Přepis: Jak to vidí Jan Petránek - 22. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Jan Petránek, publicista. Já vás vítám. Dobrý den.

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský soud pro lidská práva včera potvrdil své dřívější stanovisko, že Rusko pochybilo v několika bodech vyšetřování katyňského masakru. Nicméně nevyhověl požadavku rodin obětí na odtajnění kompletní dokumentace. Proč nezazněl zlomový verdikt, co myslíte?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
To už je tak dávno, co se stal Katyň a dokonce v Rusku vyšlo, pokud vím, asi 22 knih, které to analyzují. Nevím, co se k tomu dá ještě říct. Samozřejmě bylo by dobré, aby byly všechny záznamy z archivu, ale otázka je, jestli ty archivy vůbec uceleny, jestli nebyly částečně zničeny, a to první zničení mohlo být při evakuaci takzvaného třetího archivu, když se Hitler blížil k Moskvě. Tam byly tyhle ty záznamy. Takže nevím. Myslím si, že bylo řečeno dost. Že o hrůznosti Katyně všichni vědí, celý svět to ví. No a mnozí ruští demokrati toho hluboce litují, ale nezapomeňte, že tenkrát za Stalinovy éry, 12 % podle Někriče a podle Hellera ti, kteří napsali tu nádhernou historii, ktere se jmenuje Utopie u moci, 12 % obyvatelstva bylo v gulagu. Čili to, co si zažilo samo Rusko, to bude trvat desetiletí než se všechny Stalinské zločiny týkající se jenom vnitřních poměrů, ukáží. A samozřejmě byl bych rád, aby se Rusko dokázalo vyrovnat se vším, co provedlo venku. Tedy ten stalinistický režim. Já nikdy nechci ztotožňovat národ a režim. Tak to je myslím si trošku akademický verdikt, takže já s ním souhlasím z hlediska morálního, ale z hlediska praktického myslím, že nic nevyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, čerstvá zpráva jen několik hodin. Na Ukrajině u polských hranic se měl odkrýt masový hrob obětí sovětské tajné policie NKVD. Šlo o polské vojáky a policisty. Historie nás pořád ještě jaksi dohání.

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Jistě. Vezměte si to i tak, že když se ministři obrany Ruska a Spojených států jednou bavili o odzbrojovacích otázkách a na Rusko byla vznesena z americké strany otázka, kolik je arzenálu v Rusku, jestli je možné k tomu poskytnout seznam, tak řekl, no, ani ministr obrany neví, kde jsou všude v Rusku zbraně. Tak tohlecto je vyrovnat se s minulostí, se vším, to je na dlouhé lokty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejméně 6 obětí a desítky zraněných si vyžádal včerejší výbuch autobusu v ruském Volgogradu. Explozi má podle všeho na svědomí sebevražedná atentátnice původem z Dagestánu. Souvisí to, pane Petránku, s těmi radikály, islamisty, kteří na severním Kavkazu chtějí vybudovat islámský stát?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Samozřejmě s tím to souvisí. Tato žena, neboli útočník, který se obětuje, aby zabil jiné, no, tak je to ta nejhorší forma islámu, jaká je možná. A tady si myslím, že pokud budou ti, kteří se modlí k Aláhovi, říkat při každém začátku, že Bůh, Alah je milosrdný a slitovný, tak ti by si měli udělat pořádek ve vlastních řadách. To, co tam provedla tahlecta paní Ala, ona je provdaná jako Sokolovová ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tipovalo se, promiňte, zda-li půjde o takzvanou černou vdovu.

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Ne, říká se dokonce, že skupina pyrotechniků kolem jejího muže Sokolova, který je v Dagestanu a který pochází z Ruska a který má v Datestánu ještě další tři ženy, takže tím, že mu jedna ubyla při tom sebevražedném útoku, tak mu ještě tři zbyly. Ona by měla a tento pátek, protože se narodila 25. října 1982, 31. narozeniny. Je to žena, o níž se tedy v Machačkale, ta odtamtud de facto z Dagestánu pochází, když se narodila v Bujanksku, to, co, čím vyhodila ten autobus do povětří, to byly asi tři kila dynamitu, říká se trotunu, já tomu říkám česky dynamit, i když je to trošku chemicky odlišnější, ale tahlecta paní Ala je člověk, který byl od 12 let, čili jestli je jí 31, tak si to spočítejte, jak je to dlouho, na drogách. Nesmírně ráda fetovala a myslím si, že ti sebevražední atentátníci, ti většinou jsou lidé, kteří jsou v jiném světě už tím, že si něco píchají, nebo něco polykají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často dochází k podobným útokům?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Tak včerejší ruské agentury přinesly samozřejmě podrobný výčet, za posledních 20 let jenom v dopravních prostředcích bylo takových atentátů 20. No, za 20 let 20, no, tak jeden ročně v průměru. Horší je, že skutečně tito sebevražední útočníci patří ke skupinám, které jsou bohatě dotovány z arabského světa, především ze Saúdské Arábie. To je to smutné. Protože Saúdská Arábie je z hlediska Ameriky nedotknutelná, protože má naftu a kritizovat příliš to, že odtamtud pocházejí prostředky, by bylo rozházet si toho, kdo vám naftu tankuje do aut a do lodí a do letadel ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani Moskva nebyla ušetřena. Tuším před 2 lety na letišti Domodědovo?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Ano, to bylo na Domodědovském letišti, ale těch nejhorších atentátů bylo v metru a ve vlaku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvyšuje to, pane Pechánku /myšleno Petránku/, tento nový atentát ze včerejška obavy o bezpečnost na olympiádě v Soči, která se blíží?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
No, tak když nedávno to vypadalo, že se utkají Sýrie a Izrael raketami, tak první, kdo to zaznamenal, byl radar v Armaviru, který byl specielně vybaven jako nový takzvaný DM radar, to znamená, že už nepotřebuje obrovskou spoustu vodu, vody na chlazení, nýbrž je to vzduchem hlazený, moderní radar, tak ten je 200 kilometrů jižně od Rostova na Donu a severně od Soči. Takže hlídá především vzdušný prostor kolem Soči, ale já si myslím, že atentátníci na Soči, pokud by chtěli olympiádu nějakým způsobem napadnout, tak určitě nepůjdou raketami nebo letecky. Ty rakety menšího doletu bych sice nevyloučil, ale hlavní je tedy ohlídat to nikoliv radarem, ale, aby to ohlídala armáda a policie, takříkajíc na vlastních nohou a se specielními prostředky, které budou zřejmě v okruhu kolem Soči dobře umístěny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je, pane Petránku, situace v jižní Osetii? Kdybychom se přesunuli na tu gruzínskou hranici. Mimochodem Gruzii také čekají volby. Podle agenturních zpráv Rusko na Kavkaze potichu buduje ploty a další bariéry. Co vy na to?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
No, tak já se domnívám samozřejmě dva volební, dvě volební období Saakašvilimu vypršely, tak teďka se mluví o tom, zda nebude Burdžanadze, Nina Burdžanadzeová zvolena novou prezidentkou. Nevím, jestli má větší vyhlídky než Bakradze, všichni tihle ti politici, potom je tam ještě jeden, na kterém si vždycky lámu jazyk, protože je to hrozně dlouhá a končí to ... našvili, tak tihle ti tři se o to utkají. Když jsem studoval jejich životopisy, tak nemyslím, že by tam byla příliš velká, velký rozdíl nad tím, jak tito lidé to chtějí. Ale co mě překvapilo, minulý týden jsem tu měl takříkajíc malou návštěvu z Gruzie, starší paní, která tam žije celý život a přišla navštívit svoji dceru, která tady je už dlouhá léta, tak jsme velice srdečně podebatovali a ukázalo se, k mému i částečnému překvapení, když jsem o něčem už věděl že tam za poslední dva roky dokázala se policie zcivilizovat do značné míry, že lidi nehází papírky po ulicích, když jede taxíkem, tak vás taxíkář neokrade, že mnozí lidé, například knihovny místní, lokální jsou na tom líp. Vedle toho samozřejmě najdete spoustu negativních momentů jako, že teďka se hádali, kolik pomníků Stalin může mít v celé Gruzii, ale Sakartvelo, jak se řekne Gruzii gruzínsky, tak tam to vypadá, že přece jenom něco se povedlo. Díky za to má i částečně Amerika, protože Spojené státy tam dlouhou dobu leccos dotovalo, mnozí si a celý střední východ dělal legraci z toho, že ministři gruzínské vlády si chodí pro svou výplatu na americké velvyslanectví, protože jinak by nepřežili. No ale viditelně se teďka něco zlepšilo. Gruzie se zapojuje i do akcí NATO, i když není jeho členem, má své oddíly i v Iráku i v Afghánistánu. Takže Gruzie se hodně snaží přimknout se k západu. Ale pokud naše prostředky, naše média často mluví o tom, jak ta Abcházie a Osetie se odtrhla, tak tady bych, prosím, poukázal, že hranice v této oblasti namaloval Stalin a já mohu přinést, když bude mít někdo zájem to, co jsem kdysi našel v archivu a pak jsem to koupil, sehnal jsem to v jednom moskevském antikvariátě, jakým způsobem komunistická strana, tehdy jako VKSB ještě, musela tvrdě donutit abcházské komunisty a gruzínské komunisty, aby se v zájmu společné věci přes vzájemnou nenávist spojili do jedné republiky. Čili tady se, asi tak, jako vidíte dneska v Africe. Spoustu dělících čar, kteří, které způsobily staří kolonizátoři, tak tady Stalin si udělal tu mapu Kavkazu po svém a ta do dneska spoustě národů nelíbí. Proto bych neřekl o tom, že tady Gruzie byla nějakým způsobem ochuzena, že se Abcházie odtrhla. Ta nikdy gruzínská nechtěla být. Historicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze očekávat od toho nového vedení, které vzejde z voleb? Třeba i ve vztahu k Moskvě. Jaké jsou vůbec ty vztahy mezi Moskvou a Tbilisi 5 let od válečného konfliktu?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Trošinku se to uklidnilo. A to je díky tomu, že jak se velice často říkalo a třeba Chačaturjan svého času, i když to není tedy ta správná národnost z jihu, říkal: No každého Gruzína v Gruzii je 2,5 Gruzína v Rusku. Takže když vezmete obrovskou síť obchodních organizací dnešního typu, tak jakmile byly přerušeny ekonomické, nejenom politické, ale hlavně ekonomické styky Gruzie s Ruskem, tak jestli někdo zaúpěl, tak to byli především Gruzíni, kteří byli v Rusku samotném. A jejich vliv na to, aby tady byly takové bych řekl pragmatické vztahy mezi Moskvou a Tbilisi, ty udělaly svoje. No a koneckonců celá řada vynikajících umělců, spisovatelů, novinářů, zpěváků, divadelníků, to jsou všecko Gruzíni. Čili tady ty staré vazby, které přetrvávají ještě z doby před tím, než existoval Sovětský svaz, ty tady jsou a jsou strašně důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko chce zavést pořádek do systému sledování voleb v členských státech Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ten monitoring by podle Moskvy neměl probíhat jenom na východ od Vídně, ale když Uzbekistán například, tak také Francie. Co na to říkáte? Ono ostatně v Rusku se před dobrým měsícem konalo mnoho voleb na různých úrovních. Jak dopadly? Co ukázaly?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Vy se vracíte k něčemu, co je strašně důležité a co se dneska už promítá do reality ruské. Jsou to volby, které byly 8. září a na to 8. září skutečně myslím připíjelo hodně demokratických Rusů. Protože, co se vlastně stalo? Já jsem dostal od přítele Alexe Kelina, který je častým návštěvníkem třeba toho Valdajského seskupení, tam, kde se z celého světa do Ruska sjíždějí politologové a velice otevřeně, tvrdě, někdy až nepříjemně tvrdě, debatují s Putinem, s Medveděvem a s ruskými sociology. No a ten mě upozornil na velikou vědeckou stať, článek Andreje Zubova. Andrej Zubov je něco jako Palacký nových moderních ruských dějin. Je to člověk, který dokonce měl být vyloučen jako akademik, protože Kreml strašně těžko snáší jeho nesmírně upřímný a přímý jazyk. A on tam doslova se usmívá nad výsledkem těchhle těch voleb, protože volily se parlamenty v jednotlivých regionech, kdysi, když byla schválena ruská ústava 93, tak mělo Rusko takzvaných 89 bych řekl gubernií nebo republik. Teďka už, protože něco se sloučilo, je 83 a ve většině z těhle těch prostorných voleb, se volily parlamenty, volily se i podle různého klíče, volili se starostové, volili se gubernátoři jednotlivých oblastí. Nesmírně významný bylo to, co se odehrálo při volbách kolem Ruska samotného, což už není jenom Rusko samotné, tedy pardon, Moskva samotná je jako gubernie, to je jedno, jeden velký celek. Ale vedle toho je ještě to, co je okolo Moskvy, moskevská oblast, kde kdysi tedy dosud to byl generál Gromov, kdo tomu velel, teďka to přešlo takříkajíc mnohem víc civilních rukou. Co Zubov, z čeho má tak velkou radost na základě těch voleb? Říká, že za poslední dva, tři roky se v Rusku začaly vytvářet skupiny dobrovolníků, které koukají na prsty místní nomenklatuře. To kdysi byla komunistická nomenklatura, potom to utekla, uteklo všecko do nových struktur, trošku mi to připomíná tu naší anekdotu k volbám: Budu volit komunisti, ale ještě nevím v které partaji. Tak to přesně se odehrálo i v samotném ruském prostředí. A když se ukazuje, že místní papalášové ve městech, městečkách, osadách museli být nesmírně nervózní, neboť nemohli falšovat do té míry volby, jako dřív, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rodí se, promiňte, pane Petránku, občanská společnost?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
To právě Andrej Zubov říká, že se vytváří něco, co během 10 let přinese zcela jasné politické vody. Už nebude možný, aby taky, když vidíte co si dovolí kritici při různých debatách v ruské televizi, no, tak za, nejenom za Stalina, ale i pozdějc by to bylo takříkajíc na šibenici nebo na zákeřnou vraždu. Skutečně Rusko se rodí, v Rusku rodí se ta demokratická vrstva, která skutečně do 100. výročí sovětské říjnové revoluce, do roku 2017, už zamává s tím Ruskem docela podstatně. Proto se mě taky někdy až bych se smál, když vidím určité ty ruskofóbní představy. To Rusko má starosti především samo se sebou, ale demokraticky ten trend, který tam je, ten se už nedá nějakým způsobem smazat. Jestli smím, tak jednu maličkost bych připomněl. V sobotu jsem se velice bavil 2 hodiny, když jsem se díval na sovětskou, pardon, na ruskou televizi, proč jsem se přeřekl, protože tam měl dvouhodinový projev bývalý sovětský muž, velice důležitý Gennadij Zjuganov, nynější šéf Komunistické strany Ruska a ten, Putin je pro něj liberální fašista, nejlepší jsou samozřejmě poměry v Bělorusku, Rusko se rozpadá podle něho, protože ho Putin hází do krku západním nenažraným imperialistům a když tohle to vezmete, on tam taky říká, že Rusko je zadluženo 70 miliard dolarů, což je, když si představíte, že Amerika je dneska zadlužena 70 tisíci miliardami, tak 70 miliard je trošku něco jako legrace, ale rok po roce o milion obyvatel v Rusku ubývá. No a proti tomu ten Andrej Zubov, když vidíte tuto kritiku Zjuganova, máte něco zcela velikého. Protože v Rusku vznikají společnosti, které hlídají, aby vzrůstala porodnost, vymáhají takzvaný materinský kapitál, aby to bylo matkám, které porodí umožněno nějakým způsobem žít, jsou velice tvrdé ataky, a tady bychom si to měli asi porovnávat s naší zkušeností, aby nebyli bezdomovci, jakým způsobem se budou pro ty nejchudší stavět byty, bytovky. Rusko je prostě v pohybu. Je ve velice těžké sociální situaci, ale ta lepší větším způsobem, než se dalo čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s publicistou Janem Petránkem a zejména pravidelné posluchače a znalce vašeho bohatého širokého záběru nepřekvapí poslední téma vzdálené od politiky. Před 50 lety zemřela slavná a do dnes nepřekonaná francouzská šansoniérka Edith Piaf. V čem bylo její kouzlo, její síla? Oslovila i posluchače, kteří třeba francouzštinu vůbec nevládnou.

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
No, to byla prostě ve své písni holka krev a mlíko, i když, když se podíváte na její portrét a především na to, jak potom ona skončila, protože byla na drogách, byla jako vrabčáček, ale já jí miluju hlavně i jednak z toho, co ona sama uměla a jednak tady jsme měli a pořád ještě je možnost, aby si lidi přišli na takové představení, které mívá Libuše Švormová a Marta Balejová. To je dvojka, kdy Libuše Švormová náramným, nádherným způsobem čte z té knihy o životě Piaf a Marta Balejová, ta je frankofonní, tak vám může zazpívat všechny, nebo většinu písniček Edith Piaf buď v rodilé francouzštině, anebo prostě ve svém vlastním a vynikajícím překladu do češtiny. To, co, čemu oni říkají, Libuše Švormová a Marta Balejová, pocta Edith Piaf, tak já už jsem na tom byl asi čtyřikrát a když to bude popáté, půjdu popáté, protože je to něco, co ukazuje tu obrovskou sílu poezie, když jí mistr přednese. A to byla Edith Piaf. Je to o životě, je to o lásce, ale především je to o lidském srdci. A v tom ta Edith Piaf byla naprosto nepřekonatelná a nevím, jestli jí dneska může, samozřejmě Barbra Streisandová jí může svým způsobem dělat /nesrozumitelné/, ale Piafka je Piafka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty texty aktuální do dnes, že? Čím vás šanson oslovil, pane Petránku?

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
No, šanson je něco, co skutečně je kus kultury, kam kdokoliv přijde, ať má levé, pravé či jakékoliv jiné politické názory, přijde tam a ta naše parta Šanson - věc veřejná, ta pořád ještě funguje a funguje už víc jak 40 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Petránek, publicista, který je také veřejným hostem Jak to vidí. Těším se na ten další rozhovor a přeji vám krásný den. Na slyšenou.

Jan PETRÁNEK, publicista
--------------------
Já vám také přeju hezký den a zítra už začne druhý měsíc podzimu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten se budu ptát Davida Marečka, generálního ředitele České filharmonie. Na slyšenou se těší Zita Senková.