Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 23. března 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Rada vás vidím, buďte vítán, dobrý den.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme, jak o vývoji pandemie koronaviru, tak i například o převodech DNA do hudby. Přeji nerušený poslech. Virology, epidemiology, biochemiky a další vědce či lékaře vystřídali před měsíce v médiích experti na obranu na zbraňové systémy, jaderné elektrárny. Samozřejmě v důsledku nebo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a poté, co jsme se už jaksi naučili názvy antivirotik, mRNA vakcín, tak nyní v důsledku ruské invaze se seznamujeme třeba s podstatou termobarických zbraní, personických střel, zpravodajství analýzy, z krveprolití na Ukrajině, na Ukrajině výrazně zastínilo téma pandemie koronaviru. Ale pane Pačesi, trvá stále tato pandemie?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Pandemie stále trvá. Je to tak, že blíží se jaro, všichni doufáme, že pandemie zmizí, ale ona ještě nezmizí. Ten virus tady s námi bude a bude nejenom, že by byl tak, abychom o něm nevěděli, bohužel ještě na podzim asi bude dělat nějaké potíže. A i teď ještě není úplně v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale slábne?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, neslábne /souzvuk zvuků/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak stagnuje, jaký by bylo správnější, vhodnější slovo, nebo jak byste charakterizoval tu současnou situaci?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Záleží stát od státu. Tak globálně výrazně slábne. Jsou státy, které jsou na tom teďka velmi špatně třeba Hongkong. A v České republice stagnuje. My už měsíc zhruba jsme na stejných číslech, nejde to ani nahoru ani dolů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počet nových případů se vlastně pohybuje kolem 10 tisíc. V podstatě těch hospitalizovaných lidí bylo například v pondělí přes 2100, 114 v těžkém stavu. A podle nejnovějších informací ministerstva zdravotnictví sedmidenní incidence klesla po téměř dvou týdnech pod 500 nových případů v přepočtu na 100 tisíc lidí. Pane Pačesi, ještě před pár dny a vy už jste to naznačil, vlastně téměř polovina evropských zemí hlásila skokový nárůst nakažených. Německo, Finsko, Rakousko, Velká Británie, jaké jsou ty důvody?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Myslíme si, že ten hlavní důvod je, že máme tady omikron, který je více infekčnější. Ale Omikron sám už se nám rozdělil na několik jaksi podvariant Omikronu. A vlastně ta varianta, která se jmenuje zatím jenom odborně BA.2. Tak ta má takové zase nepříjemné vlastnosti. Je opět infekčnější, než byla ta předcházející BA.1. A druhá věc je, že opět se liší trošku tou imunitou. Takže bohužel lidé, kteří prodělali Omikron 1, tak nejsou tak dobře chrání proti tomu Omikronu 2. No a tyhle ty dvě varianty se teď střídají, tak jako se předtím střídaly ty předcházející. A to je ta, ten důvod. Celkově ta čísla klesají, ale vlastně ten, ta varianta Omikronu první, ta BA.1 ta klesá velmi rychle. Ale její, na její místo se tlačí ta, ta druhá nová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme ale říct, že prostě v České republice zcela převládla varianta Omikron?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo je tady i Delta ještě přítomná?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, je to tak. My totiž teďka testujeme poměrně málo, a sice sekvenujeme relativně dost, ale sekvenujeme pouze případy, které se jaksi dostanou do těch nemocnic. Takže takové nějaké vedlejší kapsy třeba s jinými variantami, asi teď úplně nevidíme. A také uvidíme, jak se nám projeví na té, na té skladbě těch variant, třeba ten příliv těch uprchlíků. To určitě taky nějakou roli hrát bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem co se týče právě uprchlíků z Ukrajiny, tak minulý týden se konal 16. Kongres primární péče. Tam zástupci lékařům neřekli mimo jiné, že Ukrajinci vlastně přicházejí z těch svých domovů do ordinací většinou s běžnými nemocemi. Jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. A s podobnými potížemi se setkávají, ať už dospělý nebo i děti. Víme, že k nám přijíždí zejména teda ženy. A upozornili lékaři právě na tom kongresu také, že bychom měli být vlastně schopni rozpoznat i nemoci, které se u nás téměř nevyskytují. A to je zejména tuberkulóza nebo záškrt.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, je to tak. To očkování taky je trošku problém, že ti lidé utíkají, leckdy opravu ve spěchu. A asi si všichni vezmou doklady ve smyslu pasu nebo občanského průkazu nebo řidičáku, ale málokdo si vzpomene, že by si měl vzít očkovací průkaz. A takže vlastně ti naši lékaři ani přesně nevědí, jak to tam s tím očkováním je. My víme ze statistik z předcházejících let, že na Ukrajině to očkování nebylo do takové míry jako třeba tady u nás. A i ty vakcinační schémata třeba nebyla úplně totožná. Takže teďka vím, že se řeší, jak to vlastně s těmi dětmi bude. Jestli, co se bude uznávat. A nevím úplně, jaká je situace v tom, v tom. Ale víte, že pro vstup do školky, vlastně potřebujete mít dokončené očkování jako dítě. No a teď, jak to dělat s těmi uprchlíky. Takže to je něco, co se řeší. Je to spíš technická věc, asi jak se to bude řešit. Na úrovni tedy těch patřičných orgánů, ale je to něco, co tu situaci opět zesložiťuje ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dva roky od těch prvních potvrzených případů nákazy novým koronavirem v České republice už, omlouvám se, většina platných protiepidemických opatření zmizela, v pravý čas nebo příliš brzy? Různí se na to, pane Pačesi, názory, jaký je ten váš? Připomenu, že respirátory zůstaly povinné už jen v městské hromadné dopravě, ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, já si myslím, ale myslím, že to většina těch virologů, tak myslí, že to bylo trošku brzo. Já chápu tu vládu, že to asi udělat musela, protože ten tlak od té veřejnosti byl hodně velký. Ale, když dneska máme pořád 10 tisíc nově nakažených, to znamená, že těch lidí, kteří v sobě nesou virus, je pořád v té společnosti hodně. A možnost, že někoho takového potkáte, není úplně zanedbatelná. A tak tou dobou ještě dává smysl mít opatření, i když už nás nebaví. A ta situace se trošku taky zesložitila teď jednak s tou variantou byla BA.2 a také tím, že opět přišly mrazy. A ona, když je ta topná sezóna, tak se v těch uzavřených místnostech sníží vlhkost vzduchu a to je náročné na ty naše sliznice, které jsou vysušené víc. A to je zase příležitost pro ten, obecně pro jakékoliv infekční choroby, se lépe šířit. A vidíme, že jakmile ty teploty jdou nahoru, tak prostě se všechny ty křivky ve všech státech začnou otáčet dolů. Takže to počasí nám pomůže, ale až teď mám pomáhá. Ještě jsme měli 14 dnů vydržet a neměli bysme dneska 10 tisíc ale třeba jenom 5 nebo ještě méně. Jenom, abychom si to uvědomili, těch 10 tisíc to pořád znamená, že umírá třeba 30 lidí denně, za normální situace, protože těch 10 milionů, kolik nás je, umírá třeba 300 lidí denně. A těch 30 to je desetina navíc. To je hodně, to prostě není zanedbatelné číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Považujete tedy nošení respirátorů v určitých místech, řekněme, stále za opodstatněné? Nebo byste někde ještě možná přitvrdil?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, problém je a myslím si, že ještě v té veřejnosti to úplně jako nedošlo k tomu pochopení, že obecně respirační onemocnění. To je nemoc celé společnosti, je to nemoc jednotlivce. Prostě ta pravidla se musí, jaksi musí dodržovat celá společnost, aby to dávalo smysl. Ten jedinec se sám může ochránit velice málo. To je podobně i s tím tělem. Když dostanete třeba zrovna ten koronavirus, tak on vám napadne ty buňky, které máte, sliznice v plicích třeba nebo v nose. Ale horečku dostane celé tělo. Bojuje s tou nemocí celé tělo. S respirační nemocí musí bojovat celá společnost. V případě, že už ta pravidla jsou tak jako hodně rozvolněná, tak jako jedinec proti tomu člověk může dělat relativně málo. No, myslím si, že teďka to počasí už je takové, že už není potřeba nikde ty roušky zavádět. A doufejme, že se ta čísla budou chovat správně a že k tomu nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Za dobu trvání epidemie, se v České republice prokazatelně nakazilo podle dostupných údajů 3,75 milionů lidí, zemřelo 39 480 z nich. Pane Pačesi, vracím se ještě k té omikronové variantě, kterou vědci jste popsali jako BA.2. Víme o ní už všechno klíčové? Často se na to my novináři dotazujeme, jestli už vlastně to podstatné je jasné. Například, že stále platí, doufejme, že by tato varianta neměla působit, způsobit velmi těžký průběh nemoci, zvláště u jedinců z postinfekční nebo postvakcinační imunitou. Co ale třeba neočkovaní? Jsou pořád značná část společnosti, je bez vakcinace.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, tady vidíme, že to, jak říkáme, že je mírnější. Ona je mírnější ve vztahu třeba k té variantě Delta nebo Alfa. Ale není to rozhodně mírná nemoc. V Hongkongu, který, což je teďka takový dobrý příklad, tak tam celou dobu dodržovali velice dobře ta pravidla. Podařilo se jim trasovat a udržovali tu takzvanou zero covid strategii. Prostě nepustíme si ho sem. Všechny případy okamžitě dohledáme a izolujeme. No a teďka s tou variantou BA.2 se jim to nepovedlo. Ale protože si mysleli, že jsou to úspěšní, tak velice podcenili očkování. Očkováno je tam asi jenom 30 % obyvatel, a to jenom těch mladších. Těch starší generací očkování je velmi malé. No a minulý tento měsíc Hongkong překonal všechny rekordy v počtu úmrtí na milion obyvatel. Takže prostě to, že to tady nevypadá tak zlé je proto, že ta naše medicína už dobře umí léčit a že přece jenom to množství protilátek v té populaci, je hodně velké a nedovolíme tomu viru škodit mnoho. Ale v těch zemích, kde to, to takhle není, tak je ten virus extrémně nebezpečný a ty počty jejich úmrtí myslím, že teďka byly 35 obyvatel, každý den na milion zemřel v Hongkongu. To během celé pandemie nejhorší u nás, když to byla, to bylo nějakých 20. A v Maďarsku, které bylo jeden čas nejhorší, to bylo třeba 25. A najednou Hongkongu s variantou BA.2 tou takzvaně mírnou, je to 35 lidí, každý den zemře z jednoho milionu 35 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká opatření vám tedy v této chvíli, v této fázi, kdy už máme tady jaro, dává smysl? Jinak mohu přidat třeba osobní zkušenost ze zahraničí. Ve Švýcarsku jsem musela mít roušku pouze v městské hromadné dopravě, ale, když jsem se přesunula do Německa, tak tam po mně chtěli dokonce certifikát, co se týče očkování. I když jsem si sedla na zahrádku ven, zahrádku bistra.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Já teď jedu na konferenci do Německa příští týden a také potřebu mít očkovací průkaz. Potřebuju mít před tím test PCR a bude se tam dokonce na té konferenci každý den dělat stěr všem lidem, takový ten pulovaný PCR. Tak je to virologická konference. Virologové si dávají větší pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy musíte.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ale jsou státy, které ještě dodržují ta pravidla více samozřejmě projevuje se to na tom, že mají méně těch nemocných v nemocnicích a méně nakažených.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Už jsme řekli, pane Pačesi, že se v České republice výrazně méně testuje, ale také klesl zájem o vakcinaci. Jak vůbec naopak pokročil vývoj vakcín? Blížíme se třeba k době, kdy vstanu a teda ne, že bych se opařila čajem, ale třeba dám si nějaký nosní sprej, který ochrání mojí sliznici.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Teď zajímá věc s těmi vakcínami. Já jsem o nich taky mnohokrát mluvil, že se objevily ty nové nové úplně typy vakcín ty mRNA. A že jejich jednou z hlavních předností, právě mělo být to, že bude velice jednoduché je upravit. Podle toho jak se ta pandemie bude vyvíjet. Ale ten koronavirus nás zatím vždycky docela překvapil. A přestože už i v těch klinických studiích jsou vakcíny třeba proti variantě Alfa. Tak, než se stihly ty klinické studie dodělat, tak varianta Alfa zmizela. Jsou i proti variantě Delta už se dělají i proti variantě Omikron, ale zatím se zdá, že pořád nejlepší nebo docela dobře úspěšné proti kterékoliv té variantě, jsou ty původní. Důvod je ten, že právě ta situace ještě s Omikron není nebo s koronavirem není stabilní. A ty varianty vznikají jaksi pořád z toho základního poolu a velice se od sebe liší. Ta doba určitě bude taková nebo v budoucnu se stane, že už se takhle liší ty varianty nebudou, že se budou postupně vyvíjet dál, protože zmizí ten, to podhoubí všech těch původních variant. Ale to se ještě zatím nestalo. Uvidíme na podzim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už se píše o takovém hybridu Deltakron, kombinace Delty a Omikronu.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, to sledujeme, to je z virologického hlediska moc zajímavá věc. I mimochodem existovaly už i kombinace třeba Alfy a Delty. Zatím se nikde takováhle varianta nezačala šířit. Takže máme ty příklady, máme je zdokumentované a velice pečlivě se sledují, protože to je zase velký krok pro tu evoluci toho viru, ta možnost, že se zkombinují dvě varianty s různými vlastnostmi a vznikne nějaká s nečekanými skokově. Ale zatím je to spíš je virologická zajímavost, než že by to bylo důležité pro medicínu a pro veřejnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si veřejnost, pane Pačesi, představí pod pojmem imunogenní hřích?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Veřejnost nevím ani, myslím si mnoho vědců si pod tím nepředstaví nic. Jedná se o takovou teorii, proč vlastně je to s těmi vakcínami, s tím opakovaným očkováním nebo s opakováním, s opakovaným proděláním varianty jedné nemoci tak komplikované. A je to proto, že ten náš imunitní aparát má tu část, která se učí. A to jsou ty protilátky. A my když si je naučíme nějakou nemoc, teda naučíme se ty protilátky vyrábět. Tak potom máme paměťové buňky a ty si schováme ty paměťové buňky a při příští infekci, ty paměťové buňky začnou rychle vyrábět nebo se namnoží, začnou rychle vyrábět ty protilátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Reagují.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Reagují, a proto podruhé infekci už to není zapotřebí. A to je taky to, proč vlastně používáme ty vakcíny, abychom si dopředu vyrobili ty protilátky, aby až přijde ten patogen, abychom, abychom už je měli připravené. No, ale když přijde trošku jiná varianta toho patogenu, tak ty naše paměťové buňky stojí, před takovým jaksi rozhodnutím. Budeme dělat tyhle ty protilátky, které ale nejsou úplně perfektní proti té nové variantě nebo tomu jinému kmenu toho patogenu. Ale zase je budeme mít rychle. No a tahle ta teorie toho antigenního hříchu ta říká, no, oni ty paměťové buňky začnou vyrábět ne moc dobré protilátky, ale mají je rychle. A tím pádem už potom si nevyrobíme ty opravdu dobré protilátky, protože je jaksi už nepotřebujeme. A tímto zůstane jenom u těch ne tak dobrých protilátek. A to by mohl být jeden z důvodů, proč je tak efektivní pro některé viry, právě se vyskytovat v těch dvou různých variantách a každý rok infikovat jako jedna varianta, druhá varianta. Je to takový způsob, jakým možná ty viry obcházejí tu naši imunitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to něco podobného, co sledujeme u chřipky?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, chřipka, to je jeden, jedno z vysvětlení, proč ta chřipka je vlastně tak úspěšná a má právě několik různých kmenů, které se tak střídají rok od roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste, pane Pačesi, v souvislosti s koronavirem a vůbec s touto celou problematikou našel i vlastně takovou zajímavost a je to dokonce hudební skladba?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, já jsem si říkal, že my pořád říkáme samý ty obavy zprávy. Tak ten koronavirus taky někdy aspoň přinesl nějaké zajímavosti takové, které jsou k potěšení. A já jsem nalezl opravdu takovou vlastně skladbu, která měla premiéru na konci loňského roku. A ta autorka, která má velmi zajímavé jméno /nesrozumitelné/ tak ta složila tuhle tu skladbu právě na základě té genetické informace viru. A ty varianty té muziky se právě i mění tak, jak se měnily ty jednotlivé varianty. Což je taková vlastně pěkná věc. Protože, když si vezmeme jaká jsou ta písmenka genetické abecedy, tak to je AC, GT anebo U v případě toho koronaviru. A to a ACG to jsou také tóny, které lze použít. A ten to U, které není žádný tón, tak to ona naopak pak používá jako takovou variabilní součást té skladby. A mně se i hrozně líbilo, když o tom psala, měla takový blok, kde vysvětlovala, jak poprvé četla v článku, jak ten koronavirus vypadá. A byla tam taky ta genetická informace. Mám na obrázku její zápisník, jak si tam psala ty písmenka ACGT a teď přemýšlela, jak z toho udělat tu muziku. A je to taková docela hezká skladba pro housle, která je i k, jmenuje se to Miasma a je tedy k vyhledání třeba na YouTube.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady mluvíme vlastně o převodech DNA do hudby, což už vlastně kdysi v těch začátcích genomiky dělal v osmdesátých letech i nesmírně slavný japonský evoluční biolog Susumu Óno.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
To je pravda. Na začátku totiž, když jsme uměli číst tu DNA, tak to čtení té DNA 2 takové části, jedna je technická, skutečně zjistit sled těch písmenek ACGT. A druhá věc je, pochopit, co to je. No a dnes už na to máme nástroje a rozumíme tomu hodně. Ale v těch osmdesátých letech nebo v devadesátých letech tolik té informace nebylo. Když se přečetly ty písmenka, tak vlastně nikdo netušil, co to znamená. A náš lidský mozek je hrozně efektivní v rozpoznávání paternů, v rozpoznávání nějakých opakovaných charakteristik. A právě ten Susumo Óno vymyslel, že když převede tu dna do muziky a bude to pouštět i laikům, kteří vůbec nevědí nic o DNA, takže oni dokážou docela dobře sluchem rozpoznat, jestli to co hraje, je gen anebo jestli je to negenová oblast nebo náhodná oblast. A to byl vlastně první způsob, jaký byl použit proto rozpoznat, co v té dna vlastně je, nebo která část DNA byla zrovna přečtena. A to dodneška to existuje. Můžete si, dokonce existují firmy, kde si můžete poslat svojí DNA, sliny, stěry buněk a oni vám přečtou kousek DNA a potom z toho složí skladbu. Těch programů je celá řada. Ale ta doba teď je úplně nejzajímavější, co mě přišlo, když jsem si četl a poslouchal tuhle tu muziku. Tak vyšla taky hrozně zajímavá studie, která naopak dneska už nevím, jestli bych mohl říct, že o té genomice víme víc než o muzice, to asi ne. Ale máme hrozně dobré zpracování té genetické informace. A tak jako na začátku jsme DNA převedli do not a do muziky. Tak teď vyšla opravdu seriózní, kvalitní studie, která převedla naopak noty do DNA a použila ty algoritmy, které máme pro zpracování DNA. To, jak hledáme mutace, jak hledáme ty různé varianty, jak se šíří. A oni vzali lidové písničky z celého světa. A prostě nějakým algoritmem je převedli do DNA. A potom na to použili ty klasické algoritmy, které dnes a denně používáme pro analýzu genomů a analýzu lidských nemocí. A je to vlastně zajímavá studie, která ukazuje, že ten záznam, lineární záznam informace, je vlastně univerzální nebo jeho zpracování je univerzální. Ať se jedná o text nebo muziku anebo teda DNA.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže taková ta metafora, jak se často říká, že v naší DNA je to či ono, tak má opravdu logický vědecký základ?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, pro tu muziku je to opravdu tak, protože ta muzika hodně pracuje, s jakými charakteristikami a s opakováním, s repeticemi. A oni v té DNA nás jsou také ty repetice, takže zrovna tahle ta vlastnost toho textu i vlastně, když dělá, píšete text jako normální text, tak třeba básní, tak tam taky dochází třeba k těm rýmům na konci. Tak to je, to má ta DNA v určitého úhlu pohledu společného a lze využít. Můžeme si takhle udělat trošku radost, když už teda ten koronavirus vás trápí, tak si ho aspoň poslechnout, jak by zněla ta muzika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte, já jsem si nechala svého času udělat test na protilátky. Mohla jsem třeba s tím stěrem zajít, nevím, někam do filharmonie.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No a tohle to ovlivňování je zajímavé, protože přece jenom člověk je tak zahleděn do toho svého oboru, a když potom přijde někdo takhle zvenku, tak ho napadne třeba úplně jiná myšlenka, která by toho bioinformatika, který opravdu hledí na ty písmenka, nenapadla. Může to být inspirace, která může zas přinést něco nového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Fascinující svět vědy, pane Pačesi a také hudby i dalších oborů. No, vraťme se trošku k té naší realitě, kterou jsme začali. Co byste doporučoval jaký, jak postupovat dál? Víte, když se nás třeba za pár měsíců zima zeptá, co jsme dělali v létě, ve smyslu tedy, jak se rozumně připravit na další měsíce?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, počítejme s tím, že až opět udeří na podzimní plískanice, až teplota klesne a začne topná sezóna, takže se prostě respiračního, respirační nemoce objeví. Pro, nebude to taková tragédie, určitě jako to byla ty poslední dva roky, protože těch protilátek jako společnost bude mít hodně a lékaři to budou umět lépe zpracovávat. Pro lékaře to bude trochu těžší, než to bylo do teď. Protože, když k ním někdo přijde s respiračním onemocněním, tak do teď se to všechno léčilo v podstatě stejně. Teď už bude potřeba zjistit, jaké respirační onemocnění máte, jestli teda koronavirus a tak. Ale tohle to je medicína, tak to ty, ti lékaři určitě dobře vyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už máme ale k dispozici testy /souzvuk zvuků/.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
/souzvuk zvuků/ to naše zdravotnictví, ta situace bude stát pořád víc peněz, než stála před tím, protože je to prostě nemoc, která se objevila nová, která to zdravotnictví zatěžuje. Jenom jsme si říkali, že teď je 2 tisíce lidí v nemocnici, tak to prostě to tak je. Tak z té perspektivy to tak nějak bude no. A doufejme, že do podzimu budeme zase vědět víc o tom, jak ty vakcíny jsou účinné právě proti těm novým variantám. Protože bohužel díky tomu, že toho koronaviru je pořád hodně, tak předpokládáme, že na podzim se objeví i nějaká, je docela dobře možné se objeví nějaká nová varianta. A že budeme zase mít nějaké překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuji za váš čas a za vaše informace i novinky a přeji vše dobré. Mějte se hezky.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Taky přeju a děkuju za pěkné povídání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech našich pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.