Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 29. května 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání přijal profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin-thanku IDEA. Přeji Vám do New Yorku dobrý den.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Dobrý den, děkuji za pozvání.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přehodnotí svět, v souvislosti se šíření koronaviru, globalizaci nebo roli Číny? Co udělá nárůst zadlužení států? Jak by se měla restrukturalizovat česká ekonomika a státní správa, abychom byli v další etapě konkurenceschopní? Nejenom na tyto otázky se pokusíme hledat odpověď. Vítejte u poslechu. Podle šéfa Americké centrální banky, Powella, by ekonomika Spojených států mohla ve druhém čtvrtletí, v důsledku koronaviru, klesnout o více než 30 %. Největší ekonomika světa se podle něj nevyhne dlouhodobému propadu, jak ji zažila za velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Powell nicméně vidí dobrou šanci na pozitivní růst ve třetím čtvrtletí. Je to reálné, pane profesore Švejnare, z Vašeho pohledu?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já myslím, že je to optimistický pohled na věc, ale je to v určitém smyslu možné, protože vlastně nemáme něco jako válku, kde by se zničilo velké množství kapitálu, strojního zařízení a tak dále, takže vlastně máme lidi, lidský kapitál, máme ten fyzický kapitál, a tudíž je otázka, jak rychle bude možné zase dát všechno dohromady potom, co se během té první velké vlny pandemie vlastně takovým způsobem nějak roztrousilo, rozbilo, takže vidím to jako optimistický pohled, že by to bylo tak rychle, a na druhé straně si myslím, že jestliže by se věci daly zpět dohromady, tak by ekonomika, jakákoli, americká i jiná, mohla postupovat poměrně rychle.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na kolik je vůbec pravděpodobné, pokud to můžeme seriozně nějak predikovat už nyní, že by se výkon americké ekonomiky ještě letos, nebo později, vrátil na úroveň z období před tou koronavirovou krizí?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já sám si myslím, že to bude nějakou dobu trvat, protože v americké ekonomice dochází k velkému rozložení, ve smyslu, že nezaměstnanost rychle stoupá, šla z nízkého počtu, bylo to něco přes 3 % pouze a na 15 % a roste. To znamená, že vlastně vazba mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se přetrhává, a tudíž rychle zpět opět nastartovat, a dostat zpátky ty samé nebo ty potřebné lidi do mnoha podniků, nebude tak jednoduché, jak by se zdálo. V tom smyslu Evropa, která má různé programy jako u nás antivir Covid, tyto programy udržují vlastně ty vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli pevnější, takže v tom smyslu má Evropa výhodu.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A Spojené státy?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Spojené státy, já myslím, že jsou velmi houževnaté a ty reformy, které se podnikají, jsou podstatné. Zmínila jste Powella a centrální banku, Americká centrální banka jde do věcí mnohem razantněji než Evropská centrální banka nebo banky jako třeba naše Česká národní banka, takže v tom smyslu americká ekonomika bude nabírat obrátky, jakmile se rozjede mnohem rychleji.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče té nezaměstnanosti, jde především o dopady koronaviru nebo se do toho promítají i jiné faktory. Něco, co nesouvisí s těmi opatřeními, v důsledku pandemie.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Americká ekonomika si vedla poměrně dobře, nezaměstnanost, jak jsem zmínil, byla velice nízká, nebyla tak nízká, že by byla jenom tři plus nějaké desetiny procenta, a v tom smyslu opravdu ten zásah přišel především externě, tím, že nastoupila pandemie a reakce na ni byla opožděná, a ze začátku pomalá.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký kongres už na boji s ekonomickými dopady koronavirové krize, uvolnil téměř tři biliony dolarů. Jak tu pomoc hodnotí Američané? A bude to stačit?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Nebude a kongres už zvažuje další balíčky opatření, ale nicméně to první opatření, nebo první série opatření, byla velice silná, takže v tom smyslu je to něco, kdy americký, jak kongres, tak prezident, tak Centrální banka pochopili, že se jedná o obrovský šok, jak jste správně zmínila, je to něco, co opravdu jsme neviděli od třicátých let minulého století, a v tom smyslu všichni postupují velice razantně, včetně toho, že například i země, která normálně není silný sociální stát, není sociálně orientovaná, tak například dva a půlkrát zvýšila, téměř ztrojnásobila podporu v nezaměstnanosti, dočasnou podporu v nezaměstnanosti. Tak, aby vlastně ten šok na ekonomiku byl stlumený, aby lidé dále zvýšili spotřebu nebo udrželi spotřebu, a snaží se též, aby firmy pokračovaly v investicích, což samozřejmě v krátké době je problematické.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké nálady panují, konkrétně v New Yorku?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Tak New York je nyní v takové, bych řekl, optimistické náladě, protože se podařilo tu pandemii zastavit, a snižují se všechny ty negativní statistiky, ať už jsou to úmrtí, ať už je to počet lidí, kteří jsou v nemocnicích, a jsou lidé, kteří jsou nalezeni jako nakažení, takže v tom smyslu New York klesá z vysoké úrovně, bohužel, z vysoké, ale nicméně klesá velice rychle. Už se postupně, jako stát, otevírá, takže různé části státu už jsou otevřené, a město snad se otevře během příštích několika týdnů, v tom smyslu musím poznamenat, že New York je trošku anomálií ve smyslu, že ve zbytku Spojených států stále ještě ta pandemie, její efekt je mnohem silnější, a jsou státy, kde dochází ještě buď k prvotnímu vzplanutí a nebo jako ve státu Arkansas, k druhotnému, kdy vlastně guvernér musel znovu uzavřít stát do velké míry, protože to vzplanutí bylo tak silné, dokonce silnější než ta první vlna.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dochází už k obnovování hospodářského života i v jiných částech? Kromě tedy New Yorku, protože jak sám říkáte, země, nebo Spojené státy, stále hlásí vysoké přírůstky počtu potvrzených případů nákazy. Co je už možné?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Dochází k oživení, musíme si uvědomit, že v Americe se tato opatření dělají stát od státu, takže je to velmi heterogenní, některé státy už fungují skoro úplně normálně, jenom s omezeními, které jsou, řekl bych marginální, a jiné jsou stále ještě velmi uzavřené, New York bude ten, který se nyní otevře, a Kalifornie například, je na druhou vlnu též, kdy začíná opravdu znovu uplatňovat některá restriktivní opatření, takže je to různorodé, některé státy se snaží jet úplně normálně, ale jsou některé, které musí znovu vystupňovat ta opatření, která jsou restriktivní.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Listopadové prezidentské volby se blíží, podle agentury AP, Donald Trump, současný šéf Bílého domu, zvolil přístup, který mu v roce 2016 pomohl porazit někdejší demokratickou kandidátku Hilary Clintonovou. V posledních dnech se snaží vykreslit letošní volby jako souboj mezi nečestným představitelem vládnoucí elity a politickým outsiderem, který je cílem útoku, protože se postavil proti systému. Tentokrát je však tento tzv. outsider, prezidentem Spojených států, napsala agentura AP. Mě by zajímal Váš pohled, pane Švejnare.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Donald Trump samozřejmě se snaží vyhrát volby, udržet se jako prezident, a má to těžké, protože vše vypadalo velice, z ekonomického hlediska, velice pozitivně, ta pandemie samozřejmě zasáhla Spojené státy a ekonomiku silně, a on sám je z toho v šoku, dokonce byl přistižen v nějakých rozhovorech, říkal, jak se to mě mohlo stát, to, že vlastně nastala tato krize. A myslím, že tady budou dva faktory. Jeden faktor bude, že lidé říkají Trump pozdě zareagoval, administrativa nefungovala dosti dobře, tak procházíme mnohem horší vlnou pandemie, než jsme mohli procházet. To bude to negativní. To pozitivní bude to, že prezident nazývá nynější situaci válkou, každý den je v televizi, snaží se vylíčit jaksi pozitivně, a je otázka, do jaké míry bude schopný přesvědčit dostatek Američanů, že opravdu tu válku vede dobře, a že ji vyhrává. Takže tyto dva faktory půjdou proti sobě, no a samozřejmě, co bude důležité je, do jaké míry jeho protikandidát, Joe Biden, se bude profilovat jako silný kandidát.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nakolik se, tedy už nyní Joe Biden, profiluje? Nabízí něco více, řekněme, než program Anti-Trump?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Zatím Joe Biden jde poměrně zticha, je to zajímavé jako strategie, že se snaží samozřejmě získávat v pozadí všechny vlivné lidi, aby ho podporovali a tak dále, ale tu viditelnost, kterou má Donald Trump, Joe Biden rozhodně zatím nemá, a když je v televizi, tak se snaží působit jako lídr, který by situaci zvládnul mnohem lépe, a poukazuje na citáty Trumpa, které jsou dosti negativní a někdy je celá společnost vidí vlastně jako něco, co nenáleží titulu prezidenta Spojených států.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rozumíte jeho přístupu, který zvolil?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Je to trochu znouzectnost, je těžké pro někoho jiného, kdo není zrovna lídrem, není prezidentem, být velice vidět a být někdo, kdo vlastně se snaží nějakým způsobem upoutat pozornost, takže já si myslím, že on vyčkává, vyčkává do léta, aby viděl, jak se situace opravdu bude rýsovat. A Američané zatím se soustředí především na pandemii, na krizi samotnou, a volby jim ještě ta nějak jako jsou vzdálené, takže je to možná strategie, která je správná v tom smyslu, že si připraví vlastně arzenál svůj, a připraví se dobře strategicky, takticky, a pak může vyrazit do boje, a nebo je situace, kdy opravdu není dostatečný lídr a pokulhává, a zatím není jasné, která z těch dvou alternativ je ta pravá.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že se to listopadové hlasování stane spíše referendem o tom, jak Donald Trump zvládl pandemii?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já myslím, že do velké míry to tak bude, ano, a že lidé to tak začínají čím dál tím víc vidět, a bude to otázka, do jaké míry opravdu se mu podaří věci ztišit, a do jaké míry, zase zpátky k Powellovi, do jaké míry americká ekonomika opravdu se do té doby zvedne a nebo nezvedne.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Americký prezident, Donald Trump, nevyloučil, že Spojené státy budou od Číny požadovat odškodnění za to, že nezabránila rozšíření koronaviru do světa. Podle čínského ministra zahraničí se vztahy Číny a Spojených států ocitly na pokraji nové Studené války. Jak Vy, pane profesore, vnímáte realitu? Faktem je, že vztahy obou velmocí, během obchodní války, značně ochladly.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Ano, je tomu tak, já myslím, že to, co Donald Trump nyní tvrdí, je vlastně i součástí jeho volební kampaně, že se snaží svést vinu za to, že Amerika je v pandemii nad Čínou, a najít tudíž externího vnějšího nepřítele, který je za to zodpovědný, a on, Donald Trump, prezident Spojených států, se snaží tomuto čelit, dělá to jako silný lídr, a je ochoten jít i do konfliktu, řekněme slovního konfliktu. Možná teda i, co se týče hospodářské politiky, s Čínou. A to je samozřejmě něco, co může hrát v jeho prospěch, a otázka je, jak daleko ten konflikt může dojít. Je pravda, že Čína o té pandemii věděla dřív než zbytek světa, takže v tom smyslu to obvinění, které Trump se snaží vznést vůči Číně, má určité opodstatnění, a to mu samozřejmě hraje do karet.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že přehodnotí svět, v souvislosti se šířením koronaviru, globalizaci jako takovou, i roli Číny? Protože některé velké nadnárodní korporace už třeba stěhují výrobu zpět domů.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Tam já vidím tu situaci následovně, ano, ten efekt pandemie je vidět silně v tom, že se zpřetrhaly dodavatelské řetězce, a v tom smyslu řada těch velkých korporací obzvláště, se bude snažit diverzifikovat v tom smyslu, že bude chtít mít víc výroby a dodavatelů, sobě blíž, to znamená v rámci Ameriky v Americe, řekněme v naftě, to znamená v Kanadě, Spojenými státy a Mexiku, a Evropa obdobně, myslím, že to bude chtít mít uvnitř Evropské unie, takže to bude taková deglobalizace. Na druhé straně všichni vidíme, jak jsme schopni najednou fungovat velice efektivně, v rámci digitální technologie online, a v tom smyslu, já myslím, že nastane druhá, větší vlna globalizace, kdy všechny věci, které jsou obchodovatelné online, digitálně, které jsou vlastně možné, transakce digitálně, ty se rozjedou po celém světě, a budou mnohem globálnější. Který faktor vlastně bude silnější, do jaké míry ten výsledek bude, že ta ekonomika bude víc autaktická, že to budou jednat cizí kontinenty nebo části světa, které budou soběstačné, a do jaké míry budou ještě více proloženy, budou mnohem více integrovány, to bude záviset na tom, jak ta moderní digitální technologie bude důležitá v další fázi ekonomického vývoje.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slýchali jsme i v České republice, volání po naší soběstačnosti.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já myslím, že pro nás ta soběstačnost není možná úplně, samozřejmě, může být trochu větší, a v tom smyslu to může být prospěšné, že například více zeleniny a ovoce se může pěstovat u nás, ale není možné si představit, že bychom v naší republice, s deseti miliony lidmi, byli schopni vyrábět téměř všechno to, co potřebujeme. To je všechno o smyslu té dělby práce, a obchod bude stále potřebný. Samozřejmě ho může být víc uvnitř Evropské unie než úplně globálně. To bych se nedivil, kdyby k tomu došlo.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co nastane, až se situace v Číně uklidní? Vrátí se i naše závislost? Poroste opět role Číny?




Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já vidím, že Čína má nastartováno na další, poměrně rychlý ekonomický růst, jestliže se ji podaří tu pandemii zdolat. Je to ekonomika, která má rezilienci, ve smyslu, že má výdržnost a opravdu je schopná ty šoky absorbovat, a je to něco, co uvidíme, do jaké míry vlastně jejich autoritářský politický systém bude schopen tu krizi zvládnout, a nastartovat další vlnu rozvoje. Tam já myslím, že opravdu uvidíme souboj těch dvou politicko ekonomických systémů čínského státního kapitalismu, kdy stát se bude snažit prorazit kupředu a tu ekonomiku opravdu opět povzbudit, a toho západního evropského a amerického, a to bude záviset na tom, i jak vlastně si hospodářská politika v těch dvou zemích, nebo dvou celcích, povede.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V roce 2003 lidstvo dostalo SARS pod kontrolu do devíti měsíců. Pak postižené ekonomiky už zase rostly. Co se obecně, v každé krizi, byť tato je nová, je to nová zkušenost, osvědčilo? S čím například není jaksi dobré experimentovat?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já si myslím, že tato krize opravdu je jiná. Že tento vir tak dobře neznáme, nejsme schopni ho tak rychle pochopit, samozřejmě výzkum, který se nyní provádí je na úrovni razantní, takže možná za pár měsíců o tom budeme vědět mnohem více, ale doposud nevíme, takže ta opatření, která byla přijata, ta silná ochranná opatření, myslím, že se vyplatila. Vidíme to u nás, v České republice, kdy jsme zachytili poměrně rychle, a byli jsme schopni předejít velké úmrtnosti, vidíme to v jiných zemích, které to podcenily, takže v tom smyslu já si myslím, že opravdu tady je potřeba být obezřetnými, protože tento vir je nebezpečný, a neznáme úplně všechny důsledky, které může mít.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že bohaté země zvýší zadlužení až na 122 % hrubého domácího produktu. To by vypadalo, že svět čeká po boji s novým typem viru, pak zápas s dluhy, pane Švejnare.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Ano, je to tak, a ten zápas s dluhy bude na úrovni, kterou vlastně historicky, aspoň v moderní historii, neznáme, nebo ne úplně tak stejně. A v tom smyslu bude otázka, jak si s tím poradíme. Je tady jeden aspekt, který je důležitý, a který je pozitivní, a sice, že jsme v situaci, kdy úroková míra je prakticky na nule všude, v důležitých ekonomikách. I naše Centrální banka, Česká národní banka, vlastně šla postupně k nule, takže ten dluh je levný, nic se neplatí vysokou úrokovou mírou, vysoký úrok, v tom je to otázka čistě splacení nebo pohlcení nějakým způsobem toho dluhu mezi generacemi. Je to vlastně něco, co je v rodině, každá ta země má dluh, a je to mezi nynější generací a budoucími generacemi, jak si s tím dluhem poradí. No a samozřejmě tam je také otázka, jak na to budou reagovat finanční trhy. Ty finanční trhy, pakliže všechny země budou poměrně silně zadlužené, tak prostě musí říct, bohužel, všichni fungujeme s větším dluhem, ale nebudou diskriminovat, protože všechny země budou více zadlužené. Jestliže z toho vyjdeme tak, že některé země budou mnohem víc zadlužené než jiné, tak to samozřejmě může mít negativní dopad, protože ty finanční trhy budou jednat jinak se zeměmi, které mají poměrně menší dluh, i když bude absolutně velký, ale poměrně menší, než jiné země. Například americká ekonomika je ochotna jít silně do dluhu, ale stejně bude ještě zadlužená míň než země jako třeba Itálie nebo Řecko. Naopak pro nás, pro Českou republiku, i když budeme postupovat velmi razantně, a opravdu použijeme různé pobídky, ať už pro podniky, a pro lidi z nezaměstnanosti a tak dále, tak stále budeme poměrně málo zadlužené, i když náš dluh vůči HDP může podstatně zvýšit, ale budeme stejně málo zadluženi, a to znamená, že finanční trhy nás stále budou vidět jako bonitní klienty.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí Jan Švejnar, ředitel thin thanku IDEA. Bude českou ekonomiku nejvíce ovlivňovat vývoj na trhu práce? Pane Švejnare, bude tou největší, řekněme rozbuškou, nejenom pro Česko, nezaměstnanost?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Naše nezaměstnanost poroste, teda z velice nízké báze, to je výborné, že jsme měli velice nízkou míru nezaměstnanosti, též se snažíme v různých vládních opatřeních, abychom míru nezaměstnanosti co možná nejvíce udrželi na nízké úrovni, nicméně musíme počítat s tím, že nezaměstnanost poroste. Ekonomika je silně zasažena, a není to jenom americká ekonomika, o které jsme mysleli, evropská ekonomika jako celek, je velice silně zastřešená, ale samozřejmě my, jako Česká republika, nejsme výjimkou, takže se musíme připravit na to, že nezaměstnanost vzroste z té velmi nízké báze, ve které byla, nějaká 3 % na řekněme 7-8 %, a když by ta recese pokračovala dále, tak to může vyrůst i víc.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak by se měla restrukturalizovat česká ekonomika, i státní správa tak, abychom byli v další etapě konkurenceschopní?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já si myslím, že teď máme velkou příležitost, ta krize je silná, ale na druhé straně, jestliže vláda bude ochotná, a samozřejmě vláda a parlament, a Česká národní banka budou ochotni vést hospodářskou politiku a udělat reformy, které naši ekonomiku zmodernizují, a které budou mít opravdu pozitivní efekt na to, co budeme vyrábět, jak to budeme vyrábět, jak efektivně budeme působit, a ta státní správa je strašně důležitá, tak se můžeme posunout velice rychle mezi vyspělejší země, a je to teda velká příležitost, a uvidíme, do jaké míry se jí vláda a parlament zhostí.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo to všechno, ty stimuly, pane Švejnare, zaplatí?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Tím, že máme vlastně dluh oproti HDP, který je jeden z nejnižších na světě, necelých 30 %, tak opravdu můžeme zúžit to, že máme prostor, fiskální prostor, a chytře investovat. A to slovo chytře je strašně důležité, abychom investovali do něčeho, co je velmi produktivní, abychom měli opravdu velice kvalitní vzdělání, velice kvalitní vědeckou činnost, investice do podniků, právě na úrovni digitální moderní technologie, aby státní správa opravdu začala fungovat velice a velice efektivně, to jsou výzvy, ale máme na to prostředky a máme lepší situaci, lepší možnosti než jiné země. Takže v tom smyslu máme velice výhodnou výchozí pozici.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mezi těmi recepty, na oživení ekonomiky, se objevuje třeba návrh čtyřdenního pracovního týdne, líbil by se například premiérce Nového Zélandu. Podle ní by lidem umožnil častěji cestovat, a tím by se posílilo i jiné odvětví, turismus. Považujete to za dobrý nápad?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Je to nápad, který byl už několikrát testován, i v Americe se experimentovalo se čtyřdenním týdnem. Je to něco, co já myslím, že může přijít, ať už by to byl čtyřdenní týden, nebo že by to bylo, že více lidí pracuje z domova, online, a dojíždí nebo dochází do pracoviště jenom řekněme dvakrát nebo třikrát týdně, to jsou všechno možnosti, které myslím nastanou, a některé velké firmy si už kladou otázku, proč bychom měli mít celou budovu, když nám stačí jedno patro, a většina lidí může působit z domova, a docházet sem na schůze, a různé porody a tak dále, párkrát v týdnu, takže rozhodně si myslím, že je to něco, je to směr, který uvidíme, a do jaké míry to podniky opravdu využijí, to bude záviset trochu na technologii, způsobu výroby, to, co budeme vyrábět a tak dále, ale rozhodně myslím, že je to směr, kterým se půjde.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se už nejspíš navždy změní?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já myslím, že opravdu uvidíme nástup digitální éry, kdy mnoho věcí se bude dělat dálkově, na základě výpočetní techniky, nových technologií, které nastupují, myslím, že opravdu taková ta potřeba, aby všichni byli na jednom místě, co se týče skupiny výrobní a tak dále, že bude podstatně zmenšena. No a druhá věc, která myslím nastane je, že bude mnohem větší obezřetnost, že si uvědomíme tu míru nejistoty, že pandemie tohoto typu může prakticky nastat kdykoliv, a že musíme být připraveni, a mít arzenál, opatření, která budeme schopni použít právě v kritických situacích, tak jak se to nyní stalo.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Často se zmiňuje možnost druhé vlny. Jsme už na ni, tedy mentálně nebo i ekonomicky, připraveni?


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Já myslím, že momentálně většina lidí na ni není připravena. Ale vidíme, jak jsem i zmiňoval, v některých zemích, že ta druhá vlna nebo ve státech jako Arkansas, ve Spojených státech, že může nastat, může vzplanout, Kalifornie má velké problémy nyní najednou, já si myslím, že je potřeba se na to připravit, a být v situaci, kdy různá restriktivní opatření budou znovu potřebná, a samozřejmě, chce to vypracovat systém chytré karantény, moderní chytré karantény, kdy jsme schopni tomu předejít a nebo to vzplanutí rychle utišit.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think thanku IDEA. Já Vám, pane Švejnare, děkuji, přeji do New Yorku vše dobré.


Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel thin thanku IDEA:
Ano, já Vám mockrát děkuji za pozvání, a těším se na osobní rozhovor v příštím měsíci.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji, Zita Senková se loučí a přeje příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.