Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 14. října 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam. Já Vás vítám, dobrý den.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Děkuji za pozvání. Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například důsledky turecké vojenské operace na severovýchodě Sýrie i mocenskou hru kolem ní. Grilování eurokomisařů a také příběh o jedné cestě z etiopské vesnice do premiérského křesla. Dobrý poslech. Turecko navzdory mezinárodní kritice dál útočí v Severní Sýrii. Turci s pomocí místních poslanců postupují do vnitrozemí, sílí obavy z etnických čistek proti Kurdům. Ti včera uzavřeli dohodu s Damaškem o rozmístění vojáků poblíž tureckých hranic. Jednotky syrských vládních vojsk se začaly přesouvat na Kurdy ovládaný sever země, kde mají čelit turecké ofenzivě. Co to Jiří znamená? Tato spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, které označoval často za zrádce kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
No ono to jaksi vychází z toho, že Kurdové jsou sice vynikající bojovníci, ale jsou to specialistické na tu gerilovou partizánskou válku, to znamená když tady máme nějakou rozsáhlou vojenskou operaci v otevřeném terénu, s velkým nasazením konvenčních zbraní, tak tam prostě Kurdové by velmi rychle vykrváceli, kdyby všechny své muže a ženy opravdu nahnali do těch zákopů, to znamená oni, myslím si, že teď si velmi rychle uvědomili a přijali tohle extrémní opatření a rozhodnutí velice rychle, že pokud nemají být z toho území velmi rychle vypuzeni s velkým počtem civilních obětí, tak asi nejmenším zlem je právě obrátit se na Bašára Asada a svým způsobem vlastně se obrátit i na Rusko a vytvořit nějakou protiváhu těm postupujícím tureckým jednotkám, ale samozřejmě, na druhé straně, jestli to všechno dobře chápu, a já přiznávám, že nejsem specialista na tuhle oblast, tak je to samozřejmě velké ohrožení té jejich autonomie v severní části Sýrie, kde oni kontrolovali, a vlastně pořád kontrolují velké území, které vyčistili od bojovníků Islamského státu, kde byl na syrské poměry relativní pořádek, a když samozřejmě si uděláme nějaký větší obrázek, a vezmeme Kurdy v Iráku, vezmeme Kurdy v Íránu, tak pro Kurdy je tohle samozřejmě velká rána z hlediska jejich politických ambicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Začalo porcování Sýrie.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já myslím, že porcování Sýrie začalo už dávno a musíme si zase uvědomit, o co těm jednotlivým hráčům jde, určitě Turecku jde o vnitřní politiku, jde o nějaký vzkaz vlastním voličům v době, kdy možná ekonomicky se Turecku teď nebude dařit úplně dobře, je to nějaký takový hojivý balzám na to jejich národní sebevědomí, ono bude to znít jako hrozně, co teď řeknu, ale kdybychom byli asi v roku Receipta Tayyipa Erdogana, tak uděláme asi něco velice podobného, jakkoli nám samozřejmě to může být z duše protivné a odporné, včetně toho, že umírají civilisté, jsou vražděni politici, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se díváte a nebo hodnotíte přístup Evropy a Severoatlantické aliance k tomuto konfliktu?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
No, z toho jsem rozpačitý a smutný a myslím si, že Evropa velmi často teď říká, co si nepřeje, ale strašně málokdy dokáže zformulovat, co si reálně přeje. A je skoro až trapné takové ty výzvy k tomu, aby se ta situace deeskalovala a uklidnila, samozřejmě, Evropská unie se bojí, a víme, že hned v těch prvních hodinách vojenské operace tím Erdogan pohrozil, že vypustí toho Gina z láhve v podobě stovek tisíc, ba milionů běženců, víme, že na území Turecka se nachází oficiálně asi 3,5 milionů syrských běženců, že by on mohl vypovědět tu dohodu, kterou má s Evropskou unií, a kterou Evropská unie platí těžké miliardy, a vypustit ty běžence do Evropy. Takže jsou tam takové reakce, jako že Francie a Německo zastaví dodávky zbraní do Turecka poté, co Turecku vesele, deset, patnáct let ty zbraně dodává. To jsou takové jako strašně pokrytecké kroky, je to citlivé v tom, Turecko je samozřejmě členská země Severoatlantické aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Druhá největší armáda.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Druhá největší konvenční armáda, přesně tak. Nikdo neví úplně přesně, jak s Tureckem nakládat, je to autoritářský, čím dál tím víc blížící se totalitnímu režimu. Kdyby teď Turecko žádalo o vstup do Severoatlantické aliance, no tak z hlediska dodržování lidských práv, nějakých těch základních demokratických standardů, tak by absolutně nemělo šanci se tam dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co myslíte, Jiří, jak by měla vlastně adekvátně postupovat Evropská unie, i Severoatlantická aliance, byť, jak už jste sám vlastně řekl, zaznívá kritika na tureckého prezidenta, tak pokud se nepletu, generální tajemník NATO se s ním sešel, potřásli si rukama, a nic víc.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Tam je zase brutální nejednota, nemůžeme počítat s tím, že by byla nějaká politická jednota evropských států a Spojených států, Spojené státy jaksi kroky a činy Donalda Trumpa, hrají velmi specifickou, velmi nešťastnou hru, kdy se američtí specialisté vlastně začali stahovat, a teď v podstatě úplně stáhli ze severu Sýrie, tam se vlastně Američané vůbec nechovají jako členská země Sevetoatlantické aliance, to znamená tahle platforma vlastně tady Američany moc nezajímá, a zase bez těch Američanů, ve vztahu k Turkům, Turci ty evropské státy vlastně neberou vůbec vážně, a znovu říkám, a vracím se k tomu, co jsem říkal před pár vteřinami, drží Evropu pod krkem právě tou dohodou ohledně syrských běženců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem americký prezident Trump mimo jiné hájí stažení svých, tedy amerických vojáků tím, že Kurdové nepomohli Spojeným státům za druhé světové války, během spojeneckého vylodění v Normandii. Jak vůbec rozumět americké zahraniční politice?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
No, to je jeden z naprosto strašných, použiji to slovo blábolů Donalda Trumpa. On teda, pravda, to nebylo úplně z jeho hlavy, on si vypůjčil nějaká slova jednoho z amerických komentátorů pronesená pár hodin před touhle konkrétní tiskovou konferencí, ale americká zahraniční politika pod Donaldem Trumpem je čím dál tím víc sobecká, a měli bychom si z toho vzít velké ponaučení, i ve vztahu k našim nějakým tady evropským bezpečnostním problémům a garancím. A vidíme, že pod Donaldem Trumpem jakoby atrofují ty garance a atrofují určité dohody, které tady byly, a musíme doufat, že až by třeba Ruskou federaci napadlo poslat zase nějaké zelené mužíky do Pobaltí, tak Donald Trump neřekne, že Estonci, Lotyši a Litevci, se také vylodění v Normandii neúčastnili nebo nepomáhali Američanům ve Vietnamu nebo nějaké podobné ohnutí zase interpretace historie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Ukončila jednu z nejdelších válek v Africe, v níž zahynulo na 80 tisíc lidí. Jaké kroky, Jiří Hošku, vedly k ukončení letitého konfliktu, a jak konkrétně přispěl etiopský premiér právě k tomu smíru?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já si myslím, že přispěl tím, že dělal velké kompromisy, že potlačil nějaké svoje ego, politické ambice, hodně dával všanc svoji politickou kariéru a na africké poměry byl strašně jakoby důvěryhodný a dokázal všechny ty historické, kmenové, náboženské animozity v sobě osobně potlačit, a byl na africké poměry neuvěřitelně velkorysý, je třeba říci, že ten konflikt sice na jednu stranu skončil, ale pořád tam v té oblasti panuje velký neklid, jsou tam stovky tisíc těch vnitrostátních běženců, to znamená lidí bez domova, kteří zatím nepřekročili hranice toho či onoho státu, ta humanitární situace není vůbec dobrá, a když vlastně různé nevládní organizace, včetně třeba Amnesty International, gratulovaly tomu čerstvému držiteli Nobelovy ceny míru, tak říkaly v podstatě ano, ale. Je to zatím velký úspěch, ale těch domácích úkolů, které jsou nejenom na území Etiopie, Eritrey, Súdánu a tak dále, tak je pořád strašlivá, strašlivá spousta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ty reformy v oblasti lidských práv zdaleka nejsou u konce.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Zdaleka nejsou u konce, ale v podstatě musím říct, že všechna média si myslím kalkulovala trošičku s tím, že velkou favoritkou na zisk Nobelovy ceny míru bude švédská školačka nebo švédská záškolačka Greta Thunbergová, a v podstatě rozhodnutí Nobelova výboru bylo takovým jakoby milým překvapením. Já musím říct, že pro mě upřímně, já bych to Gretě Thunbergové přál, ale myslím, že by to jí a jejímu snažení strašlivě, strašlivě uškodilo. Já si myslím, že ona možná třeba příští rok nebo za dva roky tu cenu dostane za svoje úsilí, ale tohle je opravdu něco, co se hmatatelně povedlo, a myslím si, že to je určitý signál, že v některých zemích Afriky, nad kterými jsme možná už v Evropě zlomili hůl, tak že se děje něco dobrého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě, lze to vnímat, to ocenění pro etiopského premiéra, i v podstatě jako takovou inspiraci, nebo možná návod pro další africké země?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já si myslím, že určitě, protože zase začnu u Evropy, dlouhodobě, podle mě, Evropa v té své africké politice byla strašlivě hloupá, že měla pocit, že se ty africké státy dají jakoby uplatit, že je jednoduší tam posílat letadla plná jídla a oni by spíš potřebovali letadla plná strojů, lopat, krumpáčů, potřebovali by vytvořit podmínky k tomu, aby se v těch jednotlivých zemích vytvořil hospodářský růst, a ty země, které potom začnou být hospodářsky soběstačné, tak jsou mnohem méně náchylné k nějakým extrémním politickým zvratům, neustálým vojenským pučům, i když je Afrika samozřejmě nechvalně proslulá, a kdyby se něco takového podařilo, a ve více afrických státech by panovala plus mínus nějaká normálnost, no tak daleko méně lidí by to inspirovalo k té nesmírně riskantní cestě do Evropy, kterou teď podnikají Afričané i ze zemí, kde bychom to ještě před nějakými 5-10 lety vlastně vůbec nepředpokládali. Jsou to spojené nádoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdyby se něco takového podařilo konečně i v Sýrii, tam občanská válka trvá od roku 2011.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Je tomu tak, a v podstatě i tam byla taková krátkozrakost z hlediska toho, že když se tam přelil ten oheň arabských revolucí, který začal v Tunisku, tak v těch prvních měsících a letech si lidé mysleli, že je otázkou času, kdy to Bašár Asad neustojí, myslím si, že se velmi tehdy i racionálně, byla ochota podporovat kohokoliv, kdo stál proti Bašáru Asadovi, což si myslím, že byla obrovská hrubka, kterou udělala strašná spousta zemí, a teď ta situace dospěla do takového velmi zvláštního bodu, kdy vlastně Bašár Asad představuje v podstatě takový jakoby pilíř stability, jakkoli to zní hrozně, protože zase nesmíme zavírat oči nad neuvěřitelným porušováním lidských práv z jeho strany, vraždění, mučení civilistů, snaha udržet se u moci za cenu těch naprosto nejextrémnějších kroků a opatření, tak dneska se těžko dá hledat řešení situace v Sýrii bez toho, aniž bychom do toho zapojili pochopitelně Bašára Asada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Apropo, Tunisko včera ve druhém kole prezidentských voleb voliči vybrali prezidenta, podle dosud neoficiálních výsledků, ale ty odhady jsou myslím jasné, se novým prezidentem stane univerzitní profesor, právník, Saíd Kaís. Tak. Volilo se ale také v Polsku u našich sousedů, čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu, polská spisovatelka Olga Tukarčuková, před tím nedělním hlasováním ve své vlasti řekla, že je to výběr mezi demokracií a autoritářstvím, a ona osobně hlasování pokládá za nejdůležitější odpad u komunismu v roce 1989. Co, Jiří, znamená vítězství vládnoucí strany Právo a spravedlnost, jak hovoří odhady?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já budu strašně zvědavý, jaké budou ty konečné výsledky, protože pořád ještě nejsou sečteny všechny hlasovací lístky, a ono přece jenom ty první odhady mluvily o zisku nějakých 43 % pro Právo a spravedlnost, potom během toho sčítání to naskákalo až na nějakých 49 %, což by byl naprosto neuvěřitelný výsledek a úspěch strany Jaroslawa Kaczyńského, teď to zase mírně spadlo na nějakých 45 %, ale pořád, i když ten polský režim začal ohýbat a začal hodně ohýbat média, soudnictví, a tak dále, tak ty volby pořád byly svobodné, demokratické, byť ty opoziční strany rozhodně neměly stejný vysílací čas ve sdělovacích prostředcích, veřejnoprávní média jsou velmi tendenční, stranní Právu a spravedlnosti, tak Poláci reflektovali to, že se té střední vrstvě, nižší střední vrstvě, díky velmi velkorysým slibům vlády, v těch posledních letech, začali plnit kapsy. Díky mnoha různým reformám vidí, že ta kvalita života v Polsku pořád roste, a mají pocit, že i když se jim třeba rétorika, některé kroky Práva a spravedlnosti nelíbí, tak že se jim jaksi objektivně daří lépe a taky je to dáno tím, že ten opoziční blok, ta občanská platforma, nemá nějakou výraznou osobnost, nějakou výraznou protiváhu, která by se vlastně Jaroslavu Kaczyńskému postavila do cesty, a vlastně i v těch nedávných eurovolbách, kdy se počítalo s tím, že Právo a spravedlnost prohraje, nebo že bude ta strana znatelně oslabená, tak tam vlastně už se jakoby spolurozhodlo o tom výsledku těch voleb parlamentních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mění se něco v Maďarsku?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
V Maďarsku měli komunální volby, tam nebyly volby parlamentní, a tam se stala velmi zvláštní věc, že vládnoucí strana premiéra Viktora Orbána přišla o Budapešť, přišla o Miskolc, Eger, Tatabányu a některá další města, a tam zafungovalo to, že opozice velmi pečlivě vybírala kandidáty, o kterých měla pocit, že to jsou opravdu zajímavé osobnosti s nějakým vysokým morálním kreditem, které když se napnou síly, a ta opozice nebude roztříštěná, nebo spojí síly, tak mají šanci vládnoucí kandidáty porazit. A pro mě osobně je ten výsledek signálem, že v Maďarsku pořád jakoby demokracie existuje. Často je to zpochybňováno, víme, že Evropská unie vede řízení s Polskem, s Maďarskem, pro porušování vlastně nějakých základních demokratických standardů a ty výsledky v Maďarsku jsou pro mě osobně důkazem, že ta maďarská demokracie ještě mrtvá není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentuje Jiří Hošek. Britský premiér a jeho irský protějšek po čtvrtečním jednání na severu Anglie v prohlášení pro média uvedli, že vidí cestu k možné dohodě o brexitu. Lze to, Jiří Hošku, chápat jako poslední šanci, jak dostat ta jednání ze slepé uličky a uzavřít dohodu?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já myslím, že je to poslední šance i z hlediska toho, když se podíváme na kalendář, jak odtikávají hodiny a dny, pořád platí to datum 31. března, kdy by Britové měli odejít z Evropské unie, pořád platí to datum, že 19. října by případně musel Boris Johnson, podle platného zákona, požádat o odklad brexitu, byť on říká, že to neučiní. Teď nás 17., 18. října čeká summit Evropské unie, kde evidentně brexit bude hlavní téma. A teď se ta jednání přesunula opravdu do té fáze, že se zase vyjednavači z obou stran uzavřeli do tzv. tunelu, to je takový terminus technicus, kdy oni nechtějí být rušeni, zavazují se, že z těch jednání nebudou unikat informace, tohle je nadějnější ještě mnohem víc, než nějaké prohlášení pánů Johnsona a Varadkara.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéf britských labouristů, Jeremy Corbyn, včera označil za velmi pravděpodobné, že se v Británii ještě do vánočních svátků uskuteční mimořádné parlamentní volby. Je to z kategorie přání otcem myšlenky nebo jak to vidíte?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já si myslím, že je to velmi reálné, protože to vychází z té politické reality toho, že parlament není vůbec akceschopný, je schopný dohodnout se maximálně na tom, že si nepřeje brexit bez dohody, dlouhodobě v Británii, když odhlédneme od chodu z Evropské unie, prostě nemůže fungovat vláda, která nemá kontrolu nad Dolní sněmovnou, víme, že Boris Johnson tam zatím prohrál úplně všechna hlasování, která se tam od jeho nástupu do funkce premiéra odehrála, uskutečnila, jenom opozice, v čele s Jeremy Corbynem, dosud pořád říká, že nedá zelenou konání předčasných voleb dřív, než bude mít jistotu, že nebude ten divoký chaotický brexit bez dohody. Ale pokud by nakonec přece jenom nastal, k tomu 31. březnu, tak si myslím, že už nebude mít nějaké věcné námitky opozice, v čele s Corbynem k tomu, aby se ty volby skutečně vypsaly na co možná nejrychlejší, nejzazší termín.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak na to celé dění pohlíží královna Alžběta II.? Ona sice nekomentuje politické dění, ale musela vlastně v parlamentu také přečíst projev Johnsona?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
No ona hlavně dneska bude číst, jestli si dobře vzpomínám, dneska bude otevírat zase novou schůzi parlamentu, ten projev, to je čistě formální záležitost, od prvního do posledního písmenka jí to píše britská vláda. Já si dokážu představit, že královna je z toho všeho nešťastná, protože vidíme prudké zhoršení britské politické kultury, vidíme rozdělení britské společnosti, nebudu předjímat, co si královna myslí o brexitu, ale tyhle věci jsou prostě nepopiratelná fakta a ji to, jako zodpovědného vládce, kterému záleží na blahu poddaných a na jednotě Británie. Tohle prostě musí vadit s tím zvláštním zřetelem k růstu separatistických tendencí Skotska, k tomu, co se děje v Severním Irsku, takže myslím si, že královna nemůže mít úplně klidné spaní, ale jak jste správně říkala, to je dlouhodobá tradice, že britský monarcha se neangažuje v politice a ona je v tomhle velmi, velmi důsledná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Evropská komisařka Věra Jourová ustála před několika dny tříhodinový maratón otázek europoslanců, tzv. grilování, zvládla s klidem, občas i s vtipem. Jak Vy jste hodnotil, Jiří, tohle slyšení, a vůbec, v čem je důležité? Oč v něm jde?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
No já si myslím, že Věra Jourová se na to strašně dobře připravila, na všechny možné alternativy, myslím si, že ona je dobře zaškatulkovaná v Evropském parlamentu, že ji strašně prospělo, že v tom předchozím funkčním období už seděla v Evropské komisi v týmu Jeana-Claude Junckera. Myslím si, že ona umí velmi dobře komunikovat, má slušnou angličtinu, také jí myslím pomohlo, že v těch otázkách europoslanců tam nebyla nějaká velká agresivita, možná výrazně méně, než lidé očekávali, se tam řešila česká domácí politika, problémy, aféry Andreje Babiše. Když už na to došla řeč, tak paní Jourová se s tím celkem v pořádku popasovala, a myslím si, že i ve světle nějakých jiných grilování, jichž byl evropský parlament svědkem, tak působila velmi dobrým dojmem. Ten celý mechanismus je i vlastně schvalování týmu Evropské komise, nové šéfky Ursuly von der Leyenové, což je jediná vlastně osoba, kterou europoslanci negrilují, a to grilování má ukázat, že ten dotyčný kandidát z 27 členských států, je v té své oblasti kompetentní, ale pere se tam i různé špinavé prádlo v osobní rovině, samozřejmě v politické rovině, tahají se tam různí kostlivci ze skříně, na což doplatila francouzská Sylvie Goulardová, která s největší pravděpodobností se eurokomisařkou nestane, Francie bude muset vyslat jiné adepta, ale v její osobě se dá říct, že si možná vyřizovali účty jednotlivé frakce, nejsilnější frakce Evropského parlamentu, a že Evropský parlament taky v podstatě vytrestal dvě největší členské země, nejvlivnější členské země Německo a Francii za to, jak vlastně zamávali a zlomili ten systém těch tzv. spitzen kandidátů a že si stejně vybrali do člena Evropské komise někoho, s kým se vlastně nepočítalo a který byl mimo ten oficiální výběrový systém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéfka komise Ursula von der Leyenová, ta svěřila paní Jourové oblast hodnot a transparence. Věra Jourová se bude věnovat příštích pět let ochraně demokracie, svobody médií a právního státu. Někteří to portfólio nevidí tak významné. Jaký je Váš názor, Jiří?

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Já myslím, že žádné portfólio není dost málo významné, a v kombinaci s tím, že paní Jourová by měla být místopředsedkyně Evropské komise, tak bych si netroufal to bagatelizovat, jakkoli ústy Andreje Babiše, Česká republika usilovala o nějaký rezort ekonomický, takže z tohoto pohledu to asi není úplně ideální, ale tohleto je přesně portfólio, kdy se paní Jourová může strašně často objevovat v médiích, může velmi aktivně komunikovat věci týkající se dezinformací, týkající se útoku na ty základní hodnoty, na pojmy právního státu, a bude samozřejmě fascinující, jak ona naloží právě s tím už zmiňovaným řízením s Polskem a Maďarskem kvůli demokratickým standardům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam a jeho postřehy. Děkuji za ně. Na slyšenou.

Jiří HOŠEK, Jiří Hošek, šéfkomentátor televize Seznam:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.