Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 3. října 2019

Jan BURDA, moderátor:
Dobrý den přeje Jan Burda, který vás tento týden provází ranní názorovou půlhodinkou na Dvojce. Nakolik osobnosti, jako americký prezident Donald Trump, který čelí procesu odvolání ze svého úřadu, nebo britský premiér Boris Johnson se svým předsevzetím vyvést Spojené království z Evropské unie za každou cenu, na konci tohoto měsíce, znejišťují nejenom ekonomy, ale celé světové společenství. To, jak jsme byli zvyklí, že politika, byznys, společnost, kultura zatím fungovaly. To je naše první téma. Dnes uslyšíte Jak to vidí ekonom, profesor Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum. Vítejte.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Dobrý den. Děkuji.

Jan BURDA, moderátor:
Británie ve středu, včera předala Evropské komisi dlouho očekávaný písemný návrh na změny v brexitové dohodě. Týkají se tzv. irské pojistky, především, mimo jiné. Podle serveru televize Sky News chce britská vláda pojistku nahradit různou směsicí kontrol v přístavech, v irském moři, ale určitě mimo Irsko, severoirskou hranici. Plán počítá mimo jiné s tím, že Severní Irsko by po dobu čtyř let setrvalo v unijním jednotném trhu pro zemědělské a průmyslové zboží. Pane profesore, je toto nabídka, na kterou se tolik měsíců, možná let, čekalo? Je toto nabídka k jednání, která může prolomit pád?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Je to nabídka, která myslím sama neprolomí ten pád, ale může vést ještě k dalšímu vyjednávání. Tak samozřejmě ta otázka je, do jaké míry vlastně mít celní prostor, který nenarušuje celistvost Severního Irska a Irska, co se týče pohybu lidí a do určité míry teda služeb a do určité míry i zboží. Takže je to určitý pokrok, je tam určitá možnost, že by se věci daly řešit, a není to kompletní návrh, takže očekávám, že Evropská unie ho přijme jenom částečně jako návrh, a začne dál vyjednávat. Uvidíme, co z toho vzejde, zatím to není řešení.

Jan BURDA, moderátor:
Britská vláda k tomu včera dodala, že by byla ráda, aby ta jednání, na základě této nabídky, o které teď mluvíme, začala co nejdříve, do konce tohoto týdne, ono není divu, je na čase, dá se ještě něco dojednat? Je vlastně ještě čas na jednání?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Já myslím, že rozhodně ano, když se podíváme jak se dohodly určité smlouvy, které byly komplikované a kde byly ty dvě strany daleko od sebe, tak vidíme, že často k dohodě dochází za pět minut dvanáct. Čili v tom smyslu ano, je zde ještě dost času, na druhé straně je to komplikovaná věc, jak jsme již zmínili, a všechna ta řešení potom mají samozřejmě otázku, jak by to bylo zrealizováno v praxi, a na to moc času není.

Jan BURDA, moderátor:
Co by vlastně tedy to částečné setrvání Severního Irska, které je součástí Spojeného království, setrvání v tom evropském, v tom prostoru Evropské unie pro obchod znamenalo pro Severní Irsko samotné, i pro život ve Velké Británii. Jak může být taková nabídka vnímána, protože je to opravdu i politicky, historicky citlivé teritorium.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Je to citlivé teritorium, samozřejmě je tam otázka, jak může součást země, která odchází z Evropské unie, a která bude vystavena celnímu režimu, kde nebude možnost mít být v celním prostoru, jak může její část zůstat na několik let vlastně uvnitř, bez celního prostoru. No a Britové nechtějí přijmout evropskou podmínku, co se týče emigračních věcí a dalších, že by je tolerovali, i když budou mimo Evropskou unii, takže tam myslím je ten bod, který se musí vyřešit a který momentálně v tomto návrhu není řešen.

Jan BURDA, moderátor:
Bude bezpochyby ta jednání sledovat, a to, co z nich vzejde, teď prosím pár minut k britské politice, konzervativci britského premiéra Borise Johnsona by teď ve volbách, kdyby se konaly ve Spojeném království, je porazili, opoziční labouristi, o dvanáct procentních bodů, to vyplývá alespoň z průzkumu společnosti Opinium, který zveřejnil nedělník The Observer. Proč je pan Johnson pro většinu nebo pro více než polovinu občanů ve Velké Británii jasnou volbou, pokud by měli uvažovat o novém ministerském předsedovi?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Ano, já si myslím, že částečně je to tím, že opravdu řada Britů už chce dokončit tento dlouhý proces odchodu a chtěli by, aby byl řešen rázně, a Johnson to navrhuje. Druhý aspekt, který je velmi důležitý je, že labouristi, to znamená opozice, je momentálně vedená dosti radikálními lidmi a v tom smyslu to je proti srsti myslím hodně konzervativně laděným Britům, takže de facto je to něco, kde Johnson získává podporu tím, že opozice je vlastně dostatečně radikální.

Jan BURDA, moderátor:
Pokud bychom se podívali na zatímní dohady dopady nebo odhady spíše toho, kolik zatím ten proces brexitový a ta jednání, stály hospodářství, stály britskou ekonomiku. Nejistota stále tedy ještě trvá, byť tento měsíc, na konci října, by mělo Spojené království odejít, je to drahá záležitost?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Bude to drahá záležitost, už je to drahá záležitost, protože už vidíme, že to hospodářství je ovlivněno, britská libra ztratila podstatně velkou část své hodnoty, a na druhé straně je tam vlastně, ta budoucnost, která není dost dobře odhadnutelná, takže tam jako je ten problém, že většina lidí očekává, ekonomové, kteří počítají, tak počítají s tím, že britská ekonomika aspoň krátkodobě bude procesem šoku a krize, no a středně a dlouhodobě bude záviset na tom, jak rychle bude schopná Británie najít nové trhy a uzavřít nové obchodní smlouvy.

Jan BURDA, moderátor:
My často ve vysílání Českého rozhlasu od našeho zpravodaje ve Spojeném království uvádíme reportáže, ve kterých jsou velice nejistí nejenom v Severním Irsku, ale tam především i podnikatelé, kteří mají malé a střední firmy. Jak toto může ovlivnit ekonomiku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
No to může podstatně, protože ti tvoří podstatnou část ekonomiky, nevědí přesně v jakém režimu ještě budou, jaký to na ně bude mít dopad, někteří samozřejmě už dohadují nové smlouvy, takže tam opravdu bude záviset na tom, jak rychle se tento sektor bude schopen přizpůsobit novému režimu. A to teprve uvidíme, protože zkušenost, v tomto ohledu celkem zatím není, a není dostatečně známá.

Jan BURDA, moderátor:
Téma, které taktéž rezonuje světovými tuzemskými zpravodajskými servery a ve vysílání taktéž Českého rozhlasu, po dvaceti letech čelí prezident Spojených států noční můře v zásadě, jménem impeachment. Vzpomeneme Bill Clinton hlasování o odvolání v roce 1999 nakonec ustál, vzhledem k současnému rozložení sil v senátu se dá očekávat podobný výsledek, zatím i v případě Donalda Trumpa, ten proces běží a jistě se mění. Kauza však opravdu otřásá americkou politikou ve vysoce exponované době, kdy v podstatě nejsilnější stát světa se připravuje na prezidentské volby. Mohl by jste prosím, pane profesore přiblížit, jak komplikovaný je to proces a zdali hrozí, že ještě více může přispět i k rozdělení, názorovému rozdělení americké společnosti?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Rozhodně, rozhodně přispěje k dalšímu rozlišení těch názorů, je to proces, jak jste již zmínil, který se stal pouze několikrát, byl to Clinton, byl to Nexon a vlastně v dávné minulosti prezident Jackson a je to v situaci, kdy kongres je rozpolcen ve smyslu, že demokrati kontrolují Dolní sněmovnu, tam je pravděpodobné, že na základě výsledků teda šetření, že dojde k hlasování pro impeachment, jak se tomu procesu říká, ale senát je pod kontrolou republikánů, a ti myslím že hlasovat pro impeachment nebudou. Takže to znamená, že by to bylo, jak jste zmínil u Clintona, který v Dolní sněmovně byl odhlasován, v Horní ne. Co to bude znamenat, samozřejmě rozpolcení, protože mnoho lidí, a Trump sám to pořád zdůrazňuje ve svých tweetech, že je to vlastně jako hon na čarodějnice, a takže bude hodně záviset na tom, co se vlastně zjistí během různých slyšení, která nyní budou v kongresu, zvláště v Dolní sněmovně.

Jan BURDA, moderátor:
Jak hospodářství a třeba také investoři a celkově ekonomika, reagují na řekněme nejistou pozici nebo na potíže tak významné světové osobnosti, jako je americký prezident?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Tak samozřejmě, zvyšuje to nejistotu a ta je vždy negativní, co se týče ekonomického cyklu, a v tom smyslu to bude dlouhodobější záležitost, protože se to nevyřeší během dne nebo pár týdnů, na druhé straně, samozřejmě je to něco, s čím se už počítá, co už bylo zahrnuto do očekávání, které byznys má, takže myslím, že v tom smyslu jako vlastně co nejdůležitější bude, bude výsledek voleb, které budou příští rok.

Jan BURDA, moderátor:
Mohou slabší pozice amerického prezidenta Donalda Trumpa využít rivalové Spojených států? Třeba v obchodní válce? Třeba Čínská lidová republika?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Tak samozřejmě to bude součástí jednání a součástí pozic, které zaujmou rivalové a Čína je ten hlavní rival v této situaci. Na druhé straně Trump může reagovat ještě rozčileněji než reaguje doposud, takže se dá očekávat, že možná dojde k vyvrcholení některých sporů, které nyní vidíme, a ty mohou být dost nešťastné, protože další eskalace obchodní války, která může nastat i tím, že například světová obchodní organizace nyní povoluje Američanům, aby uvalili další cla na evropské výrobky, zboží, tak to opravdu může mít negativní efekt, tam vidím to největší nebezpečí pro celosvětovou ekonomiku, pak potažmo evropskou a potažmo pro nás, v České republice.

Jan BURDA, moderátor:
Pokud se pane profesore díváte na celosvětovou ekonomiku v situaci, kdy tedy americký prezident čelí procesu odvolání ze svého úřadu. A pokud bychom to mohli srovnat s tou situací Billa Clintona v roce 1999, byla tehdy ta celosvětová politická a ekonomická situace jiná?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Za Clintona byla poměrně pozitivní ekonomická situace ve Spojených státech, ona není, též je celkem pozitivní, takže je to celkem obdobné. Clinton měl výhodu, že byl, Spojené státy měly rozpočtový přebytek, takže tehdy si opravdu vedly dobře, nejenom co se týče růstu, ale i vlastně fiskální situace, takže v tom smyslu Trump nemá tak silnou pozici jako Clinton. Na druhou stranu, on celkem ignoruje dlouhodobější věci typu, že cyklicky by mohl přivést ekonomiku za dva, tři roky do recese, protože to už je po volbách, takže myslím, že to momentálně nebude mít velký efekt na jeho jednání.

Jan BURDA, moderátor:
My jsme v těch úvodních minutách pořadu Jak to vidí, profesor Jan Švejnar, jmenovali dva světové státníky, jako prvního Borise Johnsona, britského premiéra, jako druhého Donalda Trumpa, amerického prezidenta. Má jejich politický a komunikační styl něco společného? Třeba i právě v dopadech na běžný život, do podnikání nebo dopadech do politické kultury?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Je zde určitá paralela, ano, jsou to lidé, kteří jsou do velké míry prchliví, kteří jednají často emocionálně, i když mají racionální základ všeho, svého jednání, a dělají velké kroky, to znamená, že vidíme něco, co není obvyklé, kdy třeba jednání postupují v kuloárech ve věcech pomalu, tito lidé do popředí se výrazně vyjadřují, takže hodně publika vlastně říká ano, zde vidíme dva lídry, kteří jsou obdobní. Já bych jenom poznamenal, že to neznamená, že se nezbytně Spojené státy a Británie okamžitě dohodnou třeba na nové obchodní dohodě, protože tam bude ještě spousta jiných aspektů, které tam budou, a to bude samozřejmě potom určitá věc, která může déle trvat.

Jan BURDA, moderátor:
Když jsem se v úvodu našeho pořadu ptal, zdali tento politický styl a komunikační styl může někoho znejistit, když třeba tyto dva pány znám a umím je číst, tak mohu být klidný?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
No ne. Klidný bych úplně nebyl, já bych je velice pozorně sledoval, protože si zahrávají s věcmi, které mají dalekosáhlé dopady. Zatím bych řekl, že je to v rámci aspektů chování, které jsou já myslím pochopitelné a dají se očekávat, ale v případě, že by byly ohroženi, pak samozřejmě můžou jednat způsobem, který není úplně očekávatelný.

Jan BURDA, moderátor:
Říká profesor Jan Švejnar. V Česku se tento týden opět diskutuje o penzijním systému a jeho chystané reformě. Podle ministryně Jany Maláčové z ČSSD by měl mít tři pilíře, včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce ministryně financovat, mimo jiné, i z vyššího zdanění právnických osob. Pane profesore, znamená to, že sociální demokracie teď připouští, že s důchody a s důchodovým systémem je potřeba něco dělat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Já myslím, že dlouhodobě všichni víme, a bylo to za vlád, ať už pravice či levice, že důchodový systém není dlouhodobě udržitelný, že je v deficitu, a se stárnutím obyvatelstva se to musí řešit, akorát, že se to doposud dost razantně neřešilo, takže v tom smyslu myslím, že se všechny strany shodují, že něco je potřeba udělat, určitá reforma. Otázka je jaká a jak to řešit tak, aby to byl dlouhodobě systém, který je udržitelný.

Jan BURDA, moderátor:
Tedy v současnosti, byť v České republice funguje mezigenerační solidarita, což je bezesporu velice pozitivní, tak s jakými důchody ale mohou ve stávajícím systému počítat lidé, kterým je dnes 40?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Tak to bude záviset právě na tom, jaká reforma se provede. Jak jste zmínil, mezigenerační solidarita a soulad jsou velmi důležité, to já myslím že je to, co drží naši společnost dohromady tam, kde v jiných zemích ne, ale jestliže se tato solidarita naruší, a mladší generace budou mít pocit, že vlastně příliš platí na starší generace a nebo, že v případě, kdy oni budou starší, ti mladší už na ně platit nebudou, nebo ne dostatečně, tak tu tuto solidaritu naruší a země, kde byl velký exodus, ať už je to Rumunsko, Ukrajina a tak dále, vidíme prostě, že tam dochází za prvé ke špatné náladě, že lidé jsou naštvaní, ale potom může dojít k exodu ve smyslu, že ta mladší generace si může hledat vlastně zaměstnání a život jinde, a to by bylo velmi nešťastné.

Jan BURDA, moderátor:
Ministryně sociální demokracie, Maláčová, v reformě penzí počítá také s vyšším zdaněním v tom svém návrhu, s vyšším zdaněním firem, taktéž se, ačkoliv v polovině září, se vláda dohodla se zástupci tuzemských velkých bank na vzniku investičního rozvojového fondu, tak ČSSD vrací do veřejné diskuse i návrh sektorové daně. Jak by toto mohlo ovlivnit podnikatelské prostředí a vůbec ekonomiku Česka?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Já si myslím, že sektorová daň není dobré řešení. Může se uvažovat o tom, že by dočasně, v případech, kdy dochází k velkým výkyvům, že dojde k sektorovým daním, jak například dochází v celní politice ke krátkodobému uvalení cel, když je nějaký kritický šok. Zde nemluvíme o šoku, tady, já si myslím, že je situace, kdy opravdu nejlepším řešením samozřejmě je zavedení větší konkurence. O tom, kde je velká konkurence nejsou příliš velké zisky a společnost, to znamená lidé a občané mají mnohem lepší služby, větší výběr a tak dále. K tomu samozřejmě dlouhodobě zde dochází, ale příliš pomalu. Mnohem lepší já myslím přístup by byl zavedení daně například z přidané hodnoty, kde by se to dalo z přidané hodnoty mínus pracovní náklady. Potom, není to sektor, je to čistě na základě výtěžku, a je to něco, co může přispět do státní kasy, dost podstatně, a na druhé straně nemá velké distorzní dopady.

Jan BURDA, moderátor:
Když jsme u národního hospodářství, meziroční růst ekonomiky České republiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 %, v prvním čtvrtletí to bylo 2,7 %, mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o sedm desetin procenta, to vyplývá z posledních údajů, zpřesněných, Českého statistického úřadu, v rámci ekonomického cyklu tedy česká ekonomika stále roste, ale dělá vláda dost, aby bylo hospodářství připraveno na horší časy? A nebo také na změnu podmínek ve Spolkové republice Německo schválili tzv. klimatický balíček, který poměrně zásadně může změnit hospodářství.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Ano, tak ta zpráva, kterou máme, dosavadní růst, to je výborná zpráva, že si ekonomika vede dobře. A to i v situaci, kdy německá ekonomika si už v různých ohledech dobře nevede, my jsme na ní závislí, ale ukazuje se, že aspoň krátkodobě naše ekonomika má určitou rezilienci, razanci, která je velmi dobrá. Samozřejmě středně, dlouhodobě musíme počítat s tím, že to, co se bude dít v Německu a v Evropské unii nás ovlivní velice zásadně, my vyvážíme téměř 90 % toho, co vyrobíme a obdobně dovážíme hodně, takže tam ta závislost je vysoká. Na druhé straně ekonomika si vede poměrně dobře, vládě se podařilo snížit za posledních deset, dvanáct let dluh, takže náš dluh, zahraniční dluh zvláště, je podstatně nižší, z nějakých 45 % HDP na 35 %, takže to je výborné. To je situace, která nám umožňuje mít větší manévrovací prostor a tak dále. Často se hovoří o tom, jestli schodek deficitu je příliš velký nebo příliš nízký. Já myslím, že tam je přílišná pozornost, že nyní by se mělo, v situaci, kdy jsou negativní úrokové míry v eurozóně a velice nízké úrokové míry všeobecně, bychom měli uvažovat o tom, že by se měly podstoupit velké investice efektivně, samozřejmě, velké investice do infrastruktury a tak dále. To zatím myslím je v plánu, ale nevidím to realizováno do té míry, do jaké by to bylo žádoucí.

Jan BURDA, moderátor:
Co investice do budoucnosti a také do školství, protože stále naneštěstí platí, že Česká republika, i přes snahy, tak mezi zeměmi OECD patří na poslední příčky, ne-li na tu poslední v tom, kolik investuje do vzdělávacího systému.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Ano, rozhodně s Vámi souhlasím, já jsem dlouhodobým zastáncem toho, že by se mělo investovat více, ale s podmínkou, že opravdu uděláme podstatnou reformu školství, aby věda a výzkum opravdu byly na vysoké úrovni, a potom je potřeba investovat, a podstatně investovat. Bohužel, zatím ty reformy, které byly podstoupeny, nejsou dostatečné, když vidíme ve světových rankincích, zrovna vyšel ranking Financial Times, kdy vlastně nemáme žádnou univerzitu rankingů v prvních 400. Ty rankingy jsou samozřejmě otázkou, jak jsou přesné a tak dále, ale nicméně řádově nám to naznačuje, že už dlouhodobě podceňujeme tu důležitost, abychom měli opravdu dobré školství, aby jsme do něho investovali, za účelem, aby opravdu bylo špičkové pro většinu dětí a studentů.

Jan BURDA, moderátor:
Z toho, co jste uvedl, investice do infrastruktury, investice do školství, tak pokud by toto proběhlo, bude Česká republika a tuzemské hospodářství připraveno na změnu, kterou sebou mohou přinést závazky kolem boje proti změně klimatu například, taktéž nástup digitalizace, robotizace, zkrátka nástup jiné podoby průmyslu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Přesně tak, přesně tak. To potřebujeme. Potřebujeme víc vzdělání, které je pružné, kdy lidé jsou schopni reagovat na změny, které mohou nastat, ty změny budou podstatné, jak jste už zmínil robotizaci či klimatický balíček a tak dále, tam samozřejmě budeme v tahu Evropy jako celku, jsou tam dva aspekty, Evropa je mnohem razantnější, co se týče přístupu ke klimatickým změnám, což je výborné, v jednom ohledu, a v druhém, samozřejmě ji to činí méně konkurenceschopnou vůči zbytku světa, který se tím samým směrem tak razantně zatím neorientuje. No a druhá věc bude v rámci Evropy jako takové, abychom byli země, která je perspektivní, právě v moderních technologiích a jejich aplikacích. Doposud jsme byli, není důvodu, proč bychom neměli být, směrem do budoucna, ale je potřeba tomu uzpůsobit právě ten vzdělávací systém.

Jan BURDA, moderátor:
Domnívá se ekonom, profesor Jan Švejnar. Po nedělním požáru a nepokojích v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos řecká vláda přemísťuje několik tisíc lidí na pevninu, denně turecká pobřežní stráž sice zadrží 5-7 lodí s lidmi na útěku ve svých teritoriálních vodách, to píše deník Kathimerini, ale zároveň dodává, že i ta řecká pobřežní stráž řeší v průměru 30 případů denně a zachrání kolem čtyř stovek lidí denně, v moři mezi Řeckem a Tureckem, respektive řeckými ostrovy. Podle úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dorazilo do Řecka z Turecka letos na 42 tisíc lidí. Jak se díváte na tu situaci ve Středomoří? Je to důkaz toho, že ta smlouva mezi Evropskou unií jako celkem a Tureckem z roku 2016, o řešení migrační krize přestává nebo přestala fungovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Ano, už nefunguje tak dobře, jako fungovala. Já bych řekl úplně úvodem, že si myslím, že Evropa velice podcenila a nebyla připravená na tu velkou uprchlickou krizi, což je překvapivé, protože Evropa samozřejmě měla už v minulosti několik krizí tohoto typu, takže tam je ta kritika na místě, proč Evropská unie nebyla lépe připravená, proč vlastně jenom pár zemí, zvlášť teda Řecko a Itálie, jsou vystaveny tomu nárazu. Samozřejmě, ti lidé, kteří se snaží dostat do Řecka, potažmo do Itálie jsou, zvlášť teda Řecko, kde jsou ze Sýrie, tak to jsou ubožáci, samozřejmě, do velké míry, a ta dohoda s Tureckem, která byla takovou tou náplastí a dočasně pomohla, tak myslím, že její validita už teď jako vyprchává a bude potřeba tam najít nové řešení, aby se tato krize dále neprohlubovala.

Jan BURDA, moderátor:
Nabízí se otázka, proč právě teď turecký prezident Erdogan očekává další peníze z Evropské unie, také ve svých požadavcích zmiňuje ono bezpečnostní pásmo v Sýrii, u hranic s Tureckem, a tak dále a tak dále. Sledujeme v tomto směru zkrátka nátlak Turecka na Evropu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Určitě. Já si myslím, že Turecko počítá s tím a chce, aby se znovu obnovila jednání, aby došlo k nové dohodě, protože Turecko samozřejmě je vystaveno velkému tlaku, Erdogan to zatím řeší částečně i politicky ve svůj prospěch, že těmto lidem často dává volební právo, očekává, že budou hlasovat pro něj, že hlasují pro něj, ale je to něco, co není vůbec vyřešeno, ten konflikt sám o sobě je takový, tak palčivý, že bude dál pokračovat a tam si myslím, že Evropa se musí zásadně do toho angažovat, jinak ten příliv uprchlíků, ve střednědobém horizontu, bude podstatný.

Jan BURDA, moderátor:
Dá se říci, z toho humanitárního hlediska, že ti lidé, kteří se snaží dostat do Evropy, jsou opět, pravděpodobně už poněkolikáté za posledních několik let rukojemníky velké politiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
No jsou do určité míry, ano, protože oni jsou, uprchlíci, v tom pravém slova smyslu, že je tam obrovský konflikt, jejich život je ohrožen, a Turecko, Evropa a další mocnosti zatím nebyly schopny najít řešení, ať už v Sýrii jako takové, a to je zásadní, a nebo potom samozřejmě též dopadu na ty uprchlíky.

Jan BURDA, moderátor:
Vzhledem k té situaci na řeckých ostrovech, tak americký velvyslanec v Řecku tento týden vyzval země Evropské unie, partnerské země, aby nějakým způsobem se snažili pomoci Řecku v řešení situace. Je jasné, že to břemeno migrace, byť nemluvíme samozřejmě zdaleka o těch číslech jako v době migrační krize, to zdaleka, ale je jasné, že to břemeno nemohou nést jenom středomořské země Řecko a Itálie.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Tak je to jasné, protože si představme jinou situaci, kdy bychom byli vystaveni třeba takovému tlaku, tak bychom také říkali, samozřejmě, že musí nám pomoci ti další, takže v tom smyslu celoevropský přístup je nutný a tam si myslím, že Evropa tápe, protože už je to dost dlouhou dobu, co se ten problém řeší a stále není dostatečně vyřešen, takže Řekové obzvlášť a Italové do určité míry taktéž, jsou vystaveni tlaku, který je, prostě z hlediska pochopitelně přílišný.

Jan BURDA, moderátor:
Dá se na úrovni Evropské unie taková věc řešit autoritativně nebo musí být na bázi dobrovolnosti, aby fungovala?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Já myslím, že to musí být dobrovolná dohoda, já jsem proti jakýmkoliv jako kvótám a tak dále, které nejsou přijaté, ale na druhé straně tady musí být dohoda ve smyslu, že jsme obrovský celek, máme 500 milionů lidí, a jestliže na některé části prostě dochází k šokům typu velkého přílivu, tak se to musí řešit celkově v rámci dohody, která by měla už nyní existovat.

Jan BURDA, moderátor:
Toto byla ranní komentovaná půlhodina na Dvojce, Jak to vidí profesor Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity, který působí také v Centru pro ekonomický výzkum. Mnohokrát děkuji. Na slyšenou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor z Kolumbijské univerzity a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Děkuji za pozvání.

Jan BURDA, moderátor:
A za pozornost děkuje také Jan Burda.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.