Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 24. dubna 2020

24. duben 2020

Hostem byl ekonom Jan Švejnar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání přijal ekonom, profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA. Přeji Vám, pane profesore, dobrý den do New Yorku.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Dobrý den Vám, do Prahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou reálné možnosti restartu české i světové ekonomiky zasažené pandemií? Bude mít křivka krize a propad cen celé řady aktiv tvar V, dvojité W nebo U? Nejenom na to se zeptám dnešního hosta. Přeji nerušený poslech. Jsme v telefonickém spojení mezi Prahou a New Yorkem. Jaká je, pane profesore Švejnare, aktuální situace? My kvůli časovému posunu náš rozhovor předtáčíme.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tak v New Yorku je situace samozřejmě velmi kritická, stále velký počet nemocných, počet úmrtí, ale je zde určitá naděje, protože během posledních 4-5 dnů se stabilizuje počet úmrtí a počet lidí, kteří jsou přijati do nemocnice, takže v tom smyslu dochází k určitému útlumu, takže je naděje, že jsme dosáhli nejvyššího bodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Má už Amerika, mimochodem, jasno v těch kompetencích, co má dělat vláda federální, co vláda jednotlivých států, i samotných měst? Protože to byl jeden z klíčových problémů, právě ta nekoordinovanost, ale to bylo asi v těch počátcích.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
To bylo v počátcích, mě je celkem jasné, že to jsou guvernéři jednotlivých států, kteří o většině věcí rozhodují, na druhé straně, oni potřebují finanční injekci od federální vlády, takže stále samozřejmě dochází k určitému spolurozhodování. Též je zajímavé, že se někteří guvernéři států propojují, takže 5-6 států na východním pobřeží koordinuje svoji činnost, a též tři státy na západním pobřeží. Nyní vidíme, že guvernéři zcela koordinují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak to zvládá samotný New York? Ať už město, tak i stát?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tak je tam taková ta dvojí nálada. Jednak jsou lidi šíleně deprimovaní tím, jak dlouho už, aj ak silně vir zasáhl na Spojené státy a zvlášť tedy New York. Na druhé straně, je tam takové to odhodlání vyhrát, prostě opravdu se k tomu postavit tváří v tvář, a zvlášť tedy nyní, s těmi nadějnými zprávami, že možná se dosáhlo nejvyššího bodu křivky, jsme na sestupné tendenci, tak je tady už určitý optimismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze říct, že jako celek Spojené státy mají to nejhorší za sebou?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Já bych řekl, že to ještě stále nevíme, protože nákaza v některých státech a městech, zvlášť ve vnitrozemí, ještě stoupá, takže bych řekl, že ano, na pobřežích, tam vidíme, na obou pobřežích možná už to nejhorší skončilo, ale v jiných státech stále ještě vzestupná tendence.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou cestou Spojené státy jdou? Na co vsadily? Na testování, na ochranné pomůcky i oni vlastně čelili jejich velkému nedostatku.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Ano, je nedostatek všeho, takže bych řekl, že ta strategie vlastně není doplnit a mít dostatečné jak pomůcky na testování, tak dostatečný počet lékařů, zdravotního personálu všeobecně, že například v New Yorku, ve městě, vyrostly čtyři polní nemocnice, dokonce armáda postavila několik nemocnic rychle, zdravotní sestry a doktoři jsou přeškolováni, aby mohli vést jednotky intenzivní péče. Dobrovolníci z jiných států přicházejí do New Yorku, takže je to taková ta sázka opravdu na hromadnou mobilizaci, a zdá se, že to funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to tedy, pane profesore, že to přineslo ten zásadní zlom, minimálně v New Yorku. Co se týče toho zlepšené té situace.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Ano, rozhodně, a též obyvatelé opravdu začali respektovat víc a víc to, co jim guvernér začal nařizovat, a tam postupně docházelo k většímu a většímu útlumu společenského života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká konkrétní opatření zasáhla přímo Vás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tak já jsem se uchýlil na pobřeží na Long Islandu v městě Southampton, takže působím zcela on-line z města Southampton, dělám výuku, všechnu svoji činnost, ať už vůči České republice nebo Kolumbijské univerzity, dělám odtud, a nejsem jediný, když jsme měli naposledy schůzi celého profesorského sboru Kolumbijské univerzity z naší školy, tak vlastně všichni byli roztroušeni, někteří na Long Islandu, někteří v New Jersey a kdo ví, kde ještě jinde. Moji studenti například jsou z celého světa, ti se rozjeli, takže když máme výuku, tak jsou tam lidé z Vídně, Pekingu a všude možně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump, americký prezident, oznámil před pár dny doporučení amerického střediska pro kontrolu a prevencí nemocí pomoci omezit šíření koronaviru používáním látkových roušek. A říkal zároveň, že on sám si tu roušku nenasadí. Nosí je newyorčané?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Nosí dost, stále ve větší míře, rozhodně je nosí, když vstupují do obchodů a jakýchkoliv dalších společenských zařízení. Když se podíváme běžně na ulici, tak je to nyní mnohem více než předtím, ale není to 100%, zvláště v oblastech tedy, kde se nachází příliš mnoho lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude Donald Trump konsekventní, podle Vašeho názoru, co se týče jeho vlastních slovních obratů? Mám na mysli to, že na počátku pandemie, ve Spojených státech, tvrdil, že je Amerika připravená čelit nákaze, nemoc docela bagatelizoval. Bude to, jak Trump v té krizi obstojí, i klíčem k setrvání v Bílém domě?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Bude, bude, jsou dva velké já bych řekl faktory, první je ten, že opravdu zaspal, že vláda nebyla připravena a je to čím dál markantnější, je to jasně vidět, takže to ho oslabí. Na druhé straně, on celkem šikovně využil a využívá té situace, protože nazývá stávající stav válkou, válečným stavem, a v období války velká část Ameriky podporuje prezidenta, takže bude otázka, který z těchto dvou faktorů vlastně převládne. Zatím to není jasné a bude to do velké míry taky záviset jak jeho protivník Joe Biden si bude počínat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hraje vůbec nyní politika a listopadové prezidentské volby roli mezi občany? Je to téma? Zahýbala ta nákaza vlastně i tou předvolební kampaní? Protože pokud je mi známo, tak nejméně 15 států přesunulo demokratické primárky na červen.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Ano. Mnoho věcí bylo oddáleno, takže de facto ta kampaň, prezidentská kampaň, je odložena, ve smyslu, že stát ještě není to hlavní téma, hlavní téma je koronavir a jak vlastně utlumit nákazu, která se začala velice rychle rozšiřovat, ale ono se to přelije během léta do té prezidentské kampaně, zvláště teda kdy všechny ty primárky budou ukončeny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že ovlivní pandemie zejména demokraty? V tom smyslu, jak se píše v mnoha médiích, že jsou vlastně v nevýhodě, protože Donalda Trumpa mohou Američané vidět, slyšet, voliči, každý den, na rozdíl třeba od Bidena.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Ano, je to tak, že Biden je celkem neviditelný v tuto chvíli. On a jeho lidé samozřejmě pracují podprahově, snaží se získat voliče, kteří jsou nerozhodní, a je pravda, že tím, že Trump je každý den v televizi a oznamuje, jak pokračuje boj s nákazou, tak má jako prezident obrovskou výhodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ještě před pandemií se mohl Donald Trump chlubit rostoucími mzdami, nízkou nezaměstnaností, jak je na tom, pane Švejnare, nyní americká ekonomika? V důsledku pandemie?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tak v tom má samozřejmě Trump též svoji slabinu, prezident, který obhajuje, většinou obhájí úspěšně, že si ekonomika vede dobře. To je pravidlo, které celkem platí pro dlouhá desetiletí. Trump na to též sázel, americká ekonomika na tom byla poměrně dobře. Nyní je velice prudce a silně zasažena, de facto ty statistiky, které máme, ukazují, že pokles, ať už to je ve výrobě, ať už to je v růstu nezaměstnanosti, všechny indikátory ukazují, že ten pokles je tak prudký a tak hluboký, že se něco obdobného nestalo od konce druhé světové války, čili to je opravdu krize velkých proporcí, lidé ztrácejí masově zaměstnání a ekonomika klesá, klesá rychle a v tom smyslu bude mít Trump těžko znovuzvolení, protože Američané se dívají na to, jak si vede ekonomika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mohly by být ty dopady dramatičtější než během finanční krize?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Zdá se, že aspoň krátkodobě ano, že opravdu zde vidíme ten pokles, jak jsem již říkal, který je mnohem vyšší, rychlejší a hlubší, než za velké finanční krize a následné recese, takže ta otázka bude, jak rychle se ekonomika vzchopí, to je otázka všude na světě, a zatím na ni nemáme odpověď. Zatím jsme stále ještě v té fázi poklesu a je v tom i Čína. My sledujeme data z Číny, z Ameriky, z Evropy, a i Čína, která je tak měsíc v předstihu, stále ještě zaznamenává pokles, a není to jasné, že půjdou do rychlého růstu. Tady ekonomové rozlišují vlastně mezi tím, jestli ten pokles a růst bude jako písmeno V, že se půjde rychle dolů a opět rychle nahoru, a nebo jestli bude spíš jako písmeno U, kde tam bude ta dolní část, kde se ekonomika bude nějakou dobu pohybovat na velmi nízké úrovni, a to, jak to vlastně bude vypadat, bude zásadní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ekonom Jan Švejnar. Donald Trump tvrdí, že tak, jak rychle se ekonomika propadla, stejně rychle se může oklepat, postavit se na nohy. Je to podle Vás reálné? Respektive za jakých podmínek?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Je to možné, ale řekl bych, že tak, jak sledujeme vývoj, je to stále méně a méně pravděpodobné, protože zatím ještě nevidíme žádné velké znaky oživení, spíš vidíme další pokles a šíření toho poklesu. A to je varování, které naznačuje, že ta krize může být větší, velmi větší rozměry a může nějakou dobu trvat. Tady mimochodem je, na základě propočtů a odhadů, též smutná statistika, že se zdá, že Evropa bude mít ještě větší pokles, bude zasažena ještě silněji než Amerika nebo Čína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou strategii vůbec tedy Američané zvolili, co se týče ozdravování té americké ekonomiky, hospodářství?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tady vláda, jak federální vláda, tak vlády na úrovni států, se snaží poskytnout velkou finanční fiskální injekci, též americká Centrální banka, jako je naše ČNB, poskytla obrovskou likviditu do celého systému a jde dále než kdykoliv předtím, takže v tom smyslu je teď, bych řekl, nejrazantnější centrální bankou světa a americká vláda, na základě opatření, to znamená toho, co i odsouhlasil kongres, dává největší možné injekce do ekonomiky, ukazuje se, že například pro osoby typu OSVČ a malé podniky v Americe, že už se vyčerpal první balíček a připravuje se druhý. Takže jsou to kroky, které jsou tak rázné a razantní, že jestliže něco může pomoct, tak toto by byl ten klíč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je zatím stále ještě předčasná otázka kdy by se mohla Amerika znovu otevřít?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Já myslím, že je to na místě, ve smyslu, že některá opatření se v některých státech už odehrávají, ale zatím myslím, že ještě pořád jsme v situaci, kdy Amerika je spíše uzavřená a některé státy se uzavírají víc než byly dosud uzavřeny. Ten tlak samozřejmě ze strany občanů a podniků, otevřít ekonomiku, znovu roste, i když stále ještě více než polovina Američanů varuje a říká pozor, napřed se opravdu, epidemiologicky a z dalších hledisek zdravotních, opravdu potýkejme s tím virem, snižme míru nákazy, a potom teprve jednejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co podle Vás, pane Švejnare, ukázal koronavirus o Spojených státech, ve smyslu světového lídra?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
No tak ukázal, že Amerika na to nebyla připravena, že vlastně mohla být připravena, ale neschopností vládních institucí nebyla a jemně to rozvedu. Amerika byla neaktivní v potírání viru Ebola, a měla tudíž velkou expertýzu z této oblasti, naneštěstí však asi před dvěma lety rozprášila týmy, které fungovaly uvnitř americké administrativy, protože zřejmě neočekávala, že něco takového bude znovu potřeba, takže to bylo nešťastné. Na druhé straně, potom jsou přibližně tři instituce, agentury, uvnitř americké vlády, které se v této oblasti angažují a z nějakého důvodu tyto tři instituce nebyly připraveny, administrativně, ale i vědecky, co se týče epidemiologických znalostí a schopností postupovat, takže vláda nebyla dostatečně připravena, a to je myslím takový první, potom ale nastoupila velice rychle a tam je zase ukazatel toho, že když se Amerika soustředí na určitý typ boje, v tomto případě s koronou, tak dokáže během několika týdnů, měsíce, rozhodně situaci zlepšit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bývalý švédský premiér a ministr zahraničí, Carl Bildt, nedávno na Twitteru napsal, že ta současná situace je první velkou krizí post amerického světa. Že vlastně každý stát si jaksi dělá to svoje, jede si po vlastní linii. Do jaké situace se svět dostal nebo může dostat? Mám teď na mysli právě ty vztahy Spojené státy, Čína, Evropa.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Já myslím, že rozhodně přijde k určitému dalšímu vývoji. Já bych předeslal, že ten vývoj tam už byl, ve smyslu, že Amerika přestala být Trumpa spolehlivým partnerem Evropy a dalších spojenců, takže tam už byla tendence určitého osamostatnění, to může dál pokračovat a být tím virem dále hypertrofováno, na druhé straně otázka bude, jestli Trump bude novu zvolen nebo ne. Já si myslím, že kdyby nebyl zvolen a byl zvolen Joe Biden, tak dojde k větší obnově tradičního partnerského způsobu spojeneckého mezi Evropou, Amerikou a dalšími.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ekonom Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku. Pane profesore, Vy jste v čele nového ekonomického týmu Ústředního krizového štábu pod českým ministrem vnitra, Janem Hamáčkem. Co mu s kolegy radíte? Jak ozdravit českou ekonomiku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
My na tom pracujeme už několik týdnů a dodáváme vládě, a dodáváme to nejenom štábu, ale dodáváme to také ostatním ekonomickým ministrům a premiérovi ty principy pro rozhodování, kde vidíme zcela jasně, že cíl je omezit šíření viru, a zároveň odvrátit vlnu bankrotů a negativní nezvratné změny, ke kterým může dojít, takže my se zaměřujeme na to, jak co nejrychleji a nejrazantněji si s danou situací poradit, podporujeme oblasti udržení zaměstnanosti a likviditu podniků, to znamená, aby podniky, od těch nejmenších, OSVČ až po ty velké, měly dostatek peněz, to je úplně zásadní je to něco, co je velmi potřebné. A zde zdůrazňujeme, že je potřeba jednat rychle. Ideální teda duben, květen, červen, a že cokoliv jiného by nyní neměla být priorita, takže máme dost jako s tím, abychom se zaměřili na to, a to znamená potřebujeme jednoduchá opatření, s minimální administrativou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká konkrétní opatření? Řekněte víc, jak zajistit tedy konkrétně, aby se nerozpadl ten ekonomický systém a udržela zaměstnanost?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
My jsme pro to, aby se dál vyvíjel systém kurzarbeitu, to znamená podpora zaměstnanosti skrz podniky, dodat podnikům peníze na to, aby mohli podporovat zaměstnance, během určitého počtu měsíců, jak říkám, duben, květen, červen řekněme. Další, aby byla, jak dostat vlastně likviditu do podniků, jak se ukazuje, není tím, že by vláda dávala lidem likviditu a podnikům likviditu, to zatím je bohužel velice pomalý proces, takže my navrhujeme, aby různé odvody, sociální odvody obzvláště, aby byly odloženy, a aby podniky tudíž okamžitě měly likviditu, kterou potřebují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se vůbec díváte na to, jakou cestou vláda postupuje? Zvolila efektivní, logický postup těch opatření, která dosud prezentuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tak vláda se samozřejmě snaží postupovat celkem razantně a logicky. Bohužel, to, co vidíme je, že ta realizace opatření je velmi pomalá, velká část je v oblasti garancí a půjček, a trvá příliš dlouho, než se peníze dostanou k občanům a k podnikům. Proto právě navrhujeme opatření, kde jakákoliv likvidita, peníze, které tam už jsou v podnicích, aby tam zůstaly, aby nebyly vládou odsávány tím, že podniky musí nyní platit odvody, a já myslím, že tady je opravdu potřeba, aby ta opatření byla razantní, jasná, a kontrolovat vše až zpětně, aby věci byly rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka je také, v České republice, která se debatuje. Komu by měl stát pomáhat a jestli nezapomene na ty, kteří jeho pomoc nejvíce potřebují?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Já myslím, že tady ta pomoc musí být všem, kteří tu pomoc potřebují, to znamená, aby opravdu ta likvidita, peníze byly, a ti, kteří podniky a jednotlivci, kteří je potřebují, o to mohou požádat, získali odklad s placením na pozdější dobu, a v tom smyslu je strašně důležité, aby toto bylo pro všechny, aby to bylo pro ty nejmenší, OSVČ a malé podniky, které nemají většinou rezervy, tam je potřeba, aby ty peníze byly okamžitě pro ně uvolněny, a byly k dispozici, a potom samozřejmě pro ty střední, velké podniky, je to potřeba taktéž, protože ty, i když je to s určitým odkladem, budou též tu likviditu potřebovat. Čili tady vidíme hlavní problém v tom, že doposud ta různá vládní opatření, která byla přijata nebo na kterých se pracuje, že mají efekt jenom s určitým odkladem. A tady bych zdůrazňoval to, že my jako poradci, samozřejmě jsme expertní skupina, která dává rady, a snažíme se dávat co nejlepší rady, a to rozhodování samozřejmě je na vládě, vláda je zvolena, vláda je zodpovědná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, vznikla ještě jiná, širší, neformální platforma s názvem Koro-NERV 20. Jste nějak spolu v kontaktu? Případně se doplňujete?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Já myslím, že je tam velké prolnutí, ta Koro-NERV, já o tom příliš toho nevím, já jsem byl pozván na to založení, a protože to jsou myslím lidé, kteří působili v NERVU, v minulosti, což jsem též působil, akorát, že já myslím, že ta první schůze byla někdy dopoledne, což je noc mého času tady, v New Yorku, tak jsem se nedostavil. Ale myslím, že tam je propojení jak mezi tím ekonomickým poradním týmem štábu, tak nově ustanovenou Národní ekonomickou radou vlády, tak touto neformální skupinou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle nedávného vyjádření těchto ekonomů, z této iniciativy, Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí, výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy Evropské unie. Souhlasíte s tím?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Tam je právě ta otázka, jak se to měří. Když to budete měřit tak, kolik je v plánu na to uvolnění, tak je to poměrně velká částka, a je v ní také velká částka garancí, ne vlastně půjček nebo grantů. A když to budete měřit, kolik peněz již dostalo občanů a podniků, tak je to poměrně malá částka. Čili to je to, co jsem říkal na začátku nebo dříve, že jde o tu realizaci, a že my zdůrazňujeme, z hlediska toho ekonomického poradního týmu štábu je, že je to ta realizace, což je důležité, to znamená jak podpořit zaměstnanost, jak podpořit likviditu podniků, a že je lepší jim odložit určité platby, sociální pojištění například, a tím okamžitě mají velké množství peněz, to je obrovská částka, a ten efekt je okamžitý, místo toho, jak s odložením různé půjčky a další věci, můžou do ekonomiky putovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kam povede čím dál větší zadlužování státu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Víte, to je něco, co je důležité si uvědomit, že v tuto chvíli zadlužení není velkým otazníkem, a ti, kteří to zdůrazňují, je to trošku zcestné, protože my máme velice nízký dluh vůči HDP, my jsme pod 30 % HDP, jedna z nejméně zadlužených zemí. Německo má přes 60 % HDP, Itálie dokonce 135 % a všechny tyto země svoje zadlužení zvyšují, protože mají velice razantní opatření, kterým chtějí pomoci ekonomice, která se rychle propadá. My si to můžeme dovolit mnohem více, máme mnohem větší prostor v této oblasti, čili to omezení, které někdy lidé cítí, ve smyslu, že bychom neměli nezvyšovat dluh, v této chvíli není to, na co se soustředit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na co teda, bychom měli zaměřit tu pozornost především?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Především chci znovu zdůraznit, jak nejlépe podpořit zaměstnanost, aby se nám nevytvářela velká míra nezaměstnanosti, a toto je důležité, protože v ekonomikách, jako třeba Spojené státy, kde ten pracovní trh je velmi pružný, ve smyslu, že podniky mohou propouštět rychle, tak vidíme, že ten nárůst nezaměstnanosti je velice rychlý a ohromný, takže u nás toto též hrozí, čili udržet zaměstnanost, udržet vazbu mezi podniky a zaměstnanci, protože to je též důležité z toho důvodu, že jakmile chceme oživení, tak jestliže tam ta vazba stále je, tak je možné ten restart o oživení podniků udělat rychle. Když se ty vazby zpřetrhají, tak je to mnohem složitější, to je první bod. Druhý bod je ta likvidita, to znamená nechat v podnicích dostatek peněz na to, aby mohly fungovat. A tam právě se zaměřujeme na to, aby se odložily odvody, a dokonce říkáme to, že tam může být určitá míra úrok, ve smyslu, že normálně, kdyby se neplatily odvody, tak je tam penále, to penále se může podstatně snížit, ale nechat pozitivní, tak, aby pouze podniky, které potřebují tuto likviditu, oni si ji nechali, požádaly o ni, de facto, automaticky by jí měly, a ti, kteří ji nepotřebují, ji nevyužijí. A tím to opatření je i ekonomicky žádoucí ve smyslu, že tam není plýtvání peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mohl by, po krizi, přijít boom, například ministerstvo financí, ve své poslední predikci předpokládá, že po letošním 5,5% poklesu bude v roce 2021 následovat 3% vzestup.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
Podívejte se, tady opravdu je to věštění z křišťálové koule, ve smyslu, že za prvé, naše propočty ukazují, že ten propad může být mnohem větší než 5,5 %, já myslím, že 7,5 % a bohužel teda možná i víc, je možné. Druhá otázka bude, jak rychle se vzpružíme, a tady doufám, že to bude to písmeno V, to znamená, že jdeme prudce dolů a půjdeme prudce nahoru, právě v tomto udržení zaměstnanosti a vazby podniků a zaměstnanců, je velice důležité, ale kdyby k tomu nedošlo, k tomu rychlému oživení, no tak potom, bohužel teda musíme počítat s tím, že ta krize bude trošku delší a bude velmi bolestná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA byl dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory, a přeji do New Yorku vše dobré.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, profesor, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA:
A já Vám děkuji za pozvání, a přeji do Prahy vše nejlepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová