Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 14. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Mým hostem je Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Buďte vítán, dobrý den.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, má smysl udělat si test na protilátky a podle toho plánovat očkování? Jak dlouho se ještě budeme muset testovat. A zda a proč očkovat mladistvé, přeji nerušený poslech. Českou republiku čeká další rozvolnění protiepidemických opatření. Otevřou se v omezeném režimu zahrádky restaurací, povolí se první kulturní akce. Pane Pačesi, jde ten nový systém uvolňování restriktivních opatření správným směrem a správnou rychlostí?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Tak doufejme, že ano. Já myslím, že nám v tom velmi pomáhá počasí, takže ta celková čísla teďka vypadají dobře, takže ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snad nebude dlouho pršet, abychom se skutečně pohybovali hlavně venku.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Doufejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano podle některých epidemiologů vlastně ten plán prý, plán rozvolňování nemá záchrannou brzdu, co si o tom myslíte?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, těch plánů totiž na rozvolňování je, řekl bych celá řada. On je nějaký plán rozvolňování, který má asi pravděpodobně vláda nebo ministerstvo zdravotnictví a pak jsou ty různé poradní orgán, jako je laboratorní skupina nebo MeSES, které třeba některé věci vidí trošku jinak. Takže já si myslím, že jistě v takové odborné skupině nějaká pojistka nebo záchranná brzda je. A takže pak prostě bude jenom potřeba, aby si to všichni ti, kdo o tom opravdu rozhodují, včas uvědomili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakých chyb bychom se podle vás měli nyní vyvarovat?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, tu jednu chybu my už trošku děláme, a to je to, že si nevšímáme, co k nám začíná proudit z ciziny. A to si myslím, že je chyba, to už se nám nevyplatilo na začátku roku, když jsem připutovala ta varianta britská, která potom v kombinaci s ostatními věcmi způsobila vlastně tu největší vlnu doposud. No a teď už víme, že po světě koluje to varianta indická, která taky není nic, jako také trošku horší, než byly ty původní a jak se zdá, tak naše země zatím si z toho nic nedělá, nekontroluje, neměří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by tedy, možná už jste to teď naznačil, co bychom měli tedy dělat víc?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Já si myslím, že potom příjezdu z ciziny je nutné ty lidi opravdu otestovat, případně z mnoha zemí dát do karantény. My teď už pokud já vím, tak máme uzavřené hranice s Indií, ale zase za prvé už trošku pozdě. A za druhé teď už to k nám neproudí z Indie, ale už se ta varianta vyskytuje leckde jinde. No a v případě, že sem přijede někdo kdo, koho zkontrolujeme. Největší problém je, že pravidla jsou nastavena nějak. Ale chybí úplně kontrola. Když někdo přijede autem, tak by sice měl se otestovat do, já nevím, dvou dnů. Ale když to neudělá, tak to nikdo nezkontroluje, nezjistí. No, a když zjistíme, že je někdo nemocný, tak bychom hlavně měli nějakou metodou pravděpodobně sekvenační zjistit, jestli s sebou nenese nějakou variantu, kterou tady nechceme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou právě ty mutace, jednou z nich je indická, ostatně také se, pokud se nepletu, v Hradci Králové potvrdil jeden případ. To je ten největší strašák tedy?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
V současnosti je to ten největší strašák, když se podíváme takhle dozadu tak vždycky, když v nějaké zemi se ta epidemie vymkla kontrole, tak se tam velice brzo vyšlechtila nějaká varianta, která byla z určitého úhlu pohledu horší pro nás. Bylo to v Británii, bylo to v Brazílii, bylo to v Jihoafrické republice. No a teďka ta největší krize současná pandemická je v Indii. A není překvapivé, že se tam opět vyšlechtila varianta, která prostě reaguje maličko jinak než ta původní. A to je to, co by nás tady mrzelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomohlo by právě i v této souvislosti, pane Pačesi, v boji s pandemií odebrat výrobcům vakcín patenty? To je velké téma, jsou země jako zmíněná Indie, ale třeba i země Latinské Ameriky, kde koronavirus doslova kosí tisíce lidí. Vlastně my víme, že před tím virem hranice zavřít nemůžeme. Ostatně dostal se k nám nejdřív podle všeho z Číny do Itálie, když mluvím jenom o Evropě.


Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
To je velice komplikované téma, které má mnoho aspektů, a to jsou ty aspekty okamžité, střednědobé a dlouhodobé. A já se přiznám, že teda nevím, jaká je správná odpověď. Na jednu stranu, kdybychom ty patenty uvolnili, tak bylo možno vakcíny vyrábět všude možně, ale z krátkodobého hlediska to tak významné není, protože myslím si, že ty kapacity výrobní, které v podstatě na zeměkouli existují, tedy tam, kde jsou schopni vyrábět vakcíny těch moderních typů v dostatečné kapacitě, tak ty všechny běží, takže je šance, že když se uvolní ta, ta vakcína nebo ten patent na ní, že si to každý začne doma vyrábět, je asi nerealistická. Myslím, že v tomhle případě bylo lepší, kdyby ti bohatší se dohodli a ty vakcíny třeba distribuovali zadarmo do těch prostě nejvíce ohrožených států. V té dlouhodobé perspektivě se může stát, že investoři, kteří jsou pro vývoj takového léku nebo vakcíny důležití, tak si to příště rozmyslí a nepůjdou do toho, když jim seberete pak ten výdělek no. Ale přiznám se, že je to velmi těžké rozhodování a sám vlastně jsem si za sebe ještě neudělal úplně jasno, co je správná cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Celkový počet případů infekce ve světě je podle nejnovějších údajů americké univerzity Johna Hopkinse velmi citované. Překonal hranici 160 000 000 lidí. Mimochodem v Německu a nejenom tam se očkovaných lidí už nebude týkat například testování, zákaz nočního vycházení nebo karanténa, což vyvolává u sousedů debatu o tom, zda takový přístup není nějak diskriminační vůči těm lidem, kteří se očkovat chtějí, ale z různých důvodů prostě ta vakcína není nebo na nich ještě se nedostala.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, tak přiznejme si, že to očkování děláme právě kvůli tomu, abychom se mohli vrátit alespoň částečně k předcházejícímu způsobu života. Takže je to jaksi logické, že když je někdo očkovaný, tak proto to dělal. A to, že to trvá nějakou dobu, je pravda. Ale myslím si, že je to prostě způsob, jakým i můžeme povzbudit další části společnosti, aby se vakcinovat nechali, protože ta vakcinace má vždycky dva takové aspekty. Jedna je, že se chrání ten člověk, který vakcínu dostane a druhá věc je, že vlastně, že se chceme toho viru zbavit, pokud možno úplně, anebo alespoň, aby byl na tak malé úrovni, že nám nebude vadit v životě. A toho docílíme jenom když sem nebude mít kde šířit. To znamená buďto všichni proděláme, anebo se všichni nebo velká část budeme vakcinovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Jan Pačes, molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Do získání takzvané kolektivní imunity to asi ještě bude chvíli trvat, pane Pačesi. Tu první dávku vakcíny dostalo něco přes 3,5 milionu občanů České republiky. Uvádí se, že ta kolektivní imunita by měla být dosažena po proočkování zhruba těch 70-80 % populace. Je to tak?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, bylo to tak, ale už to tak není. To je právě, dobrá zpráva je, řekněme si napřed dobrou zprávu.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Dobrá zpráva je, že máme příklady například Izrael, kde už to očkování v podstatě proběhlo kompletně nebo už se očkují opravdu jenom ty nejmladší skupiny. A tam ten počet nově nakažených klesá velice rychle a už se to v podstatě bojuje v nízkých desítkách denně. Myslím, že teďka mají průměr za týden 30 nebo 35. A počet zemřelých je v podstatě na nule nebo je to jeden třeba denně. Takže to je dobrý příklad země, kde se to podařilo vyřešit, ten problém s koronavirem díky vakcíně. Pak jsou státy, kde se to podařilo vyřešit díky trasování a hlídání hranic. Takže to je dobrá zpráva. Zpráva horší je, že tohle to číslo 70 % jsme predikovali, ono souvisí to číslo s tím, jak je ten virus nakažlivý. Ten původní virus wuchanský byl nějak nakažlivý, ale bohužel jak jsme mu dovolili se rozšířit do celého světa, jak jste sama před chvilkou říkala, 160 000 000 lidí už si vyzkoušelo ten virus a on si vyzkoušel nás. A díky tomu jsme si vypěstovali varianty, které tady dneska máme, které se šíří a jsou více infekčnější. Šíří se rychleji než ta původní. A my nevíme přesně jak, jak moc. Navíc se objevují další, ale každé tohle to zvýšení rychlosti samozřejmě znamená i nutnost většího procenta lidí, kteří mají imunitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je ta dobrá zpráva, teď přemýšlím.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ta dobrá zpráva je, že, že to očkování funguje velmi dobře, a když se to povede, tak z toho budeme venku alespoň na nějakou dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na to nějakou dobu asi k tomu se ještě určitě dostaneme, ale jak teda postupovat dál, když slýcháme a opět uvedu jako jeden z příkladů sousední Německo. Alespoň podle průzkumů docela klesá v určité skupině hlavně u mladých lidí pod 30 let zájem očkovat se. Co to teda způsobí, když proočkujeme, no možná už jste na to odpověděl, že musíme mít prostě tu proočkovanost vyšší než je těch dosud odhadovaných 70-80 %.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Samozřejmě to číslo není absolutní a není to nějaký zlom. Čím více nás bude očkováno, tím lépe, lepší bude ta situace. Ale ono s těmi průzkumy, já nevím, moje zkušenost třeba, takhle každý žijeme v nějaké té své sociální bublině. Když prostě vaši kamarádi se všichni chtějí nechat očkovat, tak si myslíte, že se všichni nechají a pak zase ta jiná sociální bublina to vidí jinak. Já třeba mám to štěstí taky, že jsem turista a turisté my máme společné to, že tedy chodíme na výlety, ale jinak třeba ta sociální skupina je poměrně hodně rozšířená. A tam, když si vlastně s těmi lidmi povídáme, tak i tam i v těch jako řekl bych různých sociálních skupinách, spíš převládá ta snaha se oočkovat. A když ne, tak je to spíš taková opatrnost předběžná. Jako ještě ne, uvidíme, ale ano směřuji k tomu. Teda, když tady povídám o svých kamarádech turistech, tak ahoj Slavoji, pardon, že jsem vás /nesrozumitelné/.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, kéž bychom se už všichni turisté mohli rozeběhnout do svých oblíbených koutů. Pane Pačesi, ačkoliv je naočkován stále jenom zlomek populace, byť to očkování, to tempo se zvyšuje nejenom u nás, tak už se vlastně nyní spekuluje o podzimním očkování. Respektive o řekněme tom druhém kole té vakcíny. Bude to nezbytné, co o tom víme? Třeba Velká Británie už nyní plánuje očkovat své obyvatele na podzim.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Tak to co vidíme je, ty, ty varianty nové, které se objevují, jsou dvou typů. Jedna je taková, která se lépe adaptuje na člověka a pak se lépe šíří. Bohužel, když se lépe šíří, tak taky mívá trošku horší průběh a pak máme ty varianty, které se nemohou šířit, protože nebo ten virus, když se nemůže šířit v nějaké společnosti právě proto, že už je buďto očkovaná nebo prodělalala tu imunitu. Tak se snaží té naší imunitě vyhnout. No a ta, ta, ta imunita nebo ta naše protilátka ta vlastně rozpoznává nějaký tvar jo na povrchu toho viru. Ale těch tvarů, které může rozpoznat, tam není zase tak mnoho. Na tom spike proteinu, na té štětičce co trčí z viru, tak tam jsme zatím objevili 6 míst, kam, proti kterým si vyrábíme jako lidé protilátky jo. A každé z těchto míst, když zmutuje, tak ta protilátka, která na tohle místo jsme si vyrobili a na to místo dobře funguje, tak přestane fungovat nebo funguje výrazně hůře. Takže každá ta mutace trošku sníží tu předcházející naší snahu jo. Není to absolutní, takže každá vakcína drží proti těm současným variantám, které se šíří. Nicméně vidíme, že se postupně objevují další a další a samozřejmě ten virus bude se šířit ten, který bude unikat nejlépe a to bude ten, který si postupně pořídí mutace na mnoha místech. No, takže pravděpodobně tady ani nebude jenom jedna varianta, bude jich víc, které se budou maličko lišit tak, aby ten náš imunitní aparát nebo ta původní imunita, kterou jsme získali, už nefungovala. No a tohle to naštěstí ty moderní vakcíny umí dobře zareagovat. My tyhle ty varianty, které se tady šíří anebo dokonce, které se ani nešíří, ale víme, že by mohly. To už umíme počítačově odvodit, tak můžeme udělat takovou vakcínu, která bude vlastně proti všem. To jsme na začátku neudělali, ale ta teďka ty vakcíny co jsou teď v té fázi klinické, ta druhá generace, tak ty už by měly být univerzálnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte pane Pačesi, na mysli teď ty vakcíny, které prověřuje teprve evropský regulátor, jako je Novavax, CureVac?


Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ne, ne, ne, ne jsou to ty Pfizer a Moderna.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty kterými se už očkuje.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Kterými se očkujeme, ale bude to jaksi druhá generace, která bude mít doufejme širší záběr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má smysl udělat si test na protilátky a podle toho naplánovat očkování?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
S tím protilátkovými testy to bylo komplikované celé jo, tak ty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak dlouho také, promiňte, vlastně se ptáme, platí nebo platí.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Fungují ty protilátky v našem těle? 90, 120, 180 dní? Na základě čeho vlastně se stanovuje, jak dlouho ty protilátky nám poskytují ochranu.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Tak dobře napřed o těch protilátkách, ono ta naše imunita má jako více typů nebo více druhů odpovědí. Ten první, který je důležitý proto abysme, abychom se vypořádali s nějakou nemocí, to je, to jsou ty vlastní protilátky, které vlastně fungují jako neutralizační protilátky. Oni obalí ten virus, máme jich hodně v těle. Oni obalí ten virus a tím zabrání jeho šíření. A tyhle ty protilátky, protože jich v těle musíme mít hodně, aby, když přijde nová infekce, tak jsme jí zabránili, tak ty nemáme moc dlouhou dobu. Ale to, ta, ten druhý typ imunity, to vytvoření těch paměťových buněk, které už si pamatují, že se s virem potkaly, a které potom při dalším setkání s virem reagují velmi rychle a ty protilátky začnou vyrábět. Tahle ta imunita ta vydrží mnohem déle a vlastně je to důležitější, protože naše tělo pochopitelně nemůže udržovat protilátky proti všemu, co se kdy dostalo dovnitř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To by byla velká paměťová karta.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
To by byla velká paměťová karta, výborný příměr. Takže my si myslíme, že tahle ta druhá, ten, ten druhý důležitější typ té imunity, že bude fungovat mnohem déle a pochopitelně to nevíme, protože ta doba je zatím příliš krátká. Vidíme, že existuje nezanedbatelné množství lidí, kteří se infikují podruhé. Většinou ta druhá infekce už nemá tak těžký průběh, takže to směřuje k tomu modelu, o kterém jsme si mysleli, že k němu někdy dospějeme, že prostě to bude další virus, který tady bude. Všichni ho tak nějak proděláme jako, já nevím /nesrozumitelné/ nebo jiné koronaviry a postupně si získáme imunitu. A i třeba onemocníme ale jenom lehce. Takže to si myslíme, že takhle to dopadne, ale musím říct, že se docela často teďka ti vědci mýlí, nebo ne mýlí, ale ty naše predikce nevycházejí tak dobře a důvod je ten, že to, co se děje s tím koronavirem, se ještě nikdy v historii nestalo. Tak obrovské množství lidí nakazit na jeden, v jednom okamžiku naivní populace. To je experiment, který se prostě ještě nikdy neudál. A ta rychlost, se kterou se to děje, s jakou vznikají ty nové varianty, to u jiných nemocí trvá roky. To se monitoruje dlouhou dobu jo, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co vy si o tom jako vědec, jako molekulární genetik myslíte o vlastně výjimečnosti tohoto viru?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, tak také jsme se strašně naučili, protože si takovýhle experiment opravdu nikdo neudělal, takže víme teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Experiment, jak to myslíte?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, svým způsobem je to taková věc, že člověk jako já, tak se vždycky ráno probudí a teď neví, jestli má mít jako radost z toho, co se zase objevilo nového z toho odbornýho hlediska.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
A nebo jako tu depresi z toho, co se zase objevilo novýho, co na nás dopadlo jo. No, tak svým způsobem je to velice zajímavá věc. Obrovské množství lidí na tom pracuje, ta spolupráce celosvětová na těch výsledcích je úplně jako radostná jako jak, jak se ta věda vlastně ukazuje, spojilo. A ta jednoduchost toho vlastně najít ty spolupracovníky a spolupracovat na velmi těsné úrovni je fantastická. Takže z tohoto hlediska je to velmi zajímavé. To co mě na tom trošku zklamalo nebo překvapilo je, jak špatně na to ta naše společnost zareagovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jakém smyslu?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Jak jsme se nedokázali s tím vypořádat. Já jsem si myslel před 10 lety, že už prostě v jedenadvacátém století, když přijde takováhle pandemie, tak to bude nepříjemná věc, ale že prostě budeme schopni se tomu ubránit. A to jsme teda jako společnost, celá celosvětově nebo většina států jsme teda opravdu se neukázali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak to myslíte, že byste byl více konkrétní. Co jsme udělali špatně nebo reakce, jakou reakci jste tedy očekával? Nejenom chápu nebo pochopila jsem vás tak od naší společnosti tady v České republice, ale třeba celosvětově.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, nechali jsme prostě ten virus rozšířit všude po světě a nechali jsme vyvíjet ty jednotlivé varianty a vlastně nechali jsme zemřít strašně moc lidí. A přitom to nebylo nutné. To není, tohle není pandemie nebo ten virus není nijak extrémně nebezpečný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jsme udělali teda, co byla největší chyba? Přece začaly se zavírat hranice.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Pozdě no, začali jsme to dělat pozdě všechno. Začali jsme to dělat pozdě a bohužel jsme nezvládli. Myslím si, že třeba v České republice jedna z největších chyb je, byla informování veřejnosti. Zmatenost celková toho státu, ale i podcenění té informovanosti, protože ty zákazy a různá doporučení ty mohou fungovat dobře jedině tehdy, když si ti lidé uvědomují, o co se jedná. Proč to mám dělat. Jinak je to vlastně abstraktní a začnou se šířit různé jaksi nepodložené zprávy, ale to nemusí nutně být se zlým úmyslem. To muže být i proto, že prostě ne nadarmo se ta virologie studuje několik let na škole. To prostě není tak jako jednoduché ty věci rozpoznávat a reagovat správně. A takže možná celosvětově to bylo, to byla neschopnost důkladně informovat tak, aby ta společnost pochopila, jaká opatření jsou opravdu nutná a že to je vážné a že když neuděláme ty kroky, takže ten svět dopadne špatně, jako dopadl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď už máme možná všichni takové, říkám v nadsázce epidemiologické, virologické minimum, pane Pačesi. Zlepšila se tedy alespoň nyní nějak ta informovanost a možná i vracím se k očkování motivace právě k té vakcinaci, motivace lidí? Vláda by měla otevřít nebo otevře se možnost registrace v neděli, pokud se nepletu, pro věkovou kategorii 40 plus.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Já jsem překvapen, kolik vlastně pořád koluje mylných informací a nejasných v té společnosti. Očekával bych, že touhle tou dobou už jistě vždycky bude existovat skupina, která z různých důvodů, mohou to být náboženské důvody nebo jakékoliv jiné, nebude souhlasit a bude třeba mít tendenci věřit nějakým jiným zprávám. Jistě takové procento je. Ale obecně pořád si myslím, že ta informovanost je vlastně malá, že, když pak někde o tom povídáme si, tak lidi říkají Ježíš, jak to, že jsem to nevěděl. No, ale nevím, jak je to možné, že to ty lidi nevědí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Setkáváte se i třeba s dezinformacemi, na které narážíte také?

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Moc, moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například anebo možná to je raději nemusíme zmiňovat.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Některý ty věci jsou opravdu mimořádně komický, ale ono pozor na to, ta dezinformace má jednu strašně špatnou vlastnost. To co totiž si někdy nasadíme do hlavy, tak nejde jenom o tu faktickou informaci, ale o to, jak začneme přemýšlet. Ono se velice brzo u třeba lidí, kteří mají rádi konspirační teorie, protože se jim třeba nějaká zalíbí nebo opravdu je tam někde něco divného, tak za chvilku začnou věřit úplně všemu. Prostě jejich myšlení se přeorganizuje a začnou klást důraz ne na to, co je většinové, ale třeba na ty různé výjimky a pak najednou ten svět vypadá úplně jinak, když vidíte hlavně výjimky a ne ten standard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak dlouho se podle vás, pane Pačesi, budeme muset ještě testovat? Víme, že ty počty nakažených v České republice klesají. Ministerstvo zdravotnictví proto přemýšlí nad změnou strategie. Testování podle šéfa rezortu pana Arenbergera lidé možná budou mít nárok na méně testů zdarma.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
No, my jsme vlastně to zamluvili nebo já jsem to zamluvil, se omlouvám, měl jsem taky otázku na ty testy, na ty antigenní testy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A mimochodem, omlouvám se, někde se test vyžaduje, ale když půjdu, někde ne. Bez testu mohu do jakéhokoliv obchodu, ale třeba ke kadeřníkovi nikoliv.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Ano, jsou to, myslím, že se shodneme na tom, že to teda nedává smysl. Ale jenom bych rád řekl ještě k těm antigenním testům, které v určitý okamžik té epidemie vypadaly jako docela dobrý nápad, protože byly levnější, daly se dělat rychleji. Ale přiznejme si to, že nebo pochopme, že tyto testy jsou vyvinuty spíš pro ty případy, kdy někdo má příznaky a je potřeba zjistit, jestli teda má covid anebo jestli má jenom chřipku. Takže ty testy dobře fungují, když opravdu máte toho viru v těle hodně a jenom to potřeba rozhodnout. Takovéto plošné testování se v principu moc nehodí, protože jejich přesnost na oba dva způsoby to co minou, i to co falešně pozitivní, tedy to co jaksi označí za za pozitivní nález, a přitom to není, je příliš velké pro plošné použití.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Jan Pačes, molekulární genetik z ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuji za váš čas, za vaše informace i pohled na svět a přeji vám pevné zdraví.

Jan PAČES, molekulární genetik, AV ČR
Pevné zdraví nám všem, děkuji za pozvání a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.