Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 21. září 2020

Vladimír KROC, moderátor
Máme pondělí a tak je hostem pořadu Jak to vidí komentátor Ivan Hoffman, zdravím do Zlína, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor
Také přeji hezký den tobě i našim posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Směřování brexitu bez dohody, výročí smlouvy 2+4, petice proti cenzuře na internetu. Zpřísnění limitů automobilových emisí v Evropské unii a nedostatek česáčů v současné sklizni jablek, to jsou témata dnešního pořadu, příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Ale přece jenom začneme aktuálně rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, kterou ohlásil dnes ráno krátce po osmé, dala se čekat?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Já jsem jí teda nečekal, ale zpětně to dává logiku, Vojtěch, ministr Vojtěch neměl silnou pozici, ani politicky, ani odborně, ať udělal cokoliv, tak se setkal s kritikou, své postoje často měnil, to znamená nevypadalo v té, v té funkci moc důvěryhodně, no a podstatné je, že ta rezignace přichází ve chvíli, kdy jsou doopravdy špatná čísla a zřejmě vláda musela něco udělat a on si to asi nevymyslel, samozřejmě mu ten krok poradil šéf.

Vladimír KROC, moderátor
No, když mluvíš o šéfovi, tak předsedy vláda má vystoupit večer se zásadním projevem. Od toho se dá čekat co podle tebe?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, tak to samotné odvolání ministra Vojtěcha na naši epidemiologickou situaci a na vývoj krize velký vliv nemá, myslím si, že místopředseda Hamáček nedávno řekl, že vlastně je to úplně jedno už, jestli odstoupí anebo zůstane, podstatné je, kdo ho vystřídá, pokud by se ministrem stal někdo, komu lidé budou více věřit, který bude mít vliv na to, jak se bude vyvíjet naše chování tváří v tvář té pandemii, tak to může být pozitivní krok, nicméně stále si musíme uvědomit, že to co nás, to co prožíváme, ještě stále není to, co může nastat, ve vážném stavu jsou stále u nás desítky lidí, ne stovky, ne tisíce a těch lidí, kteří umírají, jsou jednotky, ale ve chvíli, když toto se prolomí a denně budeme svědky, že více lidí umře, tak pak je velice důležité, kdo tu situaci bude komentovat, kdo ji bude vysvětlovat, kdo nás bude uklidňovat, respektive jak mu budeme věřit.

Vladimír KROC, moderátor
Vedly se diskuze o svolání ústředního krizového štábu, zatím se k tomu příliš neměl premiér Andrej Babiš, nakonec ho ale přesvědčili hejtmanové a sociální demokracie jako koaliční partner, je to dobře, nebylo potřeba, jak to vidíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, tak asi ve chvíli, když je tlak na to, aby se něco takového zřídilo, tak vidíme u premiéra, že on vlastně v jedné chvíli ustoupí tomu tlaku, ono to potom vypadá tak, že se ta opozice a jeho kritici dobíjejí do otevřených dveří, on řekne, prosím, může to být proč ne a tím pádem vlastně otupí ostří teda té kritiky a on by ten krizový štáb zřídil právě kvůli tomu tlaku z politických důvodů, i kdyby potřebný nebyl, ale on asi určitě, určitou funkci bude mít, bude fungovat na základě jiných pravidel, jiným způsobem, než tomu bylo na jaře a pokud je nějaká platforma, na které je víc hlav, tak je tam i víc rozumu a asi je to užitečné.

Vladimír KROC, moderátor
Tak a pojďme k těm už domluveným tématům, loni touto dobou byl myslím naším hlavní starostí brexit, teď se zdá, že nikoho moc netrápí, ačkoliv další kolo vyjednáváním mezi Londýnem a Bruselem skončilo fiaskem, směřujeme Ivane, Boris Johnson záměrně k odchodu bez dohody?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Já mám pocit, že asi ano, my si musíme uvědomit, že i never ending story, nikdy nekončící příběh musí mít prostě nějaký konec a aby bylo možné něco nového začít, tak vlastně něco musí skončit, on vlastně teď říká, že dohoda s Evropskou unii musí být hotová do poloviny října, jinak by obě strany měly jít dál, já mám pocit, že on k tomu brexitu bez dohody jaksi politicky směřoval od samého začátku a vlastně to, že se to jednání neustále prodlužovalo, nemělo, nemělo možná smysl, možná jsme mohli být už před rokem tam, kde jsme dnes, ale to se těžko takhle, takhle říká, protože jsou na brexit vlastně dva názory od samého začátku. Jeden je, že než Británie odejde, tak by mělo být jasné, co bude potom, druhý názor je, že pokud neodejde, tak se vlastně nezačne pořádně jednat, protože k tomu stále ještě nebude ten důvod, ten současný stav je takový, že Boris Johnson oznámil, že chystá právní normu, která by porušila některé části už uzavřené, závazně uzavřené dohody s Evropskou unii, a to je důvod, proč si o tom teď povídáme, protože to je jakýsi precedent, to je moment, kdy někdo řekne, ano, domluvili jsme se, podepsali jsme to, ale pro nás to už teď není závazné jenom to jedno, to znamená Británie se vlastně stává partnerem, u kterého nevíme ani v budoucnu, jestli bude dodržovat dohody, které už jsou přijaté, no a toho si nevšímají jenom v Evropské unii, ale toho si všímají i partneři za oceánem v Americe, tam také prostě některý lidi zvedají obočí a říkají, co tohle to je, můžeme si být jisti, že uzavřeme s Británií smlouvu a že, že pak Británie řekne, že, že to nedodržuje, protože už se jim to nehodí.

Vladimír KROC, moderátor
Agentura Bloomberg dokonce píše, tak jako Turecko představuje problémového souseda na východě Evropské unie, Británie se teď může stát podobně destabilizující silou na jejím západě. Není to až příliš velká zkratka nebo příkré srovnání?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Je to asi příkré, protože stále musíme počítat s tím, že to čeho jsme svědky, je politická taktika. Zatím se jedná o nějaké návrhy. Evropská unie pod nějakým tlakem, aby ustoupila v něčem jiném, vlastně takový ten hlavní problém je, jestli jsem tomu dobře pochopil, že se Británie hádá s Evropskou unii o rybolov, o to jestli a za jakých okolností budou rybáři z Evropy lovit ryby v britských vodách, no a potom je ten problém Irska, kde Evropská unie vlastně drží Británii v šachu tím, že Irsko je rozdělené a ve chvíli, kdyby neplatilo, kdyby platily jiné zásady v Severním Irsku a v tom, v tom druhém, tak by vlastně byla mezi nimi hranice, kterou nikdo nechce a vlastně kvůli té hranici musí Británie podle Evropské unie ustoupit v některých z jejich, zase z britského pohledu principiálních věcech, to znamená, tahle hádka je, je politická, je samozřejmě zásadní, ale stále jsme svědky nějaké politické přetahované.

Vladimír KROC, moderátor
Proč Británie hazarduje se svojí dobrou pověstí, jak si řekl, pro okolní země se může stát nevyzpytatelnou.

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, my stále se díváme na, na Británii takovým tím, řekl bych staromilským pohledem historickým, kdo, jestli ještě ta Británie taková je, no, ale je to prostě imperiální velmoc zvyklá na to, že má prostě nějakou váhu a dělá si co chce, jednoduše řečeno, to znamená z jejich pohledu oni nehazardují, oni, oni prostě se snaží být tím, čím v minulosti byli, ale já se obávám, čím už dnes zřejmě v tom dnešním světě nejsou.

Vladimír KROC, moderátor
Hrozí, že by opravdu mohlo dojít k porušení velkopáteční dohody z roku 1998, která po 30 letech ukončila násilí v Severním Irsku, před čímž varuje předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států a významná členka americké demokratické strany Nancy Pelosiová?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Ano, hrozí, hrozí, je to tak.

Vladimír KROC, moderátor
Pelosiová řekla, že je absolutně vyloučeno, aby Spojené státy uzavřely v takovém případě obchodní smlouvu s Velkou Británii. Pomůže třeba taková pohrůžka v současné situaci?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Určitou to Británie bude brát na vědomí, ale jak říkám, oni jsou psychologicky stále teda tou koloniální, imperiální velmocí a kdo ví, jak vážně berou Spojené státy.

Vladimír KROC, moderátor
Podle Johnsona by vyjednává mělo skončit do 15. října, podaří se přece jen něco dohodnout, co myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Já myslím, že ne, že doopravdy dojde k tomu brexitu bez dohody, že vlastně všechno o čem se do teď hovořilo, spadne pod stůl a vznikne situace, kdy se už už teda doopravdy domluví, jakým způsobem bude Británie komunikovat, ať už s Evropskou unii nebo s ostatními, ale je to stále ta otázka, zda lze začít s čistým stolem anebo je naším osudem pokračovat, protože musíme vycházet ze stejné reality, která byla den předtím, než došlo k té nedohodě, to znameně, úplně na to přesně se odpovědět nedá, ale, ale já jsem spíše stoupencem toho, že nejprve je potřeba doopravdy odejít a pak má smysl se bavit o tom co dál.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je komentátor Ivan Hoffman. Brzy si připomeneme 30 let od znovusjednocení Německa, došlo k němu 3. října 1990, na základě takzvané smlouvy 2+4, podepsané 12. září toho roku v Moskvě. Ivane, jenom připomeň, jaká byla tehdy očekávání?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Dodnes se diskutuje, co se vlastně tenkrát stalo, ví se, co se podepsalo, ale stále není jasné, co se ústně slíbilo a pak nedodrželo, respektive neslíbilo a ústřední postavou toho tehdejšího dění byl prezident Gorbačov, ruský prezident Gorbačov, který podle některých byl prostě špatným vyjednavačem, který netrval na tom, aby některé věci, především se teda jednalo o rozšíření NATO na východ, aby byly prostě dány na papíře. Ale jiní říkají, že vlastně v té situaci tenkrát mu na tom ani příliš nezáleželo, neboť stále ještě existovala Varšavská smlouva, vypadalo to tak, že se mu podaří, převést ten Sovětský svaz do nějakého nového modelu, že bude Sovětský svaz integrován ve světovém řádu, ve kterém už pomine Americko-sovětský antagonismus, který byl předtím ve studené válce, no a to se všechno nenaplnilo a pak zpětně se ukázalo, že asi při tom vyjednávání, ustoupil západu víc než, než chtěl a dodnes je za to v Rusku kritizován s každým dalším rozšířením NATO směrem na východ.

Vladimír KROC, moderátor
No a když se podíváme na to samotné sjednocení, jaká je současná realita, realita, čím to, že jsou stále zřetelné rozdíly mezi někdejším západním Německem a bývalou NDR a v čem se vlastně nové, nové spolkové země liší od zbytku Německa?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, tak potom sjednocení Němce doopravdy zachvátil optimismus, byli, byli prostě šťastní, že se ocitli v říši svobody, ale ten optimismus byl trochu živen na dluh, protože to západní Německo tenkrát darovalo občanům východního Německa poměrně velké částky, uvádí se až, až skoro 2 miliardy marek. Nicméně ta dobrá nálada dlouho nevydržela. Do roku 92 na východě Německa bylo rozprodáno pod cenou na 10 000 podniků, ve kterých pracovali 4 000 000 lidí, hovoří se stále o tom, jestli bylo rozumné směnit východoněmeckou marku za tu západoněmeckou v kursu 1:1, protože to pak mělo likvidační důsledky na německý průmysl, ten prostě dramaticky klesl, ale zase tenkrát to byla jediná možnost, jak psychologicky předejít jiným konfliktům, kdybych to zkrátil, tak ten první šok pro východní Němce, byl, byl docela drsný, jejich hospodářství kleslo na 27 % úrovně, 89 to bylo daleko dramatičtější než jsme, než jsme zažili my, bývá tam obrovské množství nezaměstnaných, zachováno zůstalo každé čtvrté pracovní místo, ta nezaměstnanost někde byla až 30 % jo, to byl doopravdy velký šok, nicméně z druhé strany ze západního Německa proudilo do toho východního obrovské množství peněz a tam někde vznikl ten antagonismus, že západní Němci měli pocit, že sponzorují líné spoluobčany z východu a zase ti z východu měli pocit, že jsou ponižování těmi, řekl bych pyšnými sousedy ze západu a vlastně se to Německo psychologicky sjednotit moc nepovedlo. Angela Merkelová nedávno řekla, že sjednotit Německo se podařilo, ale sjednotit Němce zatím stále ne, je to běh na dlouhou trať, ale já bych řekl, že celkově se asi dá říct, že ten projekt byl úspěšný, po 30 letech už dnes vyrostla nová generace Němců, kteří to NDR znají z vyprávění, je to pro ně minulost, už to dělení země na východ západem, takový smysl nedává, takže, i když přetrvávají rozdíly, tak vidíme, že to Německo dnes je na tom líp.

Vladimír KROC, moderátor
Stop cenzuře, tak se nazývá nová petice proti novým formám cenzury na internetu, mezi signatáře patří třeba spisovatel Ondřej Neff, podnikatel Stanislav Bernard, egyptolog Miroslav Bárta nebo šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš, čeho se obávají?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, tak v dnešní době se ukazuje, že ty globální sítě představují hlavní fóra veřejné diskuze, jsou politicky nesmírně vlivná, no a vlastníky těch platforem jsou, jsou nadnárodní korporace, které mají monopol a v poslední době se rozhodly uplatňovat takovou selektivní filtraci obsahu, blokují nepohodlné uživatelé a tak dále, no a to je částí veřejnosti možná vnímáno pozitivně. Je to jakýsi boj těch gigantů, proti nenávistí a šíření předsudků a tak dál, no ale je druhá část lidí, kteří jsou aktivní na těch sociálních sítích a mají pocit, že toho monopolu je zneužíváno právě těmito velkými giganty Facebookem, Googlem a tak dál k cenzuře, no a ten, ten problém je odvěký. To, že se objeví ve veřejnosti, na veřejnosti v tom veřejném prostoru názory, které jsou nesnášenlivé, tak to samozřejmě mnoha lidem vadí, nicméně mnoha lidem vadí i názory, které jsou prostě jiné, než mají oni, no a když se díváme na to, na ten seznam signatářů této petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích, tak jsou to vesměs lidé, kteří jsou zvyklí diskutovat, kteří jsou otevření, kteří potřebují slyšet i názor, se kterým nesouhlasí, protože ten jim umožňuje přemýšlet o světě nepředpojatě z nějakých nových úhlů pohledu, to znamená, hlásí se k Voltairovi a to asi, asi je důležité říct, který prohlásil, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale i zemřu za to, abyste měl právo to říkat, no ale to je postoj, který, který je i můj, já si také myslím, že informace, se kterými nesouhlasím, jsou pro mě nesmírně cenné, protože oni mohou přemýšlet, uvažovat, prostě co s tím dál a být chráněn, být izolován před, před určitým typem informací, stejně nezmění tu situaci, oni ty názory zde stejně jsou.

Vladimír KROC, moderátor
Ono možná nemusí jít přímo o cenzuru, jako spíš o manipulaci, jenom teď ocituji.

Ivan HOFFMAN, komentátor
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
Jestliže nadnárodní gigant určuje, jaké informace se dostanou k uživatelům, může snadno ovlivnit volby tím, že bude systematicky potlačovat pozitivní zprávy a upřednostňovat ty negativní o jednom kandidátovi, zatímco o druhém naopak, podobně může preferovat vybrané politické strany či názorové proudy, to je citace, píše se to mimo jiné v té petici, jak odůvodněná obava je to podle tebe, podle toho, co jsem slyšel, tak si myslí totéž.

Ivan HOFFMAN, komentátor
Ta je odůvodněná, ono se ukazovalo, ukazuje, že ze začátku jsme měli pocit, že jsme vlastně ochráněný, ochráněni před názory radikálními, ale stále častěji se ukazuje, že těch názorů, před kterými jsme ochráněni, je víc, že se k nám vlastně nedostávají některé informace a pak je zde velký problém v tom, že k tomu dochází selektivně, že něco, u někoho to vadí, u někoho to nevadí, proto vlastně ti signatáři říkají, že v sázce je demokracie a chtějí, aby prostě se do toho nějakým způsobem vložil stát, tady mně ta petice přijde ale taková trochu zvláštní, protože chtějí od parlamentu, vlády, prezidenta, aby zahájili veřejnou debatu široké veřejnosti, jak zabránit omezování svobody projevu, tak to jsou ti poslední, který s tou debatou začnou, protože oni všichni mají nějaké svoje politické, řekl bych představy a a tak tomu moc nevěřím, druhá věc je, žádná ta petice zřízení parlamentní komise se zastoupením všech stran, odborníků a tak dál, když se podíváme na dlouhou historii parlamentních komisí, tak vesměs byly úplně k ničemu, kdybych to měl říct velmi stručně, no a potom ta třetí věc je, žádají po těch globálních platformách, aby formou zákonné povinnosti ustanovily odpovědnou osobu s působištěm v České republice, s nějakými pravomocemi, která by řešila ty případy, kdy mohl být porušen zákon, jinými slovy chtějí, aby se ten Google a Facebook polepšil, ale tu poslední, co oni udělají, protože vlastně všechny ty zásahy nemají jenom nějakou politickou působnost, oni mají, oni mají i nějaký komerční smysl, to jsou soukromé firmy, které chtějí vydělávat peníze a ty zákony často nejsou ani motivovány politicky, ale vysloveně byznysově.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, ale pokud říkáš, že tudy cesta nevede, kudy jinudy?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, je to ten neustálý tlak a možná i hledání nějakých paralelních forem komunikace možná, že se ukáže, že ty sociální sítě, i když dnes nám připadají strašně důležité, nejsou tou, tou cestou, jak věci řešit dál, já mám skepsi vůbec k tomu principu globalizace, už když se řekne, že jsou to globální sítě, tak to je od zlého jo, to, to nemůže úplně fungovat, no a potom je to samozřejmě solidarita, ta platila vždy proti cenzuře, já teda jestli, jestli mohu, tak vzpomínám takový případ ještě z minulého režimu, kdy státní bezpečnost se rozhodla vystavit velkému tlaku a nakonec i zavřela jednoho vydavatele samizdatu, byl to takový katolický aktivista na středním Slovensku, nikdo ho pořádně neznal, ale mezi vydavateli samizdatových periodik, samozřejmě neoficiální všech, vznikla taková, taková solidarita a všichni řekli, tak když se zavřeli jo, tak zavřete i nás a všichni, kteří do té doby se skrývali a nikdo nevěděl, kdo co vydává, jak jaké periodiku, tak se plnými jmény podepsali a řekli, tak zavřete i nás. No, a to bylo pro mě životní zkušenost, že proti cenzuře se vlastně nejlépe dá bránit osobní statečností a solidaritou.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je publicista a komentátor Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Evropská komise navrhne zpřísnění limitů pro automobilové emise v Evropské unii, vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Průměrné emise oxidu uhličitého u nových vozů by podle tohoto návrhu měly být v roce 2030 o 50 % nižší než v roce 2021. Ivane, je správné, že na sebe umíme být tak přísní?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Tak při téhle zprávě si hodně lidí i z automobilového průmyslu ťuká na čelo a říká, že kam až Evropa zajít, aby zničila svůj průmysl a vyrobila nesmírně drahá, nepoužitelná auta a pak jsou tací, kteří říkají, že ano, to je ta cesta, jak docílit zdravého životního prostředí, já mám pocit, že pokaždé v té debatě mi chybí vyčíslení externalit, ono je to tak, že když se nabídne jednoho dne perpetuum mobile, to znamená něco, co nebude fungovat neustále bez potřeby, dodává tomu energii, tak tam řeknu ano, v pořádku, ale něco takového se nenabízí a celý ten přechod k elektromobilitě není, není tak, že prostě to auto najednou začne jezdit zadarmo, ta elektřina se musí vyrobit a stále její velká část se vyrábí z fosilních paliv, to znamená ve městě je sice zdravý, ale někde jinde se ta planeta stejně ničí, potom další věc je, že když od aut, která prohlásíme za špinavá a neekologická, přecházíme na ta nová jiná, tak za prvé se to děje příliš často, ale je potřeba je vždycky znovu vyrobit, ta výroba není, prostě bez nějakých nákladů a co mě na tom vlastně překvapuje nejvíc je, že už existují nějaké motory, které mají nějaký výkon a místo nich se vyrobí jiné, které sice spotřebují méně energie, ale, ale to auto prostě hůř jede.

Vladimír KROC, moderátor
A jak bojovat se znečištěním, aby to dávalo smysl?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Já bych řekl, že to, to úplně zásadní, co by se mělo udělat je, že si všimneme, kde vzniká, jaký odpad vzniká, čeho se neumíme zbavit a předejdeme tomu hned v samém zárodku, já si pamatuju, že velkou část mého života neexistovaly žádné plastové obaly a všechno bylo ve skle a šlo to taky já, bych se vůbec nedivil tomu, kdyby lidstvo zkonstatovalo, že při současném znečištění oceánů, moří a skládek, prostě cesta výroby různých PET láhví, byla cesta špatným směrem a je potřeba je zakázat, ne recyklovat, ne vyměnit za, za vratné a tak dál, ale prostě přestali dělat, protože tato cesta se neosvědčila, takových věcí je víc, no a pokud jde o ty životní nároky, tak právě ta krize, kterou teď prožíváme, ukázala, že vlastně je mnoho věcí, o kterých jsme si mysleli, že jsou naprosto nezbytné k životu, takové nejsou, no a prostě potřeba se jich vzdát, je třeba jít cestou určité, řekl bych úspornosti a ne uvažovat, jak, jak nadále zvyšovat spotřebu a jak, jak nadále věci vyrábět a prodávat.

Vladimír KROC, moderátor
O spotřebě teď budeme mluvit v souvislosti se sklizní jablek, která právě probíhá, má být podle odhadu podprůměrná, přibližně 111 000 tun, přesto to má být o skoro 9 % víc než loni, jablka meziročně jsou o dražší 70 %, pro sezónní práce chybí tisíc až 300 tisíc, pardon, 1000-3000 lidí. Měl by stát nějakým způsobem usnadnit příchod těch sezónních dělníků ze zahraničí nebo jak to řešit?

Ivan HOFFMAN, komentátor
Já si myslím, že bychom si ty jablka měli otrhat sami, já docela i bych to doporučoval s ohledem na to, že pár ovocných stromů na zahradě mám, vím, že utrhnout jablko není až tak komplikované, člověk k tomu potřebuje košík, žebřík a je to práce na čerstvém vzduchu velmi příjemná a já, když se dívám na mladého člověka, který prostě lamentuje nad tím, že mu do baru nepřijdou po půlnoci lidé, tak si říkám, no ty právě vypadáš velmi dobře, že by si byl schopen očesat jabloně a i by ses tam možná cítil líp než v tom baru, ale to je samozřejmě věc každého zvlášť, ale to jestli se budou u nás anebo nebudou česat jablka, když nepřijdou lidé z ciziny, závisí i na tom, jak ti lidé budou zaplacení, no.

Vladimír KROC, moderátor
No, právě, podle Martina Ludvíka předsedy Ovocnářské unie /nesrozumitelné/ česáčů je neatraktivní i proto, že je sezónní a špatně placená nebo málo.

Ivan HOFFMAN, komentátor
Přesně lidská práce má být zaplacena a já mám pocit, že člověk, který otrhá ty jablka, by měl dostat určitě víc, než člověk, který sedí v bance za přepážky anebo dokonce za barem.

Vladimír KROC, moderátor
Pomůže nám v potravinové soběstačnosti schválení návrhu zákona o zahrádkaření, jak to vidí premiér Andrej Babiš, zkrátka co zrovna není, chybí nebo je příliš drahé, to si vypěstujeme sami?

Ivan HOFFMAN, komentátor
No, mně by se to líbilo, je to, je to taková sebe, sebe pomoc asi, asi něco na tom je, ale stále žijeme prostě ve světě, který je globálně propojený, kde věci putují z jednoho místa na druhé a pokud v tom se neudělá nějaký nějaký pořádek a právě nezohlední všechny ty externality, ty vedlejší náklady, tak se nezmění nic.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes publicista a komentátor Ivan Hoffman, děkuju, na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor
Také hezký večer, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.