Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 8. prosince 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Buďte vítán, dobrý den.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například, jak se zjišťuje účinnost očkovacích sér na konkrétní variantu, co všechno už víme o nové variantě Omikron. A jaké dopady bude mít nerovnost v očkování ve světě. Přibyde celá řada dalších otázek, přeji vám nerušený poslech. O nové variantě Omikron, která se šíří, vědci stále zatím nemají veškeré informace. Samozřejmě pracuje se na tom. Pane Pačesy, co lze už s jistotou říct o té nové variantě? Co do infekčnosti cílové skupiny, příznaků, průběhu nemoci a tak dále, o fungování protilátek.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, ta nejistota ještě bude chvíli trvat, ale už nejsme na tom úplném začátku, jako jsme byli před 14 dny. To je vždycky, když přijde ta nová věc, tak ty první body na těch křivkách, tam je hrozná míra nejistoty. Přišel někdy moc hezký příklad, když si zjistím, kolik mám manželek den před svatbou, tak nemám žádnou a den po svatbě mám jednu. A teďka to extra /nesrozumitelné/ na 10 dní. V úterý 10 manželek tou dobou, tak takhle nějak ale opravdu ty odhady jsou. Mohou se takhle strašlivě lišit, ale po těch 14 dnech, kdy už tady s námi teda na světě ten Omikron je, tak už víme leccos. Víme, že se šíří mnohem rychleji. To šíření může mít dva důvody. Pochopitelně při té smůle má vždycky odhad částečně. Jedna věc je, že se nasbíralo hodně mutací ten Omikron, které způsobují, že se lépe váže opět na ten náš AC22 receptor. Takže je asi infekčnější. Asi snáze, když už se ho někdo nadechne, tak se snáze přichytí a lépe se pak množí. Takže vypadá to už, ty odhady jsou poměrně jasné, že nakonec asi zvítězí a zase vytlačí, tak jako Alfa vytlačila původní, Delta vytlačila Alfu. Tak do, do jara tady budeme všude mít Omikron asi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Alfa ta měla, pokud se nepletu 23 mutací. Ono asi každý z nás vlastně něco přidá, tak nějak lidově řečeno. Kdy se vlastně objevují ty mutace, v jaké možná situaci?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Je to tak, že ty mutace se objevují pořád. Ale je hrozně důležité je kde, protože ten aparát viru se snaží vyrobit co nejvíce kopií a moc se nestará o tom, o to jak budou přesné. Takže se ta naše buňka, když ho vyrábí, tak dělá chyby. A když tu chybu udělá příliš závažnou, no tak ten virus prostě nerozšíří, ten s tou závažnou chybou. Ale občas povede, že ta chyba tomu viru pomůže v tom šíření. Pak právě je hrozně důležité, kde se taková událost stane. Tohle je konstantní. To se děje pořád zhruba stejnou rychlostí těch 25 mutací za rok. Proto alfa měla o tolik míň, než má dneska Omikron. Byla tady před rokem, tak jich měla polovinu. A ta další, co přijde za půl roku, jestli přijde, tak bude mít zase další 25 nebo kolik navíc. No, ale když třeba se to stane tady u nás v České republice, tak je poměrně velká šance, že ten člověk nenakazí nikoho, anebo i když nakazí tak jenom pár lidí. Když není zrovna ta pandemie na vrcholu jako teď, tak se podaří vlastně ty případy zastavit. A i když třeba je to trošku výhodnější mutace, tak její šance, že se rozšíří, že vznikne varianta, která bude mít dost prostoru na šíření, je poměrně malá. Ale to není bohužel pravda všude na světě a v těch zemích, kde ta pandemie se vždycky vymkne kontrole a kde navíc ta lékařská péče třeba není tak robustní jako v Česku nebo v západní Evropě. No, tak tam potom tahle ta nová varianta má příležitost no a příležitosti se chytí samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte tedy, jak se už i píše často nějakou tu souvislost mezi docela nízkou proočkovaností, zejména v rozvojových zemích, například v Africe. Poukázal na to před pár dny šéf Světové zdravotnické organizace, který řekl, že více než 80 % světových vakcín se dostalo do zemí skupiny G20, tedy těch nejvyspělejších průmyslových a ekonomických zemí. Zatímco nízkopříjmové země obdržely pouze 0,6 % všech očkovacích látek. A cituji, čím dále bude tato nerovnost v očkování přetrvávat, tím více příležitostí bude mít tento virus k šíření.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Přesně tak to je. Ty původní varianty i Alfa i Delta ty vlastně vznikly ještě před tou očkovací, předtím než bylo očkování k dispozici. Takže ty vznikly v neočkovaných. A i tahle ta varianta Omikron vznikla s největší mírou pravděpodobnosti v někom neočkovaném.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak, pane Pačesy, fungují vlastně protilátky proti těm starším vakcínám, v uvozovkách, prostě těm prvním, vůči těm prvním vakcínám, případně i protilátky po očkování teda? A co víme v souvislosti s protilátkami o té nové variantě?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ty, na to se všichni ptáme, to je vynikající otázka, která samozřejmě je hrozně důležitá, proto bychom odhadli jak, co se bude dít dál, jak se ten virus bude chovat. No, tak první věc je, že ty protilátky přestávají, když přestávají fungovat, tak přestávají fungovat nějaká konkrétní protilátka. Proti nějaké konkrétní mutaci. Je to tak, že na povrchu toho viru se ta jedna mutace změní jedno místo a ta protilátka proti tomuto místu přestane fungovat. Největší problém a starosti s tím mají ty firmy, co vyrábí monoklonální protilátky, protože ta monoklonální protilátka to je jedna protilátka, jeden typ protilátky přesně proti jednomu místu, a když tam je ta mutace, tak ta monoklonální protilátka proti té variantě, která tu mutaci má, přestane fungovat. Ale pochopitelně i ta imunita přirozená, ať už získáme tu imunitu očkováním nebo infekcí. Tak si vyrobí těch protilátek hodně, ale ty jednotlivé mutace mění vlastnosti a ty některé typy protilátek, které máme, se přestávají fungovat. No a tady se ukazuje určitá výhoda těch vakcín. Protože ty vakcíny jsou proti tomu původnímu kmenu vyrobeny. Když ovšem se někdo nakazil třeba variantou Alfa, tak vlastně ta varianta Alfa si pořídila svojí sadu těch 25 mutací. A varianta Omikron má třeba teďko 50, ale vlastně jiných 50. Takže se od sebe vzdálily mnohem víc, než se vzdálily od toho původního kmenu. Takže bohužel ta varianta Omikron evidentně dobře prochází imunitní ochranu lidí, kteří prodělali infekci variantu B1. To víme určitě, která v Evropě moc nebyla. Ta byla v té Jihoafrické republice, tam máme nejlepší data. Ale i pravděpodobně variantou Alfa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pardon, jme se nadechli oba, pane Pačesy, aniž bychom samozřejmě jakkoliv chtěli strašit, ale v Izraeli už měli cvičení na nějakou, řekněme, imaginární prostě ještě jenom fiktivní super variantu. Pojmenovali jí Omega, ta řecká abeceda zdá se nevyčerpatelná. Ale řečeno, opravdu jenom v nadsázce, prostě na variantu, která by mohla třeba unikat v podstatě tomu očkování.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ne, tohle to cvičení bylo spíš, kdyby ne varianta unikala, ale hlavně, kdyby začala být výrazně horší ty projevy. Třeba nemocnost, tam se cvičilo hlavně kdyby třeba začala být, začala mít špatné projevy u dětí. Tato varianta bude evidentně unikat částečně té imunitě. Proto je velmi dobře si teda ještě tu třetí posilovací dávku může, aby ty protilátky byly na maximální možné hladině. Protože ona nikdy, když už jednou tu imunitu máme, tak nikdy neklesne na nulu. Vždycky tam nějaká ochrana bude a pozor. My měříme jenom hladinu protilátek, ty jsou samozřejmě důležité zejména v tom, v tom prvotním část počátku, kdy se snaží zabránit vůbec tomu viru vstoupit do těla. Ale pak budeme mít tu dlouhodobou imunitu, která nás jistě bude všechny chránit, ať už jsme jí získali jakýmkoliv způsobem z jakékoliv varianty proti těm těžkým průběhům. Takže situace rozhodně není dramatická. A nejsme v bodě 0. Navíc máme už o obrovské množství léků a postupů, jak tu věc řešit. Takže situace není nijak obzvlášť špatná, ale určitě není ani nijak zvlášť dobrá a nekončí to. Prostě bohužel, jak jste velice správně citovala. My jsme si ty protilátky ta, ta bohatá část světa nahromadili v domnění, že zachráníme sami sebe, ale to jako, když na horní palubě Titaniku tancujete a tam dole ty lidi skáčou do vody, a vy si říkáte, a to je tam dole, tam se o to nebudu starat. No, svět je jenom jeden a pandemie je globální a dokud budou místa, kde ta pandemie bude moci zuřit, tak se to bude dostávat tam odtud zase zpátky k nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ve vysílání Českého rozhlasu Dvojka genetik z Akademie věd Jan Pačes. Možná byste, pane Pačesy, ještě mohl vysvětlit, jak vlastně vakcína funguje v tom našem těle, protože se pořád množí otázky, že není úplně té laické veřejnosti znám obecně princip vakcinace.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Což je na pováženou, protože náš obchodní systém takhle fatálně selhává, protože to je poměrně jednoduchá věc a hlavně vlastně jeden z největších objevů vůbec v té medicíně, jak elegantně se ubránit nějakým nemocem. No, my vždycky si bereme ty návody z přírody. Ta příroda se dlouhou dobu vyvíjela a máme ten imunitní aparát. Imunitní aparát je nejlepší ochrana proti všem nemocím. Žádná pilulka nikomu nepomůže tak dobře jako jeho vlastní imunitní aparát. No a objev vakcín znamenal pouze to, že my jsme si řekli, dobře nebudeme se léčit, ale podchytíme tu příčinou a naučíme náš imunitní aparát, aby zabránil té nemoci nebo minimálně, aby byl na ni připraven, aby ta nemoc neprobíhala těžce. Takže mechanicky, nebo tak jako jak to fakticky je, že tomu tělu musíte představit něco, co vypadá jako ten patogen, kterému se chcete bránit. Tělo to rozpozná, naučí se to, až přijde patogen, je připraveno na obranu, jako když cvičíte armádu. A těch způsobů, jak prezentovat toho patogena nebo jeho kousek tělu je moc. A my jsme se teď dostali zase o stupínek výš právě těmi mRNA vakcínami, tedy vlastně nejelegantnějším způsobem. Dříve se ty vakcíny dělaly tak, že jste opravdu museli třeba ten virus napěstovat někde v buňkách. Pak jste ho museli inaktivovat a potom se musel smíchat s něčím a podávat tomu tělu. Dneska už ani tohle nemusíme. Už jenom víme, která část toho viru je ta zajímavá. Tělo ukážeme tu informaci o tom, tělo si vyrobí pár zkus, zkusí si pár molekul na nich se to naučí a hotovo. Takže to se zase posunulo hrozně daleko. Ale těch typů vakcín je celá řada. Tohle jenom jeden z nich ten nejmodernější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské lékové agentury zahájil takzvaný předběžný přezkum Rolling review v nové vakcíny proti covid-19 od společnosti Valneva pod označením Vla 2001. Ale tam jde právě ten nebo princip je ten inaktivovaný neboli usmrcený virus SARS cov-2?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, to jsou vakcíny, které dodneška se používají. To jsou ty vakcíny, které, kterým se povinně všichni očkujeme na začátku života. A když už je ta vakcína vyzkoušena. Víme, že dobře funguje, tak se používá a je vidět, že přetáhnout některé lidi do nového tisíciletí, bude dost práce, a tak raději dají přednost tradičním způsobům té vakcinace. A tak je to dobře, máme na výběr, takže bude vakcína i toho typu, na jaký už jsme byli zvyklí a kdo komu, kdo má nedůvěru v to moderní, tak může zůstat u starého vyzkoušeného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se, pane Pačesy, zmínil o té třetí posilovací dávce, jak se jí říká také bustr, je dobré jí kombinovat? Vlastně mám dva dávky nějaké vakcíny, mám si dát tu třetí jiné nebo mám zůstat třeba u té původní firmy, původní značky, původního séra?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Opět ta otázka má několik aspektů, záleží na tom, co byste chtěli kombinovat. Je pravda, že vůbec nejlepší je zkombinovat prodělání nemoci a vakcín. To se zdá, že chrání potom úplně nejlíp ze všeho. Ale bohužel musíte tu nemoc prodělat. Potom začaly ty vakcíny takzvané vektorové, což je ještě ta předcházející generace vakcín, ty jsou ty mRNA. Ale také už do těla nedáváme žádný cizí protein, žádnou cizí látku. Dáme tam jenom tu informaci trošku v jiné podobě. A tyhle ty vakcíny třeba ta vakcína od firmy Janssen, tak ta není tak účinná, respektive její účinek klesá poměrně rychle. Byla také jednodávková. A tam se ukazuje, že když jako druhou dávku dostanete právě tu mRNA vakcínu, která má zase trošku jiné vlastnosti, tak je to výrazně lepší než dostat druhou dávku té samé janssen. Totéž platí i pro vakcínu od firmy AstraZeneca, ale kombinovat vakcíny mRNA, ať už Modernu nebo tu od firmy Pfizer je celkem jedno. Tam už ty rozdíly nejsou tak velké a taky hodně pak už záleží na věkové kategorii a na době od kdy, kdy člověk jde pro tu další dávku, takže tam už je to celkem jedno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měl by nám poradit praktický lékař, nebo na koho se obrátit? Víte, abychom si my laici teď tak jako spontánně třeba doma nebo s přáteli neřekli, tak hele, víte jak postupovat?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
To se přiznám, že ano, měl by to, měl by to dělat praktický lékař. Já vím, že se ty postupy v té lékařské komunitě šíří nějakým způsobem a vakcinologická společnost dává doporučení. Takže existují stránky, kde je možné to zjistit i bez toho lékaře. A ty lékaři by se podle toho měli řídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se vůbec zjišťuje účinnost očkovacích sér na konkrétní variantu?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
To je taky zajímavé, protože právě dneska v noci vyšly dvě studie, respektive ještě nevyšly, ale už vidíme ty první výsledky té varianty Omikron, kde bohužel zjišťujeme, že ta účinnost vakcín nebude tak dobrá. A to se dělá takže vezmete sérum, odvedete krev pacientovi, který i nemoc prodělal. Izoluje sérum a v tom séru se předpokládá, že jsou jeho protilátky. Teď to musíte udělat tak, abyste odebrali muže, ženu, mladý, starý, nemocný, zdravý všechno, aby to bylo nakombinované a tohle to sérum vyřídíte. Takže ho /nesrozumitelné/ na polovinu, pak na čtvrtinu, na desetinu a pak vezmete ten živý virus. Necháte ho v těch jednotlivých miskách růst. A necháte to také růst v misce, kde žádné dokonalé /nesrozumitelné/ nebylo. No a pak se díváte, v které misce ho vyroste přesně polovina proti tomu původnímu. To je to místo, kde se láme, kde to množství té toho, toho séra už stačí zabránit v polovině toho, aby se rozmnožil. To je to číslo, které se pak udává a vztahuje se k té původní variantě nebo k jiné variantě, říká se o kolik to tedy pokleslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže vědecká metoda?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Klasická prostě vědecká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Taky i statistická?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Pochopitelně to je na těchto metodách je vždycky hrozně důležité, aby abychom měli vlastně hodně široká data a někdy třeba ani to celkové číslo nedává úplně smysl, protože se jednotlivé skupiny těch pacientů liší. Tady vidíme, že imunita u mladých lidí a u starých reaguje velmi odlišně na ten virus a nejenom tím způsobem, že když je někdo starý, tak prostě už mu to tělo tak dobře nefunguje. Opravdu pro ty staré lidi je zrovna tento virus horší, než by bylo, kdyby to bylo jenom stáří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mluvíme o Omikronu?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Mluvíme o tom, že v tomto případě se to týká celého covidu, teda covidu sarsu, tato vlastnost je univerzální. No a právě tady narážíme na tu nejistotu, protože ta nejlepší data máme z Jihoafrické republiky, kde jednak je velmi kvalitní věda a jednak tahle jako první taky objevili tu variantu Omikron. Ale tam jsou hlavně mladí lidé. Tam věkový medián v Jihoafrické republice je pod 30 let a u nás je to 45 nebo kolik. Takže tam ta data nejsou úplně lehce přenositelná na naše podmínky. Za prvé je velmi málo, jsou velmi málo očkování. Za druhé byli vystaveni jiné variantě, u nás rostl Alfa, tam rostla ta 1 nebo-li Beta. A za třetí tady mají jinou věkovou kategorii. Takže ta čísla jsou zajímavá, ale jejich přenos potom třeba do Evropy, na to si ještě budeme muset chvilku počkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes. V Německu dnes začíná nová éra spolkového kancléře Olafa Scholze, jeho takzvané semaforové trojkoalice, sociálních demokratů, liberálů a zelených. Mají velmi rozsáhlé ambiciózní program, který čítá 177 stran. Spolkovým ministrem zdravotnictvím se stal Karl Lauterbach, což je profesor epidemiologie. On prosazoval a prosazuje tvrdá opatření v boji proti covidu-19. Také čelí výhrůžkám od odpůrců vakcinace. My už jsme v Jak to vidí, připomněli jeho slova o tom, že by se Omikron mohl stát takovým v uvozovkách, předčasným vánočním dárkem v tom smyslu nebo za předpokladu, že by způsoboval mírnější formu opatření. Pan Lauterbach k tomu ještě ale dodal, že je zapotřebí počkat, jak se bude virus chovat v těle starších hostitelů a upozornil na to, že Německo je nejstarší populace v Evropě, ve které je mnoho chronicky nemocných lidí. Já bych se ráda zastavila, pane Pačesy, právě u toho demografického trendu, protože tady i v České republice slýcháme řadu let, jak populace stárne. Zároveň se i prodlužuje jaksi ten věk, vyšší věk nebo věk dožití. Bere se tento důležitý faktor nebo hned několik faktorů v potaz, když se podíváme na stav zdravotnictví, sociálních služeb, protože další život nese s sebou i třeba vyšší nároky na zdravotní sociální péči.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Je to přesně tak a nejenom na tu péči v tom, v tom vyšším věku. Ale to, co se hodně změnilo je, že už to mladší, která se o své pečuje od začátku, protože vědí, že kdo si na začátku zadělá na problémy, tak pak konec toho života nebude mít pěkný. Takže to se hodně změnilo v těchto, myslím si, že hodně byla ta filozofie, protože tělo musí do hrobu zhuntovaný no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To už snad doufám bylo dávno.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ale, ale přece jenom je vidět, že když člověk a medicína se hrozně posunula. My máme v České republice excelentní medicínu, zdravotnický systém, takže když člověk sleduje ty trendy a věnuje se tomu, tak vlastně se pak může dožít velmi dlouhého věku a hlavně velmi dlouhého kvalitního stáří, což je to důležité. Ne jenom přežívat, ale být schopen aktivního fungování. Já mám rodiče 80 let a jezdíme spolu v létě na kole a vlastně žádný jako problém. Tak k tomu bychom všichni chtěli směřovat. Ale pochopitelně, když přijde takováhle nemoc, tak, tak ta zasahuje právě tyhle ty vyšší kategorie. No a o tom vlastně jsem mluvil před chvilkou, že ne, ne vždycky v celém světě se třeba takovýhle virus jako přišel, teď chová úplně stejně právě kvůli tomu, jaký je přístup k té lékařské péči. My máme vakcíny, oni ne třeba v té Jihoafrické republice. Ale oni jsou zase mladí. My tady ne, takže ten efekt, ten dopad toho té pandemie bude trošku různý v různých státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro DVTV mimo jiné hovořil o tom, jak on i jeho rodina čelí výhrůžkám odpůrců očkování, že se ho odepírači snaží vyprovokovat. A řekl cituji, je to selhání státu, je to rok promarněné naděje, zdravotníci budou mít pekelné Vánoce. Slova Milana Kubka, jak vy se na to díváte, pane Pačesy?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Musím říct, že to je jedna vlastně pro nás největších z největší či tragédií té pandemie je, právě ta neschopnost celé společnosti. Stát v tom hraje hlavní roli, ale je to celá společnost, se ubránit těm dezinformacím, které se šíří nějakým způsobem přirozeně, ale bohužel, jak vidíme, tak jsou i cíleně šířené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi je to část společnosti.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Částečně té společnosti, no, ale bohužel /nesrozumitelné/ v tomto případě ta část citlivá, protože lidé, kteří nesedí celý den v práci u počítače, tak mají ten přístup k těm čerstvým informacím poněkud zkreslený. A zejména v těch starších generacích jsou skupiny lidí, kteří čerpají většinu informací ze sociálních sítích, z nějakých takových těch bublin. A když člověk má smůlu a je ve špatné bublině, tak pak získá velmi zkreslený obraz o té realitě. A to je bohužel cílená věc. Všimněte si, když začala ta pandemie, tak to byla dost hrůza pro všechny překvapení. Jak rychle se to stalo a nikdo nevěděl, co můžeme očekávat. A to jsme se modlili, aby už byly vakcíny co nejdříve a abychom je mohli začít používat. Dokud to vypadalo, že bude jako první vakcína Sputnik V, tak žádné silné antivakcinační hnutí se tady nikde neobjevilo. A v okamžiku, kdy jsou ukázalo, že tady Sputnik V nebude hrát, tak najednou, jak otočením knoflíku se prostě to vakcinační fórum prostě aktivizovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady vidíte, pardon souvislost anebo přijde vám to nějak zajímavé, nebo zajímavé.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Přijde mi, přijde mi, že generování některých těch falešných zpráv, že to nedělá člověk, který by třeba něco špatně pochopil, protože ano, je to medicína, ne každý na to má to vzdělání. Teď si přečte nějaká čísla, kterým třeba ne úplně rozumí a může z toho udělat špatné závěry. A pak choděj a šíří to. To je normální situace, takovýhle informací jako chybných, ale neúmyslný chybných je hodně. Ale tady občas ke mně se dostanou informace a to je vidět, že to je opravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Cílené.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Cíleně vymyšlená informace, která je vymyšlená za účelem zhoršit tu situaci. To není nějaký nešťastník, který neví, co se děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozumím, jak v této souvislosti vlastně na vás působí návrh slovenské ministryně spravedlnosti Marie Kolíkové, zavést stíhání lží a dezinformací na webu /nesrozumitelné/ včetně, promiňte, to překládám narychlo těch medicínských. Pachateli by hrozilo až 4 nebo 10 let za mřížemi. Samozřejmě by mělo jít podle slovenské ministryně o dezinformace nebo šíření dlouhodobé a naprosto tedy cílené, promyšlené.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
My jako společnost celá západní, ale možná celý svět se těm dezinformacím musíme nějak bránit, musíme vymyslet systém a nikdo neví úplně přesně a tohle je jeden ze způsobů. Přiznám se, že jsem k tomu trochu skeptický, protože právě dobře udělá dezinformace, je založená na tom, že je v ní nějaká velká část pravdy, která je nebo nějakých dat, která jsou reálná, prostě faktická. Jenom je to postaveno do takového nějakého kontextu divného nebo je k tomu přidáno něco, co zas taky není tak úplně falešné. Ale nedá se takhle spojit. A o tom je i velice obtížné třeba soudně prokázat, že to je lež, je to. Takže nedovedu si moc dobře představit, jak by se to mohlo, jak by ten stát proti tomu měl bojovat, ale evidentně si to neumí představit ani ten stát. Já teda pointu /nesrozumitelné/, že se snažím věci vysvětlovat, a to si myslím, že nejsilnější, informovanost té společnosti, aby prostě nepropadali těm dezinformacím tak snadno.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
A vysvětloval jste to i v dnešním Jak to vidí, Jan Pačes molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Děkuji za to. Mějte se hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já moc děkuji za pozvání.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Pevné zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.