Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 21. června 2019

21. červen 2019

Hostem byl ekonom Jan Švejnar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání pořadu ‚Jak to vidí‘ přijal profesor Jan Švejnar. Dobrý den, já vás vítám.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Profesora Kolumbijské univerzity se budu ptát například na priority kampaně Donalda Trumpa za znovuzvolení, rozhodnutí berlínského senátu zmrazit nájemné na pět let či na záměr Itálie zavést vlastní paralelní měnu. Inspirativní poslech. – Donald Trump schválil včera údery na Írán v odvetě za sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami, na poslední chvíli je ale odvolal. Vyplývá to alespoň z dnešních informací deníku The New York Times. Nechce podle vás, pane profesore, Donald Trump, aby předvolební kampaň za své znovuzvolení, kterou odstartoval tento týden, zahájil vstupem do nové války, kterou sám kritizoval?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, on ji kritizoval. Teď ji sám do určité míry podporuje nebo vyvíjí tím, že posílá další vojáky a letadlové lodě do Perského zálivu, a vůbec na Střední východ. Ale to, co se stalo včera... Ještě tomu dobře nerozumíme, protože ten úder, jak říkáte, měl být podstoupen, ale na druhé straně byl na poslední chvíli zrušen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Necháme se překvapit, jak se budou dál události vyvíjet. Může si podle vás vůbec Amerika dovolit novou otevřenou reálnou válku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ona si ji ekonomicky dovolit může, ale nebude to jednoduché. Kdyby se to stalo, tak by to tu ekonomiku začalo vyčerpávat. Myslím, že budou dvakrát přemýšlet, než se do něčeho pořádně pustí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle médií měl Donald Trump od dárců za necelý den vybrat na kampaň bezmála 25 milionů dolarů. Podle šéfky Republikánské strany to nadšení z prezidenta po celé zemi překonává vše, co dosud zažili. Jak se díváte na jeho novou kampaň, kterou odstartoval? Američané by měli volit novou hlavu státu příští listopad, 2020.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Přesně tak. Donald Trump kampaň jel už od svého zvolení. Takže toto je takové oficiální založení kampaně, ale de facto už jede. Jak říkáte, ty prostředky budou podstatné, a budou podstatné na obou stranách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak na tom jsou Demokraté? Podle agentury AP ta částka, kterou zatím od dárců, sympatizantů Donald Trump získal, převyšuje to, co přední uchazeči o kandidátskou nominaci Demokratické strany získali od sponzorů za letošní první čtvrtletí.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, to je pravda. V té Demokratické straně je, myslím, ještě vyčkávání ve smyslu, že není jasné, kdo bude ten hlavní kandidát. Nejspíš to bude Joe Biden. Jakmile se Demokratická strana sjednotí, tak potom budou ty příspěvky velmi podstatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je Donald Trump v tom finále, mohli bychom říct, svého prvního funkčního období podstatně silnější než na začátku? Jaká je vůbec jeho pozice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je silnější u těch, kteří ho podporovali v té první části, řekněme, ale na druhé straně, když se na to podíváme, tak každý z těch hlavních demokratických kandidátů, zdá se, je silnější než Trump, ale to je jenom dočasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že když se podíváme na to heslo kampaně „Uchovat Ameriku velikou“, znamená to, že se Donaldu Trumpovi z jeho pohledu, když zvolil toto heslo, podařilo opět udělat Ameriku velikou? Tak zněl ten první slogan.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak on to prezentuje. Ten slogan je přesně tak. Na začátku byla otázka, jak ji vytvořit nebo udělat velikou, a nyní, jak ji udržet velikou. Takže on se snaží dát lidem ten názor, že on Ameriku učinil velikou, a teď jde o to, ji udržet, a z toho důvodu potřebuje druhý mandát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A učinil Ameriku opět velikou?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já si myslím, že Amerika je nyní mnohem viditelnější ve světě než předtím, ale je také mnohem kontroverznější a zatím se Trumpovi nepodařilo opravdu nějakým zásadním způsobem Ameriku dostat kupředu víc, než by se očekávalo ve standardní situaci, ve které je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se mu tedy povedlo?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
To, že rozdmýchal tu otázku s Čínou, která byla na pořadu dne už za Obamy a dříve, a že razí velice asertivní, ne-li agresivní přístup k Číně, to je něco, co myslím, že všichni uznávají a vidí. Na druhé straně je to konfliktní člověk a Amerika je nyní viděna jako mnohem méně spolehlivý spojenec například pro Evropu, a vůbec všude ve světě, kde doposud měla spojence.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spojené státy podle Donalda Trumpa v současnosti vzkvétají a ekonomika je v nejlepším stavu za celé dějiny.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, je v nejlepším stavu, co se týče okamžitého tempa růstu, ale musíme si uvědomit, že to je do velké míry dáno tím, že Donald Trump udělal daňovou reformu, kde zemi podstatně zadluží, takže ve středním a dlouhodobém horizontu si ekonomika nepovede tak dobře, jako si vede nyní, okamžitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je podstatou toho úspěchu, řekněme?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Podstatou je, že rozdmýchal ekonomickou činnost. Tím daňovým zákonem podstatně ulevil podnikům a do velké míry i bohatším lidem ve společnosti, a že spotřeba a investice vzrostly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spojené státy... V té první kampani se Donald Trump věnoval nelegální migraci. V tom chce pokračovat, navíc chce akcentovat také boj s korupcí. Jsou to ty hlavní problémy, které hýbou Spojenými státy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Imigrace a migrace všeobecně jsou velkou otázkou. Tam on slibuje věci, které nebude schopen uskutečnit. Například masové vyvážení migrantů zpátky do jejich zemí. Na to Amerika nemá okamžitě prostředky a instituce. Takže to nebude schopen udělat. Alespoň ne velice rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou další jeho priority?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
On by samozřejmě chtěl, aby Amerika vzkvétala, rostla, aby byla silnou zemí, ale zatím používá nástroje, zvláště daně a tarify, které k tomu nepřispívají. Alespoň ne dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze už nyní říct, pane profesore, jestli se ta druhá kampaň Donalda Trumpa bude výrazně lišit, a pokud ano, v čem, od první kampaně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že nebude tak rozdílná, že se bude znovu snažit přesvědčit všechny, že demokraté jsou extrémní, doleva. Bude se snažit vyvolat u nich takový ten postoj, že jsou socialisté, že nejsou středově zaměřeni. To bude záležet na tom, kdo bude ten protikandidát, jestli se to Trumpovi podaří nebo ne. Já myslím, že v případě Bidena se mu to nepodaří, protože Biden je znám jako široce rozkročený středový politik. U některých dalších kandidátů by se mu to mohlo podařit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kteří přicházejí v úvahu a proč vůbec Demokraté zatím nemají jasno, koho postavit, koho vyslat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je tam přes 20 kandidátů, takže je to velký boj. Já myslím, že tam Bernie Sanders, který už kandidoval minule a který je socialista duchem, tělem, vším, je jedním z vážných kandidátů. Elizabeth Warrenová z Massachusetts také. Ale mohou být další, kteří se probojují do čela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče těch témat, bude se nějak měnit styl kampaně podle vás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím, že ne úplně, že samozřejmě bude velký důraz na digitální technologie, to už bylo minule a bude i dále. Ale jinak myslím, že to bude tradiční kampaň, kde ti kandidáti opravdu budou objíždět Spojené státy, půjdou to těch států, kde budou ty první volby a předvolby. Takže tam myslím, že to bude velice tradiční a silná kampaň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude rezonovat i zahraniční politika?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
V Americe je zahraniční politika vždy druhotná, sekundární. Takže bude rezonovat, zvlášť kdyby nastal například konflikt, válka, ale jinak to budou většinou domácí témata, která budou určující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ačkoliv ta zahraniční politika v oblasti ekonomiky a obchodu se určitě prolíná i do té vnitřní. Donald Trump se má příští týden na okraj summitu velkých ekonomik G20 v Japonsku sejít se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jak Američané vůbec vnímají tento americko-čínský obchodní konflikt?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Samozřejmě různí Američané různě. Myslím, že tam je snaha, aby se Čína stala partnerem, který bude působit stejně jako Spojené státy, to znamená uznávat duchovní vlastnictví a tak dále, a bude otevřenou ekonomikou. Na druhé straně je tam určitá obava z toho, že by firmy jako Huawei mohly být sice soukromými firmami, ale pracovat pro čínskou vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Promítá se už tato obchodní válka nebo harašení zbraní, jak to někteří vnímají, konkrétně ve Spojených státech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Zatím to není citelné v tom smyslu, že když si lidé kupují nábytek nebo ledničky, pračky a tak dále, tak cítí, že to je dražší, ale mezitím též klesla cena ropy a mnoho dalších výrobků, jejich cena poklesla. Takže celkově ten efekt na cenovou hladinu, efekt těch tarifních opatření, není citelně znatelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze už nyní odhadnout, jak se může vyvíjet ten další vztah? Podle mnohých expertů ani Spojené státy ani Čína nechtějí přijít o tu pozici supervelmoci. Je toto hlavní problém světové politiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to obrovský problém, protože v Číně máme velmoc, která se tvoří a která se potřebuje nějakým způsobem vklínit mezi další velmoci, to znamená mezi Spojené státy a především Evropu, a to historicky většinou není jednoduchý způsob. Když se podíváte na to, jak historici hodnotí to, že se nová impéria tvoří a existující impéria je nějakým způsobem musí přijmout, tak to je často konfliktní situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Na summitu skupiny G20 chce americký prezident otevřít i téma demonstrací v Hongkongu. Protesty, které pokračují i v těchto chvílích, vyvolala snaha místní samosprávy prosadit kontroverzní návrh zákona, který by umožňoval vydávat osoby podezřelé z trestných činů z Hongkongu do pevninské Číny, případně do jiných zemí. Demonstranti se obávali, že ten zákon, jehož schvalování bylo pod tlakem těch protestů odloženo na neurčito, by znamenal vlastně i omezení demokratických výsad města. Jak se díváte na tyto protesty, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ten zákon opravdu směřoval tím směrem, jak jste naznačila, to znamená k omezení demokratických svobod. Protesty jsou silnější, než kdokoliv očekával, a vyjadřují a ukazují, že obyvatelé Hongkongu opravdu chtějí mít velkou míru autonomie, tak jak to bylo slíbeno v dohodě mezi Británií a Čínou, když se Hongkong měnil z bývalé britské kolonie na čínskou, řekněme, enklávu, která ale měla mít velkou míru autonomie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak svobodné jsou teď ty politické poměry v Hongkongu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Stále ještě jsou poměrně svobodné, když to srovnáme s Čínou jako takovou. Ale je zcela jasné, že vliv Číny se zvyšuje, a to jak politicky, tak ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co můžou vůbec způsobit toto napětí a tyto demonstrace v celém regionu? Mimochodem čínský prezident Si Ťin-pching se včera sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano. Kim Čong-un samozřejmě hraje kartu, kdy se schází s, pokud možno, všemi velmocemi – s Ruskem, s Čínou, s Amerikou – a snaží se dostat Severní Koreu z izolace a do pozice, kdy je viděna jako silný hráč. Zpátky k Hongkongu: Řekl bych, že tam bude opravdu důležité, do jaké míry se bude snažit Hongkong dominovat a do jaké míry se mu ponechá ještě větší míra autonomie, kterou doposud měli, protože to bude potom určující, já myslím, potom ve vztahu k Tchaj-wanu, a vůbec ke všem zemím v regionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéfové států a vlád EU se včera neshodli na novém obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, zejména na budoucím předsedovi Evropské komise. Většinovou podporu nezískal ani žádný z tzv. spitzenkandidátů. O čem to svědčí?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Svědčí to o tom, že Evropa zatím nemá jednotný pohled na to, jak má být řízena a kdo vlastně ji má reprezentovat. Je to zajímavé, protože času bylo dost. Takže to není něco ve smyslu, že je tady spěch na poslední chvíli. Ukazuje se, že ještě další vyjednávání bude důležité a že možná to nebude jeden z těch hlavních předních kandidátů, který nakonec bude vybrán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Občas se diskutuje o tom, jestli by se na těch pozicích nemohla objevit i stávající německá kancléřka Angela Merkelová.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
To je zajímavá otázka, protože samozřejmě ona končí postupně svoji kariéru v Německu, a myslím si, že má dostatečné renomé na to, aby mohla kandidovat na jednu z hlavních pozic. Toto by byla přirozená pozice pro ni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se ta situace v Evropě – třeba i nyní hledání těch lídrů do těch předních funkcí v evropských institucích – promítá do docela složitého vztahu se Spojenými státy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím si, že Evropa si opravdu uvědomuje, že za Trumpa se Spojené státy stávají méně spolehlivým partnerem a že bude potřeba razit evropskou politiku, která bude více samostatná. Samozřejmě záleží na tom, kdo v Americe vyhraje příští volby. Jestliže to bude někdo jako Biden, tak myslím, že bude návrat zpátky do té starší a stabilnější pozice Ameriky a Evropy jako velkých spojenců. A jestliže Trump znovu vyhraje, tak to bude obrovská změna, protože pak už ten efekt na americké instituce a evropsko-americké vztahy bude podstatný a dlouhodobý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nepochopili ještě evropští státníci, politici, politiku Donalda Trumpa, jeho styl, jeho priority? Nebo na čem to vázne?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
On je nepředvídatelný. A to je vlastně jeho styl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte i po těch třech letech, pořád?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je nepředvídatelný v tom, že jeden den je tady, druhý den není tady, že hrozí, vyhrožuje, pak některé věci uskuteční, některé neuskuteční... Takže v tom smyslu je potřeba s ním jednat z pozice síly. Evropa tu sílu má. Evropská ekonomika je stále ještě přibližně stejně velká jako americká ekonomika. Ale není tak jednotná. A v tom smyslu ten Trump toho využívá – ať už vůči Evropě, vůči Číně, vůči komukoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by znamenalo jednat z pozice síly? Co si pod tím představit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Opravdu mít návrhy, které by byly konkrétní, například ve smyslu odbourání celních opatření. A myslím si, že Trump by byl ochoten o něčem takovém uvažovat. A na druhé straně jasně stanovit, že jestliže nějaké jedno opatření přijde z americké strany, tak že přijde odvetné opatření ze strany evropské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč se nedokážou evropští lídři sjednotit na postoji nebo politice konkrétně vůči americkému prezidentovi?  

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tohle je vlastně dobrý příklad toho, že Evropa je stále ještě rozpolcená – že to není úplně jednotný celek ve smyslu směřování, jakým způsobem se má vlastně chovat ve světě. A v tom smyslu je to příklad toho, že ta integrace, která už je dlouhodobá a samozřejmě v mnohých ohledech velká, ještě není dostatečná na to, aby se Evropa mohla postavit Spojeným státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale to je takový evergreen, pane profesore...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co tu Evropu rozděluje? Čím se rozděluje? Co dělá špatně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím si, že je to otázka integrace ve smyslu, že opravdu Evropa si není jistá, do jaké míry chce být integrovaná a nechce být integrovaná. Je to politická otázka, že jo... U nás ji diskutujeme každodenně... A v tom smyslu ta Amerika má samozřejmě ohromnou výhodu, protože ačkoliv je velice decentralizovaná, v Americe jednotlivé státy mají velké pravomoci, tak co se týče zahraniční politiky, tak tam je to úplně sjednocené. A v tom smyslu Evropa zatím ještě si nevytvořila jednotnou zahraniční politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Senát Berlína v úterý v reakci na rozhořčení veřejnosti nad rostoucím nedostatkem dostupného bydlení zmrazil nájemné na pět let. Účinnost by mělo opatření nabýt v lednu 2020, platit ale bude zpětně od 18. června. V Berlíně totiž už dávno neplatí mimořádně nízké životní náklady. Jak hodnotíte tento krok berlínského senátu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to krok, který je pochopitelný z politického hlediska a je dost nešťastný z ekonomického hlediska. A sice zmrazení nájmů bude znamenat, že ve střednědobém horizontu dojde k menší výstavbě bytových jednotek, že dojde k nižší míře udržování, kvality bytů, a bude to mít tudíž negativní efekt. Bylo by mnohem lepší, kdyby ten přístup byl takový, že jestliže stát chce ovlivnit to, kolik bytů bude k dispozici, tak začne těm lidem, o které má zájem, ať už jsou to zdravotní sestry, ať už jsou to učitelé, a kdokoliv jiný, dávat určité přídavky k příjmům, aby si mohli dovolit nájmy, které tržně existují. A to bude mít pak pozitivní efekt na to, že se opravdu bude stavět, bude se rekonstruovat atd. Čili ten politický smysl je dobrý, samozřejmě jde správným směrem, ale ta realizace je špatná. A to máme zkušenosti z mnoha měst na světě, takže to není něco, co je čistě otázka Berlína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Berlíně se vlastně v posledních letech každoročně přistěhovává zhruba 40 tisíc nových obyvatel. Co třeba budování cenově dostupnějšího bydlení jako takového?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tam je otázka právě, do jaké míry například se Berlín může rozrůst, do jaké míry dopravní infrastruktura, která by pomohla lidem se dostat i z určitých vzdáleností do Berlína, může být k dispozici... To jsou, myslím, ty přístupy, které jsou důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesto, že ty nájmy v německé metropoli značně stouply, tak ve srovnání například s Londýnem nebo Paříží jsou pořád ještě nízké.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano. To je pravda. V Německu všeobecně ještě pořád jsou nízké. Ale ten celkový trend je vzestupný. Samozřejmě jsou tam určité cyklické jevy... Teď je konjunktura, která teď nemusí trvat hodně dlouho, ale myslím si, že na druhé straně takový ten dlouhodobější trend je opravdu k větší urbanizaci, a tudíž nájemné v městech poroste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že by měly příklad metropole následovat případně ostatní spolkové země nebo města, která řeší podobný problém, ať už je to Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart...?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ten problém existuje. A jak říkám, je správné se mu věnovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně ten problém máme i v ČR.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Přesně tak. A v New Yorku... Všude. Ten problém je, že když zmrazíte nájmy, tak ti, kteří už mají byty, kde jsou zmrazené nájmy, jsou ve výhodě... To je taková ta aristokracie nájemníků... A ti, kteří se k nim chtějí dostat, budou mít mnohem horší přístup, protože se, jak říkám, nebude stavět, nebude se renovovat... Ten princip zmražení znamená, že ti, kteří zde v tomto sektoru podnikají, nebudou mít zájem tento sektor rozvíjet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jenom dočasné řešení...?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Itálie zvažuje zavedení paralelní měny. Co si od toho tato třetí největší evropská ekonomika a také společně s Řeckem nejzadluženější země eurozóny slibuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím si, že to je myšlenka, která není realistická. Pakliže by se realizovala, tak by to opravdu znamenalo, že Itálie pomalu vystoupí z eurozóny. Myslím si, že je to spíš taková idealistická myšlenka. Itálie potřebuje velice rychle podstoupit dost výrazné reformy. A toto je vlastně takový populistický názor, krok, který, si myslím, opravdu nemá dlouhodobé trvání. Není realistický, pakliže by opravdu nedošlo k tomu, že by, jak jsem již zmínil, Itálie opravdu chtěla vystoupit z eurozóny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A myslíte, že o tom vážně přemýšlí alespoň někteří politici, třeba Matteo Salvini...?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Samozřejmě, že ano. Uvažují o tom. Ale ty náklady s tím spojené a ty dopady, šok, které by to znamenalo pro Itálii, zvlášť (pro eurozónu taktéž, ale zvlášť pro Itálii), jsou myslím tak velké, že se k tomu nakonec neodhodlají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak může nebo chce splácet tato země desítky miliard eur dluhů jak firmám, tak i domácnostem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Oni mají obrovskou výhodu, a všichni mají obrovskou výhodu, v tom, že úrokové sazby, míry, jsou velmi nízké. Takže i velký dluh, který Itálie nyní má, se zatím dá splácet. Ten problém nastane ve chvíli, kdy úrokové míry stoupnou a kdy ten dluh, který se stále obrací a renovuje, bude muset být splácen za mnohem vyšší cenu (to znamená vyšší úrok). A do té doby Itálie musí podstoupit právě ony reformy, aby se ekonomika stala razantnější, rychlejší. A tam myslím, že ta politická otázka je nabíledni. Tam je opravdu potřeba, aby se oni rozhodli, jestli podstoupí ty reformy nebo ne. A mezitím oni správně prodloužili délku splácení dluhu, takže mají dlouhodobější dluhy než krátkodobější – to znamená, to je dobré za ten nízký úrok, který existuje, ale je to něco, co je čistě odložené řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké reformy jsou nejnutnější z vašeho pohledu pro Itálii?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Na trhu práce je potřeba mít mnohem větší pružnost. Je potřeba mít mnohem větší důraz na inovace, bankovní sektor je třeba vyčistit, aby banky byly zdravější. Takže je to celá sada opatření, kdy Itálie potřebuje podstoupit něco, co měla podstoupit mnohem dřív.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přistupuje už Itálie k nějakým opatřením, nebo se o tom jenom debatuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Oni už něco učinili. Čili některé reformy se staly během posledních pěti let. Ale to bylo zmrazeno. A nyní je otázka, jestli půjdou dál nebo ne. A tam zatím nevidím konkrétní kroky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak už jste sám řekl, zavedení toho experimentu, který nese název Mini-BOT, někteří vnímají jako snad přípravy euroexitu. Co by to znamenalo, pokud by k tomu třeba jednoho dne došlo, vystoupení Itálie z eurozóny?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Itálie, jak jste zmínila, je třetí největší ekonomika na evropském kontinentu a byl by to obrovský šok. To je něco jiného než Řecko, které představuje, řekněme, jedno procento evropské ekonomiky. Takže tam by to znamenalo opravdu rozlomení eurozóny, dost podstatné. Byla by otázka, jestli by to znamenalo, že jen Itálie by odstupovala, nebo jestli by se k ní připojilo Řecko, případně další státy ve Středozemí. Takový ten velký zlom by byl zlom jihu oproti severu, že by zůstala eurozóna na severu a na jihu by ty státy devalvovaly a začaly svoji vlastní měnu, ať už jednotnou, nebo jednotlivé měny. To by byl, myslím, tak velký šok a tak velká změna, že bychom mluvili úplně o novém ekonomickém systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že by Itálie chtěla vystoupit jenom z eurozóny nebo by úplně odešla z EU?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
To je pak otázka hypotéz. Ale já bych řekl, že zůstat v Evropě dává smysl, i když by země nebyla v eurozóně. Ty výhody spojené s volným obchodem, s volným pohybem pracovních sil jsou obrovské. Takže tam, pakliže by to nebylo něco, co je děláno tak populisticky, že ekonomické aspekty jdou stranou, by to znamenalo, že by zůstali v EU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar. Já vám děkuji za váš pohled a přeji hezký den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.