Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar - 17. srpna

r_2100x1400_dvojka.png

Hostem byl ekonom Jan Švejnar.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je ekonom Jan Švejnar, vítejte. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dobrý den, děkuji.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Pane profesore, čeho jsme to svědky v posledních týdnech. Rozhořela se už naplno globální obchodní válka?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak válka se rozhořela opravdu. Já myslím, že ještě ne naplno, stále se velmi intenzivně vyjednává, a to jak mezi Amerikou a Čínou, tak například Amerika s Kanadou a s Mexikem, takže jsme vlastně na začátku, bych řekl, takové té obchodní války.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dají se tímto způsobem řešit vnitřní problémy Spojených států nebo je ten prvotní motiv ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Samozřejmě člověk těžko ví, co si Donald Trump myslí, ale nicméně řekl bych ano, že on to vidí jako vlastně spásu průmyslu a vůbec americké ekonomiky, i když je to samozřejmě z hlediska ekonomů něco, s čím nesouhlasíme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A k čemu tedy vede podobná protekcionistická politika?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Podívejte se, v nejhorším případě by to mohlo vést opravdu k velké obchodní válce a od toho by se pak odvíjela velká ekonomická recese, ne-li deprese. Když půjdeme do historie, tak by v 30. letech minulého století, to byla přesně tato protekcionistická opatření, která vedla k té obrovské depresi, ekonomické depresi, která pak nastala s nezaměstnaností, strádáním a tak dále. To je ten nejhorší scénář. Mírnější scénář, nebo pozitivní, kdyby člověk chtěl říct, by byl, že to vede strany k většímu intenzivnějšímu vyjednávání, že se dohodnou pravidla, ve které jsou všichni celkem, se kterými jsou spokojeni. A potom může vlastně dál pokračovat buď bezcelní nebo situace, kdy ta cla jsou velmi nízká.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proti komu primárně jsou ta opatření nastavena, je to vůči Číně nebo bychom to příliš zjednodušili?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak Trump, jak říkám, je těžko zjistitelné, co zamýšlí, ale samozřejmě prvotní je Čína, a tam je to nejenom vlastně protekcionismus, řekněme, vývozu dovozu, ale samozřejmě je to duševní vlastnictví, takže tam je ten problém. Evropa je zatím takový jako nevinný hráč, který stojí mimo a nicméně je tím zasažena. A nemůže zůstat dlouhodobě neutrální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já nemám rád takové ty spiklenecké teorie, ale nedávno jsem mluvil s poměrně bohatým člověkem z byznysu a on říkal, podnikat, když je prosperita, to je nuda. Už by měla přijít nějaká krize. Nevypadá to, že vlastně je snaha tu krizi uspíšit, vyvolat, je něco takového možné?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že ne, že to ten člověk asi myslel s nadsázkou, ale je pravda...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jistě.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
...si samozřejmě hodně lidí už nyní představuje, že konjunktura tak, jak začala, řekněme, poprvé ve Spojených státech a pak se přenesla dál do světa, že už trvá velmi dlouho, je to vlastně nejdelší období ekonomického vzrůstu v moderní historii a tudíž mnoho lidí si klade otázku, kdy ten cyklus končí a kdy nastane pokles. A vidíme nejistotu a to riziko, které lidi vlastně vnímají, například tak, jak se chovají nyní rozvojové trhy od Turecka a dál.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak Turecko, to je vlastně samostatná kapitola. To, že se turecká lyra propadla od začátku roku vůči dolaru o vlastně až 40 %, teď se zase trošku vzpamatovává, má to vnější nebo spíš vnitřní příčiny?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak podívejte se, ty příčiny jsou obě. Ty vnitřní jsou to, že si země často půjčují v měnách, které nejsou jejich měna, to znamená, oproti Americe, například která si půjčuje v dolarech, nebo eurozóna, která si půjčuje v eurech, tak Turci si půjčovali hodně právě v dolarech, ne v lirách. A právě ve chvíli, kdy z nějakého důvodu, ať už je to externí impuls nebo domácí, začne být situace nejistá, zahraniční kapitál začne ze země odcházet, to způsobí to, že vlastně lira začne klesat a nyní všechny závazky, které jsou v dolarech, jsou mnohem tížeji splatitelné. A to, to vytvoří tu spirálu, kdy kapitál znovu ještě dál odchází, ta měna se dál propadává. A pak, když je k tomu ještě nějaká další okolnost, jako například sankce, které uvalují Spojené státy na železo a hliník a tak dále, tak to může ještě situaci zhoršit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Turecko ale mělo v minulosti nebo má vysoký zahraniční dluh, to asi taky hraje roli?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Hraje roli. A na druhé straně to byla velice dobře fungující ekonomika. Já jsem před 10 lety tam byl jako poradce se Světovou bankou a musím říct, že ekonomika fungovala velmi dobře, rostla poměrně rychle, 10, pak 5 %, i více někdy, takže je to situace, která opravdu člověk vidí, jednoho ta ekonomika vypadá dobře a druhý den nastane takovýto šok, jako nastal a najednou si vede velice špatně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dlouho vlastně už neplatilo takové to pejorativní sousloví turecké hospodářství. Máme se bát toho, že zase to začne platit v tom negativním posměšném slova smyslu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak snadné, já doufám, že je to jenom dočasné opatření a období, ale na druhé straně nikdy nevíme, protože ta politická situace je velmi vachrlatá a politika může ovlivnit ekonomickou situaci úplně zásadně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já teď položím otázku, za kterou byste mě asi ze zkoušky z ekonomie vyhodil, ale jaký je rozdíl mezi cly a ekonomickými sankcemi, teď se ptám právě na v souvislosti s Tureckem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, tak sankce je širší pojem, ty mohou být úplně kvóty například, kdy kvantitativně řeknete, že není možné dovést nebo vyvést určité množství. Cla jsou specifický případ, kdy vlastně jako je to daň, clo je daň, kdy vlastně zvýšíte cenu výrobku, který dovážíte, tudíž se ten výrobek stane méně konkurenceschopným a domácí výrobci a nebo výrobci ze zbytku světa, kteří nejsou pod tímto clem, mají výhodu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A mohou být cla i politicky motivovaná?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Mohou být, ano, samozřejmě. Já myslím, že u Trumpa je to do určité míry politicky motivované. On samozřejmě má zájem pomoc americkým výrobcům, ale na druhé straně si myslím, že je to i politická hra.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč myslíte, že se turecký vládce Erdogan brání zvyšování úrokových sazeb. Může se Turecko z té krize vymanit, pokud nebude mít centrální banku autonomní?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak to je to je dobrá otázka. Podívejte se, on, centrální banka se snaží pomoci tím, že když zvýší úrokovou sazbu, tak ten zahraniční kapitál, který odchází, by mohl neodcházet, protože vlastně zajímavé být v Turecku, je tam vysoká úroková míra, takže získávají velkou návratnost na svůj kapitál. To je dobré. Ale samozřejmě pro domácí výrobce je to strašně složité, protože najednou se jim cena kapitálu, za kolik si půjčují, zvyšuje a zvyšuje se enormně a velice rychle. A to samozřejmě má velmi negativní dopad na ekonomiku a tomu se Erdogan brání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vlastně jaký dopad může mít ta ekonomická recese, pokud to tak nazveme, na, na evropské, potažmo tedy české hospodářství?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak zatím to bylo spíš lokální, ale už jsme viděli první náznaky toho, že se ta situace přelévá i dál, měny jako v Jižní Africe, v Argentině jsou do určité míry zasaženy a samozřejmě, kdyby to pokračovalo dál, tak potom investoři začínají utíkat, stahovat se i z trhů, které vidí jako v začátku více perspektivní, východní, střední, východní Evropa by mohla přijít jako další.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Turecko vyjde ze současné krize své domácí měny silnější a banky v zemi jsou zdravé a silné, to řekl právě dnes turecký ministr financí před konferenčním hovorem s tisíci investory a ekonomy. Mohou taková slova pomoci a je na nich něco pravdy nebo je to jenom čirá proklamace?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je na nich něco pravdy a je to časově omezené ve smyslu, že můžete být banky, které jsou v dobré situaci, opravdu, ale jakmile nastane ten proces, který jsme teďka právě popsali, že kapitál se začne stahovat, že domácí podnik mají problémy a spořitelé samozřejmě taktéž, když najednou je vysoká úroková míra, a lidé si půjčují na hypotéky a další věci, o, tak i zdravé banky najednou mohou mít úvěry, které nejsou splatitelné, takže banka, která byla včera zdravá, může být dnes "nemocná," protože se ekonomická situace tak změnila. A k tomu se právě činitelé jako ministr financí a guvernér Národní banky a prezident země snaží samozřejmě předejít.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když opustíme tu makroekonomiku a pohlédneme na to z pohledu třeba turisty českého, čistě pragmaticky, máme se třeba z těch problémů radovat v tom smyslu, že třeba příští rok mohou být zájezdy do Turecka levnější nebo nákupy tam budou výhodnější?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dokonce i tento rok. Zdá se, že Britové například, kteří reagují poměrně rychle, že počet turistů se zvyšuje, cestovní kancelář z Británie zdvojnásobují dokonce některé zájezdy, takže ano, okamžitý efekt pro turistu je samozřejmě velice levná dovolená.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě k sankcím. Nedávno je uvalil Washington taky na Írán kvůli tamnímu jadernému programu, zpřísňují se ekonomické sankce západu vůči Rusku, zejména tedy kvůli anexi Krymu. Obecně, jsou a mohou být podobná opatření účinná?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak to velmi záleží právě na tom, jak zasáhnou tu či onu zemi. Já bych řekl, že všeobecně sankce nejsou tak účinné, jak se předpokládá, ale v určitých případech, kdy ta země je velmi silně zasažená, Írán by mohl být například silně zasažen, Turecko může být silně zasaženo, tak v tom případě zvlášť v krátkodobém horizontu mohou být účinné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevrací se to ale potom jako bumerang v té světové ekonomice, že vlastně ta, dá-li se mluvit o rovnováze, je velmi křehká a jakékoliv takovéto umělé narušení toho stavu se potom někde třeba obrátí i proti těm, kteří uvalili ty sankce?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, může, zvlášť, jestliže je tím zasažena velká ekonomika. Jestliže sankce jsou uvaleny na malou ekonomiku, která ve světě nehraje velkou roli, tak pak ten globální efekt, který jste popsal, vlastně není velký, ale jakmile by to byla velká ekonomika, řekněme, kdyby to byla Čína nebo něco obdobného nebo několik ekonomik najednou, tak to samozřejmě může mít potom velký, velký efekt.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se ještě vrátím k té úvodní otázce, k čemu vede ona protekcionalistická politika Spojených států, projevuje se nějak tenhle ten postoj, zejména tedy amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozitivně v té vnitřní ekonomice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já bych řekl, že zatím se neprojevuje nějak silně, ať už pozitivně nebo negativně. Americká ekonomika je dost uzavřená oproti ostatním ekonomikám, takže zatím tam není velký efekt. A de facto Trump si zatím nemůže připsat ani nějaký velký pozitivní efekt, takže zatím, proto jsem také říkal, že jsme vlastně na počátku, řekněme, obchodní války, která nemusí dál pokračovat, je to jenom jedna bitva. A nebo to může potom eskalovat a samozřejmě, kdyby to eskalovalo, tak potom já si myslím, že žádná ekonomika není ochráněna.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumím tomu správně, že jinými slovy, zatím je to takové řinčení zbraněmi, že ještě nejde o moc?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Já myslím, že jsme na počátku, ale jsou zde velké obavy z toho, že by to mohlo eskalovat a stát se velkoobchodní válkou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na co bychom se měli připravit, pokud by se skutečně ta obchodní válka globální rozhořela naplno?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak pro nás by to bylo nešťastné, protože my jsme velmi otevřená ekonomika, my vyvážíme víc než 80 % toho, co vyrobíme a obdobně dovážíme, takže kdyby došlo k jakémukoliv přetrhání řetězců, na které jsme navázány, a i třeba do zemí, kde sami nevyvážíme, ale kde podniky, kterým dodávám, že jsme subdodavatelé, kdyby těm nastal pokles poptávky, tak budeme samozřejmě velmi zasaženi, takže jsme druhotní v tomhle tom, sekundární, ale můžeme být silně zasaženi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další téma brexit. Včera začalo další kolo vyjednávání. Pane profesore, věříte, že se podaří vše dojednat do října, jak se původně předpokládalo?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že to bude velmi složité, že zatím z toho, jak to vypadá, tak vyjednavači jsou tak nějak na půl cesty, není jasné, co jsou schopni vyjednat, co nejsou. Takže se musíme připravit na to, že ten odchod Británie vlastně bude na půl "upečený" a na půl bude horem pádem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdyby referendum o Evropské unii se konalo teď, tak podle průzkumu 53 % Britů by podpořilo setrvání země v evropském bloku a 47 % by bylo proti. Je to průzkum, ale o čem to podle vás vypovídá?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jsou tam dvě věci. Jednak teda, že by to referendum neprošlo tak, jak prošlo, což by byl samozřejmě velký, velká změna, druhý aspekt, který je zajímavý, že i potom, když si mnoho lidí uvědomuje, že ty následky pro Británii budou v mnohém neblahé, tak stejně ještě 47 % by pro to hlasovalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevypadá to ale přece jenom tak, že Britové, aniž by to chtěli nahlas přiznat, by možná rádi přehodnotili vlastně celý brexit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že ano. 53 ku 47 je poměrně silný velký rozdíl. A zde je otázka, jestli se najde ještě nějaký způsob, jak přehodnotit a vlastně z Evropy neodejít. Je to možná do velké míry zbožné přání některých politiků v Británii a činitelů, ale na druhé straně není to něco, co má úplně nulovou pravděpodobnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ukazuje se, že třeba z hlediska nedostatku pracovní se Velká Británie po odchodu z Unie pohorší, už teď britské podniky pociťují odliv zájemců o práci ze zemí Evropské unie a mají problém obsadit volná místa. Dá se předpokládat, že to se asi bude zhoršovat, ta situace.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
To se, to se může zhoršovat. A samozřejmě též tam bude odliv kapitálu, který už vidíme v některých bankovních oblastech, sektorech, napříč sektoru. A potom jsou tam i velké podniky průmyslové, jako třeba japonské automobilky, které se usadily v Británii za účelem vývozu do Evropské unie a jestliže by najednou měly být celně ovlivněny, tak se přesunou na kontinent.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když to hodně zjednoduším, tak britští vyjednavači přicházejí teď za Evropskou unií s návrhem, který je hodně změkčený a v podstatě se podmínky příliš nemění, až na sektor služeb, zejména finančnictví. Proč právě to?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak je to právě v tom, že tento sektor je těkavý, tam se můžou věci přesunout velmi rychle. A oni se snaží, aby v těch základních sektorech, jako je průmysl, zboží a tak dále, vyjednaly co nejlepší situaci, v Británii ještě dále mohla pokračovat vlastně takové nějaké zóně volného obchodu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Magazín Politico napsal, že brexit bez dohody by byl smrtí britského sendviče. Z jeho ingrediencí je domácího původu pouze chléb. Máslo, toho se dováží asi 29 % spotřeby, a ostatní složky sendviče, já se přiznám, že přesně nevím, o obsahuje, ale ty se dováží ze Španělska, Irska, Nizozemska nebo Dánska. Já myslím, že tohle je docela výmluvný příklad.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, je to velmi výmluvný příklad, ukazuje, jak jsou nyní ekonomiky, včetně teda britské, vlastně navázány v těch řetězcích, dodavatelských řetězcích na výrobu všude jinde. A že to bude velká změna, která by musela nastat, aby Británie do velké míry mohla buď sama vyrábět a nebo potom dovážet z jiných zemí, které jsou mnohem vzdálenější.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co by znamenal odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak tam je těžko předvídatelné, co by to přesně znamenalo, je tam třesk, protože vlastně není jasné, kdo jak by reagoval, takže ta dohoda je důležitá už z toho, aby očekávání byla jasná, kdo bude zastávat jakou funkci, Británie samozřejmě přispívala velmi silně do určitých institucí, jak dlouho ještě bude nebo nebude, je to otázka britských občanů na území kontinentu a naopak zase Británie, takže myslím si, že bez, úplně bez dohody, že by to mohlo mít velké následky, které si mnoho lidí ani nedokáže představit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A kdybychom se zaměřili zase čistě jenom na Českou republiku, jak to poznamená nás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že my bychom neměli velký přímý dopad, protože nejsme tak vystaveni v Británii, ačkoliv je to teda důležitý obchodní partner, samozřejmě ne tak důležitý, jako Německo, ale ten efekt u nás, já myslím, že by byl mnohem menší, než v zemích, které sousedí a jsou velké ekonomiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když bylo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie, překvapil vás ten výsledek, tipoval jste na něj?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Mě ten výsledek překvapil, samozřejmě věděli jsme, že to nebude úplně jednoduché, že to bude do určité míry těsné, ale to, že vlastně pro brexit vyhrál, bylo, myslím, překvapení pro většinu lidí, kteří sledovali ten vývoj, který tam byl.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A rozumíte úvahám některých politiků, kteří třeba mají pocit, že by Česku a zdejší ekonomice bylo lépe bez Evropské unie?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že to je opravdu nepromyšlené, protože když znovu zopakuji, že vyvážíme víc než 80 % toho, co vyrobíme a obdobně dovážíme, kdyby najednou všechno toto mělo být pod cly, to znamená zdaněno, tak by to omezilo naši výrobu a spotřebu takovým způsobem, že si ji většina lidí nedokáže představit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak bychom se měli postavit k euru?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak euro je složitější věc. Já jsem dlouhodobě zastánce toho, že bychom měli být v eurozóně, odhlasovali jsme to tím, že jsme vstoupili do Evropské unie, myslím, že splňujeme většinu podmínek, takže bych řekl, připravme se na to, až se situace v Evropě trochu vytříbí poté nynější situaci, která je, jak říkám, ještě ne úplně dokončena, zvlášť v brexitu a dalším věcem, tak pak si myslím, že je pro nás lepší být v eurozóně než ne, protože propočty, které jsme dělali, ukazují, že ta navázanost na německou ekonomiku a euroekonomiku všeobecně, je tak velká, že je lepší být v eurozóně a de facto většina středních a velkých podniků mezi s sebou už obchoduje v eurech, takže ti eurovizují naší ekonomiku, aniž o tom víme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V úterý se v Janově odehrála strašlivá věc, kdy za velké bouřky za deště se propadl dálniční most, myslím, že donedávna naprosto nepředstavitelná věc. Zatím je několik desítek mrtvých a asi nemá cenu říkat přesný počet, protože se neví, kolik bude ta finální bilance. Když se bavím s profesorem ekonomie, ptám se, souvisí to nějak třeba s vnitřním dluhem Itálie v tom smyslu, že se dlouho zanedbávala údržba té infrastruktury, až se to třeba projevilo s takto tragickým koncem.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, ano, je to tak. Infrastruktura je věc, kde se věci dají, řekněme, měsíc od měsíce, rok od roku odkládat, a to se dělo a děje se to v různých zemích, kde vidíme, že infrastruktura opravdu potřebuje velké investice a právě tím, že to jsou velké investice, tak je to něco, jsou země, které jsou poměrně zadluženy, mají, řekněme, schodek rozpočtu často odkládají, a je to nešťastné, viděli jsme to v Minnesotě, kde též spadl most před několika let a též mrtví lidé tam byli početní, takže v tom smyslu si myslím, že opravdu je řada zemí, Itálie je jedna z nich, kde je potřeba se strategicky zamyslet, de facto v některých zemích se odděluje investiční rozpočet na infrastrukturu od běžného rozpočtu právě za tím účelem, aby dlouhodobé investice, které mají vysokou návratnost, jako dálnice, železnice a tak dále, aby byly v poměrně dobrém stavu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tím spíš se zeptám, jestli je moudré svěřit péči právě o takovou infrastrukturu soukromé firmě?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak to záleží na tom, jak funguje vlastně celá ekonomika, jak fungují vztahy právní mezi soukromými firmami a státními. A může to fungovat poměrně dobře tak či onak, takže když to vezmeme jako z širšího hlediska, tak například francouzská ekonomika je typu, kdy stát často vlastní nebo vlastnil velké podniky. Americká například, kde ten stát často měl nebo má kontrakty se soukromými firmami za ty samé služby.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V jaké kondici je italská ekonomika v současné době?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Víte je to, je to problém. Italská ekonomika je samozřejmě dynamická, má hodně pozitiv, ale na druhé straně má velký dluh, státní dluh a italské banky jsou v situaci, kdy pakliže je a bude konjunktura, tak si povedou poměrně dobře, ale tak, jak jsme se již zmiňovali vůči Turecku dříve, je tam, panuje tam určitá nejistota mezi investory, úrokové míry pro italské dluhopisy se zvyšují, protože investoři požadují rizikovou prémii, vidím tam určité riziko nesplacení, no, a v tu chvíli ty banky jsou v situaci, kdy opravdu den ze den prakticky, nebo měsíc od měsíce, najednou mnohem být v mnohem horším stavu. Itálie je třetí největší ekonomika na kontinentu. Takže když by ta začala haprovat, tak je to velice vážná věc, mnohem horší, než Řecko, které vlastně představuje něco jako 1 % evropské ekonomiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Určitě nechceme strašit, ale zeptám se, platí, že už, nebo zdá se, že už jsme za vrcholem té konjunktury a aniž bychom si toho všimli, takže už zase, teda evropská ekonomika začíná klesat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to pro Evropu strašně špatně zpráva, pakliže by tomu tak bylo, protože Evropa vlastně je ve zpoždění s Amerikou, zatímco v Americe už ekonomika roste přes 10 let, v Evropě se dostává jako celkově ta ekonomika do konjunktury teprve v posledních několika letech, v Německu, řekněme, už déle, ale jako Evropa celek, no, a Italové jsou jedni z těch posledních, kteří nastartovali ekonomický růst a pakliže by došlo k zvratu a začal pokles, tak vlastně ještě nejsou tak ozdraveni a právě by to mohla být ekonomika typu Itálie, která by mohla začít táhnout eurozónu a Evropskou unii směrem dolů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Včera skončila veřejná konzultace Evropské komise, která /nesrozumitelné/ postoj Evropanů ke střídaní letního a přirozeného času. Má to podle vás nějaké ekonomické opodstatnění?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak myslím, že ten počátek toho vlastně střídání byl právě, že to může mít ekonomické výhody, že většina ekonomické činnosti je právě v tom rozmezí času, které v létě a v zimě je jiné. Na druhé straně samozřejmě, jak říkáte, je to součást velké diskuse. Já jsem viděl nedávno přesná čísla, abychom mohl říct, do jaké míry to bude mít ekonomický efekt, ale já sám si myslím, že ten letní a zimní čas, že je celkem správná, správné rozhodnutí, akorát bych zase apeloval na to, aby velké ekonomiky si sjednotily, kdy to budou dělat, protože většinou Amerika, například Evropa, jsou od sebe 2-3 týdny rozdíl a je to složité si to vždycky uvědomit, kdy už jeden kontinent a druhý ještě ne jsou na letním či zimním čase.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže vy byste neuvítal návrat k tomu přirozenému času?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že to není, není nutné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dá se vyčíslit, kolik takové každoroční posuny stojí, myslím ty přechody.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dí se to a počítám, že, předpokládám, že ty propočty byly udělány, jak říkám, sám jsem ty studie neviděl.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono říká se, že čas jsou peníze, profesor ekonomie Jan Wolker asi před 15 lety vyčíslil, že průměrná britská minuta má hodnotu něco málo přes 10 pencí pro muže, což je asi 5 korun, dejme tomu, a 8 pencí, nebo tehdy to byly 4 koruny pro ženu. Dá se všechno přepočítat na peníze takto?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě se nedá všechno přepočítat na peníze. Nicméně je obdivuhodné, že se dá přepočítat a profilovat, řekněme, víc než si člověk zprvu myslí, předpokládám, že co bylo v tomto případě uskutečněno a co se dělá běžně, je, že se vezme poslední minuta nebo hodina času, kdy člověk pracuje a řekne si, kdyby člověk měl v tu poslední minutu nebo hodinu volno, jak lépe nebo hůře by se cítil, protože měl méně peněz. A na druhou stranu měl více volného času. No, a z toho se pak usuzuje, jaká je vlastně hodnota toho času té minuty...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže to vysvětluje vlastně to, co říkáte, proč je podle této teorie čas muže hodnotnější, než čas ženy, v uvozovkách.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
V uvozovkách je to tak, že tím vlastně stále ještě ženy bohužel vydělávají v průměru méně než muži, tak není překvapivé, že z toho propočtu vychází, že jejich volný čas má trošku jinčí hodnotu, než ten pro muže.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak tohle dilema řeší profesor Jan Švejnar, kde je ta hranice, kdy ještě jste ochoten vydělávat a kdy jste si ochoten připlatit za volný čas?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, tak já se snažím, já se snažím, abych byl v tom ekvilibriu, když se to tak řekne, ale musím vám říct, že všichni, i profesoři ekonomie, v tom nejsme úplně racionální, zvlášť v tom, že třeba teď přijmu nějakou zakázku, že za rok dodám článek, vypadá to, že to bude úplně fantastické a měsíc před tím, než ho mám dodat, najednou pracuju o tolik víc, než bych chtěl pracovat, že to opravdu není dobře propočtené.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jestli můžu použít jedno úsloví, že čas strávený s vámi byl za všechny prachy.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Děkuju.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Děkujeme, že jste nám ho věnoval, to byl profesor Jan Švejnar v pořadu Jak to vidí. Ať se vám daří. Mějte se hezky, na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.