Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 22. června 2020

22. červen 2020

Hostem byl politolog Jan Kubáček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Dění kolem nás v následujících minutách bude glosovat politolog Jan Kubáček. Přeji Vám dobrý den do olomouckého studia.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Krásný den i Vám a posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Naši pozornosti neunikne rezoluce Evropského parlamentu k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. První rok první slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, či šance polské hlavy státu na znovuzvolení. Inspirativní poslech. Poslanci Evropského parlamentu v pátek jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů Andreje Babiše. Český premiér, podle europoslanců, zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert. Rezoluce o zhruba padesáti bodech vyzývá premiéra k tomu, aby se buď definitivně vzdal Agrofertu, nečerpal z něj žádné dotace z Bruselu, nebo rezignoval. To usnesení je nezávazné. Co znamená pro Českou republiku, pane Kubáčku? Do jakého světla nás staví?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak bezesporu, ač je to opravdu rezoluce, je to prohlášení, má to spíš jako symbolickou váhu, ale váhu podpořenou velkou většinou europoslanců z Evropského parlamentu, tak nutno dodat, že samozřejmě toto prohlášení, nebo tato situace, teď komplikuje vyjednávání České republiky, potažmo Andreje Babiše za českou vládu a za Českou republiku, jak toho protikoronavirového nebo pokoronavirového balíčku, v rámci Evropské unie, nějaké společné ekonomické pomoci, tak samozřejmě i těch finančních rámců nebo finančních podmínek, jak toho evropského rozpočtu, sedmiletého, tak i obecně nějakého dalšího fungování. Prostě zkrátka žádný vyjednavač z dalších členských zemí Evropské unie, potažmo i orgánu Evropské unie, neodolá, a využije tuto situaci, a bude více tlačit na Andreje Babiše, protože si uvědomuje, že není úplně v komfortní situaci, a bude využívat zkrátka tento argument, tuto rezoluci, tuto situaci okolo střetu zájmů, a vyjasňování, respektive probírání této agendy, jako určitou nátlakovou situaci. Já rovnou jedním dechem říkám, že s velkou pravděpodobností by jsme to využívali i my, kdyby se to dotýkalo jiného zahraničního státníka, a chtěli jsme vyjednat lepší podmínky, více peněz, případně nějakou právní úpravu, výhodnější pro české zájmy. Takže musíme s tím počítat, že sice je to takové zarámování, fakticky ta situace se stále s Evropskou komisí projednává, vyjasňuje, já sám odhaduji, ostatně i ve Vašem pořadu jsem to už několikrát vzpomínal, že se to nakonec celé bude řešit ještě soudní cestou, u Soudního dvoru Evropské unie, čili že ten verdikt můžeme slyšet opravdu za řádku let, protože ta evropská justice je podobně rychlá jako ta česká. Ale musíme počítat s tím, že prostě toto téma, i to páteční rozhodnutí Evropského parlamentu, bude prostě součástí nějakého diplomatického vyjednávacího maratonu o penězích a ekonomických podmínkách České republiky, v tom dalším rozpočtu Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady vybízí k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování, potírání. Jaký je vlastně ten stávající?

Jan KUBÁČEK, politolog:
My máme totiž největší problém, a to by nám obecně pomohlo, ať ta iniciativa přijde z české strany, z české strany justice, nebo nakonec nějakého rozhodnutí, které bude mít dopad celounijní, ze směru Evropské komise, případně už vzpomínaného Soudního dvoru Evropské unie, aby se jasně vymezila, vyjasnila otázka střetu zájmů. Protože i právníci tuzemští Vám potvrdí, že v podstatě my máme asi pět nebo šest interpretací střetu zájmu, že v podstatě my máme, abych zjednodušil pro posluchače, ten střet zájmů vymezený vždy podle té oblasti, kde čerpáte, kde se pohybujete v tom právním prostředí, podhoubí, ať je to v otázce zemědělských dotací, průmyslových dotací, dotací v oblasti cestovního ruchu, služeb, případně dalších jakoby kompenzačních projektů, programů rozvoje, v podstatě každé to legislativní opatření, ten střet zájmů definuje odlišně, a potřebovali bychom to sjednotit, protože by nám to obecně pomohlo jakoby v té otevřenosti podmínek, protože to není jenom o Andrej Babišovi a aktuálním tématu, případně aktuálních komplikacích pro Českou republiku, ale to je obecně o dlouhodobých pravidlech hry, pro v podstatě všechny subjekty, podnikatele, protože mnozí Vám řeknou, to, že teď se řeší Andrej Babiš znamená pro něj například zvýhodnění nebo znevýhodnění, například mnohé ostatní trápí problém obdobný, případně k těm penězům prostě nemají šanci se dostat, protože zůstávají teď na úrovni například Agrofertu, takže obecně prostě potřebujeme tohle principiální vyjasnění, aby ta soutěž, pokud možno, byla co nejotevřenější, nejférovější, a tu realitu ohýbala co nejméně, protože mnozí Vám řeknou, že i ty dotace prostě jsou ohýbáním všedních dnů, a samozřejmě, zvýhodnění někoho je na úkor mnohých dalších. Takže i tak na to musíme nahlížet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na kom je tedy to vylepšení kontrolních mechanismů?

Jan KUBÁČEK, politolog:
V podstatě my bychom potřebovali jednak vyjádření českého soudu. Je otázka, jestli to nakonec není i na nějakou debatu Ústavního soudu, který zatím řešil jenom lex Babiš, který fakticky potvrdil, je to myslím si, i na nějakou praxi, na vymezení, ono by v podstatě pomohlo i velmi vyjádření těch jednotlivých soudních instancí, které jsou zodpovědné za pravidla hry v České republice, a s velkou pravděpodobností budeme v tomto ohledu čekat také potom na verdikt Soudního dvoru Evropské unie, pokud se tam, což já jedním dechem říkám, s velkou pravděpodobností dostane, tak pokud se tam ta kauza střetu zájmů okolo Andreje Babiše dostane, tak za nějakých pár let se to dovíme, a to je ten největší, s odpuštěním průšvih, že my bychom přesně u těchto principiálních věcí potřebovali, aby ta justice byla aktivní, aby tu legislativu vyjasňovala a definovala precedenty, pokud možno promptně, aby tyto výjimečné nestandardní, velmi komplikované situace, byly co nejkratší, a aby nejen jsme to neřešili v oblasti vnitřního politického života, a nějakými politickými přestřelkami, ale aby to co nejméně komplikovalo život právě podnikatelům, jak v tuzemsku, tak nutno dodat, i v tom evropském prostředí. A bohužel se obávám, že čím vážnější problém je, tím víc justice strká hlavu jako pověstný pštros do písku, a vyčkává, a řeší to až za hodnou řádku let, což ale tu nespravedlnost násobí, a tu situaci komplikuje, nemluvě o tom, že jsem přesvědčen, že to ubírá i jistou důvěru občanovi, v pravidla hry, v demokracii, v justici, a nějakou elementární spravedlnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Apropo, pane Kubáčku, politické přestřelky, podle Andreje Babiše za rezolucí stojí čeští europoslanci, kteří podle něj dělají vše pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili. Jak se tato kauza, a nejnovější rezoluce, která asi není, nevím, zeptám se také, je do jaké míry překvapením, podepíše nebo bude hrát roli v české politice?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Začnu od konce, ono několik týdnů zpátky, už v podstatě prosakovalo, že ty velké frakce jsou připravené tuto rezoluci podpořit, myslím si i z toho titulu, že probíhá intenzivně jednání okolo rozpočtu jak koronavirového, tak rozpočtu Evropské unie. Nutno dodat, že Andrej Babiš není vždy povolný těmto frakcím, takže myslím si, že tady byla i velká vůle ho jakoby zatlačit a tímto nějakým způsobem limitovat, pokárat nebo dát mu určitou stopku mocenskou a politickou. To prostě k té reál politice patří, i té unijní, a jen naváži, že ono kuriozně v té české, tuzemské realitě, to příliš mnoho nezmění, protože já jsem přesvědčen, že to přesně zase posílí tu dualitu. Stoupenci Andreje Babiše řeknou, podívejte, je to důkaz, jak po něm jdou, jak se snaží všemi možnými způsoby ho vytlačit z politiky, když se jim to nedaří v tuzemsku, zapojí do toho zahraničí. Někteří budou naštvaní, že pereme to špinavé prádlo venku, nepereme si ho doma "v české domácnosti", a naopak, ti, co mají dlouhodobé výhrady, jsou kritičtí vůči Andreji Babišovi, tak řeknou, je to další důvod, je to další pověstná kapka do toho poháru trpělivosti, který není bezmezný, a je to důkaz toho, že Andrej Babiš je prostě problematický hráč, že to je žralok české politiky, že to je agresivní hráč, na kterého se musí zase agresivně, limitovaně, takže kuriózně, pokud to někomu připomíná tu pověstnou Spartu, Slavii, že to je 50 na 50, tak jsem přesvědčen, že tady to bude platit. A mimochodem, Andrej Babiš to okamžitě vytušil, a všimněte si, že to okamžitě zase přenesl do toho takového vnitřního českého sporu, že v podstatě je to protahování konfliktu v české tuzemské politice do evropského prostředí, do evropských problémů. Myslím si, mimochodem, že se bude snažit i to interpretovat tak, že si vlastně podlamujeme českou pozici, a tady zase dojde k tomu pinkání, kdy jeho odpůrci budou říkat, právě díky tomu, že postupujete tak a tak, a nejste ochoten vyjasnit si střet zájmu, nejste ochoten rezignovat na tu jakoby mocensko-ekonomickou roli, tak oslabujete pozici České republiky, vyjednáváme horší podmínky, Andrej Babiš, podle mě, bude zase kontrovat naopak tím, protože si pereme špinavé prádlo venku, oslabujeme českou opozici, a bude to zase prostě klasická pinkaná, a zase takový ten klasický boxerský match.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče toho balíku, jak navrhuje Evropská komise, lidově řečeno, nalít do ekonomiky v přepočtu asi 20 bilionů korun, Brusel navrhuje tři hlavní oblasti, do kterých by ty peníze měly putovat, digitalizace, ekologická transformace ekonomik a investice do zdravotnictví. Co bychom vlastně chtěli v České republice za ně pořídit? Do čeho investovat? Má kabinet vůbec představu?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Ono myslím si, že s tím hodně souvisí, že kabinet nemá dostatek projektů, do kterých by mohl ty peníze přenést okamžitě, protože myslím si, že i posluchači znělo velmi libě ten bod zdravotnictví, protože tam prostě peněz je potřeba, a zdravotnictví máme na kritickém rozcestí, a upřímně řečeno, za ty peníze, které do toho zdravotnického systému jdou, tak nám české zdravotnictví vytváří naprosto neskutečné výsledky, a prokázala to i koronavirová zátěž, že to zdravotnictví, ten systém to ustál, lékaři, pomocný zdravotnický personál, v podstatě všichni tam zúčastnění předváděli často doslova hrdinské výsledky, ale bylo to postaveno na jejich aktivitě, bylo to postaveno v podstatě na té dozrávající generaci zdravotníků, která nám za chvíli dá vale, odejde do důchodu, a potěš pánbu, kam potom, a kdo převezme tu jejich misi, takže tam by se samozřejmě peníze, a veškerá motivace, velmi hodila. I tím, že to jde hodně za tím praktickým výzkumem, který nám nesmírně teď aktuálně pomohl. Velmi dobře zní samozřejmě i digitalizace. Já myslím, že to mě podpoří každý, kdo se snaží podnikat v menším městě, nebo oblastech jakoby hraničních v České republice, ale nutno dodat, i často v centrálu, kde prostě ten internet selhává, padá, je nespolehlivý, a my dnes ho potřebujeme nejen v kontaktu s klientem, ale s klientem, a státní správou. A mimochodem by to bylo nádherné B, protože bychom konečně mohli osekat přebujelou, naprosto nepochopitelně zbyrokratizovanou státní správu, která prostě stojí víc, než převádí a vytváří, a nepomáhá nám v tom ekonomickém růstu, a nějaké ekonomické stabilitě. No a pak se dostáváme k tomu C, kde si myslím, že je velký zádrhel. Ta tzv. ekologická transformace znamená, že se bude dávat mnohem větší důraz na ekologické projekty samy o sobě. Ne nutně ty přeměnové, ale v podstatě takovou tu, jako řeklo by se, někdy až, promiňte mi, umanutou, nebo sebestřednou zelenou politiku která moc neřeší to, aby to nevytvářelo ekologické otřesy, a aby ta ekologizace byla rozumná, šetrná, hospodárná, měla nějaké racionální propojení s průmyslem, a s alternativními zdroji energie, ale často se v podstatě staví takový zelený pomník, kdy se neřeší, jestli už to bude funkční, ekonomicky provázané, jestli to nebude dělat sociální otřesy, a tady se toho upřímně velmi bojím, protože se jde zatím cestou prostě doslova běhu do zdi, jenom aby se plnily určité cíle a neřeší se už, jestli to nebude mít ekonomické a sociální, to podtrhuji, velké dopady, a tady zatím táhneme za kratší konec, a obávám se, že někteří tu kauzu střetu zájmů se budou snažit využít, a ta česká pozice, v tomhle ohledu, bude velmi slabá, protože nám chybí zatím ti partneři. Čímž jsem zvědav, mimochodem, jaký to bude mít dopad i na Vyšegrád, čím se dostáváme de facto k našim politickým volbám sousedních států. Takže nebudu předjímat, ale vidíte názorně, že všechno souvisí se vším, a že kuriózně vlastně nekončící sága, téměř by se řeklo nekonečný seriál o střetu zájmů jednoho politika jménem Andreje Babiše, mají dopady i k tomu, jak budeme moci využívat jádro, jak to bude náročné pro těžký český průmysl a průmyslovou základnu České republiky, jaké to dopady bude mít na sociální situaci jednotlivých regionů v rámci republiky, protože prostě my jsme průmyslovější stát, a nutno dodat, ono nás to zachránilo v době koronaviru, nejen tím, že se spousta věcí objevila, vnesla okamžitě do praxe, ale i tím, že nedošlo k takovému velkému ekonomickému výpadku, což Vám teď potvrdí nejen Praha a Český Krumlov, ale i další města, která hodně sází na služby. Teď prostě najednou tohle vypadává, a vypadává to na dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Politolog Jan Kubáček. Údajný střet zájmů Andreje Babiše kritizovali také organizátoři a protestující na nedávné demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii. Mikoláš Mynář na ní také ohodnotil práci, i spolupráci opozice slovy, že to není vlastně zatím žádná sláva. Jak si, podle Vašeho názoru, pane Jane Kubáčku, počíná opozice? Vznikne vůbec, rýsuje se nějaký společný opoziční blok? Protože strany jsou, přece jenom, odlišné programově i personálně.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Já se obávám, že zatím opozice se chová velmi nešťastně, že sázím takovou tu krátkodechou politiku a taktiku, že využijme, počkejme na krajské volby, někdo padne, někoho to vysílí, a na jeho místo postavíme se sami, přitom poměrně to hodně překvapí, protože tady máte přinejmenším dva fenomeny, které by podporovaly, podněcovaly nějakou užší spolupráci. Fenomén Andrej Babiš. Já dlouhodobě říkám, že kdo chce porazit Andreje Babiše, musí nasadit typ politika podobného Andreji Babišovi, který nebude mít kauzy, nebude mít konflikty z minulosti, nebude mít takovou tu dobíhající minulost, ale bude schopen vystupovat razantně, energicky, neideologicky, bude schopen srozumitelně prezentovat svou politiku, a zároveň nebude právě limitován nějakou vyhraněnou, často poloprázdnou ideologií nebo stranickou základnou. Druhý fenomén si myslím, že je ta objektivní situace, která nás obklopuje, i to pokoronavirové dění, a ty ekonomické otřesy, které zažíváme, a které od podzimu budou mnohem hlubší, mnohem intenzivnější, posilují takový ten důraz na politiku, která by měla být univerzální, praktická, pragmatická, taková, řeklo by se selská, optikou selského rozumu a selského hospodářství, jíti mnohem více po problémech, a to vlastně podněcuje spolupráci politických stran, jenže tam se dostáváme k té vzájemné animozitě, k mnoha egům, která nejsou ochotna ustoupit, taktizují, mají pocit, že když přiškrtíte malého, tak se stanete o trochu větším, což je absolutní nesmysl. A nejsou, nutné dodat, ani ochotni otevřít ty své stáje, nebo to své panství politiky, pro mnohé praktiky z terénu, kteří mají jak zkušenost buď z obchodu, ekonomiky podnikání, tak nutno dodat i z té komunální politiky, která je velice prakticistní, a po problémech orientovaná na jejich řešení. To by velmi pomohlo. A zatím mám pocit, že se v podstatě drží taková hladovka, že slabší padne, a kdo přežije, tak najednou potom zvedne tu vlajku a řekne jsme připraveni a jdeme proti Andreji Babiše. Jenže možná budou chybět bojovníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
U kterých stran by dávalo případné spojení smysl?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Víte, já si myslím, že když se podíváme na ty cílové skupiny, tak velmi blízko, ono se to ukazuje i teď, v posledních týdnech, měsících, těch po konkrétních politických krocích, mají k sobě Piráti, Starostové, ukazuje se, že i to voličstvo nemá společně vůči sobě problém, nutno dodat, že v tomhle ohledu starostové jsou atraktivní nevěstou, protože to je de facto jediná voličská skupina, která je v mnoha ohledech podobná voličům hnutí ANO. Není tak ideologická, jde po problémech, hodně slyší na tu praktickou politiku, čili zjednodušeně se dá říci, neúspěch Andreje Babiše znamená, že část jeho voličů přechází ke starostům, a jakoby těm regionálním starostenským subjektům. Navíc, když se podíváte, tak spousta voličů, vlastně hnutí Starostů nebo TOP 09, má problém v podstatě vysvětlit vůbec tu rozdílnost těch politiků. Myslím si, že kdyby jste dala domácí úkol v podstatě i těm politikům TOP 09 a Starostům, aby v deseti krocích konkrétně vysvětlili vlastní rozdíly, tak si myslím, že se zadrhnou u třetího. Neboli myslím si, že dneska vlastně politici hledají mnohem více odlišností než toho společného. Dovedu si představit, že ten subjekt, kdyby byl širší, tak dokáže oslovit i Lidovce, protože to je strana, která jde po celé řadě spíš hodnotových témat, která se logicky v tom širokém uskupení vejdou. A ono nakonec by takový proud dokázal v některých věcech kooperovat s ODS, ale dovedu si představit, že by dokázal existovat, vedle občanských demokratů, a v podstatě plnit takový ten středový, hodnotový, tématický blok, který nabízí rezervoár neokoukaných tváří, ale zároveň jde po určitých tématech. Samozřejmě, byl by to tlak na Piráty, museli by hodně upustit ty své levicové postoje, a takový ten jakoby generační rebelský pohled na svět, ale dovedu si představit, že voliči by to velmi kvitovali, a hlavně, že to najednou máte násobný efekt, je to ta pověstná sněhová koule, která když spustí ten svůj proces, a ukáže se, že mnozí voliči tam jdou, nebo politici, po tématech, a s pozitivním programem, spíše takovým premiérským, a takovým návrhem typu, jak by ta republika se měla vyvíjet dál do budoucna, jak zvyšovat životní úroveň, a právě takovou důvěru určitou, v pravidla hry, a šanci svobodněji podnikat, bez nějakých pověstných furt věčných klacků házených státem pod nohy, tak si myslím, že to osloví velkou část voličů, která bude i kvitovat, že to není stále o Andreji Babišovi, ale je to o tématech. A tématech, která se dotýkají peněženek nás, daňových poplatníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentátor a politolog Jan Kubáček. Uplynul rok, co se úřadu slovenského prezidenta ujala první žena v historii, právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová. Před kandidaturou byla na Slovensku vlastně neznámá osobnost. Oponenti ji kritizovali za nedostatek politických zkušeností, a rok po jejím zvolení jsou s jejím výkonem ve funkci, spokojeno až 70 % Slováků. Jaká očekávání do ní vlastně Slováci vložili?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Obrovská, doslova obrovská, očekávali, že změní relativně mávnutím kouzelného proutku, okamžitě tu realitu všedních dnů, že pročistí, pomůže, opět, očistě politiky, pomůže zlepšení pravidel vymahatelnosti práva. Pomůže zlepšení sociálního prostředí a sociální pomoci na Slovensku, pomůže zlepšení zdravotnictví, zkvalitnění toho ekonomického života Slovenska, zprestižnění Slovenské republiky, jak v nejbližším sousedství, tak v zahraničí. A mohl bych pokračovat dál a dál. Pokud Vám to přijde až mýtické, že na jednu dámu bylo naloženo obrovských plánů, úkolů, očekávání a slibů, a příslibů, tak to vyhodnocujete velmi dobře. Nutno dodat, paní Čaputová vystupuje velmi reprezentativně, kultivovaně, rozhodně Slovensku ostudu nedělá. Možná jenom mnozí čekali, že bude malinko aktivnější prezidentka v tom ohledu, že ona sice nemůže tvořit legislativu, konkrétní opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Ale má jednu obrovskou výsadu, kterou má podobnou jako mimochodem čeští prezidenti, a třeba v budoucnu prezidentky, a to, že si zkrátka můžete, až do omrzení, zvát vysoké státní představitele, ať premiéra, ministry, náměstky, vysoké úředníky, a v podstatě neustále z určitých témat dělat téma veřejné, což začne vytvářet veřejný tlak, a s velkou pravděpodobností se posléze dokáže přetavit právě v určitá zákonná opatření. Buď změny, úpravy nebo zcela nové zákony. To si myslím, že paní Čaputová zatím nevyužívá tak zcela, jak by mohla, a jak možná by ta veřejnost čekala. Na druhou stranu, myslím si, že obrovským bonusem je, že se nezbláznila z moci. To vidíte, že zatím tomuto svodu nepodléhá, že není jenom v uvozovkách, aniž bych to myslel zle, ale jakoby "bratislavským produktem" a nezúžuje Slovensko pouze na vnitřní město Bratislavy, že stále si uvědomuje, jako je její, řečeno lidově rodná hrouda, a tu zemi poznává, hlásí se k ní, ale myslím si, že do budoucna od ní mnozí budou čekat mnohem větší razanci, i z toho titulu, že premiér Matovič je zatím vnímán dvojsečně, kontroverzně, ale přinejmenším je to člověk, který je velmi razantní, a vyznává takový aktivistický styl politiky. A obávám se, že jemu bude moci efektivně čelit pouze tak, že bude jakoby aktivní prezidentkou, že bude hodně v terénu Slovenska, často spoustu věcí spojovat přímo s konkrétními opatřeními nebo konkrétní situací na Slovensku, a bude prostě zkrátka viditelnou, jakoby ofenzivní prezidentkou. Myslím si, že to zadání je tam zcela zřetelné, a Slováci by to ocenili. A myslím si, že ji to jde i k duhu. Prostě k ženám, političkám to platí, že jsou kolikrát ostřejší a tvrdší než muži politici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neříkejte. A jaké šance, pane Kubáčku, obhájit mandát, má, podle Vás, dosavadní hlava státu Polska, Andrzej Duda. Jeho rivalem je varšavský primátor, Rafal Trzaskowski, co je také zajímavé, tak spekuluje se o tom, do jaké  míry by panu Dudovi mohla pomoci návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domu, jen pár dní vlastně před tím prvním kolem, které se uskuteční u našich sousedů tuto neděli, 28. června.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Je to tak. Už v podstatě počítáme, zjednodušeně by se dalo říct, hodiny do tohoto důležitého politického polského klání. Myslím si, že to, že Andrzej Duda se teď cíleně posunul, my bychom řekli kontroverzních témat, a rozumím tomu, prostě s českou politickou kulturou to nemá mnoho, ani českými očekáváními, mnoho společného, do takových těch hodně konzervativních, tradicionalistických témat, tak je pragmatická úvaha. Andrzej Duda prostě chce vyhrát, teď to má, jak se říká 50 na 50, sází na tu polskou východní a venkovní polovinu polské společnosti, takovou hodně konzervativní. Myslím si, že to bude i vzkaz skrze návštěvu Donalda Trumpa. Jednak typu podívejte, jaké má Polsko renomé, že jsme přijímáni jako výrazný evropský spojenec, zároveň Donald Trump, tím, jak je takový jako provokativní, a pověstný svým břitkým, velmi ostrým jazykem, tak on oslovuje ty konzervativní skupiny, jak v Americe, tak kuriózně je schopen oslovit i ty polské. Takže myslím si, že to určitě pomůže, neuškodí, ale do poslední chvíle to bude velmi napínavý souboj, protože se ukazuje, že Poláci se také posunuli, že už jim nestačí jenom, zjednodušeně řečeno, mávat křížem, ale už chtějí tu perspektivu mnohem pestřejší, a mnohem aktivističtější politiky. Takže Andrzej Duda má velkou šanci obhájit, ale bude to velmi těsné, a bude se muset v tom druhém mandátu mnohem více snažit, směrem k lepší životní úrovni všech Poláků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to viděl politolog Jan Kubáček. Děkuji Vám za to, přeji do Olomouce hezký den.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Děkuji. Klidný týden všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se připojuje a zve na zítřejší rozhovor s předsedou Ústavního soudu, Pavlem Rychetským. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...