Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 4. listopadu 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, Zita Senková vám přeje příjemný poslech. Dnes se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Ivan Hoffman. Přeji Vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Také, hezký den Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zamyslíme se například nad tím, kde by měli politici prát své stranické prádlo. Nebo nad tím kde končí ochrana před kybernetickými útoky a kde začíná cenzura. Inspirativní poslech. Na veřejném internetovém fóru Pirátské strany hlasují její členové o tom, jestli odvolají z funkce místopředsedy Jakuba Michálka. Ten čelí obvinění z bossingu. Někdejší pražský zastupitel je zároveň předsedou Poslaneckého klubu. Tuto parlamentní pozici ale nikdo nezpochybňuje. Co Ivane sledujeme? Nakolik vážné či zásadní jsou to neshody pro tuto stranu?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak určitě zásadní jsou. Když se podíváme na to, jak Pirátům v uplynulých měsících, a vlastně letech, co jsou v parlamentu, neustále rostly preference, jak se ta strana prostě ukázala být zajímavou pro velký segment voličů, tak ten růst preferencí Pirátům dodával takové sebevědomí, že už poslední dobou začali hledat ministry do své nové vlády, už se netajili tím, že chtějí volby příští vyhrát, no a o to víc samozřejmě dnes opozice, škodolibě, komentuje tyto jejich vnitřní spory, říkají, že se konečně Piráti stávají tradiční stranou, protože to k politice doopravdy patří. No a ukazují se dvě věci, za prvé, že ta popularita strany je samozřejmě takovými spory ohrožená, protože voliči to nemají moc rádi, když politici netáhnou ve své straně za jeden provaz a nemají nějaký společný cíl, tak to je jeden problém. A druhý je jejich vnitřní problém, protože taková ta otevřenost demokracie z odstupu vždycky vypadá jako chaos, i když Piráti jsou zřejmě ve svém živlu, je to něco, na co jsou zvyklí, co považují za součást teda té přímé demokracie, takže musí začít zvažovat o tom, jaký má být jejich mediální obraz. Prostě jde o to, jak tyto jejich vnitřní spory, bez ohledu na to, jak oni sami je vnímají, ohrožuje jejich politickou budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to tedy, podle Vás, že by si ty neshody měli vyřešit za zavřenými dveřmi?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak tomu se říká, když se všechno uzavře, a politika se dělá za zavřenými dveřmi, tomu se říká potom, že to je politika kabinetní, neprůhledná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak transparentnost asi také není ta cesta.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Přesně, ono zřejmě se doopravdy musí hledat nějaká zdravá míra, kdy vlastně necháme ty ostatní nahlédnout pod pokličku a do kuchyně, a tak dál. Ten hlavní problém je v tom, že Piráti jsou strana nejen mladá, ale strašně malá, s malým počtem členů. Je jich 5,5, vyjadřují se ke všemu, prostě na všechno mají přitom neobyčejně silný názor, opoziční, vůči všem zprava doleva, no a právě to, že potom působí, že jsou chytří jak rádio, tak to do budoucna vkládá prostě do té strany velký problém. Oni nemohou být jeden naklonovaný Ivan Bartoš, který prostě má charisma, a tak dál, těch lidí je víc, názory mají různé, a ve chvíli, když je budou všechny takhle otevřeně probírat, no tak se jich lidé polekají a řeknou, no to asi doopravdy ne, tohleto nemá řád, to nikdy nevíme, co bude zítra, jak ta přímá demokracie, když se takhle vlastně jakoby přežene a není doplňkem té demokracie zastupitelské, a tak dál, no tak prostě najednou se od nich lidé odkloní. Uvidíme, co udělají další průzkumy. Zatím je ta aféra velmi čerstvá, klidně je možné, že Piráti z toho u svých sympatizantů vyjdou nakonec dobře, a že si lidé řeknou ano, je to sice takové zvláštní, ale oni už jsou takoví, a že jim to odpustí. Ale je i druhá možnost, že na to doplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co by jim tedy měli potenciální voliči nebo sympatizanti Pirátů, tedy odpustit? Mimochodem, pan Michálek, ten obvinění ze šikany odmítá, říká, že má na lidi vysoké nároky, že je tvrdý, ale že není bezohledný.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, jeho problém není jenom v tom, jak se chová, což Piráti samozřejmě mezi sebou různě řeší, další z místopředsedů, Mikuláš Peksa, tak ten řekl, že pokud nebude rezignovat Michálek, tak rezignuje on. Z toho je už vidět, že doopravdy nejde o drobnost, ale vlastně o zásadní věc, jak se k sobě lidé mají a nebo nemají chovat. Druhý problém je, že jeho partnerka Michálková, je podezřelá z kontaktu s obviněným manažerem, tam už jde o vážnější věc, protože ve chvíli, když se ta strana rozhodne, že všechny své kontakty bude zveřejňovat, se všemi lobbisty a tak dál, no a pak to najednou neudělá v případech, kde doopravdy jde o hodně peněz, jde o hodně vlivů a tak dále, no tak to už potom ohrožuje i manažera, řeknu, jejich mediálního, o tom už se také debatuje, že Mikuláš Ferjenčík, z pozice šéfa mediálního odboru, by mohl být také odvolán, protože nezvládl teda tu aféru, a tak dál, to znamená to už jde víc do hloubky, tam už nejde jenom o to, co si myslí o svém způsobu manažerského řízení, ale jestli se pro tu stranu nestává být přítěží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono ty vnitrostranické boje, jak jste i sám řekl, nejsou žádná novinka. Kdybychom udělali nějakou sondáž do ostatních politických stran a hnutí, táhnou nakolik za jeden provaz? Nakolik jsou konzistentní, kompaktní, jako tým?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych řekl, že ano, je to všude, ale ty tradiční strany mají většinou takový pud sebezáchovy, že ve chvíli, když cítí, že už se vlastně blíží volby, a tak dál, že jde do tuhého, tak potom si vlastně takovéto spory odpustí, a nebo naopak, už se o nich ví, že mají některé členy, kteří jsou doopravdy jiní, svérázní, jdou proti proudu, a prostě už to není pro toho voliče takové překvapení. Překvapení je to tehdy, když ta strana říká, my jsme jiní, z nás si, ať si ti ostatní berou příklad, pak se ukáže, že jsou stejní. Tam je to tehdy problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kvůli obstrukcím ze strany opozice přistoupila vládní většina k nestandardnímu kroku, na středu ráno si naplánovala už finální hlasování o daňovém balíčku, přitom do rozpravy je ještě přihlášeno 20 poslanců. Koalice a opozice se nyní obviňují z obstrukcí, třeba v pátek řečnil šéf poslanců Top 09 Miroslav Kalousek 3,5 hodiny. Jak to vidí Ivan Hoffman? Čí je to vina? Vlastně toto dohadování se trvá více než dva týdny.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak za prvé musíme říct, že obstrukce jsou něco, co v politice vidíme běžně a co jen tak ani nevymizí, když dnes opozice kritizuje vládu, a nechce prostě přijmout ten daňový balíček, a dělá všechno pro to, aby k tomu nedošlo, tak si musíme říct, že se opozice vlastně v minulosti, když byla u moci, chovala stejně, kritizovala prostě opozici za obstrukce, když se dnešní opozice v budoucnu dostane k moci, tak bude opět kritizovat za obstrukce, ale zatím je v opozice, a tak je dělá. Je to prostě něco, co v té politice je úplně běžné a tak je prostě normální, že v jedné chvíli ta vláda, ta také musí prostě odhadnout, do jaké míry může svou většinou tu Poslaneckou sněmovnu válcovat, do jaké míry může zkrátit debatu, která někdy je věcná a důležitá, nejde vždy jenom o zdržování, ale doopravdy, někdy je potřeba si vyjasnit názor kudy dál, a ty postoje jsou různé, to znamená, že ta opozice v jedné chvíli se ocitne v situaci, kdy ta vláda s ní ztratí trpělivost, to se asi stane v tu středu, dojde k hlasování, které rozhodne o tom, jak bude přijat ten daňový balíček, kterým vláda podmiňuje zase své některé sociální výlohy, rodičovský příspěvek, no a opozice si nejspíš bude stěžovat u Ústavního soudu, že byly porušeny nějaká pravidla, ale zřejmě ta stížnost bude neúspěšná, protože už v minulosti se stalo, myslím, že to bylo v případě hlasování o EET, že se nakonec u soudu ukázalo, že se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tam nešlo o protiprávní postup.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Ano, ano, že to nebyl protiústavní postup. To znamená asi nakonec to dopadne tak, že se vše odhlasuje, a pokaždé vlastně z toho sporu jde o to, kdo u veřejnosti získá kladné body a kdo naopak. V tomto případě opozice velmi správně tuší, že některé ty daně v tom daňovém balíčku, i když vláda se je snaží zdůvodnit tím, že ty peníze je potřeba vybrat, aby se použily na něco dobrého, tak lidé obecně daně nemají moc rádi, a zapamatují si, že proti těm vyšším daním opozice rázně 14 dní protestovala. To je myslím smysl těch obstrukcí, aby veřejnost viděla, že našla, prostě pokud jde o některé daně, své zastání, prostě u opozice. Naopak, vláda bude zdůrazňovat, že ten kdo zdržuje práci, to je teda ta opozice, která za nic nenese zodpovědnost a nic jí nevyhovuje, a tak dál, jde o to, který z těchto vlivů na budoucího voliče bude silnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se Vám jeví samotný daňový balíček?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, já tam eviduji některé daně, které mi sympatické nejsou, ale to je vysloveně osobní, my když vezeme do pálenice kvas, to znamená ovoce z naší zahrady, tak s nelibostí sledujeme, když ta daň se prostě zvyšuje v té pěstitelské pálenici, mě se to samozřejmě nemůže zamlouvat, ale možná, že to má svůj smysl v tom, že vypálíme toho ovoce méně, a udělám něco pro své zdraví, takže nemám na to jednoznačný názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ukázala ještě ta rozprava, když tedy odhlédneme od daňového balíčku, od rodičovského příspěvku, na něco zajímavého o tom rozložení sil, atmosféře v Poslanecké sněmovně, o těch vztazích. O tom, jak vlastně spolu kooperují jednotlivé kluby, politické strany, možná jestli vidíte potenciální jiné partnery, v budoucnosti.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To asi ne, ale vlastně když se díváme na volební preference, tak je zjevné, že se nic moc dramaticky nemění, v budoucnu by, podle těch posledních průzkumů, třeba CVVM klidně byla i nadále možná ta stávající koalice ANO a sociálních demokratů. Proto si myslím, že oni vzájemně se k sobě chovají daleko ohleduplněji, než tomu bylo v minulosti. A zvláštní je, když pozorujeme tu poslaneckou debatu, tak najednou vidíme, že je to KSČM, která prostě ústy svých poslanců říká, že prostě je potřeba dodržovat nějakou rozpočtovou odpovědnost, a je prostě potřeba přijmout teda ten daňový balíček dřív, než se odkývají peníze na ty rodičovské příspěvky, tak to je něco, co ukazuje, že v té praktické reálné politice ta ideologie hraje daleko menší roli než tomu přisuzují komentátoři a než se to obecně bere. Prostě komunisté podporují tuto vládu za určitých podmínek, ta vláda prostě jim slíbila, že se bude v některých ohledech chovat sociálně, ohleduplně, no a tehdy vlastně se stává prostě i tato opoziční strana, která je nepřímo podporuje, rozpočtově odpovědnou, tak to je řekl bych doopravdy paradox.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Skupina PPF prostřednictvím dceřinných společností podepsala dohodu se společností Central European Media  Enterprises CME, jejím plném převzetí. Podmínkou dokončení transakce je souhlas akcionářů společnosti CME, Evropské komise a národních regulátorů v některých ze zemí, kde společnost působí. Jak Ivane vnímáte to plánované převzetí společností CME? Nadační fond nezávislé žurnalistiky se obává dalšího podkopání důvěry v nezávislost médií. Dodám i stanovisko skupiny PPF na Twitteru napsala, že: "Tvrzení, že nákup míří na ovlivňování politiky je mylné."

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak když vezmeme prohlášení Petra Kellnera, který PPF ovládá, tak on říká, že chce využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí, a jeho motivem je tedy především rozvíjení telekomunikačního a mediálního byznysu. To, co řekl, to je určitě pravda, protože PPF vlastní na českém trhu operátora O2, provozovatel síťové infrastruktury CETIN, to znamená, že už jim patří dráty, a teď vlastně má snahu po těch drátech něco nabízet a prodávat. Já bych řekl, že to hlavní, co se jako nabízí, a o čem se mluví je, do jaké míry se změní samotná televize Nova a do jaké míry se změní podíly prostě těch jednotlivých hráčů na tom našem mediálním trhu. Když se podíváme trochu do minulosti, tak v minulosti jsme nebyli úplně spokojeni tím, že média v České republice, a celý ten mediální byznys, ovládali zahraniční hráči. A to se změnilo někdy po té finanční krizi, no a cizinci ztratili zájem o ten byznys u nás, a média, to je všeobecně známá věc, prodali místním zájemcům, to znamená lidem bohatým, kteří možná třeba i mají pocit, že ten byznys je ziskový, a že v budoucnu se jim vyplatí, ale velmi často, někteří se tím ani netají, tam média kupují proto, aby se o nich v těchto médiích špatně nehovořilo. To znamená můžeme si představit v budoucnu, že Nova určitě nebude pomlouvat a hledat nějaké problémy v PPF, určitě ne, nebude vychvalovat, to ani nemusí, ale prostě nebude, řekl bych tomu byznysu, této velké podnikatelské skupiny, škodit. No ale to není to nejdůležitější na tom celém, protože současně půjde o to, co se stane s reklamním trhem, zda se v budoucnu bude více prodávat mediální obsah a nebo, jako je tomu většinou u soukromých médií, i nadále, budou média vlastně sloužit jako vlastně obal reklamního spotu. To je docela vážný problém, a souvisí to, řekl bych, s námi asi v tom smyslu, že my sami vlastně neumíme přesně říct, do jaké míry potřebujeme informace a nebo raději zábavu. Když se podíváme na ten program těch privátních stanic, tak ten, ať mi tedy tvůrci prominou, ale žádná nějaká kvalitní zábava ani kvalitní informovanost to není, ta média doopravdy upadají, a to proto, protože vlastně jenom slouží k tomu, aby se vydělávalo na něčem jiném než na samotné správě a na samotné zábavě. To znamená na tom se nevydělává. Program se musí pořídit co nejlevněji, a to, na čem se vydělává, to je ta reklama, to je ten reklamní spot. No a to se může do určité míry změnit tím, že by PPF se rozhodla stále více toho obsahu přesunovat na placené kanály, tím pádem potom by se už nevydělávalo jenom na reklamě, ale i muselo by být kvalitní to, co si lidé kupují, prostě ten, ať už ta zpráva a nebo i ta zábava, konec konců, a já to říkám proto, že takovýto trend by vlastně mohl paradoxně i těm médiím prospět, ale to přemýšlíme hodně daleko, a vůbec nevíme, co se stane a co bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je propojení telekomunikací a médií řekněme trend v posledních letech?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, je to součástí globalizace, když se podíváme, tak se spojuje všechno se vším, všude se hledá nějaký způsob, jak víc vydělat, já myslím, že to je trend, ale jestli je to i užitečné, a jak to pomůže, a jestli je to výhodné jenom pro ty vlastníky a pro samotný byznys, a nebo i pro ty konzumenty, to si netroufnu říct, to si myslím, že spíš ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co to udělá tedy se žurnalistikou jako takovou?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, já mám pocit, že lidé, kteří budou chtít dělat dobrou žurnalistiku, tady vždy budou, ale nebudou mezi těmi, kteří chtějí více vydělávat. Novinářské fakulty dnes vychovávají lidi, kteří vlastně o to, aby vstoupili do médií ani moc nestojí, všichni uvažují o kariéře v PR a nebo v marketingu, v médiích, teda pardon, v reklamě, to znamená řekl bych, že ta prestiž toho našeho řemesla hodně utrpěla. Některé průzkumy ukazují, že už si nás novinářů lidé neváží o mnoho víc než uklízečku, která je objektivně užitečná. A na rozdíl od nás, podle mínění teda těch některých respondentů. Já stále věřím, že novinařina prostě smysl má, a že média mohou sehrát prostě i v budoucnosti důležitou roli a že takové to, řekl bych bariéry, kdo média vlastní a nebo nevlastní, nakonec nebudou rozhodující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co bude tedy to klíčové?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To bude ta touha člověka něco zjistit, něco se dozvědět, odevzdat to dál, prostě to, kvůli čemu asi novinařina vznikla, a to, co je vlastně takovým jejím étosem od začátku, že jsme tady, prostě společně musíme nějak komunikovat, musíme jeden druhému něco sdělit, něco říct, já si myslím, že tohleto bude kritérium, nikdy to nebude výplatní páska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Rusku vstoupil v platnost zákon o svrchovaném internetu. Umožňuje větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Vláda může uživatele například ostřihnout od globální počítačové sítě, poskytovalé připojení musí mít nově ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Kreml novinku prezentuje jako ochranu proti kybernetickým útokům, kritici hovoří o nové dimenzi cenzury. Jak to vidíte Vy?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To je pravda. Ruská vláda nechce být závislá na globálním internetu a chce prostě mít oddělenou tu ruskou a globální část internetu s tím, že vlastně ty kanály, které propojují tyto dva internety by byly kontrolované a veškeré uzly a servery by byly na ruském území. To je věc, která je poměrně logická v té situaci, kdy internet z jedné strany je velmi nebezpečný, protože přes něj proudí citlivá data, ta se dají těžko uchránit, ale zároveň bez internetu by většina společností moderních prostě zkrachovala, nemohla by existovat. To znamená tam se velmi těžko hledá ten balanc, já mám pocit, že kontrolovat internet, to je snem každé vlády, dozor, ten se vždycky zdůvodní velmi dobrými úmysly, ale otázka je zda v tomto případě, kontroly internetu, jsou ty dobré úmysly vždy tou cesto do pekel, jak se o tom říká, ono totiž kdyby byla ta svoboda internetu absolutní, tak výsledkem bude nebezpečný chaos, kdyby byla absolutní regulace, tak výsledkem je cenzura, to znamená ani jedno, ani druhé prostě si nemůžeme přát, to znamená hledání nějakého řekl bych takového módu vivendi, rozumného, bude tady vždy. To prostě bude stále, já myslím, že úplně svobodný internet, to je už dneska jenom sen, ten už nikdy nebude, ale zase dokonale kontrolovaný ten, to je noční můra, to znamená doopravdy, tady se vždy bude balancovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máme za sebou tzv. dušičky, tedy den, kdy jsme si o konci minulého týdne a o víkendu uctili památku zesnulých, 2. listopadu předchází církevní Svátek všech Svatých, třeba na Slovensku je to státní svátek, tedy i den volna. Podle průzkumů agentury STEM/MARK tuto tradici každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny obyvatel. Jaký dojem jste si odnesl z toho letošního svátku, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Pokusím se být stručný, protože čas nám ubývá. Já jsem už dávno zaregistroval, že vlastně v médiích se na prvním místě tradičně řeší, kolik se toho na hrobech ukradne, kolik zmizí luceren a věnců a hrobů a tak dál, není to jenom kvůli touze po senzaci a najít něco špatného, myslím, že to je i tím, že o tom svátku se vlastně velmi těžko referuje, to, oč doopravdy běží a na čem záleží je, že se k těm hrobům nepřichází pouze lidé věřící, kteří věří na život po životě a za příbuzné se modlí. Přicházejí k nim i lidé, jejichž vztah prostě k náboženství je zcela takový volný, ale i oni vlastně posílají myšlenku za těmi lidmi, kteří je někam předešli ve víře, že ta myšlenka zastihne adresáta, že bude vyslyšena. To znamená, že ukazuje se, že ty čtyři pětiny lidí, o kterých je řeč, ale vlastně i všichni ostatní, kteří komunikují s těmi, kteří nás už předešli, už s námi nejsou. Tak že existuje v nás nějaká hlubší metafyzická víra, že ti lidé, i když odešli, takže nějakým způsobem stále jsou. To považuji na těch dušičkách za zvláštní, protože oni propojují, jak říkám, ti lidé věřící i s lidmi, kteří se formálně k žádné víře nehlásí. No a vlastně se tou vzpomínkou na zesnulé ujišťujeme, že smrt není úplnou tečkou za minulostí. To je, řekl bych, na tom svátku takové mysteriózní a takové zvláštní, protože pokud tu myšlenku uznáme, tak vlastně se to obrací i k nám, živým, že bychom si tedy měli velmi dobře rozmyslet, jak žijeme, jací jsme, co děláme, protože to smrtí neskončí, nějakým způsobem to bude pokračovat, mělo by nám záležet vlastně na tom, aby, až se my připojíme k těm, kteří nás předešli, tak aby to nebyla ostuda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká komentátor Ivan Hoffman. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a přeji hezký den. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já Vám také. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.