéfka Křesťanskodemokratické unie Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ministerský post dříve odmítla s tím, že se chce soustředit na vedení strany. Dokonce ještě před pár dny se skloňovalo jméno Jens Spahn, spolkový ministr zdravotnictví. Co se stalo, Jiří?

Jiří HOŠEK, novinář:
Já si myslím, že to vyvěrá z té každodenní německé praktické politické reality... Když si paní Krampová-Karrenbauerová asi uvědomila, že jako šéfka nejsilnější politické strany v zemi by měla být součástí vlády. Když si to vezmu na jiné zemi typu Velké Británie, tak tam by bylo nemyslitelné, aby předseda nesilnější strany nebyl v kabinetu, byl poslán sám, ale nebyl členem vlády. Tak mám pocit, že s tím, jak pokračuje odcházení Angely Merkelové, tak paní Krampová-Karrenbauerová vlastně chce být i u toho dění ve vládě a třeba i za cenu toho, že převezme rezort, ke kterému nejspíš nemá nějaký bytostně vřelý vztah. Nevím, jestli ta její kariéra se nějakým způsobem prolínala s Bundeswehrem a s agendou obrany, ale samozřejmě v Německu platí, že se ministrem nebo ministryní obrany nemusí zrovna stát člověk, který má doma na zahradě zaparkovanou nějakou repliku tanku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Projeví se podle vás nějak fakt, že němečtí sociální demokraté odmítali Ursulu von der Leyenovou na postu šéfky nové Evropské komise, do toho vnitroněmeckého vztahu, do té velké koalice SPD a CDU?

Jiří HOŠEK, novinář:
Kdyby bývala Ursula von der Leyenová prohrála, nebyla schválena, tak si myslím, že by se to bývalo setsakramentsky projevilo. Teď, když byla schválená, tak si řeknou křesťanští demokraté, byl to takový kopanec. Sociální demokraté dlouhodobě neměli Ursulu von der Leyenovou rádi. Ta jejich nevole vůči její osobě vyvěrala z té podle mě dlouholeté kariéry von der Leyenové v německé politice a částečně to souviselo s tím, že ji považují lidé na té evropské scéně za takový nepopsaný list papíru. Politička, která se nikdy v té evropské unijní agendě příliš neangažovala. Ale teď si myslím, že když byla potvrzena ve funkci, tak to nějakou extra zlou krev neudělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident Donald Trump poslal o víkendu čtyři americké kongresmanky zpátky, odkud přišly, čímž asi myslel Afriku nebo Latinskou Ameriku, odkud pochází část jejich předků. Ženy se nicméně narodily ve Spojených státech, až na jednu, která přišla na svět v Somálsku. Nicméně do Spojených států přišla jako nemluvně. Urážlivé útoky Donalda Trumpa včera v rezoluci odsoudila Sněmovna reprezentantů. Donald Trump navzdory kritice na svých výrocích trvá, a jak tweetoval, nemá v těle ani špetku rasismu. Proč tato rétorika amerického prezidenta?

Jiří HOŠEK, novinář:
První reakce byla, že Donald Trump tohle opravdu přeťápl, že neuvěřitelně přestřelil, a kdyby něco takového vypustil z úst nějaký člověk z showbyznysu, z amerického sportu, tak by musel okamžitě rezignovat, se zlou by se potázal. Donald Trump může tweetovat, jak chce, že nemá jedinou, jak on řekl, rasistickou kůstku v těle, ale myslím si, že on už ukázal na tolika příležitostech, že je opravdu velmi bezpáteřní člověk, že bych mu možná i věřil, že nemá vůbec žádnou kůstku v těle, že se dokáže ohnout jakýmkoliv směrem. Je strašně zajímavá ta reakce v Americe v posledních dnech. Je fascinující, že ty čtyři demokratické kongresmanky (možná by se mělo říkat kongreswomenky) nebyly explicitně jmenované Donaldem Trumpem – všem bylo jasné, o koho jde, že jde o zástupkyně ve Sněmovně reprezentantů z New Yorku, Massachusetts, Michiganu a Minnesoty, a ony řekly: My tady nechceme rozpoutat nějaký rasový ping pong. Pojďme se soustředit opravdu na politiku, na konkrétní činy. To byla velmi velkorysá reakce. Jak jste správně řekla, dnes v noci Sněmovna reprezentantů schválila rezoluci odsuzující ty výroky Donalda Trumpa. Ve Sněmovně reprezentantů mají Demokraté většinu, takže toto schválení bylo víceméně automatické. Ale tu rezoluci podpořili i čtyři republikánští kongresmani, což je velmi zajímavá věc. A tam uvidíme, jaký to bude mít dál dopad. Donald Trump a jeho okolí jsou známi svou velkou mstivostí. Kdykoliv se v minulosti nějaký zákonodárce postavil proti Donaldu Trumpovi, tak to pro něj mělo velmi negativní následky. Ale opravdu celkově... Nejsem si úplně jistý, abych neutíkal z vaší otázky, že vím odpověď na otázku, proč to Donald Trump udělal. Ale připadá mi to naprosto nechutné a vlastně úplně směšné u národa, který je postaven na přistěhovalcích. Kromě tisíců potomků původních obyvatel Severní Ameriky je to tam samozřejmě jeden přistěhovalec vedle druhého. Nevím teď, kolikáté generace, ale zdůrazňovat ten etnický původ a posílat dotyčné dámy do zemí původu s poukazem na to, že se tam dějí hrozná zvěrstva, že jsou to země, které mají daleko k demokracii a že by si tam měly ty dámy udělat pořádek, je neuvěřitelně stupidní. Právě i s poukazem na to, co jste říkala – že tři z těch čtyř dam se vůbec v těch zemích nenarodily. To už jsou opravdu Američanky narozené na americké půdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I když i ta jedna „Somálka“ má americké občanství od r. 2000. Jedna z té čtveřice kongreswomenek, političek, výpady amerického prezidenta... Podle ní mají odvést pozornost od jeho chybné politiky, od špatného vedení úřadu. Myslíte si, Jirko, že si Donald Trump může uškodit těmi přinejmenším problematickými výroky mezi republikánskými voliči? Protože jeho popularita je pořád velmi vysoká.

Jiří HOŠEK, novinář:
Je pořád vysoká. A u toho jádra voličů z těch menších měst a z toho amerického venkova si myslím, že víceméně natvrdo řekl to, co si tihle lidé asi latentně myslí. Ale určitě mu to může uškodit u těch republikánských městských voličů a samozřejmě u těch voličů, kteří třeba se právě řadí k těm ať už Afroameričanům, nebo samozřejmě lidem z Latinské Ameriky. A myslím si, že tohle byla ze strany Trumpa zbytečná věc. Byl to přešlap. Ale ono je to třeba vnímat i v celém tom kontextu teď jeho avizovaného tažení proti ilegálním přistěhovalcům. Už jsme, myslím, i tady v pořadu 'Jak to vidí' mluvili o tom, že se chystají velké razie, zátahy právě na ilegály, jejich okamžité deportace. Ono to teď v takovém pomalém režimu už začalo. Takže z této perspektivy je to asi třeba celé vnímat. Ale převažující ta reakce je, že to byl obrovský přešlap a něco neuvěřitelně nechutného. A možná dodáme, že dneska v noci to celé pokračovalo ještě tím, že Kellyanne Conwayová, což je bývalá Trumpova mluvčí, dnes poradkyně při setkání s novináři, když čelila jednomu kritickému dotazu, tak se zeptala toho tázajícího se reportéra: A jaká je vaše národnost? – A když on odvětil, že je to úplně irelevantní pro ten daný dotaz, tak ona začala vyprávět o tom, že ona sama je irského a italského původu a tak dále. A celé je to pikantní v tom, že její manžel George Conway, což je konzervativní právník, napsal do Washington Post velmi ostrý článek, kde označil otevřeně Trumpa za rasistického prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, a nerada bych vás zaskočila, jestli v té rezoluci explicitně je slovíčko ‚rasistické výroky‘...? Protože to bylo předmětem sporu, jestli to řekla Nancy Pelosiová...

Jiří HOŠEK, novinář:
Myslím si, že je tam univerzálně president‘s latest remarks – jako poslední poznámky... Myslím si, že tam to slovo ‚rasistické‘ vyloženě není. A možná když jste zmínila Nancy Pelosiovou, tak je třeba říct, že ti čtyři republikánští zákonodárci, kteří zvedli hlas pro tu rezoluci, všichni taky v těch mediálních výrocích zdůrazňovali, že i Demokraté by si měli zamést před svým prahem, protože i v jejich řadách se najdou jednotlivci, kteří něco velmi podobného vypustili z úst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je ta situace nebo postavení této čtveřice političek v rámci Demokratické strany? Protože i tam probíhala nějaká přestřelka právě s Nancy Pelosiovou. Političky ji kritizovaly za její rozhodnutí, ona jim to pak opětovala. V novinovém sloupku je kritizovala.

Jiří HOŠEK, novinář:
Tam je to, obávám se, každý pes jiná ves. Tam ty čtyři zákonodárkyně nemůžeme úplně házet do jednoho pytle. Evidentně Alexandria Ocasio je vycházející velká hvězda Demokratické strany, kterou nejspíš čeká velmi zářná politická budoucnost. Ale minimálně jedna z těch zbylých zákonodárkyň už je smutně proslulá některými vlastními kontroverzními výroky, ať už na adresu židovských obyvatel Spojených států... Opravdu má podle mě problémy se úplně identifikovat s těmi americkými standardy demokracie a věcmi, na kterých Amerika stojí a padá. Takže toho se možná i částečně ten výrok Donalda Trumpa týkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zatímco v Česku se neví, kdy nebo zda vůbec odejde vládní sociální demokracie z menšinové koalice, u odchodu Velké Británie z EU je stanoven další termín 31. říjen, ačkoliv už jsem slyšela spekulace o prosinci. Tak se ptám, Jiří, jestli platí pořád otázka, zda a kdy Spojené království opustí osmadvacítku nebo je to už jenom o tom termínu...

Jiří HOŠEK, novinář:
Jsou to všechno spojené nádoby. První poznámka je, že příští týden, tuším v úterý, bychom se měli dozvědět jméno nového šéfa Konzervativní strany, potažmo příštího premiéra. Všichni počítají s tím, že to bude Boris Johnson, největší favorit toho klání. A Boris Johnson říká: Já víceméně za každou cenu vyvedu Británii k 31. říjnu z EU, i za cenu toho, že by to byl ten divoký brexit, bez dohody. On ale říká i B... Myslím si, že to brexit bez dohody nebude, protože to naše jednoznačné stanovisko, ten náš postoj, že jsme ochotni jít do brexitu za jakéhokoliv rizika, donutí EU k jakémusi kompromisu. B: Je čím dál tím pravděpodobnější, že Británii budou čekat předčasné parlamentní volby, což je jeden z velmi mála důvodů, který EU označila za pohnutku, kdy by mohla, ač krajně nerada, ještě dál posunout termín brexitu. Za C: V Labour Party, hlavní opoziční straně v Británii, to konečně vypadá, že by se Labour Party mohla deklarovat jako otevřeně prounijní strana – to znamená strana, která by v těch předčasných volbách vystupovala coby formace žádající druhé referendum a žádající setrvání země v EU. A pokud bude zvolen Boris Johnson, tak tam je ta logika právě ta, že on má mnohem větší šance porazit šéfa Labour Party Jeremyho Corbyna než jeho vyzyvatel Jeremy Hunt. A když jsem letmo proletěl dnešní britské noviny, tak Boris Johnson by chtěl využít té určité dynamiky, kterou teď on cítí, takového větru v plachtách, uspořádat ty volby co možná nejdříve, vypořádat se s Jeremy Corbynem, udělat ten brexit co možná nejrychleji a tím jakoby začít u jakéhosi čistého stolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To bude mít nová Evropská komise, a vůbec všichni na těch nových klíčových europostech, plné ruce práce.

Jiří HOŠEK, novinář:
To je samozřejmě svatá pravda. Jsem zvědavý, jak tohle všechno se i z evropského hlediska vlastně zhmotní, jaké to stanovisko bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Drážďanský druholigový klub Dynamo se včera na domácím stadionu utkal v testovacím zápasu s pařížským Saint-Germain. Drážďanští prohráli 1:6. PSG nastoupil bez brazilské hvězdy Neymara. Spekuluje se o jeho předčasném konci v tomto pařížském klubu, o návratu do Barcelony. Jak vypadají přestupy na mezinárodním fotbalovém trhu?

Jiří HOŠEK, novinář:
My jsme se tady o tom, Zito, už bavili. Ta spirála těch naprosto fantasmagorických částek se roztáčí dál. Víme, že Neymar je pořád nejdražším fotbalistou světa, co se týče přestupních částek. Teď to vypadá, že on je nespokojený, nešťastný v Paříži. Údajně požádal vedení klubu o přestup, o návrat zpátky do Barcelony. Ta oficiálně říká, že žádná jednání s pařížskými nevede. Ale vzduchem každý den létají spekulace, že Barcelona nabízí Pařížanům dva své špičkové hráče Philippeho Coutinha a Oousmane Dembélého plus nespecifikovanou částku 30, 40, 50 milionů eur. Takový balíček za Neymara. Teď zase do toho ještě přestoupil jeden z nejžádanějších fotbalistů světa Antoine Griezmann, Francouz z Atlética Madrid, za částku převyšující sto milionů eur do Barcelony. Takže když by ještě Barcelona získala Neymara, tak by nejspíš PSG dalo dohromady útočného kvarteto nebo možná kvinteto, které v posledních třiceti letech svět neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevím, jestli je veřejným tajemstvím... Snad k tomu už mezitím nedošlo... Přestup belgického záložníka Hazarda do Španělska...

Jiří HOŠEK, novinář:
To už je hotová věc. To už bylo oznámeno. Eden Hazard už trénuje s Realem Madrid. Vyrazil s ním i do zahraničí. To bylo něco, co bylo na stole už poslední dva roky. Hazard ještě do poslední chvíle plnil svoje klubové povinnosti v londýnské Chelsea. Nakonec realizoval tenhle svůj asi velmi chtěný přestup. A mám pocit, že on v posledních pěti letech patřil jednoznačně mezi nejlepší hráče anglické fotbalové ligy. Podle mě nebude mít problém ani s aklimatizací ve Španělsku. Podle mě pomůže Zinédinu Zidanovi v takové renesanci madridského klubu, který v posledních dvou sezonách opravdu velmi skomíral. A zase ta přestupní částka... Teď si ji z hlavy nepamatuju, ale myslím si, že byla v horizontu právě zase sta milionů eur, ne-li dokonce liber.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Má to vůbec nějaký strop, nějaký limit?

Jiří HOŠEK, novinář:
Ono to strop nemá. Nejsme v amerických sportech, kde si opravdu dohodli zastropování těch platů, kdy třeba v kanadsko-americké NHL existuje nějaká maximální částka, do které se jednotlivé kluby musejí vejít. Když mají opravdu zbytek deseti milionů eur a potřebují podepsat ještě dva nebo tři hráče, tak vědí, že musejí každému z nich dát maximálně nějaké tři miliony dolarů. Nedokážu si představit, že by se ve fotbale něco takového prosadilo, protože byste to musela prosadit napříč všemi federacemi. Není možné, aby to fungovalo v Anglii, ve Španělsku, ale že by to nefungovalo v Německu a Itálii. Ale je pozoruhodné, že samozřejmě se ukazuje, jak moc se rozevírají nůžky mezi těmi jednotlivými evropskými státy s přihlédnutím k tomu, jak jsou drahé ty balíčky televizních práv a jak jsou movité jednotlivé kluby. Anglie opravdu odskočila zbytku Evropy, zbytku světa a může si dovolit platit horentní platby, horentní přestupní částky za hráče, kteří za to v podstatě nestojí. Takový příklad: Asi nejžádanější obránce světa mladý Nizozemec Matthijs de Ligt přestupuje teď za nějakých sedmdesát milionů liber do Juventusu Turín. A v anglické lize za podobnou částku přestupují podstatně horší obránci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéfkomentátor Televize Seznam Jiří Hošek a jeho názory. Děkuji za ně. Na slyšenou.

Jiří HOŠEK, novinář:
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude ekonom Lukáš Kovanda. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.