Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 20. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady čas vyhrazený pravidelnému rozhovoru v souvislostech. Do pátku vám postupně nabídnu pohledy demografky, bezpečnostního poradce, socioložky i spisovatele. A mozaiku názorů začneme nyní skládat s politologem Janem Kubáčkem. Buďte vítán, dobrý den.

Jan KUBÁČEK, politolog
Dobrý den, krásný babí týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeší česká politika reálné problémy? Dokážou kandidující subjekty a jejich lídři odhadnout, co považují voliči jednotlivých stran za zásadní a co je pro ně podružné? Kolik toho veřejnost smí či musí vědět o zdravotním stavu hlavy státu? A proč se část Slováků začíná vracet ke straně expremiéra Roberta Fica? Nejenom na tyto otázky budeme hledat odpovědi. Přeji nerušený poslech. Výzkumy veřejného mínění se často zaměřují i na důvěru občanů v základní ústavní instituce, vůči prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, obecním zastupitelstvím. Jak je to, pane Kubáčku, s důvěrou samotných politiků nebo těch, kteří by se jimi rádi stali, vůči těmto institucím a možná konkrétně vůči kabinetu?

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak pravda je, že tady je zajímavá poloha, že když se podíváme posléze na tu praxi, tak se dá říci, že politici jsou podobně bez důvěry jako občané. Protože kdyby měli důvěru v instituce a kdyby měli důvěru v úřady, tak vidíte, že respektují ty instituce, že prostě tam funguje úplně určitá míra profesionalismu, shodnou se na základních postojích. Když se podíváme na veřejnost, tak ta dlouhodobě - a teď to ukázala čerstvá data ze závěru minulého týdne agentury Median - že v podstatě ta důvěra je velmi nízká. A je zajímavé, že už není rozdílu mezi těmi klasickými kamennými stranami, mezi těmi protestními stranami, mezi těmi novými vyzyvateli. Když se podíváte na jejich voliče, tak v podstatě ta důvěra soutěží jenom mezi mizivou až nízkou až téměř, by se dalo říci, stupněm bez důvěry. Snad jedinou perličkou, která docela překvapí, že když si člověk jakoby projde v detailu ta data, tak kuriózně tu největší důvěru - a i tak se bavíme o poměrně nízké důvěře - tak mají dneska stoupenci, voliči koalice Spolu. Takže dnes vlastně nejoptimističtější vůči stávajícím poměrům, a dalo by se říct i politickým pořádkům, jsou mírně více voliči de facto ODS, lidovců a TOP 09, což docela překvapí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co dělá vůbec vládu nebo politiku důvěryhodnou v očích občanů?

Jan KUBÁČEK, politolog
Já si myslím, že dvě úrovně. První takový ten rozumný partnerský přístup, tzn. komunikování průběžně těch informací a také ale v podobě, aby jim bylo rozuměno. A pak říkám to b), myslím si, že v České republice to nejzásadnější, že podle nich fungují také hlavy. Mně to krásně ukázal začátek pandemie, kdy kmáni museli fungovat podle nějakých pravidel, relativně stát každý den je opakoval, tlačil na lidi. Ono to mělo velkou logiku, ale prostě bylo to relativně oznamovací a často spojené se změnami. A páni, když použiju tenhle příměr, to často obcházeli. A ono se to tak vlastně jakoby rozkecalo, ono se to tak jako rozmělnilo, rozžvanilo bez jakéhokoliv trestu. Býti to v jiných zemích, tak okamžitě následuje přinejmenším velmi vysoká finanční sankce, někdy dokonce veřejná ostuda a postih. A jsem přesvědčen, že kdyby toto jednou některý z politiků protlačil, tak začne fungovat velmi rychle jinak, jo. Češi nejsou automaticky protestem, nemají tendenci automaticky vše zpochybňovat, ale je pro ně důležité, aby to platilo opravdu pro všechny, nehledě na aktuální situaci, zázemí, životní úroveň nebo zrovna tu řemeslnou odpovědnost. A řekněme si otevřeně, pro ty elity by to mělo platit dvojnásob, protože pokud chtějí být inspirací a důvěryhodným vzorem, tak prostě podle toho musí fungovat chtě nechtě neustále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Průzkum se ptal mimo jiné i na to, zda se současná politika řídí morálními zásadami?

Jan KUBÁČEK, politolog
No to dopadlo velmi tristně, protože když se na ta data podíváte a pokud se třeba posluchači měli možnost s nimi seznámit, ale v zásadě, když to zjednoduším, tak zase ta očekávání jsou nesmírně nízká. V podstatě dnes nám voliči vzkazují, a to bude velmi zajímavé, jak se to promítne do toho finálního rozhodování lidí, že nejenže tápou, nejsou rozhodnuti - a tady je mimochodem velmi zajímavé, to jsme zatím nikdy nezažili v žádných volbách - že vlastně ta míra, to množství těch váhavých nerozhodnutých voličů je tentokrát téměř shodné. Jenom Praha je určitou výjimkou, ale jinak vlastně je úplně jedno, jestli žijete na venkově, ve středním městě, velkém městě krajském, jaký máte životní průměr, příjem, jaké máte vzdělání. Je dokonce jedno, jestli žena, nebo muž, to nebývalo v minulosti. V podstatě to množství váhavých je stejně velké a zároveň tam přichází, jak jste vzpomínala, ta velká skepse. To, že lidé už ani si nalhávají, už to dokonce mám pocit, že je otevřené přiznání, že se vybírá menší zlo. Ale mám dojem, že voliči už i od menšího zla čekají, že ta politika bude po volbách naprosto jiná, než je teď hlásána. Proto mimochodem takové zajímavé taktizování okolo například daní, ekonomických rozhodování, komfortu státních služeb, když stejně všichni cítí, že do toho se bude muset zasáhnout. A mnozí se v podstatě bojí, že v momentě, jak politik začne mluvit o jakýchkoliv daních, tak jsou přesvědčeni, že to půjde okamžitě za tím občanem. A dokonce mám dojem, že vlastně tentokrát i politické subjekty, které hodně sází na to 'všeho bude více' a 'všechno bude lepší', tak ta veřejnost tomu příliš nevěří, protože si říká: no tak jedině v momentě, když budeme muset platit my, což znamená zase tenčí peněženku. Takže tentokrát panuje opravdu takový určitý, nechci říct, negativismus, ale marasmus, nízká očekávání. A ani si neříkáme: třeba budeme příjemně překvapeni, ale spíš si říkáme: aby nás potom nepřekvapili s těmi reálnými volebními prioritami, až skončí kampaň a začne hledání, složité hledání vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mnozí komentátoři si všímají, že málokdo v podstatě zvedl velmi palčivé dvě asi i z dalších otázek, zejména bydlení nebo doprava.

Jan KUBÁČEK, politolog
Máte pravdu. Ono otevřeně řečeno, jsou to samozřejmě velmi vážné problémy, které nevyřešíte mávnutím kouzelného proutku a nevyřešíte do roka. Ale zajímavé je, že vlastně stát si vůbec nepokládá otázku, jak ten proces zrychlit, protože musím říct, že mě nejvíc vždy štve a trne doslova, když zjistím, že ono by dokonce ty projekty stavební a investiční byly, ale vázne to klasicky na razítkách, vázne to na byrokracii a vázne to na takové té zkostnatělosti státu. Mně nesmírně vadí, že vlastně my nevyužíváme maxima, co nám umožňují dotyčné zákony, co nám umožňují určité lhůty, co nám umožňuje digitalizace a chytrá jakoby opatření, ale v podstatě se neustále vymlouváme na to, že to nejde, že je to složitý, že potřebujeme všechno ideálně... České IT vypadá, že to potřebujete elektronicky a vedle toho papírově. A k tomu 20 razítek. A v tomhle se vlastně neustále točíme do kruhu. A pak jsme překvapeni, že veřejnost už je netečná, řeší to svými cestami, politikům nevěří, ve stát má spíše nižší důvěru, protože to souvisí s tím, že ten stát neprojevuje vůli problém řešit a ne neustále čekat na nový zákon a vylepšení zákonů a další zákonné parametry. No, ty to většinou znepřehlední.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když téma dopravy možná otevřel pan prezident.

Jan KUBÁČEK, politolog
To máte pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Narážím teď na to, že kritizoval v dopise pražského primátora Zdeňka Hřiba kvůli dopravní situaci v Praze. Pan Hřib to vnímá jako předvolební kampaň. Množství uzavírek odůvodnil tím, že město přebíral s gigantickým dluhem na vnitřní infrastruktuře. A Miloš Zeman hlavní problém vidí v tom, že dopravní situace může zkomplikovat i práci složek integrovaného záchranného systému. A ještě bychom mohli, ale to by bylo na samostatnou debatu, přidat situaci v celé České republice, co se dopravy týče.

Jan KUBÁČEK, politolog
To máte absolutní pravdu, protože mám pocit, že teď není už silnice... Už mám téměř pocit, že to je moderní, že každá silnice musí být rozkopána. Já teda říkám jedním dechem, že na to ještě budeme vzpomínat, že teďka můžeme žít z toho, že máme dotace, že k tomu jsme schopni jako stát přidat peníze a opravovat a možná - a nepřál bych nám to - za pár let si budeme říkat: jo, to bylo krásný, to se ještě opravovaly silnice a stáli jsme pro opravu silnic a ne z důvodu rozbitosti silnic. Ale je to velké téma. A zase já všechno tohle chápu a jsem rád, že se opravuje, ale vadí mně zase ta nepřipravenost těch úřadů, že to, jak nám slibovali před 3 lety, to už taky drahna času, že se ty opravy naváží, že budou jakoby logicky skloubené, že budou pokud možno v nejkratších možných intervalech, že dokonce část by se z důvodu strategičnosti mohla stavět v noci. A já se rovnou ptám, když to jde v Rakousku, které má podobné klima jako my, podobnou mentalitu, podobnou byrokracii, proč to nejde u nás? A vidíme, že vlastně se prostě pokračuje podle klasického mustru, že úřední razítko zvítězilo, že si to každý úřad řeší podle svého. A nám tečou, lidově řečeno, nervy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Kubáčku, dokáží politici nadchnout veřejnost pro politiku, aby za těch 18 dní přišlo co nejvíce lidí k volebním urnám?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, řeknu vám rovnou, myslím si, že nenadchnou. A podle mě půjdou nejklasičtější osvědčenou cestou, tzn. půjdou cestou strachu. A půjdou negativní motivací, pokusí se nám poslat vzkaz: zvedněte se z gauče, přijďte volit, jinak vám konkurence sebere, jinak vám konkurence omezí nebo zdraží. Takže spíš si myslím, že to bude negativní emoce, která, nutno dodat, funguje, lidé si ji pamatují, často na ni slyší. Jen jsem zvědav, jestli pokud tu strategii zvolí většina těch subjektů, jestli se vzájemně ta negace vlastně nevybije, jestli to nevyvolá určitý bumerangový účinek, že jsi mnozí řeknou: tak u toho nemusím být a všichni straší, tak já raději zůstanu doma, kdoví, co se na ulici děje. Jo, ono prostě někdy ta negativní kampaň násobena všemi v podstatě potom úplně sama sebe požere a skončí v prázdnu a v demotivaci voliče. Ale rád bych vám řekl, že to bude na morálních zásadách a že půjdeme radostně k volbám. A to já jsem disciplinovaný volič a půjdu. Ale obávám se, že na většinu veřejnosti prostě budou vysílány negativní signály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy byly vysílány pozitivně v minulosti, kdy jsme šli voliči radostně k těm urnám?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, to je rafinovaná otázka, to je takový ten druh otázek, jak politici nemají rádi, když se zeptají: co jste dokázal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak teď otázka pro politologa.

Jan KUBÁČEK, politolog
Teďka tápám, to je taková /nesrozumitelné/ otázka, kdy naposledy to bylo radostné a skvostné a důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo třeba politické strany nějak postupovaly jinak? Neříkaly: tak když zvítězí XY, tedy ne my, bude to horší atd.? No není to...

Jan KUBÁČEK, politolog
No já se obávám, v podstatě ta strategie dlouho už byla a přece jen jedinou výhodu měla, že u těch prvních voleb, prvních dvou, tří voleb tam ještě byla ta pozitivní emoce typu 'teď můžeme'. A pamatuju si...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte polistopadová nejspíše.

Jan KUBÁČEK, politolog
Polistopadových, tak, tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
'91.

Jan KUBÁČEK, politolog
Dneska to zažívám v podstatě jenom už opravdu v malých obcích a vesnicích, kde vyráží celá rodina, hezky oblečená, a opravdu vyráží a úplně demonstrují i před svými dětmi jako tu dobrou vůli jít volit. Spojují to s občanským aktivismem, s nějakou občanskou angažovaností. Hezky se na to dívá, je to milé, ale opravdu je to už spíš doména menších obcí a osobních přesvědčení. Vidíte to ještě docela v těch komunálních volbách, ale v těch velkých prezidentských, sněmovních si myslím, že to pozitivní vybuzení vlastně vyprchalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Než se podíváme na to, jak to vypadá, finále, před parlamentními volbami v Německu, ještě bych zůstala na naší politické scéně. Pane Kubáčku, část opozice kritizovala, že z počátku hospitalizace hlavy státu po více než 24 hodinách nebyly známy důvody a zdravotní stav Miloše Zemana. I premiér tehdy připustil, že není vhodné, aby mluvčí hradu ohledně prezidentova zdravotního stavu mlčel. Ani samotné zařízení, Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích, nebyla nijak zpočátku sdílná. Má veřejnost právo vědět, pane Kubáčku, co se děje s hlavou státu? Je informovanost veřejnosti o zdravotním stavu věcí veřejnou?

Jan KUBÁČEK, politolog
Je. Je v těch základních parametrech jednoznačně. Já se přiznám, že těch 48 hodin mlčení jsem nepochopil, protože na mě to dělalo dojem, když odmyslím to, že to považuji za hodně neprofesionální a neprozíravé, tak na mě to dělalo dojem jako téměř uměle vyvolat jakoby vyvolávání takového napnelismu, nejistoty, protože pokud máte prezidenta v relativně nějakém standardnějším režimu, v léčbě, kterou už vlastně několikrát absolvoval, tak proč vyvolávat dojem, že se s ním děje něco podivného, nejistého nebo že lékaři možná tápou, což vlastně mlčení vyvolává. Takže já jsem si to trochu sám překřtil, že tiskový mluvčí nevím, jestli to domyslel, ale z mého pohledu vyvolával takové to, jak se říká, podněcování a strašení veřejnosti, protože z obvyklé informace začal dělat něco tajnosnubného, problematického. Já říkám b), nejsem stoupencem toho, aby kandidáti na prezidenta a posléze jako prezidenti nebo prezidentky neustále všude chodili se zdravotní kartou, protože říkám, i prezident, prezidentka je prostě pacientem jako každý jiný. A upřímně řečeno, stejně ty detaily dokáží vyhodnotit specialisté. Neboli byl bych pro to, aby opravdu se držel /nesrozumitelné/ nějakého lékařského konzilia, tam to patří. A nám, běžným smrtelníkům, pacientům, jako hlava státu stačí taková ta základní informace, jakému základnímu zdraví se hlava státu těší, případně jaké trendy jsou s tím spojené, případně jestli jsou nějaká omezení. A myslím, že to bohatě postačí, protože abychom, v uvozovkách, někde potom u piva nebo u kávy, dle chuti každého, listovali zdravotní dokumentací a dohadovali se, jestli tyhle hodnoty jsou ještě správné nebo tyhle už jsou horší, to nám nepřísluší. A hlavně hlavě státu to zdraví nezlepší. A myslím si, že veřejný prostor to také nevylepší, protože to je takové to už opravdu velmi diagnosticky detailní. Ale to, jak se zachoval tiskový mluvčí, já vnímám opravdu jako krátkodeché a hodně neprofesionální. Proč dva dny nad relativně banální informací mlčet?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názor politologa Jana Kubáčka. Němci již tuto neděli zvolí nový parlament. V tamních médiích, jak jsem slyšela, koluje takový vtip, pane Kubáčku, že stejně zůstane u moci Angela Merkelová do Vánoc. Ne že by si to nějak rozmyslela, nicméně že sestavení nové koalice, nejspíš to bude muset být koalice, bude nanejvýše obtížné. Vidíte to podobně?

Jan KUBÁČEK, politolog
Vidím to velmi podobně a doporučuji našim divákům to bedlivě sledovat. Ač Němci mají 2 hlasy a ten model volby je malinko odlišný, tak si myslím, že budou prožívat velmi podobné věci, jako čekají nás po 9. říjnu. Neboli složité hledání vlády, složité hledání kompromisu v té vládě, hledání nějakých křehkých mantinelů, protože českou i německou vládu budou čekat nepopulární omezení spojená se zdražováním, tím pádem omezováním některých služeb, s nepříjemným rozhodováním, protože už nebude jenom 'má dáti - dal', ale bude to spíše, kde to získat a kde uzpůsobit chování státu. Mimochodem vidíte to velmi podobně. V podstatě vy jste to tímto velmi dobře uvodila, jak i němečtí čeští politici tančí okolo ekonomických rozhodnutí a daní. To já mám pocit, že kdyby někdo řekl daně a zvednutí daní, tak platí pokutu. Prostě všichni mluví o všem jiném a všichni v té místnosti stejně cítí, že to bude o peněžence. A každý přemýšlí, jak se to reálně a konkrétně dotkne jeho a jeho životního standardu. V Německu je to naprosto absolutně stejné, protože se v podstatě řeší vše okolo, ale bude velká debata, kdo kancléřem a kdo vicekancléře. To si myslím, že bude velké téma. A pak, kolik to všechno bude stát, respektive jak moc to bude uměřené nebo ekologicky jako nadšené až velmi naivistické. Protože i Německo teď zjišťuje, že pokud by opravdu šlo tou cestou té ekologické až megalomanie, já se omlouvám, ale nedá se to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zelená politika hraje velkou roli v Německu.

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak. Tak v podstatě by jim Německo kleklo. A když si to říká Německo se stavem ekonomiky, který má, tak si myslím, že to je velká debata i pro nás jako úzkého ekonomického partnera, jako subdodavatele v mnoha věcech, ale mimochodem také z pohledu naší energetické soběstačnosti. Takže i z tohoto titulu si myslím, že bude zajímavé sledovat německé volby, protože hodně to ovlivní nasi ekonomiku. A tak trochu, kdybych v tom vtipu chtěl pokračovat, tak si myslím, že Angela Merkel s Andrejem Babišem se budou potkávat ještě hodně dlouho, protože tady nečekám rychlejší najití nového kabinetu, nového premiéra a nové vlády s většinou. Takže je dost dobře možné, že ještě na Velikonoce se Angela Merkel s Andrejem Babišem potkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímavé vyhlídky, pane Kubáčku. Ulehčil Němcům rozhodování včerejší třetí a poslední televizní souboj tří kandidátů na post kancléře? Byla to velmi živá diskuze, která se nakonec rozvinula do debaty mezi těmi třemi kandidáty, nikoliv teda debaty dvou moderátorek s nimi.

Jan KUBÁČEK, politolog
No ono se ukázalo, že všechny zúčastněné týmy, tzn. zjednodušeně křesťanští demokraté, sociální demokraté a jejich jakoby největší vyzyvatelé zelení, pochopili, že musí bojovat, že ta televize je přesně médium pro nerozhodnuté. Pochopili význam těch televizních debat. Mimochodem myslím si, že u nás taky budou hodně důležité právě pro rozhodování těch posledních váhavých, těkavých. No ale ono se říká krásně posledních, ale ono je to dneska asi 40 % skoro voličů, kteří jsou připraveni jít k volbám u nás tady v České republice. A v Německu ten rozdíl tentokrát není příliš veliký. A myslím si, že vlastně neulehčil, protože každý pochopil, že musí bojovat, že musí urvat maximum pro sebe, a vzkázal těm svým de facto voličům a týmům: jsem dravec. Proto mám dojem, že nakonec nejvíc na tom vydělal sociální demokrat, protože z tohohle titulu v podstatě přece jen Olaf Scholz od začátku udělal chytrý tah. Začal se prezentovat jako hotový kancléř, tzn. jako člověk, který tam vejde a okamžitě začne rozhodovat a nezačne řešit, kde, co, jak má najít nebo má se dobrat k nějaké expertize. A to si myslím, že funguje jak v Německu, tak v České republice, takové to odhodlání zabojovat, ta energie a zároveň ta připravenost na úřad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla bych, že tam se už jednoznačně ukázaly obrysy možné koalice červeno zelené. Olaf Scholz a Annalena Baerbock si skutečně notovali v tom televizním duelu.

Jan KUBÁČEK, politolog
Je to pravda, ale uvidíme, jak jim to rozloží Němci, protože Němci podobně jako Češi také hodně taktizují a mají k tomu navíc ten 1 hlas. Takže vlastně často Němci volí formou prvního hlasu toho svého jako pretendenta, oblíbence a zároveň mu vybírají koaličního partnera. Takže ještě uvidíme, jestli dáma a páni politici, jestli nepřepálili, jestli to Němci nevidí trochu někde jinde. Bylo vidět, že jako ta nápověda byla silná, jo, ten vzkaz byl typu: tady máme určité penzum stran a bylo by dobré, milý německý voliči, kdyby si z toho vybral. Ale já tak nějak mám dojem, že německý volič ještě těmi kartami zatočí, že si vybere preferenci kancléřskou a pak se začne velmi bedlivě rozhodovat podle stavu peněženky v tom daném místě, dané obci a hlavně spolkové zemi, jakého partnera by chtěl mít. A myslím si, že to ještě bude velký mariáš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odhaduje Jan Kubáček. Střídání vládnoucí politické garnitury by si na Slovensku přála přinejmenším opoziční strana SMER - sociální demokracie Roberta Fica. Podle expremiéra směřuje země k předčasným volbám. Vidíte to podobně, pane Kubáčku? Jenom doplním, že Fico vyzval stranu HLAS - sociální demokracie Petra Pellegriniho, která vlastně se odštěpila od SMERu v roce 2020, ke spolupráci.

Jan KUBÁČEK, politolog
Je to docela zajímavé hledisko, protože dlouho jsme si mnozí říkali, vlastně jakákoliv konstelace s Robertem Ficem už není příliš možná díky tomu, že se nedohodne s Petrem Pellegrinim, že to prostě nebude fungovat, že to bude padat na osobních animozitách. No ukazuje se, že Robert Fico je matador, je houževnatý, politika je pro něj vášeň, nedokáže ji příliš opustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co vzkřísilo, lidově řečeno, protože po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018 se dostal SMER do hluboké krize. Nyní, pokud by se volby konaly, tak podle slovenských průzkumů nejvíce by získala Pellegriniho strana HLAS, druhý by byl SMER, který dotahuje třetí SaS, současná strana vládní koalice, a OĽaNO, vítěz voleb, přesvědčivý vítěz posledních voleb, by byl na 4. místě s něco přes 8 %.

Jan KUBÁČEK, politolog
Je to tak, zdaleka vzadu. No, když jste vzpomínala, kdo za to může, tak do značné míry chyby opozice. Prostě jednak vyvolala obrovské nadšení, to se velmi těžko drží. Bývalý premiér Igor Matovič, já jsem si říkal, že nemůže být nikoho vznětlivějšího než Andreje Babiše, a naši slovenští přátelé dokázali, že může, že to je ještě level někde jinde. Igor Matovič byl sám sobě soupeřem, sám sobě opozicí, konkurentem, extrémní nespokojený člověk, který mám dojem, že více ostřeloval než opozici, tak vlastně koaliční partnery. Dopadl, jak dopadl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale voliči, promiňte, právě si vybrali toho Igora Matoviče i s jeho, prosím, temperamentem, kontra Robert Fico.

Jan KUBÁČEK, politolog
Máte pravdu. Očekávání byla velká. Mnozí si totiž mysleli, že tu energii, tu vznětlivost on předvede vůči mocným elitám, takovému tomu kartelu moci, který byl nedotknutelný. Nikdo nepočítal s tím, že on veškerou, nebo většinu té své energie otočí vůči koaličním partnerům a začne kropit vlastní členy kabinetu, poslance, politické představitele, jednotlivé instituce. Takže vlastně mnozí se vylekali. Pak tu pandemii tak zvládal nárazově, ale v podstatě lidi taky velice často mátl, protože byl schopen velmi rychle vyjukat velkou část veřejnosti, aby to potom bral zpátky. My jsme asi vybavujeme ty tanečky okolo Sputniku, ale ono těch věcí byla spousta. Zastavte prvního Slováka, Slovenku a uvidíte, že půl hodiny budou prostě popisovat neuvěřitelné přehmaty. Já si nakonec myslím, že i přesto ten kabinet vydrží právě proto, že nebudou chtít pustit k moci Pellegriniho, případně s Ficem. Ono by tam taky byla velká debata, kdo by byl premiér, co by udělali s Robertem Ficem, na jakou případně pozici by šel, protože určitě by nechtěl hrát nějaké třetí housle a sekundovat, to prostě není ta pověstná panenka v rohu, která cudně čeká. On se do té plnohodnotné moci chce vrátit. A upřímně řečeno, i Fico ví, že čas hraje pro něho, že čím déle a v horších podmínkách, tím bude silnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Náš čas vypršel, pane Kubáčku. Děkuji za vaše názory, postřehy a přeji hezký den. Na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog
Díky a vše dobré posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a zve k zítřejšímu Jak to vidí... Mým hostem bude demografka Dagmar Dzúrová. Nenechte si nyní ujít samozřejmě naše další vysílání. Hezký den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.