Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 25. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Buďte vítán, dobrý den.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost zaměříme například na to, v čem je genetika zajímavá a pro ní varianta delta. Specifika této varianty, jak se čte DNA a pro koho by byla vhodná či nutná třetí očkovací dávka. Zda by měly být testy protilátek uznávány jako plnohodnotná alternativa potvrzení o prodělané nemoci či očkování. Přeji nerušený poslech. /ukázka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před několika týdny to vypadalo, že se tak trošku zdokonalíme v řecké abecedě. Několika jejími písmeny se přejmenovaly původně geografické názvy rozšířených variant: alfa, beta, gama, delta. Světová zdravotnická organizace popsala i vzorky jako eta, iota, kappa, lambda. V Evropě včetně České republiky se hovoří převážně o variantě delta. U nás převažuje podle Ústavu pro informace 95 % pozitivních vzorků. Na všechny ostatní varianty včetně dominantní varianty alfa připadá kolem jednoho procenta záchytu. Jaká je to vlastně zpráva, pane Pačesi, že máme, v uvozovkách, už jenom teda variantu, nebo jak říkám, převažuje masivně tato varianta viru, co to znamená?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak, znamená to, že situace se pomalu dostala do stabilního stavu, protože takhle to v té přírodě většinou je, že ta nejúspěšnější varianta nebo ten nejúspěšnější druh postupně v tom daném místě převládne, v té dané nice, jo. Ta situace, která tady byla před rokem, ta byla velmi zvláštní z hlediska biologie, protože ten virus byl nový a ta lidská populace pro něj byla prostě úrodné pole, ve kterém se množil strašně rychle a vyráběl právě strašně moc různých variant, které většinou nakonec v té perspektivě jednoho roku se ukázaly, že nebyly tak úspěšné. Vyhrává teď právě ta jedna delta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jeden čas se nicméně, pane Pačesi, spekulovalo i o tom, zda je to ještě, v uvozovkách, jenom varianta delta, anebo je to už, řekněme, nový koronavirus.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak koronavirus nový to není, ale mohl by to časem být kmen. Ono ta nomenklatura u těch virů, ta je taková trošku složitá, protože vlastně žádné dva viry, i ve dvou různých pacientech ten samý virus získá nějakou mutaci a liší se, takže nejprve se tomu říká izolát, pak právě je to ta varianta nebo linie, a pak se z toho stane nakonec kmen, a teprve po desítkách let, když ten kmen se opravdu hodně rozrůzní, máme třeba dva ty kmeny, tak z toho vznikne nový poddruh. To nás ještě nečeká, takže možná, že nakonec varianta, která opravdu změní vlastnosti a bude se biologicky lišit od té původní, tak nakonec virologové řeknou, že to bude kmen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kam v této hierarchii řekněme patří, pane Pačesi, subvarianta delta, delta plus? Podle Státního zdravotního ústavu vlastně připadá aktuálně na to 20 % nálezů. Je to stejná vývojová linie?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano. Takhle, všechny ty viry jsou stejná vývojová linie, před nedávnem to vzniklo na jednom místě. Takže je to tak, že ta evoluce nekončí. To, že jsme přiřadili ta jména řecké abecedy v nějaký stav, tak to bylo, se přiřadilo několika málo vybraným variantám, nebo liniím, které byly zajímavé z hlediska té biologie nebo z hlediska toho člověka, medicíny. Ale samozřejmě tam to nekončí. Ta varianta delta, původem indická, tak ta vznikla vlastně už skoro před rokem, před třičtvrtě rokem, a od té doby pochopitelně dál sbírá mutace tou svojí rychlostí těch 25 mutací za rok, takže dneska už ta varianta delta, kterou tady máme, nasbírala za toho půlroku nějakých 12 dalších mutací, většinou jsou nevýznamné, ale už nasbírala i některé významné, a proto to pojmenovávání pokračuje. Takže ony to jsou subvarianty, ano, prostě ta varianta delta se dále mění a rozrůzňuje zase do nějakých dalších variant.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co všechno je na ní zajímavé, právě na variantě delta, z toho biologického hlediska?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je zajímavá, protože my jsme před tím půlrokem jsme si tady hodně povídali o variantě alfa, která postupně rostla. Měli jsme tady tu evropskou nebo středoevropskou variantu, tu českou, a to všechno byly varianty, které byly právě hodně navzájem si podobné, respektive všechny pocházely z jedné takové velké invaze z té Asie. Ta varianta brazilská tenkrát, jihoafrická nebo varianta britská, ta alfa, to všechno byly potomci toho jednoho takového hlavního proudu, který vycházel ven, a tudíž si byly všechny docela podobné, měly některé společné mutace, společné vlastnosti. Ta první, jejich rodič takový, tak to byla ta varianta, která loni na začátku léta se šířila Evropou, říkalo se, z Portugalska se šíří nová varianta, měla variantu, měla mutaci, které jsme říkali tenkrát /nesrozumitelné/, dneska už se pojmenovává jinak, D 614 G. Tak a tam jsme už začínali rozumět dobře tomu, co která mutace způsobí. Většina těch mutací, o nich nevíme, co způsobují, jsou to spíš náhodné procesy, ale některé mění vlastnosti. Nejzajímavějším, nejdůležitější pro nás, jsou ty, které mění rychlost šíření, ty jsou většinou na tom tzv. spike proteinu, to je ten receptor, pomocí kterého se virus váže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To známe, promiňte, z těch 3D...

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Z těch 3D modelů, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano. A tam už víme, dokážeme docela dobře odhadnout z modelování právě, když by na tomhle místě vznikla mutace, jestli zlepší nebo zhorší tu situaci. A pak máme druhý typ mutací, které mění tvar toho povrchu viru, na který se váží naše protilátky. A když se ten tvar změní, tak ta protilátka, která právě rozpoznává tvar, přestane fungovat, to jsou ty tzv. únikové mutace, kterých se jako medicínsky hodně bojíme, protože to by znamenalo, že ta naše imunita už získaná, ať už očkováním nebo proděláním nemoci, by nemuselo fungovat. No, a to byly ty 3 varianty, už jsme tomu docela dobře rozuměli, a najednou přišla ta indická, která nepochází z tohohle toho samého úniku, a ta má najednou úplně jiný set mutací. Ono je to tak, že ty mutace mají takový synergický efekt, takže mají zajímavý efekt, můžeme je získat třeba dvěma mutacemi, anebo nějakýma úplně jinýma dvěma, které se navzájem kompenzují. Takže to je vlastně něco o hodně jiného, než byly ty 3 předcházející. No a to, co je zajímavé, je, že ale některé z těch mutací, které už máme vyzkoušené a kterým rozumíme třeba z té varianty alfa, se postupně objevují, nashromažďují i v té variantě delta, takže nakonec vlastně všechny ty mutace, které v tom prostoru filogenetickém mění vlastnosti toho viru směrem k jeho lepšímu šíření, tak nakonec se nahromadí v jedné z těch variant, a ta prostě vyhraje a zůstane tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme nebo vědí, tuší vědci, jak zabránit právě, nebo možná alespoň zpomalit, to šíření viru? Tady jenom doplním, že hygienici právě kvůli té rychlosti a větší nakažlivosti varianty delta zpřísňují parametry rizikového kontaktu v České republice. Při trasování nakažených za rizikový považují už i takový kontakt, který byl kratší než 15 minut, a kde byla ta vzdálenost mezi osobami větší než 2 m.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Oni reagují na to, co se třeba objevuje teď v Číně nebo na Novém Zélandě, kde pořád dodržují tu strategii teda, toho viru se zbavit úplně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nulová, zero covid.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Zero covid. Tam mají to trasování velmi dobře jak vyřešené, a opravdu třeba na tom Novém Zélandu se jim teď podařilo všech 125 řetízků těch nových průniků dohledat, izolovat a zase se toho viru zbavili. U nás se to teda bohužel zatím nedařilo, ale je snaha tu situaci zlepšit. No, a to souvisí s tím, že ta nová varianta delta je prostě více infekčnější, nakazíte se snáze, takže je obtížnější proti ní bojovat. My jako vědci nebo ten biologický přístup, my to víme velice dobře, jak tomu zabránit, prostě lidi k sobě nesmí, musíme zabránit tomu, aby si ten virus předávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale takhle žít nemůžeme.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ale samozřejmě něco jiného je vědět, jak to udělat, a něco jiného je to uvést do praxe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil o Číně a té strategii nula covid , tak už Austrálie po vzoru Singapuru razí trošku něco jiného, odklání se právě od této strategie, chce se jednoduše naučit s covidem žít.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je samozřejmě, ta dlouhodobá strategie celkově, my v okamžiku, kdy ten virus unikl z Asie a rozšířil se do celého světa, tak začalo být jasné, že se ho už nikdy nezbavíme. Ale to není žádná novinka, žádná tragédie, to prostě tak je, to se v té přírodě stalo mnohokrát, a tak se to stane znovu. Jde o to, aby ten virus nezabíjel a neblokoval tu společnost. A toho jsme chtěli nebo jedinou cestu, kterou zatím vidíme, je to očkování. Promoření, ta strategie toho promoření, se ukázala jako špatný nápad, protože na to zemře příliš mnoho lidí. A ta strategie izolovat ty ohrožené, ta taky nikde nefungovala, protože to se prostě nedá, nemůžete izolovat všechny lidi 60 plus na několik let než, já nevím, než se stane něco. Takže jediná strategie, která zatím dává smysl, je, že se naočkuje tolik lidí, že i když jako očkovaní můžeme tu nemoc, nebo nemoc, můžeme ten virus, být infikováni, ale už se to neprojeví v té nemoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě by mě zajímalo, pane Pačesi, jestli víme, nebo vy vědci, biochemici a další, víte, jak probíhá ta infekce variantou delta u neočkovaných osob a u osob, které už mají ukončenou vakcinaci. Je toto zmapováno?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je to zmapováno docela dobře. Dokonce vyšla nádherná studie, která ukazuje na myších, jak se ten virus šíří v těle té myši, když ta myš není očkovaná, nebo když nedostane protilátky, když dostane protilátky po infekci, před infekcí, a je vidět, jak se prostě, kam ten virus postupně putuje, jakou rychlostí, jak se to tělo dokáže tomu bránit. Tak máme to na myši, nemáme to na člověku, ale je to velice instruktivní. Obecně lidé, kteří jsou očkovaní, tak se nakazí méně často, ale je pravda, že když se nakazí, tak v té první chvíli, když se ten virus šíří hlavně v té hlavě v tom nosohltanu a na těch sliznicích, tak dokonce pravděpodobně i můžeme ten virus vylučovat, i když většinou míváme menší titr, menší množství toho viru, i očkovaní, a rychleji se toho viru zbavíme. U těch dalších potom ten virus sestupuje do plic a potom už jde do všech možných orgánů, do mozku, do ledvin, do varlat a tak, takže pak už je to problém pro toho člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovoříte o průzkumu vědců z univerzit Yale a v Montrealu, to je ta vizualizace, vlastně pokus na živých myších. Tam bylo zajímavé, že není protilátka jako protilátka.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, zajímavé, tak to je, ano. Ten virus má na svém povrchu různé tvary, jako rozpoznávání protilátkou, to je rozpoznávání tvarů, no a některé ty tvary jsou vhodné k rozpoznávání více, jsou to prostě špičky, nebo takové neběžné tvary, a ty protilátky je jednak najdou snáze nebo na nich drží lépe. Takže to je očekávané. Dokonce existuje celá třída těch léků, monoklonálních protilátek, kterými, když se ten COVID včas zaléčí, tak zabrání tomu jeho rozšíření do těla, no a tam taky víme, že některé fungují proti všem variantám, některé jenom proti některým variantám právě na základě toho, proti kterému epitopu, se říká epitop, jsou namířeny ty protilátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje molekulární genetik Jan Pačes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/ukázka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slovensku se zatím nepodařilo zastavit klesající zájem obyvatel o vakcínu proti nemoci covid-19. Nepomohla ani vysoká výhra v národní očkovací loterii. Německo očekává novelu protiinfekčního zákona, zřejmě už jako ukazatel nebude používat ten sedmidenní průměr případů covidu, při zavádění karanténních opatření, ale nový ukazatelem by měla být vytíženost nemocnic. Co na to říkáte?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak je to postupný krok. Ta situace se mění, nejsme ve stejné situaci, jako jsme byli loni. Samozřejmě, mnoho lidí je očkováno, další část lidí tu nemoc prodělala, a tedy mají nějaké protilátky. U každého státu se to liší, protože, jestli si pamatujete, posluchači si vzpomenou, tak vlastně na začátku loňského léta došlo k rozvolnění. Na podzim, když přišly ty vlny ve všech státech, tak byly uzavřeny hranice. Tím pádem se v těch jednotlivých regionech, v jednotlivých státech, usídlil třeba trošku jiný virus a postupně teprve se to vyměňovalo, takže ten pool protilátek v jednotných populacích není stejný a ne všechny populace, všechny státy, se dokáží dobře bránit všem variantám stejně. No a původní představa, ve kterou jsme všichni doufali, že to dobře dopadne, je, že když budeme mít očkování, tak od určité hranice, když je dostatečně lidí imunních, tak se podaří ten virus zastavit. Takže ono někde samozřejmě zůstane malé množství, ale nebude se šířit takhle lavinovitě, exponenciálně, tak, jak se šíří. To by se nám možná povedlo s tou původní variantu /nesrozumitelné/, ale bohužel ta varianta delta je o tolik infekčnější, že i když ty vakcíny jsou velmi dobré, tak ta šance na tu kolektivní imunitu se zdá, že je tedy nedosažitelná. Tzn., že dneska už to očkování je hlavně každý sám za sebe, prostě vás chrání proto, abyste neměli těžký průběh. A už k té kolektivní imunitě se velice pravděpodobně nedokážeme dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dokončené očkování proti nemoci covid-19 má u nás přes půldruhého, promiňte, 5,5 milionu lidí. Když se podíváme na tu Evropu, když zůstanu u našeho kontinentu, tak vlastně podle původního plánu mělo být do letošního léta naočkováno 70 % Evropanů, ale ta realita, jak už ostatně vyplývá i z vašich slov, je nicméně jiná, a to na straně druhé, Evropa je na tom mnohem lépe oproti jiným kontinentům.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano. Ta situace není moc radostná, protože, a v Čechách je to ještě trochu horší, v Česku, protože my máme pořád, jsem z vystoupení pana prof. Duška vyrozuměl, že máme ještě pořád zhruba 400 000 těch rizikových 60+, 65 + lidí, kteří nejsou očkováni a ani nemoc neprodělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy tomu mimochodem, pane Pačesi, rozumíte, proč je zhruba těch 400 000 lidí, kteří asi měli teda zájem, ale pořád nejsou naočkováni. Jak tomu rozumíte?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Z té mapky vyplývá, že se jedná zejména o příhraniční oblasti, kde možná ta kampaň, i mediální kampaň k tomu očkování a i to, jak ta distribuce těch vakcín vázla. Ono asi pro tu starší generaci ten správný způsob by byl, aby vakcinovali praktičtí lékaři, ale jestli si vzpomínáte, tak ty vakcíny původně bylo poměrně obtížné distribuovat, protože musely být udržovány, třeba ta moderna v -80, což je pro běžného praktického lékaře nemožné, a vlastně ty očkovací látky se k nim nedostaly, nebo až hrozně pozdě. No, a to byla taková doba, kdy jsme nechali tu starší generaci trošku napospas těch dezinformacím, kterých koluje obrovské množství, a ti lidé vlastně jsou z toho takový znejistělí a nevědí, co je dobře, prostě, já tomu nerozumím, proč nejsou očkovaní, protože to je věková kategorie, kde zemře každý desátý. 400 000, to je ještě pořád obrovské číslo, které prostě, jestli se to nepodaří vyřešit, tak to budou zase nehezké statistiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podařilo se vědcům dostatečně vysvětlovat laické veřejnosti vůbec celou pandemii i očkování dostatečně a srozumitelně, máte velký prostor v médiích od začátku?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tak děláme, co můžeme, nebo já za sebe můžu říct, dělám co mohu. Ale je pravda, že se objevilo velké množství vlastně i vědců, kteří třeba v daném oboru nejsou úplně odborníci a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Občas jsou totiž ty, promiňte, názory protichůdné, možná i tam směřujete.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Taky hodně těch vědců třeba se té popularizaci tolik nevěnuje, protože ono to není úplně jednoduché, vysvětlovat ty komplexní věci, ne každému to jde dobře. Ono to není tak, že by v tom vědeckém prostoru byly ty názory příliš rozpolcené. Tam většinou máme ty veliké virologické skupiny mezinárodní, kde si o tom povídáme, tak samozřejmě, vedou se tam diskuze, ale obecně ten konsensus je poměrně silný. No, ale v tom mediálním prostoru občas dostane velké místo někdo, kdo ten celý narativ jaksi posune, a zároveň se objevilo obrovské množství lidí nebiologů, kteří analyzují různě data, a mně připadá, že hodně lidí, i jako chytrých lidí, nepochopilo v té biologii ten drobný, ne drobný, zásadní rozdíl mezi tím, co jsou data a co jsou fakta. Protože ono to není totéž, jo. Ta data, to je naměřeno něco, ale teprve, když rozumíme tomu, jak je to naměřeno, s jakými limity, proč se to tak měřilo, co se nemohlo naměřit, protože to třeba nejde v tom přístroji nebo ze sběru těch dat, tak teprve můžeme z těch dat udělat jako nějaký fakt, nějakou informaci. A z nich teprve děláme hypotézy. To jsou úplně jiné kategorie té informace, ale prostě hodně se to jako tak míchá dohromady a málokdo, překvapivě málokdo, rozlišuje mezi těmito jako kategoriemi toho poznání. A to potom dělá, zejména u lidí, kteří pak už se tím tolik nezabývají a nemají na to čas a dělají jiné věci, zmatek, to je, ale mám obavu, že to není úplně vina těch vědců. Ta situace je taky komplikovaná, ono vysvětlovat tu biologii na takové úrovni, aby to ještě byla pravda, ale zároveň to bylo snadno pochopitelné, opravdu je poměrně obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik Jan Pačes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/ukázka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle 21 vědců, a teď nevím, jestli jsou to data nebo fakta, ale přečtu zprávu, která vyšla v odborném časopise Cell, tak podle nich pravděpodobně začala pandemie covidu 19 přenosem viru SARS-CoV-2 z infikovaného zvířete na člověka, a to na trhu v čínském Wu Chanu. Tento scénář je podle této skupiny vědců mnohem pravděpodobnější než teorie, že nová nemoc vznikla v důsledku nějaké nehody, řekněme upadlé zkumavky, v uvozovkách, v laboratoři. Máte na to nějaký názor, je to jedna z dalších zpráv, nebo co si vlastně vzít z takových tvrzení?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tohle je mimořádně jako zajímavé, ale mimořádně komplexní téma, protože, ano, v historii k těm přeskokům viru na nový organismus, nejenom na člověka, dochází, máme mnoho studií, u člověka se to děje pravidelně, měli jsme SARS, máme pravidelně každý rok MERS, ten přeskakuje pořád a vždycky ho musíme znovu zastavit, Ebola, virus Zika, takže to se děje i v historii, není to žádná novinka. V tomhle tom případě ta pandemie je problematická a Čína je bohužel stát, který, co se týče těch informací, žije v jiných standardech, než žijeme my tady v Evropě, a prostě informace nedávají k dispozici a pravděpodobně i lžou, a to vyvolává velká podezření. Z biologického hlediska, opravdu tohle je 21 velkých jmen, kteří se tomu opravdu velmi intenzivně věnují, ale v evoluci nemůžeme udělat experiment, takže to je jenom odhadováno z těch útržků informací, které vůbec existují, navíc ještě jenom z toho /nesrozumitelné/, který nám ta Čína dává k dispozici. To vyvolává prostě mnoho otázek, proč to Čína dělá, proč prostě nejsou otevřenější, my víme o sekvenacích, které před tou pandemií takových virů tam dělali, ale ta data najednou nejsou k dispozici, a tak, takže je to problematická věc, ale ano, biologicky to vypadá tak jako všechny ty předcházející přeskoky viru na nový druh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem sekvenuje se dostatečně v České republice podle vašich informací?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Teď jsme na tom dobře, no, teď jsme na těch 10 %, takže teď víme, co se děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohlo by se, pane Pačesi, uznávání protilátek jako důkaz jisté bezinfekčnosti, tady to dám do uvozovek, protože stoprocentní asi neexistuje, nebo určitě ne, zařadit vedle očkování, negativního testu nebo prodělání nemoci covid-19?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já myslím, že už tahle idea vláda zrušila...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to ze stolu, definitivně? A je to dobře?

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tak je to dobře, má to dva aspekty, tak. Člověk, který má protilátky, tak je zřejmé, že se s tou nemocí setkal, velice pravděpodobně je méně rizikový než člověk, který se s ní nesetkal. Proto z tohohle hlediska to dává smysl. Toho, proč to není uznáno, je hlavně z těch důvodů jaksi statistických nebo standardizačních, protože když jste prodělal nemoc, tak máte ten první PCR test a od té doby se měří ta doba, a teď máme miliony lidí, kteří jsou změřeni a víme, jak si ty protilátky, jak naběhnou, jak dlouho trvají, máme velice dobrá statistická data, která říkají, jak ta imunita, jestli slábne nebo ne, jestli lidé, kteří po dvou měsících jestli budou se znovu infikovat nebo ne, a z toho můžeme docela dobře dělat pravidla, protože to máme změřené. Ale když vám někdo v jeden okamžik naměří protilátky, tak vlastně neví nic. Ví, že jste se s tím virem někdy setkali, ale jak vypadá ta křivka, jestli jste se setkali před půlrokem nebo před 10 dny, to se z toho nedá zjistit. Tudíž já si nedovedu představit, jak by někdo nastavil pravidla, jak by kdy řekl, když vám dneska naměříme protilátky a bude jich mít víc než nějaká hranice, za prvé, tahle hranice je úplně nejasná, a i kdyby ji někdo stanovil, tak jak dlouho to bude platit? Budete se muset měřit 3× nebo... Je to prostě jako technicky velmi obtížné, to si myslím, že je ten hlavní důvod. Navíc velká část těch lidí podcenili to informování úřadů v době, kdy tu nemoc prodělali, ono se sice říká, že mnoho z nich si toho ani nevšimlo, ale oni dobře věděli, kdy to měli, ale, no, teď na to doplácí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik z ústavu Akademie věd Jan Pačes. Děkuji za váš čas, za vaše informace i pohled zejména na pandemii a přeji pevné zdraví. Na slyšenou.

Jan PAČES, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Pevné zdraví všem, děkuji za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.