Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 2. března 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících minutách se dozvíme, jak některé události vnímá a komentuje politolog Jan Kubáček. Vítejte.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Příjemné březnové ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nabídneme analýzu slovenských parlamentních voleb a probereme i čerpání evropských peněz a systém pro zjištění střetu zájmu. Nerušený poslech. Strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti se na Slovensku stala přesvědčivým vítězem sobotních parlamentních voleb. Čím lídr strany, Igor Matovič, bývalý podnikatel z Trnavy, a podle všeho příští slovenský premiér, dokázal přesvědčit nejvíce voličů? Jeho formace měla ještě před pár měsíci alespoň ve volebních modelech, pouze kolem 5 % pane Kubáčku.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Je pravda, že je to nečekaný nárůst, protože sám jsem si procházel data a v podstatě v lednu, v druhé polovině ledna, když my jsme tady seděli a bavili jsme se o nějakých trendech Slovenska, a bavili jsme se o tom, že pan Matovič může ještě hodně překvapit, právě tím, že vede tu kampaň zcela jinak, a na poslední chvíli tak trochu, to znamená tu dynamiku, tak to znamená tehdy měl okolo 8-9 %. Dneska jsme v podstatě na 25 %. Neboli, ukazuje se, že jednak slovenská společnost je hodně frustrovaná, zklamaná, hledá do značné míry politika úplně jiného ražení, hledá politika, který klasickými slovy, se lidově řečeno "nezakecá" a půjde hned řešit ty nejvážnější problémy a trochu neortodoxním, razantním stylem. Ukazuje se, že podobně jako Češi a naši sousedé, nehledají příliš ideologické strany, ale hledají solitéra a razantního politika, který tu politiku dělá jinak. Tak trochu by se dalo říct, že také hledají politika, který pojal politiku jako Superstar. Nejen svou prezentací, kdy neváhal se vymezovat vůči těm dřívějším končícím politikům, starému establišmentu, často velmi razantně, klasickou metodou na hrubou díru hrubá záplata, ale i člověka, který tak trochu pořádá casting na své volební kandidátky, protože, jenom připomenu posluchačkám, posluchačům, že pan Igor Matovič velmi zvláštně sestavuje kandidátky, představuje kandidátku velmi pozdě, je zajímavý i tím, že čím déle v jeho politických vodách působíte, tím máte zazší, zadnější, závěrečnější pozici na kandidátce, jen připomenu, on byl poslední na čísle 150. Nováčci naopak dostávají přední pozice. Je zajímavý i tím, že si vlastně vybírá jak odborníky, tak si vybírá osobnosti z velmi výrazných názorových světů, má tam lidi velmi konzervativního ražení, má tam specialisty, právě z odborného světa, ale zároveň to vytváří určité pnutí, protože vlastně lidé, až do momentu toho, jestli uspějí a nastoupí do parlamentu, tak se vlastně příliš neznají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na rozdíl od OĽaNA, měl třeba ještě vládní Smer, nebo dosud vládní Smer, víceméně na své kandidátce ministry, ale Igor Matovič je v politice deset let, je označován za aktivistu, za bojovníka proti korupci. Co ho vlastně stvořilo? Jaký je jeho politický program, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, politolog:
V podstatě vždy vzdor. On byl, řekli by jsme z politického světa, úplně ideální opoziční politik. Dokázal se vždy perfektně vymezovat, dokázal na sebe přitáhnout pozornost, neváhal jít do konfliktu, ba je vyhledával, v podstatě by jste těžko hledali politika, který nemá problém s Igorem Matovičem, někdy se říká, že i Igor Matovič je schopen pohádat se sám se sebou před zrcadlem, a proto to bude samozřejmě také velmi zatěžkávací test teď, při tvorbě vládní koalice a při přebírání odpovědnosti a rozhodování nepopulárních věcí, zároveň se mu musí nechat, že je velmi dobrý rétor, ukázalo se to i v těch televizních debatách, tady se mimochodem potvrzuje i pro českou společnost, že televizní debaty stále nejsou mrtvé těleso, stále mají dopad, zvlášť v závěru té kampaně, ukazuje se, že je to člověk, který dokáže velmi dobře komunikovat bezprostředně, skrze tématická videa, skrze happeningy s voliči, nebojí se vyrazit mezi lidi, ale je ve složité situaci, přilákal velmi pestrý kongolomerát voličů, různé voličské skupiny, oslovuje téměř všechny ideové proudy, a na jedné straně je to inspirativní, zajímavé v tom, že dokázal brát i Kotlebovi, očividně bral vlastně i kuriózně městským stranám, to je i důkaz vlastně toho těsného neúspěchu, zjednodušeně, názorového proudu, stávající prezidentky Zuzany Čaputové, a i oslabení Andreje Kisky, a bude samozřejmě těžké všechny tyhle rozličné voličské skupiny, které by se asi nesešly na společné akci, a těžko by spolu sepisovaly volební manifest, volební program, tak bude těžké uspokojit, ale tu ambici si klade.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak těžké bude sestavit novou vládu? Už se rýsují její obrysy, hovoří se o možné čtyřkoalici, možná to nakonec bude koalice OĽaNO plus další dvě strany, které zabodovaly, a to je zejména tedy Sme rodina Borisa Kollára a strana SaS neboli Sloboda a Solidarita ekonoma Richarda Sulíka. Možná čtvrtá Za ľudí, Andreje Kisky, exprezidenta, která se ovšem nějak moc nehrne.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Bude to ještě zajímavé sledovat, protože samozřejmě, kdybychom spočítali tyto čtyři subjekty, tak de facto tato sestava získává pohodlnou většinu, dokonce ústavní většinu, což by na jednu stranu Igora Matoviče lákalo, protože přišel s celou řadou opatření a velmi neortodoxních receptů, které prostě neprosadí bez změny ústavy. Ale, už tam přichází hned několik ale. Jen připomenu, pan Matovič deset let v politice, zrodil se mimochodem tak, že nejprve byl poslán sem, právě za pana Sulíka, za Svobodu a Solidaritu, to si už trochu vyříkali, ale přesto tam stále určité pnutí je s panem Sulíkem, což by byl jeden z koaličních potenciálů a partnerů, zároveň má velmi problematické vztahy, respektive spíše s ním má velmi problematické vztahy bývalý prezident pan Kiska, který by vlastně možná v té koalici byl také, no a pak je tam jeden velký otazník, jedno velké zlobivé dítě, a to se jmenuje Boris Kollár a Sme rodina, kdy to je něco naprosto neuchopitelného, je to protestní subjekt, subjekt, který často vlastně je prezentován spíše skrze svého předáka a jeho desatero dětí s různými manželkami, ale o programu nevíme příliš moc, neboli rozhodně to bude, bude tady asi velká vůle sestavit koalici, případně s tichou podporou třeba čtvrtého subjektu, s velkou pravděpodobností právě pana Kisky, z jednoho prostého důvodu, že prostě společnost volá po tom, aby se objevil jiný premiér, jiná vláda bez Smeru, je tady navíc velký tlak stále ještě od Kotleby, který číhá na příležitost, a pokud by se nedařilo tomuto subjektu, tak by řekl podívejte, demokratické standardní strany to nezvládají, a hlavně ono se fakticky objeví úplně nové výzvy, teď se hodně mluví o protikorupčním tažení, mluví se o očistě politiky, o otevření politiky, ale tím, co vidíme kolem nás, a Slovensko nebude odlišný příběh, ono to bude nakonec hodně o ekonomice, ono to bude nakonec o nějakém eliminování recese, o řešení výzev typu nejen koronavirus, ale obecně, prostě společenských výzev spojených s velkými investicemi, s budováním nájemního bydlení, které mimochodem bylo vlajkovou lodí pana Matoviče, a obecně je to jedno z témat nejdůležitějších pro Slováky. Neboli tím chci říct, že možná vlastně, tím, jak ta realita připravuje úplně jiná témata a jiné úkoly, tak možná na tom se nakonec ta koalice relativně může dohodnout a může zrodit, ale bude to složité, protože tam máte vlastně takové dvě velmi volné ideové kaše, a pak naopak, velmi vyhraněné kořenité dezerty, když bych použil tenhle příměr, protože tady máte vlastně dvě hnutí, která jsou velmi volná a doslova pro každého, a pak tam máte naopak subjekty, které jsou hodně tvrdošíjné a postavené na autoritě lídra, to znamená pana Sulíka na jedné straně, a na druhé straně pana Kisky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude to mít, řekněme, šéfkuchař Igor Matovič, ne snadné, navíc, když se třeba Robert Fico stal v roce 2006 poprvé premiérem, tak Mikuláš Dzurinda mu zanechal Slovensko, zejména ekonomiku, ve výtečném stavu, v rekordním hospodářském růstu, Slovensko bylo navíc tehdy čerstvě členskou zemí Severoatlantické aliance, Evropské unie, a dnešní situace, v jaké přebírá nebo podle všeho tedy převezme Igor Matovič tuto zemi?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak ukazuje se, že tam je samozřejmě velká společenská frustrace a velké společenské očekávání. Prostě ta vůle po změně je vysoká. Hned říkám B, viděl jsem to i u svých kolegů, napříč Slovenskou republikou, že ta očekávání jsou velmi opatrná, ale je tam prostě to volání, ať už je tam někdo jiný. A hlavně, ať to není Kotleba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A vědí i Slováci? Oni se shodnou vlastně na tom, že země potřebuje zásadní změnu, a vědí jakou tedy?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Právě, tady se dostáváme k tomu C, k tomu nejsložitějšímu, že tu změnu si představuje každý jinak, sjednocuje Slováky vůle po modernizaci země, po dostavení klíčových dálnic, železnic a teď hlavně investic do bydlení, do srovnávání regionálního rozvoje, to je pro všechny totožné. Další, a to nutno připsat k dobrému panu Matovičovi, je tady velké volání typu řešte témata, pod kterými dokázal Kotleba prostě sjednotit voliče, a pod kterými dokáže roky existovat. Velmi oceňuji, že pan Matovič, jednu z prvních věcí, kterou řekl, prostě jsem reprezentant teď všech, kampaň skončila a B je, musíme nacházet témata, která prostě oslovují voliče Kotleby a řešit je přednostně, no ale tady právě přichází ten denní úkol, protože asi ani pan Matovič a mnozí další nečekali, že ta ekonomika teď bude ve velmi nesnadné situaci a nikdo vlastně přesně neví, kam se bude ubírat, jen všichni vědí, že to bude období vrásek a nároků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje politolog Jan Kubáček. Pokračujeme v analýze slovenských voleb. Dosud vládní strana Smer - sociální demokracie, získala něco přes 18 % a teď bych se mohla zeptat vlastně dvakrát, proč jenom tolik nebo proč až tolik, protože jsou to lepší výsledky než předpovídaly průzkumy, pane Kubáčku. Z voleb odchází Smer, poražen po 14 letech do opozice, nicméně stále hovoří jeho hlavní představitelé o tom, že získali silný mandát.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Pravda je, že já si myslím, že to tak špatný výsledek není. Upřímně řečeno v situaci, kdy vlastně strana je rozpolcená, kdy ta společenská nevraživost byla vůči ní velmi vysoká, kdy přinejmenším zjednodušeně ta strana je dvojhlavá. Máme tady na jedné straně toho buldoka s razantními rysy konzervativního střihu, Roberta Fica, a na druhé straně poměrně velmi populárního premiéra, končícího premiéra pana Pellegriniho, který byl spíše jakoby liberálnější, otevřenější, to si mimochodem Smer také bude muset rozříkat, jak vlastně bude interpretovat ten výsledek, protože tipuji, že Robert Fico bude říkat Pellegrini neuspěl, Pellegrini bude říkat, díky mě máte 18 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jen vsuvka, aktuální informace, Peter Pellegrini vzkázal svým stranickým kolegům, aby na nadcházejícím sněmu nabídlo celé vedení své funkce.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Což naznačuje, že to bude ještě velké a otevřené kolbiště, a mimochodem, tam se taky bude hrát o dvě věci, jestli zvítězí zjednodušeně Pellegrinovci, a Smer se bude posouvat do levicové strany, která se bude vymezovat, ale řekněme modernějšího střihu, která se bude vymezovat vůči vládě a nebo zvítězí Robert Fico a jeho blízcí, nebo přinejmenším třeba blízcí ideoví nástupci Roberta Fica, a v tu chvíli tam budeme mít v podstatě velmi konzervativní levicovou stranu, která bude mít asi i ambici přetahovat část voličů právě u vzpomínaného Kotleby a jeho Slovenska, protože zatím to vypadá, že v podstatě v opozici, autentické opozici, by zůstaly právě jenom dva subjekty, Smer a Kotlebovo radikální Naše Slovensko. A v tu chvíli samozřejmě to není úplně ideální, protože vláda bude ve složitém rozhodování, je velmi různobarevná, čili i to dohadování tam bude velmi složité, visí nad ní stigma neúspěšné vlády expremiérky Radičové, kdy mimochodem tam budou jedni z nejčilnějších strůjců pády té vlády tam budou v zastoupení, byl to pan Matovič, byl to pan Sulík, takže jinými slovy, já vždycky mám rád, a líbí se mi tahle situace, že to je velmi otevřené, že pánové znají už ty neúspěšné recepty, ale zároveň znají i to varování, že když se nedohodli, padla vláda, kdo na tom vydělal a jak dlouho pak nebyli schopni se znovu do toho úspěchu dostat, takže myslím si, že by to možná mohlo dotyčné vést k určité spolupráci, ale i tak očekávám, že ta koalice bude opravdu hodně složitá, hašteřivá, bude tam spousta výrazných politiků, kteří, a to je právě nebezpečné, zároveň už mají i tu politickou zkušenost, neboli tady se bude střetávat pan Matovič, který deset let v tom prostředí je, ale v podstatě nerozhodoval, byl jenom opozičníkem, a pak tam bude pan Sulík, velmi ambiciózní, který ministrem už byl a byl viditelným, pan Kiska, s prezidentskou zkušeností, a také už znalý politického řemesla, a nevyzpytatelný pan Kollár, takže rozhodně se vyplatí sledovat to dění a mimochodem, i tak je tam několik poučení pro stávající českou politickou scénu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ještě jedna otázka ke Smeru - sociální demokracii. Myslíte si, pane Kubáčku, že dosavadní, stále ještě šéf Robert Fico, je pro tuto formaci přínosem nebo zátěží?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Ono je to, víte, je to složité v jedné věci. Ono mnozí Vám, i z toho Smeru-SD přiznají, že by chtěli už jít dál, ale zvláště u těchto stran platí, že lídři jsou a aktivně si říkají o tu moc, a jsou připraveni prostě tu  loď dál kormidlovat sami, a tady se ukazuje, že právě mnozí kritici vlastně Roberta Fica vědí, že Robert Fico už je špatně, že už příliš dlouho, ale nemají tu schopnost, ani často tu vůli vlastně se postavit do čela Smeru a přijít s jinými tématy. Jakoby udržet značku, ale postavit to už zase na jiném vidění světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zakonzervovali se.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Tak. Neboli myslím si, že i to volební klání bude velmi otevřené, protože vlastně poslanců je tam hodně, vliv v politice stále mají a potvrzuje se, že voliči chtějí výraznou osobnost, takže představitelé Smeru vědí, že pokud Roberta Fica budou měnit, a budou mít tu sílu ho, jak se říká, zbavit odpovědnosti a přijít s někým jiným, tak to musí být okamžitě velmi výrazná osobnost, protože lidé nechtějí číst teďka v současnosti stranické programy, ale v podstatě ztotožňují se vždy s tou tváří, s tím hlavním lídrem, s tím hlavním mluvčím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může mít nějaký dopad skutečnost, že ze slovenského parlamentu vypadly hned dvě dosud vládní strany, SNS a Most-Híd, strana, která zastupovala maďarskou menšinu a vlastně poprvé od pádu komunismu, nebude mít tato menšina své zastoupení ve Sněmovně. Stejně jako další třeba jiné etnické menšiny.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Bude to hodně zajímavá okolnost, protože hned říkám B. Na rozdíl vlastně od všech jiných etnických menšin, nikdo nemá na druhé straně Dunaje Viktora Orbána. Neboli tady se teď ukáže, jestli Viktor Orbán bude žít svým Maďarskem a svými vnitřními problémy nebo to, že vlastně nemá teď maďarský ekvivalent ve slovenské politické scéně, a na úrovni parlamentu, na úrovni nejvyšší, jestli to bude nějakou formou zneužívat právě v těch maďarsko slovenských vztazích. Určitou výhodu má pan Matovič, je z Trnavy, neboli to už je prostředí, které má blízko k těm jižním částem, jižním okresům Slovenska, to znamená už k tomu smíšenému prostředí a maďarskému, slovensko maďarskému prostředí, takže je možné, že třeba tato témata podchytí, a buď dojde k tomu, že se ukáže, že slovenští Maďaři prostě chtějí mít své politiky a chybí jim, a nebo dojde k unikátní situaci, že se prostě, že začnou uvažovat v podstatě spíš jako občanští voliči, neboli nebudou řešit tolik maďarství, ale budou řešit počet bytů, kvalitu silnic, napojenost na velká města a ekonomické investice. Ale myslím si, že je tam nesmírně důležité co bude dělat Viktor Orbán. Jestli bude ten zklidňující element a nebo naopak ten vítr, který okamžitě začne dout zpoza Dunaje a hledat jakoby své maďarské ekvivalenty, a tlačit na slovenskou vládu, aby vlastně zvýhodňovala nebo respektive vnímala ten maďarský zájem intenzivněji i bez poslanců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Volby přinesly ještě jedno překvapení, a to, že strana Progresivní Slovensko/SPOLU, koalice, se nedostala, zůstala těsně před branami parlamentu, protože šlo o koalici, musela získat 7 % a skončila se ziskem 6,96 % hlasů.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Řeklo by se, je to takový pirátský prožitek, Piráti u nás to kdysi zažili při evropských volbách, kdy to bylo naprosto těsné. Tady to samozřejmě překvapí, protože bylo to uskupení, které de facto zrodilo prezidentku Zuzanu Čaputovou, vím, že mnozí posluchači, posluchačky by si u nás řekli, no ono ty prezidentské strany to nemají na růžích ustláno, u nás je to téměř pravidlem, že kdo měl blízko k prezidentovi, neuspěl. Tady podle mě ten díl odpovědnosti jde taky trochu za panem Kiskou, a je to mimochodem důležité vysílání pro naše opoziční strany, protože já jsem osobně přesvědčen, že pokud by vlastně spolupracovali, ta stávající koalice SPOLU a Progresívne Slovensko, já se omlouvám všem, zjednoduším to jako Čaputovci, aby to bylo přehlednější a Kiskovi Za ľudí, tak jsem přesvědčený, že dnes patří mezi třeba třetí nejúspěšnější politický blok, protože vlastně oni dokázali namotivovat svou část voličů, a dokázali by je už na tom partnerském příběhu přesvědčit, že prostě politici jsou schopni překročit svůj stín, a přijít s tématy, přijít se zajímavým konceptem, zajímavým volebním programem. Ale namísto toho vlastně ti politici první co udělali, když vznikali, že se začali dohadovat s kým ano a s kým ne a proč ne. Což samozřejmě část voličů zklamalo a část voličů nakonec volila s velkou pravděpodobností pana Matoviče a výsledek je, že vlastně tento řekněme městsko liberální proud naprosto pohořel, a myslím si, že pan Kiska bude pod obrovským tlakem, aby vlastně tuhletu část společnosti dokázal plnohodnotně reprezentovat a dokázal si to jakoby odpracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká politolog Jan Kubáček. Česká republika má první tři potvrzené případy nákazy způsobené novým typem koronaviru. Zasedá kvůli tomu Bezpečnostní rada státu. Jak pane Kubáčku, podle Vás, příslušné úřady, orgány, ministerstva, komunikují s veřejností tuto situaci? Jak k ní přistupují?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Upřímně řečeno, mě přijde, že extrémně nárazově, já v tomhle musím ocenit opravdu jenom několik politiků, a nutno dodat, že často v podstatě regionálního ražení, kteří to téma uchopili a drželi, protože očekával jsem, že vlastně, a nutno dodat, tady půjdu trochu směrem jak k celostátním orgánům, tak částečně i k médiím, že v momentě, kdy začaly ty první problémy, tak jsem si říkal, mám to možná zatížené tím, že jsem z lékařské rodiny, ale vlastně jak se říká, kdo pomáhá rychle pomáhá dvojnásob, a často vedle léků je důležitá dobrá rada neboli já jsem počítal, že v momentě, kdy vlastně se začne v našem okolí objevovat potvrzený koronavirus, tak se začne veřejnost informovat zklidňujícím tónem, kde najde informace, na co si má dát pozor, jak je důležitá hygiena, ale spíš jsem měl dojem, že vlastně se vypustily nějaké dílčí informace, které se už zase tak v tom prostoru průběžně neobjevovaly, já jsem říkal, to je téměř na permanentní infolišty, kde prostě se budete neustále dovídat základní infolinky, základní odkazy, základní postupy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nemáte pocit, že to bylo tak.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Mám pocit, že o týden později. Já jsem to fakticky začal vnímat až vlastně v té druhé polovině minulého týdne, a dokonce jsem měl pocit, že vlastně tady ta součinnost probíhá, že někdy opravdu začínaly spíše ty regiony a města a dílčí orgány komunikovat a pak vlastně se přidával stát, že stát to dělal hodně nárazově, a spíš mě přišlo, a tady se musím zastat lidí, že vlastně se vypustila určitá informace, lidé na to reagovali i tím třeba, že začali houfně nakupovat, ač se vybíraly ty nejextrémnější případy, pak druhý den vlastně jsem měl pocit, že často se jim jakoby ta veřejnost odborná mediální vysmála, co blázní, ale vlastně nikdo jakoby nevysvětloval co je potřeba, co není potřeba, co je zbytečnost, co je to správné chování, takže myslím si, že v tomhle máme velké poučení i do budoucna, že je nesmírně důležité průběžně komunikovat, jednoduše komunikovat, a opakovat, opakovat, opakovat, což by Vám potvrdil každý učitel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Prahu navštívili minulý týden členové výboru Evropského parlamentu o rozpočtovou kontrolu, zjišťovali odolnost systému při čerpání dotací ze strukturálních fondů a odnesli si dojem, že u nás nefunguje jasný systém, který by identifikoval střet zájmů.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Můžu potvrdit, protože když jsem měl možnost studovat právní materiály, tak vlastně sami právníci upozorňují, že my nemáme jednotnou definici střetu zájmů, a že v podstatě co se podíváte na legislativu, podle odbornosti a podle tématu, jaký rezort ekonomický či života řídí, tak vlastně máte jinou definici střetu zájmu, zemědělskou, ekonomickou, europrojektovou, případně jakoby byznysovou. Neboli, potřebovali bychom toto sjednotit, protože pak samozřejmě začíná další debata a to mezi tím národním konceptem střetu zájmu a tím unijním konceptem střetu zájmů, což si myslím, že budeme zažívat ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo by to měl sjednotit?

Jan KUBÁČEK, politolog:
Já se obávám, že to nakonec dopadne, že to sjednotí soud. Jak se potvrzuje v mnoha případech, tak si myslím, že tohle skončí nějakou soudničkou, kdy v podstatě se to potáhne a bude se to řešit na půdě Soudního dvoru v Lucemburku, kde se myslím si nakonec bude v podstatě docházet cizelování pozice mezi právníky unie a právníky českého státu, takže myslím si, že nakonec do toho promluví soudci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, premiér Babiš nazval dva české europoslance vlastizrádci a předsedkyni delegace a Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Moniku Holmajerovou, za pomatenou.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Naprosto nepřípustné. Naprosto nepřípustné, může si myslet cokoliv, může si říct prostě vedu politický souboj, je to tvrdá hra, ale prostě tohle do diplomacie nepatří. Nepomáhá to ničemu, opět to zase zbytečně napíná, vede ke střetu politickou scénu a zbytečně nám to kazí vztahy jak dovnitř, tak i navenek. Pravdou je, že my by jsme obecně potřebovali více hájit takové to české vidění světa na všech úrovních. V tom máme rezervy, řeknou Vám to Nizozemci, Dánové, Italové, Francouzi, že jsou prostě určitá témata, která se, jak se říká, řeší jednotně, pod vlajkou, a problémy se řeší doma. Ale nemůžete používat slovník opravdu poslední pavlačové, za to by se styděli i dlaždiči za tenhle slovník, prostě nepatří to, nepatří to zvlášť, když je to z úst premiéra a ničemu to stejně nepomůže, a jenom to zase vytváří určité pnutí a zbytečně to jako kazí už tak potlučenou politickou kulturu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímavé by bylo, ale nevím, to už asi nestihneme kvůli času, jak se koordinují zahraniční cesty, mám teď na mysli. Návštěvu Číny, představitel respektive dvou, pana Mynáře, Nejedlého a předsedy představenstva fotbalové Slavie, pana Tvrdíka v Číně.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Je to pravda, jednak velké překvapení a velké překvapení zvlášť, když my se tady bavíme o koronaviru, dáváme různá doporučení a pak najednou zjistíte, že tam máme delegaci. A vysoce postavenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká na závěr politolog Jan Kubáček. Děkuji za Vaše postřehy a přeji Vám hezký den. Na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog:
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým, zítřejším hostem bude ekonom Richard Hindls. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.