Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 8. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor o nejdůležitějších událostech, které hýbou veřejností. V tomto týdnu se v našich studiích v Praze i v Brně vystřídají hudebník, soudce či imunolog. Dnes bude dění kolem nás analyzovat politolog Jan Kubáček. Přeji vám dobrý den.

Jan KUBÁČEK, politolog
Dobrý den všem. Dnes bych měl přidat, že i běžkař. To se celkem hodí pro tento týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já si je pořídím si zítra. Bude to asi rychlejší. Každopádně dnes bude v Jak to vidí řeč o vakcíně a geopolitice, o psychologii občanů i o hledání politické shody. Přeji nerušený poslech. Takzvaná britská mutace je nakažlivější než původní forma koronaviru. Právě její šíření podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška může za to, že se epidemická situace v České republice nejlepší. Podle Duška se rovněž v brzké době nejspíš neobnoví plánované zákroky v nemocnicích kvůli množství hospitalizovaných s covidem 19. Muselo by totiž klesnout asi na 2000 z nynějších 5800 lidí v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který je mimochodem 100 ve své funkci, minulý týden odmítl transport pacientů z přetížené chebské nemocnice do Německa. Odůvodnil to tím, že se země o své občany postará. Zároveň prohlásil, že zdejší opatření přestávají fungovat. Nevyužitá záložní nemocnice v Letňanech za 65 milionů korun se likviduje. To bylo jen ve velké zkratce to hlavní, co se událo v posledních dnech, co se týče pandemie. Jak to vnímáte, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak, že se potvrzuje a i ten minulý týden to dobře ukázal, že zdravotní systém, zdravotní péče a tím já všechny dotyčné zdravím a smekám před nimi. Stojí fakt čistě na zdravotnících, jejich osobní angažovanosti, hrdinství, nějakých ještě vnitřních utajených energetických přesvědčeních, protože je to de facto už osmý měsíc v kuse a stále se ten zdravotní systém fakt drží na těch jednotlivcích. Kdybysme se bavili o nějaké systémové pomoci, systémovém řízení, tak to je spíše, já nevím, jestli rozval, to bych nechtěl říkat, ale mně přijde taková roztříštěná hibernace. Ale potvrzuje se jako opakovaně. Česká realita stojí fakt na jednotlivcích, jejich odvaze, píli a já bych celkem doporučoval i tak trochu mě to dneska napadlo, jak se bavíme o tom sněhu, kdyby každý den bylo paralelní zpravodajství fakt z těch našich českých, moravských a slezských nemocnic, aby lidé viděli, jako v jakých podmínkách, jaké hrdinství, jak tam systematicky fungují a o co teď se vlastně hraje, protože pro mnohé mám dojem, že oni už si covid spojili, buď svým, se svým oblíbeným nebo se svým neoblíbeným politikem. Mají pocit, že to volby rozřeší. Nebo to, že oni k tomu nějak jako ignorací nebo naopak přepečlivostí budou přistupovat, že to bude mít nějaký politický dopad, ale ono to je primárně o nás, našem zdraví, zdraví našich blízkých a hlavně aby zdravotní systém ustál a vydržel. Touto cestou já před ním smekám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by to selhání státu, pokud by se o několik českých pacientů postarali v nemocnicích v jiné zemi? Například v Portugalsku, které je v Evropě nyní nejvíce zatížené bojí s pandemií, byť se o tom v podstatě u nás nemluví. Pomáhají lékaři německého Bundeswehru. Portugalsko je v totálním lockdownu, je absolutně uzavřeno, přesto čísla nakažených neklesají. Portugalská vláda se proto obrátila s prosbou o pomoc na evropské partnery.

Jan KUBÁČEK, politolog
Nebyl by to problém. Ono to má jenom obrovskou symboliku. Já připomenu, byli jsme v situaci a byly to v uvozovkách krásné časy, kdy my jsme sami nabízeli mezinárodní pomoc. Nabízeli jsme ji i ostatní a jednu chvíli to vypadalo, že možná bude i využita kolegům Francouzům a já si spíš myslím, že částečně pro některé politiky je to uražená ješitnost. Částečně pro některé politiky je to taková ta pověstná symbolická tečka, protože těch problémů je okolo nás hodně. Ta společnost je už velmi unavená, velmi přecitlivělá, naštvaná a mnozí se bojí, že vlastně převezení pár pacientů do blízkého německého příhraničí by v podstatě mohlo být takovou symbolickou tečkou pro mnohé, aby si mysleli, že de facto je to v rozvalu. Nemá to řešení, vláda to nezvládá. Jsou tam strategické problémy, takže myslím si, že se fakt hraje o symboliku o to, abysme si stále to dokázali jakoby řešit v tom našem českém uspořádání, českém systému zdravotní péče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A mělo by se toto hrát?

Jan KUBÁČEK, politolog
Je špatně, ale víte co, je to špatně. Já to beru tak, že teď se na to dívám s odpuštěním trochu jako doktor. To znamená neřeším plusy, mínusy, ale spíš nastalý stav. Ono to je podobné, jako bychom vedli debatu, jestli adekvátní, aby Poslanecká sněmovna tak zpolitizovala nouzový stav nebo případně řešení covidu. Já bych očekával, že v téhle únavě, kuriózně dnes by politici vydělali na tom, že jsou schopni si sednout ke kulatému stolu. Dohodnout se, co funguje, co je potřeba upravit, jakou strategii zvolit a jsem přesvědčen, že by kuriózně to ocenili voliči. Pozice vládní, i té vládní opozice, protože myslím si, že teďka všichni hlavně chtějí už nějaké pověstné světlo na konci tunelu. A mám dojem, že takovéto neskutečné, houževnaté okopávání kotníků ze všech stran, jak těch vládních tak těch opozičních, ve výsledku ty voliče unavuje a štve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak může podle vás, pane Kubáčku, vláda přesvědčit občany, aby dodržovali protiepidemická opatření?

Jan KUBÁČEK, politolog
No primárně, kdyby je sama začala dodržovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nedodržuje?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, je to obrovský zmatek a myslím si, že politici stále spoustu věcí nedomýšlí. Buď v takových banalitách, jak sme viděli teď ty cesty ministrů a jejich jakoby popularizace jejich práce, kdy se prostě ukázalo, že se to míjelo účinkem a ještě to mělo bezpečnostní konsekvence. Ale hlavní si myslím, že tam jsou dva problémy. První opravdu najet snad už někdy, ale nevím, už tomu přestávám i věřit, protože po roce, když se to nikdo nenaučí, tak těžko se to naučí do dvou let, aby se mluvilo jedněmi ústy a ta se ctila. Druhé, co si myslím, že je velmi zásadní, exemplární tresty. V uvozovkách klasické ryba smrdí od hlavy. Prostě v momentě, pokud tady nastane papalášství, pokud to jenom trochu jde a bavíme se o nouzovém stavu, takže já nechápu, proč by to nešlo. Tak opravdu dotyčné usvědčené prostě sankcionovat, trestat. Myslím si, že by mnozí zaťali, kousli se dortů a řekli dobře, když v uvozovkách páni, tak kmáni budou, chvilku vydrží. No a pak třetí samozřejmě průběžné vysvětlování, příprava, usnadňování očkování. Když už čekáme na vakcínu, tak já jenom pevně věřím, že pak nenastane situace, že nám ta vakcína doputuje a nebudeme schopni ji logisticky rozvést a rychle zpracovat. Takže průběžně tomu se věnovat a hlavně to všechno dělat srozumitelně a pokud možno v klidu. A pokud možno nechat do toho promlouvat a rozhodovat odborníky přes krizové řízení, protože je to krizová situace. Bude to ještě krizová situace. Bude to zátěž o výrok a je potřeba co nejvíce to zklidňovat, protože jinak se může stát, že opravdu voliči budou trestat odleva doprava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Maďarské úřady daly zelenou k použití ruské vakcíny Sputnik V. Preparát prověřilo Centrum pro veřejné zdraví. Půjde již o čtvrtou vakcínu v zemi. K dispozici má už očkovací látky od firem Pfizer, BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Podle premiéra Andreje Babiše, který v pátek jednal v Budapešti se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem, by Česká republika mohla zvážit podobný postup, tedy nečekat na schválení ruské látky unijní schvalovací agenturou. Vakcína není o politice, je to o bezpečnosti, o zdraví. Řekl Andrej Babiš. Mělo by o takzvanou výjimku v nouzi usilovat také Česko, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak bezesporu by Česká republika měla pustit ke slovu SÚKL, pokud bude rychlejší než ta evropská v uvozovkách téma EMA, zjednodušeně jakoby posuzovací instituce, která sleduje /souzvuk zvuků/, přesně tak, která posuzuje bezpečnost léčiv a v tomhle případě očkování. Rozhodně bych odhodil politiku a geopolitiku stranou, protože řekněme si na rovinu, všechny vakcíny mají ve svém DNA zakódovanou samozřejmě geopolitickou strategii. Je to symbol. Bude to využíváno i jako symbol do budoucna. Je to pro nás jedna obrovská zpráva, jak pro Českou republiku tak jako pro členský stát Evropské unie. Co nemáme doma, jako bychom neměli. Nebo-li pokud korunavirus nás něco naučí a já pevně věřím, že ano, tak abychom se zase zaměřili na takové ty strategické služby, strategické kompetence, vědu a výzkum, abychom ji měli na půdě unie, abychom jim velké části taky samozřejmě logicky měli na půdě České republiky. Protože všechno ostatní tam už taháme za krátký konec provazu. A vidíme to i u Evropské unie a já tady rovnou jedním dechem řeknu. Možná pro někoho nepopulární. Ono kdyby nebylo unijního přístupu, tak já si myslím, že ty vakcíny nemáme dodnes. Protože přece jen ta váha toho velkého klubu sedmadvacítky funguje a má význam. Kdyby to vyjednávaly jednotlivé členské země, tak dojde akorát k vzájemným potyčkám, v uvozovkách o cenu a množství vakcíny. A neměli bychom ve výsledku nic. Ale velké poučení, vědu a výzkum držme si doma, protože to je recept na úspěch. Ukázala to první vlna, jak tady naše instituce dokázaly doslova na koleně vymýšlet a vymýšlet velmi chytrou a dnes úspěšnou ochrannou, ochranné pomůcky a ukazuje to ta nekonečná podzimní vlna, která se ještě potáhne, že i očkování, a to že jsme v tom byli velmi dobří, v těch očkovacích sérech má smysl, i v jedenadvacátém století držet doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koalicím nově postačí pro vstup do sněmovny získat 5 % hlasů. Ústavní soud se rozhodl zrušit část volebního zákona. Podle jeho nálezu ten dosavadní porušoval rovnost volebního práva a šance kandidujících subjektů. Jak se, pane Kubáčku, díváte na samotnou změnu, i na to načasování? Rozhodl soud v pravou chvíli? Připomenu, že stížnost části senátorů na pravidla volebního zákona je stará přes 3 roky.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já z toho mám velmi smíšené pocity, protože se bojím, aby nedošlo k tomu, že napravení jedné křivdy vyvolá křivdy další. Řeknu konkrétně, mě se to i dotýká, protože jsem byl opakovaně voličem v Libereckém kraji sněmovních voleb a podle této normy, která byla zrušena, jsme volili 5×. Víme o tom 20 let, že hlasy Liberečanů, Karlovaráků, Vysočin, lidí z Vysočiny, Pardubického kraje, Zlínského, mohl bych pokračovat, Královéhradeckého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To už jsou skoro všechny.

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak ono v podstatě, kdybychom si vyjmenovali těch 5 největších, tak ty jediné byly privilegované. A bylo to špatně dlouhodobě. Mě to jenom překvapuje, že teď to slyšíme z úst pánů a tady říkám plurál záměrně, je to nejen předseda Ústavního soudu pan Rychetský, ale i soudce zpravodaj pan Filip, kteří vlastně tvořili tu normu, pak ji upravovali pod původním tlakem Ústavního soudu a odmítnutím. A teď ji vlastně zardousili. Já jsem naštvaný z toho titulu, že bych čekal, že tahle argumentace a ten výsledek se objeví před rokem a my bychom měli šanci, respektive naši zákonodárci přijít s lepším opatřením, kvalitnějším opatřením, které jí, které by řešilo například i otázku korespondenční volby a některých dalších témat, která jsou velmi důležitá, i co se týče jakoby servisu pro občana. Aby to bylo přehlednější, jednodušší, praktičtější. Výsledek teď, že jsou v časovém presu je, že se bude hledat kompromis kompromisů. Úplně nejjednodušší minimalistické řešení a zároveň, že nám začne stát práce nad dalšími zákony, které jsou velmi důležité v oblasti lichvy. Vymahatelnosti práva, sociálních kompenzací, věcí které jsou teď zvlášť v době koronaviru také nesmírně důležité. Takže obávám se, že Ústavní soud ano respektuje, jak rozhodl, rozhodl správně. Ale za mě pozdě a navíc to naservíroval senátorům a poslancům tak, že vlastně ani nemají příliš šancí, to vyspravit k lepšímu a vyřešit i další problémy. De facto jim určil opravdu minima, minimalismus a pak kompromisu, kompromis kompromisu, který příliš nebaví a který příliš nikoho nenadchne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měly by se nyní změnit i právě ty volební kraje, respektive disproporce ve velikosti jednotlivých samosprávných celků? Není to ten největší problém?

Jan KUBÁČEK, politolog
Už bych to neměnil, protože jak jsem na začátku vzpomínal, volali jsme podle toho 20 let. Patero sněmovních voleb, to už je hodně. Myslím si, že už i optikou krajských voleb jsme si na naše kraje zvykli. Vnímáme už je poměrně jako prostě přirozenou entitu. A je tady celá řada opatření, jak se to dá zvládnout. To znamená i to, že je máme nestejně lidnaté. Tak můžeme řešit přepočty, v uvozovkách jakoby v druhém kole, abych to přeložil to skrutinium. A nás voličů se to ani nedotkne, protože my vlastně pokud to dobře dopadne, tak půjdeme volit standardně. Budeme mít 14 volebních lístků, jako jsme byli zvyklí. A ten druhý přepočet se de facto odehraje na půdě softwaru Českého statistického úřadu, na poli jakoby volební geometrie. Takže nás by to zatížit nemělo. Je to jenom zpráva samozřejmě pro dalšího premiéra či premiérku, protože tady úplně odpustit, odmyslím teďka stávající politiky, ale ať tam bude Petr nebo Pavel, tak už teď ví, že hledat stojedničku bude těžší, že bude jeho vláda křehčí a že bude jeho vláda rozhodně muset být koaličnější a sněmovna bude roztříštěnější. Což rovnou říkám i B, bude vyhovovat prezidentu republiky, a to i po Miloši Zemanovi komukoliv, kdo přijde další, protože platilo to za Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, čím roztříštěnější sněmovna, tím silnější mandát, ambicióznější, ofenzívnější prezident republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak složité bude, podle vašeho názoru, pane Kubáčku, jednak ta nová pravidla sepsat, ale hlavně je prosadit? Najdou politici shodu a pokud nikoliv, co by to pak znamenalo?

Jan KUBÁČEK, politolog
Začnu od konce. Můžu uklidnit veřejnost a trochu mě to překvapuje, že to zapadá tahle informace, že i kdyby se páni senátoři a páni poslanci nedohodli, tak s velkou pravděpodobností volby se odehrají a v podstatě ten výklad toho úplně poměrného přepočtu by podal Nejvyšší správní soud, jeho senátní, senátní výbor k tomu zřízený. Možná někteří to znají kvůli občanským stížnostem právě na, na volby a případně na volební rozhodování. Takže si myslím, že nehrozí pád, jak se říká do černé díry a neodehrání se voleb. Druhá věc, kterou bych připomněl, ono myslím si, že zástupci obou komor se nakonec dohodnou, protože by byli potrestáni. Ti voliči vedle toho co zažívají v době koronaviru, v oblasti zdravotnictví, sociálna, ekonomiky, už jsou, opravdu to už je papiňák a myslím si, že kdyby najednou viděli v přímém přenosu, že se politici nedohodnou, tak by trestali, opravdu jak jsem dneska už vzpomínal odleva doprava, zprava doleva, aby to bylo korektní. Takže myslím si, že k nějaké shodě dojde, ale samozřejmě bude to slovíčkaření, protože když to vezmete, jen ve sněmovně je 9 klubů. V Senátu de facto podobný počet a teď to násobte. Já nikdy nebyl dobrý v matematice a jen když já se tady jen prostě na papíře napočítám ty kombinace, tak to zní děsivě, vypadá děsivě. A někdo logicky bude obejit a obávám se, že ten dotyčný, který bude obejit, to bude prezentovat jako jedno téma z volební kampaně a rozhodně to klidu nepřispěje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak rozumíte, pane Kubáčku, vzkazu pana prezidenta, který bude za vítěze voleb považovat nejsilnější stranu, nikoliv koalici, řekl to před pár dny v jednom rozhovoru?

Jan KUBÁČEK, politolog
No mně přijde, jak kdyby prezident republiky už v tu dobu věděl, jak Ústavní soud rozhodne. Protože v podstatě, když my přijmeme teď tu logiku toho poměrného uspořádání, tak to opravdu bude o síle toho dotyčného subjektu. Dokonce i v té volební alianci, protože ono kuriózně čím se vlastně snížila ta volební hranice na těch povinných 5 %, tak tím toto manželství jakoby rozvolnilo, to partnerství těch obou politických subjektů. A není už tady taková jakoby bezbřehá nutnost spolupracovat. Nemluvě o tom, že někteří se ještě dávno před Ústavním soudem nechali, nechali slyšet, že skončí volby a jdou do toho samostatně jako politické kluby. Takže mně to v podstatě přijde jako popis stavu po středě minulého týdne, že to bude opravdu o mnoha subjektech. A bude to o síle, stabilitě jednoho daného subjektu a jeho schopnosti vyjednávat s dalšími subjekty. Všimněte si, není tam personifikace. Takže já mám dojem, že i Miloš Zeman si uvědomuje, že to nemusí být jenom třeba u hnutí ANO, ale s velkou vděčností u něho, že se možná nebude hrát, v uvozovkách o Andreje Babiše, ale že se bude hrát jakoby o spolupráci těch subjektů třeba bez Andreje Babiše. Ale ono se to může stát i jinému předsedovi jiného politického subjektu. A já když vidím, co se děje třeba v ODS teď mezi špičkami vedení, tak ono je dost dobře možné, že tenhle případ může platit i na občanské demokraty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dění kolem nás v souvislostech, komentuje politolog Jan Kubáček. Někdejší šéf Evropské centrální banky, profesor ekonomie Mario Draghi, má vyvést italskou politiku z patové situace po rozpadu čtyřkoalice expremiéra nestraníka Giuseppe Conteho. Politika ovšem není populární video hráze, které pochází jeho přezdívka, zachránce super Mario. Nebo bude mít, pane Kubáčku, šťastnou ruku a sestaví funkční kabinet? Zatím mu podporu slíbili, jak dosud vládnoucí Hnutí pěti hvězd, tak i opoziční Liga Mattea Salviniho.

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak vypadá to nadějně. Itálie je v situaci, kterou my, myslím si velmi dobře chápeme i v rámci Evropské unie, že už je tak těžce a bídně, že už se prostě musí dohodnout, protože jinak by následovalo politické zemětřesení a že Itálie z devadesátých let minulého století o tom něco ví, kdy padly téměř všechny politické strany /souzvuk zvuků/. Myslím si, že teď ty volby nehrozí, protože mnozí si uvědomují, že jednak ono by to stabilnější výsledky nepřineslo a i volby mají v sobě epidemické riziko. My o tom víme o těch krajských loňského roku, kdy nám to zvedlo čísla. Myslím si, že Mario Draghi je de facto velmi atraktivním kandidátem pro obě dva komory. Já jenom připomenu pro posluchače, že Italové to mají složitější v tom ohledu, že vlastně Poslanecká sněmovna a Senát mají úplně stejné kompetence. Jsou stejně důležité, stejně významné, a tak trochu lidově řečeno se drží pod krkem a mají vysoký vyděračský potenciál. Takže Mario Draghi potřebuje být silný v obou komorách a v obou komorách si udržovat podporu. On ji ve výsledku získat, protože nechce prodlužovat politickou kariéru. To uklidí mnohé stávající politiky, že jim neroste konkurence a zároveň už prokázal svou kompetenci, že je spíše technokratem, což vlastně teďka vyhovuje de facto všem a daří se mu získávat podporu v tak odlehlých táborech, jako jak jste vzpomínala Hnutí pěti hvězd, což je hodně protestní populismus a na druhé straně hnutí Silvia Berlusconiho. Což je opět zase populismus jiného zrna a úplně jiného typu. Takže myslím si, že tu šanci má, v roce 2012 prokázal, že dokáže řešit i dluhové problémy na úrovni celé Evropské unie. Je to člověk, který dokáže dohodnout. Bude to mít hodně těžké, protože samozřejmě koronavirus není jenom o zdraví, ale je to hodně o ekonomice, hodně o sociálnu. Ostatně ty problémy se teď ukázaly, že vlastně Italové, Italům padla vláda, jak na vnitřní chemii a okopávání kotníků, tak na rozdělování té koronavirové jakoby evropské nebo unijní pomoci. Což taky málokdo dokáže rozbít kvůli tomu vládu v momentě, když má dobře investovat a že je kam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se píše italských médiích, nejméně populární politik expremiér, ex expremiér Matteo Renzi položil vládu nejoblíbenějšího italského politika, také expremiéra již Giuseppe Conteho. Zatím stále není jasné, jestli půjde o vládu technokratů, úřednickou vládu nebo vládu politickou.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já si myslím, že ona bude jakoby zjevně technokratická, s tichou podporou politiků z jednoho prostého důvodu. Politici vědí, že teď je potřeba spousty nepopulárních řešení a opravdu takového jakoby krizového až trochu polovojenského, omlouvám se ten termín, ale ona to je záplava. Takže dejme tomu polozáchranného řízení státu. A na to se hodí bankéř, který odejde do důchodu. Na to se hodí technokratická autorita a na to se jakoby hodí i tiché trpění technokratů, protože de facto všechny zúčastněné levicové i pravicové subjekty mohou říct, je to nutnost a dělá to někdo jiný. Není to naše aktivita, nenese to náš podpis, čili mohou se jakoby z těch nepříjemností vyvinit. A mohou se soustředit na příští volby, které a v případě Itálie ani neříkám, že budou v roce 2023, protože budou určitě dříve. Ale dá se říci, že budou hodně po koronavirové. Čili tipuji, že třeba v roce 22 by to mohlo být o nich, ale tam potřebují de facto zúčastnění politici stabilní situaci, protože ono se může stát, že vlastně Italové by si našli ještě jiný protest, protože v tomhle ohledu ta nabídka tam je velice pestrá a Italové na ni slyší. Takže myslím si, že vlastně kuriózně teďka de facto všem vyhovuje, aby tam byl v čele bankéř. Relativně ne úplně sexy úředníky, kteří nestrhnou, ale zároveň nevytváří konkurenci a vykoušou ty nepříjemnosti, které teďka nad Itálií visí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zemřel bývalý americký ministr zahraničí George P. Shultz, který se za vlády prezidenta Ronalda Reagana v osmdesátých letech zasazoval o zlepšení vztahů se Sovětským svazem a usiloval o mír na Blízkém východě. Jaké priority bude mít administrativa Joea Bidena právě v oblasti diplomacie?

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak bude to takový zajímavý pohled Ameriky, protože hned v úvodu musím říct, že nebudou příliš čas na tu tradiční diplomacii. Joe Biden ji oznámil. Ostatně své diplomaty přivítal na prvním setkání diplomacie zpátky. Vítejte, přidejte se. Ale tím, že Amerika bude hodně žít svými domácími problémy, tak vlastně na tu klasickou diplomacii příliš času nebude. Ukazuje se, že Joe Biden bude kombinovat jakoby Trumpův styl a své priority, svůj slovník, že například co se týče Číny, bude dál trumpovský, bude tvrdý. Co se týče Ruska tak možná ve výsledku bude tvrdší než Donald Trump. Pokud bude mít na to prostor a čas, co se týče těch nejbližších vztahů hlavně s latinskoamerickými státy, tak tam bude Joe Bidenem. Tam bude smířlivý, tam bude hodně otevřený. Ale obecně nám dává informaci, že ten slovník bude jiný. Nám se bude lépe poslouchat, bude příjemnější, ale ten obsah bude často Donald Trumpovský, čili jiným slovy ono ta diplomacie je velmi konzervativní. Ona se mění v řádu 10 let, takže k tomu vybočení příliš nedojde, ale pro nás zpráva Ameriku v zahraničí uvidíme méně, natož v Evropské unii, natož Evropě celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co myslíte, pane Kubáčku, tím trampovský, už chápu, nemáme mnoho času. V rozhovoru pro jednu americkou televizi CNB Joe Biden řekl, že počítá s extrémním soupeřením s Čínou, ale chce k ní přistupovat jinak než jeho předchůdce Donald Trump.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já si myslím, že to bude zase takovéto /nesrozumitelné/ oživení, dva se perou, třetí se směje. Neboli, když bude potřebovat oslabit Rusko, pokusí se v podstatě rozklížit spolupráci, která vznikla za Donalda Trumpa mezi Ruskem a Čínou. Takže bude taktizovat tak, aby posíl Spojené státy americké a nevytvořil pevné, kamenné betonové přátelství Ruska a Číny, protože to by samozřejmě bylo velmi rizikové pro Spojené státy americké a řekněme si na rovinu i pro náš svět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Jan Kubáček. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog
Díky za pozvání a všem pevné zdraví a pevné nervy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem bude hudebník Jiří Hlaváč. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.