Přepis: Jak to vidí Jana Matesová – 16. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Je půl deváté. U poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech vás vítá Zita Senková. Jsem ráda, že pozvání přijala ekonomka Jana Matesová, bývalá dlouholetá zástupkyně České republiky u Světové banky. Dobrý den, paní Matesová, vítejte.

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Dobrý den, děkuji za.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, zda se v dlouhodobém horizontu vrátí inflace zpět na obvyklou úroveň, jak se proměnilo mocenské rozložení sil, zda dojde k většímu propojení západních ekonomik a zda může být Evropa soběstačná. Přeji nerušený poslech. Německo podle spolkového kancléře Olafa Scholze bude schopna zvládnout letošní zimu a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. Vláda chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace v hodnotě 65 miliard eur. Zvládne to Německo, paní Matesová?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Německo zvládne mimo jiné proto, že německá společnost je neobyčejně chápavá. Tam nejsou žádné rozbroje, tam vůbec ta rétorika, která se objevuje u nás od opozice, to tam prostě není. Jsou znepokojení, řekla bych nazlobení na to, že vláda která, vláda předchozí tedy která měla situaci s Ruskem realisticky řešit přinejmenším od roku 2014 od anexe Krymu, že naopak budovala vyšší a vyšší závislost na Rusku. Rok po anexi Krymu prodala největší německé zásobníky plynu Gazpromu a ten jen nenaplnil, ale pro ta opatření, která jsou teď, je neobyčejně chápavá. Čili ta situace společenská a politická je mnohem klidnější, přestože některá ta opatření, která německá vláda navrhuje, jsou velice drakonická, ten balík, jehož podrobnosti ještě nejsou dojednané, takže je neznáme. Ten je, řekl bych, velmi smysluplný se dost struktury nepodporuje inflaci, a to je zásadní věc, nepodporuje inflaci, ale jsou tam jiná drakonická opatření. Třebaže provozy, ve kterých se průmyslové provozy nebo stavební provozy, ve kterých se lidé hýbou, vnitřní prostory se budou vytápět jenom 12 stupňů, žádný 19 jako u nás. Němci to přesto chápou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to tedy, paní Matesová, že je velmi důležité ta atmosféra ve společnosti?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Určitě je to klíčové, protože nás čeká doba, která je pro Českou republiku nebo Československo nepochybně nejobtížnější od roku 90, 91-3. Jenomže tehdy všichni měli nebo naprostá většina společnosti měla neobyčejné odhodlání překonat všechno, hlavně ať z toho bývalého marastu jsme venku. A pro západní Evropu, pro Německo, a to se tam běžně říká, však víte. Je to nepochybně nejtěžší období od roku, řekněme 48.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem bude nejvíce nyní záležet?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Samozřejmě nejvíce bude záležet na tom, jak dál se bude vyvíjet ruská agrese proti Ukrajině, protože je zjevné, že Rusové jsou ochotní zajít jakkoliv daleko. Čili máme tady docela realistickou hrozbu jaderného ohrožení ze Záporožské elektrárny. Máme tady úplnou destrukci Ukrajiny, ale je potřeba říct, že není žádná varianta, ale žádná varianta budoucího vývoje není v tom, že si uděláme nějaké smlouvy s Ruskem na dodávky plynu a ten plyn nám potom bude chodit. Ne, plyn je jednou z hlavních zbraní v téhle válce ruských, čili když si uděláme nějaké smlouvy s Ruskem, tak budou za cenu za A toho, že tady bude nějaká loutková vláda a jeden z těch dalších nástrojů a něco si Rusko, ale opravdu, opravdu umí asi nejvíc ze všech států, je mezinárodní propaganda a ovlivňování politické situace v jednotlivých zemích. Čili bude to za cenu, že tady bude nějaká loutková prokremelská vláda. Ve Strakově akademii a samozřejmě nějaký prokremelský prezident na Hradě a dál bude s těmi dodávkami Rusko manipulovat, zavírat, otevírat, jako to teď dělá Evropě. To není jenom Bulharsko, Polsko, pobaltské země, kterým zavřelo Rusko kohouty a Německo, kterým dodávky snížilo až na 10 %. To je taky Francie, prostě bude s námi manipulovat, bude s námi orat, jak se to bude ruské propagandě líbit. Zažili jsme to v extrémní podobě přes 40 let. A je potřeba si říct, že ano, dneska je jiná mezinárodněpolitická situace, jsme součástí NATO a Evropské unie, zaplaťpánbůh za to. Ale neříkejme si, že důsledky nastolení nějaké /nesrozumitelné/ prokremelské vlády by se projevily až někdy třeba za 20 let. Československo byla nejvyspělejší demokracie pak už jediná v předválečné době ve střední Evropě, jedna z nejvyspělejších na světě stále v té době, a přesto trvalo necelé 3 roky od konce druhé světové války do komunistického puče. Čili tyhle věci mohou jít rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se podle vás v posledních měsících proměnilo nebo proměňuje to mocenské rozložení sil?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Proměňuje se hodně a není to jenom v poslední době. Já zkusím rychle v kostce projít tím, co jsme ignorovali léta, tak nějak velkém obraze. Bylo tady všeobecné nadšení po pádu železné opony taky po začlenění Číny do globálního obchodu, že teď už se všichni budeme mít rádi navzájem. Budeme spolu vesele obchodovat, ideologicky nemusíme být úplně na stejném, na stejné lodi, ale budeme prostě navzájem si v obchodě vycházet vstříc. Tohle je první trhlina tohohle vědomí padla 11. září 2001, když se ukázalo, ne všichni na světě nemají vyspělý demokratický západ rádi, vyspělé demokratické tržní ekonomiky rádi. A my jsme jim vyspělý západ umožnili, aby k nám cestovali téměř odkudkoliv, téměř kdokoliv, téměř bez omezení a byla to bezpečnostní chyba. Pak v těch dalších letech byl umožněn rychlý růst čínské ekonomiky tím, že zase v duchu téhle myšlenky všichni spolu budeme navzájem vesele obchodovat. Západní velké firmy stěhovaly výrobu do jiných zemí a na jiné kontinenty. Mnoho z toho do Asie podle snižování nákladů. A hodně k tomu přispěla politika samozřejmě. Ta politika vůči voličům, budete se mít čím dál lépe, budete si nakupovat čím dál víc zboží. Jednak to, že také vlády nedělaly vůbec nic proti tomu, aby podniky, aby výrobci vyráběli zboží, kdy vám pračka nevydrží 20 let, natož déle. Pořád jí vyměňujete, telefon nebo počítač vám nevydrží 5 let, čili pořád vyměňujete. Ale také vlády aktivně podporovaly americká jednoznačně, ale i řada západoevropských vlád aktivně podporovaly, když na to, co si chcete koupit nemáte, tak si na to půjčíte. Dospěli jsme do finanční krize a výsledkem, já nebudu zabíhat teď do důvodů, proč tomu tak bylo, ale jedním z výsledků finanční krize bylo nesmírné posílení Číny, protože ta finanční krize a následná ekonomická krize byla krize jenom vyspělých zemí ne těch ostatních. A vyspělé země potřebovaly Čínu a jiné země jako Vietnam a některé jiné, ale zejména Čínu, aby je vytáhla z té, aby ještě neprohloubila tu krizi. Čili, aby si vytvořila vnitřní poptávku proto zboží, které předtím vyráběl, vyvážel na západ. Jednou tam při propadu ekonomik ta poptávka nebyla, tak aby si to prodala doma. A to mimo jiné proto, aby západní technologie, které západní země vyvážely do Číny, aby tam našly, aby se tam uplatnily, aby se tam prodaly. Čína posílila, čili najednou jsme měli situaci, kdy Spojené státy se vzpamatovávaly z finanční krize, Evropa ještě navíc, Evropská unie zažila dluhovou krizi. Byla tady najednou obrovská ekonomická síla Čína. No a Rusko naopak, když v té krizi ještě více ekonomicky oslabilo, protože Rusko si nikdy nedokázalo diverzifikovat ekonomiku, je zcela závislé na surovinových zdrojích, na jejich vývozu. A v krizi, v té krizi, co byla po roce 2008 samozřejmě ty ceny spadly, poptávka spadla, Rusko na tom bylo bídně. Ale nikdy se nesmířilo s tím, že v té globální politice je odsunuto ne na druhou kolej, ale na čtvrtou, spíš na pátou kolej, s tím se nesmířilo a my na západě jsme tomu nevěnovali pozornost. Já jsem si teď u příležitosti 21. srpna znovu přečetla projev Vladimira Putina na bezpečnostní konferenci NATO a přizvaných zemí, tam bylo 40 zemí, bylo to v únoru 2007 v Mnichově. On tam byl přizván jako host, ten projev je velice dlouhý. Já, když jsem se dívala zpět do českých médií, tak tam se z něj objevovala shrnutí, že vystoupil proti politice prezidenta Bushe, ale to není to, co pro nás bylo podstatné. Tam on jasně nastínil, že vize budoucího Ruska je, že bude dál mít politický vliv a bude politicky, ekonomicky ovládat země, které byly dříve ve sféře vlivu Sovětského svazu. Někteří to pak rozvinuli, že bych chtěl ovládat Evropu až po Lisabon. To si myslím, že je nerealistické, ale že jeho sféra vlivu bude končit u Rozvadova, na Šumavě na Hatích, to je jednoznačné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla byste, paní Matesová, že se svět nyní dělí na dva hlavní bloky. Čína a Spojené státy?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Ne, rozhodně se politicky změnilo celé to uspořádání poválečné, které bylo založené na tom, že mezi sebou navzájem máme smlouvy a máme organizace, jako Organizace spojených národů a její nejdůležitější součást nebo nejmocnější součást Radu bezpečnosti. A všichni ty smlouvy, které jsme podepsali, dodržujeme. Vladimir Putin a vrcholní ruští politici ukázali, že oni ignorují úplně všecky smlouvy. To je úplně jedno, co podepíší, oni to prostě budou dodržovat, jenom když to pro ně bude výhodné. A čili ten systém poválečný založený na smlouvách a jejich dodržování, se rozpadl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A na čem stojí ten současný systém?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Na ničem na chaosu. My se všichni, čili dnes jsme v situaci, kdy vyspělý demokratický svět s tržními ekonomikami si uvědomil, že musí bránit sebe, ne proti zbytku světa, který je k němu v zásadě nepřátelský. Ale spousta toho, a to vidíme na hlasování Valného shromáždění, prostě mnoho zemí se zdrží, hlasování, která nebo nepřikloní se na stranu západu ani Ruska, zdrží se. Ale mnoho se také přikloní na stranu Ruska. Čili musíme bránit své ekonomické možnosti. Nemůžeme být ekonomicky závislý na zemích, které nám jsou nepřátelské, buď otevřeně jako Rusko anebo implicitně můžeme čekat v budoucnosti jako Čína. I když ta ještě velice potřebuje zejména evropské trhy, takže zatím ledacos vyhlašuje, ale v realitě se chová spíš na straně západu. A velký boj je zejména o Afriku, velký boj je o Afriku, protože Afrika ta má ruská propaganda to ruské vidění světa obrovský vliv. Protože Rusko vesele celá desetiletí nikdy s tím nepřestalo, vyváželo do Afriky zbraně. To bylo pro africké vládce a ty nejenom teda států, ale i různých kmenů, to bylo velice výhodné. A druhá věc je, že africkým zemím půjčovalo bez podmínek, že nesmíte tyhle peníze převést ty vládci na své švýcarské účty, do toho se Rusko nepletlo. Takže teď skutečně velký boj o Afriku. Vidíte, že Rusko prostě manipuluje kromě plynu, dodávek plynu, cen plynu, také s cenami obilí, aby způsobilo případně hladomor a migrační vlny do Evropy, protože to nebude do Ruska, to bude do Evropy. My tu Afriku, my jako vyspělý svět v co největší části musíme vybojovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Jana Matesová, bývalá dlouholetá zástupkyně České republiky u Světové banky. Ekonomické, sociální i politické propojení světa způsobilo, že na sobě jsou stále více závislí lidé, firmy i státy, jak to půjde dál paní Matesová, a když jste hovořila o Číně, potřebujeme Čínu?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Zatím Čínu potřebujeme a musíme tu závislost, musíme ji snížit. Nemůžeme na dodávkách z Číny být závislý u zásadního zboží, jako jsou třeba, tam nejsme, závislý na Číně, ale, ale jsme závislý na některých jiných zemí. Nicméně musíme a promiňte, odbočka k tomuhle tématu pro nás je jeden z největších výrobců, na světě jsou 3 velicí výrobci čipů, které potřebujeme pro ty technologie, co vyrábíme v Evropě, potřebujeme je nutně. jedno jsou Spojené státy, ale ty převážně spotřebují ty čipy pro svou produkci. Druhý je Tchaj-wan, takže nám na demokratickém zřízení a svobodě Tchaj-wanu také i ekonomicky i ekonomicky nesmírně záleží při naší struktuře průmyslu. Třetí je Jižní Korea. Bohužel Evropa, která byla ještě před 30, možná 20 lety největší producent čipů na světě, tak tuto výrobu právě přinesla jinam. Léčivé složky léčiv, nemůžeme být závislí na jiných zemích, ze kterých je obtížně je sem dovézt. Takových věcí je mnoho. Čili musíme stahovat část těch výrob, byť je teda z hlediska životního prostředí, z ekologického hlediska třeba škodlivá, musíme ji stahovat do Evropy. Popravdě řečeno, obrovská příležitost bude jednou až bude osvobozena Ukrajina, bude ta rekonstrukce Ukrajiny. Tam je obrovské množství příležitostí pro Ukrajinu samozřejmě, ale pro Evropu. Taky jsem se podívala zpětně do toho, jak byl strukturován ten takzvaný Marshallův plán a jak byla hlavně strukturovaná celá politika obnovy Německa od toho roku 48, co to obnášelo za kroky a k mému překvapení se mi zdá, že většina těch kroků je aplikovatelná i dnes pro Ukrajinu, až bude po válce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče soběstačnosti Evropy, co pro to Evropa, Evropská unie dělá, aby se zbavila právě těch závislosti, když jste se změnila třeba o léčivech nebo zdravotnickém materiálu. Viděli jsme během pandemie vlastně, jak se dovážely roušky, respirátory právě z Číny?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Dělá proto ledacos už teď, ale ty věci nejdou rychle. Jen bych ráda podotkla, to určitě nebude úplná soběstačnost, zejména proto, že nerostné suroviny my v Evropě nemáme skoro žádné. A i když bychom mohli těžit břidlicové plyny v Evropě, tak vlastně nemůžeme, protože Evropa má tak velkou hustotu obyvatelstva, že to prostě na evropském kontinentu téměř nikde vůbec nejde provést. Čili energeticky budeme závislý na jiných kontinentech, dokud si nevybudujeme převážnou soběstačnost obnovitelných v zdrojích. A u spousty co potřebujeme pro elektromobilitu, spousta chemických prvků a sloučenin, bez kterých ten proces nejde, se nachází v Africe. Některé tedy v tom Rusku ale ne v Evropě. Nebo zatím nejsou třeba těženy a těžba se zdá být, buď ekonomicky nebo ekologicky nevýhodná. Ale Evropa musí v těch klíčových, v těch v těch kritických komponentách musí je přesunout blíž k sobě už z hlediska logistiky a vzdálenosti. Nejlépe asi v některých těch oblastech na vlastní kontinent, třeba francouzské obrovské farmaceutické firmy, které vyráběly právě ty léčivé složky. Ty nejdůležitější složky léků, to je jaksi čirá chemie, kterou jsme v Evropě z hlediska ekologických závazků až tak moc nechtěli, tak tu stěhuje do Francie postupně nebo obecně na evropský kontinent. Ale samozřejmě to ty výstavby nejdou z roku na rok, čili tohle je všecko běh na 3-4 roky, prostě není to hned.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla byste, že dojde nebo bude muset dojít k většímu propojení těch západních ekonomik a v podstatě i k prohloubení globalizace?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Ono dochází k oslabování globalizace od vlastně už od toho roku 2007. Každý rok vidíme, že bariéry obchodu, Světová obchodní organizace to sleduje. Dvakrát ročně předává ta zjištění G20 a globalizace slábne už od toho svého vrcholu, který byl před finanční krizí 2008. Ale pořád musíme uvnitř Evropské unie určitě se více propojíme. Ty dodavatelské řetězce nebudou tak dlouhé, jako jsou teď. A některé jejich části prostě nebudou na těch jiných kontinentech. A jestli ano, tak ve spřátelených demokratických zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě zpět k Rusku, paní Matesová, na jaké koleji pomyslně se Rusko ocitlo, jak fungují ty několik dnes už unijních balíčku protiruských sankcí na chod celé ekonomiky i vlastně život běžného Rusa?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Pokud jde o chod ekonomiky, tak fungují v tom směru, který byl očekáván. Ono samozřejmě je vždycky potřeba počkat až začnou sankce působit a taky některé ty sankce, třeba zákaz dovozu uhlí do Evropské unie začal platit před pár dny teprve. A to je úplně nejdůležitější, z mého hlediska naprosto nejúčinnější oblast je zákaz vývozu vyspělých technologií do Ruska. Ta jejich ekonomika se bez toho neobejde, dokonce ani těžební průmysl se bez nich neobejde. A ty zákazy vývozu vyspělých technologií do Ruska byly v různých balíčcích, nastupovaly postupně, týkaly se různých částí ekonomiky. Pořád je ještě mnoho oblastí, kam můžeme v této oblasti, v té která je podle mě nejúčinnější, s těmi balíčky jít. Ty ale nabíhaly, jak říkám postupně, čili efekty vidíme teď. Už v dubnu vlastně guvernérka centrální, ruské centrální banky řekla, že ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí začne vidět velice negativní dopady a bude se technologicky muset vracet až do devadesátých let. Hned ten den Vladimír Putin o 2 hodiny později opravoval, že nic takového nebude, ale evidentně to je. Ještě na petrohradském fóru v červnu přední politici, ekonomové ruští i veřejně sdělovali, že skutečně nečekají dobrého. Ruská čísla, která jdou z Ruska, to je ta propaganda, to není to, co skutečně se tam odehrává, ale z různých alternativních cest, především zahraniční obchod lze složitě vydedukovat, jak to opravdu vypadá. Ekonomové, skupina renomovaných ekonomů z Yaleovy univerzity si dala tu práci a podle nich v důsledku těchhle sankcí letos a příští rok klesne ruská ekonomika, ruské HDP o 40 % a z toho o desítky procent už letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste ve společnosti Českého rozhlasu. Hostem Jak to vidí je ekonomka Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně České republiky u Světové banky. Kabinet nebo také Česká národní banka zatím na příští rok očekávají ekonomický růst, jak to vidíte vy, paní Matesová?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
No uvidíme, doufejme, že bude příští rok ekonomický růst a je třeba říct, že my jsme měli, česká ekonomika se hluboce propadla v letech 2020, 2021. Čili stále ještě nejsme na úrovni roku 2019. Takže samozřejmě je to růst nízkých čísel, nízké základny. Většina Evropské unie a celá eurozóna už na té úrovni roku 2019, byli buď na konci minulého roku nebo na začátku letošního. Pro nás nebyla ta rizika, že by přestal úplně téct plyn. My k nám žádný plyn neteče přímo. K nám teče přes Německo, máme, to je velký výdobytek této vlády, že dokázala dojednat jako předsedající země Evropské unie, dokázala dojednat dohodu o sdílení plynu a o těch dobrovolných úsporách v celé Evropské unii. Ale německá ekonomika je zasažena velmi, už jsem se zmínila, že tam schází v panost velice drakonická opatření. Čili jak dlouhá bude vůle, nám opravdu ten plyn odtamtud dodávat je jedna věc. Druhá věc, jestli Rusko vůbec bude dodávat. Ale jinak takové nepříliš pozitivní znamení je, že německá ekonomika v posledním čtvrtletí vůbec nevyrostla 0 a pro nás z hlediska exportu je německá ekonomika naprosto stěžejně důležitá. Čili to není jenom otázka plynu a cen energií, to je i otázka toho, jestli se rozjede německá ekonomika. Jinak vy jste na začátku předeslala otázku, jestli /souzvuk zvuků/, jestli nás čeká recese, ale já myslím, že je to možné a těžko to teď právě vzhledem k tomu, jak nejistá je doba odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, spíše je otázkou, zda nás čeká recese nebo spíše jaká? Jestli bude krátká, mělká nebo dlouhodobější?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Odpověď závisí naprosto zásadně dobře, tak zřejmě na tom, na těch dodávkách plynu a na tom, jak budeme schopni snížit spotřebu plynu. Prostě průmysl nemůže úplně zredukovat spotřebu plynu na nulu, zemního plynu na nulu, protože ho potřebuje pro technologie, ne na vytápění, ne na vyhřívání místností a ne na vaření ale technologicky. Čili některé výroby by nebyly možné bez plynu. Pokud jde o domácnosti, neremcejme a přeorientujeme se z plynu na něco jiného, ale myslím, že většina domácností v Česku to dělá. A jaká bude recese, jak bude dlouhá případná recese, to kromě toho faktoru, jestli budeme mít energie, jestli je vůbec budeme mít, závisí na tom, jak dlouhá bude inflace. Nic není tak důležitého, jako utnout inflaci rychle. Ona samozřejmě nemůže takhle. To by úplně zničilo českou ekonomiku, kdyby takhle vysoká inflace trvala dlouho. To zničí pracovní místa většiny lidí kromě státního sektoru, který teď křičí, že chce stále víc a víc, ale tomuhle, a to je teda jedna z inspirací německé vlády, tomu nelze ustoupit. Já vím, že je to tvrdé, já vím, že jsou lidé, kteří by ty peníze potřebovali a zasloužili si je. Ale touhle cestou prostě nejde jít, protože my se musíme inflace zbavit rychle, jinak se budou ztrácet místa a taky lidem, kteří mají naspořeno, a to jsou třeba důchodci, co si naspořili na stáří, se úplně vymažou úspory. Už se jim od začátku roku 2021 umazala čtvrtina. Takže nemůžeme takhle pokračovat, takže je potřeba co nejrychleji utnout inflaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Jak? Tak tím, že bude vláda vypouštět do ekonomiky co nejméně prostředků do spotřeby. Je to smutné, tahle situace je ještě mnohem horším, tady byla v roce 91, 2, 3. A lidé bez velkých řečí, bez jakýchkoliv protestů víceméně s nadšením, ano, na tohle jsme čekali 40 let, tak teď to vydržíme a skutečně za 3 roky byl problém tohohle typu úplně pryč, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď už jsme jinde v roce 2022.

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Teď už nemáme to srovnání. Teď už nevíme, že alternativa, že když budeme věřit tomu, přistupte na ruské podmínky, ať uzavře Ukrajina mír, ať se vzdá těch území, které dnes okupuje Rusko. Takže další cesta nevyhnutelně dříve než později je, že se znovu dostaneme do té ruské sféry vlivu. Ale lidé si to už dneska nedovedou představit. Já chápu jejich frustraci, ale je prostě potřeba chvíli vydržet. Ten poslední německý balík je inspirativní tím, že on se strašně snaží v těch jednotlivých položkách, aby ty položky nebyly proinflační, aby ji nepodporovaly, třeba ty slevy na jízdném samozřejmě to, co mělo Německo dosud, bylo velice velkorysé, stálo to spoustu peněz a my si Česká republika si něco takového vůbec nemůže dovolit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte ten 3 měsíční experiment devítieurová jízdenka?

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Přesně tak. Ekonomové už spočítali, jak se to podílelo na udržení inflace pod kontrolou, alespoň prostřednictvím vlivu na ceny pohonných hmot. Ekologové spočítali, jaké to mělo dopady na emise kysličníku uhličitého, ale bylo to rozpočtově strašně náročné. Takže teď plánují něco výrazně dražšího, ale pořád ještě levného, a to je přesně to, co je protiinflační. My samozřejmě, německý stát nejede na dluh ve svých základních těch nejnutnějších a zákonem ustanovených funkcích. Český stát bohužel ano, německému státu také investoři půjčují výrazně raději než českému. Čili je to levnější, čili my si tohle úplně dovolit nemůžeme, ale každé to jedno jejich opatření ukazuje inspiraci pro českou vládu. Mnohá z nich máme u nás taky, ale aby šla stejnou cestou, ale nebude to moci být tak velkorysé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Jana Matesová, bývalá dlouholetá zástupkyně České republiky u Světové banky. Děkuji za váš čas, za vaše informace a postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Děkuji mnohokrát, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.