Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 13. října

13. říjen 2016

Hostem byl ekonom Jan Śvejnar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí vám přeje Zita Senková. Ve studiu vítám Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku, dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu předního ekonoma ptát? Například na to, proč se z politiky vytrácejí velká témata, pro co se společnost ještě vůbec dovede nadchnout? Jak nastavit pravidla ve firmách i obecně ve společnosti, aby se všichni aktéři chovali efektivně? Inspirativní poslech. Letošní Nobelovou cenu za ekonomii si rozdělí dva vědci žijící ve Spojených státech, a to za zkoumání toho, jaký mají na ekonomiku dopad smlouvy mezi jednotlivými aktéry. Co říkáte, pane profesore, těm letošním laureátům? Pánové Oliver Hart, profesor ekonomie na Harvardu, a Bengt Holmström původem příslušník švédské menšiny ve Finsku, který působí jako profesor ekonomie a managementu na Massachusettském technologickém institutu.

Čtěte také

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, jsou to výborní ekonomové, cenu si zaslouží a opravdu jejich práce měly zásadní význam na to, jak se díváme na smlouvy, jejich efekt a podněty, které se ve smlouvách dají vytvořit, a jak potom efektivněji může fungovat jak ta dvojice, která smlouvu uzavře, tak vlastně firma a celá společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oba vědci hledají už desetiletí odpovědi na velmi zajímavé otázky typu například, zda mají být poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou třeba školy nebo nemocnice, ve veřejném nebo v soukromém vlastnictví nebo zda by měli být učitelé, policisté nebo lékaři placeni pevnou mzdou nebo podle jejich výsledků. Co říkáte těmto otázkám?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ale tak dlouhou dobu se tyto věci braly tak jako samozřejmost, to, co se dělalo v minulosti, v tom se pokračovalo v současnosti, no a ukazuje se, že to může mít zásadní rozdíly, jestli jsme placení například fixní mzdou nebo fixním platem, anebo jestli máme různé podněty, bonusy a tak dále. No a oni dva správně vytvořili teorie a zjistili, za jakých podmínek vlastně může dojít k větší výkonnosti, k větší efektivitě a v vůbec celé nařízení, například jako je bankrot, jestli mají lidé být schopni projít bankrotem, rychle se z něho dostat a pokračovat dál, tak jak je to v Americe, nebo jestli jak je v Evropě často zvykem, že ten bankrot vlastně s nimi zůstává ještě do budoucna a zatěžuje je, neumožňuje jim znovu dobře začít podnikat a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou konkrétně ty podmínky?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No tak já si myslím, že co oni ukázali opravdu, že podněty jsou velmi důležité, ale že je také velmi důležité zjistit přesně, jaké jsou druhotné efekty, že někdy můžete mít například, když vezmu velice jednoduchý případ, že když budete platit lidi od kusu, tak samozřejmě se budou snažit více výrobků vyprodukovat, ale může to mít negativní dopad na kvalitu, takže například tyto typy těch trade-offů takzvaných, to znamená něco za něco, oni propracovali do velkého detailu a jsou schopni opravdu potom poukázat na výsledky, které jsou velmi zajímavé právě v tom, do jaké míry třeba stát má intervenovat nepřímo, nebo přímo tím, že třeba vlastní školy, nemocnice a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak nastavit ta pravidla ve firmách a možná i obecně, aby ti aktéři se chovali efektivně?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, efektivně, že vlastně je dobré, když ty podněty jsou nastaveny tak, že mají společný zájem, že táhnou za jeden provaz, což často normálně nebývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká pravidla, pane profesore, motivují manažery nebo politiky, aby jednali v zájmu ať už akcionářů nebo voličů a naopak nezneužívali ty výhody?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, ano, takže tam je právě potřeba, aby vlastně nemohli propagovat svůj vlastní sebezájem, ale aby jejich cílem bylo, že na tom budou lépe, když na tom bude celá společnost lépe, takže v tom smyslu například pro manažery je důležité, že se budou snažit, pakliže mají vytvářet větší zisk pro svoje akcionáře, tak aby vlastně oni taky byli částečně kompenzováni podle ziskovosti podniku, jestliže mají dát důraz na zaměstnanost politici, tak aby vlastně výsledek toho jejich konání byl slučitelný s tím, že je větší zaměstnanost, například u centrálních bank, kde mají jako důležité kritérium nižší inflaci nebo určitou míru inflace, tak tam zase výsledek se hodnotí podle toho, jak tohoto dosáhnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je realita? Je realita tak špatná, že si zasloužila nebo vysloužila vlastně rozpracování těch pravidel, která získala až s tou Nobelovou cenou?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, ono totiž takhle, ono to samozřejmě teď připadá nám všechno jako celkem samozřejmé a přirozené, ale než to objevili, než to dokázali, než to dokázali popsat a zanalyzovat, tak to tak samozřejmé nebylo a mnoho lidí prostě by bylo kontraktům dávalo mnohem menší důležitost, než jim dáváme dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl právě onen morální hazard jednou z příčin té finanční krize, jejíž dozvuky asi ještě pořád v nějaké formě pociťujeme?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Máte úplně pravdu, ano, přesně tak, té finanční krizi vlastně dal jako základ do velké míry morální hazard a neschopnost institucí, které existovaly, předvídat to, že k tomuto morálnímu hazardu dojde a že se finanční instituce a jednotlivci budou chovat tak, jak se chovali, a že vlastně připravili různé projekty a různé produkty, které nakonec měly velmi negativní dopad na fungování finančních trhů a potom na celosvětovou ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se tato pravidla nebo ty odpovědi na otázky, které dvojice vědců žijících ve Spojených státech hledala, nějak aplikovat v praxi nebo ...

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, ano, a už se aplikují už delší dobu, to znamená opravdu se už dává pozor na to, aby kontrakty a smlouvy měly do sebe zakomponovány co nejvíc podnětů, které je činí uzavíratelnými, a také potom fungujícími tak, že není potřeba jít k soudu, aby se řešily problémy, které mohou nastat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak hodnota akcií Deutsche Bank, největšího německého finančního ústavu, nadále klesá, banka se zatím stále nedohodla se Spojenými státy na urovnání sporu o prodeji hypotečních cenných papírů. Spekuluje se, že bude muset Američanům zaplatit německá banka pokutu ve výši 14 miliard dolarů nebo přece jenom, myslíte, dojedná tu nižší pokutu? Hovořilo se tuším o 5 miliardách.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
5 miliardách, přesně tak. Já myslím, ta počáteční hodnota, která je požadovaná, je 14 miliard, to co vyměřil ten americký úřad. Samozřejmě určitá dohoda může nastat, která bude nižší, ale každopádně to banku bude stát velkou část jejího jmění, a to už vlastně na finančních trzích vidíme v tom, že ceny akcií Deutsche Banky prudce klesaly už několik teďka dnů a de facto i přes týden a vyjadřuje to to, že ta banka vlastně, ačkoliv je jednou z největších institucí, je to celosvětová banka, tak že nemá dostatečnou kapitálovou bázi v případě šoků, které mohou být jak tržní, tak v tomto případě vlastně penále, které jsou vyměřené v tomto případě americkou vládou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoří se také, jestli neprobíhá nějaká, řekněme, tichá válka mezi Německem a Spojenými státy v bankovnictví, nebo možná nejenom v bankovnictví?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak samozřejmě tyto tak trochu spiklenecké teorie slyšíme, na druhé straně je pravda, že americká vláda vyměřuje pokuty všem možným bankám a pokutovala už velmi silně i americké banky, takže to není tak, že by pokutovala jenom německé nebo cizí banky, takže vlastně se jedná o všechny nadnárodní banky a Deutsche je jedna z největších nadnárodních bank, de facto, bych řekl, největší, která v Evropě existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také jedna z nejzadluženějších velkých bank.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Jedna z nejzadluženějších, ano, přesně tak. A z toho důvodu nebude pro tuto banku lehké, aby se dostala z těch momentálních potíží. Na druhé straně je to tak velká banka, tak velký gigant, že myslím, že neexistuje prostě pravděpodobnost, reálná pravděpodobnost, že by bankrotovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má jí pomoci německá vláda?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že se vláda bude snažit nepomoci, to znamená, aby opravdu banka se s tímto vypořádala, že doufá, že se najedou soukromí investoři, kteří budou do banky investovat. Samozřejmě že akcie padnou dostatečně nízko, tak se stanou zajímavými pro investory. Na druhé straně podle toho, jak dopadne to řízení s americkou vládou, je možné, že ta banka bude potřebovat okamžitou pomoc, no a v tu chvíli bude samozřejmě na německé vládě a Evropské unii, aby v rámci regulí, které existují, našla způsob, jak bance krátkodobě pomoct, aby překlenula problémy, které bude mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděl byste, pane profesore, tady jistou paralelu, jak někteří to tak vnímají, s krizí, která předcházela vlastně té finanční krizi a pád Lehman Brothers?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ono je to všechno propojené, to znamená my vidíme, že například ve Spojených státech ta sanace bank nebo ty dopady byly okamžité a bylo to děláno hned po pádu Lehman Brothers, Lehmanské banky, v Evropě je to pomalejší. Ne všechny problémy byly vyjeveny a tudíž vlastně ještě teď, nějakých osm let potom, co nastala finanční krize, vidíme dopady, které už jsem předpokládali, že budou dávno vyřešeny a vyřešeny nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde jsou podle vás vůbec kořeny tohoto vztahu? Protože Deutsche Bank má už hodně dlouho špatné období.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, tak tam vlastně si musíme uvědomit, že politici a vůbec veřejní činitelé v Evropě de facto do určité míry doufají, že nastane konjunktura a že řada problémů, které existují, se samy vypaří de facto, že ta konjunktura, to znamená lepší ekonomická situace, že je vyřeší, no a ono se to neděje. Evropa vlastně za těch posledních let buď stagnovala, některé části dokonce klesaly a některé mírně stoupají, podle toho, kde na kontinentu se člověk nachází. No a to není dostatečné, takže vlastně ta restrukturalizace, která byla potřebná, k ní nedošlo. Evropa má příliš silný bankovní sektor na to, kolik bankovních služeb a transakcí je potřeba a tudíž jsou banky, v tomto případě Deutsche Banka, která vlastně je přebujelá, příliš velká a potřebuje zmenšit, restrukturalizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ten evropský systém bankovnictví naopak příliš přebujelý?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak on je, na druhé straně si musíme uvědomit, že v Evropě banky hrají větší, důležitější roli než třeba například ve Spojených státech, kde podniky se financují často pomocí akcií, emisí akcií nebo i přímo dluhopisů, kdežto v Evropě si půjčují od bank, takže banky v Evropě hrají velmi důležitou roli pro zbytek ekonomiky, víc než ve Spojených státech, no a jestliže nejsou v dobrém stavu, tak to potom samozřejmě má dopady na tu reálnou ekonomiku, na výrobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šlo by třeba i v této konkrétní krizi nebo u podobného problému aplikovat možná nějaká ta pravidla, jak jsme hovořili o tom, co vyzkoumali letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ne, tak určitě já si myslím, že právě v rámci regulace bank a finančního sektoru všeobecně, že se některé ty postřehy, které jsou z teorií laureátů Nobelovy ceny, že se budou čím dál tím více používat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Srazily banku na kolena, řekněme, investiční hrátky bankéřů, jejich astronomické odměny?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak samozřejmě ty odměny jsou vysoké, a to zvlášť, jak banky řídili v posledních několika letech. Je snaha opravdu omezit to, kolik bankéři vydělávají, zvlášť jestliže si banky nevedou příliš dobře. Doposud to bylo poměrně těžké, často vidíme, že ty jejich odměny jsou poměrně vysoké i v dobách, kdy si banky nevedou dobře, a tam, myslím, nastane větší regulace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte si tedy, že by se rýsovala v Evropě nějaká nová krize v bankovnictví?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ta krize de facto pokračuje a existuje od samého počátku a nebyla vyřešená. Jestli se prohloubí nebo jestli se vyřeší, bude opravdu záviset hodně na tom, jaké kroky poskytne jednak Evropská centrální banka, která se snaží pomoct, kdykoliv by banky neměly dostatečnou likviditu, neměly dostatek peněz, no ale potom to jsou vlády a samozřejmě soukromí investoři, jak se budou chovat v rámci toho, jak banky restrukturalizovat, jak jim dodat víc kapitálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké poselství, pane profesore, vyslaly letošní krajské volby, ve kterých zvítězilo hnutí ANO a ovládlo i první kolo voleb do třetiny Senátu?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ukazuje se, že Andrej Babiš a jeho hnutí je populární, neztrácí na popularitě, naopak bych řek, jejich popularita roste. To znamená, že existující politické strany zatím nebyly schopny přesvědčit voliče, že jsou dostatečně dobrou alternativou pro to nové de facto stále ještě hnutí ANO.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto se poukazuje na to, že je to vítěz, když srovnáme výsledky předchozích voleb, s nejnižším procentním ziskem, na jaký jsme byli v minulosti zvyklí u té nejsilnější nebo u té vítězné strany. Jak hodnotíte vůbec zisk těch takzvaně tradičních parlamentních stran?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No já si myslím, že je tam vlastně u většiny z nich propad, to znamená ČSSD získala míň, než se očekávalo, TOP 09 též, myslím, získala mnohem míň, než se očekávalo. ODS od určité míry jako je teďka, jak říká, nejsilnější stranou na pravici, ale stále ještě nemá tu sílu, kterou měla v minulosti, takže to, co vidíme, je, že voliči stranám nedůvěřují, že opravdu jsou stále na vážkách, někteří samozřejmě hlasují pro strany, pro které hlasovali dřív, ale na druhé straně ten propad i u vlastně komunistické strany je do určité míry překvapivý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaká témata vůbec slyší voliči, co podle vás rozhodlo tedy v těchto volbách?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Myslím, že se tady vlastně nelišíme od zbytku Evropy a světa všeobecně, že je tady taková ponurá nálada všude, že lidé si říkají vlastně, že v té globální ekonomice, ve které se nalézáme, že na tom nejsou o tolik lépe, než byli dřív, nebo vůbec třeba na tom nejsou lépe, že nevidí vlastně takovou nějakou pozitivní perspektivu, no a hledají samozřejmě řešení. A ti, kteří přichází s novými nápady, bonmoty, slogany, často i jednoduchými návrhy řešení, potom mají samozřejmě navrch, no a v tomto případě já myslím, že Andrej Babiš, který výstižně často formuluje velmi zkratkovitě, ale velmi výstižně, má výhodu. Vidíme to i u jiných hnutí v Evropě, no a v Americe, když se na to podíváme v kontextu Donalda Trumpa, tak tam on byl schopen přesvědčit velkou část obyvatelstva pravděpodobné, ne tu většinu, k tomu dojde u voleb, ale nicméně podstatnou, že situace není dobrá, no a že on by našel lepší řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Situace není dobrá, když to přenesu k nám, ani když neustále a opět klesla nezaměstnanost? Aktuálně je to 5,2 %, to je vůbec nejlepší výsledek, jaký jsme kdy měli.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, máte pravdu, že za poslední dva roky se situace zlepšuje. Musíme si samozřejmě uvědomit, že předtím jsme měli recesi, že jsme měli dvojitou recesi, čili se odrážíme od hlubšího dna než naši sousedé. To jsme viděli loni, kdy ekonomika rostla velice rychle, letos, když roste ještě celkem také dobře, i když už ne tak rychle, no a samozřejmě ten efekt potom na zaměstnanost roste, no a nezaměstnanost se snižuje, už je na 5,2 %, což je poměrně nízká míra v Evropě, ovšem u nás musíme si uvědomit, že my jsme měli i doby, kdy nezaměstnanost byla mezi 3, 4 %, čili my jsme ekonomika, která obdobně například jako švýcarská ekonomika může mít velmi nízkou míru nezaměstnanosti, když všechno jede na plné obrátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoří se o takzvané vyprázdněnosti politiky, v čem politici tedy chybují? Vytrácejí se zejména asi v těch bohatších zemích vůbec z politiky takzvaná velká témata?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Je to tak. A myslím, že politici nejsou schopni dobře lidem vysvětlit, jaké výhody plynou ze situace, ve které se země nachází nebo Evropa jako celek, a tudíž se lidé dívají na věci spíš pesimisticky a negativně, i když na tom mohou být v mnohém poměrně dobře, takže když si vezmeme Českou republiku, vezměme si Evropu, tak jak je na tom lépe než kdykoliv předtím, ale lidé očekávají víc, takže všechno je to v poměru k očekávání. No a do určité míry v Americe pro velkou vrstvu taktéž. Je to částečně dáno tím, že celkově tyto společnosti jsou bohatší, ale že to rozvrstvení příjmů a bohatství je méně rovnocenné, rovnoměrné, než bylo předtím, a takže lidé si často uvědomují, že na tom nejsou tak dobře jako ti, kteří viditelně získali hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že přece jenom se ty nůžky čím dál víc rozevírají?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak ty nůžky se rozevírají a hlavně je tady viditelná taková ta skupina velmi bohatých lidí, a to je něco, co například tradičně v některých společnostech nevadí, ve Spojených státech například ta společnost byla a je stále schopná tolerovat velké nerovnosti, ale v Evropě jsou, myslím, ta společenská kritéria taková, že lidé jsou více rovnostářští, u nás taktéž a tudíž je to často kvitováno s takovým tím negativním pocitem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro co se třeba konkrétně naše společnost umí nadchnout? Co byste řekl?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že se dokážeme nadchnout z výborných výsledků a také z očekávání něčeho krásného, takže výsledky, ať už je to ve sportu, ať už je to v umění, jsou toho dobrým příkladem. No a potom samozřejmě nadšení z očekávání. Když si vezmeme, jak jsme na tom byli v době revoluce, no tak to bylo nesmírné nadšení. Celá země byla, já bych řekl, opravdu ve stavu, který jsme neviděli desetiletí, no a teďka procházíme obdobím, kdy si lidé vlastně kladou otázkou, jak jsou na tom, jestli na tom budou lépe, naopak jestli nehrozí nebezpečí, že na tom budou mnohem hůř, no a je to nejenom vnitřní situace, je to vnější situace, vidíme to v tom, v rozpínavosti Ruska například. Vidíme to v tom, že lídři evropští nejsou tak silní a důrazní, jako byli v minulosti, takže Evropa má prostě krizi leadershipu v tom smyslu, no a lidé si vlastně říkají, že možná ta situace se ještě horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že chybí v politice pozitivní témata, nějaká vize do budoucnosti?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, já myslím, že chybí vize. Já myslím, že u nás opravdu nemáme jasnou vizi, kam bysme mohli jít, že si lidé uvědomují, že jsme hluboko pod potenciálem, který tato republika má, dospěli jsme daleko tím, že jsme velmi schopný a pracovitý národ, ale na druhé straně všichni víme, že bychom mohli být mnohem dál. Když se porovnáme s Rakouskem a Německem, tak vlastně po 26 letech jsme stále ještě velmi vzdáleni, co se týče životní úrovně. A to je něco, co jako je neomluvitelné ve smyslu, že opravdu to řízení společnosti není dostatečně efektivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátím ještě k těm tématům, která by si zasloužila pozornost?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já si myslím, že u nás je to situace, kdy opravdu bysme měli mít strategii, kam jako země chceme směřovat, kam chceme zaměřit investice. Já si myslím, že tady infrastruktura, vzdělávání, věda a výzkum jsou tím cílem, který bysme měli jasně identifikovat, zefektivnit tyto sektory a hodně do nich investovat a dát lidem jasnou vizi toho, že opravdu tímto směrem se republika dává a že bude prosperovat. A to já myslím, že by otočilo očekávání velmi rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou tyto problémy, které popisujete, pane profesore, řekněme, trendem ve světě, nejenom v Evropě a u nás? Když se podíváme třeba do Spojených států, kde za necelý měsíc budou Američané hlasovat o budoucím prezidentovi nebo prezidentce, pokud republikánský kandidát vůbec Donald Trump zůstane kandidátem.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, jsou, ano, jsou to ta samá témata a navíc ještě je globální téma, které je velké ve Spojených státech. U nás samozřejmě taky, ale v kontextu celoevropském, a sice tendence populistů, jako je Trump, snažit se společnost uzavřít, ochránit od vnějších vlivů včetně obchodu, a to může být opravdu v tom ekonomickém kontextu tragické, protože rozvoj celosvětové ekonomiky od druhé světové války byl do velké míry dán tím, že země začaly volně obchodovat. Jestliže by došlo k protekcionismu a začaly by být bariéry obchodní a jiné, tak může dojít k poměrně strmému pádu životní úrovně, no a to samozřejmě by mělo velmi negativní efekt vůbec na psychiku společnosti a schopnost udržet společnosti v takovém tom mírovém stavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze očekávat od Hillary Clinton?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že Hillary Clinton má nyní velkou šanci, že vyhraje. Trump, myslím, že ztrácí podporu. Dneska už se ukazuje, že ztrácí podporu už klíčových republikánů v Kongresu, nicméně ta situace stále ještě není úplně jasná, takže já bych řekl, že opravdu to půjde úplně do konce volebního období, protože se mohou objevit stále ještě překvapení různých, různého typu, ať už by to byly nějaké další e-maily Hillary Clintonové, ať už pravdivé, nebo nepravdivé nebo další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo videonahrávky.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Videonahrávky, přesně tak, takže myslím, že karty ještě nejsou úplně rozdány a že to budeme dále s napětím sledovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to boj až do konce.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Myslím, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem někteří ekonomové varují, že pokud by se Donald Trump dostal do Bílého domu a uskutečnil své sliby, tak americkou ekonomiku by čekal útlum.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Může, může to být. Já myslím, že největší problém je, že Trump je velmi nepředvídatelný, že vlastně ani nevíme, co by přesně udělal. Já vám dám příklad, my na Kolumbijské univerzitě před každými prezidentskými volbami organizujeme duel hlavních poradců obou kandidátů, no a letos, když jsme se chystali, že bychom to udělali, tak jsme zjistili, že vlastně u Trumpa není žádný významný ekonom, který by mohl se dostavit a argumentovat jeho pozici, takže to vlastně svědčí o tom, že ani dobře nevíme, co by Trump přesně udělal. My máme výkřiku typu protekcionismus, že jo, uzavřít zeď proti Mexiku a tak dále, ale de facto není žádný koherentní program, který by člověk mohl zhodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vztah mají šéfové velkých amerických korporací k oběma kandidátům, ať už tedy k Donaldu Trumpovi nebo Hillary Clintonové?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak tradičně velké korporace přispívají oběma kandidátům, protože zastávají filozofii, že jsou součástí společnosti, která demokraticky zvolí jednoho či jiného a tudíž přispívají na to, aby kampaň mohla být lepší, kvalitnější, tak přispívají oběma kandidátům. V nynější situaci myslím, že je více a více těch, kteří se začínají vymezovat a oproti, vymezují se oproti Trumpovi, zase z toho důvodu, že si myslí, že je to kandidát, u kterého si nemohou být jisti, že povede zemi a ekonomiku, byznys tím směrem, který pro ně bude prosperují a efektivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze vůbec říct, nebo jak byste to odhadoval, co nakonec může rozhodnout o tom vítězi?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Samozřejmě bude tam celá řada faktorů. Já si myslím, že nakonec co bude to nejdůležitější, je, že Donald Trump vlastně svým chováním si odcizil velkou část voličů, zvláště teda minoritních voličů a žen, a že ty, které získal na svoji stranu, nakonec budou představovat velkou skupinu, ale pravděpodobně ne dostatečně velkou na to, aby získal tu majoritu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příště už budeme hovořit o konkrétním vítězi amerických voleb.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
A tudíž prezidentovi, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Pro dnešek to je všechno z rozhovoru s Janem Švejnarem, profesorem a centrem šéfa pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já vám děkuji za rozhovor a těším se tedy na ten příští.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Děkuji, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude Karolína Koubová hovořit s politoložkou Vladimírou Dvořákovou. Dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio