Přepis: Jak to vidí Jaroslav Šebek – 24. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je docent Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky, dobrý den.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzkaz rakouských prezidentských voleb pro Evropu. Jaká je evropská a česká protiimigrační scéna? Máme otevírat minulost? Otázky a nejenom tyto, na které budeme hledat odpovědi. Dobrý poslech. Alexander Van der Bellen bude novým rakouským prezidentem, kandidát strany Zelených vyhrál, ale velmi těsně, o 31 026 hlasů. Co tomu říkáte, pane docente?

Čtěte také

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Tak já se přiznám, že jsem v neděli očekával, že velmi výrazně do té volby zasáhne právě korespondenční hlasování. Nechci si hrát na proroka, ale už tu neděli jsem byl přesvědčen tak trochu, že právě vzhledem k tomu, že korespondenční hlasování využívají především lidé z velkých měst, tak jsem sázel na to, že opravdu může dojít ke zvratu výsledku, protože jestli si to můžeme připomenout, tak v sobotu nebo v neděli vyhrával kandidát Svobodných Hofer o zhruba 4 % a právě to korespondenční hlasování v pondělí tento výsledek zvrátilo do té doby, o které mluvíte, ale jak jsem řekl, ukazuje to na to, že v podstatě i Rakousko, stejně jako velká část evropských zemí, je rozděleno ve svých názorech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se dívali na mapu Rakouska a ta se zabarvila vlastně do modra, to byla barva Norberta Hofera, obrazně řečeno, a byly tam takové ostrůvky zelené, tedy Van der Bellena, a Vídeň.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No já bych řekl ale, že to rozhodující vítězství nepřišlo jenom díky vídeňské kavárně, abych tady parafrázoval mluvčího pana prezidenta Ovčáčka, ale velká část městských voličů hlasovala pro Van Bellena také v regionech. To znamená například ve Štýrském Hradci, v Grazu nebo v Innsbrucku, takže já bych řekl, že to nebyla jenom záležitost Vídně, protože tam je totiž třeba si uvědomit jednu věc. Velká část Vídeňáků hlasovala také pro Hofera. Byly to hlavně dělnické čtvrtě a právě dělníci jsou nejvíce nespokojeni se současnou politikou a hlasují pro Svobodné. A právě Vídeň je v tomhle tom směru také trošku rozpolcená, i když tedy většinově hlasovala pro Alexandera Van Bellena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem vlastně byly ty volby? Mám na mysli co se témat týče. Šlo tam o migraci, o zvládání uprchlické vlny nebo spíš se rozhodovali nebo řešili ekonomickou stagnaci, nezaměstnanost, která trápí Rakousko?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já bych řekl, že se především hlasovalo o neschopnosti těch velkých dvou stran, lidovců a sociálních demokratů. Řešit dlouhodobé problémy, které Rakousko má. Samozřejmě migrace určitě hrála roli, ale nebyla jediným tématem. Já opravdu vidím i ta témata zcela sociální, která se dotýkají Rakušanů, to znamená právě ta situace třeba starých lidí, situace toho, jakým způsobem se daří nebo spíše nedaří zvládat integraci lidí z jiných kultur do rakouského prostředí, konkrétně i právě ve Vídni, kde velké čtvrtě jsou víceméně osídleny z velké části přistěhovalci z muslimských zemí. A toto všechno nechávali politické elity předcházející pod stolem, nechávaly to stranou, zametaly problémy pod koberec, a to si myslím, že v podstatě vyvřelo nakonec do těchto voleb. A to pozor, já bych tady chtěl říct, tyto volby nejsou jediné volby, které se budou v Rakousku konat a nelze tedy najednou zbytečně jásat nad tím, že tedy vyhrál Alexander Van Bellen, protože pokud se nevyřeší problémy, o kterých hovořím, a není to, znovu zdůrazňuji, jenom migrační krize, tak v podstatě se může stát, že příští volby, které jsou nejpozději za dva roky, mohou drtivě vyhrát právě Svobodní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to pro lidovce a sociální demokraty jakýsi budíček, tedy tenhle ten výsledek?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já bych řekl, musí to být budíček nejenom pro tyto dvě strany, musí to být dokonce budíček pro strany tady u nás, protože já si myslím, že i u nás samozřejmě ta nespokojenost je znát a také ty tradiční naše politické strany musí na hlas občanů reagovat, aby se nedostaly do stejné situace jako politické strany v Rakousku. Pochopitelně je to budíček pro politickou elitu rakouskou, protože ona už se svým způsobem začala budit tím, že vyměnila kancléře, to znamená, že nynější kancléř, bývalý tedy manažer, šéf rakouských státních drah, což je velmi prosperující podnik a současně tedy poměrně kolosální podnik, ÖBB, tak ten už dal najevo, že opravdu chce reflektovat hlas občanů a velmi kriticky se vyjádřil dokonce do vlastních řad do sociální demokracie, takže já myslím, že ten budíček už nastal, ale nesmí ten, nesmí to probouzení zase tedy upadnout do nějakého snu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chce Christian Kern, nový rakouský premiér, který vlastně i trošku pozměnil ten nový kabinet, jaké konkrétní kroky chce učinit? A ostatně jaká bude nyní i v těchto nových politických poměrech role prezidenta, nového prezidenta?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já bych řekl, že on s těmi kroky čekal, až dojde k prezidentským volbám, protože pochopitelně ta taktika se a vůbec program také se musí přizpůsobovat té situaci, která bude panovat po prezidentských volbách. A já bych řekl ano, Christian Kern se bude snažit realizovat právě ty sociální, ty sociální programy, ale zároveň si myslím, že prezident Van Bellen nebude tolik ingerovat, tolik vstupovat do situace vlády, protože se bude více snažit samozřejmě o určitou kooperaci, protože je to v podstatě i jeho, jeho plán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chce získat prezident, potažmo i premiér vlastně tu druhou polovinu národa, která hlasovala pro Norberta Hofera? Bylo to více než 2 miliony voličů, Rakušanů.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No, to bude samozřejmě záležet na dalších krocích. Rozhodně se nesmí dál ta rakouská společnost štěpit. To myslím, že je zcela jednoznačné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze očekávat, pane docente, od FPÖ, od Svobodných, kteří jsou vlastně nejsilnější stranou v zemi?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já myslím, že od nich nemusíme teď čekat nic. Oni v podstatě můžou čekat jenom na to, jak se bude chovat vláda a buď vlastně budou vystupovat kritičtěji nebo tedy méně kritičtěji, ale v zásadě nemusí oni sami dělat žádné tedy velké zásadní kroky a čekat jenom na to, co udělá vláda a na to reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že budou takhle vyčkávat? Já bych řekla, že jsou docela aktivní, třeba v Burgenlandu, pokud se nemýlím, tam jsou i v místní vládě, zemské vládě.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Zrovna ovšem v Burgenlandu právě velká část voličů hlasovala pro Van Bellena, takže já bych řekl, že ne úplně ten akční program Svobodných je pro většinu voličů tak atraktivní, ale samozřejmě právě Svobodní budou čekat na to, co vláda udělá, a já jsem dokonce měl takovou kacířskou myšlenku, že pro vládu by bylo možná lepší, kdyby vyhrál prezidentský kandidát Hofer, protože ona by v podstatě mohla řadu problémů nebo řadu konfliktů právě svalit na tohoto prezidenta, na to, že tedy nefunguje komunikace, protože já bych tady zmínil takovou historickou událost, před 30 lety, v roce 86, také proběhly velmi významné volby, kdy se stal prezidentem Kurt Waldheim, který měl na sobě tehdy nacistickou minulost. To bylo ještě mnohem vyhraněnější a přesto ho voliči volili. Taky samozřejmě z toho důvodu, že chtěli dát najevo, podívejte se, Evropa nám nebude říkat, koho máme volit. Já myslím, že ten signál byl i v těch letošních volbách, a zvolili tedy Kurta Waldheima, ovšem to znamenalo samozřejmě rakouskou izolaci velmi výraznou. Ale tím hlavním mluvčím pak i v zahraničně-politické oblasti se stal tehdejší kancléř Franz Vranitzky a jeho hvězda prudce vylétla nahoru, takže já jsem skutečně i tak vlastně se snažil to analyzovat z toho hlediska, že pro vládu současnou by možná bylo lepší, kdyby byl prezidentem Hofer, na kterého by se řada problémů dala svalit. Takhle to bude mnohem obtížnější pro vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná by Norbert Hofer tu současnou rakouskou vládu i více stimulovalo k těm dalším krokům, změnám, víte, aby jako neusnula, no, na vavřínech asi ne.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Ne, ne, já si právě myslím, že vůbec nesmí usnout na vavřínech. Vůbec ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, právě, aby k tomu nedošlo.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Vůbec politická elita nesmí usnout na vavřínech. Já jsem měl trošku pocit ze včerejších hodnocení rakouských voleb, že tam zaznívá tak trošku ten pocit triumfalismu a dopadlo to tak, jak jsme si přáli, co se týká evropských politiků, ale tohle to je v podstatě velice iluzorní. Tady pokud se nezmění zásadně jak situace třeba v Rakousku, ale vůbec v Evropské unii, tak nelze očekávat, že právě ta vlna populismus klesne. Naopak, ta bude růst, protože za chvíli budou například volby ve Francii, kde se opět rýsuje možnost, že by prezidentkou byla třeba představitelka krajní pravice dokonce, takže dá se říct, že tohle to musí být zcela vážné varování a je to skutečně skoro až bych řekl červená karta pro tradiční politické strany, aby si konečně uvědomily, že se musí opravdu zajímat o hlas občanů a musí občanům naslouchat. Nesmí se dělat politika pouze ve vládních kancelářích nebo v sekretariátech nebo v nějakých lobbistických klubech, musí se naslouchat občanům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu v těch prvních reakcích se objevily i komentáře na téma, jestli by se mohl u příští prezidentské volby konat nějaký takový Hofer efekt, řekněme?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Příští prezidentské volby ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidentské volby ve Spolkové republice.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No, ovšem ve Spolkové republice je situace jiná než v Rakousku, protože tam stále volí spolkový sněm, takže tam v zásadě si myslím, že nemusí k žádnému takovému efektu dojít. Samozřejmě bude jistě posilovat více ta, řekl bych, protiemigrantská platforma, jako je například AfD, ale tato platforma, já už jsem to tady říkal několikrát, ta má v podstatě to jedno téma jenom, a to jsou migranti. Pokud se začne situace zklidňovat a začne se tato situace opravdu řešit, no tak samozřejmě ten potenciál těchto protestních stran začne klesat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi také nelze srovnávat například Alternativu pro Německo s rakouskými Svobodnými, protože ta strana je etablovaná, je od poloviny 50. let na rakouské politické scéně.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No já bych řekl ano, dokonce v letech 1983 až 86 byla součástí vlády a nebyla to strana, která byla vyloženě enfant terrible, tedy něčím zvláštním, něčím nekonformním. To se stalo až v okamžiku, kdy se do jejího čela dostal Jörg Haider, v Korutanech pak dlouholetý hejtman, který opravdu začal tedy velmi jednoznačně tuto stranu profilovat tím silně populistickým, až nacionalistickým směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také se nic vlastně zásadního nestalo.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No já bych totiž řekl, v roce 86 se nic nestalo, v okamžiku, kdy se stal Waldheim prezidentem, naopak Rakousko začalo více uvažovat o své nacistické minulosti. V roce 2000 opět přes velké protesty v samotné Vídni a sankce Evropské unie se opět nic dramatického nestalo, ale opět to byla reflexe pro rakouskou společnost. V současné době si myslím, že stejně tak by se nic nestalo, si troufám tvrdit, kdyby se stal Norbert Hofer prezidentem, opět by to byla možná třeba příležitost pro reflexi, jak na tuto situaci ve společnosti zareagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás, pane docente, otázka od posluchačky Ivany: "Krásně jste pojmenoval příčiny rozdělení rakouské společnosti. Proč se v Česku stále dokola tvrdí, že společnost rozděluje prezident Zeman, když existuje paralela naší a rakouské společnosti? Nezdá se, že role současného českého prezidenta se v tomto ohledu poněkud zveličuje?" Tolik e-mail a otázka pro vás.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Tak já bych řekl samozřejmě, že se ten problém zveličuje, to bych i souhlasil s posluchačkou, protože si myslím, že těch rozdělovacích věcí je mnohem více. A my se opravdu ale musíme snažit jako česká společnost hledat to, co nás spojuje, to, co nás sbližuje, ne to co nás rozděluje. Jenom takhle můžeme obstát v té hektické rozbouřené Evropě. Je potřeba si uvědomit, že tady je mnohem více i z našich národních dějin, co nás spojovalo, na co jsme mohli být hrdí, hlásit se k tomu a samozřejmě rozvíjet i vlastně ten odkaz minulosti, protože samozřejmě jsem historik a vidím třeba i jakoby historii jako tu možnou platformu, na které se může národ spojovat, ale chtěl bych říci, tady musí skončit to nálepkování, že někdo patří k Zemanovi, někdo patří ke Schwarzenbergovi, někdo patří k bůhví komu, a musíme opravdu hledat to, abysme dokázali společně, společně obhájit náš národní zájem a naši roli v Evropě. A musíme jako národ se snažit táhnout za jeden provaz. Musíme se naučit překonávat příkopy mezi městem, vesnicí, mezi Čechami a Moravou, a to tady zmiňuju jenom prostě několik možných těch dělících čar, které tady existují. Musíme také ale se naučit respektovat to, že musíme o věcech hovořit slušně a diskutovat kultivovaně. Ne si vzájemně nadávat a urážet se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte možná na mysli sněmovní seminář, kterého jste se účastnil minulý týden?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Mám na mysli i tento seminář.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme se bát islámu, takový byl název, a paní Klára Samková, advokátka, přirovnala na něm islám ke komunismu a nacismu. Řekla, že jeho podstata by měla být označená za zločinnou a po jejích slovech na protest odešlo ze sálu několik zástupců ambasád, například Turecka, Egypta, ale i poslanců.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Je to pravda. Já jsem skutečně do té doby, než vystoupila paní Samková, tak jsem viděl, že to je věcná diskuse a oceňoval jsem to, že tam zaznívaly různé názory. Já jsem za to byl rád, že tam zněly různé hlasy a v okamžiku ale, kdy právě vystoupila paní Samková, tak samozřejmě nastal problém, že ona tedy použila velmi silné rétorické výrazy, které naprosto nebyly namístě z mého pohledu, protože vůbec to nebyla diskuse, která směřovala k jádru věci, a byla to diskuse, která opravdu už byla z mého pohledu za hranu, ale já jsem ocenil jednu věc, kterou bych tady chtěl zdůraznit, a to je to, že přesto, že se objevily názory, že by v tu chvíli měl být seminář ukončen, tak přesto se vlastně přiklonili nakonec organizátoři k tomu, že diskuse dále pokračovala a že i tyto hlasy tam nakonec zazněly, takže nemůže nikdo říct, že tady nemůže zaznít jakýkoliv názor, že tedy třeba paní Samková mohla být třeba nějak diskriminována. Nebyla. Nebyla, ta diskuse, si myslím, že probíhala pak sice samozřejmě v bouřlivější atmosféře, ale nebyla ukončená. To vidím jako velké plus. Do budoucna si tedy odnáším z toho to, že je opravdu potřeba diskutovat o všem na rovinu, bez vytáček a bez chození kolem horké kaše, ale současně pořád tady vidím tu důležitost slušnosti a kultivovanosti, jinak se nikam nedostaneme v diskusi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem emoce provázelo i včerejší krátké setkání německé AfD a Ústřední rady muslimů v Německu, strana, tedy AfD, počátkem května na svém sjezdu odsouhlasila stranický program, ve kterém říká, že islám do Německa nepatří, ale schůzka se nakonec nekonala. Možná podobně jako na tom semináři prostě ty pozice jsou docela vyhraněné, tak otázka na tělo pro vás, pane docente, od pana Březiny, který prosí, abyste doložil své tvrzení, že Angela Merkelová tvrdě razila slogan, že je třeba zemi otevřít všem imigrantům.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No tak já osobně jsem s paní Merkelovou nikdy jako v těchto otázkách nesouhlasil, takže tvrdě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, jestli to takhle formulovala.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
No, ona v zásadě dala najevo v srpnu, pokud se dobře pamatuji, že je potřeba zemi otevřít pro všechny syrské uprchlíky, takže já si myslím, že tam vlastně ten moment toho otevření Německa nastal, který pak samozřejmě tu situaci výrazně zkomplikoval. To je můj názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před několika dny se poprvé člen české vlády zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu v Norimberku, ministr kultury Daniel Herman promluvil v němčině, sudetské Němce oslovil milí krajané, sklidil potlesk v Norimberku, doma v Česku ovšem i kritiku. Jak vy to hodnotíte?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já musím říct ale jednu věc, že určitě kdyby se takováhle věc uskutečnila třeba před dvěma lety, ještě před dvěma lety, tak by ta kritika byla mnohem vášnivější, mnohem by se to více propíralo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se změnilo tedy?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Ne, já si právě myslím, že za prvé se mění situace kolem nás, protože v současné době i Bavorsko je přes všechny problémy náš velký spojenec v tom, že také bavorská vláda se snaží reagovat velmi jednoznačně na uprchlickou krizi, což samozřejmě může být platforma pro spolupráci s českou vládou, ale zároveň se změnilo i to, že opravdu se výrazně posunul dialog mezi českou a sudetoněmeckou stranou. A je třeba také říci, že se změnilo i to, že v roce, nemýlím-li se, 2015, někdy na začátku, rozhodlo vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu právě i na popud Bernda Posselta o tom, že tedy odstraní tu klauzuli ze svých stanov, že tedy žádají o navrácení majetku, což si myslím, že výrazně přispělo ke zklidnění té diskuse a není už tak vyhrocená, jako byla právě ještě před těmi dvěma lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro některé lidi, jak zaznívají názory, jde o zbytečné otevírání minulosti. Co si o tom myslíte?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já naopak si myslím, že minulost nás v podstatě neustále dostihuje, i současná uprchlická krize je do jisté míry dostižení ze strany minulosti, protože já jsem to říkal minulý týden v České televizi, problém například i toho, jakým způsobem se vytváří ta muslimská ghetta, je nezvládnutá integrace přistěhovalců už od doby 60. let, takže já si myslím, že naopak o minulosti je potřeba diskutovat, ale minulost použít pro to, abychom otevírali cestu do budoucnosti. Totiž to řekl velmi pěkně Alfréd Strejček v pořadu ke Karlovi IV. také minulý týden, že právě minulost nás vlastně vede do budoucnosti. To je právě ten most, po kterém přecházíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se vracím k těm rakouským volbám, tak když se na ně podíváme, na ten výsledek, v kontextu toho, co se děje a bude dít v Evropě, regionální volby ve Francii, zemské volby v Německu, parlamentní na Slovensku, nyní teda to prezidentské klání u sousedů, tady se ukazuje trend, který jste také pojmenoval, jaká je česká, řekněme, protiimigrační scéna? Jak se liší? Protože tady není jedna nějaká hlavní velká formace, jako třeba Národní fronta Marine Le Penové a podobně.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Ne, ne, já si právě myslím, že ty výroky, jaké tady zaznívají od třeba pana Konvičky nebo od paní Samkové, jsou spíš takové ojedinělé výkřiky, ale co se týká té protiimigrační vlny, tak ta je výrazně charakterizovaná velkými obavami velké části občanů právě z těch kulturních dopadů. A tady je potřeba i nějakého umění politických elit, aby dokázaly tento strach jednak tedy vysvětlit, jednak tedy na něj reagovat a jednak ho třeba, pokud by to bylo možné, také racionálními argumenty zmírnit, což ovšem neznamená, aby naši politici pouze chlácholili. Tady musí opravdu dojít k vysvětlování i s těmi riziky, které ta kulturní, ta kulturní část migrační krize má. Bez toho právě se určitě občané neuklidní, takže já bych řekl, že tady je právě tento úkol spíše uklidnit tu širokou veřejnost, protože z ní se pak samozřejmě rodí podpora i pro ty extremistické skupiny, které si zatím, myslím, nemají větší ale podporu na té politické scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Pešku zajímá, zdali si myslíte, že nový prezident, který ještě před svým zvolením prohlásil, že nikdy nejmenuje zástupce FPÖ, tedy Svobodných, premiérem, má šanci zmenšovat příkopy ve společnosti? A také pana Pešku zajímá, poměrně často používáte obvyklý pojem populista. Kde hledat hranici mezi populismem a oprávněnou kritikou?

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Tak já si myslím, že když odpovím na tu druhou část populismus, tak je to v okamžiku, kdy ten člověk pouze pracuje s emocemi a pouze tedy se snaží vyvolávat v lidech spíše ty emoční pocity a reaguje v podstatě jenom na tu jednu stránku lidské osobnosti. Myslím si, že ta oprávněná kritika má směřovat k nějakému racionálnímu řešení. Já osobně vidím populismus v tom, že v podstatě jede pouze po té vlně vášní, emocí, rozněcování různých nálad i negativních pochopitelně. A ta první otázka byla?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli má šanci nový prezident zmenšovat příkopy ve společnosti tím, že vlastně už eliminoval zástupce strany Svobodných, že by ho jmenoval premiérem.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Já bych řekl, tohle to bylo z té předvolební rétoriky. Já si myslím, že v současné době by možná pan profesor Bellen to svoje vyjádření eliminoval, protože právě za dva roky se můžeme dočkat toho, že drtivě zvítězí FPÖ a bude muset stejně kancléře z této strany jmenovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docent Jaroslav Šebek a jeho názory. Já vám za to děkuji, mějte se hezky.

Jaroslav ŠEBEK, historik, Historický ústav AV ČR
--------------------
Děkuji a přeji všem Janám všechno nejlepší k svátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připojuji se a zvu na zítřejší Jak to vidí, profesorka Vladimíra Dvořáková bude mým hostem. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.