Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 10. prosince 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání přijal ekonom, profesor Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já Vás vítám, dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S předsedou výkonného a dozorčího výboru Cerge EIA ředitele think-tank Idea probereme plán státních hmotných rezerv, pokles průmyslu i stavebnictví či plány důchodové reformy, která ve Francii vyhnala do ulic deseti tisíce lidí. Nerušený poslech. Bezpečnostní rada státu včera potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný. A souhlasila s tím, že první část bude prodána už příští rok. Záměr vlády kritizuje opozice a tvrdí, že v době ekonomického růstu by se měly rezervy tvořit, nikoli se jich bezhlavě zbavovat. Jaký je Váš pohled, pane profesore.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já si myslím, že to není tak důležité, jako jak se ty rezervy drží. Opravdu kovy nemají velkou samotnou hodnotu, nic nevytvářejí, takže jestli vláda drží hodnotu v kovech nebo v penězích, nehraje tak velkou roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ty současné zásoby olova na výrobu munice pro případ války, chce ministr průmyslu a obchodu, Havlíček, vyměnit za kovy na bázi lithia či radioaktivního paliva.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Možná nějaká strategická úvaha, neznám ty detaily, ale souhlasím s tím, že když teda něco držet, tak něco, co má nynější hodnotu a ne nezbytně historickou hodnotu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by to tedy mělo být? Nebo vůbec, co tvoří strategické zásoby.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
No tak lithium, jak jste zmínila, jsou věci, které v moderní technologii, digitální a tak dále, hrají větší roli než třeba olovo, takže tam je možné uvažovat strategicky v tomto smyslu, ale na druhé straně, já si myslím, že držení jakéhokoliv kovu, ať je to zlato nebo cokoliv jiného, že je trošku přežité, protože opravdu nemá žádnou výrobní hodnotu pakliže jenom leží, není použito ve výrobě, aby vytvářelo určité hodnoty, přidanou hodnotu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by jste tam tedy chtěl vidět nebo co tam má být?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já si myslím, že co nejdůležitější je nějaké portfólio různých měn, protože to je myslím nejlepší diverzifikace proti riziku, které může nastat v případě nějakých akutních krizových situací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle Českého statistického úřadu průmyslová výroba v České republice v říjnu meziročně klesla o 3 % a po, promiňte, po zářijovém růstu o 4,6 %. Proč průmysl zpomaluje? Co všechno má na ně aktuálně negativní vliv, protože ten pokles v průmyslu vidíme už od května a hlásí to také stavebnictví.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, ano, přesně tak. Tak za prvé bych řekl je tam statistický efekt ve smyslu, že loňský rok byl silný rok, čili roční, meziroční změna je větší, než by se nějak očekávalo, na druhé straně dochází ke zpomalení průmyslu v Evropě celkově, a v Německu obzvláště, a my jsme samozřejmě vázáni na to, co se děje v Evropě, export, náš export představuje prakticky přes 80 % našeho HDP, takže když zpomalují naši hlavní obchodní partneři, tak zpomalujeme postupně i my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dál nás ještě ovlivňuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
No tak celosvětová situace, ta je mezitím pozitivní, ve smyslu, že zatímco Evropa zpomaluje, Amerika a Čína, jejich ekonomiky zatím stále ještě rostou a poměrně silně, takže tam je pozitivní efekt a doufejme, že evropská ekonomika se vzpruží a začne opět, trochu půjde do konjunktury, což by pro nás bylo samozřejmě přínosné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co bude, z Vašeho pohledu, zásadní pro ten rok 2020? V ekonomice.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
V ekonomice myslím bude otázka, jestli půjdeme do recese nebo ne, jako celosvětová ekonomika. Já jsem byl na schůzi Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, před několika týdny, a tam teda byla nálada dost pesimistická, ne ve smyslu jako recese jako takové, okamžité, ale zpomalení tempa růstu, které by potom, se změnou očekávání, mohlo vést do krize, a očekávání je, že opravdu, když ta příští krize přijde, že by mohla být teda velice silná, a to by nás zasáhlo podstatně, protože jsme velice otevřená ekonomika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S čím přichází nebo co plánuje Mezinárodní měnový fond?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak oni, já myslím, se snaží udržet tempo růstu pozitivní, a tudíž jejich půjčky a zaměření, například půjčka na Ukrajinu, která je nyní velká, tak ta se bude snažit podpořit ukrajinskou ekonomiku, aby vydržela pozitivní tempo růstu, takže jejich záměr je udržet světovou ekonomiku v pozitivním chodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dělat, aby Česká republika i za 30 let zůstala vyspělým státem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
No pro nás je teď velkým otazníkem, jestli se nám podaří propíchnout takový ten strop, který dělí země, které mají střední úroveň životní, a ty, které mají vysokou životní úroveň. A tam opravdu je to zásadní, protože jsme na úrovni, která už je poměrně vysoká, ale stále ještě není jasné, že půjdeme dál, takže tam se musíme přeorientovat na moderní technologie, a mít opravdu výborný lidský kapitál, to znamená vzdělání. Nemáme nerostné bohatství, čili všechno, co dokážeme, bude na základě lidského faktoru, a tam si musíme dát velký pozor, abychom byli na popředí a ne v pozadí, co se týče kvality, vědy, výzkumu a vzdělávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je problémem nebo výhodou, že jsme výrobní a exportně subdodavatelskou ekonomikou? Pomáhá nám to nebo naopak?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já bych řekl takhle, já myslím, že ze začátku, při transformaci, nám to pomáhalo, a stále ještě teda pomáhá, ale musíme se přeorientovat na to, abychom byli technologicky velice nároční a aby jsme, ať už subdodavatelé nebo koneční výrobci, abychom byli velice žádáni ve světě, aby naše výrobky a služby, obchodovatelné služby, byly opravdu mezi nejlepšími. A to je myslím pro nás zatím ještě velká výzva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak bychom ji měli naplnit? Jak se tedy přeorientovat? Znamená to nějak měnit strukturu ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, já myslím, že to znamená investice do infrastruktury a pod pojmem infrastruktura bych řekl nejenom fyzická, to znamená síť dálnic, silnic, železnic a tak dále, ale též infrastruktura lidská, to je právě ten lidský kapitál, který zmiňuji, to znamená opravdu kvalitní vzdělávání lidí, a potom výzkum a věda a aplikace, které jsou na světové špičce. Nemá význam dělat něco průměrného. Tam opravdu není velká návratnost, návratnost je na špičkovost, na věci, které jsou opravdu nejvyšší kvality.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když hovoříte, pane profesore, o vzdělávání, kde tam vidíte rezervy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já myslím, že my jsme historicky měli jako silné vzdělávání, já když sám jsem odjížděl do Ameriky jako kluk, tak jsem cítil, že jsem byl dobře středoškolsky vzdělán, takže tam nebyl problém. Myslím, že trochu pomalu zaostáváme za ostatními, kteří jdou kupředu, takže musíme dát důraz na to, aby opravdu na všech úrovních primární, sekundární, terciální, abychom měli velice kvalitní vzdělání, a srovnávat se se světem, abychom opravdu viděli, že v mezinárodním hodnocení a ratinzích, že naše vzdělávání je to nejlepší, protože to potom sem přivede kapitál, jak domácí, tak zahraničí, a práce s dobrým, špičkovým kapitálem, je opravdu velice důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Abychom si to dovedli lépe představit, tak co konkrétně myslíte tou prací s lidským kapitálem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak podívejte se, když se podíváte kde je největší přidaná hodnota například, tak je to v digitálních technologiích. Tam Evropa, celkově, nejenom my, ale Evropa v 90. letech zaspala, a největší firmy na světě se nyní, právě jsou v oblasti digitálních technologií, a ani jedna z 20 největších firem není v Evropě. To je opravdu pozoruhodné a bohužel teda negativní a je potřeba se přeorientovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak se promítne robotizace a digitalizace do té současné výroby?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak samozřejmě bude to znamenat, že bude nahrazovat pracovní sílu. Naštěstí my máme ekonomiku, která má velice nízkou nezaměstnanost, takže u nás to nebude okamžitě mít velké negativní dopady, ale musíme se připravit, že ve středně a dlouhodobém horizontu, že opravdu potřebujeme mít lidi, kteří jsou kvalifikovaní na to, aby pracovali s moderními technologiemi, aby doplňovali roboty, místo aby byli substituty pro roboty, aby je roboti nenahrazovali, ale aby akorát doplňovali jejich činnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No listopadová nezaměstnanost zůstala na 2,6 %, jak hlásí Český statistický úřad. Týdeník Ekonom se aktuálně ve svém novém čísle ptá na to, jak udělat z montovny, jak se občas říká České republice, mozek.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, a to já myslím, že je správný pojem, že ta montovna nemusí být jenom něco, kde se opravdu fyzicky montují dohromady součástky, a že to může být něco, kde se opravdu střetávají myšlenky a vytvářejí se nové koncepty, nové myšlenky, a potom jejich aplikace i do průmyslové výroby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká bude úloha státu v nové ekonomice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak stát by měl podporovat, já myslím, že stát není ta instituce, která by měla vybírat, kdo je lepší a kdo je horší, protože na to nemá znalosti, nemá zkušenosti, ale měl by zajišťovat, že právní rámec opravdu funguje velice dobře, že je vymahatelnost práva, že je postih pro ty, kteří porušují pravidla hry, no a potom poskytnout co nejlepší vzdělávací soustavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou budoucnost čekají rodinné firmy? V Česku jich tvoří asi 90 % všech těch soukromých podniků.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku: Ano, a je to celosvětový fenomén. Když se podíváme, jak vlastně se vyrábí všechno, co se vyrábí na světě, tak většinou to jsou rodinné firmy. Korporace toho typu, které vidíme velké obrovské podniky, vlastně americký vynález 20. století, který se samozřejmě přesunul i do jiných zemí světa a Evropa má velké korporace sama o sobě, ale takové to gro jsou opravdu rodinné firmy nebo potažmo řečeno firmy, které začaly jako rodinné firmy a dále se potom zvětšily a mají třeba i další vlastníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to mimochodem už konečně i definováno, co to je rodinná firma.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Přesně tak, přesně tak, kde začíná a kde končí, takže si myslím, že budou, že budou pokračovat, jsou to houževnaté podniky, často mají tu pružnost, flexibilitu, kterou ty velké korporace, někdy ani nemají, ale samozřejmě v dobách velké krize, a bavili jsme se o tom, že může přijít velká krize, jsou mnohem více zranitelné, protože nemají tak silnou kapitálovou bázi jako ty velké podniky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké podmínky tedy by mohly mít na to, aby se udržely, aby přežily, aby nadále se mohly rozvíjet?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
No musí si vytvořit jak teda kapitálovou strukturu, tak i v rámci rodiny právě ty lidské zdroje, aby byly schopny fungovat jak ve velkém rozsahu, tak i v menším rozsahu, v situaci, kdy by náhodou opravdu došlo k recesi a poptávka po jejich zboží a službách se podstatně snížila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou pozici na trhu mají třeba ve Spojených státech rodinné firmy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Mají, jsou, hrají velkou roli, ale většinou to jsou firmy, které jsou buď velmi technicky vybavené, to znamená, že to jsou takové ty malé špičkové firmy, ale většina z nich vlastně jsou takové technicky nenáročné, které opravdu poskytují základní služby, a ty mají velkou jak mortalitu, to znamená, že hodně jich odchází z trhu často, ale hodně taky jich přichází, čili je tam velká fluktuace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká v Jak to vidí profesor Kolumbijské univerzity, Jan Švejnar. Rusko bylo kvůli dopingu na čtyři roky vyloučeno z olympiád a mistrovství světa. Kvůli dopingovému skandálu, jehož posledním dějstvím byla manipulace s daty z moskevské laboratoře, o tom včera rozhodl v Lausanne výkonný výbor Světové antidopingové agentury. Ta rovněž znovu suspendovala ruskou Antidopingovou agenturu Rusada. Prezident WADA Craig Reedie řekl, cituji: "Ruský doping příliš dlouho znevažuje čistý sport. Rusko dostalo spoustu příležitostí dát věci do pořádku a připojit se ke Světové antidopingové komunitě v zájmu svých sportovců a poctivého trestu. Místo toho si ale vybralo pokračování v podvodech a zapírání." Tolik citace. Mohla Světová antidopingová agentura zvolit, podle Vás, jiné řešení?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já si myslím, že oni to zkoušeli, že opravdu dávali Rusku a jejich institucím možnost napravit a opravdu začít se chovat normálně, normálním způsobem. To, že to do sebe, jak jste právě citovala, neučinili, myslím je nakonec vedlo k tomu, že použili to nejsilnější opatření a dočasně teda Rusko vyloučili, je to nešťastné, samozřejmě, pro ruské atlety, sportovce, a na druhé straně se nedá moc s tím co dělat a Rusko je velice silná země, ve smyslu, že vláda opravdu určuje, co se tam děje a tudíž tato opatření myslím byla na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ruská strana má nyní 21 dní, aby se mohla odvolat, kauza se táhne vlastně od roku 2015, kdy se mapoval ten systematický doping, v mnoha komentářích, nejenom v Rusku, se píše, že to svět sportu poškodí víc než Rusko samotné.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak to je otázka, samozřejmě bude odvolání, jak říkáte, a konečný jako výsledek, tzv. neznámé, já si myslím, že ano, že ten dopad bude, bude všeobecný, ale na druhé straně je dočasný, takže tam já myslím, že opravdu dojde ještě k přehodnocení ze strany Ruska. A ať už budou dočasně vyloučeni nebo ne, tak si myslím, že to bude mít pozitivní dopad ve smyslu, že se uzpůsobí a začnou více dbát na pravidla, která jsou ve světě přijatelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může to mít, pane profesore, nejenom sportovní dopad přímo tedy na sportovce, ale třeba i jiný, možná politický?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak samozřejmě ten dopad tam je, ta ozvěna od toho bude určitá jinde, na druhé straně já myslím, není v zájmu Ruska, aby eskalovalo ten konflikt, takže bych očekával, že to zůstane u sportu a nebude to mít dalekosáhlé druhotné sekundární efekty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč je podle Vás doping jako takový, pořád tímto problémem? Samozřejmě dopují, nebo bez toho samozřejmě sportovci nejenom z Ruska.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, přesně tak. Víte, je to tím, že ta konkurence je tak tvrdá, a v tom smyslu jako ti sportovci vlastně mají jenom krátké období ve svém životě, kdy mohou uspět, takže ta tendence, ten podnět, je strašně silný, a právě záleží na tom, aby instituce, které na to dohlížejí, aby byly neúprosné, aby bylo jasné, že tady jsou určitá pravidla, která všichni musí respektovat. A v tom smyslu právě došlo k tomu rozhodnutí, které právě vidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud je Vám známo, nerada bych Vás zaskočila, ale jak k této problematice přistupují ve Spojených státech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak taktéž, tam byly problémy a čas od času jsou problémy, a opravdu ti, kteří jsou zjištěni a nalezeni, že opravdu používají doping, tak jsou samozřejmě vyloučeni a někdy i jsou jejich medaile a trofeje zabaveni, takže v tom smyslu se postupuje neúprosně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ruský prezident Vladimír Putin, ten má aktuálně jiný program, účastní se pařížského setkání v rámci tzv. normandského formátu, tedy za účasti francouzského prezidenta Macrona, německé kancléřky Merkelové, no a setkal se poprvé s novým ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Poprvé včera pánové jednali o míru na Ukrajině, slíbili respektovat příměří a dohodli výměnu zajatců. Jak hodnotíte tento první krok, řekněme?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, pozitivní krok, rozhodně je ta výměna zajatců příměří, jsou ty první já myslím aspekty, které vidíme, a na základě toho může dojít i k dalšímu postupu. Tam budou další jednání, dohodli se, že budou jednat dále, takže je to konflikt, který opravdu už trvá, a téměř pět let, a je tam spousta lidí, kteří bohužel zemřeli v tom konfliktu, a je to něco, co Ukrajinu strašně zatěžuje, čili je žádoucí z obou stran, aby došlo k vyřešení tohoto konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sehraje mimochodem Ukrajina třeba roli v americké předvolební kampani? Jak víme prezident Donald Trump prý zneužil svůj úřad k tomu, aby přinutil Ukrajinu pomoci mu v prezidentských volbách v roce 2020, to tvrdí zveřejněná vyšetřovací zpráva demokratů, z Výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Bude to hrát velkou roli, protože opravdu ty artikule impeachmentu, to znamená ty nálezy, které tam jsou, ukazují, že Trump se snažil využít pozice prezidenta a vůbec Spojených států vůči Ukrajině, aby zjišťoval, jestli může, v rámci Ukrajiny, najít něco, nějaké indicie proti svému protikandidátu Bidenovi, skrz aktivity jeho syna. To je samozřejmě něco, co se v Americe bere velice vážně, protože je to zásah, kdy prezident používá cizí mocnost, na to, aby změnil vnitropolitickou situaci před volbami, a to myslím, že je velice zásadní problém, který bude opravdu použit v rámci impeachmentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě, demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů většinu, lze to tedy vnímat jako další krok k té řekněme v uvozovkách "prezidentské žalobě"?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Je to tak, je to tak a opravdu, když se podíváme na předchozí prezidentské žaloby, ty impeachmenty, ať už to byl prezident Clinton nebo prezident Nixon, tak to vždycky byla Dolní sněmovna, která vlastně ten impeachment uskutečnila, a Clinton byl žalován a nalezen vinným Dolní sněmovnou, ale ne teda už vrchní, to znamená Senátem, a očekávám, že to samé se stane teďka s prezidentem Trumpem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je vůbec hlavní téma nebo témata nadcházejících prezidentských voleb?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
No tak především tedy domácí, v Americe vždy je to domácí politika, která hraje roli, skrz ní to pak může být samozřejmě mezinárodní taktéž, ale budou to témata, která bude zdravotní reforma, bude to otázka zajištění vůči zbytku světa, ve smyslu dovozu a vývozu, takže tam Trump bude silně argumentovat, že on vlastně svoji politikou mezinárodního obchodu, tím ochranářstvím, že pomáhá zaměstnancům, demokrati budou tvrdit opak, takže budou to témata, která budou víceméně zrcadlit to, co se děje v oblasti zdravotnictví a z oblasti zaměstnanosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mnohá témata se v podstatě prolínají, vnitřní politika, ekonomika, světová nebo zahraniční americká politika, píše se o tom, jestli je obchodní válka na ústupu, protože Čína zruší cla na část vepřového masa a sóji dovážené do Spojených států?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, takže Čína se snaží zmírnit dopad, tady teďka se samozřejmě očekává, co se stane vlastně na začátku příštího týdne, jestli Trump uvalí další dovozní cla na spotřební zboží z Číny, a to by znamenalo eskalaci. A Čína samozřejmě nechce další eskalaci, a v tom smyslu, jako se bude snažit, aby Trump ta cla neuvalil, pakliže uvalí, tak aby ta eskalace nebyla příliš silná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu je ekonom, profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, Francii ochromila časově neomezená stávka v dopravě, která je protestem proti vládnímu plánu reformy důchodového systému. Prezident Emmanuel Macron chce zavést jednotný důchodový systém se stejnými právy pro všechny. Železničáři, příslušníci dalších profesí, by tak například přišli o výhodu předčasného odchodu do penze. Je to důvod k těmto stávkám, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ano, je to důvod k těmto stávkám, samozřejmě, protože Francie má několik systémů nebo mnoho systémů, penzijního, z penzijních systémů, a tito lidé, jak jste správně řekla, především teda státní zaměstnanci, nechtějí ztratit výhody, které mají a Macronův systém, i když by dlouhodobě mohl být lepší, protože bude jednodušší a bude férovější, všichni budou mít měřeno stejným metrem, tak samozřejmě pro skupiny, které očekávají, mají doposud výhody, je to nepřijatelné. A Macron se stal terčem vlastně těchto lidí, a bylo to už Žlutými vestami v loňském roce a začíná to znovu nyní, nemá to lehké, protože se snaží reformovat a mnoho lidí mu nechce ustoupit, vidí ho jako bankéře, který vlastně nemá jejich zájem jako svůj cíl, no a snaží se mu oponovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je tedy vůbec Francie reformovatelná, ani ne v tom praktickém slova smyslu, ale jestli je tam vůle udělat ty reformy, realizovat je.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Francie v tomto má jako větší problémy než jiné země, opravdu tam jsou ty partikulární zájmy, a voliči jsou velmi nedůvěřiví, takže to vidíme už historicky to bylo, ještě když byla silná komunistická strana, tak často lidé volili komunisti, čistě jako protest. Teď už to není tento systém, ale právě ty velké demonstrace, které vidíme a které jsou někdy i násilné, nebo mají násilný charakter, jsou vlastně odpovědí lidí, kteří nesouhlasí s Macronem a jeho přístupem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Které reformy jsou pro Francii ale skutečně životně nezbytné?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já myslím, že Macron opravdu jde správným směrem, ve smyslu, že je potřeba některé věci zjednodušit, mít jednotný přístup, ať už je to penzijní reforma, ať už je to zdravotnictví, sociální zabezpečení, ale je to změna systému, kde mnohé skupiny měly velké výhody, a takový systém je strašně složité, vidíme to i v jiných zemích, Brazílie, všude na světě, kde jsou určité výhody, tak ti, kteří je mají, se jich nechtějí nechat zbavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co tedy může dělat francouzský prezident?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Může se snažit vytrvat, což on se snažil už loni, a viděli jsme, že nakonec do určité míry kapituloval, takže je otázka, jaký kompromis zde najde, jestli se mu podaří opravdu ty reformy uskutečnit a ta penzijní reforma by byla důležitá, protože Francie stárne, jako ostatní země, takže v tom smyslu jako mít dlouhodobě řešitelnou reformu, je důležité, no a otázka je, jestli se mu to podaří nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kde vidíte kompromis nebo v čem by mohl Macron ustoupit tak ale, aby ty reformy měly smysl?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Tak on může samozřejmě ustupovat ve smyslu, že ta reforma může být uskutečňována v krocích, které, takže ne úplně najednou, to znamená lidé, kteří jsou v penzi nebo jdou do penze, by třeba nemohli být úplně postiženi, bylo by to pro příští generaci, zvyšování věku odchodu do důchodu může být též postupnější než by on sám teďka žádal, takže v tom smyslu si myslím, že je tam určitý kompromis, který se může najít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se sám zmínil o tom, že jak víme, v různých částech světa probíhají demonstrace, protivládní demonstrace, je tady nějaký společný jmenovatel? Jsou to především ekonomické problémy, sociální situace obyvatel?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Já si myslím, že ten hlavní problém je, že si takové to gro lidí říká, že dochází k přerozdělování bohatství a příjmů, ve prospěch těch velmi bohatých, a že vlastně oni, ať už dlouhodobě nebo krátkodobě, přišli zkrátka, a že je čas na to, aby opravdu ten systém byl pro ně férovější, takže vidíme ty protesty ve všech zemích, od Ameriky, Francii a jinde ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaká je situace ve Spojených státech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Ve Spojených státech je situace taková, že opravdu lidé, zvlášť ve středním západě, to znamená uvnitř, ne na pobřežích, si říkají, že vlastně už 50 let prakticky nedochází k reálnému zvyšování jejich příjmů, a zároveň vidí miliardáře, kteří se rodí a jsou velice viditelní, a říkají také ten americký sen, kde je vlastně ta možnost, že všichni budeme do určité míry mít výhody z toho, že ekonomika si vede dobře. Takže tam na to Trump hraje velice silně, na tu strunu, a demokrati se snaží najít odpověď, najít zase jinou alternativu, jak vlastně tyto voliče získat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje v dnešním vydání předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA, profesor Jan Švejnar. Děkuji Vám za Váš čas i názory a přeji hezký den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hostem Věry Štechrové zítra bude Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.