Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 11. ledna 2022

11. leden 2022

Hostem byl molekulární genetik Jan Pačes. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté. Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Dobrý den, buďte vítán.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě mimo jiné bude, jak a proč varianta Omikron změnila hrací pole, co na ni zabírá, jaká opatření mají smysl. A především, kdy asi přejdeme z pandemické fáze do fáze endemické. Přeji nerušený poslech. Premiér Petr Fiala včera při návštěvě uherskohradišťské nemocnice zopakoval, že u nových případů pozitivně nakažených lidí začíná převažovat nová varianta Omikron a že se vláda snaží být na to připravená. Odborníci očekávají největší nárůst počtu případů v druhé polovině ledna. Pane Pačesi, jaké jsou obecně indicie nebo indikátory toho, že se blíží další nová vlna?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak obecně je to vlastně to reprodukční číslo, které se zvedá. Ale tady v případě Omikronu jsme to předpokládali na základě spíš těch zkušeností okolních států, kde kdykoliv tam ten Omikron pronikl, tak velice rychle se začal šířit teda rychleji, a to očekáváme i na našem území.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle dosavadních dat, když tak mě, prosím, korigujte, se tato varianta Omikron šíří mnohem rychleji než předchozí. Dokonce podle některých je to prý až 8× rychleji než předchozí varianty hovořili. Což je to je 3-6× nebo 8× rychleji než předchozí varianty. Víme, co za tím je?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, víme, jsou zatím dva vlivy. Jeden z těch vlivů je, že oba jsou způsobeny stejnou věcí, a to je to, že ta varianta Omikron je hodně zmutovaná právě na těch důležitých místech. To je na tom vršku toho spike proteinu. A to má dva efekty. Jeden efekt je, že se ten virus lépe přichytává k našim buňkám a naše buňky ho tím pádem více produkují. A když máte víc viru, tak ho i víc vydechujete do okolí a tím pádem snáze a rychleji nakazíte někoho dalšího. Zároveň se díky tomu i zkrátil ten jeho životní cyklus. U té původní varianty nebo i u těch variant Alfa, Delta. Když jste se potkali s někým, kdo vás infikoval, tak to trvalo 4-5 dní, než se projevily příznaky. U té varianty Omikron je to kratší doba něco jako 3 dny. No a poslední důvod je ten, že bohužel si tato varianta pořídila hodně mutací na těch místech, proti kterým si naše tělo vyrábí protilátky. Ať už si je vyrábí proto, že jsme prodělali tu nemoc, anebo proto, že jsme byli očkování. A takže ta ochrana, kterou jsme měli proti variantě Delta jako společnost, jako jedinci. Tak na tu variantu Omikron nefunguje tak dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dává vám tedy smysl zkrácení izolace a karantény ze dvou týdnů na 5 dní, jak schválila vláda. Má to tedy význam v době, kdy se Omikron tady podle všeho bude vyskytovat nejvíc a bude tou dominantní variantou? I teda s ohledem na to, jak dlouhou vylučuje nakažený člověk ten virus?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak ještě před dvěma dny jsem si říkal, že to je velice dobrý kompromis, ale teď nedávno vyšla studie, sice na menším počtu případů, která ale ukazuje, že i s tím Omikronem ti pacienti ho mohou mít déle. Ale to rozhodnutí bylo uděláno v době, kdy všechna data, která jsme měli k dispozici, ukazovala, že je to dobrý kompromis mezitím, aby nebyla celá společnost v karanténě nebo v izolaci. A zároveň tím, aby se to šíření nějak omezovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak dlouho tedy nejspíš vylučuje nakažený člověk virus? A teď proto, že tady ještě pořád je Delta, ale už i Omikron. Tak možná u těchto dvou variant, jak se to liší a vlastně, kdy ještě nemá příznaky, co se týče jaksi vylučování toho koronaviru, nemá příznaky a kdy už se nemoc teda rozvinula?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak to už asi po těch dvou letech je, je známá informace, že bohužel člověk infekční ještě předtím, než má opravdu příznaky. To platí u varianty Omikron i u varianty Delta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Žádný rozdíl?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Žádný rozdíl v tomhle tom. Ten životní cyklus se trošku změnil, je maličko rychlejší. Ale vlastně ty, ty vlastní projevy se příliš neliší zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nicméně u varianty Omikron se podle všeho zdá, že těch plicních komplikací je o něco méně.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, to je ta dobrá zpráva, dokonce velmi dobrá zpráva, protože obava byla, že, když v sobě máte toho, když se ten virus lépe šíří nejenom mezi lidmi, ale vlastně uvnitř toho člověka, tak ho bude mít ten pacient více. To se dokonce prokázalo. Většina těch pacientů má vyšší nálož v nose, v nosohltanu tam, kde se dělají ty testy. To je důležité pro jeho šíření. Ale díky tomu, že trošku ten virus už modifikuje svoje chování a vstupuje i jiným způsobem do buněk. Tak se zdá, že ho není potom tolik v těch plicích. Tam je ho třeba 5-10× méně, než to bylo u varianty Delta. Takže jeho projevy jsou mírnější. Ale my jsme se už v tom, v té pandemii jsme všichni tak nervózní, že když se řekne mírnější, tak hodně lidí si to hned představuje jako mírný. Ale tak to není. Ta Delta byla mnohem nakažlivější a škodlivější, než byly ty předcházející varianty a tento virus se vrací o trochu zpátky, ale pořád to není žádné, žádná mírná varianta nějakého respiračního viru. Pořád je to poměrně těžké onemocnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte, pane Pačesi, o takzvané pracovní karanténě? Ještě se o ní jedná. Měla by zabránit kolapsu, klíčové infrastruktury v případě prudkého nárůstu nakažených právě tou variantou Omikron. Ministr vnitra Rakušan včera řekl, že ve chvíli, kdyby se nákaza u člověka potvrdila PCR testem, tak by vlastně v režimu té takzvané pracovní karantény nemohlo fungovat.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Já teda si myslím a doufám, že to jsou nouzové plány, kdyby opravdu ta situace byla mimořádně špatná. Doufejme, že tam se k tomu nedostaneme. Ale ano, ten stát se pravděpodobně musí postarat o to, aby to, ty základní infrastruktury, to fungování společnosti bylo i v případě, že bude nakaženo velké množství lidí. A tohle je jeden z nástrojů, jak to udělat. A pochopitelně, když je naprosto zřejmé, že ten člověk je infekční, tedy máte pozitivní PCR test. Tak pak ho pochopitelně nemůžete nechat jaksi šířit tu nemoc, ale jinak nevím. Je to taková věc, která už se moc netýká, řekl bych té virologie. Anebo té nemoci samotné. Ale je to spíš o řízení společnosti, a to vláda dělá tak, jak asi jsou na to ty plány no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je celkově hodnotíte, kromě vlastně zkrácení té izolace a karantény, tak se počítá i s dalšími opatřeními, která vlastně mají nebo jaká z vašeho pohledu v této fázi smysl?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Která pandemická opatření, jestli postupujeme dostatečně rychlé dostatečně důsledně?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak to je opravdu velmi těžká otázka. Je to tak, že bych si jako třeba virolog nebo jako genetik dokázal představit pravidla, která by více zamezila šíření toho viru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by to bylo?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, určitě pořád platí, takhle nové, nová pravidla to nejsou, je to pořád totéž. Tak velice dobře fungují roušky. Víme, že prostě ty brání přenosu. Zejména, když ten člověk neví o tom, že je infekční, tak to chrání to jeho okolí. Samozřejmě distance, a to nejenom ty dva metry, ale spíše nechodit do velkých společností, kde může dojít k nějaké události a člověk se může nakazit. A když to není nutné, tak omezit prostě velké skupiny, zejména velké skupiny mezi lidmi, kteří se nepotkávají pravidelně. No a být velice obezřetný, když se tedy s někým musím potkat, tak se předem otestovat. Všechny ty jednotlivé kroky, žádný z nich není stoprocentní. Ale každý přispěje svou troškou a dohromady jsou to relativně funkční, funkční nástroje nebo dohromady je to funkční nástroj. Jak, jak omezit vlivy té pandemie na život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže i cesta masivního testování, kterou zvolila vláda?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, já si myslím, že to je dobrý způsob.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připomenu, že děti ve školách se budou od 17. ledna testovat jen jednou týdně. V zaměstnání bude testování povinné jednou za 3-5 dní. Jinak včera ministr zdravotnictví pan Válek při návštěvě Fakultní nemocnice Brno řekl, že jsou tam hospitalizovaní na anesteziologicko-resuscitačním oddělení jen ti pacienti, kteří nejsou očkování nebo mají závažné komorbidity. Nemáme tu nikoho, cituji dál jeho slova, kdo by měl třetí dávku. Proto doporučují důrazně všem, aby se očkovat i třetí dávkou nechali. Tolik slova ministra Válka. A váš názor, pane Pačesi?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano data, která zatím jsou k dispozici, ukazují, že ta imunita, kterou získáme jakýmkoliv způsobem, takže bohužel nevydrží příliš dlouho. Za normální situace v případě, že toho viru bude málo a budeme, bude poměrně nepravděpodobné, že někoho potkáte, kdo je zrovna infekční a i ti lidé, kteří budou infekční, budou infekční kratší dobu a méně. Tak pak možná nebude nutné se očkovat takhle intenzivně, ale zatím, protože toho viru je mnoho a pravděpodobnost, že ho na vás někdo foukne, je prostě velká. Tak my musíme tu naši imunitu nastavit na nejvyšší možnou hladinu. A tou v současnosti je to třetí dávka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes. Jaké procento vzorků pozitivních na covid-19 se sekvenuje? Nebo zeptám se ještě jinak, pane Pačesi, sekvenuje se dostatečně? Podle pondělních údajů Státního zdravotního ústavu se v České republice celogenomovou sekvenací vyšetřilo za loňský rok a za první tři dny roku letošního 20 792 vzorků pozitivních na covid-19. Z toho asi 1353 vyšetřily laboratoře za poslední měsíc.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To vždycky závisí hodně na tom, jak jaký je zrovna stav té pandemie, kolik se toho viru šíří a také to co přesně co potřebujeme zjistit. V těch časech lepších, kdy počty nakažených jsou nízké, tak je pro nás důležitá ta takzvaná /nesrozumitelné/, kdy se sekvenují vzorky náhodně vybrané právě proto, abychom si všimli, že třeba do té republiky přišla nějaká nová varianta, že se situace může změnit. V okamžiku, kdy je toho viru už tak hodně. A těch počty nově nakažených jsou vysoké, tak ta sekvenace má trošku jiný význam. Potom se soustředíme na sekvenování v uvozovkách zajímavých vzorků. Tedy například vzorku z pacientů, kteří byli očkováni a přesto jsou v nemocnici nebo třeba v mladších věkových kategoriích. Abychom se ujistili, že se neobjevila právě nějaká nová varianta. Takže ono to se také mění ty důvody, kvůli kterým se to sleduje. A dovedu si jistě představit jako vždycky, že by to šlo dělat lépe. Ale ten systém, který teď je nastaven na to sekvenování. To znamená jsou to ty laboratoře, které sbírají vzorky a pak se to posílá do těch sekvenačních laboratoří, které jsou vždycky na kraj jedna nebo jedna, dva kraje. A pak se ta data sbírají dohromady. Tak to je systém, který je docela dobře navrženej. To, co se jako vždycky je to kompromis mezitím, co bychom chtěli maximálně a co si můžeme finančně a kapacitně dovolit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč se, pokud se nepletu, pane Pačesi, používá, abychom odlišili Omikron od Delty, varianty, metoda diskriminačního PCR?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je proto, že sekvenování přece jenom trvá dlouho. To není metoda jako laboratorní, kde do druhého dne víte, co se stane a i cenově je to jinde. Takže my potřebujeme nebo hlavně epidemiologové a lékaři potřebují tu odpověď znát rychleji. A tady nám právě docela máme štěstí, příroda nám pomohla. Ten Omikron si pořídil mutace na takovém místě, kde my když testujeme na přítomnost toho koronaviru, tak to jedno místo se začlo lišit příliš na to, abychom, aby tam to testování dopadlo dobře. Takže jaksi je neviditelné. Ale my pochopitelně netestujeme jenom jedno místo, testujeme jich více. Takže, když pak srovnáme ty křivky. Vidíme, že jedno místo funguje, druhé místo funguje, a to třetí to klíčové, které odlišuje Omikron od varianty Delta, tam chybí. Tak víme s velkou pravdě, mírou pravděpodobnosti, že ten pacient bude nakažen variantou Omikron. Anebo když tamto místo je přítomno, takže je nakažen variantou Delta. Pochopitelně je to jenom odhad, který teďka je docela dobrý. Protože jsou tady v podstatě jenom ty dvě varianty. Ale přesto takové vzorky, když to chceme vědět jistě, se musí pak osekvenovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Monoklonální látky, protilátky, pardon, pomáhají snížit riziko hospitalizace při nákaze. Ale tady se opět liší ta jejich účinnost vůči nebo na variantu Omikron, ve srovnání s Deltou je nižší, je to tak?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, bohužel, tak to je zase špatná zpráva. Ano, ta monoklonální protilátka, to slovíčko mono nám říká, že to je vlastně jedna protilátka. Jeden typ, který je zaměřen proti úplně jednomu konkrétnímu místu. No a ty firmy, když vyrábějí takové monoklonální protilátky, tak vlastně vemu pacienta, kteří, který prodělal nemoc a vyberou od něj tu protilátku, která nejlépe se váže na toho patogena a díky tomu nejlépe bude účinkovat. No, a to jsou ta nejzajímavější místa a bohužel tenhle ten Omikron si tahle nejzajímavější místa zmutoval. Takže většina těch monoklonálních protilátek funguje špatně nebo nefunguje vůbec na Omikron. Myslím si, že jedna ještě tam myslím sortima, že pořád funguje, ale ostatní přestaly. Proto také se mění ta pravidla, která byla doporučovaná ještě u varianty Delta, kdy když člověk přišel i třeba jenom do rizikového kontaktu a byl v rizikové věkové nebo zdravotní kategorii, tak automaticky dostal monoklonální protilátky. Tak to už se teďka s variantou Omikron nebude dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětli genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Asi bychom všichni rádi slyšeli, že varianta Omikron, která začíná pomalu ale jistě podle všeho, podle dat převládat i v České republice, bude variantou poslední. To samozřejmě v této chvíli asi těžko říct. Nicméně, pane Pačesi, až se ta vlnám přiblíží, přežene a opadne, tak vlastně co by mělo být dál?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Moc děkuju za tuto otázku, protože já už jsem ní takhle i v médiích odpovídal několikrát a když potom dochází k tomu takovému zkracování těch zpráv, tak se někdy ztratí vlastně to, to celkové vyznění. Takže je to tak, že máme zkušenost, že z předchozích dobách obecně i u zvířat, u ostatních obratlovců. Ty respirační viry většinou jsou mírné a důvod je, biologicky si vysvětlujeme tak, že je to proto, že aby se mohl ten virus dobře šířit, tak musíte být vlastně pohyblivý, a když ten virus vám škodí příliš, tak ho nebudete tolik šířit. To je taková zkušenost historická. Ale evolučně ta situace je složitější. Ten virus pochopitelně nemá žádný cíl. Virus mutuje a ta varianta, která prostě lépe, se lépe šíří, tak ta je rozmnožena. V historii to bylo tak, že pochopitelně vznikaly škodlivější varianty a méně škodlivé varianty. Ale ty soupeřily o ty pacienty v různých geografických lokalitách. Takže se velice často stalo, že se někde vyvinula třeba horší varianta toho viru. A vlastně ti lidé tam na tom byli špatně a zemřeli, a proto ho nerozšířili. A přerostla nakonec ta varianta z jiné geografické lokace. Kde měli to štěstí, že zrovna vznikla mírnější. Bohužel to, co se stalo v posledních letech se zeměkoulí je, že se nám z té celé zeměkoule stala taková jedna geografická lokace. Takže když se objevila varianta Omikron ale na jihu Afriky, tak vlastně do několika dnů byla všude na světě. Takže předpokládat tak jaksi automaticky, že to musí dopadnout dobře, že ta varianta nebo ten, ten, ten koronavirus nakonec bude muset být mírný. Tak to už, to není tak úplně jednoduché a doufáme, že to tak bude. Varianta Omikron nám ukazuje i cestu, jakou by se to mohlo ubírat. Ale rozhodně to není něco, co bychom mohli mít za jaksi garantováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy, myslíte, že ještě je brzy hovořit o takzvané endemické fázi, že by ta pandemie vlastně přešla do té endemické fáze? Debatuje o tom například Velká Británie. Tam dvě dávky vakcíny má téměř 70 % populace. Přes 50 % už dostalo třetí posilovací dávku. No a podle britských médií má prý premiér Boris Johnson už na stole vlastně plán, jak si žít s covidem-19.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak teď je ta situace hrozně zajímavá i z toho odborného hlediska. Protože doposavad ti odborníci většinou mají velice podobný názor. Ono to v médiích možná někdy tak nevypadá, protože občas se vyskytne někdo, kdo má ty názory jiný a je hodně hlasitý, nebo dostal hodně toho prostoru. Ale obecně je ten konsenzus vědecký se staví na tom, že vlastně se dělají ty experimenty, ty články čteme všichni stejné. Ta data máme stejná. Více či méně dospějeme k stejným nebo podobným závěrům. Jinak to dopadnout nemůže. Ale tady ta situace je trošku vlastně teď nejasná. Je to, mluvíme o předpovídání budoucnosti. A tady to trošku v té vědecké komunitě teďka ještě ten konsenzus úplně není, jak by to mohlo dopadnout. Musíme si uvědomit, že ten covid, my o tom pořád mluvíme, že to je respirační virus, že to je respirační onemocnění. Respirační onemocnění ty mají tu jednu zásadní vlastnost. To není nemoc jedince, to je sociální nemoc. Právě proto, jakým způsobem se šíří. Když bych dal příklad třeba rakoviny. Tak, když máte rakovinu, kterou můžete u sebe částečně ovlivnit třeba s chováním. Když budete kouřit, máte větší šanci. Tak se to dotkne hlavně vás, možná vašich blízkých, protože jste nemocní. Ale u toho, u těch respiračních onemocnění, tedy těch které se šíří, těch infekčních onemocnění, je to situace jiná. To je jeden z aspektů. Druhý aspekt, který je v médiích poměrně málo zmiňován je, že i ta nemoc, ten covid není jenom respirační onemocnění. Ale je to systemické onemocnění. Ten virus bohužel napadá řadu orgánů. A my se nejvíc soustředíme na tu akutní fázi, protože to nás nejvíc trápí. To jsou ty pacienti, kterým je špatně akutně a pak končí v nemocnicích a ty nemocnice jsou přeplněné a ty lidé umírají na to, že se vlastně udusí. Ale bohužel velké množství těch pacientů pak má ten takzvaný long covid, dlouhé následky všeho možného původu. Samozřejmě i o to, že se jim špatně dýchá, když mají poškozené plíce, ale i neurologické problémy a tak dále a tak dále. Takže tam ten /souzvuk zvuků/. Následky jsou složité a tady vznikl takový narativ, který je poměrně zvláštní, že vlastně prodělat tu nemoc, abychom dostali protilátky, je vlastně jaksi zdravé, protože naše imunita, ale žádná nemoc není zdravá. To je přece oxymóron. Každá nemoc je poškozující a nějakým způsobem zkracuje ten život nebo snižuje jeho komfort. Takže je to pořád nemoc. A z tohohle toho hlediska to naučit se žít, jak se hodně objevuje v médiích, je hodně, co si pod tím kdo představí. Já jsem měl tu čest, že jsem byl přítomen v nějakém diskuzi, kde také byl spisovatel Ondřej Neff, který tam řekl takovou zajímavou myšlenku. Když jsme dostali tu otázku, jak to dopadne. Říkal, no ten, ta pandemie skončí tím, když si toho lidi přestanou všímat, když nám to začne být jedno, že umírá třeba 10 lidí denně. No a řekneme tak dobře, tak kvůli tomu už já nepřestanu chodit do hospody. Takže ono to nejspíš ta, přechod z té pandemie do endemické fáze bude hodně taky záviset na tom, že ta společnost prostě přijme tu skutečnost, jaká je, a to je ten okamžik, kdy s tím začneme žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na co se tedy podle vás, pane Pačesi, v těch dalších dnech nebo týdnech připravit?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, z okolních států vidíme, že ta omikronová vlna má rychlý nástup a velice pravděpodobně také rychle skončí. Já jsem upřímně řečeno překvapen, že u nás ta číslo teď nestoupají tak rychle. Protože jsme byli jedna z prvních zemí, která u sebe na svém území Omikron detekovala. Přesto ten nárůst není tak velký, takže to je taková maličko nečekaná zpráva. Uvidíme, kdy se to opravdu rozjede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je jisté tedy, že se to takzvaně rozjede? Často se píše i v zahraničních médií, že to vlastně udělá lidově řečeno takovou tu zeď, že to vyskočí strmě nahoru, že to nebude pozvolná křivka.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, zatím ve většině států to tak bylo, ale třeba na nás se podívejte nebo vedle na Slovensko, kde taky už Omikron mají detekovaný a také ta čísla zatím tam nejsou. Ono zajímavé je, že právě ta, ten koronavirus jako takový. Je taky hodně důležité, nejenom to R číslo, tedy kolik průměrně člověk nakazí. Ale také, jak je to rozprostřeno. A máme tady velice časté případy těch takzvaných super eventů, super /nesrozumitelné/ eventů, kdy jeden člověk nakazí velké množství pacientů. To je hodně náhodný jev. A to se zatím ještě asi v Čechách třeba nestalo v Česku. A možná až se to stane, tak to bude ten impuls, pomocí kterého se to rozjede. Většina těch států, ve kterých teďka ta čísla jsou mimořádně vysoká, tak někdy na začátku byly noviny plné nějaké takové události, jako vánoční večeře 120 lidí přítomno, 111 se nakazilo tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také zmíněny britský premiér je opět pod tlakem kvůli zahradní párty během lockdownu ovšem v roce 2020. Pane Pačesi, snad ještě krátce, ministr zdravotnictví Válek představil fungování Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Od expertní skupiny si slibuje odborná stanoviska, která jsou konsenzem české vědy na témata spojená s epidemií. Vnímáte to jako krok dobrým směrem?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Určitě ano. Myslím si, že na začátku tak to vypadá, tak jsme podcenili třeba to, že v těch, v těch radách seděli hlavně virologové a lékaři a epidemiologové. Možná tam bylo málo třeba sociologů a právníků. Proto se nám taky asi nedařilo tu pandemii tak dobře zvládnout a i to, co dnes vidíme, je možná více sociální problém než zdravotní. Věda už ty nástroje všechny dala na to, abychom se s tou pandemií mohli nějak vyrovnat. Ale my je nepoužíváme efektivně a souvisí to možná spíš více právě s tou sociologií než, než s tou vlastní medicínou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Jan Pačes, genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Děkuji za váš čas, za vaše názory i fakta a přeji vše dobré. Mějte se hezky, na slyšenou.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Já moc děkuji za pozvání a hodně zdraví všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a zve k dalšímu vysílání Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.