Přepis: Jak to vidí Jan Ludvík – 28. prosince 2022

28. prosinec 2022

Hostem byl analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté, dobrý den, naladili jste si rozhovor na aktuální témata. Zita Senková přeje všem dobrý den a dobrý poslech. Mým hostem ve studiu je Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pane Ludvíku, buďte vítán, dobrý den.

Dobrý den. Zeptám se vás například na to, zda Ukrajina dostane od Spojených států veškerý vojenský materiál, který požaduje. Jaké jsou šance na mírový summit, který by v příštím roce chtěla uspořádat Ukrajina nejlépe na půdě OSN. Jaká by byla nyní vyjednávací pozice Kyjeva při případných mírových rozhovorech a zda bude požadovat od Moskvy zásadní ústupky. Přeji nerušený poslech. Od ruského vpádu na Ukrajinu uplynulo 10 měsíců. Dnes je to 308 den války. Co se, pane Ludvíku, za těch 10 měsíců potvrdilo z těch počátečních prvních odhadů, či naopak co se ukázalo jako zcela mylné, když se vrátíme do toho 24. února 2022.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
To je velmi dobrá otázka. Těch 300 něco dnů války nám dává příležitost zhodnotit naše prvotní představy. A taky to, jak jsme si je rychle přehodnotili. Naše prvotní představa byla, že Ukrajina poměrně rychle padne pod tím ruským útokem, to se nestalo. A na druhou stranu se v tu chvíli objevila celá řada vysvětlení toho, proč se to nestalo, které velmi jako byly kritické vůči ruské armádě. A naopak vedly k tomu, že až k tomu jsme jí mohli podcenit. A očekávalo se vlastně ta ruská armáda se brzo zhroutí, padaly informace o tom, že už má munice jenom na 3 dny. To bylo někdy v březnu. Dneska ruská armáda stále bojuje, takže ten obraz, který už dneska dokážeme zhodnotit lépe ukazuje, že to, co jsme nečekali a ono se to úplně čekat nedalo, prostě to nedávalo vůbec smysl je, že ta válka začala nikoliv jako válka a ona začala spíš jako puč. Puč, který naplánovala FSB, s jehož plánování téměř vynechala ruskou armádu a ruské síly předpokládaly, že Ukrajina nebude klást odpor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že to půjde hladce, že do 3 dnů.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Že to půjde hladce, oni tam nejeli bojovat, oni tam skutečně jeli pozatýkat ty pučisty. Měli rozkaz v případě, že někde na odpor narazí, že bude jenom lehký, mají obejít. A takhle dojeli až téměř ke Kyjevu, kde se to celé zaseklo, protože to nebylo naplánované jako válka a Ukrajina bojovala ze všech sil. Druhá je velmi překvapivá, druhý velmi překvapí moment té války, že v téhle situaci Rusko, respektive Vladimir Putin stále odmítali sami sobě asi trochu přiznat, že se dostali do války a velmi dlouho vzdorovali tomu mobilizovat ten plný potenciál Ruska. Takže Ukrajina to velmi dobré využila a podařilo se jí značnou část těch okupovaných území osvobodit. To je, jako to jsou asi dva hlavní momenty, které dneska jako vysvětlují to, kde ta válka je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Válka ještě bohužel neskončila. Co byste řekl, pane Ludvíku, co zůstane lidem nebo možná za těch 10 měsíců zůstává jaksi v povědomí. Nechci napovídat, vy máte určitě na to názor, ale třeba když se vrátíme na počátek, tak takovým symbolem toho ukrajinského odporu se stal voják, který slušně řečeno poslalo do háje, když bychom to řekli ruskou válečnou loď. Co vám utkvělo nejvíc v paměti za těch 10 měsíců? Když se podíváme na, na boje jaký, každá válka má určité symboly, určité momenty, které vlastně si pamatujeme mnoho let poté.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Jedním z těch bodů určitě budou ruské válečné zločiny. To je něco, co jsme absolutně nečekali, co bylo pro Evropu šokující. Ono šokující bylo už samo, ta samotná situace, že válka vlastně velká konvenční v Evropě je možná. A to, že ji provází tento typ válečných zločinů, tak to bylo něco, co jsme si absolutně neuměli představit. Je to něco, co nás bude asi jako provázet myšlenkově ještě dlouho. Je to něco, s čím se bude třeba vypořádat v rámci, ať už to řešení toho konfliktu nakonec bude jakékoliv a to je něco, co bude třeba jako vypořádat a může to trvat generace, než vlastně ty dva národy budou schopny žít vedle sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O mnohém bychom mohli teď spekulovat, co by bylo kdyby, třeba kdyby Volodymyr Zelenský, prezident Ukrajiny nezůstal v Kyjevě?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
To je velmi dobrá otázka. Zelenský je jedním z těch symbolů té války, kdy on skutečně dorostl do té svojí role lídra a dodával Ukrajincům odvahu. A dal Západu symbolický důvod, proč Ukrajinu podporovat. On byl tím, kdo jako ztělesnil tu nezdolnost toho, že to má smysl. To byl velký ukrajinský problém, na tom samotném začátku konfliktu přesvědčit Západ, že vůbec má smysl nějaké zbraně dodávat, že ta válka neskončí dřív než ty dávky buď vůbec na Ukrajinu dorazí nebo než se ukrajinská armáda naučí ty zbraně ovládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před pár dny podnikl prezident Zelenský svou první zahraniční návštěvu od začátky, začátku války do Spojených států. Přiletěl poté, co navštívil východoukrajinský Bachmut. K tomu se ještě dostaneme. Tam podle všeho vrcholí ruská ofenzíva. Vlajku, kterou v Bachmutu dostal od ukrajinských obránců, pak předal předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové i viceprezidentce Kamale Harrisové. Ve svém projevu k oběma komorám kongresu Zelenský řekl, že americká finanční pomoc Ukrajině není charita ale investice do globální bezpečnosti a demokracii. Myslíte, pane Ludvíku, že dostane Ukrajina od Spojených států všechno to, hovořím samozřejmě o vojenském materiálu, který požaduje?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Spíš ne, respektive ona ho dostává pomaleji, než by si přála. Většinou nebo alespoň do té, do té míry, do které se to dělo teď, tak Ukrajina nakonec většinu z těch věcí dostala, ale chvíli to trvá. Ono to má i vojenskou logiku. A naučit s těmi systémy není jednoduché. Ukrajinci sice opakovaně ukázali, že to dokážou, že se přes to dokážou s používáním těch systémů seznámit velmi rychle. O čem se tolik nemluví, že ono ty zkratky nejde vždycky úplně brát. A nemluví se o tom, že ale výzkum to ukazuje, že třeba Ukrajinci tím, že neměli čas se plně naučit, jak udržovat ty nové západní systémy, tak skutečně docházelo i k většímu opotřebování brzy, jako byly vyřazeny z boje nikoliv ruskou aktivitu, ale tím, že nebyly správně udržovány. To je důsledek toho, že bylo nutné brát ty zkratky. Tím pádem Spojeným států to bude chvíli trvat, oni váhají, jestli můžou některé systémy poskytnout. Jestli to nepovede k eskalaci toho konfliktu. Proto je poskytují pomaleji. Je potřeba říct, že ty systémy, které Ukrajina některé už dneska jako požaduje, jsou extrémně drahé. Jsou úplně mimo možnosti toho, co by si ukrajinský stát normálně mohl dovolit. A Spojené státy musí o té pomoci trošku přemýšlet dlouhodobě. To znamená, pokud Ukrajině poskytne systém, který si ona nemůže dovolit, jsme připraveni dávat taky veškerou podporu, platit to dlouhodobě. A do toho vstupují domácí politické úvahy. A to poskytování podpory ze strany Západu se stává právě obtížnější i proto Zelenský mluví o tom, že to je investice. Aby americkým politikům a zejména jejich voličům jasně ukázal, že ta jejich pomoc má smysl, že to není jenom nějaká charita, jak říkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dodávka těch salvových raketometů HIMARS, kterou Ukrajina dostala před několika měsíci, změnila vývoj bojů. Lze to očekávat také od přislíbené ho tedy dodání leteckého obranného systému Patriot?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Oni ani ty HIMARSy úplně nezměněny průběh těch bojů. Byl to jeden dílek do té skládačky a podobně ty Patrioty. A u těch Patriotů do toho vstupuje to, že to je právě systém, který je extrémně drahý. On stojí jednu miliardu dolarů. Ta jediná baterie, kterou Ukrajina dostane. Přitom je to jediná baterie. To znamená přece jenom jedna baterie nemůže sestřelovat všechny cíle a nemůže chránit celou Ukrajinu. To není v jejich schopnostech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik by jich bylo zapotřebí, pane Ludvíku, aby teda to mělo ten požadovaný efekt?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Záleží na tom, kolik cílů by Ukrajina chtěla chránit. Ta baterie sama o sobě může chránit například Kyjev. Ale už ne území dál. Zejména proti raketovým útokům, což je schopnost, kterou ten Patriot umí na rozdíl od systému, které Ukrajina měla do teď. Tak Patrioty jsou schopny sestřelovat i balistické rakety, což doposud žádný z těch ukrajinský systémů plně neuměl. Ale umí to na nějakém omezeném území. Proti těm raketám v řádu desítek kilometrů. A samozřejmě už třeba nemůže chránit ty ukrajinské frontové jednotky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracím se ještě k vašim slovům. Přemýšlí Spojené státy, co se týče těch dodávek ještě efektivnějších, sofistikovanějších nejenom finančně ale z toho technologického hlediska jaksi efektivních zbraňových systémů. Přemýšlí také co by, jestli by vedly k případné eskalaci toho konfliktu a jak by na to pak zareagovala Moskva?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Nepochybně ano. To je nejspíš jeden z hlavních důvodů proč například Spojené státy neposkytují Ukrajině rakety delšího dosahu. A proč Ukrajincům dali v podstatě zákaz zasahovat ruské území s těmi zbraněmi, které od Spojených států dostali. To znamená, Ukrajinci je používají na území Ukrajiny, ale nemůžu střílet na území Ruska. Právě z toho důvodu, že se Spojené státy obávají eskalace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje analytik z Univerzity Karlovy, odborník na bezpečnost Jan Ludvík. Nápor ruské ofenzívy u východoukrajinského města Bachmut zřejmě vrcholí, alespoň to tak v pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti uvádí Americký institut pro studium války. Co má, pane Ludvíku, nyní největší význam z toho strategického hlediska?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Myslíte u Bachmutu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U Bachmutu a vůbec co se týče vlastně dalšího vývoje války.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ano z hlediska dalšího vývoje války vlastně nemá tu klíčovou roli to, co se děje na té frontě, ale to co se děje za ní. Zejména to, o čem už jsme se bavili. Jak moc dokáže Západ pomoc Ukrajině, jestli dokáže navýšit ty dodávky tak, aby se dostala z toho, že dostává tolik, aby neprohrála k tomu, že bude moct vyhrát. A zároveň to, co se děje v Rusku, jak Rusko dokáže zmobilizovat nebo respektive využít ty zmobilizované vojáky, vycvičit je. Ono už desetitisíce těch mužů odputovaly na frontu, kde se podařilo tu frontu ruským silám nějakým způsobem stabilizovat proti těm ukrajinským úspěšným podzimním ofenzívám. A to byly vojáci, kteří byli v podstatě nevycvičení. A teď existuje reálné riziko ale nikoliv jistota, že ty další, kterých tam je nějakých 100 tisíc na jaře už budou připraveni provádět nějaké komplexnější ofenzívní operace. Varoval před tím jak Zelenský tak generál Zálužný ve svém nedávném velkém rozhovoru pro Economist. Kdy právě upozorňoval, že někdy mezi lednem a dubnem může přijít velká ruská ofenzíva s využitím tady těch statisíce nových, nově vycvičených vojáků. Oni můžou být vycvičeni poměrně dobře a zároveň můžou být vycvičeni dost tragicky, protože Rusku chybí instruktoři, Rusko instruktory poslalo na frontu v těch jarních měsících, kdy mu extrémně chyběli vojáci. A je otázka, jestli dokázal dostatečně sofistikovaně zase někoho zpátky stáhnout a ten problém vyřešit, anebo jestli ti lidé, kteří přijdou na frontu, budou jenom potrava pro děla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je na tom Ukrajina právě z hlediska jaksi personálu vojáků prostě? Možná ještě bych se vrátil, pane Ludvíku, k tomu jak jsme hovořili vlastně na začátku, že se o ruské armádě po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu říkalo, jak je to armáda slabá, zastaralá a nicméně vidíme, že pořád bojuje, ostřeluje Kyjev. Podle aktuálních informací, které publikoval server Kyiv Independent, Rusko od 24. února poškodilo více než 700 zařízení kritické infrastruktury. Mezi to patří plynovody, elektrické rozvodny, mosty. Ruské útoky zničily na Ukrajině více než 35 000 objektů. To řekl první náměstek ministra vnitra Jevhen Jenin. Co tedy lze, když se podíváme na ukrajinskou armádu, kde jsou její silná místa a slabiny?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Jedno z těch silných míst ukrajinské armády je trošku její paradoxně předválečná slabina, že ukrajinská armáda měla problém udržet si personál. Ty platy tam nebyly nijak zázračné. Takže lidé z té armády odcházeli. A to Ukrajině paradoxně ale vytvořilo poměrně velkou množinu lidí, kteří odešli do civilu s vojenskou zkušeností a kteří se tam dneska vrátili. Kteří dneska poskytují, jsou vycvičení a poskytují ty svoje profesionální schopnosti ukrajinským ozbrojeným silám, které bojují velmi dobře. Ten lidský faktor je na ukrajinské straně jako jednoznačně kvalitnější než, než na té ruské právě díky tomu, že ti lidi prošli výcvikem. Zároveň jsou velmi motivovaní. Určitou slabinou ukrajinské armády naopak je dostatek techniky a zejména munice. Do té techniky Ukrajina už někdy po prvním měsíci bojů v zásadě vystřílela většinu zásob munice pro dělostřelectvo. A do značné míry závisí na těch západních dodávkách, které nejsou vždycky kompatibilní s těmi ukrajinskými systémy a pouze s těmi západními. A navíc se ukazuje, že ty jednotlivé západní systémy nejsou plně kompatibilní mezi sebou, byť na to určitá standardizace existuje. Takže je to logisticky velmi náročné pro ukrajinské síly posílat ty správné dílky, náhradní díly, náboje k těm správným jednotkám, které zrovna operují tou danou zbraní, kterou dostali od toho či onoho západního státu, které mezi sebou nejsou vzájemně záměnné. Ruská armáda má naopak problém v tom dlouho, že ten základ té ruské armády byl vlastně paradoxně poměrně profesionální. Který podnikl tu prvotní invazi, ale bylo, jeho velká část byla zničena v tom, že oni skutečně tam provedli tu protipučistickou operaci a řada z nich zemřela předtím, než vůbec přešla do nějaké jako bojové připravenosti. A ty síly, které to doplňují, nejsou zatím dostatečně vycvičené. Uvidíme, jak se Rusům podaří s tímhle poradit. Je to velké riziko, že tak jak ta válka trvá, tak ti vojáci získávají zkušenosti na obou stranách a vlastně ta kvalita toho lidského materiálu se dost vyrovnává s tím, že oni se prostě učí. A ti, kteří se nenaučí, tak ti zemřou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje odborník na bezpečnost z Univerzity Karlovy Jan Ludvík. Rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, což bude v únoru 2023, chce prezident Volodymyr Zelenský představit desetibodový mírový plán. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal americký list The Wall Street Journal s poznámkou, že pro Kyjev a Moskvu jsou v současnosti tou prioritou pokračovat v těch bojích. Pane Ludvíku, co by v tom plánu z vašeho pohledu, pohledu odborníka na bezpečnost mělo být? V mírovém plánu?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
To je velmi těžké říct. Ono v podstatě ten konflikt vždycky měl dvě možnosti. Buď vojensky zvítězíte, anebo té druhé straně dáte nějaké ústupky, které jí snad uspokojí a neexistuje žádná záruka, že jí uspokojí. A v tuhle chvíli obě strany konfliktu pořád směřují k tomu nebo doufají, že dosáhnou vojenského vítězství. Pokud by se měly dohodnout, tak to bude kompromis, který pravděpodobně neuspokojí úplně ani jednu stranu. A bolestivější navíc bude nepochybně pro Ukrajinu. A minimálně pokud se ta situace na bojišti velmi nezmění, protože ta ukrajinská pozice současná je zcela pochopitelná, je návrat všech okupovaných území zpátky Ukrajině. A vypořádání se s těmi válečnými zločiny. Už jsme o tom mluvili. To je něco, co musí Ukrajince lidsky extrémně bolet. A požadavek na nějaké odškodnění a zároveň to je ale něco s čím velmi těžko bude ruské politické vedení souhlasit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že bude Ukrajina požadovat od Moskvy nějaké zásadní ústupky?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Uvidíme, uvidíme, jestli Ukrajinci zvolí tu cestu toho, že raději se něčeho vzdají. A oni zase mají dobré karty, které můžou položit na stůl a zcela dává smysl, že teď do těch, že k těm jednáním přistupují tak, že momentálně je ta jejich pozice maximalistická. A potom můžou z něčeho ustoupit, protože kdyby teď to nepožadovali, tak už by to potom nemohli tomu Rusku dát na stůl. A říct ok, tak mi teda reparace chtít nebudeme a s válečnými zločinci se prosím srovnejte tím, že je budete soudit v Rusku. Takže symbolicky se řekne, že teda odsouzeni budou, ale velmi pravděpodobně ne. A za to může Ukrajina třeba dostat zpátky teritoriální integritu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude se ta vyjednávací pozice Kyjeva měnit vlastně v průběhu toho času je aktuálně třeba nejlepší? Když se podíváme za těch 10 měsíců války. Narážím na to, jestli čím déle bude ta válka trvat, co to znamená pro tu vyjednávací pozici Ukrajiny, bude lepší, bude slabší?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Vyjednávací pozice je tím lepší, čím lepší je situace vašich sil na bojišti. Situace ukrajinských sil na bojišti je poměrně dobrá. V tuhle chvíli zároveň není tak dobrá, jako byla třeba na podzim před tou ruskou mobilizací. Nicméně v tuhle chvíli se asi Ukrajina úplně jako neobává toho, že by byla znovu zcela okupována. Tahle ta hrozba si myslím si, že byla jako reálně zažehnána v té první fázi, kdy Rusko tu svojí příležitost nevyužilo. Zároveň ten čas vede, zároveň ten čas vede k tomu, že obě strany začínají být unavené a říkají si, jestli opravdu to stojí za to v tom pokračovat, což zhoršuje vyjednávací pozici obou stran a tím jako vede spíš k tomu kompromisu, který se zdál třeba na začátku nepřijatelný. Ale, ale po čase se začne zdát, že o tohle vlastně nemá už úplně smysl bojovat, že už ta šance na nějakou vojenskou změnu té situace je nevelká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba agentuře AP řekl, že Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února 2023 mírový summit nejlépe na půdě Organizace spojených národů. Účast Ruskám připustil ministr pouze v případě, že by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům na Ukrajině. Přijde vám to, do jaké míry, pane Ludvíku reálné?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Tak to je takové PR cvičení a propagandistické, což není špatně. To vůbec neodsuzuju. Ukrajina potřebuje a mluvili jsme o tom mobilizovat podporu západu. Závisí na ní a potřebuje připomínat světu, že Ukrajina je tím státem, který byl napaden a Rusko je tím agresorem. Zároveň pokud by na tom summitu skutečně chtěli něco dohodnout a ono na summitech se většinou nic moc nedohodnete, to se případně jako musí ty dvě strany vyjednat někde stranou. Tak samozřejmě bez Ruska to nepůjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na půdě OSN to by bylo vhodná parketa, řekněme, pro taková mírová jednání, nebo kdo by mohl být podle vás tím zprostředkovatelem mezi Ruskem a Ukrajinou? Hodně jsme hovořili o Spojených státech, o dodávkách zbraní Ukrajině. Jaká je ta podpora západních zemí?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Podpora západních zemí Ukrajině je zatím velmi silná. Politicky v podstatě bezvýhradná, nicméně materiálně omezená možnostmi západních zemí. Co se týče toho zprostředkování, tak OSN není vůbec špatnou institucí k tomu, aby případný dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovala. Existují i další možnosti typicky zprostředkovatelé můžou být různé jako menší státy s dobrou diplomacií typu Norsko, Švýcarsko, které historicky tuhle úlohu často sehrály, a které v tom konfliktu nemají úplně jako jasnou pozici. Co zrovna není v tomhle případě například Norska, ale existují menší státy, které tohle udělat můžou právě proto, že v tom jednání vlastně vystupují jako takový čestný zprostředkovatel, který nestraní ani jedné z těch stran. A můžou pomoct těm dvoum, aby se dohodli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jaké fázi jsme, tedy po těch 10 měsících války na Ukrajině, pane Ludvíku? Jak se vyvíjí dál třeba i náš pohled na budoucí vztahy s Ruskem? To z mapy nevymizí, ať už je v Kremlu kdokoliv, Vladimir Putin nebo jiný politik.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Je to tak. Je zajímavé, že v podstatě není to úplně jako nepřirozené, že my jsme teď to Rusko totálně odsoudili, což dává smysl. Ale ještě jsme si nevytvořili pozici toho, jak dlouhodobě budeme s Ruskem existovat. Náš postoj k Rusku je do značné míry ovlivněn tím, že doufáme, že se to tak nějak v Rusku vyřeší samo. A idealisticky anebo minimálně veřejně deklarujeme, že bysme si přáli, aby v Rusku byla, vznikla demokracie, aby se Rusko stalo přátelštějším státem. A dokud se to nestane, dokud tam bude vládnout Vladimir Putin, anebo někdo jemu podobný, tak se budeme tvářit, že Rusko téměř neexistuje nebo existuje pouze jenom jako nepřítel. Ono ve chvíli, kdy ten konflikt skončí a nepochybně se to za nějakou dobu stane. Tak se bude potřeba vyrovnat s tím, jak nakládat s Ruskem. A ta varianta, že v Rusku vznikne standardní demokracie, sice možná je, ale je spíše méně pravděpodobná. A pokud ten konflikt skončí a bude v Rusku dál vládne Vladimir Putin, tak velmi pravděpodobně vznikne tlak na to vztahy s Ruskem normalizovat tak jako tak. Což bude obtížné a bude to vyvolávat určité domácí tření mezi těmi, kteří to nepochybně budou odsuzovat. A těmi, kteří tam uvidí příležitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak vidí nejenom aktuální situaci, ale možná i trochu do budoucnosti Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pane Ludvíku, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.