Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 23. března 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnes se dozvíme, jak některé události vnímá komentátor Ivan Hoffman. Já Vám přeji do Brna dobrý den, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
I já Vás zdravím. Tentokrát výjimečně z Brna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak virus změní Evropu a unii? Protnou se ekonomické dopady s politickými. Co už můžeme dnes hodnotit? Nezapomeneme také na novou slovenskou vládu, která začala úřadovat. Přeji vám nerušený poslech. Česká vláda bude dnes schvalovat prodloužení volného pohybu osob kvůli infekci koronaviru. A ještě zpřísní některá pravidla, která u nás začala platit kvůli epidemii. S infekcí bojuje celý svět, různé státy volí různé přístupy. Jaký, Ivane, podle Vás, zvolila Česká republika? Co jste zatím vyčetl z krize způsobené onemocněním Covid-19?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak musím říct, že na mne vláda působí jako spolupracující tým. Řekl bych, že taková ta tradiční rivalita, která v ulici se patří, je v normě, a ukazuje se, že v krizi není na škodu, když je premiérem manažer, to znamená člověk zvyklý z byznysu rozhodovat. Typičtí politici jsou spíše, neplatí to samozřejmě absolutně, ale bývají to alibisté, kteří neradi riskují, neradi jdou do nejistoty, otálejí, no a to v případě takovýchto mimořádných krizí vlastně není výhoda, ale naopak. Také bych řekl, že předností manažera obecně bývá to, že nemá problém se obklopit experty, kteří jsou chytřejší než je on sám. To platí v byznysu a to platí i v krizových situacích, takže řekl bych, že to, co zatím sleduji je, a vyplývá to i z průzkumu veřejného mínění, že se naší vládě daří přesvědčit občany, že je potřeba zásadně změnit chování, životní návyky, a že se jim daří přesvědčit o tom občany ještě předtím, než hromadně umírají lidé. Pak už to pochopí každý, ale u nás ta opatření některá, docela přísná, přísnější než jinde, byla zaváděna dříve, a zřejmě všichni odborníci se shodují, a veřejnost jim to uvěřila, že to je tak dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Opozice kritizuje premiéra Andreje Babiše za jeho počáteční mikromanagement, jak se tomu říká, ještě 10. března hodnotila opatření vlády jako správné rozhodnutí opozice. Andrej Babiš ji přizval k jednání, ale zdá se, že to politické příměří netrvalo dlouho.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak vztahy mezi vládou a opozicí se samozřejmě odehrávají v trochu jiné situaci, než je ta tradiční. Pokud jde o opozici, tak občan asi těm opozičním politikům odpustí, když nějakou chvíli nepůjdou vládě po krku, jak se říká, a budou spolupracovat. Opozice se samozřejmě musí připomínat, aby se na ni nezapomnělo, že zde je, ona má prostě v demokracii nezastupitelnou roli, ale, v té současné situaci, oni zřejmě cítí, že mohou získat politické body a přízeň veřejnosti, spíše tou opozicí konstruktivní, to znamená vnímám, že některé strany, někteří politici, spíše přicházejí s dobrým nápadem, který, když si vláda osvojí, tak je to vlastně i jejich, řekl bych opoziční vítězství. Mnoho návrhů Pirátů, například, si vláda osvojila. Možná, že na to přicházejí současně, ale myslím si, že to je přístup, kdy ta opozice současně si plní svou roli a současně nepřekáží, neškodí, je k užitku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Česko je stále na začátku boje s koronavirem. Je na místě hodnotit to už nyní? Respektive, co můžeme hodnotit? Například nedostatek roušek, zdravotnického materiálu.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To je situace, na kterou nikdo zřejmě nebyl úplně připraven, a samozřejmě, bylo by daleko lepší, kdyby jsme zde měli plné sklady prostředků civilní obrany, tak jak to pamatujeme my, dříve narození za starého režimu, kdy čas od času jsme si zkoušeli plynové masky a protiatomové obleky a tak dál. Řekl bych, že ta dlouhá doba míru, klidu, stability, vlastně snížila naši ostražitost, naši opatrnost, v éře, kde prostě všichni spolupracují, nikdo pro nikoho nepředstavuje nějakou vážnou vojenskou hrozbu, by vlastně bylo i zvláštní, kdyby jsme na to byli připraveni. Podstatné je, jak rychle se nám podaří s tím vyrovnat, a jak prostě budeme úspěšní v minimalizaci škod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Já jen připomenu, že v Praze přistálo další letadlo s milionem roušek a Čína zavírá pro přílety letiště v Pekingu. Dnes večer, ve 20 hodin by měl k národu v televizi promluvit premiér Andrej Babiš. Co Vy by jste, Ivane, možná jako občan, chtěl a potřeboval slyšet?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Jako slyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by jste si představoval? Co by mělo v tuto chvíli zaznít od pana premiéra?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já myslím, že se od něj nedočkáme něčeho zásadně jiného než co říká při každé příležitosti, když hovoří k mikrofonu. Určitě občany pochválí za vzájemnou solidaritu, řekl, že v tom musíme být všichni spolu, že si musíme pomáhat, že vlastně musíme být ohleduplní k těm nejrizikovějším kategoriím, našim starším spoluobčanům, a řekne, že vláda dělá všechno, co je v jejich silách, a že v tom bude pokračovat. Tady se toho mnoho vymyslet nedá. Když bych připomněl nedávný projev pana prezidenta, tak tam jsme si mohli všimnout, že prostě i v té krizi zůstal svůj, že vlastně nezměnil nějak zásadním způsobem svoji rétoriku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A měl ji změnit?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, já myslím, že mohl, ale konstatoval jsem, že tak neučinil, ten, kdo od něj chtěl, aby poplísnil opozici, celebrity, komentátory, tak ten se dočkal, tím pádem poskytl munici i svým kritikům, kteří mu tradičně vyčítají, že společnost rozděluje. To znamená zůstal svůj. Myslím, že to bude podobné i v případě premiéra, neřekne nic zásadně jiného, a vlastně ani to od něj moc neočekávám, vlastně to, co teď vláda dělá, říká, tak to je vlastně taková permanentní osvěta, když se stále opakují podobné myšlenky, ale vlastně my, novináři, děláme totéž. Také neustále opakujeme totéž, v té mimořádné situaci je asi nejdůležitější přesvědčit veřejnost, aby co nejdůsledněji dodržovala opatření, která mohou zachránit hodně životů. A o víc moc se v této chvíli snažit asi ani nemůžeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jsme hovořili o tom, jak se vládě, ministrům, daří komunikovat s veřejnosti, jak mimochodem, podle Vašeho názoru, k té situaci přistupují média v České republice?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych řekl, že dobře, já jsem vnímal v těch minulých letech, měsících, takové ty diskuse o tom, jak je a není potřebný veřejný rozhlas, veřejnoprávní televize, bylo kolem toho spousta řečí, ale ukazuje se, že v takové mimořádné situaci lidé prostě sedí celé dny u rádia, u televize, poslouchají, a mám pocit, že v praxi se přesvědčují o tom, že dostat důležité seriózní informace, dostat je rychle, být informován, je prostě obrovská hodnota a je to strašně důležité. My máme v této chvíli, jako novináři, šanci si vylepšit tu prestiž, kterou jsme možná někdy i poztráceli, když jsme se věnovali takové té kontroverzní agendě a teď máme vlastně ale výhodu, protože to, o čem se hovoří dnes, tak to je pro každého důležité, zásadní, já mám radost z médií, řekl bych, po dlouhé době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje komentátor Ivan Hoffman. Máme za sebou dva týdny bezprecedentních opatření proti koronaviru. Hranice jsou nepropustné. Co se teď vlastně děje na úrovni státu? Zdá se, že mají národní státy poslední slovo.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Je to tak, je to tak, když se vlastně prakticky zastavil volný pohyb osob, komplikuje se volný pohyb zboží, tak tím, řekl bych logicky, roste vliv a autorita politiků místních a roste na úkor těch nadnárodních a unijních struktur, to je asi přirozený jev. Zvláštní je, když vlastně v této chvíli se díváme na Evropskou unii, že například v Evropském parlamentu vůbec není zdravotní výbor. Ukázalo se vlastně v této krizi, jako kdyby zdraví nebylo něco, co Evropská unie v minulosti měla zájem nějak harmonizovat, regulovat, koordinovat, no a vlastně v této epidemii se ukazuje, že ten unijní projekt v mnoha ohledech není příliš projektem do nepohody. Když je vlastně zle, tak vnímáme, že se každý stará především sám o sebe, no a takovým nejhorším asi příkladem přístupu Evropské unie, jsou Italové, kteří vlastně jsou asi v nejhorší situaci a když žádají Brusel o pomoc, tak ta pomoc sice přijde, ale přijde z Číny, nyní ještě navíc z Ruska, které do Itálie posílá letadla s týmy virologů a pomoci, zatímco Evropská unie spíše mlčí a spíše uvažuje o tom, že vyčlení nějaké fondy, že jednou něco udělá, ale to je to staré přísloví, že kdo pomáhá první, tak pomáhá dvakrát, a to se počítá. A já mám pocit, že to nebudou pouze Italové, kteří si vlastně budou tuto situaci dlouho pamatovat, a vlastně ten unijní projekt dostává vlastně, řekl bych, docela nepříjemné údery a uvidíme, jak se z toho vzpamatuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Každopádně, předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, minulý týden navrhla vytvoření fondu, který má pomoci zdravotnictví a ekonomicky nejzasaženějším odvětvím a Česko dostane z rozpočtu Evropské unie, více než miliardu EUR na pomoc v boji s následky koronaviru. S tím počítá návrh Evropské komise, která chce v rámci toho nouzového investičního fondu poskytnout unijním zemím až 37 miliard EUR, takže ten Brusel zase není tak nečinný.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tady ale hovoříme o tom, že lze vytisknout peníze, lze je nějakým způsobem vyčlenit, ale nehovoříme o tom podstatném, do jaké míry je Evropa soběstačná, do jaké míry umí i něco udělat, nejen zorganizovat. Já uvedu konkrétní příklad, kdy v Číně firma, která se běžně zabývá výrobou elektromobilů, ale má přidruženou výrobu na výrobu baterií do mobilů, je schopna během dvou týdnů celou jednu továrnu přeorientovat, vyvinout stroje, zorganizovat všechno tak, že dnes vyrábí denně milion roušek. My říkáme, že bychom vlastně neměli být závislí na Číně, někteří říkají, že to je dokonce výrazné bezpečnostní riziko, ale tu schopnost vyrobit si věci sami, vyrobit si to, co potřebuje, nebýt odkázáni na dovozech, tak tuto schopnost si ekonomika prostě neosvojí ze dne na den. No a já mám pocit, že k tomu ovšem budou ty národní státy směřovat, že nebudou jenom čekat na peníze, ale že začnou uvažovat, jak se vyvázat z toho legislativního rámce, kdy vlastně ani nesmějí příliš podporovat ty domácí výrobky proti konkurenci, protože se hodně bazíruje na tom volném trhu. A kdy se naopak pokusí zvýšit v mnoha ohledech, a v těch strategických určitě, nějakou svoji soběstačnost a nezávislost na těch dovozech. Pokud ta krize potrvá krátce, tak je ještě šance se vrátit k tomu starému modelu, a potom vděčně děkovat Bruselu za to, že vyčlenil peníze, ale pokud ta krize potrvá déle, tak se zřejmě ten projekt bude přehodnocovat a už nikdy nebude Evropská unie stejná, a bude úplně jedno, co nám kdo slíbí, protože budeme vědět, že v tom nejhorším případě budeme muset hledat pomoc na konci své vlastní paže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je tato krize jiná než předchozí? Je v něčem srovnatelná třeba s finanční krizí z přelomu let 2008-2009, nebo se situací, jak se často poukazuje, po velké hospodářské krizi v roce 1929?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych začal tím, že je jasné, že i z této krize, jako z každé jiné, se lidstvo vzpamatuje, ale je docela pravděpodobné a možné, že se vzpamatuje úplně jinak. Protože to, co se změní, když toto odezní, tak to jsme my. My se prostě ocitáme v situaci, kdy jde o život a o smrt. Na to prostě jsme nebyli zvyklí, to nás tak nějak v minulosti ani nenapadlo, žili jsme si s takovým vědomím nesmrtelnosti, bych řekl možná. Takže vlastně už my budeme jiní, a tím pádem i ten svět se samozřejmě promění. Jako tato krize je zásadně jiná než je finanční krize, než prostě praskne nějaká bublina. To, co teď hrozí, že jako bublinou se ukáže ten náš životní styl, to strašné plýtvání a řekl bych neúcta k věcem, docela zásadním, jako je stát, jako je práce, to prostě se změní a v tom už ten svět bude zřejmě v budoucnu úplně jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Často se debatuje také o tom, jak si svět vede v takovém tom boji, řekněme, rivalita zdravotnický materiál kontra solidarita. Jak to vidíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No tak, já bych řekl, že svět je i egoistický a sebestředný, ale současně i solidární. Vidíme obojí. Teď jde o to, že když třeba se podíváme na tu situaci v Itálii, ale nově už i v Británii, když se na začátku některé věci podcení a potom ze dne na den najednou přibývá lidí, které není jak zachránit, respektive lékaři, vyprávějí zoufalé příběhy o tom, že musí rozhodnout, koho nechat žít a koho zachraňovat, no tak to samozřejmě otřese každým, to znamená tyto příběhy pomáhají tomu, abychom se stávali solidárnějšími a lepšími, tak se vlastně vracíme z hrušky na zem. Prostě uvědomujeme si, že jsou důležitější věci než které jsme za důležité považovali, takže já věřím na solidaritu a řekl bych, že i v našem bezprostředním okolí těch případů, kdy jsou k sobě lidé hodní, pozorní, vidíme najednou strašně moc, řekl bych, že převažují, já myslím, že ten svět po té krizi bude spíše lepší než horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, jednou z těch nejviditelnějších změn je ztráta volného pohybu osob přes hranice.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Je to samozřejmě něco, co neseme těžce, úkorně, protože vlastně ta svoboda pohybu pro nás, tady ve střední a východní Evropě, byla jednou z takových zásadních hodnot, které jsme získali při té změně režimu. Já bych řekl, že to vyvážilo hodně jiných věcí, které se časem ukázaly, že vlastně na tom minulém systému nebyly až tak špatné, ale to, že jsme prostě tady si připadali být uzavřeni jako ve vězení, tak to nám prostě doopravdy vadilo, té mé generaci určitě, to nás otravovalo hrozně, no ale teď najednou zjišťujeme, že budeme se muset naučit zřejmě nějakou dobu žít tam, kde jsme, a to dokonce nejen v této republice, ale ve své obci, ve svém bytě, to teda doopravdy nebude lehké, ale to je přesně ta zkouška, která, když to člověk přežije, tak ho to posílí. Myslím si, že na základě toho si mnoha věcí, nakonec i toho cestování, budeme vážit daleko víc jako před tou krizí. To všechno může přinést také pozitiva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak poznamenala nedávno jedna španělská novinářka, teprve teď vidíme, jak jsme se měli dobře.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Něco na tom je, něco na tom je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V brněnském studiu s námi zůstává na lince komentátor Ivan Hoffman. Nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče složila v sobotu slavnostní slib před prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Všichni byli mimochodem v rouškách a v rukavicích. Nová čtyřkoalice přebrala republiku v bezprecedentně složitém období, i Slovensko bojuje s koronavirem, ale také rozbujelou korupcí. Na to si, obrazně řečeno, Igor Matovič, rozhodně nechce brát žádné rukavičky, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No určitě ne, já bych řekl, že nynějšího premiéra zvolili Slováci, aby zatočil s korupcí, aby zařídil spravedlnost, rovnost pro všechny před zákonem. No ale on určitě nebyl volen jako krizový manažer, který má porazit pandemii. Já jsem zaslechl takový názor, ale vlastně i ho čtu v některých slovenských komentářích, že mít ne zcela kompetentní a zkušenou vládu, když všechno setrvačně běží, je sice mrzuté, ale dá se to přežít, ale mít nekompetentní vládu, když se všechno hroutí, je riziko a katastrofa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že to není kompetentní složení ty čtyřkoalice? Ještě o nich nic nevíme, ani nic neudělala.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Přesně tak. Já bych řekl, že to je takové přísné hodnocení, ještě předtím, než mohli ukázat, co v nich je. Já bych řekl, že předně ta nová slovenská vláda určitě nebude působit ve vakuu. Bude dělat to, co dělají vlády kolem, všichni teď, když se podíváme, od sebe víceméně opisují ve snaze minimalizovat škody, a když se někde něco osvědčí, tak ti druzí po tom sáhnou také. Navíc premiér, bývalý premiér Pellegrini, zareagoval poměrně rychle, když se podíváme na Slovensko, tak tam stále těch nakažených přibývá velmi pomalu, to znamená k těm důležitým opatřením přistoupil včas, takže v tom směru Matovič po něm nepřebírá zemi v takové katastrofě, v jaké být mohla, a také bych řekl, že když se říká, že tato vláda nemá lidi, kteří se vyznají ve státní správě, kteří byli ve vysokých funkcích, že jsou to všechno lidé noví, tak to se paradoxně může projevit také jako komparativní výhoda, protože to umožňuje nacházet snáze řešení neortodoxní, kreativní, prostě přistupovat k věcem jinak, než k nim přistupuje rutinér, který je zvyklý na to, jak věci fungují, když fungují. Teď věci budou fungovat úplně jinak. To znamená já bych nad nimi určitě nelámal hůl a myslím si, že bude to podobná situace jako u nás v tom, že nakonec i na Slovensku opozice, i když teď, v této chvíli to tak zatím nevypadá, se naučí s tou vládou, v zájmu lidí, spolupracovat, protože nic jiného není rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Igor Matovič říká, po kontrole ve skladu Státních rezerv, že mu Pellegriniho vláda zanechala sklady prázdné a nepřipravené. Jinak aktuálně na Slovensku 185 potvrzených případů nákazy koronavirem, v neděli přibylo sedm nových případů. Podívejme se ještě na to složení nové slovenské vlády, je tam například Ivan Korčok, jako nový šéf diplomacie, dosavadní velvyslanec ve Spojených státech, dlouholetý diplomat, ten se mimochodem bude muset po návratu do vlasti, nastoupit do dvou týdenní karantény, která je na Slovensku kvůli koronaviru povinná, až na výjimky, pro všechny Slováky při návratu z ciziny.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Je to takový paradox trochu, když vlastně se podíváme na to složení té vlády, tak ono vyplývá samozřejmě z výsledků voleb, to hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, má tam nejsilnější zastoupení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Polovinu křesel má OĽaNO.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Polovinu křesel, já bych ale řekl, že to podstatné je, a to neplatí jenom pro tu slovenskou vládu, ale pro všechny je, že když je mimořádná doba, tak také ty kompetence politiků jsou mimořádné. Politici budou mít daleko větší moc než mají běžně, v běžné situaci, to znamená i s tím přichází i daleko větší zodpovědnost, což znamená oni buďto teda mají šanci si v krátké době získat velké renomé a do budoucna politickou prestiž, ze které mohou dlouhé roky žít, a být vlastně jaksi za hrdiny, což v normálním demokratickém provozu politik určitě žádným hrdinou není, a nebo naopak, můžou udělat fatální chyby, na které prostě se nikdy nezapomene. Já mám ale pocit, že toho si ti politici jsou i vědomi, té mimořádné situace, a jak se kdysi říkalo, všichni rostou s úkoly, to znamená ten předpoklad, že tu situaci zvládnou, je podle mě větší než že by prostě jenom zneužívali té situace těch privilegií, která mají jako politici. Já myslím, že to moc nehrozí, tady si všichni uvědomují, že jde o hodně, že jde o všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vývoj nejenom na Slovensku, ale samozřejmě i kolem koronaviru, budeme i nadále sledovat na vlnách Českého rozhlasu Dvojky. Ivan Hoffman byl dnešním hostem. Děkuji Vám za to. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Zdravím Vás a samozřejmě všechny kolegy, kteří se mi teď vybavují, které jsem potkával na chodbách Českého rozhlasu. Doufám, že to tam spolu všechno přežijete, moc Vám držím palce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsme tady, vysíláme. Mějte se všichni hezky, Zita Senková přeje, pokud možno, příjemný a krásný den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.