Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 9. srpna 2021
Hostem byl politolog Jan Kubáček.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady čas vyhrazený pravidelném rozhovoru v souvislostech. Do pátku se seznámíte s pohledy environmentální psychologa, zahraničněpolitického komentátora, datového analytika i bývalé zpravodajky Českého rozhlasu na Slovensku. Mozaiku názorů začneme nyní skládat s Janem Kubáčkem, politologem. Buďte vítán, dobrý den.
Jan KUBÁČEK, politolog
Dobrý den a fajn start srpnového týdne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména předvolební nejenom zmrzlinový marketing, nejasnosti kolem budoucnosti končícího šéfa kontrarozvědky či důvěru občanů v základní ústavní instituce, nerušený poslech. Točená vanilková a čokoládová nebo jahodový sorbet i vajíčka. Začíná, pane Kubáčku, kampaň nabírat na obrátkách? Je čas zchladit se před horkou zářijovou fází?
Jan KUBÁČEK, politolog
No, vzpomenul jsem si, jak jsme tady seděli naposledy a bavili jsme se o tom, že někteří už mají pocit, že ta kampaň je špinavá, těžká, nepřející, konfliktní. Já jsem říkal, přátelé, to je čajíček. Počkejte od poloviny srpna. Takže ono nám to pozvolna rozjíždí, ten, tu dualitu, ten konflikt. Nejen i tím, jak někteří lídři cíleně si vlastně vybírají obvody, aby mohli se postavit jako proti svému největšímu soupeři. Klasické ukázko, ukázka toho Ústecká a Andreje Babiše versus Ivana Bartoše. A i tohle je taková symbolika jakoby dělení společnosti, vytváření konfliktu a tím pokusu namotivovat, namobilizovat část voličů. Ono obecně až to posluchači budou vlastně sledovat v dalších krocích, tak vyplatí se to dešifrovat optikou právě takové té strategie, na jedné straně přitáhnout své voliče, ale zároveň se pokusit část voličů soupeře odradit a přesvědčit je, aby zůstali doma, aby ty volby nepovažovali za své.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počítají vůbec, pane Kubáčku, lídři s tím, že na ty předvolební mýtinky chodí nejenom jejich skalní příznivci, ale i lidé, kteří mají jiné preference?
Jan KUBÁČEK, politolog
Počítají, když se podíváte, tak často ten marketing i s ní pracuje. A není to jenom doména Jiřího Paroubka nebo Mirka Topolánka, kteří to v minulosti zažili. Zažili to s vajíčky, zažili to s rajčaty, zažili to bohužel i s kameny. Já rovnou říkám, že vše je špatně, protože je to, nejen, že to do té politické soutěže prostě nepatří a do té nějaké občanské kultury, ale ono je to nebezpečné v tom, že je to velmi návodné. Nikdy nevíme, koho to vyprovokuje a s čím vyrazí na politiky nebo na veřejné činitele nebo na své sousedy. Prostě tohle je hra s ohněm, ale jinak když se podíváme jakoby do toho mikroskopu těhle strategií, tak velice často se s tím počítá. Jak v tuzemsku tak v zahraničí vidíte spoustu politiků, kteří cíleně tomu jdou vstříc tomu konfliktu, protože vědí, že to posílí jejich stoupence, že vlastně mnozí odpůrci si neuvědomují, že tím svým velmi prapodivným a těžko tolerovatelné chování posilují vlastní terč a nemusí to být jenom Andrej Babiš. Podívejme se francouzský prezident Macron, ve své době Gerhard Schröder v Německu. Každý téměř, no v Itálii každý druhý politik často jde do toho konfliktu, protože ví, že čím víc jako slovního ataku, hrubiánství, rajčat na jeho oblečení, tím víc ho to posiluje u těch vlastních, kteří říkají a dost. Tohle se mně nelíbí, jdu podpořit svého lídra. Mohl jsem mít výhrady, ale tohle prostě do volební soutěže nepatří. Takže ono to kuriózně ty dva póly posiluje a jenom ti chudáci uprostřed, kteří se snaží rozhodovat podle něčeho jiného, tak jsou pod obrovským klíčem, protože je jim to nepříjemné. To jsou přesně ty debaty, vzpomeňme, co se dělo u prezidentských voleb prvních i druhých. Kdy prostě už já jsem říkal, ono to začalo být jako dobrodružství jet tramvají. Protože nemluvě o tom, že mnozí by vám řekli i nedělní obědy rodin. Začali být konfliktní /nesrozumitelné/, protože se tam najednou vtáhla politika naprosto nepatřičně. Ne, že by se o oslavovalo to, že lidé jdou k volbám a jdou vyjádřit preferenci, ale byli schopni se dohadovat a vyčítat si a vyhrožovat a zpochybňovat volbu toho druhého. A zatím kolikrát začínají ta vajíčka. Takže já tomu rozhodně nefandím, fakt se toho bojím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem už jste se zmínilo několik evropských zemích. U nás aktuálně vajíčka, zmrzliny, dokonce byla tedy debata o ekologickém aspektu, nanuku, respektive tvarohu a mléka. Co všechno se dostává? Možná je to už v kategorii kuriozity do předvolebních kampaní?
Jan KUBÁČEK, politolog
Máte pravdu, kolikrát nám to přijde naprosto absurdní. Ale nejsme výjimkou jo. Teďka výhoda je, že to můžu říct naprosto neutrálně, protože já lížu nanuky a zmrzliny pouze v listopadu. Takže teď se mě to naprosto netýká a můžu mít na to neutrální odstup. Ale pokud vám to všem přišlo absurdní, tak buďte klidní. Blázníme společně, blázníme v Evropě kolektivně, protože jen namátkou ve francouzských prezidentských volbách se zcela vážně řešilo mnohem dříve než schodky a směřování země, kdo umí lépe kohouta na víně a kdo ho dělá autenticky francouzsky. Napadá mě v Německu tam zase řešili, kdo má rád klobásy, tak by ho to asi oslovilo, jako je správná ta autentická německá klobása, s jakou hořčicí nebo typem zelí má být. V Polsku zase s velkou oblibou a bylo to velmi úspěšné, ukazovali vlastně skrze obsah ledničky, kam se vydá vládní reforma, jestli na tom, kolik získá nebo bude tratit. Ono je to legrační, k létu tak trochu to patří, protože to je takové koupalištní téma, ale zároveň se v tom vlastně odehrávají takové ty jinotaje těch strategií politiků, ale myslím si speciálně v Čechách jako řešit typ zmrzliny a její ideologické nebo ekologické pozadí, podle mne není dobře. Protože my jsme, jednak část lidí se tomu naprosto opodstatněně směje a část lidí už to bere jako zbláznění politiků, protože si říká, politika se tahá někam, kam by se tahat nemělo. Takže, takže uvidíme co listopadu, až to chytne nás ty pozdní milovníky zmrzliny a nanuků, jak /nesrozumitelné/ a hlavně jestli to nebude teda politický postoj. Ale bereme to s nadhledem, prostě patří ke kampani a je to takový jako špunt částečně nadhledu a recese a částečně opravdu toho, že prostě politici někdy zapomenou, že politika taky zná hranic a měla by končit za prahem dobrého vkusu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do parlamentních voleb zbývá 60 dní. Vidíte. Pane Kubáčku, jako to nejsilnější, dominantní téma kampaně koronavirus?
Jan KUBÁČEK, politolog
Víte, on bude tentokrát takovou sudičkou mně přijde, protože dominantní bude peněženka a bývá pravidlem. To si myslím, že posluchače ani šokovat nebudu, zvlášť nebudu po pandemii překvapovat, protože každý jsme si uvědomili, že náklady rostou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo možná i nějaké referendum o tom, jak stávající kabinet zvládl tu situaci? Ptám si i proto, že možná i události na sobotním mítinku Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO ukázaly to, že jsou tady v podstatě dvě skupiny. Jedna vládě vytýká, že udělala během pandemie té nejhorší fáze nebo fází příliš málo a další vytýkají, že udělala vlastně až příliš. Rozumějí lockdown, opatření a tak dále.
Jan KUBÁČEK, politolog
Máte pravdu, ono se nám to extrémně zpolitizovalo, že, když se podíváte na takové ty stoupence teďko úplně těch krajních pozic, tak oni zjistili, že si z toho fakt můžou udělat politiku, že to prostě pro část skupin veřejnosti funguje. Nutno dodat, že my jsme si na tu pandemii stáhli určitou část frustrace obecně z nějakého dění, zdražování, ekonomických nejistých výhledu. A to je právě jak jste vzpomínala, jak ten koronavirus bude fungovat. Já si myslím, že my budeme mít v zádech, že se neustále budeme bát, aby nepřišla další vlna, že budeme samozřejmě logicky z toho unaveni, ač to sluníčko nám teďka trochu pomohlo a možnost být venku. Ale, že se budeme vést reálnou debatu, co ještě je přípustné k uzavírání, co už naprosto nikdy by nemělo být uzavřeno. Povedeme i debatu o očkování, jestli je adekvátní a jestli by očkovaní měli mít nějaké zvýhodnění a jak moc by se na to měla podílet společnost, protože, řekněme si narovinu, že státní výdaje jsou výdaje nás všech. Takže ono, když se hádáme, co stát má platit, co nemá platit, tak fakticky se to jmenuje, jestli na to chceme přispívat nebo už na to nechceme přispívat a máme pocit, že by prostě měl dotyčný, když se rozhodne, s veškerou odpovědností se prostě neočkovat. Tak jestli už by ty náklady měl nést, nebo neměl. Takže myslím si, že jako jistý leitmotiv to bude, ale stejně když se na to podíváte s optikou kampaň, tak ono vám vlastně vyjde, že vy potřebujete vytáhnout témata, která fakt štvou a hýbou každým a to je peněženka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co například migrace, jak se odvolává Mladá fronta DNES na průzkum právě pro tento deník, myslím od agentury STEM/MARK.
Jan KUBÁČEK, politolog
Migrace je takové zvláštní téma z jednoho prostého důvodu. Ono nás fakt hodně štve, protože my ho přenášíme, nejenže nemáme stále tu garanci, že by si Unie opravdu aktivně hlídala vnější hranice a tady rovnou říkám, že i my bychom měli být aktivnější. Já bych velmi rád viděl jako silné zapojení našich jakoby odborníků a bezpečnostních složek na chránění té vnější hranici, je to v našem zájmu. Ale přejdu k tomu dalšímu. Ono, víte se to jmenuje, kolik nás bude u stolu těch jedlíků a kdo to bude platit. A tím, že si všichni uvědomujeme, že potřebujeme hnout s tématem zdravotnictví, sociální, důchody, důchody, všechno to bude stát nezměrné peníze. Tak pod prahu my těch jedlíků moc u toho stolu nechceme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A chtějí k nám ti jedlíci vůbec?
Jan KUBÁČEK, politolog
To je druhá věc. Víte, ono je to sporné, ono totiž já jsem přesvědčený, že kdybychom udělali spoustu kroků a teď myslím my i člen jako členský stát Unie a Unie jako celek, to znamená proti mafii, převaděčů, proti stíhání nelegálního, respektive takového toho opravdu kšeftaření s chudobou lidskou, tak ona i ta debata by se vyčistila. My nemáme spoustu domácích úkolů hotových a teď to myslím z pohledu Bruselu, částečně i Prahy a řekl bych, že v tomhle jsme příkladnější. Potom by si mnozí řekli, tak dobře část nákladů jsme ochotni nést za parametrů, že jde se pomáhat například kulturně spřízněných nebo perzekuovaným křesťanů po světě, kteří se opravdu velmi intenzivně přehlíží. Mě napadají drúzové v Egyptě. To je prostě skupina, která je velmi přehlížená. Plus řekněme si otevřeně, my máme velké resty vůči pomáhání jen našim Čechům v zahraničí. Takže ono, když si jakoby vydávkujete a vyřešíte ty domácí úkoly, tak pak i ta debata je čistší. Teď si myslím, že se jmenuje nebo spoustu věcí jsme furt nevyřešili. Furt nejsme schopný vyřešit takový ten klientelismus a mafii a organizovaný zločin, který je z migrace naprosto cíleně a potom vlastně je těžké se bavit jakoby o té nastavené ruce. A celkem to chápu, protože to není novinka a táhne se to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi aktuálně důvěřuje 29 % dotázaných, vládě 28 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 21 %, Senát 27 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové 60 %, starostové s malým s podotýkám a obecní zastupitelstva 58 %. Celkově je s politickou situací spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovali v průzkumu téměř 3/5. Je to 59 % respondentů. Velmi nízká čísla.
Jan KUBÁČEK, politolog
Velmi nízké a víte, co na to říct, já vždycky, když čtu tahle čísla, tak si vzpomenu, jaká byla naprosto z mého pohledu, omlouvám se, že ten výraz použiju ale nechutná debata a nízká debata okolo prodlužování nouzového stavu, kdy prostě selhala Poslanecká sněmovna a nutno dodat, že i další, protože říkal jsem si, ta situace je tak významná a vážná, že tam opravdu do toho měl promluvit prezident. Do toho by ideálně měla nastoupit celá politická scéna. Pokud byl někdo mínění jiného, tak by prostě zůstal v ANO, opozitem viditelným, ale ti co viděli problém, kdy opravdu jsme měli nemocnice na hranici kolapsu a měli jsme tam lékaře, zdravotníky, sociální pečovatele, kteří jeli prostě už sedmý, osmý měsíc v kuse. A ti vlastně si zapli televizi a poslouchali tam, že pandemie je ideologie a že je vlastně všechno parádní a růžový a není potřeba vyhlašovat nouzový stav. Tak tam jsem přesně pochopil, pokud někdo nad tou stávající politickou elitou jakoby sestavou dost jako morální nebo pocitově zlomil hůl, prostě přestal jim důvěřovat a teď to sklízíme, nejen v těch žebřících popularity či nepopularity ale obecně, když potom státní představitelé s čímkoliv přijdou a řeknou, pojďte do toho, má to smysl, jsou překvapeni, že v té české krajině je ticho a každý si to buď dělá pokoutní anebo po svém, protože co jsme si z toho odnesli, že můžete věřit rodině, že můžete věřit nejbližším, že můžete a musíte doufat, že nemocnice v blízkosti zůstane vám v blízkosti a zůstane kvalitní a že to bylo o hrdinech, že v momentě, jak to bylo o státu a o systému, no tak to začalo kolabovat v řádu kdyby dní ale v řádu hodin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí politolog Jan Kubáček. Měla by, pane Kubáčku, o vedení Bezpečnostní informační služby, o tom jestli současný ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka, kterému 15. srpna vyprší mandát, pokračovat nebo skončit. Až měla by o tom rozhodnout příští vláda?
Jan KUBÁČEK, politolog
No, já vám řeknu, že mě nejvíc štve, že se to tak táhlo a že jsme nedokázali rozhodnout i s vědomým pandemie a mimochodem obzvláště s vědomím pandemie, protože i se to nezdá, ale i tenhle typ služby státní kontrarozvědka má do toho co říct, protože ono to mělo bezpečnostní přesahy a bylo to i o nějakém sdílení informací a předpřípravě státu. Tak ideální by bylo, kdybychom už teď znali a rovnou říkám relativně mně jedno, jestli to je Petr nebo Pavel. Ale znali jsme už Petra či Pavla. A omlouvám se, teď jsem si uvědomil /souzvuk zvuků/. Tak kdybychom znali už teďka vlastně standardního ředitele ve standardním mandátu, se standardní pozicí. Záměrně dávám velký důraz na to standardní, protože ona ta bezpečnostní komunita česká i zahraniční velmi dbá na předvídatelnost a dbá na určitou konzervativnost ve slova smyslu, že se nedějí příliš personální rošády. Pokud dojde k nějaké nedůvěře, tak se vyřeší, pokud možno promptně. A hlavně velmi sází na to, že kdo stojí v čele, tak stojí dlouhodobě, protože ono to máte jako v životě. S někým chcete sdílet cenné informace, tak je pro vás důležité, že s tím člověkem můžete počítat a víte, co od něho čekat. A v té komunitě to platí s vykřičníky a 3× podtrženo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tedy podle vás, pane Kubáčku, běžné, že v případě této kontrarozvědky se ten mandát v podstatě automaticky prodlužuje?
Jan KUBÁČEK, politolog
Bývá to, bývá to, řekněme si otevřeně, že pokut je zkušenost dobrá, výsledky jsou dobré, tak přinejmenším aspoň ta komunita v tu chvíli na chvilku zapomene, že jsou volby. A v podstatě na půdě toho orgánu a ty komory se jmenují po světě odlišně, ale ta logika je povětšinou stejná. Jsou to sestry Poslanecké sněmovny české a prostě vyjednává se to napříč, prostě tyhle ty věci se fakt příliš nepolitizují z jednoho prostého důvodu. Až bude premiér či premiérka nebo kdokoliv, tak vy potřebujete profesionála, který není úplně příliš poddajný a hlavně nechcete, aby ta instituce byla informačním cedníkem, což se občas jakoby stávalo dlouhodobě bohužel a myslím si, že to je trochu jako neduh, ale rovnou říkám, to není spojeno jenom s panem Koudelkou. To je trošku dlouhodobější rys. Ale mě velmi mrzí, že se to tak jako zpolitizovalo, udělalo se z toho pseudotéma. A teď jsme ve fázi, takhle když se budeme ptát ohledně těch špatných řešení, tak lepší z těch špatných řešení je, když to bude jmenovat premiér či premiérka příští. Nějaké nové vládní většiny. To je strašně důležité, ale to můžeme mít taky třeba v lednu příštího roku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Andrej Babiš říká, že tato služba nefunguje na základě jednoho člověka. Možná se tady nabízí, byť je to jiný druh služby paralela. Nedávno vlastně skončil Pavel Zeman na postu nejvyššího státního zástupce, také se spekulovalo alespoň v médiích o variantě, že by jmenoval jeho nástupce až příští vláda. Víme, že byl jmenován Igor Stříž, jeho dlouholetý náměstek. Jak vlastně ale, pane Kubáčku, rozumíte tomu, že premiér Andrej Babiš, v jehož kompetenci jmenování šéfa kontrarozvědky vlastně to jméno neřekl.
Jan KUBÁČEK, politolog
Podle mě taktizuje, snaží se tomu konfliktu, tomu sporu, tomu že prostě logicky, když rozhodne, tak vždycky někoho naštvete, protože nemůže, není ten, který by vyhověl všem. Tak se snaží předejít. Já si myslím, že ale si toho výsledku komplikuje, protože odsouvání personálního rozhodnutí tohoto typu není dobře, protože stejně to budete muset rozhodnout. A nejhorší je, když to rozhodujete v situaci, kdy chcete mandát příští vlády. A když chcete vyhrát nebo uhrát rošádu velmi složitou na jedné, být za dobře s prezidentem, protože je ten, který určuje, kdo tu, tu dámskou volenku, kdo bude premiérem, kdo bude vyjednávat o budoucí vládě, ale zároveň potřebujete většinu Poslanecké sněmovny. A tam může být zase nakonfigurována odlišně. Takže pokud Andrej Babiš si myslí, že tomu utekl a že bude lépe. Tak se obávám, že personálie a řešení vedení by ho stejně doběhne. Bude ve složitější situaci, bude pod větším platem. Nebude to už příliš moc odsunout, protože už to bude jistý vzkaz i vůči zahraničí, protože víte nejhorší co by se mohlo stát, a to jsem rád, že teda nenastalo, podobné co se stalo novému nejvyššímu státnímu zástupci panu Střížovi, byl jmenován a jeden politik z jakoby konkurenčního opozičního tábora okamžitě řekl, až vyhrajeme, bude to odvolán. To je to nejhorší, protože v tu chvíli samozřejmě všichni vaši podřízení a i ta odborná komunita vás obchází obloukem a říká si, no, to bude stejně zimní král, to nemá příliš smysl, jako s tím nějak naplno spolupracovat, sdílet informace. A i dokonce, když pokračuje dál. Tak zase spousta lidí si řekne a zatím byl holport. Oni ho chtěli odvolat a teď je najednou ticho. On jim jde na ruku. Prostě tohle není dobře. To je přesně ukázka, že my fakt do těch odborných vod bysme neměli, kde to je opravdu postavené hodně na důvěryhodnosti, neměli vtahovat poli, přespříliš politiky, natož předvolební boj, protože to nemůžete nikdy vyhrát.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A má se to, pane Kubáčku, do té míry, jak to vidíme medializovat? Má to být v podstatě veřejná záležitost, jaký signál tím vysíláme v zahraničí?
Jan KUBÁČEK, politolog
No, řeknu to takhle, asi mnohé nepotěším, já jsem podobnou otázku teďka řešil taky s jedním médiem, kde se mě ptali, jestli vlastně není dobře, když o té /nesrozumitelné/ čteme více a o jejich krocích anebo vidíme i v televizi nebo čteme na stránkách deníku a já říkám, upřímně není. Protože pro mě je důležitá, aby byla připravená státní administrativa, aby na případná rizika byla připravená bezpečnostním moc, kterou tu máme zřízenou. To znamená zjednodušeně armáda policie a další složky. Já si myslím, že to, že přeženu, to ví Jan Kubáček a přečte si to nebo si to koukne, zhlédne na televizi. Této zemi dramaticky neprospěje a já těžko ty hranice nebo v uvozovkách klíčovou křižovatku nebo letištní provoz uhlídám. Já potřebuju, aby tuhle informaci měly dopředu kompetentní organizace a orgány. Takže já jsem spíše po vzoru třeba Británie a jiných proto, aby to sdíleli ti, co sdílet mají, co na to mají odbornost. Umí to vyhodnotit, aby s tím mohli pracovat kompetentní politici, kteří na to nesou odpovědnost tím, že vyhráli volby, sestavili vládu a případně za to mohou být trestáni, pokud nekonají. Než, že si to všichni budeme jakoby sdílet a povídat si o tom v hospodě u piva, a říkat si, hele já bych asi na ten kopec vylez a udělal tohle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tady ještě jedna zajímavá otázka, kterou v podstatě otevřel včera v televizi CNN Prima News Matěj Stropnický. Komu mají být tajné služby loajální. On říká, že je naprosto logické, že si vláda vybírá členy tajných služeb tak, aby si je zavázala. Cituji, tajné služby jsou tu přece proto, aby pracovaly pro stát, pro ústavně zvolené činitele, pro poslance.
Jan KUBÁČEK, politolog
Víte, tohle je složité, on to co popsal pan Stropnický, tak hodně cynicky popsal často realitu, že prostě ty služby cítí vazbu, loajalitu k danému vládnímu představiteli. Ale obecně platí, a vědí to i profesionálové. Prostě pověst máte jenom jednu. Ta loajalita je vůči státu a oni kdyby selhali bezpečnostně a oslabili bezpečnostní zájem České republiky, tak nějakým flagrantním způsobem, tak končí, končí i prostě v tom oboru. Neboli ono to je smíšení lokalit. Nebudeme si nalhávat, že se tyhle ty složky nezajímají, kdo je premiér a kdo je člen vlády a jestli je opozicí nebo vládní silou. Na druhou stranu tím, že mají dlouhý mandát, tak oni vědí, že jak životě nikdy nevíte, kdo půjde nahoru, kdo půjde dolů, takže vyplatí se zdravit a oni si také uvědomují, že se vyplatí mít korektní vztahy i s opozicí a obecně politickými činiteli, protože v řadě věcí potřebujete i tu Poslaneckou sněmovnu. Takže ta pravda je klasicky, jak to bývá někde uprostřed.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
V poslední době se zejména na sociálních sítích aktivně prezentuje prvorozený syn premiéra Andrej Babiš mladší. Paroduje svého otce, fotí se s politiky s některými, i když teda někteří už příliš aktivní nejsou. Vy máte proto nějaké vysvětlení? Je v tom spíše politika nebo má to osobnější rovinu, co seriózního lze o tom říct, co o tom vůbec víme?
Jan KUBÁČEK, politolog
Já to přirovnám k rozvodu v přímém přenosu. Akorát, že se nerozvádí manželé, kde zhrzený manžel či manželka posílají vzkazy, ale rozchází se v uvozovkách syn s otcem. Já si myslím, že tam bude něco osobnostně z minulosti, ale jak říkám, baterkou jsem jim nesvítil u jejich hádek a sporů. Ale přijde mi, že tam jistá prostě skepse, zklamání, zhrzenost, frustrace je, která je vtahována k otci a může mít i reálné základy. Ale mám dojem, že někdo politicky juniora využil, protože když sledujete jeho vystupování předtím, komunikaci, témata, časování, tak rozhodně neodpovídají tomu, jaký teďka má bohatý itinerář, jak ty kroky dělá. Jak je cílí, jak je symbolicky prezentuje. To ve vší úctě by i jeden výborný marketér nestíhal a potřeboval by k tomu další lidi. Kuriózně myslím si, že to zase povede k tomu, jak jsme se bavili na začátku ohledně vajíček. Ono to vlastně posílí jak otce tak tvrdé oponenty jeho otce, protože ty si řeknou, podívej i ten syn je důkazem, že prostě Andrej Babiš nemá být příštím premiérem a je problematický politik. Na druhé straně si zase stoupenci řeknou, podívej, co oni udělají, oni už zneužijou i jeho syna, tahají do toho rodinu a beztak zatím stojí určití politici, s kterými se teďka sešel a ty fotky jsou důkazem, takže zase to povede k tomu, že to bude černobílý spor a bude to jeden z evergreenů letní kampaně. Uvidíme, jestli v tom dál pokračuje, ale moc to nezmění.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odhaduje politolog Jan Kubáček. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den.
Jan KUBÁČEK, politolog
Klidné dny přeji děkuji.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se těší zítra na slyšenou. Mým hostem bude environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.
Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.