Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 14. října 2021

Jan BURDA, moderátor
Jak výsledky voleb rýsující se novou vládu komentují evropská média. Výklad obsahu nedělní schůzky premiéra a prezidenta, po které prezidenta odvezli do nemocnice, se měnily jak a proč. Kde hledat příčinu relativní nepřesnosti předvolebních průzkumů? Proč žádný předpověď vítězství koalice Spolu. A našli bychom paralelu mezi britskou a českou vládou a jejími činy v době covidové krize? Otázky pro novináře a zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Jiřího Hoška, dobrý den.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Hezké ráno.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Ono překotné dění o volebním víkendu i během tohoto týdne nesledují jenom média v Česku, ale pochopitelně i média, evropská média zahraniční. Všímají si nejen toho samotného faktu, výsledků voleb, ale také zdravotních potíží prezidenta republiky Miloše Zemana. V jakém duchu o tom vnitropolitické dění v Česku teď informují? Myslím i jak přesně myšleno se znalostí našich poměrů.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, velmi správná otázka. Já jsem právě na Seznam Zprávách napsal na tohle téma takovou glosu, že jsem měl pocit, že drtivá většina těch textů, která byla psaná, takříkajíc od stolu lidmi, kteří se třeba o Českou republiku zajímají, ale zase ne tak moc. Tak vlastně to poselství voleb, ten výsledek a to dění v naší zemi úplni nezachytily. Že nezkazili výsledky, nezkazili jména, ale myslím si, že některé věci přece jenom byly hodně zkratkovité. Hlavně bych vypíchnul asi velmi důležitý text, který se podle mě přečetlo hodně vlivných, důležitých lidí na New York Times, který hned začíná větou, výsledek voleb naznačuje, že vlna populismu ve střední a východní Evropě je na ústupu. Tak to je třeba něco, s čím já vlastně jakoby nesouhlasím. Jednak si myslím, že Česká republika není Polsko a Polsko není Maďarsko, že prostě každá země tady píše jako velmi specifický příběh. A i výsledek těch voleb, jako ono to dopadlo strašně šťastně. Díky pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, kdyby se to bývalo hnulo o setinky procenta tím a o setinky procenta tím směrem, tak ten výsledek byl jiný. A hlavně když sečteme taky jako opravdu ten, ten výsledek stran, které můžeme označit za, za, za populistické nebo aspoň částečně populistické, no tak tam bych zrovna jako v Česku o nějakém ústupu moc nemluvil.

Jan BURDA, moderátor
Deník Guardian, britský deník ten uvedl, reagoval vlastně těsně po volbách na volební výsledek, i na ty zdravotní potíže prezidenta. Tak psal v tom stylu, že Česku hrozí nejistota a určité mocenské vakuum nebo propuknutí krize. Co takový komentář? Není příliš silný?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, není vůbec silný, tak víme, že ta role prezidenta republiky v tom povolebním dění je velmi důležitá. Přesně to dopadlo tím způsobem, že tady máme velmi těsný výsledek mezi trojkoalicí Spolu a hnutím ANO. Víme, že nikde není psáno, že by pověřil sestavením vlády, respektive tam opravdu v té Ústavě prezident jako jmenuje, jmenuje premiéra, že to je hodně na, na výkladu prezidenta a vzhledem k tomu nadbíhání předvolebnímu a intenzivní komunikaci mezi, mezi Hradem a Andrejem Babišem a to ujišťování se o vzájemné důležitosti a potřebě to prostě směřoval k tomu jmenování Andreje Babiše. Možná to u něj nakonec skončí. No tak tenhle ten komentář je velmi namístě, byť ten výsledek voleb a ta nakonec jednoznačná parlamentní většina pro Spolu plus Piráty a STAN je úplně jako ta hlavní zpráva voleb.

Jan BURDA, moderátor
Určitě se k tomu ještě dostaneme i k těm schůzkám a k tomu co nás čeká. Každopádně kdybychom ještě se na chvíli zastavili u informování, o dění v Česku, našli bychom nějaký rozdíl třeba v komentářích a informování o českých volbách v médiích, v západní Evropy a u našich nejbližších sousedů? Třeba právě v rámci Visegrádské čtyřky.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Tak přiznám se, že jsem neviděl, jak informují maďarská média, ale myslím si, že ta, ta polská média, že tady byl tým polských novinářů a samozřejmě z tohoto informování na Slovensku je velmi, velmi přesné. Tam ta znalost reálií a osobností a stran je velká. Tak tam si myslím, že to, že to trefili velice, velice přesně a trefili, trefili to poselství těch voleb.

Jan BURDA, moderátor
Se ptám právě proto, že pokud by, pokud by vznikla vláda, tedy koalice Spolu a Pirátů a Starostů, dá se očekávat nějaká změna české politiky vůči sousedům?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, já si myslím, že dá ale strašně moc to záleží na tom personálním obsazení ve vládě. To znamená, kdo se hlavně stane ministrem zahraničí, kdyby se třeba ministrem zahraničí stal Ondřej Kolář z TOP 09 premiérem Petr Fiala z ODS, tak tam si myslím, že ta družba velmi, velmi intenzivní. Ostatně připomeňme tu, tu vlastně volební nebo předvolební návštěvu Viktora Orbána na podporu Andreje Babiše v České republice. A samozřejmě ty vřelé vztahy mezi, mezi, mezi Andrejem Babišem a Mateuszem Morawieckim. Tak si myslím, že něco takového by úplně v téhle intenzitě nepokračovalo. Na druhou stranu třeba uvnitř ODS máme, máme lidi anebo celou takovou frakci, která si myslím velmi si jako rozumí a komunikuje s polským právem a spravedlnost. Připomeňme navíc, že jsou společně ve stejné frakci v Evropském parlamentu. Takže je tam zase, že by okamžitě šli na nějaký distanc, tak to se nedá očekávat. Budu třeba strašně zvědavý, jak teď jako nová vláda, pokud se teď nepodaří domluvit s Poláky v příštích dnech a týdnech, tak jak bude pokračovat ta krize kolem, kolem dolu, dolu Turów, což je, což je fakt zatěžkávací zkouška Česko-polských vztahů, a to abych neutíkal z vaší otázky, tak, tak já nějakou změnu očekávám.

Jan BURDA, moderátor
Očekává Jiří Hošek, novinář, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy. Zastavme se u proměn popisu a interpretace průběhu a výsledků nedělní schůzky premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO a prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech, po které prezidenta odvezli do Ústřední vojenské nemocnice. Premiér původně nic nekomentoval, ze zámku odjel v tu neděli. Pak se dva dny mlčelo. Maximálně mluvčí potvrzovali, že ta schůzka proběhla.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Že se viděli.

Jan BURDA, moderátor
Že se viděli.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Tedy jeden viděl druhého, nevím, jestli ten druhý viděl prvního.

Jan BURDA, moderátor
Ale, že žádná výzva k sestavení vlády, nějaké pověření nepadlo. Ale zatím poslední interpretací premiéra Babiše bylo to, že prezident Miloš Zeman mu na té nedělní schůzce nebo při té příležitosti, když se viděli, řekl, že ji osloví stran pověření jednáním sestavení nové vlády, jak to na vás působí?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Působí to na mě, že si z nás už fakt jako dělají srandu. Působí, působí to na mě dojmem, že, že, že nás berou jako úplné hlupáky, a že, že nám můžou navěšet na nos jakékoliv bulíky. A už, už fakt myslím si, že nejsem zdaleka sám, kdo toho má prostě plné zuby. Ta komunikace, ten styl, je úplně nedůstojný, že se úřad prezidenta republiky jako zdrcnul, zredukoval na twitterový účet. Jako pološíleného a mírně zfanatizované mluvčího, je úplně absurdní. Samozřejmě ten, ten veletoč Andreje Babiše během 48 hodin, je, je taky pozoruhodný. Ale, ale jsou to fakt, je to vlastně, jsou to jenom slova. Bavme se tady opravdu o jmenování premiérem. Bavme se tady o tom, že tady bude i nějaká fakta relevantní schůzka premiéra a prezidenta. Prezident leží na jednotce intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice. Informace o jeho zdravotním stavu jsou naprosto mlhavé, naprosto jednoznačné. Takže ta informační základna je úplně, úplně absurdní. A jestliže na sociálních sítích kolují jakoby vtípky, přirovnávající tu současnou dobu k éře v Sovětském svazu mezi lety 82-84, kdy postupně odcházeli generální tajemníci Brežněv, Andropov a Černěnko. No, tak já si myslím, že už to nejsou vtípky. Mně to tu éru jako velmi nápadně připomíná.

Jan BURDA, moderátor
Každopádně víme z těch informací Kanceláře prezidenta republiky, víme podrobnosti o nemocničnímu jídelníčku pana prezidenta.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Ano, ano já jsem se tím nechal inspirovat a říkal jsem si, jestliže prezident, který má diagnózu těžkého diabetu a má má obrovské problémy s játry, tak jestliže má vinnou klobásu, tak jsem se nechal inspirovat, včera jsem si dal k večeři vinnou klobásu. Vynechal jsem tedy ty šťouchané brambory. Tak pevně věřím, že jsem udělal něco pro své zdraví. Ještě jsem vynechal tu meruňkovou buchtu, tak tu si dám zítra.

Jan BURDA, moderátor
Každopádně včera přišly další informace, které se týkají jednání koalic Spolu a Pirátů a Starostů. Ti by rádi podepsali koaliční smlouvu do 8. listopadu a zároveň jejich lídr pan Fiala, předseda ODS se prostřednictvím kancléře Mynáře obrátil na prezident republiky. Požádal o schůzku a následně tedy to interpretoval tak, že by s prezidentem se rád potkal a jednal, poté až nebude na jednotce intenzivní péče. Až se mu udělá lépe a bude třeba na běžném nemocničním lůžku. Takto by ta schůzka ale mohla proběhnout?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Mohla by proběhnout a myslím si, že v okamžiku, kdy Petr Fiala přinese prezidentovi koaliční dohodu a přinese mu dohodu a řekne, podívejte se, pane prezidente, my tady máme parlamentní většinu. Na české poměry vlastně komfortní, ne jednoho, ne dvou, ale, ale osmi hlasů. Tak si myslím, že prezident republiky tímhle tím stanoviskem a těmito jasnými fakty by jaksi měl být přitlačen ke zdi. A ono, abychom třeba nekřivdili Andreji Babišovi nebo Karlu Havlíčkovi, tak v těch posledních hodinách a posledních dnech taky zazněla celkem jednoznačná tvrzení a jednoznačná prohlášení, že, že hnutí ANO ty volby prohrálo a že si těžko může nárokovat vládu.

Jan BURDA, moderátor
Vzal jste mi otázku, protože zároveň při těch vyjádřeních pana premiéra, že si tedy, že je to na něm, zda-li, zda-li tedy přijme tu nabídku prezidenta, nebo se nechá pověřit sestavením vlády. Tak je to druhý hlas z hnutí ANO. Ty hlasy se střídají, které mluví jasně o koalici, o opozici, tak co si z toho vybrat?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No, je to těžké, protože jsou tam ještě další hlasy, jako třeba dosluhujícího předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka, který dokonce zpochybňuje tu volební porážku. Já bych si vybral samozřejmě hlas Andreje Babiše. Taky bych zmínil jeho výrok o tom, že bude ANO konstruktivní opozicí. Takže myslím si, že to opravdu jako směřuje a driftuje k tomu, že tady budeme mít koaliční vládu složenou ze Spolu a Pirátů a Stan a že že hnutí ANO odejde do opozice.

Jan BURDA, moderátor
Panu prezidentovi přejeme brzké uzdravení nebo zlepšení zdravotního stavu. Každopádně, každopádně, kdyby to nezadařilo a jeho problémy přetrvávaly, nakolik je pravděpodobné, že by tedy nová sněmovna a senát, parlament nějakým způsobem aktivoval ten článek 66 ústavy?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Pokud by se lidé z okolí prezidenta republiky, já nevím, jak je mám slušně pojmenovat, abych nedostal sebe a vás do potíží, budou chovat nadále tímhle způsobem, jak se chovají, velmi, velmi nedůstojně a netransparentně, no tak si myslím, že to je dost pravděpodobné, ale je tady taky ve hře varianta, že by prezident abdikoval, což by mi přišlo nejčestnější. Ale fakt nechci předjímat, uvidíme, uvidíme, co se stane. Samozřejmě přejeme prezidentu republiky, aby se, aby se, pokud možno zotavil.

Jan BURDA, moderátor
Jiří Hošek, novinář a zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy a jeho dnešní komentáře. Ani týden před volbami do Poslanecké sněmovny volební průzkumy nefavorizovaly koalice Spolu před hnutím ANO. Data od respondentů naopak ukazovala, že hnutí Andreje Babiše, tedy ANO může ve volbách zvítězit až o téměř 6 % hlasů. I u dalších stran výsledky od průzkumu nakonec lišily. Na to prý server iRozhlas reagoval Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM, cituji, volební model není predikce výsledků voleb, poslední sběr dat proběhl zhruba 10 dní před volbami. Proč průzkumy favorizovaly hnutí ANO?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já si myslím, že ty průzkumy ho favorizovaly oprávněně, protože se opíraly taky o opravdu tu silnou voličskou základnu ze strany penzistů, kteří nakonec opravdu přišli k volbám a podpořili hnutí ANO. A musím říct, že ten výsledek hnutí ANO s přihlédnutím k tomu, jak, jak vláda zpackala tu nejhorší vlnu pandemie v České republice, tak je pozoruhodně dobrý. Hnutí ANO sice prohrálo, obsadilo druhé místo, ale, ale pořád ten, ten zisk 27 % mi připadá právě v tom kontextu dění v České republice v posledních měsících a letech vlastně, velice, velice dobrý. A myslím si, že ty průzkumy nemohly zachytit samozřejmě to odhalení, co se týče Pandora Papers. Majetku, který premiér Babiš získal takovým zvláštním způsobem prostřednictvím offshorových společností ve Francii. V době, kdy neměl mít na svém kontě ty peníze, za které si ty nemovitosti pořídil, tak to určitě mohlo ovlivnit v těch posledních dnech část voličů. A byl tam evidentně taky ten, ten swing, ten přesun části voličů, kteří dlouhodobě počítali s tím, že spíš podpoří tu koalici Pirátů a Stanu směrem směrem ke Spolu. A taky si myslím, a to je, to je dost podstatné. Samozřejmě premiér Babiš mluví o tom, že, že ho vlastně porazila Praha, že v Praze Babiše nesnášejí nebo nesnášíme. Samozřejmě ten pražský výsledek byl zásadní vzhledem k vysoké volební účasti sedmdesátiprocentní. Ale podívejme se, že Spolu porazilo nakonec ANO v 8 ze 14 krajů. To znamená, to se nebavíme jenom o Praze a středních Čechách. A myslím si, že potom ještě v těch posledních dnech si víc lidí taky ujasnilo, že, že, že k těm volbám skutečně chce jít a že byť třeba nejsou úplně přesvědčení o kvalitách Spolu, tak, tak nakonec to téhle koalici prostě hodili.

Jan BURDA, moderátor
Nemalá část lidí, kteří jdou k volbám, se rozhoduje právě až na poslední chvíli. Má nějakou samozřejmě svoji základnu, nějaké své zaměření, ale tu konkrétní stranu si vybere až na poslední chvíli. Je to běžné i jinde, třeba vaše zkušenost z Velké Británie, ta je hodně specifická.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Ta je strašně specifická. To si myslím, že ty britské zkušenosti a parametry nejsou úplně přenosné do, do střední Evropy. Ale vím, že před těmi minulými parlamentními volbami, odborníci říkali potom zpětně, že snad až 42 % lidí se rozhodovalo v těch posledních, já nevím, 7 nebo 10 dnech. Hrozně lidi zajímalo, jak to bylo v těch letošních parlamentních volbách. Ale i v Německu třeba, kde jsme zažili parlamentní volby nedávno, tak byl velký segment asi 25 nebo 30 % nerozhodnutých voličů do poslední chvíle a tam tedy bylo zajímavé, Honzo, že tam ty průzkumy byly pozoruhodně přesné, jak ty předvolební průzkumy, tak vlastně ty, ty odhady volebních výsledků ty /nesrozumitelné/.

Jan BURDA, moderátor
Tedy co s těmi průzkumy, zase za nějaký čas přijdou nějaké volby, zase budou predikce, jak moc jim věřit a jak moc jim věří potom i ty samotné strany.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
No víme, že strany si ty, které na to mají peníze, tak, tak si dělají svoje průzkumy. Dělají si průzkumy samozřejmě i proto, aby, aby zjistili, kde má cenu přitlačit, v jakém, v jakém kraji, kde má cenu polepit půlku toho kraje billboardy, kde má cenu rozjet nějakou intenzivnější kampaň, kde to naopak smysl úplně nemá. Takže tyhle, tyhle průzkumy jsou z pohledu stran daleko cennější než, než ty průzkumy, které, které chrlí sdělovací prostředky. Ale jako velmi bych se zasazoval, je to samozřejmě taky jako za záležitost peněz. Pokud by někdo investoval velké peníze, nějaké, nějaké médium a začalo spolupracovat s velmi profesionální agenturu. Takovéhle průzkumy určitě mají smysl. Ale mám pocit, že je v Česku pořád taky se zveřejňují průzkumy, které jsou, jsou dělané tak opravdu hodně podle plotu.

Jan BURDA, moderátor
Vy jste zmínil v rámci té předvolební kampaň a předvolebních témat i dobu toho tvrdého lockdownu, máte největší covidové krize, kterou doufejme už znovu nezažijeme. Na kolik vám přišlo zvláštní, že boj s covidem a důsledky uzavření společnosti byly poměrně okrajovým tématem, těch předvolebních debatách i v té kampani, proč? Je to nějaká posttraumatická reakce, že jsme na to chtěli zapomenout nebo proč se o tom nemluvilo.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Musím se přiznat, že úplně nevím, že na to nemám jednoznačnou odpověď. A vím, že řada analytiků vlastně vyčítala opozici nebo ji kritizovala, říkala, podívejte se, vy tady máte takový klacek na vládu a nedokážete ho zvednout a praštit tu, tu pomyslnou vládu po hlavě. Částečné vysvětlení podle mě je, že lidé vidí, že, že žádné zemi světa vláda nebo vlády v boji proti pandemii, v té, v těch různých fázích úplně, úplně nezářily. Ať už co se týče počtu mrtvých, počtu hospitalizovaných, ekonomických dopadů na, na celé hospodářství, na jednotlivce a tak dále. Bavíme se tady o naprosto bezprecedentní věci, kterou, kterou nikdo nepředpokládal a nikdo nepředpokládal, že se z toho stane takový globální, globální průšvih. Takže mám pocit, že tam byl určitý prvek toho, že si lidé, ať už opozice nebo právě i voliči uvědomili, prostě ale ona to fakt jakoby nebyla sranda a, a taky to pro nás mohlo dopadnout daleko hůř.

Jan BURDA, moderátor
Domnívá se Jiří Hošek, novinář, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy. V době lockdownu a té akutní covidové krize se bude určitě mluvit a psát ještě hodně dlouho. Myslím, že celou naši novinářskou pracovní kariéru se k nim budeme vracet. Tak doufejme, že se budeme vracet už pouze teoreticky. Ono se něco podobného děje i ve Spojeném království. Britští zákonodárci vydali v úterý nový dokument, ve kterém shrnují přístup britské vlády ke zvládání pandemie koronaviru, zpožděný anglický lockdown během první vlny považují za obrovskou chybu, například krizi podle nich zhoršily chyby v testování pozitivních případů nebo v trasování. Jak jsem na konání vlády Borise Johnsona s tím, že opravdu na to nikdo nebyl připraven, bylo to velice těžké, ale jak se na chování Borise Johnsona a jeho vlády dívají lidé v Británii.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Je to fascinující a je to, je to vlastně paralela s tím, co se děje v Česku a je to, je to vidět i v některých dalších státech. Ty, ty průzkumy tu a tam seberou konzervativcům právě po nějaké takovéhle zdrcující zprávy nebo zdrcující kritice třeba 3, 4 někdy 5 procentních bodů. Ale stejně, kdyby se teď v nejbližší době konaly parlamentní volby, tak nikdo nepochybuje o tom, že konzervativní strana by zase zvítězila. Částečně to je dáno tím, že opozice jejího veličenstva, to znamená Labour párty má v čele /nesrozumitelné/, do kterého hodně takových jako liberálně smýšlejících voličů vkládalo své naděje. A zatím /nesrozumitelné/ úplně nezáří jako protiváha Borise Johnsona a jako potenciální příští premiér. A tím vlastně se dostávám k bodu číslo dva, že pořád to souvisí jakoby s tím, sice strašně chybujícím ale pořád velmi, velmi charismatickým a coby, coby řečník výborně vystupujícím Borisem Johnsonem. A ten pořád ta jeho mediální zdatnost si myslím, že hrozně moc boduje. A je to třeba vnímat ještě v určitém kontextu samozřejmě toho post brexitového dění ve Spojeném království, které je možná ještě zásadnější než ty, než ty dopady pandemie. A Britové mají v sobě takový nějaký jakoby virus nebo možná to není úplně správné slovo virus, ale takového jakoby brouka v podstatě, kterého jim jako malinko můžeme závidět, že oni v době té krize se jakoby kousnou a řeknou si, tak a my jako nebudeme teď přepřahat a my, my si to musíme odžít, musíme si tohle vyzobat. A věříme, že když budeme makat a zatneme zuby, tak to prostě bude lepší. A upřímně řečeno, si taky asi uvědomují, že kdyby teď přišli nějakým zázrakem labouristé moci, tak co by mohli dělat. Oni by jako nemohli něco jako zázračně, zázračně změnit. A možná je to i tím, možná i proto ten /nesrozumitelné/ a labouristé se do toho nehrnou, protože vidí, že kdyby se dostali k moci, tak je to jeden z těch momentů, kdy o to jako nikdo úplně nestojí. A tam se zase můžeme vrátit do Česka, že bude mít jakoby příští koaliční vláda obrovské problémy, když se teď podíváte, co se děje se Škoda Auto, pozastavení nebo zastavení výroby. Další, další segmenty české ekonomiky budou mít problémy. Tohle není určitě doba, kdyby se někdo dral k moci, kdyby naopak jste viděli, že ekonomika roste, nezaměstnanost se snižuje. Teď do toho máte ještě problémy v energetice. Růst cen elektřiny, růst cen plynu a to jsou věci, kdy, kdy si člověk, říká ty jo, tak teď bych ten stát jako fakt řídit nechtěl.

Jan BURDA, moderátor
Nová česká vláda, ať bude jakákoliv, to bezesporu bude mít velmi, velmi těžké, situace v energetice, ceny energií jsou, jsou extrémně vysoko. Včera jsme zaregistrovali krach jednoho z dodavatelů bohemia Energy. Ve Velké Británii zároveň mají problémy i logistické obrovského, o těch se hodně, hodně psalo.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Je tomu tak.

Jan BURDA, moderátor
Zkrátka ale ani například kdybych se přesunul ještě na okamžik na britské ostrovy, ty potíže, potíže v logistice, v zásobování to také premiér Johnson ustojí, zkrátka lidem to nevyčítají?

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Myslím si, že lidé mu to vyčítají, vyčítají to vládě, vyčítají úřadům. Ale tohle je, je vlastně jeden z mnoha příběhů, protože může se vyřešit nedostatek řidičů kamionů, nákladních aut a už mezitím se zjistilo, že máme samozřejmě nedostatek sezónních pracovníků v zemědělství, že máme nedostatek řezníků. Teď pokud víte o nějakém šikovném řezníkovi, tak byl v Británii jako vyvažovali zlatem. A třeba za 14 dnů to zase bude někdo, někdo další. Já si myslím, že to směřuje k tomu, že se, se britská vláda jako zamyslí a zásadním způsobem změní tu imigrační politiku, protože ona, ona zjistila a velmi bolestně, že i v některých sektorech ekonomiky ti pracovníci ze zemí Evropské unie chybějí. Ale co jakoby sebevětšími lákadly změnit nedokáží, je vlastně atmosféra v té zemi, která se samozřejmě změnila. Já zase o tom nechci mluvit tak jako úplně do detailů, protože přece jenom to jsou zase 4 roky, co jsem z Londýna odjel a ono je to sakra rozdíl v těch pocitech a v té, v té hloubce znalostí. Když, když v té zemi jste a když jste potom někde jinde. Ale myslím si, že prostě vůči těm cizincům se to tam teď fakt změnilo. Třeba v tom Londýně to člověk necítí tolik, protože to je strašně kosmopolitní město, ale myslím si, že se tam ti Evropané úplně nepohrnou a že Británie taky doplácí na obrovské problémy svého, svého školství, které chrlí do života velmi nepřipravené jedince, kteří na tom trhu práce mají velmi, velmi nízkou hodnotu a kteří samozřejmě na jednu stranu logicky opovrhují nějakými špatně placenými zaměstnáními, ale něco, něco dělat budou muset. A teď víme, že se velmi intenzivně řeší taky to, co se děje v Severním Irsku. Vypadá to teď jakoby nadějně, že se ta dohoda zmírní z hlediska toho, že třeba ty kontroly zboží britského, které směřuje na severoirské pulty, že se zmírní. To znamená nedostatek některých věcí v Severním Irsku by neměl být tak akutní. Ale tohle je přesně něco, co, co prostě lidé cítí. My jsme byli zvyklí si tady kupovat čerstvý salát, cherry rajčátka, grilované kuře, támhle to, támhle to. Najednou prostě máme prázdné regály, a to nás, to nás štve. A ne všichni to přičítají, konkrétně konzervativcům Borisi Johnsonovi. Ale může se samozřejmě tahle frustrace nějakým způsobem nakumulovat.

Jan BURDA, moderátor
Dění ve Spojeném království, ale také dění v České republice po volbách a různé paralely mezitím jsme hledali dnes s novinářema a zástupcem šéfredaktora serveru Seznam Zprávy s Jiřím Hoškem. Díky za vaše komentáře.

Jiří HOŠEK, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy
Já moc děkuju za pozvání, mějte se hezky.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.