Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 25. dubna 2016
Hostem byl Ivan Hoffman.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Ivane, zdravím do zlínského studia. Dobrý den.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Také já přeji hezké ráno tobě i posluchačům.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkujeme. A jaká budou témata? Například je Evropa vydána napospas Turecku? A budeme také mluvit o neochotě sociální demokracie zaplatit advokátovi Altnerovi a budeme se věnovat také ekonomickým tématům, protože české ekonomice se opravdu daří. Začneme ale aktualitou. V Rakousku proběhlo první kolo prezidentských voleb, ve kterých přesvědčivě vyhrál Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska. Jako druhý skončil Alexander Van der Bellen ze Strany zelených. To znamená, že se vlastně do toho dalšího kola nedostal nikdo z těch tradičních stran, tedy Lidové a sociálnědemokratické. Co tomu říkáš, Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak něco se děje nejen v Rakousku, možná i v celé Evropě. Připomeňme, že když se konaly prezidentské volby naposledy, tak vyhrál Heinz Fischer, sociální demokrat, politik, který svou poslední zahraniční návštěvu věnoval České republice, tradičně prostě přátelský, takový, řekl bych, tradiční rakouský politik, a ten vyhrál v prvním kole a účast při těch posledních volbách byla o 15 % nižší než ta dnešní. To znamená, něco doopravdy je ve vzduchu, něco se děje. Dnes kandidáti dvou hlavních stran získali shodně 11,2 %, což je doopravdy málo. Je to výsledek, jak někteří říkají, šokující. No, a hlavně jsou všichni překvapeni tím, že historicky nejúspěšnějšího vítězství docílila Svobodná strana Rakouska. Mimochodem, jak si to uváděl, tak si úplně vynechal takový ten pejorativní odsudek, který se u nás připojuje ve všech novinách, ve všech zprávách, vždycky se řekne pravicově populistická, jo, úplně z toho. A já mám takový pocit, že bychom si měli dávat pozor na takováto adjektiva, protože je to strana, která samozřejmě v minulosti měla v čele problematiky velice, řekl bych, problematické politiky, ale oni se od těch, řekl bych, fašistů také co chvíli programově distancovali. A dnes je to strana, která vyjadřuje zřejmě, vypadá to tak, názory velké většiny Rakušanů, a tak by bylo dobré tu stranu brát vážně.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Do jaké míry může prezident jako funkce tedy v Rakousku ovlivnit, řekl bych, život v té zemi? Přece v Rakousku není prezidentský systém.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě ne. Ono je to vlastně také vnímáno spíš jako signál, že Svobodná strana Rakouska, která dnes už dlouhou dobu vévodí všem průzkumům politických preferencí, je na dobré cestě se vydat do vlády. Kdyby ovšem vyhrál jeho protikandidát ze Strany zelených, tak ten avizoval, že by nikdy jako člena této strany nejmenoval premiérem. To znamená, asi nějaké pravomoci ten prezident přece jenom má. Ale to hlavní je signál. Uvidíme 22. května, to bude druhé kolo v Rakousku. Je klidně možné, že se všichni proti tomuto kandidátovi spojí a že nakonec se prezidentem nestane. Nicméně podpora 35,5 % je obrovská.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, ty hlasy se už ozvaly, že, že by mohlo toho 22. května dojít k jakému si spojení proti některému z kandidátů, jak, jak už se to stalo ve Francii. Ale do jaké míry je to pravděpodobné, to uvidíme až toho 22. května. Je to pravda.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě, určitě počkáme si.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme dál na další téma, a to je, to je téma Turecko. Z Turecka vyšel signál, že pokud nebude Evropská unie jaksi aktivní a nezruší do června vízovou povinnost pro Turky, tak nikdo nemůže očekávat, že by Turecko začalo nebo nadále plnilo své závazky, o kterých, na kterých se dohodlo. Co tomu říkáš, Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak Turecko je v takové pozici, kdy si zřejmě jejich politická reprezentace myslí, že má docela silné karty k tomu, aby získala v tom vyjednávání s Evropskou unií nějaké výhody a pro ně je zrušení vízové povinnosti prestižní záležitost. Do jaké míry je to výhodné pro Evropu, těžko říct. Je to jeden z požadavků tureckých. On je podmíněn, splnění tohoto požadavku je podmíněno poměrně širokou škálou, řekl bych, slibů, které musí nejprve Ankara splnit. Není úplně pravděpodobné, že je všechny splní. No, a teď jsme asi svědky takového vyjednávání, kdy evropští politici s těmi tureckými hovoří, ale to vůbec neznamená, že jim Turecko svými požadavky, které někdy připomínají doopravdy ten orientální bazar, neleze na nervy a že už nemají Turecka plné zuby. Ale samozřejmě v tom vyjednávání diplomatickém to neslyšíme, to nikdy neřeknou. Proto vlastně taková ta obava, že se Evropská unie nechá zcela vydírat Tureckem, asi není úplně reálná, asi to tak nebude. Bude se stále hovořit, budou se hledat různé kličky a tak dál. Nakonec ta skutečnost bude úplně jiná, než jak se, jak se dnes zdá. A má to i svůj důvod. Turecko doopravdy je zemí, která je pro Evropskou unii, řekl bych, problematická a nebezpečná. My jsme si včera připomínali 101. výročí genocidy Arménů, které, kterou mají Turci na svědomí. No, a to je otázka, ke které se vlastně stále Evropa vrací, protože nebylo, nezůstalo jenom u Arménů. Turci podobným způsobem likvidovali Řeky. No, a dnes Kurdy. To znamená, v mentalitě toho Turecka zřejmě je geneticky zakódováno taková rozpínavost, na kterou si Evropa samozřejmě historicky vždy dávala pozor a začíná být pozorná i dnes.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Proč vlastně Turecko tolik usiluje o vstup do Evropské unie nebo o tak úzkou spolupráci s Evropskou unií, když vlastně, jak jsme se přesvědčili v posledních měsících, tak úplně ladné vztahy vlastně nemáme. Je v tom jenom ekonomika podle tvého názoru?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě je v tom ekonomika, určitě je v tom potřeba nějaké zvýšení nějaké prestiže. Turci, to je národ, kterých je 70 milionů a kteří měli vždy v tom svém regionu klíčovou rozhodující roli. To znamená, zřejmě jim nějakým způsobem roste sebevědomí a chtějí ukázat, že, že prostě něco znamenají. Proto asi ta politika je taková, jaká je. Víme, že mají napětí prostě, kam se, kam se podívají, se všemi svými sousedy. To znamená ve chvíli, kdyby prostě se jim podařilo navázat nějaké silnější ekonomické vztahy s Evropskou unií, tak zřejmě právem předpokládají, že by to opět posílilo a že ty jejich ambice by mohly být ještě vyšší.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že Brusel nemá v úmyslu z těch nároků slevit. Ovšem tento, tento muž také prohlásil nedávno, že Evropa by měla dávat přednost národním řešením na úkor řešeních evropských a že Evropská komise obyčejným lidem příliš zasahuje do jejich soukromých životů. Není to překvapující prohlášení toto?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, je to absolutně překvapující. Celé to je vlastně reakce na blížící se referendum v Británii o setrvání, anebo vystoupení Británie z Evropské unie. No, a Jean-Claude Juncker určitě chce, řekl bych, uchlácholit britské euroskeptiky. Nicméně slyšet od něj naprosto otevřené vyhlášení nejsme slepí, víme, že prostě v Evropě, teda ten evropský projekt ztrácí sympatie, vadí lidem, víme o tom, musíme s tím něco dělat, tak to je samozřejmě důležité. Ta zpráva obletěla prostě celou Evropu, i když, jak říkám, nebyla určená naším uším, jo. Nám by asi Evropská komise neustupovala. Ale Britům, to je trochu jiná situace. Určitě Evropa Británii potřebuje a s největší pravděpodobností Británie potřebuje Evropu. To znamená, tady se doopravdy chodí kolem horké kaše.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Si říkal, Ivane, že, že to nebylo určeno naším uším. Ono se to tak říká, ale, ale když to jednou Jean-Claude Juncker řekl, tak prostě to řekl a už to asi nikdo neodpáře, jak se říká.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak on také říká, že Evropská komise pod jeho vedením se chová lépe než ty předchozí a že těch nařízení, příkazů, směrnic produkují daleko méně než jeho předchůdci. Já mám k tomu takový pocit, že by bylo lepší, kdyby si komisaři nevydělávají tím, že odolávají pokušení zasahovat lidem do jejich životů, nýbrž kdyby začali napravovat škody způsobené těmi komisemi minulými. To znamená, kdyby udělali, dejme tomu, takovou zásadní inventuru, ze které by vzešel seznam nařízení, směrnic, které všechny lze zrušit, neboť pouze záludně komplikují lidem život. To znamená, nezaslouží si práci tím, že, že dělají méně chyb, méně škodí, ale že odstraňují škody, jež byly napáchány v minulosti. To by se mi líbilo víc.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, teď přišly dva dotazy písemné mailem. Já si dovolím položit je. Posluchačka Lenka Pokorná vás, tebe, velmi zdraví a tady píše, že jí včera velmi nemile zaskočila zpráva o posprejovaných výlohách Hate Free organizací. "Šokovalo jí, mě, že se něco jako Hate Free vůbec existuje. Copak není normální, že se k lidem chováme slušně? To se dočkám nápisů na obchodech, tady vás neokrademe. Předpokládám, že iniciativu založila takzvaná generace ypsilon. Já jsem starší, takže mám asi jiné vychování a jiný pohled na svět a nekrást, nelhat, chovat se k lidem slušně mi přijde automatické." Tak to je dotaz Lenky Pokorné, která tě, Ivane, jinak moc ráda poslouchá.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Dá se s ní jedině souhlasit. Ono to je jedno, do které fáze té spirály násilí, anebo nepřátelství se člověk zapojí. Je to vždycky špatně. Ten kruh takového vzájemného podezírání nepřátelství, takové zloby lze přerušit v kterémkoliv jeho bodě. To znamená, určitě je dobré se nepřidávat k něčemu, co je špatné. Já jsem prostě vychován tak, že si myslím, že, že zlo je nedostatek světla, jo. Jako tma je nedostatek světla. Určitě je dobré prostě se od všeho špatného distancovat. Tady není moc k tomu jiného co říct.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A, Ivane, ještě jeden dotaz, abychom také odpověděli panu Václavu Horovi, který píše. "Dobrý den, včera jsem sledoval Newsroom ČT24, kde se komentovalo jedno z témat, důvěra občanů k tištěným médiím a novinářům. Je prokázán trend úpadku důvěry občanů. Chtěl bych se vás zeptat, proč k takovému odcizení dochází, co je příčinou a co je možné udělat ke zlepšení situace? Proč je například větší procento novinářů pravicového ladění, což je opakem orientace průměrného občana České republiky."
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Možná je to nějaké historické dědictví po minulé době, kdy něco jako pravicový liberální novinář vůbec neexistovalo. Ale já si myslím, že vůbec ty nálepky budou postupně ztrácet smysl, že lidé znovu budou spíš hledat, co je užitečné, co je dobré, a ta ideologie se začne z života vytrácet. Ono dlouhou dobu není možné říkat lidem, jak mají myslet, co mají chtít. V jedné chvíli je taky nutné, aby politici a novináři s nimi začali spíše se orientovat na to, co lidi chtějí, o co jim jde a začali brát vážně jejich názor. Ten spor o to, jestli politika má sledovat zájmy lidí, anebo jestli má lidi vychovávat a máme politiky právě proto, aby lidi sami sobě neuškodili, ten bude zde vždy a bude se pouze měnit akcent. Já mám pocit, že dnes jakoby vítězí, anebo získává navrch ten názor, že by politika měla respektovat, co si lidé myslí a brát je trochu taky v úvahu. A koneckonců to, o čem jsme hovořili v úvodu, to Rakousko, to je, to je další potvrzení téhož.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, pojďme zůstat u novinářů. Také se stal případ v minulých dnech, že dva ruští novináři nebo dvěma ruským novinářům nebyla prodloužena akreditace. Rusko slíbilo odvetu. Ti novináři jsou podezříváni z nějakých, řekl bych, činností, z nějaké, z nějakého špiónství. Co si o tom myslíš, Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak celkově vyhošťování diplomatů a novinářů hlavně teda se mi zdá, že v dnešní době je to praxe taková starosvětská, teatrální, protože takoví ti staří dobrý špioni jsou dávno nahraženi špionážními softwary a rovněž se podle mě mění zásadně charakter informací, které má smysl odhalovat, anebo krást, daleko víc než s politikou. To, myslím, nesouvisí s nejmodernějšími technologiemi, s toky peněz, se snahou zjistit, kdo má kde jakou šanci získat zakázku. To znamená, aby se dnes podařilo novináři stát bezpečnostním rizikem, tak to ani nevím, co bysme museli k tomu udělat. Asi bychom potřebovali spíš teroristický výcvik než pár semestrů žurnalistiky a politické konexe k tomu nějaké. Zvláštní je, a v tom si myslím, že ta doba dnešní je asi dobrá, že ti dva novináři ruští poté, co se dozvěděli, že jim není prodloužená akreditace, tak naši novináři za nimi přišli s mikrofonem, zeptali se jich, co si o tom myslí. No, a my jsme měli možnost tyto novináře, které máme prezentovány jako, jako zloduchy, nepřátele, špiony, kteří představují pro nás nějaké bezpečnostní riziko, vidět. No, a jsou to lidé, kteří vypadají od pohledu slušně. Říkají, že mají rádi naši zemi, že to je pro ně smutné, že to je zklamáním, komplikuje jim to jejich životní situaci. A teď si každý může udělat obraz, co asi teda za tím je, není a může k tomu mít nějaký pocit, jo, není to, není to tak jednoduché. Já si obecně myslím, že spíše než vyhoštění lidí, který jsou bezpečnostním rizikem, se jedná o jakýsi politický signál, že my tím demonstrujeme, kdo je naším nepřítelem a že si s ním umíme poradit, a je to zřejmě něco, nic osobního, mám pocit, že se jich to příliš netýká. Podobně jako i ta reakce, která bude následovat, v ní také nebude nic osobního zřejmě. Náš kolega Martin Dorazín si bude muset v Rusku sbalit kufry a recipročně bude jakoby vyhoštěn a také to nebude proto, že by byl špion, anebo že by někomu v Rusku škodil.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená, myslíš si, že v dnešní době jaksi podezřívat nějakého novináře z toho, že by byl třeba špion, ať už je v kterékoliv zemi nebo na jakékoliv straně, je spíše úsměvné?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já mám pocit, že pokud někdo vykonává tu profesi tak, že slouží nějakým zájmům, tak už dávno to není proto, že by to bylo nějak, že by byl někým vydírán nebo že by to bylo nějak za peníze, že spíše je to takové vnitřní nastavení, že jsou lidé, kteří mají pocit, že něco mají podpořit, že když už jsou tu ti novináři a když už píšou článek, když ho bude někdo číst, takže by měli prostě pomoct něčemu, v co věří. A vlastně se tak jakoby dobrovolně zpronevěřují té své povinnosti být objektivní, nezaujatý, nad věcí. Lidi chtějí být in, chtějí být uprostřed toho dění. Mám pocit, že mnoho novinářů má pocit, že jsou, jsou povinováni, když už teda mají tu možnost nějakým způsobem ovlivňovat chod světa, mínění druhých lidí. Já mám pocit, že to je takový, teď promiň ostřejší výraz, takový spíš užitečný idiotismus než, než nějaká, nějaká práce na zakázku a něco podobného.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Sociální demokracie by měla zaplatit bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi 338 milionů korun za právní služby v případu Lidového domu. Ale sociálním demokratům se platit moc nechce. Je to v pořádku vlastně nerespektovat pravomocné rozhodnutí soudu, Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já patřím k těm, kteří si myslí, že to v pořádku není a že to ani není příliš chytré od sociálních demokratů. Nicméně to, co vidíme, je, že to stanovisko se postupně změnilo. V první chvíli když ten soud rozhodl, tak jsme slyšeli předsedu sociální demokracie, jak říká, zaplatíme, nic jiného se nedá dělat, budeme se muset nějak uskrovnit, vést méně nákladné kampaně, šetřit na platech, na výdajích a tak dál. Zřejmě s tímto postojem uvnitř strany příliš neuspěl a nakonec dnes to stanovisko se obrátilo úplně, úplně ve svůj opak a sociální demokracie má pocit, že by zaplatit neměla, a hledá všechny důvody a všechny způsoby, jak, jak nezaplatit. Ve chvíli, když ovšem ta strana říká, že by pro ni taková finanční ztráta byla likvidační, tak to je, myslím, to nejhorší, co můžou říct. Oni tím vlastně neříkají, že věří ve svůj program, ale že věří v sílu reklamních kampaní, v sílu marketingu. To, to je, to je všechno špatně, jo. Ve chvíli, kdyby sociální demokracie zchudla, tak by ji to vlastně přinutilo k tomu, aby začala dělat politiku jinak, aby kampaň dělala kontaktně, aby její členové a sympatizanti šli za lidma, povídali si s nima, zjistili, co lidé chtějí, uvažovali o tom, co pro ně můžou udělat. To je úplně něco jiného, než vyvěšovat plakáty, jo. To také by mohlo sociální demokracii dlouhodobě pomoct, postavit ji na nohy, protože je to strana tradiční, ovšem když se dneska řekne strana tradiční, tak to je skoro odsudek, to je téměř pejorativní, jo. Tuto šanci, mám takový pocit, sociální demokracie právě v těchto dnech výrazně ztrácí.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dokonce pan Sobotka řekl poslancům, že dluhy se musí platit, ale že my jsme si od pana Altnera žádné peníze nepůjčili, tedy jakoby to, jakoby to mělo být logické, že když si nikdo nic nepůjčí, že ani nemusí nic vracet, to mně přijde až ... Co si o tom myslíš o tom výroku?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to zvláštní, protože sociální demokracie Altnerovi dluží to, k čemu se zavázala ve smlouvě. On tím, že pro ně u soudu vysoudil vlastnictví k Lidovému domu, to vůbec nebyl jednoduchý proces, to se mu podařil doopravdy husarský kousek v té době, tak na tom sociální demokracie vydělala miliardu, jak dnes prostě připomíná, myslím velmi správně, prezident. No, a v té situaci oni kdyby prostě zaplatili, tak žádný takovýto problém nemají. Ale problém je v tom, že politici, a to je můj takový názor soukromý, nedělají politiku pro lidi, ale dělají politiku pro peníze. To znamená, pro ně přijít o ty peníze znamená, že ta politika nemá pro ně smysl. Já se obávám, že to je až takhle jednoduché.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A úplně obecně, Ivane. Jestliže ta platba původně byla asi 18 milionů a se všemi dalšími poplatky je to 338 milionů, není to přece jenom nevyvážený poměr, řekl bych, obecně nemyslím ani na ten případ u sociální demokracie, ale co si o tom myslíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak to je lichvářský úrok, jednoznačně, na tom se shodují dokonce i právníci. Nicméně k tomu připomínám, že ta smlouva byla psána v době, kdy u nás jednoznačně byl ve výhodě dlužník před věřitelem, kdy jsme neměli žádné exekuční řízení, a když si někdo půjčil, tak považoval za normální nezaplatit. Dokonce to se tak lidově říkalo, že platí jenom blbec, jo, podobně jako se říkalo ani korunu Klausovi, jo. Tak ta mentalita toho té prvotní akumulace kapitálu, té doby, kdy, kdy se u nás prostě vytvářela nová třída bohatých lidí, tak ta vznikala bezskrupulózně a takhle drsně. A v té chvíli ten advokát, pokud chtěl mít vůbec nějakou šanci, že mu někdo zaplatí, tak formuloval tu smlouvu doopravdy takto přísně, to už dneska by asi nešlo. Dneska je považováno za normální, když si člověk v realitním byznysu řekne o 3 % z ceny té nemovitosti, ne o 10, a tak dál. Dneska je jiná doba, ale na tu dobu ta smlouva, bych dneska skoro řekl, byla přiměřená a ukázalo se, že také ta platební morálka toho, toho dlužníka vypadá, jak vypadá dodnes.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a pojďme ještě na další téma, naší ekonomice české se daří, což je dobře jistě, nezaměstnanost už míří pod 6 % a přibývá pracovních míst a tak dále. Dokonce to vypadá, že i zájemci o práci ji mohou teoreticky najít velmi brzo, třeba do měsíce. Tak jak bys ty hodnotil, Ivane, naší ekonomickou situaci?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Mě na tom se líbí to, že co je dobrou zprávou pro zaměstnance, protože to je dobrá zpráva, neboť ve chvíli, kdy je poptávka po nových zaměstnancích a současně se krátí fronty nezaměstnaných na úřadech práce, tak to je kombinace, která podle analytiků povede k růstu platů. No, a růst platů to je něco, co je vlastně asi žádoucí pro, pro zaměstnance. Nicméně moc to netěší zaměstnavatele, už jsem zaregistroval takovou obavu, že právě to zvyšování mezd, ke kterému zřejmě dojde, povede, povede naopak k určitým problémům, protože ztratíme tu komparativní výhodu levné pracovní síly. To znamená jsme zvláštní, žijeme zvláštní dobu, kdy v tom otevřeném prostoru funguje ekonomika v jakémsi bludném kruhu, kdy musí růst mzdy, aby rostla životní úroveň, ale rostou-li mzdy, tak ubývá pracovních příležitostí a v důsledku pak životní úroveň klesá. To znamená, nevím vůbec, co je dobré, jo, jestli máme chtít nezaměstnanost co nejnižší, anebo nebo, nebo naopak vyšší, anebo někde mezi tím přirozenou, a mám pocit, že to nevědí ani ekonomové. Jaký je tvůj názor?
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, tak já, můj názor je podobný jako tvůj. Máš pravdu, že je to jistý bludný kruh. Na druhou stranu je pravda, že když rostou platy, tak také se zvyšují odvody na sociální a zdravotní pojištění a také vlastně ten objem odevzdaných daní. To znamená, to by mělo být dobré. A další věc je, my jako občané bychom měli být spokojeni s tím, že, že rostou mzdy a že se zlepšuje ekonomická úroveň občanů. To je, to si myslím, nás je nejvíc samozřejmě, takže to je, to je asi můj názor.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak si mě uklidnil. Já si myslím taky, že, že je dobře tehdy, když je líp.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je to pravda. Také je ovšem otázka, kterou my už tady neodpovíme, že po roce 90 si všichni v České republice mysleli, jak brzy doženeme v životní úrovni třeba Německo a Rakousko, a zdá se, že, že se nám to stále nedaří. Ale to je asi otázka pro jinou besedu. A já bych tobě, Ivane, chtěl popřát hezký den a vůbec příjemné jarní dny.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Podobně tobě i posluchačům.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí spisovatel Ivan Kraus. Hezký den přeje Miroslav Dittrich.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.